Ministři zemědělství proti obchodním řetězcům

Informace o tom, že by ministerstvo zemědělství chystalo jakýkoliv zákaz slevových akcí v obchodech, je nesmysl.

Novela zákona o významné tržní síle má podle ministra zemědělství Miroslava Tomana pouze narovnat vztahy mezi odběrateli a dodavateli tak, aby žádný subjekt nezneužíval svého postavení na trhu.

To mají zajistit například přesněji sepsané smlouvy mezi těmito partnery. V roce 2020 dojde také ke změnám v zákoně o potravinách nebo ve vyhlášce o pekařských a cukrářských výrobcích.

Mohl byste nám, pane ministře, přiblížit, co přesně řeší zákon o významné tržní síle a v jakém stavu je nyní jeho novela?

Hned na začátek musím jednoznačně odmítnout spekulace, že by se snad ministerstvo chystalo zakázat slevové akce v obchodech. To je naprostý nesmysl. Zákon řeší především to, aby nebyla na trhu zneužívána významná tržní síla.

To znamená, že upravuje vztahy mezi odběratelem a dodavatelem a hlídá, aby nedocházelo k nekalým obchodním praktikám, jako například že dodavatel musí zaplatit za to, že obchodník přijme jeho zboží do prodeje.

Dále mezi ně patří pozdní splatnost, jednostranné změny smluvních podmínek, nesouvisející platby, odmítnutí písemného potvrzení smlouvy nebo zneužití obchodního tajemství. Takže zákon má ochránit dodavatele před velkými obchodními řetězci a jejich ne vždy férovými podmínkami a požadavky.

Zákon upravujeme kvůli nově přijaté evropské směrnici, o jejíž přijetí se Česká republika od počátku zasazovala. V současné době se vypořádávají připomínky k novele.

Co konkrétně je cílem zmíněné evropské směrnice?

Jde vlastně o předpis, který na evropské úrovni poukazuje na nerovnováhu ve vyjednávání mezi dodavateli a odběrateli, což může někdy vést k nekalým obchodním praktikám.

A protože dosud toto nerovné postavení mezi oběma partnery regulovaly jen některé státy EU a chyběl harmonizovaný postup v rámci jednotného unijního trhu, přijetí zmíněné směrnice jsme podporovali.

Nová pravidla EU tak nyní základní ochranu dodavatelů sjednocují.

Jaké jsou podle vás největší přínosy novely?

Ministři zemědělství proti obchodním řetězcůmJá si osobně od novely slibuji, že podmínky pro dodavatele budou teď srozumitelněji a hlavně spravedlivěji nastavené. Díky zpřesnění některých pravidel bude aplikace zákona jak ve vztahu k dodavatelům a odběratelům v zemědělském a potravinovém řetězci, tak k dozorovému orgánu jasnější. A díky směrnici můžeme také přijmout přísnější právní úpravu. Týká se například sjednocení splatnosti všech plateb bez ohledu na typ potraviny na 30 dnů.

Jak se stavíte ke kritice představitelů z řad obchodníků, že skončí slevové akce pro spotřebitele?

Ta kritika je zcela bezpředmětná. Úpravy v zákoně se spotřebitelů vůbec netýkají, opravdu řeší jen vztahy mezi výrobci, dodavateli a obchodníky. Takže to zopakuji ještě jednou: slevové akce nekončí.

My v podstatě v zákoně chceme stanovit naprosto jednoduchou věc, a to aby při mimořádné prodejní akci byla mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem sjednána písemná smlouva, ve které bude přesně napsaná kupní cena, množství potravin, které bude do této akce zahrnuto, a doba jejího trvání.

Na tom snad není nic nesrozumitelného či nebezpečného, že na každou slevovou akci bude muset být smlouva.

Podle mě není možné, aby pokračovaly praktiky typu, že na akce jsou poskytovány cenové slevy, které se běžně uplatňují již týden a více před jejím zahájením a často i týden po, takže dodavatel tím značně finančně tratí, aniž by slevu pocítil konečný spotřebitel. Nebo v případě úspěchu akce, kdy se zboží prodává, je dodavatel povinen zboží dodat i nad obchodníkem objednané množství.

Od kritiků také zaznívá, že návrh novely není v souladu se zmíněnou evropskou směrnicí. Není to tak, že směrnice udává, co v zákoně určitě zahrnuto být musí, ale zároveň nechává členským státům volnou ruku v zařazení dalších pravidel?

Ano, směrnice vytváří společný unijní rámec, který má zajistit minimální míru ochrany pro dodavatele zemědělsko-potravinářských produktů proti vybraným nekalým obchodním praktikám.

