Máte syndrom dráždivého tračníku (střeva)? Pozor na tyto potraviny!

Gastrointestinální onemocnění skrývající se za zkratkou IBS (Irritable Bowel Syndrome * – syndrom dráždivého tračníku) poukazuje na chronický problém v trávicím traktu.

Zatímco některé bolesti břicha se dají poměrně jednoduše definovat a určit jim příčinu – např. bakterie v žaludku, záněty nebo alergie na některou složku potravy, při IBS se bolesti břicha objevují bez zjevného důvodu.

Syndrom dráždivého tračníku se projevuje hlavně neurčitými bolestmi v oblasti břicha, křečemi a slabou pohyblivostí střev.

Podívejme se spolu na příčiny a možnosti léčby tohoto onemocnění.

Výzkumy zaměřené na podrobnou analýzu tohoto onemocnění nenaznačují fyziologické změny v trávicím traktu u pacientů, kteří trpí IBS. Našli se však některé znaky, které mají pacienti s dráždivým střevem společné.

Mezi hlavní znaky IBS se tedy definovali:

• Nárůst bakteriální mikroflóry – nebezpečný a rychlý vzestup nepříznivých bakterií v trávicím traktu
• Psychologické změny – u většiny pacientů byl pozorován nárůst psychologických diagnóz, hlavně úzkostí a depresivních poruch.
• Znaky ve stravování – predispozicí na vznik IBS je častá konzumace potravin s vysokým obsahem bílé mouky a sacharidů, které organismus neumí strávit v dostatečném množství – v trávicím traktu se hromadí její zbytky, které mohou způsobovat záněty
• Střevní infekce a užívání antibiotik – syndrom dráždivého střeva se častěji vyskytuje u pacientů po užívání ATB, nebo po překonání střevní chřipky. Tento důvod má pravděpodobně spojení s nedostatkem zdravého mikrobiomu nebo s jeho pomalou obnovou

Syndrom dráždivého tračníku (IBS) je poměrně rozšířené onemocnění (zdroje uvádějí až 20% výskyt v populací), které se vyskytuje častěji u mladších žen než u mužů. Někdy se označuje také pojmem „střevní neuróza“, což poukazuje na jeho propojení s psychickými projevy.

Proč toto onemocnění vzniká dosud není přesně známo. Existuje však předpoklad, že při rozvoji tohoto onemocnění dochází k oslabení nervového spojení mezi mozkem a trávicím traktem.

Jak se říká – trávení je náš druhý mozek, tyto dva orgány jsou významně propojeny.

Proto tento problém nastává u lidí, kteří podléhají přílišnému stresu, nedůvěře ve vlastní sílu, špatně se stravují a mají nedostatek pohybu, či jiného psychického odpočinku. Tyto faktory ovlivňují i ​​oslabení mikrobiomu.

IBS se nejčastěji projevuje těmito specifickými příznaky

• Průjem – u pacientů uvádí průjem vyskytující se pravidelně, téměř neustále
• Zácpa – těžké formy zácpy, kdy pacient nevylučuje stolici 3 až 5 dní a je doprovázena bolestmi (píchání v břiše, křeče)
• Typickým projevem je i střídání průjmových fází s obdobími zácpy.
• Je zřejmé, že projevy IBS se zhoršují s nástupem stresu.
• Ve vypjatejších obdobích se mohou vyskytnout i akutní problémy – silné píchání v břiše, křeče v žaludku, doprovázené pálivou bolestí (uvolní se po vyloučení stolice nebo plynů). Křeče v břiše a bolesti se u pacientů s IBS vyskytují pravidelně a často – zhruba jednou týdně.
• V stolici pacientů se může objevit hlen, při projevech onemocnění spojených se zácpou se vyskytuje i krvácení hemoroidů.
• Z vnějších projevů se často vyskytuje pálení žáhy, říhání, nevolnost, občasné zvracení.
• V případě, že se u pacienta vyskytne velký úbytek váhy, horečky, nebo krev ve stolici, je nutné vyhledat lékaře.

Jak probíhá diagnostika IBS?

Na jednoznačné diagnostikování tohoto onemocnění ve skutečnosti neexistují přesné postupy. Syndrom dráždivého střeva se obvykle odhaluje postupně – provedením různých vyšetření, které vyloučí jiné onemocnění v trávicím traktu s podobnými projevy (např. alergie na potraviny, mléko nebo lepek, bakteriální onemocnění – Helicobacter pylori, vředy v žaludku nebo gastritidu).

Po vyloučení těchto možností a při přetrvávání příznaků specifických pro IBS je pacientovi většinou nasazena léčba související se zmírňováním projevů IBS, která spočívá hlavně v úpravě stravy. Některým pacientům se předepisují léky na zmírnění průjmů nebo naopak – k odstranění akutní zácpy (laxativa).

Nejdůležitější při IBS je dieta

Vzhledem k tomu, že na vznik a projevy syndromu dráždivého tračníku má významný vliv i psychika a stres, je důležité kromě změn ve stravě pracovat také s myslí. Najděte si čas na psychický odpočinek od vašeho denního stereotypu – zde je důležité najít si vlastní cestu, protože každý jsme jiný a zažíváme během dne různé aktivity.

Lidem, kteří mají stresující zaměstnání se doporučuje uklidnění například ve formě dechových cvičení, nebo jógy. Jsou však i tací, kteří potřebují přebytečnou energii ze sebe dostat ven aktivním sportem – boxem, či během. Zjistěte, co nejvíce vyhovuje vám a aplikujte pohybovou část léčby alespoň 2x týdně.

Dieta při IBS je také velmi specifická a odráží poslední poznatky o zdravé stravě.

Doporučení při syndromu dráždivého tračníku z pohledu stravy jsou zejména tyto:

• Žádný fast food a nekvalitní potrava – vylučte ze života polotovary a pečivo z bílé mouky. Jídla z mouky byste měli omezit velmi výrazně, pokud jsou součástí vašeho každodenního jídelníčku, nahraďte alespoň bílou mouku celozrnnou.
• Aktivní doplňování vlákniny – je velmi důležitá pro správný pohyb jídla ve střevech a pro pravidelné vylučování stolice. V běžném jídelníčku přijímáme nedostatek vlákniny. Přečtěte si více o tom, proč je vláknina důležitá.
• Vyloučení alkoholu a sladkostí – hlavně ve večerních hodinách se nepokoušejte uklidnit těmito zlozvyky, ale dopřejte tělu čas na odpočinek
• Zaměřte se na pitný režim – pijte pravidelně během dne, vyhněte se slazeným nápojům a bublinkám (zhoršují projevy IBS – říhání, nadýmání), pijte hlavně čistou vlažnou vodu (blahodárný vliv na vnitřní orgány) nebo bylinkové neslazené čaje
• Zelenina a ovoce – v tomto směru neexistují pro pacienty s IBS žádná omezení, platí pravidlo „čím více, tím lépe“. V ovoci a zelenině si doplníte tolik potřebnou vlákninu. Vhodné jsou saláty, příprava jídla na páře, ovoce. Z konkrétních druhů zeleniny jsou nejlepší tyto: mrkev, okurka, čínské zelí, dýně, celer, sladké brambory, pažitka, zelené potraviny. Vhodné ovoce při IBS: banán, hrozny, citron, grapefruit, borůvky, jahody, ananas, jablko
• Pokud mezi hlavní příznaky IBS u vás patří nadýmání, dávejte si pozor na luštěniny a zeleninu s těmito účinky – fazole, hrách, brokolice, květák nebo čočka jsou jinak velmi vhodné potraviny bohaté na vlákninu a doporučené při zdravém stravování. Při IBS s jejich zapracováním do jídelníčku postupujte opatrně.
• Jezte raději menší porce a pravidelně, jídlo důkladně žvýkejte

Bylinky při IBS

Kromě změny ve stravě, doplnění probiotik a vlákniny vám při syndromu dráždivého tračníku budou nápomocné i bylinky – ať už na pití ve formě bylinkových čajů, jako tinktury, nebo je použijte v rámci aromaterapie.

• Z bylinné lékárničky jsou vhodné:
• Máta – mátový čaj přispívá k uklidnění křečí všeho druhu, proto je máta vhodná v různých formách – teplý čaj bez slazení utiší žaludek a trávicí trakt zevnitř, mátovou esenci si natřete na pulzující části těla (spánky, zápěstí) nebo využijte na masáž břicha.
• Meduňka – známá svými upokojujúcimi účinky – podpoří uvolnění nejen trávení, ale i psychiky
• Vlaštovičník – zmírňuje nadýmání a bolest při IBS.
• Lékořice – působí proti křečím v žaludku a ve střevech a chrání stěny žaludku
• Heřmánek – svými protizánětlivými účinky působí hojivě na trávicí trakt a urychluje obnovu normálního fungování buněk

Hořec – obecně hořké byliny jsou vhodné při trávicích onemocněních. Vysoký obsah flavonoidů v nich podporuje správnou tvorbu trávicích šťáv a pohyb potravy.

Ačkoli pacientů trpících syndromem dráždivého tračníku přibývá, k odstranění příznaků spojených s tímto onemocněním a na to, abyste mohli vést také s touto diagnózou normální život existuje dostatek metod.

Řiďte se hlavně úpravou stravy, doplněním bylinek, ale nezanedbávejte ani práci se svou myslí, která je při tomto onemocnění hlavním spouštěčem.

Vězte, že všem emocím dáváte sílu právě vy, proto se zaměřte hlavně na ty pozitivní a ty posilujte.

Držíme vám na vaší cestě palce.

Můžete se ale podívat na ostatní kategorie.

Zpět do obchodu

Syndrom zvýšené propustnosti střev (Leaky gut syndrome)

Zní to možná trochu divně, ale sliznice našeho střeva tvoří největší plochu, která je v kontaktu s vnějším prostředím. Je to bariéra propouštějící to, co potřebujeme, dovnitř – to jsuo živiny, vitamíny, minerály z potravy a voda – a naopak nás chrání před vstupem nebezpečného do krevního oběhu.

 Představte si sliznici střeva je jako síť s drobnými otvory, která dovnitř propustí pouze látky o určité velikosti. Velikost ok je tedy rozhodující pro vstřebávání živin.

Pokud je však něco v nepořádku a otvory v síti se zvětší, do těla začnou pronikat látky, které tam nemají co dělat.

Jak to funguje

Stěnu střeva tvoří pouze jedna vrstva buněk, taková zeď cihliček. Jednotlivé buňky (cihličky) jsou na sebe přitisklé díky bílkovinám, které tvoří tzv. těsné spoje (tight junctions, TJ).

Ty si můžete představit jako takový suchý zip.

Tyto bílkoviny v těsných spojích nejsou nečinné, ale spolupracují spolu a regulují „velikost ok“ – tedy stupeň rozvolnění střevních buněk (jakobyste suché zipy podle potřeby trošku povolili a pak zase slepili blíže k sobě).

Zdravá střeva vs. poškozená funkce

Zdravá střeva mají správně rozvržené funkce a koordinují „velikost ok“ tak, že nám přes střevní stěnu do krve prostupují pouze správně rozložené jednotky naší potravy, které nás vyživují. To ostatní, co do krve nesmí, zůstává ve střevě a může se jednat o zatím nestrávené složky jídla nebo také různé (i patogenní) bakterie a jiné mikroorganismy a látky, které jsou toxické a mají být vyloučeny z těla ven.

V případě, že dojde k narušení funkce těsných spojů, nefunguje regulování velikosti ok v sítu (mezibuněčného prostoru) a zvětšením tohoto prostoru do krve pronikají látky, které poškozují zdravou rovnováhu těla. Tento jev se nazývá z angl. Leaky gut – Syndrom zvýšené střevní propustnosti (také Zvýšená permeabilita střev). (1)

Naše tělo může na neobyvklé nebo dokonce nebezpečné látky reagovat různě – od potravinových alergií, přes únavu, zažívacích obtíží, kožních problémů, bolesti hlavy, až po autoimunitní a chronická onemocnění (2, 3).

Co rozhoduje o správné funkci střeva a jeho těsných spojů?

Náš životní styl. Já vím, slyšíte to všude, ale tento fakt nezměním. Dobrou zprávou je, že se ví, co našim střevům nesvědčí a čím naopak zdraví střev podpoříme.

Co zvyšuje střevní prospustnost

Součástí těsných spojů jsou určité druhy bílkovin (zonulin, okludin, atd.), které řídí jejich „stupeň rozvolnění“.

Například aktivaci zonulinu, která vede k rozvolnění těsných spojů, způsobují určité druhy bakterií nebo třeba i lepek (3, 4, 5).

Některé studie ale poukazují na fakt, že lepek zvyšuje propustnost střeva pouze u lidí s celiakií nebo syndromem dráždivého tračníku (6, 7). Abychom se pochopili správně – není to tedy nenávistná óda na lepek a nemusíme všichni držet bezlepkovou dietu.

Potíž spočívá v tom, že v dnešní toxické době je naše střevo již hodně zatíženo a lepek skutečně zvyšuje střevní permeabilitu. Proto je vhodné to s lepkem nepřehánět, jeho příjem ostatně hodně snížíme vynecháním průmyslově zpracovaných potravin (sušenky, polotovary, trvanlivé pečivo atd.).

To, že lepek zvyšuje střevní propustnost, je také důvodem, proč řada terapeutických diet na prvním místě vynechává lepek. Nejde o trend, ale způsob, jak střevu ulehčit a podpořit regeneraci střeva.

Hlavní faktory zvyšující propustnost střev

• Nadměrný příjem cukru. Strava bohatá na sacharidy (bílá mouka, bílá rýže, cukrovinky či přeslazené nápoje) nesvědčí tělu v žádném ohledu. Problém představuje i zvýšený příjem fruktózy (8, 9). Fruktóza je ovocný cukr a v ovoci se ho bát nemusíme (ovoce je přirozeným komplexním zdrojem spousty dalších živin, vlákniny, antioxidantů a dalších). Problém představují vysoce-koncentrované sirupy jako je agáve sirup nebo v USA oblíbený vysoce-fruktózový kukuřičný sirup (HFCG, high-fructose corn syrup). Nic takového bychom v přírodě nenašli, ve světě se ale stali oblíbenými – mají totiž vysokou sladivost a nepotřebují ke svému zpracování inzulín. Fruktóza je však toxická pro játra a nadměrná konzumace vede k jejich ztučnění (jaterní steatóze).
• Léky – antibiotika, léky proti bolesti. Všechna antibiotika vedou k narušení střevní rovnováhy a dysbióze. Léky proti bolesti, tzv. nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs), jako je ibuprofen (najdete v: Ibalgin, Nurofen a dalších), nimesulid (obsažen v lécích Nimesulid, Aulin), diklofenak (Diclofenac, Dolmina, Voltaren atd.) a mnohé další, přispívají ke zvýšené střevní proustnosti (10, 11, 12). Každá chemická látka a další léky však nepříznivě ovlivňují naše střevní bakterie.
• Zvýšený příjem alkoholu (10, 13).
• Nedostatek určitých živin (vitamínů, minerálů) – např. konkrétní studie na vitamín A, D nebo zinek (8, 14, 15).
• Chronický zánět v těle (16).
• Dlouhodobý stres (17).
• Narušená střevní mikroflóra. Vrstva střevních buněk je pokryta ochrannou vrstvou hlenu nad kterou se nachází náš střevní mikrobiom. Ten tvoří takovou první bariéru, jež nás chrání před přímým kontaktem s látkami z vnějšího prostředí. Při stravě s nedostatkem vlákniny se hladovějící bakterie pouští do pojídání naší ochranné hlenové vrstvy na sliznici střeva, čímž ji ztenčí, bariéra je oslabena a dochází k rozvoji lokálního zánětu. Vyhladověním „hodných“ bakterií vzniká dysbióza, ve střevě začínají převládat ty „zlé“ druhy (tzv. potenciální patogeni), tím je narušena funkce mikrobiomu, střeva a imunity. (1, 8).
• Přemnožení kvasinek. Kvasinky jsou také součástí naší střevní mikroflóry (jsou drženy na uzdě jinými bakteriemi). Při rozvoji dybiózy a jejich přemnožení se zvyšuje střevní propustnosti (18).
• Průmyslově zpracované potraviny s emulgátory. Emulgátory v potravinách (označeny jako E400 – E495) jsou běžně užívaná potravinářská aditiva. Jejich nadměrný příjem ale vede k přímému zvýšení propustnosti střev (je to dáno mechansmem účinku emulgátorů). Užívání emulgátorů v potravinách přispívá k obezitě, metabolickým poruchám a rozvoji chronického zánětu (19).

Jaké nemoci jsou spojovány s leaky gut

Může se jednat hlavně o různá chronická onemocnění (3), jako je celiakie (či obecně citlivost na lepek) (1, 6, 7), cukrovka 1. typu (1, 20, 21, 22, 23), Crohnova choroba (26, 27, 28), syndrom dráždivého tračníku (29, 30, 31) či potravinové alergie (10, 32, 33).

Zvýšená střevní propustnost je také spojována s řadou psychických onemocnění (například autismus, deprese, úzkost) (40, 41, 42).

 Střevo je naším druhým mozkem a s tím „prvním“ je v neustálém kontaktu prostřednictvím tzv. osy střevo-mozek (gut – brain axis).

Psychická onemocnění jsou velmi komplikovaným problémem a tímto je neredukuji pouze na střevo, avšak stav střev v tom hraje velice důležitou roli.

Jak zlepšit zdraví střev

Péče o střevní mikrobiom je pro zdraví klíčové a není to složité. Strava ze základních celistvých potravin vyživuje ty hodné bakterie, které pak zamezují přerůstání těch nedobrých. Vyhněte se průmyslově upravovaným potravinám. Vyhazujete peníze a ničíte si zdraví.

Neexistuje esenciální potravina, pouze esenciální živiny

Shrnutí:

• Jezte v klidu a své jídlo si vychutnejte. V dnešním světě žijícím gastronomií nemusíme chodit pro chutné a zdravé jídlo daleko. Jídlo je zážitek i lék zároveň. A nejlepší způsob, jak si jídlo opravdu vychutnat, je si sami uvařit.
• Jezte základní celistvé minimálně zpracované potraviny.
• Omezte příjem cukru. Jedná se o potraviny, jako je bílá mouka, bílá rýže, těstoviny, pufované výrobky (rýžové chlebíčky apod.), cukr i rádoby „zdravé“ sladidla, slazené nápoje, atd. Špatné bakterie a nedobré kvasinky jednoduché cukry milují, podporujete tak jejich růst ve střevě.
• Zvyšte příjem probiotik a fermentovaných potravin. Probiotické bakterie zlepšují stav střev a napomáhají s různými zažívacími problémy (47, 48, 49, 50, 51). Ideální je si pravidelně dopřávat fermentované potraviny, jako je například kefír (mléčný, vodní, kokosový), jogurt, kimchi, kysané zelí či okurky nebo kombucha (49, 52, 53). V případě vážnějších potíží (průjem, léčba antibiotiky) můžete podpořit své zdraví sáhnutím po kvalitním doplňku stravy s probiotiky (pokud z nějakého důvodu užíváte dlouhodobě, střídejte je).
• Jezte dostatek vlákniny. Vláknina je potravou pro hodné bakterie vašeho střeva, bez ní ve vás nepřežijí. Přírodní a komplexní strava je klíč: zelenina, ovoce (celé, ne šťávy!), luštěniny, divoká či basmati rýže, celozrnné výrobky apod. Pozor – přidaná vláknina nezvyšuje kvalitu jídla, náš mikrobiom pozná, že jej chceme ošálit. Jezte přirozené celistvé potraviny. (8, 54, 55, 56).
• Vyvarujte se lékům a chemickým látkám – od často zbytečných antibiotik a léků od bolesti, hormononální antikoncepe, přes pesticidy (dopřejte si BIO), aditiva v potravinách (konzervanty, barviva apod. – nákupem základních potravin se vyhnete studování etiket na zpracovaných potravinách), až po chemii v domácnostech – kosmetika, čistící prostředky, atd. (8,54, 55).

Myslete na svá střeva.

Denně něco fermentovaného? Zkuste domácí kefír 🙂

První český zdravotnický portál

Opakované bolesti břicha, nadýmání, častý průjem nebo naopak zácpa – zdravotní komplikace, o kterých se nemluví s kamarády ani rodinou a často ani s lékaři.

Přitom kombinací některých z těchto příznaků, které spojuje diagnóza syndromu dráždivého tračníku (IBS), trpí 15 % Evropanů, častěji žen. Mezi nejdůležitější spouštěče zdravotních komplikací patří jídelníček a stres.

Proto je velmi překvapivé, že se tento syndrom objevuje také u  6–14 % dětí a dospívajících

 „Pro dráždivý tračník (syndrom dráždivého tračníku) jsou typické bolesti břicha doprovázené problémy s vyprazdňováním stolice – zácpou nebo průjmem. Častým problémem bývá také nadýmání a pocit břišního dyskomfortu. Přestože jde o problém velmi častý, nejde o závažné onemocnění.

Pokud je diagnóza stanovena správně, nejsou tito pacienti ohroženi ve zvýšené míře ani rakovinou tlustého střeva, ani jiným závažným onemocněním,“ říká MUDr. Martin Bortlík, Ph.D. z 1. lékařské fakulty UK.

Syndrom dráždivého tračníku (neboli dráždivého střeva, často také označovaný zkratkou IBS z anglického irritable bowel syndrome) může být navíc spojený s chronickou únavou, poruchami spánku, bolestmi hlavy, svalů a zad nebo výkyvy nálad (které nemoc dále, jako v začarovaném kruhu, zhoršují).

Na rozdíl od vážně nemocných jsou lidé na své zdánlivě banální zdravotní komplikace často sami.

Ať již z pocitu studu, nebo kvůli bagatelizaci a přesvědčení, že dieta vše spraví, se bojí o nepopulárních příznacích hovořit, a to často i s rodinou. K lékaři se tak dostane pouze necelá třetina z nich.

[1] Málokdo se stydí říci, že musel zůstat doma, protože měl střevní chřipku, nebo snědl něco špatného. Proč se tedy bojíme svěřit se s tím, že stejnými příznaky trpíme častěji?

Nedá se říci, že by existovala jedna univerzální příčina vzniku, často se na něm spolupodílí více faktorů.

Mezi nejdůležitější patří dlouhodobý stres, narušení bakteriální flóry střeva, větší délka střeva, větší citlivost mozku na některé podněty, v minulosti prodělaná infekce trávicího traktu nebo některé potravinové alergie vedoucí ke změně fungování imunitního systému ve střevě.

Právě stres je přitom příčinou, které je v poslední době věnována velká pozornost. Stres totiž přepne naše tělo do obraného režimu a u mnoha lidí se napětí přenáší právě do trávicí soustavy a ovlivňuje tak průběh a frekvenci záchvatů syndromu.

Skutečnost, že se zdravotní komplikace objevují častěji, může vést k novému stresu a strachu z ataků. Následkem pak může být výrazné snížení kvality života – ataky nemoci narušují denní režim, lidé se omezují v jídle a kvůli obavě z nepříjemných situací se vyhýbají sportovním aktivitám, delším cestám a společnosti.

Vzhledem k různorodosti příznaků syndromu dráždivého tračníku je složitá i diagnóza. Ta spočívá v první řadě ve vyloučení jiných závažných onemocnění. „Podobné projevy jako dráždivý tračník mohou doprovázet řadu onemocnění, např.

střevní záněty, celiakii, divertikulární chorobu nebo rakovinu tlustého střeva. Vzácněji se takto mohou projevovat i nemoci jiných orgánů – například ledvin, diabetes, nebo deprese.

Správná diagnóza proto vyžaduje vyloučení jiných chorob, a to především v situaci, kdy se objeví některé alarmující projevy – např. nechutenství, hubnutí, nebo krvácení do stolice,“ pokračuje MUDr. Bortlík.

Diagnózu „syndrom dráždivého tračníku“ nebo IBS přitom pravděpodobně uslyšíte, pokud máte bolesti břicha doprovázené nadýmáním, průjmem nebo naopak zácpou nejméně 3x měsíčně déle než 6 měsíců.

Syndrom dráždivého tračníku můžeme dle příznaků rozdělit na 3 typy, přičemž u každého je třeba zvolit jiná režimová opatření:

IBS doprovázené průjmy – příznakem jsou bolesti břicha související s řídkými stolicemi (někdy s obsahem hlenu) a častějším nebo náhlým nutkáním si odskočit. Tyto příznaky přitom vyřeší pouze návštěva toalety, po které dojde k dočasnému zlepšení.

Ke zmírnění příznaků přispívá úprava jídelníčku a probiotická léčba doplněná o tzv.

probiotické kvasinky se záhadným názvem Saccharomyces Boulardii (na trhu existuje několik volně prodejných přípravků s touto kvasinkou, některé dokonce v  kombinaci s dalšími probiotickými kmeny).

IBS doprovázené zácpou – příznakem jsou bolesti břicha spojené se zácpou, tvrdou nebo hrudkovitou stolicí a s potížemi při vyprazdňování, k němuž dochází obvykle méně než 1x za tři dny.

V tomto případě je důležitý nejen příjem probiotik, ale také vlákniny; i při pestrém a vyváženém jídelníčku je obtížné zařadit tolik vlákniny, kolik je potřeba – proto i v tomto případě jsou vhodné doplňky stravy dostupné v lékárně.

IBS smíšeného typu (střídání zácpy a průjmu) doprovázené nadýmáním – nadýmání a dyskomfort  mohou být nejen samostatnými projevy syndromu dráždivého tračníku, ale mohou též doprovázet příznaky zácpy. Nadýmání a pocit plnosti jsou následkem nadměrné tvorby střevních plynů.

Řešením je odpovídající úprava jídelníčku, probiotika a doplňky s trávicími enzymy.

Ty v našem těle pomáhají trávit těžko stravitelná jídla, usnadňují rozklad makroživin a vstřebávání mikroživin, snižují množství cukrů, které se dostanou do tlustého střeva a tak snižují nadýmání.

Je důležité rozumět svému tělu. Před tím, než začnete se změnou režimu, je vhodné zjistit, co příznaky vyvolává. Nejpřímější cestou je deník. Ten by měl obsahovat informace o jídelníčku, pohybu, stresových situacích a poznámku, zda se v daný den objevily nechtěné příznaky. Upravte svůj jídelníček

Střevní bakterie, které udržují náš trávicí systém v rovnováze, jsou velmi citlivé a rovnováhu tak může narušit nejen složení jídelníčku, nemoc a užívání léků, ale i celkový životní styl a stres. Každé narušení rovnováhy přitom vede k méně či více závažným potížím. Probiotika představují vhodný způsob, jak správnou činnost střev podpořit.

Při pohybu je důležitá pravidelnost, proto je dobré vybrat si takovou činnost, která vás baví. Na pohyb byste si měli najít čas minimálně 3x týdně 20–30 minut. Pokud se ale aktuálně necítíte dobře, občasná jednodenní přestávka jistě nevadí.

Ale pozor, ne všechny sporty jsou pro lidi trpící syndromem dráždivého tračníku vhodné. Naslouchejte svému tělu a vyhněte se např. posilování břišních svalů nebo skákání, pokud u vás zhoršují průjem.

Naopak vhodné jsou nordic walking, jízda na kole (s sebou si zabalte raději vlhčené ubrousky), tanec, taj-či, jóga nebo pilates. 

 Protože na rozvoji syndromu dráždivého tračníku se podílí do velké míry stres, je pravidelný odpočinek, věnování se koníčkům, rodině a přátelům důležitou součástí léčby. Uvědomte si, že na to nejste sami

Téma střevních komplikací je jistě nepříjemné, ale myslet si, že si přátelé ničeho nevšimli, je dosti naivní. Jistě budou rádi za důvěru, kterou jim projevíte tím, že se svěříte. Navíc, většina z nich má zkušenosti se střevní chřipkou nebo špatným jídlem, a tak budou vědět, o čem mluvíte.

Pokud své pocity chcete sdílet s lidmi, kteří trpí stejnými problémy, podívejte se na některou z diskusních skupin, jež se tématu syndromu dráždivého tračníku věnují na internetu. Nepodceňujte ani rady lékárníka.

Při dlouhodobějších komplikacích je též vhodná konzultace s gastroenterologem nebo psychologem.

Je důležité počítat s tím, že změna se neprojeví okamžitě. Při úpravě životního stylu je třeba vytrvat. Nic se nevyřeší samo a vaše námaha bude odměněna tím, že se příznaky zmírní a budou přicházet méně často.

[1] Fichna J. Introduction to Gastrointerstinal deseases Vol. 1. Springer. 2017;74. ISBN 978-3-319-49015-1.

4 Připraveno na základě definice IBS, publikované Lukáš M, Interní medicína 2007; 9(12):544-547

Dle TZ

www.focus-age.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová

Dráždivý tračník: příznaky, léčba (colon irritabile)

Toto onemocnění je zákeřné tím, že ač se nejedná
o organickou poruchu (to jest tělo není nijak poškozeno,
narušeno), dokáže člověku znepříjemnit život leckdy více, než
onemocnění podstaty organické.

Jde o onemocnění poměrně časté, ale ve většině případů není
vyjádřeno tak výrazně, aby člověka nutilo navštívit lékaře. Spousta
lidí se navíc o problémech spojených s touto poruchou stydí
mluvit.

Jedná se o tzv. funkční onemocnění tlustého
střeva (funkční kolopatie), pro které jsou typické
opakované nutkavé (především ranní) stolice, které se
dostavují především tehdy, když člověka čeká nějaká nepříjemná
stresující situace. Ta obtíže nevyvolává, ale často je zhoršuje.

Z dalších typických projevů jsou to nepříjemné pocity nebo
až bolesti břicha v souvislosti s defekací (vyprazdňováním
stolice) a časté nadýmání a pocity nedokonalého
vyprázdnění.

Pod pojmem dráždivý tračník se někdy shrnují, ač nesprávně,
všechny funkční poruchy motility střeva. V této souvislosti se tedy
můžete setkat ještě s dalšími jednotkami, které jsou následující.

Funkční průjem. U této poruchy převládají nutkavé
vodnaté průjmy, které ale nebývají doprovázeny bolestmi.

Funkční meteorismus. Někteří lidé si stěžují pouze
na častější pocity nadmutí zvláště v pro ně nepříjemných
situacích. Leckdy se větší tvorba plynu ve střevě neprokáže, i když
samozřejmě může být.

Funkční zácpa. Tito lidé mají opačné problémy než
lidé s dráždivým tračníkem, kdy dominuje zácpa, provázená bolestmi
především v podbřišku, které jsou doprovázeny pocity nadýmání.
Bolesti někdy pominou po defekaci, kdy je obsah střeva hlenovitý.

Naštěstí se nejedná o nemoc nijak závažnou, která by člověka
ohrožovala nebo mu mohla způsobit zdravotní obtíže a komplikace.
Onemocnění také nemá žádný vztah k rakovině tlustého střeva.

Příčiny vzniku dráždivého tračníku

Dochází k tomu, že u některých osob tlusté střevo zvýšeně reaguje
na vnější a vnitřní podněty, které zprostředkovává především
nervový systém. U některých jedinců zvyšuje dráždivost prodělaná
střevní infekce, u jiných se na příčinu nepřijde.

Neexistuje snad jediný orgán, na kterém by se neprojevoval psychický stav
jedince. Při stresu dochází k vyplavení látek,
podílejících se na řízení orgánů včetně tlustého střeva. Za
normálních okolností ale toto ovlivnění není natolik silné, aby ho
člověk pocítil a nebo ho dokáže potlačit, případně mu nepřikládá
význam.

Tak tomu ale není v případě lidí s diagnózou dráždivého
tračníku, kteří na tyto vlivy reagují přemrštěně.
U nich, z přehnané reaktivity střeva dochází k poruchám motility
(pohybu střev). To se pak projevuje častějším nutkáním na stolici, která
se postupně mění v řídkou až vodovou.

• Velice často onemocněním trpí lidé, kteří zvládají stresové situace
  hůře než jejich okolí, bývají emočně labilnější,
  často se jedná o neurotiky.
• K těmto všem příznakům je třeba dodat, že mohou být projevem
  i jiných, leckdy závažných organických
  onemocnění, na které musí být dotyčný vyšetřen dříve, než
  se stanoví diagnóza dráždivého tračníku.
• V poslední době se uvažuje jako o možné příčině
  o vyšším počtu nervových vláken v tlustém střevě
  lidí s touto nemocí a dále o možném vlivu hormonálním
  (často si ženy, trpící touto chorobou stěžují na zhoršení obtíží
  v průběhu menstruace).

Rizikové faktory dráždivého tračníku

Již výše byla zmíněna střevní infekce, která může
zvyšovat citlivost tlustého střeva k vnějším i vnitřním vlivům. Roli
mohou hrát i genetické nebo dědičné
vlivy.

Z ostatních je to uspěchaný styl života, časté
podstupování a prožívání stresu, konfliktní situace, špatná
životospráva.

Prevence dráždivého tračníku

K prevenci patří především vyvarovat se rizikových
faktorů. Tedy dodržovat zdravý životní styl, pravidelně
odpočívat, plánovat si dopředu a plánů se držet, plnit si své
záležitosti včas.

Vyvarovat se zbytečného stresu a promyslet si, jestli vše, co nás
stresuje a trápí má opravdu takový význam, jaký tomu přikládáme.

Některé metody, uvedené v léčbě mohou být též prevencí, pokud se
začnou aplikovat ve chvíli, kdy jsou projevy ještě nevýrazné nebo
málo časté.

Příznaky a projevy dráždivého tračníku

Jde především o nutkavé a opakované ranní defekace,
kdy se stolice postupně mění z normální na řídkou až
vodnatou. Těmto stavům se říká ranní
debakly.

Ve stresových situacích se pak projevují někdy kratší, jindy delší a
intenzivnější nutkavé pocity na defekaci, které se buď
dají překonat, nebo vyžadují vyhledání toalety. Může se také stávat,
že se celá situace vyřeší pouhým navštívením záchodu bez defekace, kde
problémy absolutně pominou.

Běžně mají lidé trpící touto nemocí pocity plnosti
břicha, pocity nedostatečného vyprázdnění,
cítí se nadmutí, kručí jim
v břiše.

Stolice se střídají normální s vodnatými, někdy může být
zvýšená flatulence (únik střevních plynů). U některých jedinců bývá
bolestivost v průběhu celého tlustého střeva, nejčastěji bývá ale
v levé dolní části břicha.

Existuje ještě další forma obtíží, které se říká
postprandiální průjem. Při něm se objeví, někdy ve
velmi krátkém čase po požití potravy, bolesti až křeče
v břiše, provázené nadýmáním a rychle následované řídkou stolicí.
Ta většinou přináší úlevu, může se ale opakovat.

Z problémů mimostřevních je u tohoto onemocnění velmi výrazná
složka tvorby určitých poměrně pravidelných návyků.
Těmi se dotyčný snaží zabránit vystavení sebe sama situaci, kdy by musel
rychle na toaletu a jeho potřeba odskočit si by byla nemožná, případně by
došlo ke zdržení. Pár názorných příkladů…

Trpím nemocí zvanou dráždivý tračník. Mám dokonale zmapovány
všechny veřejné záchody na cestách, po kterých se pravidelně vydávám
(cesty do školy, do práce, do oblíbené restaurace), pro případ, že bych
si cestou někde musel odskočit. Na neznámých místech často trpím
úzkostí, která mizí ve chvíli, kdy získám informaci o nejbližším wc a
o jeho dostupnosti.

Na místa, kde tato možnost není, chodím jen velmi nerad
nebo vůbec ne, pokud vyloženě nemusím. V kině nebo v divadle si kupuji
lístky na kraj řady, abych měl v případě nutnosti možnost co nejrychleji
odběhnout. Navíc bych byl celou dobu nervózní z toho, že bych mohl rušit
ostatní svým vstáváním a případným (ne jedním, ale třeba i více)
odchody na toaletu.

Ostatním by pak bylo jasné, kde jsem byl, což by mi bylo
trapné. I to mě samozřejmě stresuje. Také moc nejím. O víkendu ano, to
si i rád přidám, když vím, že mohu být celý víkend doma a nikam
nemusím. Pokud mě čeká nějaká cesta, především delší, radši se
najím až po dojezdu a někde, kde je v blízkosti záchod.

V poslední době
jsem začal vynechávat delší cesty úplně, rozhodně ty, kde bych musel
použít prostředky veřejné dopravy. I když dnes už v některých
autobusech a ve většině vlaků záchody mají, kolem jsou lidé…
Autem je to většinou bez problémů, aspoň tehdy, pokud se nedostanu do
obydlené části komunikací.

Potom se občas potýkám s velice
nepříjemnými pocity, doprovázenými panikou a zoufale hledám nejbližší
benzínovou stanici. Díkybohu za ně.

V pozdějších fázích si dotyčný může vytvořit nepříjemnou situaci
už jen z odchodu z domu, nebo cesty do práce/školy, protože může
dojít k zafixování nepříjemných pocitů z nutkání na
stolici v průběhu cesty a pak dochází k obavám, že k tomu dojde. Potom
se tedy sama cesta stává stresorem, který zhoršuje ranní nutkání.

Pokud by na někoho tento popis působil komicky, pak si toto zkuste aspoň
do určité míry představit. Zjistíte, že pro člověka takto trpícího se
nejedná o nic zábavného, jelikož je odříznut od běžných činností a
je velmi společensky hendikepován.

Tato nemoc se může samovolně upravit, ale také se
v průběhu života zhoršovat.

Psychologická stránka tohoto onemocnění je velice důležitá, protože
může docházet k prohlubování těchto vzorů a k nemoci se, pokud už jí
člověk netrpí na začátku, přidává neuróza (k té
patří výše popsané prohlubující se problémy ve společnosti). Proto bych
chtěl všem doporučit, pokud máte takovéto problémy, které trvají delší
dobu, neváhejte a navštivte lékaře. Čím dříve to
uděláte, tím dříve se vám bude lépe a plnohodnotněji žít.

Na závěr je třeba říci, že k příznakům dráždivého tračníku
NEPATŘÍ KRVÁCENÍ Z KONEČNÍKU ANI PŘÍTOMNOST KRVE VE
STOLICI. V takovýchto případech je nutno CO NEJDŘÍVE
VYHLEDAT LÉKAŘE A TOTO MU SDĚLIT.

Pokud se tyto obtíže objeví
nově ve věku nad 50 let, případně jsou doprovázeny déletrvajícími
zvýšenými teplotami, úbytkem na váze, zvýšenou únavností, jedná se
o varovné známky, při kterých byste měli být řádně vyšetřeni pro
možné jiné příčiny střevních poruch.

Léčba dráždivého tračníku

Po vyloučení organických příčin, které je leckdy velmi svízelné a
může být i trochu nepříjemné (ale je to nutnost která má za úkol
vyloučit vážná ohrožení vašeho zdraví), nastupuje léčba funkční
poruchy.

Lékař vás po stanovení diagnózy vybaví léky na zklidnění
střev, léky proti průjmu a může vám doporučit
návštěvu psychologa nebo psychiatra. Na někoho může
působit návštěva těchto specialistů poněkud nepříjemně, protože
přeci není blázen. Tak tomu také opravdu není.

Proto se není čeho
obávat, tito doktoři mají s problémy tohoto charakteru zkušenosti a mají
praxi v optimálním výběru pro vás nejvhodnějšího řešení. Jistě vás
také může uklidnit, že podobnými problémy trpí dle odhadů do jisté
míry třetina až polovina populace.

Tito odborníci mají za úkol pomoci vám
zbavit se nadbytečného stresu a naučit vás relaxovat a na
problémy se dívat s nadhledem.

Od lékaře můžete dostat léky, které vás na přechodnou dobu zbaví
nadbytečného stresu, zmírní vaše napětí a pomohou vám překlenout
mezidobí, než vám psycholog/psychiatr pomůže vyrovnat se s problémy,
zhoršujícími vaše onemocnění. To po ukončení terapie může zmizet
nadobro.

Svépomoc může být taktéž velice prospěšná, ale neměla by nahrazovat
návštěvu lékaře. Vždy se totiž může jednat o projevy jiného, leckdy
vážného onemocnění.
Pokud víte, že jste často ve stresu a nezvládáte ho úplně optimálně, je
na místě zamyslet se, jestli není potřeba občas vysadit. Pokud se takto
rozhodnete, můžete zkusit následující.

Pravidelně cvičit a dodržovat správnou
životosprávu. Pravidelný pohyb uvolňuje v nervovém systému
látky zvané endorfiny, které navozují pocit klidu a radosti. Patří sem
i jóga.

Autogenní trénink. Jedná se o relaxační cvičení,
při kterém vědomě ovlivňujete některé své funkce. Má za úkol naučit
vás uvolnit se a ovládat svoje tělo.

Velice příjemné je občas si dopřát celkovou masáž,
kdy můžete vypnout a odreagovat se a ono je to navíc ještě velice
příjemné.

Dále máte možnost zvážit návštěvu psychologa,
u kterého se můžete vypovídat ze svých problémů a nechat si poradit, jak
se k problémům které nezvládáte stavět tak, aby pro vás nebyly
zatěžující. Ač se to může zdát zvláštní, mnoho různých lidí trpí
v podstatě stejnými problémy a proto může mít psychoterapie nemalý
úspěch, jelikož je založeny na zkušenostech se mnoha lidmi.

Nakonec bych zmínil ještě hypnózu. Ta může být velice
účinná, zvláště, když jiné metody nezabírají. V rukou odborníka se
nejedná se o nic nebezpečného ani mystického.

Hypnóza je založena
na principu sugesce, kdy vám hypnotizér v polobdělém stavu
poopraví chybné nazírání na problémy, které vás obtěžují. Hypnózou
se nedá vsugerovat nic, co byste za normálních okolností neudělali.

Každopádně je dobré najít si odborníka, který má s hypnózou
zkušenosti a jsou na něj dobré reference, aby tato léčba nebyla
zbytečná.

Komplikace dráždivého tračníku

Toto onemocnění samo o sobě komplikace nemá, život ale může
zkomplikovat výrazně. Lidé ztrácejí společenské kontakty, chodí pozdě
do práce/školy, do společnosti se často nevypravují.

Je to natolik nepříjemné, že je dobré vyhledat pomoc co nejdříve a
začít problém řešit v momentě, kdy ještě nejsou vytvořené
patologické okruhy.

Dále, pokud nemocný trpí postprandiálním průjmem, při snaze se ho
vyvarovat hrozí riziko(po určité době, kdy jí málo nebo vůbec)
podvýživy.
Když lidé často a dlouho sedají na toaletě, mohou tato sezení vést ke
tvorbě hemoroidů.

Jedinou opravdovou komplikací je možné nerozpoznání jiného
onemocnění, které se za těmito problémy skrývá. Některé
z těchto příznaků mohou být známkou velmi závažných onemocnění jako
je např.

rakovina tlustého střeva, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida,
ale i onemocnění mimostřevní, například gynekologická nebo nemoci
močových cest, jejichž včasné nerozpoznání může vést k vážným
komplikacím a mnohem obtížnější léčitelnosti.

Diskuse

• Syndrom
  dráždivého tračníku
• Dráždivý
  tračník

Další názvy: colon irritabile, střevní neuróza, dráždivé střevo, funkční dolní dyspepsie