Mléčné výrobky mají své klady i zápory – jaké?

Čím déle toto choulostivé téma studuji, tím více mi přísný termín “bílí zabijáci” připadá přehnaný. Nedá se mu ale upřít, že přitahuje pozornost, o kterou nám jde. V žádném případě vám nehodlám nařizovat, co byste měli nebo neměli jíst. Pokud se však trochu zajímáte o zdravou výživu, jistě uvítáte zajímavé a objektivní informace týkající se prospěšnosti a užitečnosti živočišného mléka.

Ať už jsme se bavili o bílé mouce, bílém cukru či soli, došli jsme k jednotnému společnému závěru. Žádný z bílých zabijáků není sám o sobě škodlivý, našemu zdraví škodí pouze a jen nadměrný příjem těchto surovin. Bez mouky a cukru se přitom bez problémů obejdeme, sůl je ve správném množství pro zdravý lidský organismus velmi důležitá. Jak je na tom mléko? Pít či nepít?

Mléčné výrobky mají své klady i zápory – jaké?

Zastánci si nedokáží představit den bez sklenice mléka, jogurtu či jiného mléčného výrobku. Odpůrci mléka a mléčných výrobků tvrdí, že dospělému člověku nijak neprospívá. Kdo má pravdu a má ji vůbec někdo?

Mléko není nepřítel. Nebo ano?

Dostatek dostupných informací o jakémkoliv tématu má své výhody i nevýhody. Je samozřejmě skvělé, že nám internet umožňuje vyhledat všechny informace, které nás zajímají. Je ale velmi obtížné z obdržených informací získat objektivní odpověď na všechny naše otázky.

Ne vždy objektivní odpověď chceme vidět. V mnoha případech toužíme jenom potvrdit svůj názor, a to není v dnešní době vůbec nic těžkého. Mnohem náročnější je přijmout různé názory a být schopen vytvořit si nezaujatý úsudek.

  • TIP: Vyrobte si domácí rostlinné mléko pohodlně díky těmto sáčkům
  • Mléčné výrobky mají své klady i zápory – jaké?

VYROBIT DOMÁCÍ ZDRAVÉ MLÉKO

Je to vidět i u zdravé výživy, kdy si nelze nevšimnout velmi odlišných postojů k tomu, co je zdravé a co škodlivé. Z mého pohledu je například ideální vyvážený postoj, který nic nezakazuje, ale také nic nepřikazuje.

Postoj, který říká, nauč se používat selský rozum. Máme tu ale (bohužel) také postoj, který velmi striktně říká, že mléko je jed. Jenomže člověk mléko pije téměř odjakživa a evidentně přežil.

Pojďme se tedy podívat na důvody, proč mléko pít, i proč bychom se mu měli vyhýbat.

Říká se, že člověk jako jediný pije mléko jiného savce. Já tedy nevím, ale mléko milují také kočky, psi, fretky a další domácí mazlíčci. Sami se mléko nevyrobí ani nevyndají z ledničky, ale mléko a mléčné výrobky milují.

Dělají jim dobře? To je téma pro jiný článek. Já pouze říkám, že mléko bez okolků a s nadšením konzumují i jiní savci, dostanou-li možnost.

Nemluvě o tom, že srovnávat stravování člověka se stravováním zvířat žijícími v divoké přírodě je poněkud nesmyslné.

MLÉKO SE BOHUŽEL ŠIDÍ UŽ BĚHEM VÝROBY. Špatně nastavené výrobní normy a triky výrobců jsme sepsali v seriálu Šmejdi v potravinách – mléko, máslo a sýry.

Mléčné výrobky mají své klady i zápory – jaké?

Člověk mléko pije téměř odjakživa. Existuje reálný důvod, proč bychom ho “najednou” pít neměli?

Mgr. Lea Vršecká, výživová poradkyně a osobní trenérka, www.lea-vrsecka.cz a www.fit-mom.cz:

„Nemyslím si, že by mléko nebo mléčné výrobky nějak škodili zdravému člověku. Samozřejmě situace je jiná, pokud má někdo alergii na mléčnou bílkovinu nebo trpí laktózovou intolerancí.

V případě, že můj klient žádné z těchto obtíží nemá, nebojím se mu do jídelníčku mléčné produkty zařazovat, zejména ty zakysané. Ovšem v přiměřené míře. Vzhledem k tomu, že mléko je primárně určeno pro mláďata, není třeba to s jeho konzumací v dospělosti přehánět.

  Avšak jako součást zdravého a pestrého jídelníčku je na místě mléčné výrobky (zejména ty zakysané, jak už jsem zmiňovala) do stravy pravidelně zařazovat.“

Mléko je zdrojem vápníků a dalších důležitých látek

Mléko živočišného původu obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek. Jsou to především kvalitní bílkoviny obsahující esenciální aminokyseliny, které člověk dobře tráví na rozdíl od bílkovin z masa. Mléko je významným zdrojem řady vitamínů a minerálů.

Vitamíny v kravském mléce

  • vitamín A (beta-karoten)
  • vitamíny B1, B6, B12
  • vitamín C
  • vitamín D
  • vitamín E
  • vitamín K
Minerály v kravském mléce

  • vápník – mléko je vedle fazolí a máků hlavním zdrojem tohoto minerálu důležitý pro vývoj a udržení normálního stavu kostí
  • fosfor
  • draslík
  • hořčík
  • sodík
  • chlór
  • síra
  • selen

Doporučená denní dávka vápníku činí u dospělých 1000 mg. Děti ve věku 3 až 18 let by měly přijímat 900 až 1200 mg, těhotné a kojící ženy pak dokonce až 2000 mg.

Vápník obsahují i jiné potraviny, ne ze všech potravin jej ale lidské tělo dokáže vstřebat tak snadno jako z mléka.

Například ořechy, mák, květák a brokolice obsahují látky, které s vápníkem vytváří nerozpustné soli, které tělo nedokáže vstřebat.

Mléko s výjimkou tučných smetanových výrobků obsahuje velmi málo nebezpečného cholesterolu a naopak hodně probiotických bakterií, které vstřebávání cholesterolu regulují.

Mgr. Kateřina Šimková, nutriční specialistka popisuje:

Hlavním nositelem chuti mléka je v něm obsažený tuk. Tučnější mléko je chutnější, odtučněné mléko je spíš ochucená mléčná voda.

Mléko není zásobárnou všech vitamínů a minerálů. Důkazem je minimální obsah železa. To znamená, že jídelníček založený na mléčných výrobcích může vést ke vzniku chudokrevnosti (anémie).

KRAVSKÉ VS. KOZÍ MLÉKO – JAKÝ JE MEZI NIMI ROZDÍL: Do popředí se také dostává kozí mléko, které je údajně mnohem zdravější než mléko kravské. Zdaleka ne každý ale přijde na chuť typické vůni kozích výrobků. Zdravější podle odborníků kozí sýr také není, je prostě jenom jiné. Obsahuje více kyseliny listové a linolenové. Je rovněž lépe stravitelné.

MUDr. Hana Mojžíšová, specialistka na výživu vysvětluje (Zdroj: Kozí vs. kravské aneb Jaké mléčné produkty jsou zdravější?)

Mléčné výrobky mají své klady i zápory – jaké?

Kozí mléko a výrobky z kozího mléka jsou stále populárnější.

Mléko, alergie na mléko a intolerance laktózy

Existují případy, kde je mléko prokazatelně škodlivé. Jde o případy, kdy je člověk alergický na laktózu nebo trpí intolerancí laktózy. Laktóza je mléčný cukr, který se nachází v mléce a mléčných výrobcích. K jeho trávení je potřebný enzym laktáza nacházející se v tenkém střevě.

Někteří lidé jej mají velice málo, vůbec nebo není dostatečně aktivní. Tito lidé nedokáží laktózu zpracovat, a ta pak fermentuje v tlustém střevě, kde působí potíže v podobě trávicích potíží, nadýmání, průjmu, zácpy, zvracení apod.

Nejčastěji intolerancí trpí Asiaté, které živočišné mléko a mléčné výrobky nejsou zvyklí konzumovat téměř vůbec. Jistě víte, že asijská kuchyně daleko častěji používá kokosové mléko. U Evropanů je situace opačná. Intolerancí laktózy trpí maximálně 10 % Evropanů.

Lidem, u nichž se alergie či intolerance projeví, je doporučeno snížit nebo úplně vyloučit mléko a mléčné výrobky ze svého jídelníčku.

Kromě rostlinných alternativ živočišného mléka, o kterých se dočtete v poslední kapitole tohoto článku, je většinou možné konzumovat zakysané mléčné výrobky (acidofilní mléko, kefír, atd.).

Zakysané mléčné výrobky totiž obsahují nižší obsah laktózy díky působení většího množství mléčných bakterií. Vždy je důležité opatrně zjistit, co který organismus snáší

TIP NA ZAJÍMAVÝ ČLÁNEK O INTOLERANCI LAKTÓZY: Alergie na laktózu – pouze trendová citlivost nebo problém milionů lidí?

Mléčné výrobky mají své klady i zápory – jaké?

Asiaté nedoporučují mléko kvůli vysoké nesnášenlivost laktózy. Ta se ale u nich vyvinula proto, že se u nich historicky nechoval dobytek pro mléko.

Zarytí odpůrci mléka tvrdí, že pití mléka jiného živočišného druhu je proti přírodě. Je to prý příčina, proč vzniká alergie na laktózu.

Kdyby to ale byl ten pravý důvod, netrpěli bychom touto alergií všichni? Nárůst vzniku alergii bychom měli na vrub přičítat spíše jinými příčinám (nevhodné způsoby chovu zvířat, výroby a zpracování mléka a mléčných výrobků, špatné stravovací návyky jako takové apod.).

Mléčné výrobky lidský organismus údajně zahleňují a negativně ovlivňují trávení tím, že oslabují slezinu a slinivku břišní. Zejména miminkům mohou mléčné výrobky způsobit břišní koliky.

Podle odborníků se však jedná o mýtus, za který může vliv východní filozofie a čínské medicíny. Jak již bylo řečeno Asiaté mléko opravdu tráví hůře. Evropané ale nejsou Asiaté.

Jiří Kopáček z Českomoravského svazu mlékárenského vysvětluje:

Mléčné výrobky mají své klady i zápory – jaké?

MLÉKO A HUBNUTÍ: Podporuje mléko hubnutí nebo naopak způsobuje nadváhu? Mezi lidmi koluje mýtus, že mléko je příliš tučné a má moc kalorií. Pokud nevypijete litr mléka každý den, nic se neděje. Sklenice polotučného mléka má stejný energetický obsah jako polovina jablka. Takže?

Živočišné mléko a 8 chutných rostlinných alternativ

Nepít mléko a nejíst mléčné výrobky je svobodné rozhodnutí a nikomu nepřísluší jej hodnotit a kritizovat. V každém případě je ale důležité vědět, jak do těla dostat důležitý vápník.

Existují rostlinné náhrady, které mléko dokáží nahradit. Tyto alternativy ale nejsou určeny pouze pro odpůrce mléka. Právě naopak. Rostlinná mléka jsou zdravá a obsahují spousty prospěšných látek a jsou skvělým zpestřením jídelníčku běžného Evropana, ve kterém často převažují živočišné produkty.

Budete mít zájem:  Kvalita kávy je jedním z měřítek dobré restaurace

Kokosové mléko

Jednou z nejvíce používaných alternativ živočišného mléka je kokosové mléko, které se získává z bílé dužiny kokosového ořechu.

Dužina obsahuje 60 % tuku, 20 % glycidů, 8 % bílkovin a 6 % vody. Obsahuje také vápník.

Kokosové mléko lze pít samostatně, hodně se používá při vaření (asijská kuchyně).

Sójové mléko

Ze sójových bobů se vyrábí řada výrobků včetně sójového mléka. K mání jsou neochucené i ochucené varianty, nápoje obohacené o vápník a vitamíny skupiny B. Sójové mléko neobsahuje laktózu, a tudíž je vhodné i pro osoby, které trpí intolerancí na tuto látku. Nenajdete v něm cholesterol. Sója je přitom významným zdrojem bílkovin, vitamínů B6 a B2 a kyseliny listové.

Makové mléko

Mák je jedním z nejlepších zdrojů vápníku. 100 gramů máku obsahuje 1438 mg vápníku, což je 12x více než u kravského mléka. Navíc je mák zásaditý a skvělé pomáhá na překyselený organismus. Vedle vápníku obsahuje také vitamíny i další minerály.

Ovesné mléko

Také mléko vyrobené z ovsa je výjimečně dobrým zdrojem bílkovin, vitamínů a minerálů. Ovesné mléko díky vysokému obsahu minerálů doporučený aktivním sportovcům, lidem trpícím únavovým syndromem, lidem s potížemi nervového systému, a pomáhá také při vysokému tlaku, cukrovce a onemocnění štítné žlázy.

Mandlové mléko

Mandle jsou z více než 50 % tvořeny tuky. Obsahují také vitamíny B1, B6 a E, z minerálů to jsou vápník, fosfor, draslík, železo, měď, mangan a zinek. Má velmi nízkou energetickou hodnotu a neobsahuje téměř žádný cholesterol a lepek. Je tedy vhodný při redukčních dietách, i pro osoby alergické na lepek.

Rýžové mléko

Stejně jako kokosové mléko se rýžové mléko hodně využívá v asijské kuchyně. Není divu, když je rýže jednou z hlavních surovin této stále více populární kuchyně. Obsahuje vitamíny skupiny B, draslík, hořčík, vápník, fosfor, mangan, měď, síru i selen. Je méně tučné, neobsahuje cholesterol lepek ani laktózu a hodí se tak do různých speciálních diet.

Špaldové mléko

Z nešlechtěného druhu pšenice špaldy se nejen připravuje mouka na pečení, ale také dobře stravitelné mléko. Špaldové mléko opět neobsahuje lepek, cholesterol a vyrobit si jej můžete i doma. Jeho chuť připomíná kávu bez kofeinu, oproti ní je ale mnohem zdravější.

Zlaté mléko

Zlaté mléko není mléko vyrobené ze zlata, ale ochucené mléko. Jako základ můžete použít jak kravské, kozí, tak i jakékoliv rostlinné mléko. Přidáte do něj čerstvě namletý pepř. přepuštěné máslo ghí, kokosový olej, med a kurkumu, která nápoji dodá zlatý odstín slunce.

Šálek zlatého mléko vypitý cca hodinu před spánkem prý pohladí nervy a podpoří trávení. Chuťově to ale žádný zázrak není.

Pijte mléko, nepijte rum

Známé české přísloví jsem si lehce upravila pro potřeby článku ???? Chci tím říci, že mléko je zdravé, plné vitamínů, minerálů, bílkovin a tuků. Ideální je kombinovat různé druhy mléka, živočišné i rostlinné.

Nebojte se svůj stravovací režim obohatit o nové a méně známé chutě. Nechcete-li pít živočišné mléko, na výběr je ohromné množství rostlinných alternativ. Je prostě pouze a jen na vás, zda vám živočišné mléko připadá chutné a dělá dobře.

DÁLE SE INSPIRUJTE: Čím nahradit kasickou bílou mouku? 

Kysané mléčné výrobky od A po Z: zázraky pro zdraví střev

Kysané mléčné výrobky. Podobné a přesto se liší. Spojuje je základ – mléko a fermentace (kvašení, kysání) pomocí různých druhů mikroorganismů, bakterií a kvasinek, tedy živých kultur.

Jednotlivé výrobky se pak mezi sebou liší použitými mikroorganismy, konzistencí a tučností a tím třeba i působením na naše zdraví. Pokud ale použijete kvalitní základ, třeba plnotučné mléko od krav pasoucích se na trávě, máte před sebou poklad plný na vitamíny rozpustné v tucích, důležitý vitamín K2 (nezbytný pro zdraví kostí a zubů), minerálů i bílkovin.

To je taky důvod, proč jsme propadli domácímu kefíru. A teď už pojďme na to, co je spojuje a v čem se různí.

Kysané výrobky tedy vznikají kvašením během kterého dochází k rozkladu laktózy (mléčného cukru) za vzniku prospěšné kyseliny mléčné. Výsledné produkty jsou nakyslé chuti, obsahují méně mléčného cukru a jsou lépe stravitelné než klasické mléko. Díky tomu mohou např. lidé netolerující mléko kefír nebo jogurt bez problému konzumovat.

Mléčné produkty jsou také skvělým nosičem pro probiotické bakterie, které je chrání proti prostředí v žaludku a pomáhají probiotikům dostat se až do našich střev. Kefír proto do tzv. enterosolventní kapsle uzavírat nemusíme, poradí si sám.

Díky fermentaci a přítomnosti mikroorganismů je umožněno lepší vstřebávání vápníku, na který jsou mléčné výrobky bohaté.

U všech potravin je totiž důležité zkoumat nejen obsah látek, ale také jejich dostupnost (vstřebatelnost) pro tělo. Některé potraviny mohou obsahovat celou řadu živin, ale zda se v našich střevech tyto látky skutečně vstřebají, je věc druhá.

 Dostupnost (vstřebatelnost) živin se odvíjí od charakteru potraviny a stavu našich střev.

Fermentací obecně v potravinách dochází k rozkladu těžce vstřebatelných látek, které by mohly zatěžovat trávení nebo blokovat vstřebávání důležitých látek.

Recept: Smoothie a lá banánový chléb z domácího kefíru

Mléčné výrobky mají své klady i zápory – jaké?

Abeceda kysaných mléčných výrobků

Acidofilní mléko

Acidofilní znamená milující kyselé. K výrobě acidofilního mléka se používá specifická kultura Lactobacillus acidophilus – probiotická kultura, která způsobuje jeho silně kyselou chuť. Aby nebylo toto mléko tolik kyselé, ředí se polotučným mlékem prokysaným smetanovým zákysem.

Jogurt

Jogurt – asi nejznámější a nejvíce konzumovaný kysaný výrobek. Vzniká kysáním pomocí termofilních (teplo milujících) bakterií Streptococcus salivarius subsp. thermophilus a Lactobacillus delbrueckii subsp. Bulgaricus. Jogurty mají celou řadu prospěšných účinků a kvalitní výrobky patří do zdravého jídelníčku.

Jogurtové mléko

Jogurtové mléko je takový „ředěný“ jogurt obsahující alespoň 50 % jogurtu. Obsahuje tedy stejné druhy mikroorganismů jako jogurt, od jogurtu se liší jejich počtem (nemusí dodržovat minimální počet), je řidší a obsahuje jiné živiny, jako např. více laktózy.

Kefír

Kefír je připravený z kefírových zrn (tibetské houby), které se skládají z bakterií mléčného kvašení – kmeny  Leuconostoc, Lactococcus a Aerobacter a také kvasinek rodu Kluyveromyces a Sacharomyces.

Díky kvasinkám dochází k tvorbě oxidu uhličitého (bublinek) a alkoholu (toho ale opravdu malinko, zanedbatelně), tradiční kefír tudíž perlí a přezdívá se mu mléčný šampus (perlivost je mírná, spíše jako perlení na jazyku).

Kefír pochází z Kavkazu, kde jej horští pastevci popíjejí už pár tisíc let. Právě tomuto nápoji místní obyvatelstvo vděčí své dlouhověkosti a pevnému zdraví. V oblasti Asie se k výrobě kefíru používá také kobylí nebo velbloudí mléko.

Právě domácí kefír, jeho chuť i jednoduchost fermentace, nás okouzlil natolik, až vzniklo WUGI. Wugi kefírové kultury jsou lyofilizované kefírové kultury získané z divoké kultury (tibetské houby či tibi krystalků) pomocí kterých si můžete doma tvořit kefír.

Kefír je mnohem probioticky bohatší než jogurt a ostatní kysané nápoje, a tak našim střevům dodává tu správnou probiotickou rozmanitost, kterou potřebujeme. Podporují zdravé prostředí v trávicím traktu, náš střevní mikrobiom a imunitní systém.

  • Z mléčných kefírových kultur vytvoříte mléčný kefír z jakéhokoli živočišného mléka, z vodních kefírových kultur si vytvoříte veganskou alternativu z oslazené vody (voda s cukrem, ovocné šťávy nebo třeba i kokosové mléko).
  • Článek: 7 výhod kefíru: nakopne imunitu a podpoří zdraví střev
  • Mléčné výrobky mají své klady i zápory – jaké?

Kefírové mléko

Kefírové mléko je kefíru velmi podobné, avšak liší se v zastoupení mikroorganismů. Minimální počet bakterií musí být stejný jako u kefíru, ale kvasinek obsahuje méně. Z menšího obsahu kvasinek vyplívá menší divokost – o něco jemnější chuť, méně alkoholu a bublinek.

Řecký jogurt

Řecký jogurt je typ jogurtu, kdy se po dokončení fermentace odstřeďuje syrovátka. Jeho konzistence je hustší, obsahuje více tuku i bílkovin. Oproti klasickému jogurt proto také více zasytí.

Skyr

Skyr je sice velmi podobný řeckému jogurtu, ale k jeho výrobě se používá jiná termofilní (teplo-milující) bakteriální kultura.

Po dokončení fermentace se odstřeďuje syrovátka (stejně jako u řeckého jogurtu), vyrábí se však z odstředěného mléka. Obsahuje minimum tuku (typicky pod 1 %) a naopak více bílkovin.

(Tuk se však bát nemusíme a nízkotučné šílenství už je snad za námi. Pokud vás zajímá více, jak je to s nízkotučnými a plnotučnými potravinami, mrkněte na tento článek).

Recept: Malinový parfait s domácím kefírem

Mléčné výrobky mají své klady i zápory – jaké?

Zakysané podmáslí

Podmáslí je zbytkový produkt při výrobě másla a má tak nízký obsah tuku (do 1,5 %). Přidává se k němu mléko či smetana a fermentaci zajišťuje smetanová kultura složená z bakterií rodu Lactococcus. Chuť je lehce kyselá.

Zákys (kyška)

Jako zákys můžeme nazvat jakýkoliv mléčný výrobek vzniklý kvašením pomocí mléčné kultury. Může se tedy jednat o produkt vzniklý pomocí kefírové, jogurtové nebo smetanové kultury.

Proč jsou skvělé

Protože kvalitní kysané mléčné výrobky podporují zdraví střev a na tom naše zdraví hodně stojí. Správná střevní mikroflóra ovlivňuje nejen trávení, ale stav naší imunity, dostupnost živin a minerálů i naše psychické funkce.

Budete mít zájem:  Je kokosový olej opravdu nebezpečný? jak je to doopravdy?

Naše střeva milují rozmanitost, a proto výrobky střídáme, ačkoli na kefíru si frčíme nejvíc. Prospěšnost produktů se odvíjí od kvality, jako je tomu u všeho. Kolem mléka a mléčných výrobků se v dnešní době točí hodně zpráv – a není divu.

Vzhledem k ‚modernímu‘ chovu krav a zacházení s mlékem (úprava na trvanlivá mléka) jsme z kvalitní suroviny vyrobily bílou tekutinu vyvolávající pochyby o prospěšnosti. Nemyslíme si, že by byl dospělý člověk uzpůsoben ke konzumaci travnlivého mléka. Z historického hlediska však poctivé kysané mléčné výrobky byly součástí jídelníčku našich předků.

Díky přirozenému chovu zvířat (na pastvě, přirozené stravě, bez antibiotik), ze kterých se mléko získávalo, a díky fermentaci a zachování ‚živosti‘ dané potraviny (obsahu živých bakterií) je dříve lidé snadno trávili a těžili z nich mnohé prospěšné živiny. Ve WUGI jsme zastánci šetrného zacházení se zvířaty a BIO produkce.

Peníze raději teď investujeme do kvalitních potravin, než později do léčiv. Přeci jen mám po farmacii na léky jasný názor a preferuji dobré jídlo 🙂

  1. Tak si nechte chutnat a hýčkejte si svá střeva.
  2. PS: Tipy na všemožné fermentované svačiny, snídaně, dezerty nebo třeba i dresingy najdete u nás v receptech.
  3. Recept: Fermentovaná meruňková limonáda

Mléčné výrobky mají své klady i zápory – jaké?

Mléko a mléčné výrobky jsou prý pro lidi škodlivé, zbytečné a jiní říkají, že anabolické a zdravé. Jaká je realita?

Jsou mléko a mléčné výrobky pro lidi zbytečné a škodlivé, nebo naopak? Zjisti pravdu a podívej se na několik opravdu zajímavých skutečností.

Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek. Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.

9 Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Další téma, na které jsme se už jednoduše museli zaměřit. Mléko, resp. mléčné výrobky jsou spojovány s tolika adjektivy, že je to až neuvěřitelné. Vždyť mléčné výrobky jsou prý chutné, anabolické, chutné, zdravé a zároveň škodlivé, smrtelné, zbytečné a nelidské. Poté, co jsme rozebrali gluten do posledního zrna, se pojďme se podívat na mléko a výrobky z něj vytvořené.

Mléčné výrobky mají své klady i zápory – jaké?

Na konci roku 2016 byla publikována studie zabývající se vlivem kravského mléka na zdraví lidí.

Co prozradila? „Souhrn všech důkazů podporuje názor, že příjem mléka a mléčných výrobků přispívá ke splnění různých výživových doporučení v rámci živin a může chránit před různými chronickými nepřenosnými chorobami, zatímco byly hlášeny jen ojedinělé vedlejší účinky.

“ Teď trošku skeptická chvilka. Někteří z autorů výzkumu dostali totiž finanční prostředky z mlékárenského průmyslu na provedení výzkumu. Je tedy výše uvedený závěr a ostatní věty z výzkumu úplně mimo? Ne.

Lidé by totiž měli pochopit, že financování je často možností, jak provést studie s ještě lepší metodologií, přesností a celkovou kvalitou. Toto tě však asi nepřesvědčí, a pokud jsi skeptik, řekneš si, že je to prostě blbost, dostali prachy, řekli, co chtěli a tím to hasne. V pořádku, pojďme tedy dál.

V přibližně stejné době vznikla meta-analýza založená právě na tom, jak funguje sponzoring při studiích a jaký to má vliv na výsledky.

Ze všech zpráv to uzavřeli takto: „Zatímco průmyslem sponzorované studie mají většinou pozitivní výsledky pro dané odvětví průmyslu v porovnání s těmi nesponzorovaných, rozdíly nebyly nijak výrazné.

Sponzorované studie měly stejnou nebo lepší kvalitu než ty, které zahrnovaly jiné zdroje financování.“ Samozřejmě, není výzkum jako výzkum, a proto je třeba nečíst jen abstrakty. Dobrým příkladem by mohlo být téma BCAA.

Mnoho lidí zase říká, že mléko bychom v jídelníčku neměli mít z důvodu, že pro nás lidi není určeno.

Je určeno pro telata! Jak se vtipně vyjádřil Alan Aragon, z nějakého důvodu je v pořádku píchnout vidličku do šťavnatého kvadricepsu krávy, ale dát si mléko je skoro trestné a… a… chuďátka telátka.

Lidé by měli podle této logiky jíst jen dospělé lidí. Pojďme mrknout na více studií a začněme tím, co se skloňuje pravděpodobně nejvíce. Mléko = vápník = zdraví kostí.

Vápník (kalcium), mléko a opravdu zajímavá zjištění

Podívejme se na souhrn, kteří zpracovali jisti výzkumníci na základě různých studií v rámci tohoto tématu, že zvýšení příjmu vápníku a konzumace mléčných výrobků či mléka nemá ani mírný přínos pro zdraví kostí u dětí a mladistvých.

Mnoho lidí nyní asi zvedlo obočí, stejným způsobem jako zvedli obočí lidé tehdy. Když se podíváme do poznámek pod čarou, vidíme prohlášení, že nedošlo k žádným konfliktům zájmů.

Když se podíváme ještě blíže, zjistíme, že za tímto zkoumáním stojí skupina aktivistů (PCRM) vegetariánství a práva zvířat prosazující veganství a dehonestující jakékoliv živočišné produkty.

V roce 1991 dokonce napsali americkému ministerstvu zemědělství a vyzvali je k reformě čtyř skupin potravin a jejich modifikaci, aby se skládaly výhradně z obilnin, luštěnin, ovoce a zeleniny. Opravdu tedy žádné konflikty zájmů? Řekni sám.

Obsáhlejší revize významnějších výzkumníků dala dohromady 139 studií od roku 1975 do 2000 na vztah příjmu kalcia a benefitů pro kosti při vyšším příjmu kalcia.

2 studie ukázaly nulový benefit (v jedné z nich měli lidé už vysoký příjem kalcia a v druhé byly zase ženy po menopauze a jejich estrogen snižoval ztrátu kostní hmoty) a 52 kontrolovaných studií prokázalo benefity. A 64 z 86 výzkumů ukázalo korelaci mezi vápníkem a sníženým rizikem zlomenin. To máme většinu výzkumů za 3 desetiletí s pozitivními výsledky.

Když je ve stravě dostatek bílkovin rovněž s příjmem kalcia, pracují synergicky na budování zdraví kostí. Takže ano. Mléko = vápník = zdraví kostí. Tedy alespoň tak zatím říká skutečná věda.

Mléčné výrobky mají své klady i zápory – jaké?

Celkové přezkoumání tématu „mléčné bílkoviny a zlepšení metabolického zdraví“ prozrazuje, jak by mohly mléčné bílkoviny zlepšit hladinu kontroly glukózy a jak ovlivňují svalovou hmotu. Lidé konzumující mléčné výrobky mají obvykle nižší riziko metabolických poruch a kardiovaskulárních onemocnění.

Prakticky všechny bílkoviny v mléčných produktech mají potenciál zlepšit metabolické zdraví. Kromě toho mléčné produkty obsahují dost mikroživin. Bylo zde tedy (a nejen zde) prokázáno, že syrovátka a kasein, dvě primární složky v mléčných výrobcích, jsou velmi dobrým zdrojem bílkovin poskytujících široké spektrum aminokyselin a také usnadňují trávení.

Kromě toho dokáží zlepšit působení inzulínu, zvýšit nasycení, redukovat krevní tlak a zvýšit syntézu svalových bílkovin a zlepšit imunitní funkce. Mléko a mléčné výrobky můžeme směle považovat za skvělý zdroj potravy.

Ale je pravda, že ohřívání může zapříčinit nějaké ty nepatrné ztráty vitaminů a v menším rozsahu i minerálů. Zde se ukázalo, že pasterizace způsobila snížení hodnot thiaminu z 0,45 na 0,42 mg/L, vitamínu B z 3,0 na 2,7 µg/L a vitamínu C z 2,0 na 1,8 mg/L.

Pokud by někoho náhodou zajímala problematika hormonů & mléka, doporučuji prostudovat výzkumy a informace v tomto zahraničním článku. Ve zkratce, pokud bychom měli mít přece jen strach z mléka, kvůli hormonům to být opravdu nemusí.

Pití mléka a konzumace mléčných výrobků není záruka, že se dožijeme 100 let a budeme nejzdravější na světě, ale vyjádření, že neposkytují žádné výhody, jsou jednoduše dost nešťastná.

Existují důkazy, že mléčné bílkoviny zlepšují působení inzulínu, zvyšují svalovou hmotu a hustotu kostí, že redukují % tuku, risk některých druhů rakoviny, diabetes typu 2 a kardiovaskulární onemocnění. Přidat takové potraviny do stravy ti může pomoci.

I jiné bílkoviny nám poskytují mnoho výhod a nejlepší bude mít v jídelníčku balanc. Pokud však nechceš z nějakého důvodu konzumovat mléčné výroby, nic se ti nestane a je to jen tvá volba.

Baví tě články na Fitcultu a chceš vědět, proč využít i náš Online Coaching, resp. poradenství? 10 důvodů najdeš v tomto článku a zjistíš, že možná toto je pro tebe konečně ta správná spolupráce, kterou hledáš a potřebuješ. Pokud chceš, můžeš se stát i Premium uživatelem, podpořit naši práci a získat ještě více faktů a zajímavostí. Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět. Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+. Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.

Dostávej nejlepší obsah mailem

Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.

Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.

Kvůli mandlovému mléku umírají včely. Co tedy pít, když se chceme vyvarovat mléčných výrobků? | Dobrá chuť

Kvůli jedné sklenici živočišného mléka je vyprodukováno skoro třikrát více skleníkových plynů než u jakéhokoli jiného rostlinného mléka. Veganské nápoje mají také své nevýhody.

Pro ekologicky zaměřené konzumenty jsou to nemilé zprávy. Mandlové mléko totiž není pro planetu žádnou výhrou. Jeho výroba je dokonce nebezpečná pro včely.

Vědci odhalili spojitost mezi kalifornským mandlovým průmyslem a rekordním úhynem zhruba 50 miliard včel. Tento objev vyvolal u čtenářů jednu hlavní otázku: „Co pít teď?“ Neexistuje však jednoduchá odpověď.

Budete mít zájem:  Když zvládnete zavolat dusím se, tak se nedusíte

Všechny typy rostlinných mlék mají svá pro i proti, píše The Guardian.

Jedna věc je však jasná. Všechna rostlinná mléka jsou pro planetu rozhodně lepší než mléko živočišné. Kromě vyšší produkce skleníkových plynů, je pro výrobu jedné sklenice mléka potřeba devětkrát větší půdní plochy než jakékoli mléčné alternativy. Půda je pro krávy nutná jako pastvina i jako plochy pro pěstování další potravy, ze které pak skot po natrávení produkuje methan.

I rostlinná mléka mají svou stinnou stránku, a to zejména v případě, když jsou potřebné plodiny pěstované v masové produkci. Nestačí tedy pouze sledovat, zda pochází rostliny z organického zemědělství.

Dalšími faktory, které je třeba hlídat, jsou dopady zemědělství na lidi a původní společenství v daných lokalitách. Dále jaká zůstává po výrobě uhlíková stopa a jaké množství vody je potřeba.

Výroba některých rostlinných mlék je pak v tomto ohledu udržitelnější a má tedy i menší dopad na životní prostředí.

Kokosové mléko? Absolutní tragédie

Pověst kokosového mléka je spíše dobrá. Jde o exotický a zdravý produkt. V chudších regionech na Filipínách, v Indonésii nebo Indii představuje však zejména průmysl, ve kterém místní sběrači pracují za méně jak 1 dolar denně. Palmové háje nejsou v těchto místech žádným rájem.

Kokosové palmy mohou růst pouze v tropických oblastech. Z toho důvodu dochází k vykořisťování dělníků a ničení deštných pralesů. Kokos je tak pro některé regiony opravdovou tragédií. Spousta lidí ráda vaří s kokosovým mlékem, ale neuvědomují si, že koupí produktů z kokosových ořechů nutí farmáře z uvedených destinací pěstovat místo jiných potravin pouze kokos.

Mandlové mléko – nebezpečí pro včely

Mandlovníky sice potřebují pro pěstování mnohem méně plochy než jiné rostliny, tento klad je však zastíněn negativními dopady mandlového zemědělství ve Spojených státech. Téměř celá produkce se soustředí v Kalifornii a mandlové sady pokrývají plochu o velikosti skoro 6 500 km2.

Mandlovníky rovněž potřebují větší množství vody než jiné plodiny pro výrobu mléka. Uspokojení současné poptávky způsobuje mnohem tlak na komerční včelaře. Skoro 70% všech komerčních včelstev je každé jaro dováženo za účelem opylování mandlových hájů. Minulý rok uhynul díky této praxi a dalším ekologickým hrozbám rekordní počet včel – až jedna třetina z celkového počtu.

Rýžové mléko a velká spotřeba vody

Ačkoli je rýžové mléko všudypřítomná, levná a snadno dostupná mléčná alternativa, nabízí však jen velmi málo nutričních a enviromentálních pozitiv ve srovnání s jinými plodinami.

 Rýže potřebuje velké množství vody a dále produkuje mnohem větší množství skleníkových plynů než jakákoli jiná rostliny používaná k výrobě mléka.

Bakterie žijící v rýžových polích totiž do atmosféry vypouští methan a průmyslové hnojení znečišťuje vodní zdroje.

Mléčné výrobky mají své klady i zápory – jaké?

Mléko z lískových oříšků

Konzumenti, kteří hledají dobrou chuť a výživovou hodnotu bez zásadnějších dopadů na životní prostředí, mohou zvolit mléko z lískových oříšků.

Jako skoro všechny ostatní ořechy rostou i ty lískové na stromech, které naopak čistí atmosféru od oxidu uhličitého. Pomáhají tak redukovat skleníkové plyny než naopak.

Lískové květy jsou větrosnubné a nepotřebují tak množství včel pro opylování a rostou ve vlhčích klimatických podmínkách, kde voda není problém.

Konopí a len na chvostu

Tyto plodiny jsou pěstovány spíše v menším množství na severní polokouli, což se pozitivně projevuje na jejich dopadech na životní prostředí. Ve srovnání s jinými plodinami pěstovanými na velkých monokulturních plochách jsou tak mnohem více přátelské k planetě. Obě plodiny pak produkují semínka, která obsahují mnoho proteinů a zdravých tuků.

Sója se vrací zpět na výsluní

Dle výzkumů se sója je jedním z vítězů soutěže o nejudržitelnější plodinu. Sójové mléko navíc obsahu srovnatelné množství proteinů jako mléko živočišné. Na trhu se objevilo mnohem dříve než dnes tak populární mandlové mléko, záhy ale zmizelo z předních příček.

Sója obsahuje poměrně velké množství hormonů, které jsou podobné těm lidským a lidi to jednoznačně vyděsilo. Člověk by však musel spořádat neuvěřitelné množství sójového mléka a tofu, aby se to nějak negativně mohlo projevit na jeho těle, zejména pokud jde o ženy.

Mléčné výrobky mají své klady i zápory – jaké?

Hlavní nevýhodou sójových bobů je, že jsou pěstovány na obřích plantážích po celém světě, aby mohli producenti uspokojit poptávku vegetariánskou a veganskou poptávku.

Sójovým farmám však musely ustoupit velké části amazonského deštného pralesa. Pro milovníky sóji je tak jediným úkolem zajímat se o původ sójových bobů, resp.

zda pocházejí z organického zemědělství, například ve Spojených státech nebo Kanadě.

Oves je skromný hrdina

Oves či ovesné vločky jsou nenáročným vítězem, který si vede dobře skoro ve všech hlediscích udržitelnosti a ani rapidní zvýšení jeho spotřeby by nemělo mít žádné zásadní enviromentální dopady.

Od roku 2017 se objem prodeje ovesného mléka šestinásobně zvětšil a nahradil tak mléko mandlové v pozici nejrychleji rostoucí mléčné alternativy. V současnosti je 50-90% ovsa použito jako krmné potraviny pro zemědělská zvířata.

Existuje tak stále prostor pro růst výroby ovesného mléka.

Oves se pěstuje v chladnějších klimatických podmínkách jako jsou Spojené státy nebo Kanada. Není tak spojen s odlesňováním v chudších oblastech světa.

Možná jediným ale zato velkým negativem je, že pěstování ovsa probíhá na obřích monokulturách, které jsou v mnoha případech postřikované těsně před sklizní herbicidem Roundup.

Některé výzkumy pak prokázaly přítomnost glyphosátu, aktivní složky v přípravku Roundup, která je pravděpodobně karcinogenní, ve všech potravinách obsahujících konvenčně pěstovaný oves a dále v jedné třetině produktů obsahující organické ovesné vločky.

Například populární ovesné mléko Oatly brand oat milk je certifikováno jako glyfosát-free. A závěr? Každý měl pít cokoli, pokud si vybere rostlinnou variantu místo živočišné, protože už tím řeší velkou část enviromentálních problémů, které pití živočišného mléka způsobuje.

Lidé se vrhli na mléko a výrobky z něj. Je ale pro tělo opravdu zdravé?

Zájem o mléko je zejména v Americe tak velký, že tamní mlékárenský průmysl znovu spustil známou reklamní kampaň Got Milk. Tržby z prodeje kravského mléka tam oproti loňskému roku stouply o téměř 12 procent.

Experti na výživu z Harvardské univerzity Walter Willet a David Ludwig se ve své studii zaměřili na to, jaký skutečný vliv má mléko na zdravý růst kostí, riziko rakoviny, nebo přibírání na váze. Výsledky výzkumu publikovali v odborném týdeníku New England Journal of Medicine.

Willetův a Ludwigův průzkum odhalil, že to, nakolik je pro nás mléko škodlivé či prospěšné, závisí mimo jiné na věku. Dalšími kritérii jsou pohlaví a celková zdravotní kondice.

Mléko a tloušťka

‚Celkově nálezy neprokazují jasné účinky příjmu mléka na tělesnou hmotnost u dětí nebo dospělých,‘ tvrdí autoři výzkumu. Dodávají ale, že v zemích, kde je problémem podvýživa, by pití mléka tamním obyvatelům naopak prospělo.

V otázce, zda se raději držet nízkotučných mléčných výrobků, nebo zůstat u plnotučného mléka, panují nejistoty. Na redukci hmotnosti má konzumace odtučněného či nízkotučného mléka vliv jen tehdy, pokud mu dělá společnost celkově vyvážená strava.

Profesor medicíny Christopher Gardner, vedoucí nutričních studií ve Stanfordově preventivním výzkumném centru, tvrdí, že pití plnotučného mléka má také své výhody. ‚Plnotučné mléko může vést k většímu pocitu sytosti, a tedy i menším dávkám a nižšímu kalorickému příjmu,‘ řekl.

Mléko a děti

Nízkotučné mléko podle odborníků rozhodně není vhodné pro kojence od 12 do 24 měsíců. Rodiče by se v tu dobu měli spoléhat zejména na plnotučné mléko a mléčné výrobky. Přejít na ty s nižším obsahem tuku autoři studie doporučují až od dvou let věku dítěte.

Kanadští vědci zjistili, že děti, které ve věku od jednoho roku do 18 let dávaly přednost plnotučnému mléku, byly o 39 % méně obézní než ty děti, které pily mléko se sníženým obsahem tuku. Přesnou příčinu, proč tomu tak je, se ale vědcům odhalit nepodařilo.

Podle průzkumů stoupne počet obézních dětí na celém světě do roku 2030 na 250 milionů. Aktuálně je ve světě zhruba 150 milionů obézních dětí.

Mléko a zdraví

Přestože poučka ‚dej si mléko, budeš mít silné kosti‘ už téměř zlidověla, studie doposud neprokázala jasný vztah mezi příjmem vápníku a snížením počtu zlomenin. Naopak se prokázalo, že země s nejvyšším příjmem mléka a vápníku dominují také v žebříčku počtu zlomenin kyčle.

V případě rakoviny průzkum odhalil, že vysoká spotřeba mléčných výrobků může vést ke zvýšení rizika rakoviny prostaty či děložní sliznice. Naopak se ukázalo, že pití mléka může snížit riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku.

Spojení mezi diabetem, kardiovaskulárními chorobami a mlékem odborníci neprokázali. V tomto případě prý hraje hlavní roli celková skladba stravy a rizikové faktory, například rodinná anamnéza.

Potraviny prudce podražily – mezi nimi i mléko a mléčné výrobky:

TN.cz

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *