Nikča s Lukym zrovna koukali na večerníček. Udělala jsem si
v koupelně těhotenský test a po večerníčku jsem jim ho ukázala. Nikolka:
„Ukaž mami, co to je?“
Luky: „To znamená, že budeme mít miminko“.
Nikolka: „Paráda“.
A tak to všechno začalo. Druhý den jsem měla bolesti v podbřišku,
říkala jsem si, že je to normální, že jsem to měla přeci dostat a tak je
to ta první menstruace, která se někdy ještě objeví a někdy ne.
Třetí den – začala jsem trochu špinit. Pořád jsem to přikládala
k menstruaci. Zavolala jsem na gynekologii, řekla jsem o testu a popsala mé
příznaky. Sestřička mě objednala na úterý. Víkend před námi. Jeli jsme
s Nikčou na chalupu na Sázavu. A opravdu jsme si to užily. Spaly jsme ve
stanu, byly jsme na Konopišti, jely vláčkem, jen břicho pobolívalo.
V úterý jsem šla na gynekologické vyšetření. Trochu jsem krvácela.
Doktorka říkala, že se to může stát a že to ještě nic neznamená.
Jenže na vnitřním ultrazvuku nic nenašla a to ve mě rýpala pěkně. Taky
to nepříjemně bolelo.
Tak se rozhodla pro test hodnoty HCG
(Choriogonadotropin je glykoproteinový hormon, který vzniká po oplození
vajíčka a je vytvářen vyvíjejícím se embryem – zdroj wikipedia).
Odpoledne jsem si měla zavolat o výsledky. Čekání do jedné hodiny bylo
nesnesitelné.
Volám doktorce, která mi sdělila: „Hodnota je poměrně
vysoká 870, je tu šance, že se ti zpozdila ovulace a já ještě nic
nevidím, přijď ve čtvrtek nalačno. Uděláme znovu testy a uvidíme,
co dál.“
Čtvrtek – odběr krve a potom znovu ultrazvuk. Bohužel na něm zase nic.
Doktorka: „To pořád nic neznamená. Počkáme na rozbor krve.“ Volám
v jednu hodinu. „Hodnoty se opět zvedly.
Počkáme do pondělí a uvidíme,
ale varianty jsou tři: 1) plod ještě není viditelný, kvůli pozdější
ovulaci, 2) plod se nevyvíjí a tudíž ho v děloze není vidět, 3)
mimoděložní těhotenství, ale tahle možnost je málo
pravděpodobná.“
Víkend – ani nekrvácím, ani nemám bolesti. Začínám věřit, že vše
bude v pořádku a v pondělí se miminko na ultrazvuku
konečně ukáže.
Pondělí – odběr krve a ultrazvuk. Doktorka se netváří. „Bohužel, tam
nic nevidím. Už nemůžeme čekat, dali jsme tomu šanci, ale už to opravdu
nevypadá. Předepíši ti žádanku o revizi a objednám tě.
Horší je to
v tom, že se možná jedná o mimoděložní těhotenství. Tady na pravé
straně (ultrazvuk pěkně dloubnul) je vejcovod a u něho to vypadá jako
gestační váček. Nechci tě nijak strašit.
Uvidíme, třeba ti hodnota HCG
klesla. Zavolej si odpoledne.“
Poledne – volá mi sestřička, že se mám dostavit ještě jednou na
ultrazvuk. Pokládám telefon a brečím. Poprvé to říkám i mamce,
nechtěla jsem nikoho kolem sebe stresovat, stačí, že to bylo vypětí pro
nás.
Vyšetření – doktorka: „Co mi to děláš, tobě ty hodnoty hrozně
vylítly, vyskoč na ultrazvuk, třeba to miminko najdeme.“ Dloubala do mě
ultrazvukem dost dlouho, ale nenašla nic.
Takže instrukce na druhý den:
„Jez raději jen kašovitou stravu, jogurty, polévky, pokud je to
mimoděložní těhotenství a praskne to, tak aby nebyly komplikace při
hospitalizaci.“ Výborně, už mám slzy na krajíčku. Přestávám se bát
o miminko, které už stejně nemá šanci a začínám se bát o sebe.
Chci
zůstat na živu! Opravdu mám strach. Doktorka: „Neboj se, na to se hned
neumírá. Od půlnoci nejez a nepij! Ráno v sedm hodin jdi na gynekologickou
ambulanci do nemocnice, jsi objednaná a přijmou tě.“
Noc – v noci mi začaly hrozné bolesti do zad, jako když jsem poprvé
rodila Nikču. Lekla jsem se, že to možná prasklo. Když bolesti neustaly ani
po hodině, tak jsem se oblékla a vyrazila do nemocnice.
Doktor na příjmu byl
moc hodný, vyšetřil mě, hned řekl, že nic neprasklo, trochu mě to
uklidnilo. Nicméně bolesti do zad neustávaly. Dostala jsem léky na bolest,
kapačku, abych nebyla dehydratovaná a už si mě tam nechali.
Stejně jsem
měla jít ráno na zákrok.
Den zákroku – po sedmé hodině dorazily další dvě paní na stejnou
operaci. Probíhá pod narkózou a trvá 15 minut. Mně dělali ještě jednou
rozbor krve. Na výsledky jsme čekali dlouho. Já od večera nepila, ještěže
mi dali tu kapačku. Holčiny, co byly se mnou na pokoji to už měly za sebou a
mohly se napít.
Za chvíli byly obě dvě v pořádku. Já pořád nic.
Přišla doktorka, že se na mě ještě jednou podívá, protože mi HCG opět
vzrostlo a že je dost vysoké. Tak aby mi náhodou nevysáli zdravé miminko.
HCG v pondělí 3100 a v úterý 3348. Miminko nikde, tak jsem se šla
připravit na zákrok.
Doktorka myslela, že se mi rovnou pod narkózou koukne
i laparoskopicky, zda to není mimoděložní těhotenství, ale pan primář
asi nechtěl, abych měla jizvy, tak říkal, že se udělá pouze revize a
uvidíme.
