Meningokoková infekce je velmi rychlé, agresivní a život ohrožující onemocnění, které zpočátku působí jako běžná viróza, ovšem do několika hodin po propuknutí mu může pacient podlehnout nebo mít doživotní následky. Jedinou účinnou ochranou je očkování. O potřebě očkování na nebezpečné infekce na dnešní tiskové konferenci hovořili Mgr. Eva Gottvaldová, hlavní hygienička ČR, MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, MUDr. Zarina Karimová, lékařka očkovacího centra Nemocnice Na Bulovce a speciální host, Olga Menzelová, manželka režiséra Jiřího Menzela, kterému agresivní pneumokok převrátil život naruby.
Úspěch léčby závisí na rychlosti rozpoznání nemoci
Většinu případů bakteriální meningitidy způsobí meningokok, pneumokok a bakterie Haemophilus influenzae typu b (Hib). Onemocnění se může projevit jako bakteriální meningitida – zápal mozkových blan či infekce míchy – nebo jako septikémie – krevní infekce.
„Invazivní meningokokové onemocnění má velmi rychlý průběh a může se rozvinout během několika hodin. Proto nemoc vyžaduje velmi rychlou lékařskou péči. Z toho důvodu je důležité, aby byly obecně známy projevy nemoci, které pacienta a jeho okolí upozorní, že je potřeba vyhledat a zajistit lékařskou péči,“ upozorňuje MUDr.
Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce a dodává: „Léčba je založena na rychlém přesunu do nemocnice a na co nejvčasnějším podání antibiotik.
“ Mezi příznaky meningokokové meningitidy patří ospalost, horečka, podrážděnost, netečnost a snížená vnímavost, bolesti svalů, nohou nebo kloubů, úporná bolest hlavy, světloplachost, zvracení. Při nemoci se může objevit vyrážka nebo skvrnky na kůži, které nezblednou ani pod tlakem (například po přimáčknutí sklenice).
„Příznaky na počátku ale mohou být velmi necharakteristické. Proto, pokud se objeví slabost nejasné příčiny, bolesti hlavy, celková nevůle nebo dokonce projevy krvácení, vyhledejte lékaře ihned,“ nabádá MUDr. Roháčová.
Následky jsou často fatální
Až sedm z deseti přeživších nemocných má doživotní následky. Patří k nim amputace končetin, ztráta sluchu, problémy se soustředěním, selhávání orgánů, tinnitus (pískání v uších), agresívní chování, problémy s rovnováhou, deprese, nemotornost, opožděný vývoj u dětí, epilepsie, bolestivost kloubů.
Přenašeči jsou mezi námi
„Bakterie meningokok je přítomna v nosohltanu 10-20% zdravých osob,“ uvádí primářka MUDr. Hana Roháčová. Infekce se šíří mezi lidmi pomocí kapének (při líbání, kašli, kýchání a prostřednictvím sdíleného jídla či nádobí). Vyššímu riziku nákazy bakteriální meningitidou jsou vystaveny děti, které chodí do družiny nebo do školky.
Nejohroženější rizikovou skupinou jsou tak právě děti do 4 let a dospívající ve věku 15 až 19 let. Ti nejčastěji onemocní například po pobytu na diskotékách, kdy je jejich organizmus oslaben několikahodinovým pobytem v rušném zalidněném prostředí.
V globalizovaném světě přispívají k šíření onemocnění i všichni, kteří cestují do nejvíce postižených oblastí, především třetího světa.
Čísla jsou na vzestupu
V České republice onemocnělo od roku 2011 do roku 2015 celkem 278 lidí invazivním meningokokovým onemocněním. Z nich 23 pacientů zemřelo. Za poslední roky má onemocnění stoupající trend. V roce 2015 bylo zjištěno 44 meningokokových onemocnění, v roce 2016 to bylo 47 onemocnění a v roce 2017 bylo 68 případů.
Jak se chránit před onemocněním
„Těm, kdo byl vystaven přímému a úzkému kontaktu s invazivním meningokokovým onemocněním, jsou krátkodobě ordinována antibiotika jako prevence propuknutí nemoci,“ vysvětluje MUDr. Hana Roháčová. To ovšem neznamená dlouhodobou ochranu před onemocněním.
Jedinou skutečně účinnou prevencí je očkování.Dle výzkumů je naprostá většina meningokokových invazivních onemocnění způsobena pěti sérologickými skupinami, z nichž lze všem (A, C, Y, W a B) předejít očkováním. „Imunitní obranná reakce po očkování vyzbrojí organismus před napadením touto nemocí.
V Česku jsou dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoka i proti nejčastějšímu typu u nás – séroskupině B. Očkovat se mohou děti od 2 měsíců věku a tato ochrana je považovaná za jedinou účinnou a smysluplnou.
To by si měli uvědomit především rodiče malých dětí a zajistit jim bezpečné dospívání,“ zdůrazňuje primářka Roháčová.
I klíšťová encefalitida může mít dlouhodobé následky
Příroda se po zimě probouzí. A s ní se probouzí i klíšťata, která již nyní vykazují svou aktivitu. Primářka MUDr. Hana Roháčová léčí i nejtěžší případy klíšťové encefalitidy. „Klíšťová encefalitida je virové onemocnění probíhající jako nehnisavý zánět mozkových blan nebo zánět mozku. Inkubační doba je 3-30 dní.
V první fázi onemocnění se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnost, bolesti v kloubech, které trvají několik dní“ říká primářka Roháčová a dodává: „Druhá fáze onemocnění se uvede nástupem krutých bolestí hlavy, které jsou provázeny horečkami. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení.
Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Tento akutní stav trvá dva až tři týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu.
Přibližně u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze.“
Asi u jedné čtvrtiny nemocných dochází ke vzniku trvalých následků. Patří k nim například obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese.
K úmrtí dochází pouze ve výjimečných případech. Ochranou je očkování, které lze provádět po celý rok, nejvhodnější je ale nyní. I klíšťová encefalitida totiž vykazuje rostoucí trend.
V roce 2015 bylo zjištěno 355 onemocnění, v roce 2016 to bylo už 565 onemocnění a v roce 2017 dokonce 687 případů.
