Každému se může stát, že ztratí práci a půjde se hlásit na úřad práce. Pak se určitě vyplatí vědět, co ho v evidenci čeká. Přečtěte si, jak je to s podporou v nezaměstnanosti a jaké dokumenty musíte úřadu doložit.
- Poslední aktualizace článku: 26. 8. 2020
1. Kdy se mám jít registrovat?
Doporučujeme zajít na úřad práce do 3 pracovních dnů od ukončení posledního pracovního poměru. Pak máte jistotu, že vám na něj doba evidence plynule naváže.
2. Musím jít na úřad práce osobně?
Minimálně na první návštěvu určitě. Zajděte na úřad práce v místě svého trvalého bydliště. Další docházku už si můžete domluvit na jinou pobočku v místě, kde se běžně zdržujete.
» Kam zajít? Seznam všech úřadů práce v ČR
3. Jaké dokumenty budu vyplňovat?
Než vás úřad zařadí do evidence, čeká vás trocha toho papírování. Potřebné formuláře vám dají přímo na pobočce, ale zrovna tak si je můžete stáhnout z webu a vyplnit v klidu doma. Tím při osobní návštěvě ušetříte spoustu času. Takže co bude třeba vyplnit?
4. Jaké dokumenty si mám přinést s sebou?
Samozřejmě občanský průkaz. Chtít po vás budou i doklad o skončení pracovního poměru, nejčastěji výpověď nebo dohodu o skončení pracovního poměru. Dále zápočtový list, potvrzení o výši průměrného výdělku a evidenční list důchodového pojištění. Měly by jim stačit i kopie.
5. Jsem na neschopence. Můžu jít na úřad práce?
To bohužel ne. Aby vás úřad práce mohl zapsat, je třeba neschopenku nejprve ukončit. Do té doby budete pobírat nemocenskou.
6. Co vlastně mohu od úřadu práce čekat?
Pokud splníte podmínky, budete dostávat podporu v nezaměstnanosti. Úřad práce se vám také bude snažit najít vhodné zaměstnání. To ale vždy není možné – profese vznikají a zanikají a poptávka zaměstnavatelů se může měnit. Pak můžete úřad práce požádat o zprostředkování (a proplacení) vhodné rekvalifikace. Práci si samozřejmě můžete hledat i po vlastní ose a nespoléhat jen na úředníka.
» Prozkoumat nové nabídky na Prace.cz
7. Jaké místo mi úřad práce nabídne?
Práci, která odpovídá vaší kvalifikaci, zdravotní způsobilosti a která je pro vás i dobře dopravně dosažitelná. První rok se vám úřad práce pokusí najít zaměstnání, které odpovídá alespoň 80 % plného úvazku. Teprve po roce neúspěšného hledání vám můžou nabídnout i poloviční úvazek.
8. Co když nabízené místo odmítnu?
Pak vám hrozí sankční vyřazení. Pokud byste se chtěli jít znovu zapsat na úřad práce, do evidence budete zařazeni až po 6 měsících (počítá se to ode dne domluveného nástupu do práce). Sankční vyřazení vás bohužel čeká i pokud z práce domluvené úřadem práce odejdete ještě ve zkušební době.
9. Kdo má vlastně nárok na podporu?
Podporu dostanete, pokud jste si v posledních 2 letech platili alespoň 12 měsíců důchodové pojištění. Za zaměstnance ho automaticky odvádí zaměstnavatel.
Na podporu má nárok i ten, kdo byl před zařazením do evidence v invalidním důchodu III. stupně, kdo pečoval o dítě mladší čtyř let nebo se staral o jinou osobu, která na něm byla středně až úplně závislá.
10. Kdo podporu nedostane?
Než vám úřad práce podporu skutečně přizná, bude zjišťovat, zda jste v posledních 6 měsících neskončili v nějaké práci kvůli hrubému porušení pracovních povinností. Pokud tomu tak je, podporu bohužel nedostanete. O podporu v nezaměstnanosti nemohou žádat ani starobní důchodci.
11. Zaměstnavatel mi vyplatil odstupné, mám nárok na podporu?
Pokud zaměstnavatel propouštěl vás a měli jste tím pádem ze zákona nárok na odstupné, podporu v nezaměstnanosti dostanete až po jeho vyčerpání. Například: pokud jste dostali odstupné ve výši dvou měsíčních platů, tak úřad práce vám během prvních dvou měsíců evidence podporu nevyplatí. Budete ji pobírat až od měsíce třetího.
» Propouští vás. Kdy máte nárok na odstupné?
12. Kolik činí podpora v nezaměstnanosti?
Záleží na tom, kolik jste vydělávali předtím. Dostat ale můžete maximálně 0,58násobek průměrné čisté mzdy. Stát však nastavil určitý maximální strop podpory v nezaměstnanosti, který pro rok 2020 činí 19 389 Kč měsíčně.
- Pokud vás propustil zaměstnavatel, první dva měsíce dostanete podporu odpovídající 65 % předchozích čistých průměrných výdělků. Další dva měsíce to bude 50 % a po zbytek podpůrčí doby 45 %. Určitě si ohlídejte, ať jsou ve výpovědi nebo dohodě o skončení pracovního poměru jasně uvedeny důvody, proč se s vámi zaměstnavatel rozloučil (tedy organizační důvody, například nadbytečnost nebo protože se firma ruší).
- Pokud jste výpověď podali sami, budete dostávat sníženou podporu, a to po celou dobu. Bude to jen 45 % předchozích čistých průměrných výdělků.
13. Jak dlouho mi budou podporu vyplácet?
To se liší podle věku:
- je vám méně než 50 let: 5 měsíců
- je vám 50 až 55 let: 8 měsíců
- je vám více než 55 let: 11 měsíců
Pokud vám skončí nárok na podporu a vy stále nebudete mít práci, budete dostávat životní nebo existenční minimum.
14. Končí mi rodičovská. Můžu jít na úřad práce?
Úřad práce vás zapíše až poté, co vám rodičovská dovolená skončí. Podpora v nezaměstnanosti se vám nebude vypočítávat z rodičovského příspěvku, ale z průměrné mzdy. První dva měsíce budete dostávat 15 % průměrné mzdy, další dva měsíce 12 % a po zbývající podpůrčí dobu 11 %.
15. Mám zájem o rekvalifikaci. Co pro to mám udělat?
Zeptejte se na úřadě práce, jaké máte možnosti. Rekvalifikační kurz si můžete vybrat i sami a pak už „jen“ požádat o to, aby vám jej proplatil stát. Písemnou žádost je třeba podat nejméně 30 dní před plánovaným začátkem kurzu.
» 5 otázek a odpovědí o rekvalifikacích
16. Můžu si přivydělat, když jsem v evidenci?
Můžete, ale nejvýše polovinu minimální mzdy (v roce 2020 7 300 Kč hrubého měsíčně). Každou brigádu musíte úřadu práce dopředu nahlásit. Když brigádničíte, pozastaví se výplata podpory v nezaměstnanosti.
POZOR: Pokud jste na úřadu práce,je možné si přivydělat jen na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo v pracovním nebo služebním poměru. Na dohodu o provedení práce (DPP) už to nejde.
17. Když si najdu práci, musím se z úřadu odhlašovat?
Ano. Jakmile si najdete práci, musíte to do 8 dní dát úřadu práce vědět. Vyřadí vás z evidence a připraví dokumenty, které budete potřebovat u nového zaměstnavatele.
18. Jak je to s platbou zdravotního a sociálního pojištění?
Po dobu, kdy jste evidováni na úřadě práce, za vás zdravotní pojištění hradí stát. Doba, po kterou pobíráte podporu v nezaměstnanosti, se započítává do důchodu. Pokud v evidenci zůstáváte i poté, co vám nárok na podporu skončil, do důchodu se vám započítají maximálně další tři roky.
» Přejít na aktuální nabídky práce
Prace.cz
Kolik je podpora v nezaměstnanosti v roce 2020?
Maximální podpora v nezaměstnanosti v roce 2020 = 19 389 Kč měsíčně. Maximální podpora při rekvalifikaci = 21 729 Kč měsíčně
Spočítejte si sami, na kolik peněz byste měli nárok, pokud byste v roce 2020 přišli o zaměstnání. V této kalkulačce si můžete spočítat, kolik dostanete na podpoře od Úřadu práce. Dozvíte se také, jak dlouho můžete podporu dostávat. Najdete zde i informace, na jak vysokou podporu máte nárok jako OSVČ či žena po skončení mateřské nebo rodičovské. Nebo jak to mají s nárokem na podporu v nezaměstnanosti studenti po ukončení střední či vysoké školy.
Kolik je podpora v nezaměstnanosti v roce 2020
Hlavní podmínkou, pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je to, že v posledních dvou letech jste alespoň 12 měsíců „pracovali“. Nemusí to ovšem být jen práce v klasickém zaměstnání. Mezi oněch 12 měsíců se počítá i doba, kdy podnikáte a odvádíte sociální pojištění (resp. důchodové pojištění).
Počítá se sem i práce prováděná na dohodu (dohoda o pracovní činnosti, pokud je odváděno sociální pojištění). Započítává se i doba na mateřské nebo rodičovské dovolené (péče o dítě do 4 roků). Započítává se i třeba doba pobírání invalidního důchodu, nebo nemocenská po skončení zaměstnání. A i některé další případy.
Kdo má naopak „smůlu“, jsou třeba studenti. Pokud během studia současně nepracují (tak aby za ně zaměstnavatel platil důchodové pojištění, tj. nestačí jakákoliv „obyčejná“ brigáda), tak po skončení studia na střední nebo vysoké škole nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Kolik je podpora v nezaměstnanosti v roce 2020?
Výše podpory v nezaměstnanosti je určena takto:
- První dva měsíce 65 % průměrné čisté mzdy (z posledního zaměstnání)
- Druhé dva měsíce 50% z průměrné čisté mzdy (z posledního zaměstnání)
- Zbytek doby (1 – 7 měsíců podle věku) je to 45% průměrné mzdy (z posledního zaměstnání)
Kolik je maximální podpora v nezaměstnanosti
Výpočet výše podpory v nezaměstnanosti vychází z vaší poslední průměrné čisté mzdy (počítá se z posledního zaměstnání). Neplatí ale automaticky, že čím vyšší výplata, tím vyšší podpora. Existuje určitá maximální hranice, od které se už podpora dále nezvyšuje:
- Maximální podpora v nezaměstnanosti v roce 2020 = 19 389 Kč měsíčně
- Maximální podpora při rekvalifikaci = 21 729 Kč měsíčně
Jak dlouho budu mít podporu v nezaměstnanosti?
Doba, po jakou vás během nezaměstnanosti podporuje Úřad práce, je závislá na věku:
- Do 50 roků dostáváte podporu 5 měsíců
- Od 50 roků do 55 roků dostáváte podporu 8 měsíců
- Nad 55 roků dostáváte podporu 11 měsíců
Kolik je podpora, při nároku na odstupné z posledního zaměstnání?
Pokud je vám v zaměstnání vyplaceno odstupné, tak to může mít vliv na podporu v nezaměstnanosti. Za ty měsíce, za které vám náleží odstupné, totiž nedostanete podporu. Tím o ni ale nepřicházíte, jenom se její výplata odloží (dostanete ji později).
Takže, pokud byste měli nárok na odstupné ve výši 3 měsíčních platů, tak za 1 – 3 měsíc na úřadu práce nedostane nic. Za 5 – 6 měsíc byste dostali 65% platu. Za 7 a 8 měsíc 50% platu. A za zbytek doby (podle věku za 1 – 7 měsíců) byste dostávali 45%.
Kolik je podpora pro OSVČ?
Pokud OSVČ ukončí nebo přeruší své podnikání (nebo živnost), pak může mít také nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pro OSVČ platí stejné podmínky, jako pro zaměstnance. I oni musí splnit nejméně 12 měsíců účasti na důchodovém pojištění v posledních dvou letech.
Při splnění těchto podmínek má OSVČ nárok na 65% z průměrného příjmu (resp. z vyměřovacího základu). Ten ale zpravidla bývá u OSVČ dosti nízký. Mnoho OSVČ si uplatňuje náklady paušálem ve výši 60%. Takže jejich vykázané příjmy jsou tímto dosti sníženy.
Kolik je podpora po skončení mateřské nebo rodičovské?
Nárok na podporu v nezaměstnanosti je i po skončení mateřské nebo rodičovské. Doba péče o dítě do 4 roků se započítává stejně jako doba v zaměstnání. Takže i když třeba některá maminka před mateřskou vůbec nepracovala, po jejím skončení může mít nárok na podporu.
O výši podpory rozhoduje to, zda žena po skončení rodičovské ukončí zaměstnání a jde na podporu (během rodičovské její zaměstnání trvalo). Nebo jestli je v době na rodičovské nezaměstnaná. Pokud je zaměstnání ukončeno po rodičovské, pak se podpora spočítá stejně jako u jakéhokoliv zaměstnance.
Pokud byla žena během rodičovské nezaměstnaná, pak sice splňuje podmínku minimální doby 12 měsíců (počítá se jí doba péče o dítě do 4 roků), ale současně nemůže doložit žádný příjem, ze kterého by se podpora dala spočítat. V takovém případě se podpora počítá z průměrné mzdy v ČR:
- První dva měsíce 15% z průměrné mzdy v ČR – v roce 2020 je to 5 015 Kč
- Druhé dva měsíce 12% z průměrné mzdy v ČR – v roce 2020 je to 4 012 Kč
- Zbytek doby (1 – 7 měsíců) 11% z průměrné mzdy v ČR – v roce 2020 je to 3 678 Kč
Brigáda (přivýdělek) a podpora v nezaměstnanosti
Během doby, kdy jste vedeni v evidenci na Úřadu práce, je možné omezeně pracovat. Příjem nesmí přesáhnout jednu polovinu minimální mzdy. Minimální mzda je v roce 2020 ve výši 14 600 Kč.
Maximální výše příjmu během evidence na Úřadu práce je 7 300 Kč. Vyšší příjem by vedl k vyřazení z Úřadu práce.
Také je dovoleno pracovat pouze formou DPP – dohody o provedení práce (ale ne formou DPČ – dohody o pracovní činnosti)
V době, kdy pobíráte podporu v nezaměstnanosti, ale není možné mít žádný příjem. Resp. jakýkoliv příjem by vedl přerušení (odložení) výplaty podpory v nezaměstnanosti.
Akční nabídka: Máte hluboko do kapsy? Potřebujete finanční injekci a nevíte, kde sehnat peníze? Máme tady výhodnou akční nabídku – Půjčka na směnku ihned na ruku. Nebo se také podívejte na další nabídku solidní a ověřené půjčky – Půjčka v hotovosti do 30 minut. Získejte peníze ještě dnes. Šance na schválení pro každého žadatele.
Přišli jste o práci? Uhánějte si pro peníze!
Pokud jste přišli o zaměstnání, musíte svou situaci řešit hned! Vaše první kroky by hned po ztrátě zaměstnání měly mířit na úřad práce. Pokud si ale myslíte, že jakmile se přihlásíte na úřad práce a vyplníte všechny potřebné formuláře, tak vaše povinnosti končí, mýlíte se.
Jako uchazeč o zaměstnání máte sice svá práva (například to na podporu v nezaměstnanosti), ale i své povinnosti. Rozhodně tak nebudete moct sedět doma a čekat, až vám někdo najde práci. Najít si zaměstnání je totiž především vaše povinnost.
Blesk proto přináší rady a tipy na to, jak tuto těžkou situaci zvládnout.
Pospíchejte na úřad práce
Hlídejte si termín, kdy po skončení pracovního poměru dorazíte na úřad práce. Pokud se totiž zaregistrujete na úřadu práce do 3 pracovních dnů od skončení pracovního poměru, nebudete se muset starat o placení zdravotního pojištění. Postará se o to za vás úřad práce.
Ten vás totiž do evidence uchazečů o zaměstnání zařadí ode dne následujícího po skončení pracovního poměru. Tedy pokud skončí váš pracovní poměr například k 31. 1. 2013 a vy na úřad práce přijdete 4. 2. 2013 (protože 3. února byla neděle), do evidence úřadu práce budete zařazeni už od pátku 1. 2.
2013.
POZOR! Jen dnes – v pondělí 14. ledna – společně s deníkem Blesk získáte speciální příručku: 50 tipů, jak dostat peníze od státu!
Co potřebujete vědět o podpoře
* Na podporu v nezaměstnanosti má nárok jen člověk, který celkem v posledních dvou letech pracoval 12 měsíců (i pokud měl více krátkodobých zaměstnání, měl by součet být 12 měsíců) Podmínkou ale je, že se jednalo o zaměstnání, které zakládalo účast na důchodovém pojištění – tedy že z nich platil zdravotní a sociální pojištění.
* Do odpracované doby při posuzování nároku na podporu se nezapočítává doba strávená v evidenci úřadu práce, ale patří do ní třeba doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo osobní péče o dítě do čtyř let.
* Odejdete sami z práce, kterou vám našel úřad? Půl roku nedostanete od státu podporu a navíc si budete muset sami platit zdravotní pojištění! Stejně dopadnete, pokud s vámi během prvního půl roku práce ukončí zaměstnavatel pracovní poměr kvůli hrubému porušení pracovních povinností.
* Dostali jste výpověď a odstupné? Tak přestože se hned zaregistrujete na úřadu práce, podporu dostanete až později. Její výplata se odsouvá o měsíce, během kterých »žijete z odstupného«.
Takže když dostanete výpověď teď v lednu a jako odstupné tři platy, můžete si o podporu sice požádat, ale peníze od státu uvidíte až v květnu. Samotná délka doby, po kterou budete podporu brát, se ale nemění.
Jak vysokou budete brát podporu
- * Částka, kterou budete brát, se vypočítává z vašeho průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání. Postupně se ale snižuje:
- První dva měsíce – 65 %
- Další dva měsíce – 50 %
- Po zbývající dobu (liší se podle věku) – 45 %
* Výše podpory není neomezená.
Za měsíc je možné dostat maximálně 14 157 Kč. Vyšší částku je možné získat jedině při rekvalifikaci. Tam je maximum 15 866 Kč.
* Pokud ukončíte zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, je vaše podpora po celou dobu jen 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
Jak dlouho budete brát podporu
- Doba, po kterou nezaměstnaný pobírá podporu, se liší podle jeho věku:
- * Lidé do 50 let – 5 měsíců
- * Lidé od 50 do 55 let – 8 měsíců
- * Lidé nad 55 let – 11 měsíců.
Chcete vědět, jak vysokou byste brali podporu v nezaměstnanosti? Podívejte se do fotogalerie pod článkem!
Co se stane, až podporu »vyčerpáte«
Pokud jste si nenašli práci a skončila doba, po kterou jste brali podporu, čekají vás nejspíš chudé časy. Těžkou situaci vám ale stát pomůže řešit pomocí sociálních dávek. Požádat si o ně můžete na úřadu práce, oddělení nepojistných sociálních dávek.
Jaké doklady budete potřebovat
- Pokud jdete na úřad práce poprvé, vezměte si s sebou:
- * občanský průkaz nebo jiný doklad, kterým prokážete svoji totožnost a místo trvalého pobytu
- * doklad o ukončení pracovního poměru nebo doklad o výkonu jiné výdělečné činnosti
- * potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) a potvrzení o výši průměrného výdělku nebo evidenční list důchodového pojištění
5 nejčastějších otázek a odpovědí
* Ztratil jsem práci. Musím jít na úřad práce?
Ne, nemusíte. Evidence na úřadu práce není povinná. Pokud se ale zaregistrujte jako uchazeč o zaměstnání, nemusíte se starat o placení zdravotního pojištění. Tyto povinnosti za vás převezme stát.
* Jak zjistím, na který úřad práce patřím?
Je to podle místa vašeho trvalého bydliště a na pobočku musíte dojít osobně. Informace o možnostech zaměstnání a volných pracovních místech se ale dozvíte na všech pobočkách úřadů práce.
- * Jak často budu muset na úřad práce chodit?
- To se dozvíte při osobním jednání s příslušným referentem zaměstnanosti úřadu práce.
- * Co mám dělat, když na schůzku s referentem nemůžu přijít?
- Pokud z nějakého vážného důvodu nemůžete na schůzku přijít (např nemoc), musíte to příslušnému referentovi osobně nebo písemně oznámit nejpozději do 8 kalendářních dnů po stanoveném termínu.
- * Z čeho se mi podpora vypočítává?
Podpora v nezaměstnanosti se vypočítává z vašeho čistého měsíčního výdělku. Má ale svůj strop. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od 0,58 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za určité období. Letos je »strop« 14 157 Kč. Víc nedostanete. Pouze když se rekvalifikujete, máte (zase s ohledem na váš minulý výdělek) nárok na maximální částku 15 866 Kč.
Kolik peněz dostanete od státu?
Autor: Blesk
Poradna: Nárok na nemocenské při skončení pracovního poměru
Hlavní obsahIlustrační foto
Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky
| Dobrý den, mám pracovní poměr na dobu neurčitou a teď v listopadu 2017 jsem dostal výpověď pro nadbytečnost z důvodu organizačních změn. Chtěl jsem se zeptat, jestli jsem nějak chráněn, když onemocním, až mi uplyne výpovědní doba, a jestli dostanu vyplacenou nemocenskou? U podniku jsem dělal 30 let, tak snad výplatě nemocenské nebude bránit to, že mi přiznali odstupné. |
Nárok na nemocenské mají jak zaměstnanci, tak i osoby samostatně výdělečně činné, které se účastní systému nemocenského pojištění – s tím, že smyslem nemocenského je, aby byly tyto osoby v době, kdy nemohou konat práci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, přiměřeně finančně zajištěny.
Nárok na nemocenské však nemají osoby, které si pracovní neschopnost přivodily úmyslně, nebo osoby, kterým v době pracovní neschopnosti nebo karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu.
Nemocenské nakonec nenáleží ani osobám, u kterých vznikla pracovní neschopnost, popřípadě byla nařízena karanténa, v době útěku z vazby nebo v době útěku odsouzeného z vězení nebo v době útěku osoby ve výkonu zabezpečovací detence.
Podpůrčí dobou se rozumí doba, po kterou má být vyplácena dávka nemocenského pojištění. Počíná 15. dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény (s tím, že tato doba může být za určitých okolností prodloužena rozhodnutím místní OSSZ).
Ačkoli tedy nemocenské primárně náleží právě zaměstnancům, neznamená to, že by při skončení zaměstnání byl bez dalšího a hned vyloučen nárok na nemocenské. To totiž náleží také za předpokladu, že ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v době 7 kalendářních dnů ode dne skončení pracovního poměru.
Bez ohledu na skutečnost, zda zaměstnanci z různých zákonem stanovených důvodů vznikne nárok na odstupné, nebrání přiznání odstupného nijak vzniku nároku na nemocenské, za předpokladu, že ke vzniku pracovní neschopnosti dojde ještě během ochranné lhůty.
Je to tedy rozdílné oproti podpoře v nezaměstnanosti, která je poskytována až po době, na kterou bylo určeno vyplacené odstupné.
Pokud byste onemocněl v průběhu 7 dní ode dne skončení vašeho pracovního poměru, pak budete mít nárok na nemocenské. S tím, že sama ztráta vašeho zaměstnání se nijak nepromítne do vašeho nároku na nemocenské. Pokud byste však onemocněl později, nárok na nemocenské mít nebudete.
| Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail [email protected]. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz. |
Hlavní zprávy
Kalkulačka: Výpočet odstupné 2021 – výpověď z pracovního poměru
Výpověď ze zaměstnání, je jistě velmi nepříjemná životní zkušenost.
Pokud ale dostanete výpověď například pro nadbytečnost, z organizačních důvodů, nebo i v jiných případech, pak vám může vznikat nárok alespoň na odstupné.
To může být za 1 až 3 měsíce. Ve zvláštních případech dokonce dostanete až za 12 měsíců odstupného.
V následující kalkulačce, si můžete spočítat, na jak vysoké odstupné máte nárok v roce 2021, a kolik byste mohli dostat při výpovědi ze zaměstnání (nebo i při ukončení pracovního poměru dohodou).
Kalkulačka: Výpočet odstupného v roce 2021
Nárok na odstupné vzniká při výpovědi podle paragrafu 52 a – c, zákoníku práce (nebo i při ukončení pracovního poměru dohodou, na základě stejných důvodů). Nebo i při výpovědi ze zdravotního důvodu.
Výše odstupného se vypočítá na základě průměrného výdělku – průměr za poslední 3 měsíce (kalendářní čtvrtletí) v zaměstnání. Vychází se tedy z hrubé mzdy za dané 3 měsíce v rozhodném období a z počtu odpracovaných hodin, včetně práce přesčas:
Výpověď z pracovního poměru a nárok na odstupné
Pokud vám dá výpověď zaměstnavatel (výpověď podle paragrafu 52a-c), pak máte zpravidla nárok na odstupné.
Počet měsíců, za které je odstupné vyplaceno, se odvíjí od doby, po kterou jste v zaměstnání pracovali:
- Odstupné 1 měsíce – pokud jste v zaměstnání pracovali méně než 1 rok
- Odstupné 2 měsíce – pokud jste v zaměstnání pracovali méně než 2 roky
- Odstupné 3 měsíce – pokud jste v zaměstnání pracovali alespoň 2 roky a více
- Odstupné 12 měsíců – při výpovědi ze zdravotních důvodů (pracovní úraz, nemoc z povolání, dosažení maximální doby na daném pracovišti)
Na odstupné při výpovědi ze zaměstnání, je ale nárok jen v některých případech. A to především v případech, kdy dává výpověď zaměstnavatel (nebo pokud se jedná o dohodu ze stejných důvodů).
Nárok na odstupné u dohody, je stejný jako u výpovědi (nadbytečnost, organizační důvody, rušení nebo stěhování zaměstnavatele, zdravotní důvody).
Kdy není nárok na odstupné
Pokud dá výpověď zaměstnanec, nebo pokud je pracovní poměr sjednán na dobu určitou, nebo je to ukončení pracovního poměru ve zkušební době, pak na odstupné nárok není.
Kdy je nárok na odstupné při výpovědi ze zaměstnání?
Nárok na odstupné je specifikován v paragrafech 67 a 68 v zákoníku práce (zákon číslo 262/2006 Sb.). Na odstupné je nárok především v případech kdy:
- Dostanete výpověď, protože se ruší zaměstnavatel nebo jeho část (např. situace, kdy zaniká firma, kde pracujete)
- Dostanete výpověď pro nadbytečnost (tj. z „organizačních důvodů)
- Dostanete výpověď, protože se přemisťuje zaměstnavatel nebo jeho část
- Dostanete výpověď ze zdravotních důvodů (nebo je to dohoda ze stejného důvodu)
- Pokud je pracovní poměr ukončen dohodou na základě stejných důvodů
Postup výpočtu odstupného – z čeho se počítá odstupné?
Pro výpočet odstupného, je rozhodující průměrná hrubá mzda (resp. průměrný výdělek). Ten se zpravidla spočítá, na základě posledního kalendářního čtvrtletí.
- Pokud byste dostali výpověď v lednu 2021, pak se bude vycházet z vašeho příjmu v zaměstnání za říjen až prosinec 2021.
- Průměrný výdělek ale není jen jednoduchý matematický průměr hrubé mzdy za poslední 3 měsíce.
- Postup výpočtu průměrného výdělku je trochu složitější:
- Spočítá se hrubá mzda (plat) za dané období, včetně příplatků za práci přes čas
- Od hrubé mzdy, se odečte náhrada za dovolenou, náhrady za svátky, náhrada za dovolenou (placené volno) a další zdanitelné náhrady = ty se pro výpočet nezohlední
- Výsledná částka hrubé mzdy (snížená o různé náhrady), se vydělí počtem odpracovaných hodin (včetně hodin odpracovaných přes čas nebo ve svátek), naopak hodiny, kdy jste nepracovali (dovolená, nemoc apod.) se nepočítají
- Výsledkem je průměrná hodinová mzda (průměrný hodinový výdělek)
Výpočet průměrné měsíční mzdy (průměrný výdělek za měsíc)
- Pro výpočet odstupného, je pak nutné z průměrné hodinové mzdy, vypočítat částku za jeden měsíc.
- To se dělá tak, že průměrná hodinová mzda, se vynásobí počtem hodin za jeden týden (typicky to může být například 40 hodin, nebo jiná doba, podle pracovní smlouvy).
- Průměrný výdělek za týden, se následně vynásobí koeficientem 4,348 – což je průměrný počet týdnů za měsíc.
Výsledkem výpočtu, je pak odstupné za jeden měsíc (průměrný výdělek za jeden měsíc).
Podle toho, jak dlouho jste v zaměstnání pracovali (počet roků) nebo podle toho, co je důvodem pro výpověď ze zaměstnání (zdravotní důvody), pak dostáváte odstupné za 1 – 3 měsíce (nebo 12 měsíců).
Odstupné a odvody – sociální a zdravotní pojištění
Z odstupného se platí pouze daň (viz dále). Sociální a zdravotní pojištění se už z odstupného neplatí.
Zdanění odstupného – kolik je daň v roce 2021
Z odstupného se platí daň ve výši 15%. Vzhledem k tomu, že odstupné se zpravidla vyplácí společně s poslední výplatou, pak by se odstupné připočítalo k hrubé mzdě za poslední měsíc. Z této částky následně zaplatíte daň:
- Daň 15% (pokud je částka 138 444 Kč)
- Daň 23% (z toho co je případně nad 138 444 Kč)
V roce 2021 se mění výpočet daně z výplaty (od 1. 1. 2021 se ruší superhrubá mzda, nebude už ani solidární daň).
Pokud vám při výpočtu odstupného vyjde, že máte z částky nad 138 444 Kč zaplatit vyšší daň (23%), tak vám případně může být vrácena, při podání daňového přiznání za daný rok. Za předpokladu, že váš roční příjem nebude přesahovat 1 661 328 Kč.
Ukončení pracovního poměru dohodou a nárok na odstupné
Nárok na odstupné máte i při ukončení pracovního poměru dohodou. A to v případě, že je pracovní poměr ukončen dohodou z důvodů, které specifikuje zákoník práce (rušení zaměstnavatele nebo jeho části, stěhování zaměstnavatele nebo jeho části, pro nadbytečnost nebo z organizačních důvodů, ze zdravotních důvodů).
Kromě tohoto zákonného odstupného, si ale můžete se zaměstnavatelem dohodnout i jiné odstupné (to může být zahrnuto do kolektivní smlouvy apod.)
Výpočet odstupného při nemocenské
- Výpočet odstupného se dá provádět jen na základě hrubé mzdy (platu) za práci v zaměstnání.
- Pokud jste před skončením zaměstnání v delší pracovní neschopnosti (na neschopence), pak nemusí být z čeho spočítat průměrný výdělek.
- V případě, že jste v rozhodném období (poslední kalendářní čtvrtletí) neměli žádný příjem ze zaměstnání a dostávali jste jen náhradu za nemoc od zaměstnavatele nebo nemocenské dávky, pak se výpočet odstupného neprovádí z průměrné mzdy.
- Namísto průměrného výdělku, se použije pravděpodobný výdělek (to i v případě, že jste v zaměstnání pracovali méně než 21 dní, v daném kalendářním čtvrtletí).
- Pravděpodobný výdělek je hrubá mzda, které byste pravděpodobně dosáhli, pokud byste pracovali po celou dobu – mělo by se přihlížet k obvyklé výši mzdy (platu) zaměstnanců, vykonávajících stejnou práci (na stejné pracovní pozici) u daného zaměstnavatele.
Výpočet odstupného po rodičovské dovolené
Výpočet odstupného po rodičovské dovolené, by se provedl podobným způsobem, jako výpočet odstupného při delší nemocenské.
Pokud žena po rodičovské dovolené, nenastoupí zpět do zaměstnání a neodpracuje zde v rozhodném období alespoň 21 dní, pak by se mělo odstupné spočítat z pravděpodobného výdělku. Tedy z toho, co má uvedeno v pracovní smlouvě, resp. z toho, jaká mzda (plat) je obvyklá, pro danou pracovní pozici u jejího zaměstnavatele.
Výpověď ze zdravotních důvodů a nárok na odstupné
Dostane-li zaměstnanec výpověď ze zdravotních důvodů, pak má nárok na odstupné za 12 měsíců. Pozor ale na to, že to určitě neplatí pro jakékoliv ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů.
Jedná se o situace, kdy je zaměstnání ukončeno ze zdravotních důvodů, které nebyly zaviněny zaměstnancem – jedná se o následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Nebo pokud se jedná o situace, kdy zaměstnanec dosáhl maximální povolené doby pro dané pracoviště s ohledem na jeho zdraví.
Pokud je z takového důvodu dána výpověď zaměstnavatelem, nebo je pracovní poměr ukončen dohodou, pak je nárok na vysoké odstupné (za 12 měsíců). Pokud je ale pracovní poměr ukončován z jiných zdravotních důvodů, pak na toto zvýšené odstupné nemusí být nárok.
Odstupné a nárok na podporu v nezaměstnanosti
Po skončení zaměstnání (dohodou nebo výpovědí), při kterém vám zaměstnavatel vyplatí odstupné, není po nějakou dobu vyplácena podpora v nezaměstnanosti.
Pokud budete po skončení zaměstnání vedeni na Úřadu práce, tak po dobu, za kterou vám bylo vyplaceno odstupné, nevstáváte podporu.
O podporu pro nezaměstnané tím, ale nepřijdete. Její výplata je pouze odložena. Pokud máte při výpovědi nárok na odstupné za 3 měsíce, tak první 3 měsíce na Úřadu práce nedostáváte žádnou podporu. Od začátku 4 měsíce, by vám ale začala být podpora v nezaměstnanosti vyplácena podle běžných podmínek.
Tím, že při výpovědi dostanete odstupné, se podpora v nezaměstnanosti nezkracuje. Stále máte nárok na délku podpory, podle vašeho věku (5 – 11 měsíců). Pouze ji začnete dostávat později, než jiní nezaměstnaní.
Podpora v nezaměstnanosti: Na co máte právo?
Podpora v nezaměstnanosti se počítá z průměrného čistého měsíčního výdělku uchazeče v posledním zaměstnání nebo vyměřovacího základu uchazeče podnikatele přepočteného na jeden měsíc.
Pro vznik nároku na podporu je nutné, aby uchazeč o zaměstnání měl za poslední dva roky účast na důchodovém pojištění trvající minimálně dvanáct měsíců.
Pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení, které obsahuje údaje o zaměstnání, výši průměrného výdělku a další rozhodné údaje.
Těmito údaji je i informace o důvodu ukončení pracovního poměru, tedy zejména to, zda byl pracovní poměr ukončen
- z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností zaměstnance,
- z důvodu zvlášť hrubého porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce,
- z organizační nebo zdravotních důvodů,
- vzájemnou dohodou (a z jakých důvodů),
- anebo zda zaměstnanec ukončil zaměstnání sám (týká se výpovědi, okamžitého zrušení i zrušení ve zkušební době).
- „Od důvodu se odvíjí právo uchazeče o zaměstnání na podporu v nezaměstnanosti, případně výše, ve které bude zaměstnanci podpora v nezaměstnanosti svědčit z hlediska procentní výměry průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu, a výše průměrného výdělku je nezbytná pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti,“ vysvětluje mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibač.
Jaká je výše podpory v nezaměstnanosti
Podpora v nezaměstnanosti je poskytována ve třech podpůrčích obdobích. První trvá dva měsíce, druhé další dva měsíce a třetí je odstupňováno podle věku uchazeče o zaměstnání.
Výše plné podpory v nezaměstnanosti činí:
Výše plné podpory v nezaměstnanosti Autor: Veronika Hejná
Pokud zaměstnanec ukončil pracovní poměr sám, anebo dohodou bez vážného důvodu, přizná úřad práce sníženou podporu v nezaměstnanosti. V prvním i druhém podpůrčím období ji sníží na 45 procent průměrného čistého měsíčního výdělku v předchozím zaměstnání.
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první tři kalendářní čtvrtletí předcházejícího roku v závislosti na okamžiku, kdy byla žádost o podporu v nezaměstnanosti podána. Průměrná mzda za první až třetí čtvrtletí loňského roku je 34 611 korun, a tak maximální výše podpory letos činí 20 075 korun měsíčně.
Nárok na podporu nevznikne vůbec, jestliže byl se zaměstnancem v posledních 6 měsících ukončen pracovní poměr z důvodu porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, anebo z důvodu zvlášť hrubého porušení režimu dočasně práce neschopného.
Co je vážný důvod k ukončení zaměstnání?
Podporu sníženou na 45 procent z průměrného měsíčního výdělku po celou podpůrčí dobu dostane zaměstnanec, který buď sám nebo po dohodě se zaměstnavatelem ukončí zaměstnání bez vážného důvodu. Co je takovým vážným důvodem?
Podle zákona o zaměstnanosti se vážnými důvody míní nezbytná osobní péče o dítě do věku 4 let nebo osobu závislou na pomoci jiného osoby ve stupni II, II nebo IV, dále jsou to důvody spočívající v místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera, docházce dítěte do předškolního zařízení nebo povinné školní docházce, zdravotní důvody, okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance nebo jiné vážné osobní důvody.
Právně u jiných vážných osobních důvodů je dán jistý prostor pro úvahu úřadu práce. Zákon napovídá, že tyto důvody mohou být etické, mravní, náboženské, anebo důvody zvláštní zřetele hodné.
Odklad vyplácení podpory v nezaměstnanosti
K odkladu vyplácení podpory dochází v případě, že bylo zaměstnance vyplaceno odstupné, ať již z organizačních či zdravotních důvodů. Bylo-li zaměstnanci vyplaceno odstupné, podpora v nezaměstnanosti začne být vyplácena až po uplynutí doby odpovídající počtu násobků průměrného výdělku, z nichž byla vypočítána výše zákonného odstupného.
Pokud tedy zaměstnanec obdržel v důsledku ukončení pracovního poměru v rámci organizační změny odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, podpora v nezaměstnanosti mu začne být vyplácena až po uplynutí tří měsíců.
[1] V souladu s § 43 zákona o zaměstnanosti. Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
Autor: Veronika Hejná
Na co máte nárok, když přijdete o práci. Podpora je letos vyšší
První cesta by měla vést na úřad práce. Samozřejmě v místě bydliště. Pokud chcete, aby za vás hned stát platil povinné pojištění, musíte se na něm hlásit nejpozději do tří dnů po skončení pracovního poměru.
Vyplníte tam žádost o podporu v nezaměstnanosti. Tu budete dostávat jen pět měsíců. Tedy pokud vám není ještě padesát. Pokud už jste padesátku oslavili, náleží vám podpora na osm měsíců. Lidé starší 55 let mají nárok na jedenáctiměsíční podporu.
Výše podpory
Délka pobírání podpory
Pokud jste ze zaměstnání odešli bez vážného důvodu z vlastní vůle sami či dohodou, bude vaše podpora 45 procent z průměrného měsíčního výdělku. |
První dva měsíce dostanou nezaměstnaní 65 procent průměrného čistého měsíčního výdělku z předchozího zaměstnání. Je to ovšem limitováno maximální částkou 14 281 korun. Další dva měsíce klesne podpora na 50 procent dřívějšího výdělku a zbývající měsíce už je to jen 45 procent. Pokud se přihlásíte na rekvalifikaci, dostanete vyšší podporu, a to až 16 tisíc korun měsíčně.
Toto platí v případě, že výpověď dostanete. Jestli vám zaměstnavatel vyplatí odstupné, nárok na podporu budete mít až později. Jednoduše řečeno, pokud dostanete dvouměsíční odstupné, začnete pobírat podporu v nezaměstnanosti až po uplynutí dvou měsíců.
Podporu dostanete, když jste rok pracovali
Ukončíte-li pracovní poměr dohodou, dostanete méně – přesně 45 procent čistého výdělku. Proto někteří odborníci doporučují neodcházet z práce na dohodu, ale „z vážných důvodů“, například kvůli péči o dítě či nemocné rodiče. Důvod sice nemusíte zaměstnavateli sdělovat, ale chcete-li pobírat plnou podporu, musíte toto prokázat úřadu práce.
Je tu jedna podmínka – abyste podporu dostali, musíte mít v uplynulých dvou letech odpracováno minimálně 12 měsíců, za které jste platili důchodové pojištění.
To je problém u absolventů, kteří po škole přijdou na trh práce a nemají žádnou pracovní zkušenost. Zaevidováním se na úřadu práce získají tedy jen státem placené povinné zdravotní pojištění.
Každopádně tak alespoň ušetří 1 148 korun, které by museli pojišťovně sami platit.
| podporu v nezaměstnanosti na naší kalkulačce |
Kromě žádosti o podporu v nezaměstnanosti, ke které doložíte doklad o výši průměrného výdělku a způsob a důvod skončení zaměstnání, musíte na úřadu práce vyplnit ještě žádost o zprostředkování zaměstnání.
Můžete si ho vyplnit i doma poté, co si příslušný formulář stáhnete z internetu.
Na úřad si pak s sebou nezapomeňte vzít občanský průkaz, případně jiné doklady nebo jejich kombinaci, k prokázání totožnosti, trvalého pobytu a státního občanství, doklad o ukončení zaměstnání, o nejvyšším dosaženém vzdělání.
Nespoléhejte jen na úředníky, práci si hledejte sami
A jak to chodí na úřadu? Nic zvláštního – dopředu se objednávat nemusíte, stačí dojít na místo, vytisknout si z elektronického systému pořadové číslo, vyplnit žádosti a počkat na vyzvání. Možná se ale obrňte trpělivostí, na některých úřadech bývá ohromné množství lidí. Přece jenom nezaměstnaných je v současnosti téměř 600 tisíc.
Úřad práce budete muset občas navštěvovat. „Uchazeči o zaměstnání dochází podle toho, jaké aktivity jim může úřad v dané chvíli nabídnout. Ať už se jedná o nabídku vhodného zaměstnání, rekvalifikaci, poradenské aktivity.
Doba pro návštěvy není zákonem stanovená,“ říká tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková. A dodává: „V případě, že úřednice nabídnou uchazeči pro něj vhodné zaměstnání, musí spolupracovat a například se dostavit na přijímací pohovor.
Pokud se tak nestane, je to důvod pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.“
| Najděte si práci, která vás bude bavit na jobDNES.cz.Zaujměte potenciálního zaměstnavatele kvalitním životopisem. Vygenerujte si jej zdarma na jobDNES.cz. |
I přesto, že jste se přihlásili na úřad práce, vyplatí se hledat práci na vlastní pěst. Rozhodně nečekejte, že vás státní úřednice zasypou zajímavými pracovními nabídkami.
Hledejte na internetových pracovním serverech, rozesílejte životopisy do firem, které by mohly vaši kvalifikaci ocenit. A rozhoďte sítě mezi kamarády a známé. Ty dokonce personalisté považují za vůbec nejlepší zdroj pracovních nabídek.
Anebo se přihlaste do nějaké personální agentury a staňte se jejím zaměstnancem.
Můžete si přivydělávat
Pokud budete mít štěstí a najdete práci, musíte tuto skutečnost nejpozději do osmi kalendářních dnů na úřadu práce nahlásit. Ten vás vyškrtne z evidence a přestane vyplácet podporu.
I když jste evidováni na úřadu práce, můžete si vydělat. Nesmí to být ale více, než je polovina minimální mzdy, což je 4 250 korun měsíčně. Pokud pobíráte podporu v nezaměstnanosti, její vyplácení se vám na dobu výdělku přeruší.
Uplyne-li pět měsíců a vy stále žádnou práci mít nebudete, a stává se to běžně, přijdete o podporu. Stát za vás bude dál platit zdravotní pojištění, a pokud budete mít nárok, tak vám přidá ještě sociální dávky.
A ještě jedna věc na závěr. Lidé nemají povinnost evidovat se po ztrátě zaměstnání na úřadu práce. Mají ale povinnost platit si zdravotní pojištění. A ztrátu zaměstnání musíte na zdravotní pojišťovnu ohlásit do osmi pracovních dnů od skončení pracovního poměru.