Na revizi je potřeba jen podepsat souhlas, od půlnoci nejíst a
nepít, sundat si náušnice, piercingy, vyčůrat se, připravit si do
stolečku kalhotky s vložkou, lehnout na postel a hurá na sál.
V předsálí mi nasadili zelenou čepičku, převlékli košilku a už se
mě ujala anestezioložka. Dostala jsem panáka do žíli na uklidněnou a za
chvíli jsem nevěděla o světě.
Ještě na sále vás probudí a pak jste
už na pokoji vzhůru, pokud teda nechcete dál spát. Já spala. Po půl
hodině se můžete trochu napít a po dvou jít v doprovodu někoho blízkého
domů. Ten den odpočívat. Já odpočívala i druhý.
Ve čtvrtek jsem měla
jít na kontrolní odběr. Pro jistotu nalačno.
Středa – nic moc. Břicho i záda bolí. Ležím. Čtvrtek – ráno odběr
krve. Pak jsem jela domů. Vzala Nikču a pro jistotu ji odvezla ke švagrové
na hlídání. Po hodině a půl jsem se měla vrátit do nemocnice. Jela se
mnou mamka. Hodnota vzrostla o 1500, takže akutní příjem.
Zamluvení sálu.
Rychlé vysvětlení pojmu mimoděložní těhotenství a šlo se na to.
Všichni v nemocnici na mě byli moc hodní. Na cokoliv trpělivě odpovídali.
Laparoskopicky pod narkózou museli plod odebrat i s vejcovodem. „Máte
ještě druhý, jste mladá a perspektivní.
“ Pan doktor mi tím opravdu
pomohl. Zákrok trvá delší dobu cca 40 minut. A nemůže se po dvou
hodinách domů. Jak já byla ráda, když jsem se po narkóze probudila.
Břicho bolelo. Odpočívala jsem v nemocnici až do soboty. Nikče jsem ani
nechyběla.
Užila si to u tety a pak se na mě s taťkou přijela
podívat.
Co mi pomohlo
Propuštění – mám se šetřit, což s malým dítětem moc nejde. Niki
už je ale rozumná a pomáhala mi celá rodina a holky. Jsem v šestinedělí.
Zatím nebrečím. Jizvy pnou – někdy si až myslím, že stehy prasknou. Pro
jistotu mažu kůži kolem stehů bepanthenem, ať není tak napnutá.
Týden po zákroku – dnes mi vyndali stehy. Mám si je chvíli nechat a poté
začít jizvy mazat. Ptala jsem se pana doktora, jestli mu nevadí, že na to
budu dávat bepanthen Plus. Říkal, že je to ideální. Tak uvidíme.
Pro mě bylo velkou útěchou to, že mám doma zdravou krásnou holčičku.
Nedovedu si představit, že by se mi stejná situace stala hned na poprvé. Ale
i takové případy se přihodí a naštěstí většinou končí velmi dobře
– brzkým otěhotněním s hladkým průběhem.
Ležíme s Nikolkou v posteli, chce ukázat ty stehy a říká:
„A maminko, tam bylo to miminko? A to sem byla já?“
„Ne, Nikolko, to bylo jiný miminko, ale nebylo na správném místě, tak ho
musel pan doktor vyndat“
„Hm, to je smůla, viď mami?“
A za chvíli:
„Ale mami, neboj, příště už tě bude pan doktor jenom poslouchat a já
budu mít brášku.“
Mimoděložní těhotenství
Projevuje se stejně, jako „normální“ těhotenství. Proto je ho těžké na začátku rozlišit. Jak již ze samotného názvu vyplývá, mimoděložní těhotenství je takové, kdy se vajíčko neuhnízdí v děloze, ale mimo ni. Ve většině případů se uhnízdí ve vaječníku nebo častěji ve vejcovodu. Může se však dokonce stát, že vajíčko se uhnízdí v břišní dutině.
Nejhorší je, že na počátku jsou příznaky těhotenství stejné, jako když je vajíčko v děloze. Pro ženu je mimoděložní těhotenství velmi nebezpečné, vždyť jiná část těla než děloha není vůbec na růst a vývoj plodu uzpůsobena.
Vajíčko totiž začne prorůstat do stěny orgánu a narušovat cévy, v důsledku čehož dochází k vnitřnímu krvácení, které ohrožuje život ženy.
Jak odhalit mimoděložní těhotenství
Každá žena, která se snaží počít miminko, si po vynechané menstruaci, nebo před ní dělá těhotenský test, aby co nejdříve zjistila, zda je miminko na cestě nebo zatím ještě ne. Těhotenský test zjišťuje v moči přítomnost hormonu HCG (lidský choriový gonadotropin).
Tento hormon se produkuje pouze v těhotenství, proto pokud ho těhotenský test zaznamená, objeví se na něm i druhá čárka a žena ví, že je s největší pravděpodobností těhotná. Hormon HCG začne produkovat vajíčko až poté, co se uhnízdí.
Nemá tedy smysl dělat si těhotenský test už pár dní po ovulaci a po pohlavním styku v plodném období, protože vajíčko se uhnízdí až po 10 – 14 dnech od početí. Těhotenský test zaznamená pozitivní výsledek i v případě, že se vajíčko uhnízdí mimo dělohu.
Tehdy se ještě žádné jiné příznaky mimoděložního těhotenství neobjeví, žena se tedy domnívá, že je všechno tak, jak má být.
Na úplném začátku těhotenství lékař může potvrdit těhotenství pouze z krve, protože na obrazovce během ultrazvuku ještě nebude nic vidět.
Přibližně v období 5 – 6 týdnů od poslední menstruace je již možné ultrazvukem zjistit, zda se miminko nachází v děloze nebo mimo ni.
Často se stává, že se objeví krvácení, přičemž krev má sytou až křiklavě červenou barvu, což je příznakem mimoděložního těhotenství.
Příznaky mimoděložního těhotenství
Na začátku, když těhotenský test ukáže druhou čárku, zdá se být vše v pořádku. Ale po pár dnech se mimoděložní těhotenství začne projevovat zhoršeným zdravotním stavem a komplikacemi, vždyť se vymyká z normálu. Mezi příznaky mimoděložního těhotenství patří:
- píchání a tupá jednostranná bolest v podbřišku nebo v břiše
- krvácení
- hnědé špinění v důsledku odumření vajíčka a jeho vypuzení do břišní dutiny, což způsobí vnitřní krvácení, doprovázené křečovými bolestmi
Poslední uvedený příznak je ze všech nejrizikovější, protože vnitřní krvácení může způsobit až smrt ženy, kdyby ostatní příznaky zanedbávala a neřešila v ambulanci svého gynekologa.
Mimoděložní těhotenství – projevy
Pokud žena po potvrzení těhotenství těhotenským testem nebo odběrem krve začne krvácet, jako první jí napadne, že potratila. V případě potratu se hladina HCG přirozeně zmenšuje, až se po vyplavení plodu z těla ženy HCG nebude nacházet v organismu vůbec. Při mimoděložního těhotenství se však také dostaví krvácení, přičemž hladina HCG neklesá.
Od počátku mimoděložního těhotenství je hladina HCG nižší než u standardně probíhajícího těhotenství. Spousta těhotných žen pociťuje na počátku těhotenství mírné bolesti v podbřišku, což je normální. Mimoděložní těhotenství se však projevuje bodavou tupou bolestí až křečemi, nad čím by žádná žena neměla jen tak mávnout rukou.
Pouze včasná diagnostika může zabránit vzniku dalších komplikací, které mohou ohrožovat život.
Ženský lékař pacientce udělá kompletní vaginální a ultrazvukové vyšetření. Ultrazvukem je možné odhalit, že se vajíčko uhnízdilo mimo dělohu, přibližně v 5. týdnu těhotenství.
Ultrazvukovým vyšetřením gynekolog může zjistit případně i to, že vejcovod je oteklý, nebo že se vytvořila krevní sraženina, ultrazvuk odhalí i samotné embryo.
Vaginálním vyšetřením lékař zjistí lokalitu – zdroj bolesti, kde se vajíčko uhnízdilo.
Bohužel, mimoděložní těhotenství nekončí šťastně. Jelikož ženě jde o život, je nutná operace. U mimoděložního těhotenství se provádí laparoskopická operace, čili chirurgické odstranění oplodněného vajíčka. Nejednou je třeba spolu s vajíčkem odstranit i část vaječníku nebo vejcovodu.
V horších případech, kdy se vajíčko zahnízdilo v břišní dutině, musí lékař provést složitou břišní operaci s kompletní revizí břišní dutiny. Operace se provádí v celkové anestezii.
Důležitým faktorem v případě těhotenství mimo dělohu je čas, nikdy by žena neměla zbytečně čekat s řešením této situace.
Otěhotnění po mimoděložním těhotenství
Rekonvalescence po zákroku není zrovna nejpříjemnější, protože se musí zahojit nejen tělo, ale i zlomené srdce matky, která přišla o dítě.
Vyrovnat se se ztrátou vytouženého miminka krátce po tom, jak žena s rodinou oslavovala druhou čárku na těhotenském testu, je velmi bolestné. Mnoho žen upadne do deprese a smutku. Slzy není třeba ukrývat, žena se z toho potřebuje vyplakat.
Velmi jí mohou pomoci jiné ženy, které si prošly něčím stejným nebo podobným. Pocit, že nejsem jediná, ženu velmi povzbuzuje.
Často si ženy kladou otázku, zda se jim vůbec podaří někdy otěhotnět a vynosit zdravé děťátko. Přestože je překonané mimoděložní těhotenství bezpochyby velkým rizikem, které může ovlivnit i další těhotenství, určitě není překážkou, která by znemožňovala všechny šance páru počít a přivést na svět miminko.
Otěhotnět přirozenou cestou může každá žena, jejíž po operaci zůstal alespoň jeden funkční vejcovod. V takovém případě opravdu může každá žena věřit, že se jednou určitě stane matkou.
Ženám po mimoděložním těhotenství se doporučuje otěhotnět minimálně šest měsíců po operačním zákroku.
Pokud již jednou žena překonala mimoděložní těhotenství, bohužel je velká pravděpodobnost, že se může zopakovat, proto by každá žena, která zjistí, že je těhotná, měla navštívit svého gynekologa co možná nejdříve.
Jak se říká, naděje umírá poslední. Díky dnešním moderním technologiím je možné odhalit mimoděložní těhotenství opravdu brzy. Pro ženy to znamená vyšší pravděpodobnost, že pokud by znovu otěhotněly, těhotenství bude probíhat bez větších komplikací.
Mimoděložní těhotenství
Pojmem mimoděložní těhotenství (latinsky graviditas ectopica, též označováno jako GEU) se označuje stav, kdy se oplodněné vajíčko uhnízdí mimo děložní dutinu. Jestliže vznik těhotenství probíhá normálně, dochází ke splynutí vajíčka a spermie ve vejcovodu.
Oplodněné vajíčko následně putuje vejcovodem do dutiny děložní a plodové vejce vznikne, když se zárodek uhnízdí v dutině děložní ve sliznici. Aby mohlo plodové vejce růst, potřebuje krevní zásobení, které je zajištěno prorůstáním výběžků (tzv. klků) plodového vejce do okolí.
Na tuto situaci je děložní sliznice přizpůsobena a připravena.
Pokud se ovšem usadí oplodněné vajíčko jinde než v děložní dutině, jde o život ohrožující situaci. Nejčastěji se při mimoděložním těhotenství oplodněné vajíčko usadí ve vejcovodu (tento stav se označuje jako tzv. tubární těhotenství, tvoří 95 procent všech případů mimoděložního těhotenství), vzácněji se oplodněné vajíčko usadí na vaječníku (tento stav se označuje jako tzv.
ovariální těhotenství, tvoří 3 procenta všech případů mimoděložního těhotenství), nebo v rohu děložním (tvoří 3 procenta všech případů mimoděložního těhotenství) nebo v dutině břišní (tento stav se označuje jako tzv. abdominální těhotenství, tvoří 1 procento všech případů mimoděložního těhotenství).
V žádném z těchto míst se nemůže plodové vejce normálně zdravě vyvíjet, často dochází k odumření embrya.
V případě, že se embryo vyvíjí na místě mimo děložní dutinu, hrozí těhotné ženě velké nebezpečí.
Plodové vejce se totiž chová velice agresivně, prorůstá do stěny okolních orgánů, narušuje krevní cévy, a tím může dojít k náhlému a silnému krvácení, které bezprostředně ohrožuje život těhotné ženy.
Mimoděložní těhotenství je pro ženu velmi nebezpečné a pokud není dostatečně rychle vyřešeno, může skončit její smrtí.
V České republice připadá 1 případ mimoděložního těhotenství na asi 150 až 200 diagnostikovaných případů těhotenství, ale pravděpodobnost výskytu mimoděložního těhotenství se stále zvětšuje.
Při mimoděložním těhotenství není možné plod donosit. Embryo obvykle brzy po zahnízdění odumírá nebo se vyvíjí nesprávně.
V obou případech je největším rizikem pro ženu prasknutí vejcovodu s následným krvácením, které může být až život ohrožující.
Příčinou mimoděložního těhotenství je téměř vždy nějaká abnormálnost vejcovodu. Může se jednat například o vrozené vady vejcovodu (například vrozeně dlouhé, málo pohyblivé vejcovody, které včas nedopraví vajíčko do dutiny břišní).
Abnormality vejcovodů mohou vyvolat stavy po prodělaných infekcích nebo zánětech vejcovodu (následkem může být neprůchodnost nebo špatná průchodnost vejcovodu), také stavy po chronických opakujících se infekcích v pánevní oblasti. V případě infekcí se jedná hlavně o sexuálně přenosné nákazy, v poslední době se obzvláště často vyskytují infekce způsobené bakterií Chlamydia trachomatis, příčinou může být i infekční onemocnění kapavkou. Neprůchodnost nebo špatnou průchodnost vejcovodu (a tím riziko vzniku mimoděložního těhotenství) může vyvolat zjizvení tkáně vejcovodu například po prodělané břišní operaci nebo také srůsty po prodělaných operacích v pánevní oblasti (například po appendektomii – tedy po operačním odstranění červovitého přívěsku slepého střeva). Také zavedené nitroděložní tělísko může být příčinou vzniku mimoděložního těhotenství (v takovém případě, jestliže i přes tuto použitou metodu antikoncepce dojde k otěhotnění). V případě onemocnění ženy endometriózou (endometrióza je nemoc, kdy výstelka dělohy se nachází i mimo ni; pokud se vyskytuje ve vejcovodu, je tu riziko, že se oplodněné vajíčko uhnízdí právě zde).
Těhotenství po umělém oplodnění jsou rovněž riziková. Vzácně se může vyskytnout současně nitroděložní i mimoděložní těhotenství. Při zavádění více vajíček při umělém oplodnění se některé může zahnízdit správně v děloze a další mimo ni.
Rizikové z hlediska vzniku mimoděložního těhotenství může být i otěhotnění ženy po předchozí sterilizaci. Jestliže žena prodělá mimoděložní těhotenství a později znovu otěhotní, je riziko opětovného výskytu mimoděložního těhotenství u této ženy 10 až 25 procent.
Také po prodělaném uměle vyvolaném potratu je při opětovném otěhotnění vyšší riziko vzniku mimoděložního těhotenství.
Na počátku těhotenství zpravidla není vůbec poznat, že je oplodněné vajíčko zahnízděné mimo obvyklé místo v děloze.
Projevují se pouze typické příznaky těhotenství, jako jsou vynechání pravidelného menstruačního krvácení, pocit napětí prsů nebo únava. Jestliže se provede těhotenský test, je výsledek pozitivní.
Charakteristické příznaky, že se jedná o mimoděložní těhotenství, se objevují obvykle až okolo 6. týdne probíhajícího těhotenství.
Prvními příznaky bývají krvácení z pochvy (vaginální krvácení, označované jako špinění) a křečovité bolesti v podbřišku, které jsou nejčastěji jen na jedné straně břicha. Tyto klinické příznaky jsou podobné jako u hrozícího potratu, pokud dochází k postupnému krvácení z vejcovodů, vyvolává to bolest a tlak. Jestliže ale dojde k prasknutí (tj. ruptuře) vejcovodu, dochází ihned k prudkému krvácení a k také k rychlému poklesu krevního tlaku. V tomto případě jsou klinické příznaky následující: silné krvácení do dutiny břišní, ostrá, bodavá bolest v pánvi, bolest ramen (příčinou je vnitřní krvácení do dutiny břišní, při které hromadící se krev dráždí bránici), u postižené pacientky se objevuje zvracení, mdloby a nastupuje šokový stav se slabě hmatný pulsem a bledostí kůže. V takovém případě může rychle dojít k úmrtí těhotné ženy. Při určitém typu mimoděložního těhotenství, při kterém je oplodněné vajíčko uhnízděno v děložním rohu (tento stav se označuje jako tzv. kornuální gravidita), se varovné klinické příznaky objevují později než při mimoděložním těhotenství s oplodněným vajíčkem usazeným ve vejcovodu. Oba vejcovody normálně ústí do dělohy a na jejich konci je asi centimetrový úsek, který se sice již nachází v děloze, ale není uzpůsoben pro zahnízdění embrya (tzv. děložní roh). Děložní stěna v tomto místě poskytuje dostatečnou oporu vyvíjejícímu se embryu a prasknutí vejcovodu se tak oddaluje. K obvyklým příznakům v těchto případech patří křečovité bolesti břicha a mírné krvácení z pochvy (tzv. špinění). K prasknutí gravidity lokalizované v děložním rohu dochází až mezi 12. až 16. týdnem trvání těhotenství a jeho následky jsou katastrofální. Někdy nastává tzv. „tubární potrat“ (abortus tubariu), kdy je oplodněné vejce vypuzeno z vejcovodu do břišní dutiny, kde následně odumírá a postupně se vstřebá.
V minimálním počtu případů však může těhotenství v břišní dutině dále pokračovat a pak nastává tzv. „abdominální těhotenství“ (neboli těhotenství v břišní dutině).
Protože je zde velké riziko úmrtí matky a donošení zdravého plodu je značně nepravděpodobné, je takové těhotenství po jeho diagnostikování urychleně ukončováno.
Nejčastěji se s případy abdominálního těhotenství můžeme setkat v rozvojových zemích, kde je péče o těhotné na nízké úrovni, a nelze tak abdominální těhotenství včas diagnostikovat.
Je třeba poznamenat, že samotné ženy mohou jen stěží zjistit, zda jejich těhotenství není mimoděložní. Jestliže má žena pozitivní výsledek těhotenského testu a zároveň je u ní přítomno krvácení z pochvy (tzv. vaginální krvácení), měla by situaci co nejdříve konzultovat s gynekologem, který mimoděložní těhotenství vyloučí, anebo potvrdí a zahájí léčbu.
Při provedení vaginálního vyšetření může gynekolog lokalizovat zdroj bolesti nebo zbytnělý vejcovod v místě, kde se vajíčko zahnízdilo. Při gynekologickém vyšetření zjišťujeme zvětšenou dělohu (ale menší, než by odpovídalo stáří těhotenství), hrdlo je měkké a někdy můžeme vyhmatat zduření v oblasti adnex. Douglasův prostor může být vyklenutý.
Pokud je test na beta jednotku HCG v séru nebo v moči pozitivní a máme podezření na mimoděložní těhotenství, měli bychom provést ultrazvukové vyšetření. Opakované vyšetření titrů beta podjednotky HCG je užitečné ve sporných případech. Při fyziologickém těhotenství se titry zdvojnásobují po přibližně 48 hodinách; při mimoděložním těhotenství může být titr HCG nižší, než odpovídá gestačnímu stáří, a jeho hodnoty se většinou nezdvojnásobují. Pomalý nárůst hladiny hormonu HCG (choriového gonadotropinu) je důkazem toho, že se těhotenství nevyvíjí normálně. Pokud zjistíme, že titr HCG je 6500 IU/l, detekujeme obvykle v děloze při ultrazvukovém vyšetření vaginální nebo abdominální sondou gestační váček. Při nálezu prázdné dělohy existuje silné podezření na mimoděložní těhotenství. Když navíc zjistíme patologický útvar v oblasti adnex, je diagnóza potvrzena.
Užitečná bývá punkce Douglasova prostoru (jako Douglasův prostor se označuje slepý prostor v malé pánvi ohraničený zpředu dělohou, zezadu konečníkem a vystlaný pobřišnicí); krev aspirovaná z tohoto prostoru se obvykle nesráží.
Užitečné je i vyšetření ultrazvukem (vaginálně nebo abdominálně), nejvýhodnější může být laparoskopie (laparoskopie – laparo – latinsky = měkké místo v těle, scope – latinsky = pozorovat, je endoskopická operační metoda břišní chirurgie, při které se pomocí endoskopických nástrojů pod kontrolou kamery provádějí operace orgánů břišní dutiny).
Pokud se mezi 6. až 8. týdnem těhotenství náhle vyskytne silná bolest v podbřišku následovaná ztrátou vědomí, musíme pomyslet především na rupturu vejcovodu s nitrobřišním krvácením.
Při náhle vzniklé ruptuře mimoděložního těhotenství může dojít k prudkému krvácení do dutiny břišní. U pacientky v tomto případě zjišťujeme nízký krevní tlak a příznaky šokového stavu.
Fyzikální vyšetření postižené ženy odhalí známky krvácení, šoku a známky peritoneálního dráždění (tj. dráždění pobřišnice), které může být výraznější na jedné straně břicha.
Především je třeba uvést, že jestliže se u těhotné ženy projeví příznaky prasknutí vejcovodu (viz. výše), je nezbytné ihned volat tísňovou linku 112 (možné masivní krvácení do dutiny břišní může pro ženu skončit velmi rychle smrtelně).
V každém případě, pokud je u ženy prokázáno mimoděložní těhotenství, je nutné těhotnou ženu hospitalizovat v nemocnici a okamžitě zahájit léčení, protože jakýkoliv odklad léčby může ohrozit pacientku na životě. Pobyt v nemocnici trvá zpravidla pouze několik dní, ale v některých případech i několik týdnů. Záleží to na zvoleném postupu léčby.
V současnosti je v České republice metodou první volby chirurgická léčba, která ve většině případů spočívá v odstranění prasklého vejcovodu (tento výkon se nazývá salpingektomie). Snahou gynekologů při operaci je kromě vyřešení mimoděložního těhotenství také pokud možno zachování vejcovodu pro možnost dalšího těhotenství.
Z tohoto pohledu je výhodné zvolit operační výkon ve smyslu pouhého naříznutí stěny postiženého vejcovodu (tento výkon označujeme jako salpingotomii) s odstraněním oplodněného vajíčka a následným sešitím stěny vejcovodu.
K tomuto výkonu se přistupuje zpravidla pouze v takových případech, jestliže ženě zbývá funkční pouze jeden vejcovod a jeden vaječník.
Lékaři ovšem volí metodu salpingotomie pouze výjimečně, protože po provedení salpingotomie s následným sešitím stěny vejcovodu je vejcovod v řadě případů tak jako tak nefunkční a časté jsou rovněž pooperační komplikace (jako je například zjizvení vejcovodu a jeho neprůchodnost, což přináší do budoucna vyšší riziko opětovné mimoděložní lokalizace dalšího těhotenství).
Je zde třeba uvést, že po sešití stěny vejcovodu či po odstranění pouze jeho části je ještě možno následně metodami rekonstrukční chirurgie poškozený vejcovod opět učinit funkční.
V naprosté většině případů je však stupeň poškození vejcovodu uhnízděným oplodněným vajíčkem tak značný, že musí být odstraněna jeho část nebo dokonce celý vejcovod (což může do budoucna ženě zkomplikovat možnost dalšího těhotenství, protože má minimálně o 50 procent nižší schopnost přirozeného otěhotnění).
Odstranění vejcovodu (tedy salpingektomie) na druhé straně představuje rychlé vyřešení mimoděložního těhotenství, vyžaduje zpravidla pouze krátkodobý pobyt postižené ženy v nemocnici a přinese zpravidla následnou rychlou rekonvalescenci pacientky.
Chirurgické řešení mimoděložního těhotenství se provádí vždy v celkovém znecitlivění (tedy v celkové narkóze), a to nejčastěji metodou laparoskopie (vysvětlení viz výše). Doba zotavení po laparoskopické operaci je zhruba jeden týden.
U složitých případů je ovšem nutné provést otevřenou operaci (tedy s rozříznutím břišní stěny – výkon se nazývá laparotomie), po které je doba zotavení zpravidla několik týdnů.
Při graviditě lokalizované v děložním rohu je většinou možné postižený vejcovod resekovat a vaječník i dělohu sešít; v ojedinělých případech to možné není, a pak je nutné dělohu odstranit (tj.
provést tzv. hysterektomii).
Je zde třeba uvést, že existuje také neinvazivní (tedy neoperační) způsob léčení mimoděložního těhotenství. Jedná se o šetrnou metodu používanou zejména v zahraničí, která spočívá v podání jedné dávky léku ze skupiny cytostatik (jedná se o léky bránící rychlému růstu buněk – běžně se používá lék metotrexát).
Tento lék se podává buďto nitrožilně, do svalu, anebo přímou aplikací do embrya pod ultrazvukovou anebo laparoskopickou kontrolou. Metotrexát, lék běžně užívaný při léčení zhoubného bujení, má za cíl zahubit rostoucí embryo. Následně oplodněné vajíčko odumře a je poté z vejcovodu vyplaveno, nebo se vstřebá.
Po podání metotrexátu je nutné pacientku sledovat v nemocnici. Sledování spočívá v měření hladiny těhotenského hormonu choriového gonadotropinu, která u ženy bezprostředně mírně vzrůstá, následně by však měl následovat její prudký pokles.
Krevní vyšetření se kombinuje s ultrazvukovým vyšetřením, které sleduje přerušení cévní výživy zárodku, a tím pádem i jeho růst. I zde může dojít přechodně k mírnému zhoršení zdravotního stavu, protože usmrcené plodové vejce se může zalít krví, a tím zvětšit svůj objem.
Pacientka většinou setrvává v nemocnici na pozorování do té doby, než je možné prokazatelně určit úspěšnost vyléčení. Nadále je i v domácím ošetření nutné pro pacientku dodržovat klidový režim. Úplné uzdravení nastává až po několika týdnech.
V České republice se metotrexát používá téměř výhradně při cervikální graviditě (jestliže se oplodněné vajíčko zahnízdí v oblasti děložního hrdla – tzv. cervix uteri), protože chirurgické řešení by zde pro ženu znamenalo podstatné snížení možnosti znovu otěhotnět.
Také se metotrexát užívá při léčbě abdominálního těhotenství (oplodněné vajíčko je v břišní dutině), a sice v případě, jestliže je embryo usazeno na místě, které je silně protkáno cévami (v oblasti sleziny, jater a podobně). Je třeba upozornit, že léčba metotrexátem má velké vedlejší negativní účinky typické pro léčbu cytostatiky.
Metotrexát se nepoužívá tehdy, jestliže je u embrya průkazná srdeční činnost; podává se tedy maximálně do sedmého týdne těhotenství.
Pro ženu nejšetrnějším způsobem léčby je observace, tedy vyčkávání, zda si tělo s nežádoucím těhotenstvím neporadí samo a zárodek nevstřebá. Podle lékařských studií se až 70 procent všech mimoděložních těhotenství vstřebá spontánně (tedy bez jakékoliv léčby).
Tento způsob léčby, spočívající v pouhém sledování, vyžaduje dlouhodobější hospitalizaci těhotné ženy, protože i přes poměrně vysokou elasticitu vejcovodu může dojít k jeho ruptuře a následnému krvácení do dutiny břišní, což může být pro těhotnou ženu smrtelné.
Léčba založená na pouhém sledování těhotné ženy s mimoděložním těhotenstvím se používá hlavně v případech, kdy je u pacientky zjištěná počáteční hladina hormonu HCG nízká, stejně tak i neinvazivní léčba mimoděložního těhotenství metodou s podáním cytostatik.
Významným pomocníkem v rekonvalescenci po proběhlé chirurgické léčbě mimoděložního těhotenství může být podávání enzymů, které obsahuje například lék Wobenzym. Enzymy omezují vznik otoků a urychlují jejich vstřebávání, zmírňují bolest a zkracují dobu hojení. Tyto enzymy také snižují výskyt pooperačních komplikací. A co je pro ženy důležité – pomáhají zajistit tvorbu menší jizvy.
Otěhotnět přirozenou cestou je možné pouze v případě, že ženě zůstal po operačním zákroku funkční alespoň jeden vejcovod.
Nové těhotenství lékaři ženě doporučují nejdříve za 6 měsíců od prodělaného chirurgického zákroku k vyléčení mimoděložního těhotenství. Riziko recidivy (tedy opakování) mimoděložního těhotenství je poměrně vysoké (udává se 10 až 15 procent).
Proto by ženy, které po prodělaném mimoděložním těhotenství znovu otěhotní, měly navštívit svého ženského lékaře co nejdříve.
Ženy, kterým se kvůli poškozeným vejcovodům nedaří otěhotnět, mohou v současnosti využít metodu umělého oplodnění, při kterém je vajíčko oplodněno „ve zkumavce“ a následně ženě vloženo přímo do dělohy.
Díky ultrazvukovému vyšetření se v dnešní době diagnostikují mimoděložní gravidity obvykle včas.
Ženě to přináší méně komplikací a pravděpodobnost, že další případné těhotenství může probíhat bez větších potíží.
Mimoděložní těhotenství – příznaky mimoděložního těhotenství. MUDr. Romana Gerychová
Mimoděložní těhotenství je nejčastější náhlou příhodou břišní v gynekologii. V principu jde o to, že se vajíčko oplozené spermií uhnízdí k dalšímu vývoji jinde než v děloze.
Nejčastěji ve vejcovodu, ale i v hrdle dělohy, v děložním rohu, na vaječníku, na pobřišnici.
Tato místa jsou pro další vývoj vajíčka nevhodná, a proto dochází dříve nebo později k zániku těhotenství často i za současného ohrožení zdraví ženy.
- vynechání menstruace
- nepravidelné krvácení
- bolesti v podbřišku
- někdy obraz náhlé příhody břišní s bouřlivými příznaky jako velká bolest břicha a stav porušeného vědomí
Je vždy nutné vyhledat lékaře, který dalšími vyšetřeními, jako jsou ultrazvuk a krevní testy, nález ozřejmí a současně zajistí další léčbu.
4. Léčba mimoděložního těhotenství
je chirurgická, záleží na každém jednotlivém případu – celkově je vždy snaha o co nejšetrnější řešení. Proto se většinou volí laparoskopie, při které se mimoděložní těhotenství odstraní.
Při velkém poškození vejcovodu je i ten možno laparoskopicky odstranit. Vzácně (1:30 000 případů) se může vyskytnout současně nitroděložní i mimoděložní těhotenství.
Tato situace vyžaduje individuální řešení dle daných okolností případu.
Přečtěte si příběh o mimoděložním těhotenství od Berušky.
5. Vaše dotazy
Bolest na počátku těhotenství
Z vyšetření krve mi bylo zjištěno počáteční stadium těhotenství, občas cítím velmi mírný tlak v podbřišku, je to normální, nebo bych se měla bát?
Odpověď: Tlak v podbřišku je na počátku těhotenství zcela normální. Děloha roste, je zvětšená a pod hormonálním vlivem. Je jenom důležité, aby Váš lékař lokalizoval těhotenství a ujistil se, že je v děloze, což ale nejde hned na počátku těhotenství (ale až okolo 5. týdne těhotenství). Pokud jste ale v péči gynekologa, nemáte se čeho obávat. Odpovídal: Dr. Račanská
Prosím, jestli máte nějaké informace o mimoděložním těhotenství, jak často se může objevit? A když jsem ho už měla, můžu ho mít znovu?
Odpověď: Mimoděložní těhotenství je těhotenství, které se neuchytí a nevyvíjí v dutině děložní, ale mimo ni. Mimoděložní těhotenství představuje asi 2 % z celkového počtu všech těhotenství. 95 % mimoděložních těhotenství se vyvíjí ve vejcovodu (tubární gravidita).
V případě, že jste již jedno mimoděložní těhotenství měla a byl Vám odstraněn vejcovod, můžete mít znovu mimoděložní těhotenství v druhém vejcovodu a nebo v jiné spíše raritní lokalitě (vaječník, peritoneum…), ale samozřejmě je pravděpodobnější, že se těhotenství bude vyvíjet normálně – v děloze.
Určitě byste měla po zjištění těhotenství (pozitivní těhotenský test), navštívit včas svého gynekologa, aby ověřil, zda se těhotenství vyvíjí ve správné lokalizaci. Odpovídal: Dr. Račanská
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou. Prodělala jsem jedno mimoděložní těhotenství. Byl mi laparoskopicky odstraněn vejcovod. Poté jsem měla jednou nevydařené IVF a bohužel nám nezbylo žádné embryo na zamražení. Nechala jsem si tedy vyšetřit druhý vejcovod pomocí kontrastní látky a ultrazvuku.
Lékař konstatoval, že průchodnost nebyla prokázaná. Na dotaz jestli si teda mám nechat vejcovod odstranit, řekl, že neví, jestli je na 100% neprůchozí či poškozený. Na otázku zda se tedy máme při pohlavním styku chránit, odpověděl, že by to nějak neřešil a nechránil se. Tak já tedy nevím, co dělat.
Mám obavy z dalšího mimoděložního těhotenství. Máme v plánu další IVF, ale pokud by byla jen jedna malinká šance na přirozené otěhotnění, nechci o ni přijít. Stimulaci na IVF jsem snášela dost špatně jak fyzicky tak i psychicky.
Myslíte si, že bych se měla nechat vyšetřit podrobněji laparoskopií? Nechat vejcovod odstranit? A dělá se ještě profuk vejcovodů? Předem děkuji za odpověď.
Odpověď MUDr. Veroniky Ťápalové: Dobrý den, podle UZ se opravdu nedá 100% říci, zda je vejcovod průchodný či nikoliv. Toto se dá zjistit jen při laparoskopii, kdy se do vejcovodu vstříkne kontrastní látka.
Pokud by byl vejcovod neprůchodný či omezeně průchodný, pak samozřejmě hrozí mimoděložní těhotenství i na druhé straně. Takže bych osobně doporučovala diagnostickou laparoskopii a pokud by se preoperačně ukázal vejcovod jako neprůchodný, pak je určitě dobré jej rovnou odstranit.
Profukování vejcovodu se v dnešní době již příliš neprovádí.
Autor: As. MUDr. Romana Gerychová
Diskuze » Poradna »
Dobrý den. Momentálně jsem v 24+6 týdnu těhotenství. Měnila jsem gynekologa kvůli stěhování a hned teď na první kontrole mě nová paní doktorka hrozně vyděsila. (Ještě 2 týdny před tím bylo vše v pořádku). Dělala mi i stěry a při nich jsem začala hrozně krvácet, prý je to normální.
Řekla, že mám nejspíš zánět a dala mi Macmiror na zavádění (svědění nebo něco dalšího nepociťuju). Jen mám po celou dobu těhotenství bolesti v podbřišku, ale říkala jsem paní doktorce, že je to nejspíš od pohybů miminka. Jsem hodně hubená a miminko je hrozně akční.
Od toho vyšetření mě o hodně více bolí v podbřišku a miminko je ještě víc akční než obvykle, mele sebou na všechny strany ve dne v noci. Při vyšetření ultrazvukem mi řekla, že mám dráždivou dělohu a že se to musí zaléčit. Ale čípek a vše prý v pořádku, i miminko. Mám brát 3x denně 2 tablety hořčíku a Duphaston 2-0-2.
Docela mě vyděsilo, že tam píšou indikaci na zamezení potratu. Navíc jsem myslela, že se tento typ léků dává jen na začátku těhotenství na udržení a já už jsem v druhé polovině. A taky tam nepíšou, že by se mohlo dlouhodobě brát 4 tablety denně jen tak preventivně.
Paní doktorka mi skoro nic neřekla, tak jsem nemyslela, že je to nějak vážné. Ale teď jsem z toho úplně vystresovaná. Jen říkala, že mám mít klidovější režim. Ten jsem ale měla i do teď.
Tak jsem se chtěla jen ujistit ještě i názorem od jiného lékaře, jestli jsou ty léky opravdu v pořádku jen tak preventivně dlouhodobě brát a nemůže to ublížit miminku. Já mám hrozný respekt z hormonů, protože jsem po nich vždy cítila hrozné depky, nejraději bych se lékům vyhnula. Jenže nechci ohrozit miminko. Předem děkuji za odpověď. I. M.
Dobrý den, jako dráždivou dělohu označujeme stav, který může vzniknout kdykoliv během těhotenství a vyznačuje se tonizacemi (tvrdnutím) dělohy. Není úplně jasné, proč se u některých žen objevuje. Vliv ale může mít fyzická zátěž, zvedání věcí, špatný pitný režim, stres, naplněný močový měchýř a další.
Určitý podíl může mít i hubený habitus, sporé ženy pak více vnímají pohyb miminka. Z tohoto důvodu se doporučuje klid, nezvedat nic těžkého a podobně. Stejně tak se takovýmto ženám předepisuje hořčík, který má těmto tonizacím předcházet, popřípadě je co nejvíce zmírnit.
Jelikož je u nich i zvýšené riziko předčasného započetí porodu (ale v porovnání s „normálním“ průběhem u těhotných žen je tento rozdíl zanedbatelný), přistupuje se i k užívání léků jako je např. Duphaston, u některých rodiček do 34. týdne. Je důležité, že na UZ vyšetření bylo vše v pořádku, stejně tak nezkrácení čípku.
Pokud budete mít pocit, že léky vám z nějakého důvodu nedělají dobře, proberte to se svojí paní gynekoložkou a pobavte se o svých možnostech.
Nicméně důležitý je opravdu i váš psychický stav, momentálně je vše v pořádku, nic závažného se neděje, tudíž není důvod se zbytečně dopředu stresovat, stále chodíte na pravidelné kontroly a miminku se nyní daří dobře. Držím palce, pěkný den
Položit dotaz
Všechny dotazy a odpovědi
Mimoděložní těhotenství, Graviditas extrauterina, GEU
Při normálním průběhu těhotenství putuje oplodněné vajíčko vejcovodem a uhnízdí se v děložní sliznici. Někdy ale oplodněné vajíčko do dělohy nedoputuje a zahnízdí se mimo dělohu. Nejčastěji ve vejcovodu, dále pak v dutině břišní, hrdle dělohy nebo vaječníku. Vajíčko mimo dělohu většinou odumírá, pokud se dále vyvíjí, jedná se ohrožení života ženy.
Mimoděložní těhotenství nastává v 1,0 – 1,5 % všech těhotenství.
Příznaky mimoděložního těhotenství
Nejčastěji se mimoděložní těhotenství objevuje v prvním těhotenství, u žen, které trpí na záněty vejcovodů, berou hormonální antikoncepci nebo po umělém oplodnění. Příznaky mohou zpočátku být podobné jako u normálního, fyziologického těhotenství.
Tak jako u běžného těhotenství nejprve dojde k vynechání menstruace nebo se objeví krvácení mimo cyklus, které je obvykle slabší. Příznaky, které poukazují na mimoděložní těhotenství, jsou bolest vystřelující do ramene a bolesti v podbřišku.
Vajíčko, které roste, může porušit stěny vejcovodu či orgánu dutiny břišní a způsobit tak krvácení do dutiny břišní, které se projevuje slabostí, nevolností, silnou bolestí v podbřišku, klesajícím krevním tlakem nebo studenými končetinami. Rozvíjí se hemoragický šok.
Pokud je ztráta krve příliš veliká či příliš náhlá, dochází k poruše vědomí.
Riziko je vyšší u žen, které trpěly často záněty vejcovodů.V důsledku zánětu mohly ve vejcovodu vzniknout srůsty a jizvy, na kterých se vajíčko uchytí. Vyšší riziko je i u žen, které mají vrozenou vývojovou vadu na některém z vejcovodů.
Riziko také stoupá při selhání zavedeného nitroděložního tělíska, při endometrióze, po předchozích operacích na vejcovodech či v dutině břišní. V neposlední řadě se zvyšuje riziko výskytu mimoděložního těhotenství při umělém oplodnění.
Léčba
Léčba je individuální. Často je ženě nabídnuto operativní řešení problému – nejčastěji se však volí laparoskopie, která mimoděložní těhotenství odstraní. Pokud došlo k prasknutí vejcovodu, je často nezbytná klasická břišní operace, při které se odstraňuje i vaječník.
Léky
Lékař může ženě doporučit lék Acidofolan.
Bylinky
Po prvním mimoděložním těhotenství je vhodné brát bylinný koncentrát Femigard, který napomůže zregenerování ženského organismu. Vhodné je také pít kontryhelový čaj, a to 2krát denně na lačno.
Vyšetření
Lékař udělá různá vyšetření včetně ultrazvuku a krevních testů.
Možné komplikace
Vajíčko, které se nadále mimo dělohu vyvíjí, může způsobit krvácení, prasknutí vejcovodu a otravu krve. Pokud není mimoděložní těhotenství objeveno včas, může skončit smrtí.
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?
Trvalé následky
U některých žen se může stát, že už neotěhotní, potratí nebo se u nich mimoděložní těhotenství opakuje.
Prevence
Jedinou prevencí je léčit všechny záněty v pohlavním ústrojí. Nitroděložní tělísko si nechat zavést až po dětech.
Kdy jít k lékaři
Pokud jste těhotná, bolí vás břicho, krvácíte nebo špiníte nepravidelně, zajděte ke svému gynekologovi, ke kterému byste měla chodit i bez jakýchkoliv problémů v průběhu těhotenství.