Jsou v ní stanoveny základní nekalé praktiky, které se nesmějí aplikovat v dodavatelsko-odběratelských vztazích jednotně v celé EU.

Členským státům pak tento předpis nechává prostor i pro zavedení nových, přísnějších pravidel zaměřených na boj proti nekalým obchodním praktikám.

Jak nové znění novely pomůže ochránit dodavatele – ať už velké potravinářské firmy nebo ty drobné?

Kromě několika konkrétních nekalých praktik bude platit i obecný zákaz zneužití ekonomické převahy. Dodavatelé budou mít možnost podat stížnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně podobné instituci jiného státu. Během šetření se nebude muset stěžovatel obávat, že bude jeho identita vyzrazena.

Důležitým aspektem v dodavatelsko-odběratelských vztazích je také reklama a propagace výrobků. Jak by podle vás měly fungovat poplatky za reklamu a propagaci zboží?

Náklady na reklamu by podle mého názoru neměly být přenášeny na dodavatele, pokud to nebylo jednoznačně sjednáno ve smlouvě, jak se v současnosti někdy děje. V takové dohodě bude třeba upřesnit rozsah propagace, její četnost a hlavně konkretizovat produkt.

U mnoha potravin nejsou výrobci schopni dodat zboží za stejnou cenu jako například zahraniční dodavatelé. Myslíte si, že české firmy jsou méně konkurenceschopné, protože nejsou dostatečně moderně vybavené a inovativní?

Rozhodně si nemyslím, že důvodem je nedostatečná vybavenost a inovace, náš potravinářský sektor je vyspělý a jsem přesvědčen, že řada českých výrobků, a zdaleka nejen těch oceněných značkou Klasa, Regionální potravina nebo Bio, je vysoce kvalitních. Bohužel tlak vyvíjený na snižování ceny často stojí za nahrazováním českých výrobků těmi dovozovými, které mají v řadě případů nižší kvalitu.

Může změna zákona motivovat zákazníka, který se z větší části rozhoduje podle ceny, respektive nejnovější slevové akce, ke změně přístupu?

Změna zákona bude mít vliv zejména na vztahy výrobců a prodávajících. Nejen obchodní řetězce si dobře uvědomují nestálost zákazníka, který přijde do supermarketu pro výrobek ve slevě, ale pak si k tomu nakoupí i další zboží.

Naším cílem je, aby žádný subjekt nezneužíval svého postavení na trhu, a zejména netlačil výrobce k tomu, aby akceptoval nesmyslně nízké ceny, často podnákladové, za které prostě výrobce nemůže vyrábět v požadované kvalitě.

Pravděpodobně vždy bude existovat skupina zákazníků, kteří se budou na prvním místě rozhodovat podle ceny, stejně jako skupina orientující se na kvalitní výrobky.

My chceme podporovat naše výrobce a omezit dovoz zboží, které u nás umíme vyprodukovat sami.

Proto kvalitní potraviny dlouhodobě podporujeme jak na národní úrovni v kampaních Klasy, Regionální potraviny a Bio, tak na úrovni evropských schémat kvality: Chráněné označení původu, Chráněné zeměpisné označení a Zaručené tradiční speciality.

Jak tedy změny zákona souvisí se zákazníky, spotřebiteli?

Ministři zemědělství proti obchodním řetězcům

Znovu opakuji, že novela nijak nezakazuje ani neomezuje slevové akce, takže spotřebitele a zákazníka vůbec neovlivní. Je všeobecně známé, že nakupovat ve slevách je u nás velmi oblíbené. Nic proti tomu nemám, pokud se to ale děje tak, jak má.

Jako problém vnímám ztrátu povědomí spotřebitelů o skutečné ceně potravin, pokřivování cen, prodej za podnákladové ceny, což pak může vést a myslím si, že vede i k plýtvání potravinami. Zasažen je celý řetězec a dopady to má i na samotného zemědělce, který už nemá kam uhnout.

Je třeba brát v úvahu, že u některých výrobků navázaných na chov zvířat, typicky jde o produkci mléka a vajec, výrobu přece zemědělci nemůžou zastavit nebo přenastavit kvůli prodejním akcím. Znovu ale zdůrazňuji, že toto téma zmíněný zákon neřeší, slevové akce nikterak neomezuje ani nezakazuje.

Cílem zmíněného zákona je primárně narovnat vztahy mezi dodavateli a odběrateli.

Předpokládám ale, že tato novela zákona o významné tržní síle není jedinou legislativní novinkou, kterou pro příští rok v souvislosti s potravinami či spotřebiteli chystáte. Můžete nám přiblížit, jaké změny čekají potravinářský sektor v roce 2020?