Lymská borelióza je další nemoc, kterou může klíště přenést na lidi. Mezi lidmi navíc panuje fáma, že tuto nemoc přenáší i komár. „Komáři je druh hmyzu, který nepřenáší lymskou boreliózu. Lymskou boreliózu jednoznačně přenáší klíště a jeho vývojové formy,“ vysvětluje primářka Roháčová a doplňuje: „Onemocnění má časné a pozdní stadium.
Časné stadium je pomalu se šířící červená skvrna zvaná erythema migrans. Objevuje se v místě, kde se klíště přisává. Vzácně tyto skvrny lidé na sobě ani nepozorují, a přesto, když se cítí špatně, se při testech ukáže, že onemocnění prodělali.“ Většinou se však uvedená červená skvrna postupně zvětšuje, uprostřed bledne, až vznikne jakýsi prstenec.
Skvrna se někdy i ve formě zarudlého většího pupínku může vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale i za několik týdnů. Dalšími příznaky onemocnění bývá horečka, třesavka, bolesti ve svalech a celková únava. Někdy příznaky připomínají onemocnění chřipkou, a proto jim nevěnujeme tolik pozornosti. Pozdní stadium lymské boreliózy postihuje klouby, kůži a nervový systém.
Proti onemocnění dosud neexistuje účinná vakcína. První pokusy však už učiněny byly. Nemoc se léčí antibiotiky.
Meningokoková meningitida je akutní nemoc, u které jde o minuty
Meningokok je bakterie, která se běžně vyskytuje v lidské populaci a způsobuje nejzávažnější infekční nemoc na našem území. Smrtelné následky se vyskytují u 9-12 % postižených, u nemalé části přeživších však zanechává nemoc trvalé postižení ve formě obrny končetin, hluchoty, slepoty, poruchy růstu, epilepsie, poškození mozku apod.
V ČR bylo ročně za posledních 10 let hlášeno cca 42-99 případů invazivní meningokokové infekce – stovky případů a desítky úmrtí. V loňském roce bylo nejvíc případů infekce ve věkové kategorii 1-4 roky, z toho více než 60 % vyvolaných typem B meningokoka. Letalita byla v této věkové skupině až 27 %.
Umírali však i dospělé osoby ve věkové skupině 35-44 let i nad 65 let věku.
Stoupala věkově specifická úmrtnost u nejmenších dětí do jednoho roku věku. 97-98 % případů meningokokové meningitidy jsou tzv. sporadické, zbytek se vyskytuje jako součást epidemií. K epidemiím dochází zejména na středních školách, univerzitách, na kolejích, v sportovních klubech apod. V kolektivech se výskyt nosičství meningokoků pohybuje na úrovni 10-20 %.
Nosič meningokoky roznáší na jiné osoby, aniž by si to uvědomoval, může to být v daný moment kdokoliv z nás. Za určitých okolností, které nejsou komplexně a jednoznačně známé, u malé části nosičů bakterie projde z horních dýchacích cest do krve a způsobí tzv. sepsi, kdy ji krev roznáší po těle.
Příznaky závažné infekce jsou nejvíc zřejmé na centrálním nervovém systému, kde způsobuje zánět mozkových obalů a na končetinách, které se v rámci záchrany života u pokročilé infekce musí nezřídka amputovat. Největší riziko přechodu nosičství do invazivní infekce je v prvním týdnu po vzniku nosičství.
Nikdo však přesně neví, kde a od koho bakterii získá a tedy ani kdy se stal nosičem. Statisticky nejvyšší výskyt nosičství je mezi adolescenty a mladými dospělými.
Mechanismus působení meningokoků je příčinou brzkého selhání životně důležitých orgánů.
Meningokok způsobuje zvýšenou srážlivost krve, sraženiny následně ucpávají drobné cévy a způsobují tím ischémii (nedokrvení) až odumření tkání a orgánů. Současně se tím v krvi vypotřebují srážecí faktory a dochází k projevům krvácení. Jeho projevem je i krvácení pod kůži, objevuje se zvláštní vyrážka, která po zatlačení sklenicí nevymizí.
Na povrchu meningokoků se nachází endotoxin, jenž je příčinou nemoci. Jeho množství je 100 až 1000 násobně vyšší jako u jiných bakterií.
Množením meningokoků v krvi dochází i k většímu uvolňování nebezpečného endotoxinu, který má přímý negativní vliv na činnost srdce.
Toxin se z bakterií dokonce dál uvolňuje i po nasazení účinné antibiotické léčby, která bakterie usmrcuje. Následkem uvedených vlivů je selhání životně důležitých orgánů, včetně ledvin a plic.
Nejen lékaři, ale každý rodič by měl znát příznaky
„Nejen každý lékař musí u horečky myslet na meningitidu, ale tzv. meningeální příznaky by měl znát i každý rodič. Základní projevy tohoto nebezpečného stavu zahrnují horečku nad 38 st C, bolest hlavy, světloplachost, zvracení, ztuhlou šiji a vyrážku. Zdaleka ne vždy se vyskytují všechny dohromady.
Má-li pacient, zejména dítě, adolescent nebo mladý dospělý jako věkově nejrizikovější skupiny alespoň některé z těchto příznaků, je vhodné udělat svépomocí test,“ apeluje na veřejnost Doc. MUDr.
Rastislav Maďar a dodává: “Pokud má dítě horečku a objeví se vyrážka, která po zatlačení sklenicí či jiným průhledným předmětem nevymizí, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc.“
Pokud má dítě horečku a některý z dalších uvedených příznaků, případně i bez nich, je vhodné občas udělat test, kdy se pacient uloží na rovnou podložku, např. na postel bez polštáře s vystřenými dolními končetinami. Ohnutím hlavy vpřed mu zatlačíme bradu směrem k hrudníku. Pokud zareaguje bolestivě a ohne nohy v kolenou, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc.
Meningokoková meningitida je akutní nemoc, u které jde o minuty. K nezvratnému poškození organizmu dojde nezřídka už za několik hodin od prvních příznaků. Ty přitom nemusí být nijak závažné ani specifické, onemocnění může být na začátku mylně považováno za běžnou virózu s nechutenstvím, nevolností a rýmou.
Průměrná doba konzultace lékaře je 8 hodin od prvních příznaků a hospitalizace 13 hodin od prvních příznaků. Nemoc však může probíhat i rychleji. Dítě, které je ještě odpoledne zdravé, může být již večer na hranici smrti.
K úmrtí může dojít, i když rodič i lékař postupují rychle a správně, tak zákeřná tato bakterie může být.
Rizikové faktory
„Faktory, které považujeme za rizikové zhlediska přechodu nosičství do nebezpečné invazivní formy infekce, jsou věk, fyzická zátěž, jiná nemoc oslabující imunitní systém, např.
viróza, u adolescentů například diskotéka v zakouřeném prostoru, nevyspání, konzumace alkoholu apod.
K přenosu bakterie dochází u hromadných akcí typů koncertů či velkých sportovních událostí,“ upozorňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar.
Příkladem nákazy na hromadné akci je nedávné největší světové setkání skautů Jamboree v Japonsku, které se konalo ve dnech 28.7.až 8.8. 2015. Po skončení akce byly hlášené 4 potvrzené a další suspektní případy meningokokové meningitidy u účastníků ze Švédska a Skotska.
Vyšší riziko nákazy je vchladnějším ročním období, kdy lidé tráví čas blíž k sobě ve větší koncentraci osob v uzavřených prostorách.
Ochrana je možná očkováním
Všechny případy infekce u lidské populace způsobuje 5 typů bakterie – A,B,C,Y,W-135.
V dnešní době je možná ochrana očkováním proti všem z nich, buď samostatnou vakcínou proti typu B od 2 měsíců věku (4 až 2 dávky podle věku), nebo 4-valentní vakcínou proti zbylým typům (A,C,Y,W-135) jednou dávkou od 1 roku věku, existuje i možnost aplikace starší vakcíny samostatně proti typu C. Moderní očkovací látky nejenže snižují riziko vzniku nemoci, ale současně i pravděpodobnost kolonizace horních dýchacích cest meningokoky, tedy nosičství.
Nepovinné plošné očkování ve Velké Británii proti typu C meningokoka přineslo významný pokles počtu případů až o 97 %, a to nejen u očkované části populace.
Došlo k uplatnění efektu vakcinace na redukci nosičství bakterie v nosohltanu a v horních dýchacích cestách očkovaných, a tím docházelo méně často k přenosu meningokoků do neočkovaných skupin populace.
Výskyt nosičství ve věkové kategorii 15-19 let klesl o 81 %.
V České republice i v Evropě je nejčastější typ meningokoka B zodpovědný za více než 70 % infekcí, následuje typ C a méně častý je typ Y. V jiných zemích a na jiných kontinentech však mohou dominovat jiné typy meningokoků.
„Pro necestovatele respektive ty, kteří cestují jen po Evropě je určeno hlavně očkování proti typu B.
Podle údajů SZÚ u nás došlo v posledních letech k jeho nárůstu na úroveň 71 % všech meningokokových infekcí, u kojenců způsobil dokonce typ B prakticky všechny invazivní meningokokové nákazy. Následně se toto očkování doplní jednou dávkou 4valentní vakcíny A,C,Y,W-135.
Tyto vakcíny se mohou kombinovat s některými jinými očkovacími látkami v jeden den, podají se však samostatně do stehna (u malých dětí) nebo ramena (u větších dětí a dospělých) na jiné straně,“ uvádí Doc. Maďar.
Očkování je vhodné nejen pro děti, adolescenty a mladé dospělé, infekce se může vyskytnout v kterémkoli věku. Imunita po očkování proti této nemoci nastupuje za 1-2 týdny po aplikaci vakcíny.
Na očkování proti meningokoku přispívá většina zdravotních pojišťoven v ČR ze svých preventivních balíčků. V září spustila VZP pro své pojištěnce akci na očkování proti meningokoku B. V období od 1.9. do 30.11. poskytne dětem od 1 do 16 let příspěvek ve výši 2600,- Kč.
Vakcinace je vhodná pro cestovatele, zejména pokud budou podstupovat fyzickou zátěž (hory, kola, sportovní soutěže apod.
) nebo budou v úzkém kontaktu s domácí populací (cestování prostředky hromadné dopravy, účast na hromadných akcích, bydlení v ubytovnách nižší cenové kategorie apod.). Jednoznačně se očkování proti meningokokové meningitidě doporučuje i imunitně oslabeným osobám.
Riziko nákazy je někdy větší v dopravním prostředku např. na letišti a v letadle směrem do místa pobytu, než v samotné cílové destinaci.
Z hlediska profesního rizika je toto očkování vhodné pro zdravotníky, příslušníky armády, policie, hasičských jednotek, ale zvážit jej mohou i další, kteří přichází pracovně do těsného kontaktu s větším množstvím osob jako např. pošta, různé úřady, obchody, je vhodné i pro letušky, vlakové průvodčí, řidiče MHD apod.
Nejvyšší riziko nákazy touto nemocí na světě je v pásu subsaharské Afriky od západního až po východní pobřeží, odkud k nám do Evropy míří poměrně dost imigrantů. Statisticky je mezi nimi min. 10-20 % nosičů meningokoků. Nejvyšší riziko infekce v této části světa je v období prosinec-červen, kdy je počasí suché, prašné, větrné a místní lidé tráví více času uvnitř svých obydlí.
Povinné je očkování proti meningokokové meningitidě vakcínou A, C, Y, W-135 při cestě do Saudské Arábie v období muslimské poutě hádž (hajj), která letos začíná 21. září. Před zavedením povinnosti očkování nemoc postihovala desítky poutníků s nemalým počtem úmrtí.
Do rodiny s novorozenci resp. kojenci, pro které je toto onemocnění obzvláště nebezpečné, se meningokok dostává bezpříznakovými nosiči. Může se jednat i o staršího sourozence, v dětských kolektivech dochází k předávání nosičství běžně.
Od 1. září 2015 je vakcína proti meningokokové meningitidě B poskytována plošně zdarma všem novorozencům ve Velké Británii.
Nespecifická prevence zahrnuje i hygienu rukou a prevencí je i nesdílet sklenice/nápoje. Blízkým kontaktům nakažených osob je podána antibiotická chemoprofylaxe.
Další články v rubrice Zákaznická linka mimo provoz 24.09.2020
Z technických důvodů je momentálně zákaznická linka dočasně mimo provoz. K obnovení dojde v nejbližším možném termínu. Děkujeme za pochopení.
Meningitida (zánět mozkových blan)
Meningitida může mít mírnou i velmi závažnou formu v závislosti na původci choroby. Obvykle je způsobena viry nebo bakteriemi (meningokoky typu A, B, C, Y, W nebo pneumokoky). Ve vzácných případech může být způsobena houbami, parazity, tuberkulózou nebo původci syfilidy či Lymské boreliozy.
Infekce se může také vyvinout jako komplikace jiného onemocnění nebo po poranění hlavy. Ve velmi vzácných případech je způsobena léky.
Jedním z původců meningitidy je bakterie Neisseria meningitis, tedy meningokok. V České republice jsou nejrozšířenější kmeny B a C. Nejčastěji se nakazí děti do pěti let a dospívající.
Typickým pacientem bývá adolescent, který onemocní po nějaké fyzicky náročné akci nebo například po noční diskotéce. Bakterie se přenáší líbáním, ale i kýchnutím, kapénkami.
Asi u 10–15 % populace se bakterie vyskytuje v nosohltanu a nijak jim neubližuje. Jsou ale jejími přenašeči a mohou nakazit ostatní.
Meningokok způsobuje dva stavy – meningokokovou meningitidu, tedy zánět mozku, a sepsi, což se někdy laicky označuje jako otrava krve, případně kombinaci obou onemocnění.
Příznaky meningitidy
Zánět mozkových blan se projevuje horečkou a silnými dlouhotrvajícími bolestmi hlavy. Charakteristická je ztuhlost šíje na krku a bolesti (zejména pokud se snažíte dotknout bradou hrudníku).
Dalšími příznaky jsou bolesti svalů a kloubů, mravenčení v prstech, zvracení, citlivost očí na světlo, zmatenost a poruchy vědomí, zmatená mluva. Vyšší citlivost na bolest, opar kolem úst.
Příznaky meningokokové sepse
Velice závažné onemocnění meningokokovou sepsí se projevuje tvorbou krvavých skvrnek na kůži (petechií), které se postupně zvětšují. Pacientům s touto formou postupně selhávají životně důležité orgány – nejčastěji ledviny, játra a posléze srdce. Sepse končí smrtelně až pro čtvrtinu nemocných.
Problémem je rychlý rozvoj onemocnění a také to, že v počátcích je velice těžko rozpoznatelné. Je velmi důležité jít včas k lékaři, u meningokoka typu B jde doslova o minuty, proto při objevení více příznaků – zejména tuhnutí šíje a skvrnách na kůži ihned volejte rychlou záchrannou službu.
Jak poznáte, že jde o životně nebezpečnou vyrážku, jež signalizuje meningitidu?
Zkuste na místo zasažené vyrážkou přiložit třeba sklenici a lehce přitlačte – pokud skvrny nezmizí, jde skutečně o tzv. petechie, které jsou pro meningitidu typické. Dítě začne vykazovat i další projevy (je mu špatně, zvrací, je světloplaché) – tou dobou už by mělo být v nemocniční péči. Rozhoduje každá minuta, pacient se ocitá v ohrožení života!
U malých dětí se meningitida může projevovat horečkou, neklidem, nechutenstvím, zvracením a pláčem. Dále se můžou objevit kašel a problémy s dechem. Starší lidé mohou mít jen slabé bolesti hlavy a horečku. Inkubační doba je 1 až 8 dní.
Léčba meningitidy
Léky
Podávají se antibiotika do žíly ve vysoké dávce, např. penicilin, sulfonamid nebo ampicilin.
Vyšetření
Lékař se zeptá na příznaky a požádá pacienta, aby dal hlavu na prsa, zkouší tak tuhnutí šíje. Prohlédne tělo, aby zjistil drobné modřinky na kůži, které jsou také jedním z příznaků.
Nejdůležitější pro určení diagnózy je však lumbální punkce. To je odběr mozkomíšního moku. Provádí se u ležícího či sedícího pacienta v prostoru mezi čtvrtým a pátým bederním obratlem, popřípadě o jeden prostor výše či níže. Ještě předtím by měl lékař vyšetřit oční pozadí, aby vyloučil příliš velký tlak uvnitř lebky, což by znemožňovalo provedení lumbální punkce.
Je-li mozkomíšní mok zakalený, jedná se o zánět a je třeba rychle začít s léčbou, aby se zamezilo otoku mozku. Většinou se podává dexamethazon ve vysokých dávkách do žíly. Za 15–20 minut po podání dexamethazonu se podávají antibiotika rovněž jako infúze do žíly. Kontrolní lumbální punkce se provádí za 48 hodin. Důležitý je dostatek tekutin a minerálů.
5 až 10 dníV případě poškození mozku několik týdnů až doživotní
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?
Očkování
Proti této nemoci existuje očkování chránící až tři roky před meningokokem typu A a C, v současné době je na trhu i vakcína proti nejnebezpečnějšímu typu B, která by měla mít delší trvání. Rovněž existuje očkování proti Hemophilem influenzae (např. Pediacel, Infarix) a 13 typům pneumokoků (Synflorix, Prevenar 13).
Možné komplikace
Trvalým následkem nemoci může být ochrnutí, hluchota v důsledku postižení mozkových nervů, poruchy osobnosti, odumření končetin s následnou amputací, poškození srdce. Nemoc může být i smrtelná.
Prevence
Proti některým typům je možné se očkovat.
Kdy jít k lékaři
Při tuhnutí šíje, při horečce, která neustává ani po podání léků, při namodralých skvrnách kdekoliv po těle volejte rychlou záchrannou službu.
Meningitida
Meningokoková meningitida je vysoce nakažlivá bakteriální forma meningitidy, tedy zánětu mozkových blan – tenké vrstvy pokrývající mozek a míchu.
V roce 2018 Lékaři bez hranic očkovali proti meningitidě v reakci na její výskyt 33 900 lidí.
Najeďte na obrázek dole a prohlédněte si interaktivního průvodce problematikou meningitidy:
Za posledních 20 let byl podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ohlášen téměř milion případů podezření na meningitidu a na 100 000 lidí zemřelo.
K výskytu meningitidy dochází z velké většiny v Africe a totéž platí pro úmrtí. Během suché sezóny (od prosince do června) propukají epidemie zejména v tzv. „meningitickém pásu“, tedy napříč kontinentem od Senegalu po Etiopii.
I v případě, že se nemoc diagnostikuje a začne léčit včas, zhruba 5 – 10 % pacientů na ni umírá (většinou 1 až 2 dny od projevu prvních příznaků). Pokud se nemoc správně neléčí, nastává smrt až v polovině případů.
Co způsobuje meningitidu
Meningokoková meningitida je vysoce nakažlivá. Lidé infikovaní bakterií Neisseria meningitidis často nemoc přenášejí, aniž by se u nich projevovaly symptomy choroby, a šíří bakterie kašláním a smrkáním. Riziko rozšíření nemoci roste ve stísněných životních podmínkách a přelidněných oblastech.
Symptomy meningitidy
Když se u nakažených začnou projevovat příznaky nemoci, často zažívají náhlé a intenzivní bolesti hlavy. Mezi další symptomy patří horečka, nevolnost, zvracení, světloplachost a ztuhlá šíje. Meningitidou se může nakazit každý v jakémkoli věku, nejvíce však postihuje novorozence a děti.
Diagnostika meningitidy
Diagnostikovat meningitidu je v podmínkách naší práce často velmi obtížné, zapotřebí je totiž rychlé klinické vyšetření.
K vyšetření mozkomíšního moku je nutná bolestivá lumbální punkce, někdy lze bakterie spatřit i pod mikroskopem. Diagnózu lze ale potvrdit až po kultivaci bakterie z mozkomíšního moku nebo krve.
Prvotní diagnostický test umožňuje další testy, které ukážou, jak účinná mohou být pro jednotlivé pacienty konkrétní antibiotika.
Léčba meningitidy
Infekci lze léčit celou řadou antibiotik, například penicilinem, ampicilinem, chloramfenikolem nebo ceftriaxonem. V oblastech s málo rozvinutou zdravotnickou infrastrukturou a omezenými zdroji se většinou používá chloramfenikol nebo ceftriaxon, protože nemoc dokáže v některých dokumentovaných případech vyléčit i jediná dávka.
Nejúčinnějším způsobem boje proti epidemiím je nicméně včasné plošné očkování. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) dokáže plošné očkování zabránit až 70 % případům meningitidy na území Afriky.
Zánět mozkových blan: příznaky, léčba (meningitida)
Náš mozek a mícha jsou obaleny třemi vrstvami. Tyto vrstvy spolus mozkomíšním mokem, který vyplňuje prostor mezi těmito obaly, ochraňujemozek a míchu před otřesy a dalšími venkovními vlivy. Nejvnitřnějšíobal, který těsně naléhá na mozek a míchu, se nazývá měkkáplena mozková. A právě tato vrstva bývá poškozena přionemocnění meningitidou.
U člověka nakaženého meningitidou dochází kezduření měkké pleny mozkové, což snižuje přívod cukrua kyslíku do mozku. Meningitida, neboli zánět mozkových blan, je velmivážná infekční nemoc, která může způsobit řadu trvalýchnásledků (slepota, hluchota či epilepsie) a končit dokonceúmrtím.
V dnešní době se můžeme nechat očkovat vakcínamiproti meningitidě typu A a C, které nás spolehlivěochrání. Účinná vakcína proti meningitidě typu B však nebyla dosudvyvinuta.
Rizikové faktory zánětu mozkových blan
Nejčastěji je meningitida v lidském těle vyvolávaná buďviry nebo bakteriemi.
Bakteriální meningitida může být způsobena jakoukoliv člověkunebezpečnou bakterií, která se krví dostane do mozkových blan. Jezajímavostí, že mezi nejčastější původce bakteriální meningitidypatří bakterie, které jsou normální součástí flórynosu nebo úst člověka.
Obyčejně by tyto bakterie způsobily pouze nezávažnou infekci dýchacíchcest. Pokud ovšem máme ale oslabený imunitní systém,mikroby mohou vniknout do krevního oběhu a dostat se tak až k měkkém obalumozku, kde způsobí zánět.
Člověk má tedy větší riziko nákazymeningitidou, pokud je jeho organismus oslaben například po úrazu či nemoci,je oslaben velkou tělesnou námahou nebo stresem.
Ohroženy jsou také maléděti, které ještě nemají zcela vyvinutý obranný systém organismu, dáletaké lidé s oslabenou imunitou a teenageři, kteří žijí nezdravýmživotním stylem (ponocují, kouří, nepravidelně jí a mají velkoupsychickou a fyzickou zátěž).
Bakteriální meningitida je velmi zákeřná, protože rychle proniká dokrve a proto může končit i smrtelně. Meningitida způsobená viryje mírnější – nemá smrtelné následky- ale může trvalepoškodit nervy a tím způsobit obrny. Virem, kterýzpůsobuje zánět mozkových blan je například herpetickývirus.
Prevence zánětu mozkových blan
Nejúčinnější ochranou proti meningitidě typu A a C jeočkování vakcínou. Toto očkování se vyplatí, protože Váschrání na několik let. Vakcína Vás přijde na pět set až devět setkorun, ale některé pojišťovny na ni značně přispívají (VZP přispívádokonce pět set korun).
Očkování proti meningitidě se zejména doporučuje mladýmlidem, protože jsou v největším riziku onemocnění toutochorobou.
Také před bakterií, která způsobuje bakteriální meningitidu(Hemophilem influenzae), se dá očkovat. Od roku 2001 v Českérepublice patří vakcína proti této bakterii mezi standardní.
Bohuželúčinná očkovací látka proti meningitidě typu C nebyla dosud vyvinuta.
Od nákazy meningitidou Vás může také zachránit zdravýživotní styl.
Protože oslabená imunita dává mikrobůmzpůsobujícím tuto nemoc příležitost proniknout až k mozkovým blanám azpůsobit jejich zánět, pro předcházení meningitidy je také důležitéudržovat správný přísun vitaminů, mít dobré stravovacínávyky, dopřávat si pravidelný pohyb v přírodě, pravidelně spát avyhýbat se stresovým situacím.
Riziko nákazy může také zvýšit kouření, a to dokoncei kouření pasivní. V jedné celorepublikové studii se ukázalo, že dětido patnácti let, které mají jednoho z rodičů kuřáka, mají třikrátvyšší šanci meningitidu dostat než děti z nekuřáckých rodin. Pokudjsou kuřáci oba rodiče, je riziko dokonce osmkrát větší.
Pokud jste byli v kontaktu s osobou postiženou meningitidou, je vhodnépreventivně užívat po dobu několika dní antibiotika.
Očkováním proti zánětu mozkových blan
Kdy a koho má smysl očkovat? Jaké jsou nejnovější poznatkyo očkování proti zánětu mozkových blan? Zeptejte se lékařek v Poradněo očkování.
Příznaky a projevy zánětu mozkových blan
Meningitida je velice zákeřná nemoc v tom smyslu, že zdravého člověkadokáže ohrozit na životě během několika málo hodin.
Rané stádium meningitidy se dá těžko diagnostikovat, protože se velmipodobá obyčejnému nachlazení (například chřipce)- mámehorečku a velkou bolest hlavy.
Dále se však onemocnění vyvíjí specificky: ztuhnutímšíjových svalů (nemůžeme uklonit hlavu na prsa). Také seobjevuje nevolnost a zvracení. Dále jsmecitlivý na světlo (což je dáno podrážděním optickéhonervu), unavení a zmatení a může se Vám také na tváři objevitrozsáhlý opar.
Jelikož se bakterie šíří krevním oběhem do celého těla, můžemepříznaky vnímat prakticky po celém těle. Můžeme tedy na sobě pozorovatnapříklad vyrážku v podobě malých modrých skvrnna kůži, křeče a bolest svalůcelého těla a dokonce můžeme upadnout do bezvědomí.
U malých dětí nejsou příznaky meningitidy tak výrazné a můžou seu různých dětí velmi lišit. Například jsou nemocné děti velmispavé, a nebo na druhou stranou jsou velice neklidné abezdůvodně brečí.
Nemoc u dětí se dále vyvíjí tak,že po jednom až třech dnech dojde k vyklenutí místa na jejich hlavičce,kde nemají ještě srostlé kosti a můžou se objeviti křeče nebo zvracení.
U kojenců semeningitida také projevuje studenými chodidly a ručkami aodmítáním pití.
Léčba zánětu mozkových blan
Je nutné, aby léčba meningitidy byla zahájena conejdříve od jejího propuknutí. Včasné vyhledání doktora totižmůže výrazně vylepši prognózu nemocného a zachránit mu život.
Standardním vyšetřením pro potvrzení meningitidy je zkouška volnostipohyblivosti šíje nemocného a lumbální punkce. Lumbálnípunkcí lékař odebere mozkomíšní mok z oblastí kolem čtvrtého apátého obratle.
Pokud je mok čirý, je pacient pravděpodobně zdravý. Pokudje ovšem odebraný mozkomíšní mok zkalený, trpí zřejměpacient hnisavou meningitidou.
Pro úplnost vyšetření jevzorek odeslán do laboratorního ústavu.
Ihned po určení diagnózy je třeba začít s léčbou. U této nemociplatí, že i minuta času může zachránit lidský život. Protože jepacient při onemocnění meningitidou ohrožen hlavně z důvodu otoku mozku,dostane léky proti otokům.
Dalším důležitým léčivem jsou antibiotika, kterézabíjí velké spektrum bakterií a mají schopnost dobře proniknout až domozku. Antibiotika se mohou podávat orálně a nebo do žíly.
Dále je nutné, aby pacient měl dostatečný přísun vody aminerálů. Během léčby se zhruba po 48 hodinách opakovaně dělálumbální punkce a zkoumá se obsah mozkomíšního moku. .
Pacient s meningitidou, který je v ohrožení života, leží najednotce intenzivní péče, aby lékaři mohli kontrolovatjeho životní funkce. Při úspěšné léčbě odezní hlavní příznakyzhruba do čtyř dnů. Avšak alespoň dva týdny se musí dále pokračovats antibiotiky, aby se nemoc znovu nevrátila.
Jak si mohu pomoci sám
Jelikož je meningitida velice závažným infekčním onemocněním, kterémůže mít za následek až smrt, sami doma si příliš neporadíme.Nejdůležitější je, co nejdříve kontaktovat svéholékaře, který nás diagnostikuje a zahájí léčbu.
Přesto je zde pár tipů, jak si poradit sám před kontaktovánímlékaře: Pokud máte podezření, že jste onemocněl(a) meningitidou, můžetesi nejdříve vyzkoušet, jak pohyblivou máte šíji.
Pokud máte problém bez bolestí položit hlavu na prsa a navíc jsteu sebe objevili příznaky této choroby uvedené výše, je velmi velkápravděpodobnost, že máte meningitidu. Neprodleně proto kontaktujte svéholékaře. Pokud hlavu na prsa bez problémů dáte, neznamená to nutně, žezánětem blan netrpíte. Pokud máte jen sebemenší obavy či podezření,jděte ihned k lékaři.
Nezapomeňte, že u této nemoci jde o minuty. Zamyslete se také nad tím,zda jste v nedávné době netrpěli zánětem ucha, infekcí dýchacích cestči neměli úraz hlavy. Toto jsou faktory, které zvyšují šanci onemocněnímeningitidou. Nezapomeňte tuto důležitou informaci ihned nahlásit Vašemudoktorovi.
Komplikace zánětu mozkových blan
Nejzávažnější komplikací je samozřejmě úmrtí.K němu dochází v 5 až 10 procentech onemocnění, a to většinou dojednoho až dvou dnů od propuknutí nemoci.
Další komplikací, která se objevuje u této nemoci, je také napříkladpoškození mozkových nervů.
Nejobvyklejší je postiženísluchového nervu, které je většinou nevratné a vede k úplnéhluchotě pacienta.
Vzácnější je poškození zrakovéhonervu, které může vést k nevratnému poškození zraku.Komplikací jiného typu, ale neméně vážnou, je zánět svalusrdečního.
Na těle, kde se vytvořily v době onemocnění drobnémodřiny (vyrážka), mohou za čas vzniknout takzvanénekrózy – neživá tkáň, která se později odhojí.
U dětí může mít prodělání meningitidy za následek taképoruchové chování, epilepsii či mírněopožděný vývoj.
Diskuse
- Zánětmozkových blan
- Zánětmozkových blan u dcery
Další názvy: meningitida, meningitis, zápal mozkových blán, zánět mozkových obalů, meningokoková meningitida, meningitida typu A, meningitida typu C, meningitida A, meningitida C
Meningitida
Bakteriální meningitida je velmi vážné a nebezpečné onemocnění, jehož následkem může být i smrt. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti předškolního věku a mladiství.
Náš mozek je stejně jako cibule obalen v několika obalech. Tyto obaly jsou tvořeny třemi vrstvami. Zevní vrstvu tvoří tvrdá plena mozková. Vnitřní vrstva, tvořená měkkou plenou mozkovou, pevně lne k povrchu mozku.
Na jejím povrchu probíhají větší cévy, které se skrze ni dále zanořují do mozkové tkáně. Mezi těmito dvěma obaly je ještě tzv. pavučnice.
Jsou to tenké bezcévné blány, které jsou připoutány trámčitými výběžky k měkké pleně mozkové.
Při meningitidách bývají postiženy právě měkké mozkové obaly. Při zánětu dochází k jejich zduření a v prostoru mezi pavučnicí a měkkou plenou mozkovou bývá přítomen hnisavý žlutavý sekret u meningitid způsobených bakteriemi.
Je to velmi nebezpečné onemocnění, které může skončit i úmrtím nebo může zanechat následky. V letech 1939 až 1962 došlo asi k 600.000 onemocnění. Z nich 100.000 skončilo úmrtím nemocného. Nejčastějšími postiženími, které vzniknou jako následek prodělaného zánětu mozkových blan, jsou zrakové a sluchové poruchy.
Jaké jsou příčiny vzniku meningitid?
Záněty mozkových blan mohou být způsobeny baktériemi, viry a vzácně i parazity. Život ohrožují zejména bakteriální meningitidy. Protože bakterie vytváří v prostorách mozkových obalů hnis, nazývá se toto onemocnění hnisavý zánět mozkových blan. Bakterií, která je nejčastěji vyvolává, je Neisseria meningitidis, známá spíše pod názvem meningokok.
Meningokokové meningitidy postihují všechny věkové skupiny. Nejčastěji však děti od předškolního věku a mladistvé. V našich podmínkách je nález meningokoků při výtěrech z nosohltanu poměrně častý (až u 10%), ale typický zánět mozkových blan je naštěstí sporadický (100 – 300 meningitid ročně).
Další možností je zanesení bakterií z jiného zdroje např. ze zaníceného středního ucha či zánětu dutin. Tam bývají nejčastějšími původci Streptococus pneumonie a Haemophilus influenzae. Infekce Haemophilem postihují nejčastěji děti od tří měsíců do pěti let. Meningitidy způsobené Streptokokem bývají zase spíše u dospělých.
Dnes již naštěstí vzácné jsou záněty mozkových blan způsobené tuberkulózou. Ještě v nedávných dobách postihovala spíše děti či mladistvé, avšak v posledních desetiletích lze pozorovat posun výskytu této nemoci do vyšších věkových kategorií. To je výsledkem nejen preventivního očkování, ale i správné léčby pacientů s tuberkulózou.
Také viry mohou způsobit zánět mozkových blan. Většinou mívají pozvolnější průběh a zřídkakdy při nich bývá porucha vědomí. Někdy však mohou způsobit obrny, které bývají naštěstí pouze přechodné. Jedním z pro mozek nejnebezpečnějších virů je herpetický virus, který běžně způsobuje opary.
Jaké bývají příznaky zánětu mozkových blan?
U meningokokové meningitidy je inkubační doba 1 až 8 dní. Potom během dne až dvou (většinou však i v průběhu několika málo hodin) dochází k prudkému vzestupu horečky. Objevuje se nevolnost, zvracení.
Může Vás krutě bolet hlava, ztuhne Vám šíje. Můžete skončit v bezvědomí. Na kůži trupu a v obličeji se spíše u dětí objevují drobné modřinky zvané petechie. Kolem úst, ale i na obličeji se vytváří mnohdy rozsáhlý opar.
Bývá zvýšená citlivost na bolest.
U tuberkulózní meningitidy bývá průběh pozvolnější. Projevuje se většinou bolestmi hlavy, zvýšenou únavností a poruchami spánku. Porucha vědomí většinou nastupuje později. Nenápadné projevy může mít meningitida u novorozenců a malých kojenců.
Zdrojem nákazy pro dítě bývá většinou matka, od které se dítě nakazí při porodu. Nemocné děti bývají někdy spavé, jindy naopak neklidné a křičí bez vysvětlitelných důvodů. Také většinou líně pijí. Teprve během 1-3 dnů u nich dojde k vyklenutí velké fontanely. To je místo, kde nejsou ještě lebeční kosti srostlé. Objeví se křeče a zvracení.
První pomoc
Můžete vyzkoušet volnost pohybu šíje nemocného. Pokud položí bezbolestně hlavu na prsa, nemusí to znamenat, že nemá zánět mozkových blan. Naopak, pokud se mu to nepodaří, je to velká pravděpodobnost. Tím spíše, pokud má i další příznaky, které jsme uvedli tomto textu. Máte-li jen minimální podezření, neváhejte a kontaktujte lékaře.
U lékaře
Neboť se jedná o opravdu závažné onemocnění, lékař s Vámi (pokud budete při vědomí) sepíše jen základní anamnézu. Určitě se Vás zeptá, nejste-li alergičtí na některé léky.
Vzhledem k tomu, že základem léčby meningitid jsou antibiotika, je tato otázka pro lékaře a jeho správný výběr léků zásadní.
Zajímat jej bude také, jestli jste v nedávné době neprodělali zánět středního ucha či dutin.
Potom si Vás pečlivě vyšetří. Nesmíte se divit, když bude chtít, abyste si dali bradu na prsa. Lékař tak zkouší, jak moc Vám tuhne šíje. Právě tuhnutí šíje je jedním ze základních příznaků zánětů mozkových blan. Pečlivě Vám také prohlédne kůži. Bude na ní pátrat po drobných modřinkách, které se častěji objevují u dětí při infekci meningokokem.
Dále Vám lékař odebere vzorek krve a moči na základní laboratorní vyšetření. Nejzásadnějším vyšetřením při určování diagnózy u meningitid je však lumbální punkce. Jde o odběr mozkomíšního moku. Provádí se u ležícího či sedícího pacienta v prostoru mezi čtvrtým a pátým bederním obratlem, popřípadě o jeden prostor výše či níže.
Za normálních okolností je mozkomíšní mok čirý a bezbarvý. V případě hnisavých meningitid bývá zkalený až hnisavý a vytéká pod velkým tlakem.Dále se vzorek mozkomíšního moku laboratorně vyšetří.
Obvykle se ještě před vyšetřením mozkomíšního moku vyšetřuje i oční pozadí. To je velmi důležité. Informuje, není-li v nitrolebním prostoru příliš velký tlak.
Kdyby byl, lumbální punkci by lékař nesměl udělat, protože by pacienta ohrozil na životě.
Léčbu je třeba zahájit ihned po určení správné diagnózy. Pacient s meningitidou je akutně ohrožen otokem mozku. Proto se léčba zahajuje léky proti otoku. Většinou se podává dexamethazon ve vysokých dávkách do žíly. Za 15-20 minut po podání dexamethazonu se podávají antibiotika v dostatečně vysoké dávce rovněž jako infúze do žíly.
Je třeba také udržovat dostatečný přívod tekutin a minerálů. Léčba většinou trvá 5-10 dní, vědomí se nemocným vrací tak po 24-48 hodinách od začátku nemoci. Kontrolní lumbální punkce se provádí za 48 hodin.
Co neovlivníte..
Jen těžko se dá ovlivnit vznik komplikací po prodělaném zánětu mozkových blan. Nejhorší komplikací je samozřejmě úmrtí. I dnes na komplikovanou meningitidu umírá kolem 5-10 % nemocných, a to většinou do 24-48 hodin od začátku nemoci. Zánět může také přejít na mozkovou tkáň a způsobit encefalitidu.
Obvyklými komplikacemi jsou také postižení mozkových nervů. Nejčastěji bývá postižen nerv sluchový. Většinou je to nevratné poškození, jehož následkem bývá hluchota. Poškozen zánětem může být, naštěstí jen vzácně i nerv zrakový. Další velmi závažnou komplikací je zánět srdečního svalu.
V místech drobných modřin mohou později vzniknout nekrózy, což je vlastně mrtvá tkán, která se časem odhojí. Pozdními projevy prodělané meningitidy mohou být u dětí zpožděný duševní a tělesný vývoj, epilepsie a poruchy chování.
Co ovlivnit můžete?
Vlastní děti, nebo jste-li lékař nebo učitel, lze očkovat vakcínou. Chrání 1 až 3 roky před meningokokem A, B a C.
Také před Hemophilem influenzae můžete nechat Vaše děti i sebe naočkovat. Bylo zjištěno, že v zemích, kde se tato vakcinace běžně provádí, tyto meningitidy téměř vymizely. V ČR bylo toto očkování zavedeno od července 2001. Dnes už existuje vakcína, která Vás účinně ochrání i před Pneumokokem.
Spadáte do rizikové skupiny?
Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti od předškolního věku a dospívající mládež. Onemocnění je však možné v každém věku. Pro promořování, ale i pro vznik onemocnění mají hlavní význam zdraví nosiči této infekce. Jestliže v kolektivu přesáhne procento nosičů 20%, vzniká nebezpečí epidemie. K přenosu dochází kapénkovou nákazou, to znamená kýcháním, smrkáním apod.
Časté otázky
Slyšela jsem, že při podezření na meningitidu se provádí tzv. lumbální punkce. Můžete mi vysvětlit, o co se jedná?Lumbální punkce je odběr mozkomíšního moku. Je to velmi zásadní vyšetření u všech infekcí nervového systému. Vpich se vede u sedícího nebo ležícího pacienta v prostoru mezi 4-5 bederním obratlem. Před punkcí je třeba provést vyšetření očního pozadí.
Jak se mohu chránit před infekcí Hemophilem influenzae?Před hemophilovými infekcemi se můžete také nechat naočkovat. Očkování je vhodné provést již v raném dětském věku, neboť děti chrání také před nebezpečným zánětem hrtanové záklopky. Od roku 2001 je toto očkování zařazeno mezi základní vakcinace.
Jak poznám, že mám zánět mozkových blan?Jestliže Vás začne velmi krutě bolet hlava, máte vysokou teplotu, zvracíte a tuhne Vám šíje, pak je dost pravděpodobný, že máte meningitidu. Při těchto příznacích na nic dalšího nečekejte a ihned si přivolejte lékařskou pomoc.
Zajímalo by mne, jakou prognózu má pacient s meningitidou?Na tuto nemoc umírá asi 5 – 10 % pacientů. Nemocní většinou umírají do 24-48 hodin od začátku nemoci. Závažné jsou také komplikace meningitid. Patří mezi ně hluchota, slepota, duševní zaostalost, epilepsie, zánět srdečního svalu a osrdečníku a jiné.