Budete mít zájem:  Zelený ječmen a detoxikace s jeho pomocí

V roce 2018 jsme začali novelizovat zákon o potravinách a tabákových výrobcích, který bude primárně řešit úřední kontroly.

Zpřesní se označení Česká potravina, kterou budou moci mít i vybrané potraviny ze surovin, které nejsou v ČR dostupné, ale jsou významné svou tradicí výroby u nás. Je to například čokoláda, čaje a výrobky z rýže.

Dále je navrženo definování podmínek pro dobrovolné označení výrobce na obale potravin či stanovení zákazu dvojí kvality potravin.

I přesto, že podle evropských pravidel nelze vyžadovat informaci o výrobci povinně, považuji nastavení pravidel alespoň pro dobrovolné deklarování výrobce na obale potravin za velmi důležité. Samozřejmě budu i nadále usilovat na úrovni EU o změnu příslušné legislativy tak, aby uvedená informace byla na obale povinná pro výrobky uváděné v EU na trh.

A kromě zmíněného zákona o potravinách?

Začátkem roku 2020 očekáváme přijetí nové vyhlášky pro pekařské a cukrářské výrobky, která upravuje požadavky na mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta. Předpis mimo jiné definuje různé typy kvasů a s tím související označování kvasových a kváskových výrobků.

Chystáte kromě legislativních novinek i nové dotační tituly pro potravináře či výrobce?

Již několik let máme například národní dotační program na podporu zpracování a zvyšování konkurenceschopnosti. Jeho cílem je zvyšovat kvalitu zpracování zemědělských produktů a tím zvyšovat konkurenceschopnost potravinářských podniků na evropském trhu, hlavně s ohledem na jakost a zdravotní nezávadnost potravinářských výrobků.

Díky tomu naše firmy modernizují, nakupují nové technologie, inovují, a zejména investují do svých provozů. Nejčastěji jsou to investice do finální úpravy výrobků, kde si pořizují nové balicí linky včetně krájecích linek v případě masné a mlékárenské výroby. Hodně peněz investují do robotizace, zejména při řešení paletizace.

Další oblastí podpory je modernizace chlazení včetně návaznosti na využívání odpadního tepla.

Kolik peněz do tohoto dotačního titulu ministerstvo zemědělství přibližně dává?

Pro letošní rok jde o částku 500 milionů korun. Již byly podány projekty s celkovým objemem investic přes jednu a půl miliardy a předpokládaná výše podpory se očekává ve výši 40 až 41 procent.

Pro příští rok bych rád zachoval tuto podporu minimálně ve stejné výši jako v letošním roce.

Vzhledem k relativně nízké ziskovosti potravinářského průmyslu ve srovnání s ostatními odvětvími průmyslu představuje tento dotační program pro potravinářské podniky výraznou pomoc v modernizaci technologického vybavení.

Žadatelé oceňují především relativní jednoduchost administrace dotačního programu, pravidelnost možnosti čerpání podpory a celkovou přehlednost programu. Je to tedy cesta ke zvýšení výkonnosti našich potravinářů, a to jak na našem, tak na evropském a světovém trhu, což zpětně ocení i spotřebitelé.

Petr Hříbal, [email protected]

Rozhovor najdete i v časopisu Zboží&Prodej 11-12/2019.

EU má chránit farmáře před obchodními řetězci, říkají ministři zemědělství

Čeští farmáři si stěžují na nekalé praktiky obchodních řetězců. Diskuse nyní znovu ožívá i na evropské úrovni a Česká republika spolu s dalšími zeměmi představila možná řešení.

Dodavatelé potravin si stěžují, že nadnárodní obchodní řetězce zneužívají svého postavení a nutí je snižovat ceny za své produkty. Ministři zemědělství se proto snaží najít celoevropské řešení.

„S nekalými praktikami se potýkají všechny evropské státy,“ vysvětlila slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná při pondělní debatě v Evropském parlamentu. Slovensko se problémem zabývalo již v loňském roce, kdy předsedalo Radě EU. Konkrétní evropská legislativa však zatím nevznikla a postoj Evropské komise zatím není jasný.

Nerovnováha mezi zemědělci a potravináři na jedné straně a silnými maloobchodními hráči na druhé straně se nelíbí ani českému ministru zemědělství Marianu Jurečkovi. „Nejsem zastáncem přílišných regulací, globální trh ale potřebuje jasná pravidla.“

Společně se svými kolegy ze Slovenska a Slovinska proto připravil dokument, ve kterém ministři navrhují konkrétní celoevropská opatření. Jedná se o jednotnou detailní definici nekalých praktik, společný evropský seznam nekalých postupů, zavedení sankcí pro podniky, které se jich dopustí, a posílení orgánů ochrany trhu.

Dokument představili výboru Evropského parlamentu pro zemědělství a doufají, že společně s europoslanci a dalšími zeměmi přimějí Komisi, aby začala co nejdříve jednat. „Diskusí už bylo dost. Byl bych rád, kdyby Komise začal konat a přinesla spolu se zákonodárci řešení, které naši zemědělci a potravináři potřebují,“ dodal Jurečka.

Evropská legislativa je podle maloobchodníků zbytečná

Maloobchodníci se iniciativě Česka, Slovenska a Slovinska brání. „Nechápeme, proč se tolik upozorňuje na evropskou legislativu upravující obchodní praktiky, když to farmářům nijak nepomůže,“ uvedl ředitel evropského svazu obchodu EuroCommerce Christian Verschueren.

EuroCommerce, jehož členem je i Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, tvrdí, že maloobchodníci většinou nakupují od prostředníků, a nikoli přímo od farmářů. Evropská legislativa navíc nebude mít na ochranu zemědělců vliv, protože nekalé praktiky si členské státy ošetřují samy.

Otázku nekalých praktik řeší i výbor Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.

Stínovou zpravodajkou tématu je česká europoslankyně Olga Sehnalová (S&D), která hledání evropského řešení podporuje.

„Nekalé obchodní praktiky jsou závažný problém, kterému je nutné věnovat zvýšenou pozornost. Jsem velmi ráda, že ministři zemědělství k němu přistupují aktivně.“

Věc projednali i představitelé agrárních komor zemí Visegrádské skupiny, Chorvatska a Slovinska. Ve svém prohlášení vyzývají Evropskou komisi, aby se zabývala cenovou politikou obchodních řetězců. „Nerovnováha v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce negativně ovlivňuje nejen prvovýrobce, ale také zpracovatelský průmysl v Evropské unii,“ uvedli.

Čeští farmáři si stěžují, musí však být konkrétnější

V České republice má nekalým praktikám bránit novela zákona o významné tržní síle účinná od března loňského roku. Šetření obchodních řetězců má na starosti Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který apeluje na dodavatele produktů a odborové organizace, aby byli při stížnostech na nekalé praktiky konkrétnější.

„Přicházejí pouze velmi obecné stížnosti popisující nekalé praktiky, které dostatečně nekonkretizují ani obchodní řetězec, jenž se jich měl dopustit, ani neposkytují Úřadu relevantní podklady pro oslovení konkrétních subjektů,“ vysvětlil tiskový odbor ÚOHS. V současné době vede Úřad řízení proti několika obchodním řetězcům, jejich konkrétní jména však neuvádí.

Planý poplach? Slevové akce neskončí, uvedl ministr zemědělství Toman

Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat ČTK

Slevové akce se u velkých obchodních řetězců rušit nebudou a nízkopříjmových skupin obyvatel se změny v chystané novele zákona nedotknou.

Na Žofínském fóru to dnes řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Odmítl tvrzení prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáše Prouzy, který kritizoval změny v navrhované novele zákona o významné tržní síle.

Podle Tomana vyvolal Prouza mediální kampaň a lže, ministr požaduje po Prouzovi omluvu.
 

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) | Foto: ČTK

Prouza, který se dnes fóra na téma Potraviny a jejich kvalita z pohledu českého zákazníka také zúčastnil, trvá na svých vyjádřeních o tom, jak je formulovaný návrh novely.

Prouza minulý týden ČTK řekl, že ministerstvo v rozporu s dohodami a nejspíš pod tlakem potravinářské lobby novelu změnilo.

Tvrdí také, že velké obchodní řetězce už nebudou moci pořádat slevové akce na vybrané zboží a že to ovlivní například penzisty.

Přečíst článek ›

V novele, která je nyní v připomínkovém řízení, se píše, že za zneužití významné tržní síly bude nově považované sjednávání nebo uplatňování náhrady nákladů na slevy na potraviny v akcích.

„Já tomu rozumím, že SOCR a jeho členům, významným obchodním řetězcům, vadí, že již nadále nebudou moct pokračovat v praktikách typu, že na akce jsou poskytovány cenové slevy, které se běžně uplatňují už týden a více před jejich zahájením, často i týden po akci. Takže pro dodavatele to představuje značnou finanční ztrátu, aniž by slevu pocítil konečný spotřebitel. Pouze se vylepší zisk obchodníka,“ řekl na fóru Toman. Nikdy se podle svých slov netajil také tím, že podporuje české, moravské a slezské výrobce.

Budete mít zájem:  Může virtuální realita změnit systém vzdělávání ve školách? může pomoci s učením?

Do Sněmovny míří i novela zákona o potravinách

Prouza uvedl, že podal na ministerstvo zemědělství několik návrhů na zlepšení spolupráce, ale že resort nereagoval. Toman to odmítl.

Prouza dodal, že na novele zákona o významné tržní síle pracovali odborníci šest měsíců a během léta se nečekaně změnila a vznikla ze strany MZe jednostranná varianta.

O spolupráci s MZe stojí, stejně tak chce řešit, proč je tak málo českých potravin a základních komodit.

Přečíst článek ›

Tento týden míří do Sněmovny i novela zákona o potravinách, která spolu se zmíněnou novelou rovněž řeší dvojí kvalitu potravin. Veškeré kroky proti dvojí kvalitě jsou podle Tomana nutné a chrání české spotřebitele před přístupem některých zahraničních dodavatelů, kteří si myslí, že zdejší spotřebitel kvalitu nepozná.

Investujte do svého zdraví. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

16.10.2019

Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v D Škoda Karoq nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo Volkswagen Up první majitel, servisní knížka, koupeno v D Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v CZ Ford Mustang první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Cadillac nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo Volkswagen Passat servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Volkswagen Golf první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO

Obchodní řetězce vyvádějí z Česka peníze, změním to, říká nový ministr zemědělství Milek

Zpočátku mluvil velmi opatrně. Byl to první rozhovor, který poskytl novinářům. Nový ministr zemědělství Jiří Milek u odpovědí na dotazy, jak a čím zaujal premiéra Andreje Babiše, jen našlapoval. „Asi jsem ho přesvědčil tím, co jsem dělal doposud,“ uvažuje bývalý šéf jednoho z největších českých agropodniků − holdingu Úsovsko.

Zdůrazňuje přitom, že je člověkem bez politické minulosti. „Myslím si, že důležitější než politická kariéra je zemědělská zkušenost,“ míní Milek, který se dříve neúspěšně snažil dostat do zastupitelstva Olomouckého kraje a později jako nestraník za ANO do parlamentu.

Během interview se postupně osměluje a odhaluje svou koncepci, kam by mělo směřovat české zemědělství. Pokud ve funkci vydrží, což je ve chvíli, kdy vláda nedostala důvěru, nejisté, posílí státní dohled nad praktikami obchodních řetězců, plánuje omezit neregulované prodeje půdy nebo se zaměří na přerozdělování dotací v Evropské unii.

Milek zatím vede ministerstvo, jehož letošní rozpočet přesahuje 50 miliard korun. Říká, že je to tak akorát. Neznamená to ale, že by sedláci za jeho šéfování neměli dostat víc peněz.

Jednotný trh ve skutečnosti není

„Buďto musí západní země farmáře méně dotovat z národních rozpočtů, nebo, pokud naše země bude chtít, aby tady byla zachována výroba vepřového nebo třeba mléka, bude muset dotovat víc,“ tvrdí Milek. Je přesvědčený o tom, že okolní státy víc podporují své zemědělce a ti poté díky tomu mohou vyrábět levněji.

„Například v Rakousku to funguje tak, že pokud si zemědělec vezme mladého inženýra na farmu, ročně na něj dostane podporu 12 tisíc eur,“ konkretizuje ministr. Jedním z jeho cílů proto bude zmapování skrytých národních podpor.

Ostatně o dotování farmářů ze státního rozpočtu v Evropské unii mluvil již Milkův předchůdce Jurečka.

Až bude mít nový ministr dostatek důkazů, bude chtít v Bruselu tlačit na změnu. „Sice pořád říkáme, že existuje jednotný trh, ale není tomu tak. Je potřeba národní podpory zmapovat a potom se bavit o tom, že je tady nekalá soutěž,“ říká rozhodně.

Tuzemští farmáři sice také dostávají od státu peníze, tak jako třeba rakouští nebo němečtí kolegové, ale podle Milka jde o podstatně nižší částky. Uznává, že zahraniční farmáři jsou efektivnější. Podle něj za to však může výše dotací, které jednotlivé země poskytují na investice.

„My když poskytujeme investiční dotaci, tak podíl státu na dotaci tvoří 30 procent. Vím, že v Bavorsku je to až 80 či 90 procent,“ přibližuje.

Zeptejte se Agrární komory

Pokud jde o nerovný trh, Milek se nebojí ukázat na obchodní řetězce. Tvrdí, že z Česka vyvádějí peníze a cíleně podporují své výrobky. „Kolikrát řeší nadprodukci něčeho tím, že k nám dovezou zboží za dumpingové ceny,“ myslí si. „Třeba fakturami.

Marže, které uvádějí, nejsou pravdivé,“ tvrdí. Proti argumentu, že nejde o potvrzené údaje, se ostře vyhrazuje. „Tak se na to běžte zeptat předsedy Agrární komory, který má pár čísel.

“ Souhlas s názory Agrární komory je pochopitelný − největší zemědělská lobby Milka do čela resortu doporučila.

Během roku bude chtít Milek novelizovat zákon o významné tržní síle a posílit kontroly ze strany finančních úřadů. Ty by také podle něj měly ve spolupráci s celní správou kontrolovat, za kolik do České republiky obchodníci vozí zboží.

„Nerozumíme tomu, proč by měla probíhat kontrola zboží, které splňuje veškeré legislativní podmínky ze strany evropských i českých norem,“ reaguje Irena Vlčková, manažerka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, který zastupuje obchodní řetězce.

Bývalý šéf podniku Úsovsko, který hospodaří na 20 tisících hektarech půdy, již několikrát farmáře ujistil o tom, že nebude dělat rozdíly mezi malými a velkými zemědělci. „Byl bych rád, abychom zasedli za jeden stůl, jenom tak můžeme dosáhnout lepších výsledků,“ konstatuje. Mezi cíle zařadil nový ministr také ochranu půdy.

Také chce znovu jednat o protierozní vyhlášce nebo se bude snažit zpřísnit prodej půdy. Bude bojovat za zavedení oznamovací povinnosti. Ta by vlastníkovi ze zákona nařizovala oznámit, že plánuje prodej pole. „Zemědělec musí o plánovaném prodeji vědět,“ míní. Nad konstatováním, že si informační povinnost mohou dát dnes již obě strany do smlouvy, se ohradil.

„Smlouvu musíte dát na katastr nemovitostí, za to se samozřejmě platí.“

Milek by také rád ukotvil v zákoně dobu, na niž bude možné půdu pronajmout. „Například ve Francii je to dokonce ze zákona na sedm let,“ vysvětluje. Podobně by to mělo podle něj fungovat i v Česku. „Budu iniciovat, aby byla nějaká minimální doba pronájmu půdy stanovena zákonem. Délka lhůty je otázkou diskuse,“ dodává.

Jiří Milek na postu ministra zemědělství vystřídal Mariana Jurečku (KDU-ČSL), který resort řídil od ledna 2014 do loňského prosince. 

Spravedlivější postavení zemědělců v rámci potravinového řetězce

EU se chystá zakázat nekalé obchodní praktiky v zemědělsko-potravinovém řetězci s cílem zajistit spravedlivější zacházení s drobnými producenty a zemědělskými podniky.

EU chce posílit postavení zemědělců v rámci potravinového řetězce a bojovat proti nekalým obchodním praktikám.

Menší subjekty v rámci potravinového řetězce, včetně zemědělců, jsou zranitelné vůči nekalým obchodním praktikám, které používají větší a silnější aktéři v tomto řetězci. Příčinou této situace je nedostatečná vyjednávací síla zemědělců a menších podnikatelů, kteří také nemají k dispozici alternativy, jak své produkty nabízet spotřebitelům.

Dobře fungující potravinový řetězec je pro udržitelné zemědělství stěžejní. Rovnováha z hlediska vyjednávací síly a spravedlivější rozdělení přidané hodnoty v rámci celého řetězce je proto prioritní záležitostí.

Rada přijala v prosinci 2016 závěry, v nichž vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadů za účelem navržení právního rámce EU nebo jiných opatření nelegislativní povahy pro řešení problematiky nekalých obchodních praktik.

Komise v souladu s těmito závěry navrhla v dubnu 2018 legislativní akt týkající se nekalých obchodních praktik. Tento návrh sestává ze směrnice, která stanoví společný rámec EU týkající se nekalých obchodních praktik a zavádí minimální úroveň ochrany ve všech členských státech.

  • Skupina byla zřízena v roce 2016, aby: • posoudila úlohu zemědělců v širším potravinovém řetězci
  • • vydávala doporučení, jak tuto úlohu posílit

Proč je to zapotřebí?

EU si je vědoma významu dobře fungujícího potravinového řetězce a v této souvislosti vyjádřila znepokojení nad zranitelností zemědělců. Cílem navrhované směrnice je bojovat proti takovým nekalým obchodním praktikám, které zemědělce nejvíce poškozují, aby bylo možné zaručit spravedlivější rozdělení přidané hodnoty v rámci celého dodavatelského řetězce.

Budete mít zájem:  Dá Se Vyléčit Alergie?

Komise se v navrhované směrnici zaměřuje na ty nejškodlivější nekalé obchodní praktiky. Jejím cílem je poskytnout malým a středním podnikům (MSP) a některým zemědělcům větší jistotu a posílit jejich postavení, aby mohli lépe řídit rizika, nad kterými mají malou či nemají žádnou kontrolu.

Z různých veřejných konzultací a průzkumů veřejného mínění provedených Komisí vyplývá, že:

  • 88 % respondentů považuje za důležité úlohu zemědělců v rámci potravinového řetězce posílit;
  • 96 % respondentů souhlasilo s tím, že postavení zemědělců v hodnotovém řetězci je třeba zlepšit;
  • většina respondentů se shodla na potřebě řešit nekalé obchodní praktiky.

Většina respondentů se také shodla na tom, že by tyto otázky měly být cílem společné zemědělské politiky.

Podrobněji

Ochrana, kterou směrnice navrhuje, se vztahuje na menší dodavatele v zemědělském a potravinovém řetězci, pokud jde o prodej jejich produkce kupujícím, kteří nejsou MSP. Právě MSP se často vzhledem ke své nedostatečné vyjednávací síle nemohou nekalým obchodním praktikám účinně bránit.

  1. Po provedení ve vnitrostátním právu se bude dojednaná směrnice vztahovat na některé nekalé obchodní praktiky související s prodejem zemědělských a potravinářských produktů a do určité míry i na služby v zemědělském a potravinovém řetězci.
  2. Mezi dodavatele, kterých se bude ochrana týkat, budou patřit mikropodniky, malé a střední podniky a podniky, jejichž roční obrat nepřesahuje 350 milionů EUR.
  3. S cílem tuto ochranu rozšířit se směrnice bude vztahovat na kupující jak v EU, tak za určitých podmínek i ve třetích zemích.
  4. Zcela zakázány budou tyto nekalé obchodní praktiky:
  • opožděné platby za zemědělské a potravinářské produkty rychle podléhající zkáze;
  • zrušení objednávek na poslední chvíli;
  • jednostranné nebo retroaktivní změny smluvních podmínek;
  • zneužívání důvěrných informací;
  • odvetná opatření či hrozba takovými opatřeními vůči dodavateli.

Níže uvedené praktiky budou povoleny, pouze pokud se tak obě strany předem, jasně a jednoznačně dohodnou:

  • kupující vrací neprodané potravinářské produkty dodavateli;
  • dodavatel platí za propagaci potravinářských produktů prodávaných kupujícím nebo za jejich uvedení na trh;
  • náklady na vystavení nebo zařazení zemědělských a potravinářských produktů do nabídky a do prodeje.

Dojednaná směrnice obsahuje ustanovení o donucovacích orgánech:

  • členské státy určí jeden nebo více veřejných orgánů odpovědných za prosazování těchto pravidel;
  • existuje-li jich v téže zemi několik, budou členské státy muset zvolit jednotné kontaktní místo;
  • tyto orgány mohou z vlastní iniciativy nebo na základě stížnosti zahájit šetření a ukládat pokuty;
  • dodavatelé si budou moci vybrat, zda podají stížnost ve svém členském státě, nebo v členském státě, v němž se měl kupující dopustit zakázané obchodní praktiky (příslušný donucovací orgán);
  • členské státy budou mít možnost podporovat dobrovolné využití efektivních a nezávislých mechanismů alternativního řešení sporů, jako je například mediace (dobrovolný mechanismus alternativního řešení sporů).

Členské státy budou mít dvacet čtyři měsíce od vstupu směrnice v platnost, aby ji provedly do vnitrostátního práva, a dalších šest měsíců na to, aby začaly její ustanovení uplatňovat.

Činnost v rámci Rady

V prosinci 2016 přijala Rada závěry o posílení postavení zemědělců v rámci potravinového řetězce a o boji proti nekalým obchodním praktikám. Úlohou Rady je zajistit zohlednění názorů členských států.

V dubnu 2018 si na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov ministři vyměnili názory na návrh směrnice o nekalých obchodních praktikách v rámci potravinového řetězce, který předložila Komise a představil komisař Phil Hogan. Uvedený návrh byl projednán ve Zvláštním výboru pro zemědělství a v rámci pracovních skupin.

Zvláštní výbor pro zemědělství se dne 1. října 2018 dohodl na vyjednávacím postoji Rady k návrhu Komise, jehož cílem je dosáhnout toho, aby v zemědělském a potravinářském odvětví panovaly spravedlivější vztahy mezi malými zemědělci a zpracovateli a jejich většími obchodními partnery.

Předběžné politické dohody ohledně směrnice dosáhlo rakouské předsednictví Rady a zástupci Evropského parlamentu dne 19. prosince 2018. Zvláštní výbor pro zemědělství (ZVZ) tuto dohodu potvrdil dne 14. ledna 2019.

Rada akt přijala dne 9. dubna 2019. Evropský parlament jej přijal na plenárním zasedání dne 12. března 2019.

Souvislosti

Opatření EU, která byla dosud zavedena s cílem pomoci zemědělcům posílit jejich vyjednávací pozici, se ukázala být nedostatečná. Patří mezi ně podpora a zakládání organizací producentů a družstev nebo dobrovolné kodexy chování.

Prvním krokem v procesu posilování postavení producentů v rámci potravinového řetězce byla samozřejmě společná organizace trhů. V průběhu reformy SZP v roce 2013 bylo dosaženo pokroku při podpoře dodavatelů v nižších částech řetězce, aby byli lépe organizovaní, a to včetně vyjednávání.

Dalšího pokroku bylo dosaženo prostřednictvím zemědělské části souhrnného nařízení, kterým se zavedly změny ve všech čtyřech základních nařízeních upravujících SZP: přímé platby, rozvoj venkova, společná organizace trhů a horizontální nařízení.

Zemědělská politika EU je dynamickou politikou, která byla díky sérii reforem postupně přizpůsobována novým okolnostem a úkolům, s nimiž se evropské zemědělství musí vypořádat. Jednání o budoucí reformě SZP byla zahájena v roce 2018. Tato reforma je koncipována tak, aby připravila SZP na budoucí potřeby.

Ministr zemědělství proti slevovým akcím. Navrhuje zákaz prodeje se ztrátou

Ilustrační foto

• 

ZDROJ: Profimedia

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) kritizoval slevové akce, ve kterých prodávají zboží obchodní řetězce v Česku. Řešení vidí v zavedení „zákazu prodeje se ztrátou pro každý jednotlivý výrobek a každý článek potravinářského řetězce.“ Toman to řekl ve čtvrtek během vystoupení na Žofínském fóru.

Ministr zemědělství Toman, který vystupuje proti slevovým akcím stejně jeho předchůdce Jiří Milek (za ANO), chce omezit slevové akce obchodních řetězců. Navrhl zákaz prodeje za podnákladové ceny s tím, že v některých jiných zemích je to běžné.

Dále jako řešení jmenoval omezení prodeje v promo akcích, snížení vybraných druhů potravin v promo akcích, omezení tištěné reklamy, omezení prodeje za podnákupní ceny, vyšší podíl privátních značek a regionálních výrobků a nastavení maximální výše slevy.

„Nechci slevové akce zakázat, ale vnést do nich řád. Sami zástupci řetězců přiznávají, že je to problém, který je třeba řešit,” řekl Toman. Konkrétní řešení bude podle ministra záviset na diskusi s obchodními řetězci, konkrétní výsledky by se mohly objevit na začátku příštího roku.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza na Žofínském fóru ocenil „korektní přístup ministerstva zemědělství”. Zásadní je podle něj vyjasnit obecně institut slev, výši slev nebo objem a intenzitu využívání slev.

„Jsme připraveni hledat přijatelný kompromis s ohledem na existenci jednotného evropského trhu na jedné straně, s ohledem na jasná pravidla hospodářské soutěže na druhé straně,” řekl Prouza. Nákupy ve slevách označil za český fenomén.

Deník E15 oslovil s žádostí vyjádření ohledně návrhu ministra Tomana obchodní řetězce. “Je předčasné cokoliv hodnotit a komentovat, protože se zatím nejedná o žádný legislativní návrh. Sám ministr Toman připustil, že bude ještě záležet na diskusi s obchodními řetězci,” uvedl Václav Koukolíček z oddělení komunikace Tesco.

„Zákaz prodeje pod cenou již jasně definuje Zákon o významné tržní síle, který plně respektujeme. Jeho případnými úpravami se společnost Billa bude samozřejmě řídit,“ uvedla tisková mluvčí řetězce Dana Bratánková. Řetězec Albert odkázal v odpovědi na Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.

Červnová studie společnosti Nielsen ukázala, že ve slevových akcích se prodalo 55 procent potravin z celkových tržeb. Před deseti lety to bylo 33 procent.

Podle předchozího průzkumu společnosti GfK začali Češi v posledních letech omezovat nákupy ve slevách. Po dlouhodobém růstu se podíl výdajů za potraviny a drogerii ve slevových akcích snížil loni podle této studie na 46 procent, zatímco v roce 2015 dosahoval 46,9 procenta.

 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector