Zobrazit recept Tisk receptu
Vzpomínám na svou první návštěvu Paříže. Na ty úžasné pekárny, které se nacházely snad na každém rohu.
Nikdy jim nešlo odolat a já tak vždy musela alespoň letmo nakouknout, co se v nich skrývá.
Nespočty voňavých francouzských baget, koláčů či drobného pečiva na mě koukali pěkně vyskládané za pultem i v regálech celého pekařství. Člověk snad ani nevěděl co zvolit, i přesto pro mě byla volba pokaždé jasná:
„un croissant au beurre s’il vous plaît“
Nic lepšího, než čerstvě upečený máslový croissant totiž na snídani ani není!
Croissant je vynikající volbou na chutnou snídani. Ve chvíli, kdy však ochutnáte ten z kvalitní pekárny, nebo ten právě doma připravený, ke koupi jeho příbuzného z obchodu již nikdy nepřistoupíte. Poctivě připravený croissant je totiž dokonalost sama. Má to však jeden háček.
Ne v každé pekárně, je vážně tak dobrý a pokud budete chtít přistoupit k jeho přípravě doma, musíte si na něj udělat dostatek času a s těstem si trochu pohrát.
Dnes bych Vám však chtěla trochu této francouzské atmosféry přinést i do vašich domovů, a proto jsem připravila velmi podrobný recept i s fotopostupem na pravé croissanty tak, aby pro Vás jejich příprava byla co nejsnadnější. Pustíte se do toho semnou?
Ještě než se pustíme do samotné přípravy těsta ráda bych se zaměřila na tři nejčastější otázky, které při přípravě croissantů vyvstávají.
JAKÉ TĚSTO NA PŘÍPRAVU CROISSANTŮ POUŽÍT (LISTOVÉ NEBO PLUNDROVÉ)?
Princip máslového těsta, které se používá na croissanty, spočívá v přípravě plundrového těsta, tedy těsta kynutého a máslového obdélníku, kde se takový obdélník položí na vyválené máslové těsto a obě tyto vrstvy se společně překládají. Díky tomu vzniká vrstvené těsto podobné těstu listovému jen s tím rozdílem, že těsto na croissanty je na rozdíl od listového těsta tvořeno z těsta kynutého. Je tak ještě vláčnější a nadýchanější než těsto listové.
DROŽDÍ SUŠENÉ NEBO ČERSTVÉ?
Jelikož se jedná o přípravu kynutého těsta, budeme zde používat droždí, a tak vyvstává otázka, jaké droždí použít, zda čerstvé nebo sušené. Tentokrát nechám volbu na Vás. Croissanty mám vyzkoušené z obou droždí. Příprava těsta z droždí sušeného je za mě však lepší ze dvou hledisek.
Jednak nemusíte předem zadělávat kvásek, což Vám práci ulehčí a současně díky tomu, že se sušeným droždím těsto trochu jinak pracuje, je pevnější a kynutí není tak rychlé, je pro mě práce s ním pohodlnější. Každý však na to může mít jiný názor. Vyzkoušejte obě varianty a uvidíte sami, se kterým těstem se Vám bude pracovat lépe.
Následující návod je koncipován pro sušené droždí.
JAK SI ROZPLÁNOVAT ČAS?
Příprava croissantů je časově náročná, a proto je dobré si před jejich přípravou vše dobře rozplánovat. Níže se můžete inspirovat dvěma postupy přípravy.
Croissanty hotové večer: v 8:00 zadělám těsto a ve 20:20 mám hotovo
(8:00 vypracuji těsto, 8:30 vypracuji máslovou placku, 9:15 těsto a máslovou placku spojím a vyválím, 10:30 2. válení, 11:45 3. válení, 13:00 4.
válení, 19:00 tvarování croissantů (nyní je před kynutím můžete vložit do mrazničky a upéct kdykoliv si vzpomenete nebo pokračovat dále a upéct ještě dnes), 20:00 pečení croissantů, 20:20 hotovo)
Croissanty ráno upečené: v 15:00 zadělám těsto a v 8:50 mám hotovo
(15:00 vypracuji těsto, 15:30 vypracuji máslovou placku, 16:15 těsto a máslovou placku spojím a vyválím, 17:30 2. válení, 18:45 3. válení, 20:00 4. válení, 7:00 tvarování croissantů, 8:30 pečení croissantů, 8:50 hotovo)
- 560 g hladké mouky
- 200 ml vody
- 150 ml mléka
- 30 g másla
- 60 g krupicového cukru
- 7 g sušeného droždí nebo 18 g čerstvého droždí
- špetka soli
Na proložení těsta
- Jako první si připravíme kynuté těsto. Hladkou mouku promícháme se solí a poté je prosejeme do větší misky. Uprostřed uděláme důlek, do kterého nasypeme cukr a nalijeme vlažnou vodu i mléko (Je dobré, aby mléko i voda byly vlažné, ne teplé. Teplé tekutiny by mohly zahubit kvasnice. Příliš studené tekutiny by naopak mohly být příčinou toho, že těsto bude kynout příliš pomalu.). Nyní do mléka nasypeme droždí a v tekutině jej lehce rozmícháme. Přidáme na menší kousky nakrájené máslo, suroviny promícháme a vysypeme na pracovní plochu, kde z nich vypracujeme hladké, kompaktní těsto. Těsto vložíme do misky, kterou přikryjeme mikroténovým sáčkem a necháme jej kynout 1 hodinu v lednici.
- Zatím co těsto kyne, připravíme si máslový obdélník. Nejprve si připravíme dva pláty pečicího papíru. Kostku lehce změklého másla nakrájíme na menší stejně velké dílky, které doprostřed pečicího papíru naskládáme tak, aby zaujímaly tvar obdélníku. Máslo přikryjeme druhým plátem pečicího papíru a vyválíme jej na 0,5 cm silně, přičemž se stále snažíme držet tvar obdélníku a jeho rovné hrany. Máslo dobře zabalíme a vložíme do lednice na rovnou podložku tak, aby se plát nekroutil. Zde jej necháme 30 minut odpočinout.
- Vykynuté těsto vyndáme z lednice a vyválíme jej do tvaru obdélníku na tloušťku 1 cm (Mělo by mít oproti máslové placce dvojnásobnou velikost.). Máslovou placku položíme doprostřed těsta diagonálně a zabalíme ji jako obálku. Nyní těsto válečkem opatrně vyválíme (Vyvalujte jej lehce jemným a opatrným tlakem tak, aby se Vám máslo v těstě rozválelo, ale současně nepotrhalo.). Když je těsto tlusté zhruba 1 cm, přeložte jej po delší straně na třetiny, vložte do sáčku, aby neosychalo a nechte v lednici 1 hodinu kynout.
- Vykynuté těsto vyndáme z lednice a necháme jej 5 minut odpočinout na lince, aby lehce povolilo, poté jej otočíme o 90 ° a opět opatrně vyválíme na 1 cm silně. Znovu jej přehneme po delší straně na třetiny. Opět ho vložíme do sáčku a necháme 1 hodinu kynout v lednici. Tento proces opakujeme ještě dvakrát. Poté necháme těsto kynout v lednici 6 -12 hodin.
- Vykynuté těsto vyválíme na dlouhý šál, který bude zhruba 25 cm široký a 0,5 cm silný. Šál rozkrájíme na hubené, ale dlouhé trojúhelníky, jejichž základu nakrojíme 1,5 cm hluboko (Díky tomu se croissanty dobře tvarují.).
- Z každého trojúhelníku zarolujeme croissant jako rohlík od základny směrem po špičku. Základnu díky nakrojení můžeme pohodlně na začátku rolování lehce roztáhnout do stran, aby konce croissantu byly zatočené.
- Takto vytvarované croissanty poskládáme na dva plechy vyložené pečicím papírem s dostatečným rozestupem (Během pečení totiž nabydou jednou tak velké velikosti.). Poté necháme připravené croissanty 1,5 hodiny kynout.
- Vykynuté croissanty pomažeme rozšlehaným vejcem a pečeme v troubě vyhřáté na 200 °C zhruba 15 – 20 minut.
Těsto na croissanty si můžete připravit kdykoliv předem. Syrové croissanty nechte zmrazit a poté je můžete upéct až na ně dostanete chuť. Je to nejjednodušší varianta jak si dopřát čerstvé croissanty kterékoliv ráno. Stačí dodržet jen několik zásad.
Těsto v poslední fázi kynutí, tedy po 6-12 hodinách kynutí vyválejte, vytvarujte na croissanty a ještě před závěrečným kynutím zamrazte (Vyskládejte je na mřížku, na které je nechte 30 minut zamrazit, poté je z mřížky sundejte a přendejte do sáčku.). Takto je můžete upéct kdykoliv se vám zachce. Stačí je 2 hodiny před pečením vyndat na plech vyložený pečicím papírem a až poté upéct. 
Ideální cena másla je podle Čechů do 40 korun
Rostoucí cena másla mění chování tuzemských zákazníků. Šest lidí z deseti omezilo za poslední měsíc jeho běžnou spotřebu a ostatní o tom v případě zdražení 250gramového balení na 60 korun a více uvažují.
Většina dotázaných (81,1 %) považuje za ideální cenu „čtvrtky“ másla 40 korun a méně. Každý druhý spotřebitel plánuje v případě dalšího růstu cen másla jeho nákup do zásoby.
Vyplývá to z bleskového průzkumu pro MONETA Money Bank, který uskutečnila agentura IPSOS.
Zdražování másla vede u více než poloviny (58,5 %) zákazníků k tomu, že ho konzumují méně než dříve, část ostatních to má v plánu v případě pokračujícího růstu cen. Vypadlou spotřebu másla nahrazuje necelá polovina (41,5 %) těchto osob rostlinnými tuky, například margaríny.
Více než polovina (52,4 %) všech dotázaných neplánuje, že by máslo nakupovala do zásoby. Třetina (30,1 %) zákazníků by k tomuto kroku přistoupila, a to v České republice. Zhruba každý šestý (17,5 %) respondent by se zásobil máslem v zahraničí.
„Cena másla roste v celé Evropě, a to meziměsíčně o sedm procent. Přitom cena mléka stagnovala, nebo mírně klesla. Naopak se prudce zvýšila poptávka po živočišném tuku.
Spotřebitelé se začali orientovat na tradiční mléčné produkty a více poptávat máslo.
Konečná cena másla je především ovlivněna vysokou marží, kterou si obchodníci určují,“ sdělil Mojmír Severin, externí poradce pro sektor zemědělství a ekoenergii MONETA Money Bank.
Většina respondentů (88,2 %) nakupuje máslo nejčastěji v supermarketu či hypermarketu. Na druhém místě se s 5% podílem umístily menší prodejny, jako jsou konzum či večerka. Tři procenta lidí míří za máslem nejčastěji do prodejen s převažujícím sortimentem takzvaných farmářských výrobků. Podíl nakupujících přímo u farmáře či kdekoliv v zahraničí činí shodně 1,9 %.
„Obecně platí, že spotřeba základních potravin je méně citlivá na změnu cen než těch, které si většina populace nedopřává denně.
U másla je situace trochu odlišná, neboť je částečně nahraditelné rostlinnými tuky, citlivost na cenu je tak vyšší než například u chleba.
Na druhou stranu je ale nemyslitelné, že by populace přestala máslo kupovat ve velké míře,“ vysvětlil Petr Gapko, hlavní ekonom MONETA Money Bank.
Máslo, podobně jako další základní potraviny, patří mezi nejčastěji nakupované zboží. Dle průzkumu ho každý čtvrtý dotázaný (26,3 %) vloží do nákupního košíku nejméně jednou týdně. Zhruba polovina respondentů
(42,5 %) tak činí dvakrát až třikrát měsíčně.
Průzkum provedený agenturou IPSOS pro MONETA Money Bank se uskutečnil 14. a 15. září 2017 na vzorku 525 respondentů ve věku 18-65 let s reprezentativním zastoupením mezi regiony.
Zdroj: MONETA Money Bank
Foto: Kolonial.cz
Odchod z EU si přeje jen desetina Čechů. ‚Většina ji chce reformovat a zůstat,‘ tvrdí autoři průzkumu
Protestující proti brexitu upravuje vlajky Evropské unie před britským parlamentem. Foto Peter Nicholls, Reuters.
Čerstvý průzkum trojice Behavio Labs, STEM a Institutu pro evropskou politiku Europeum se detailně podíval na vztah Čechů k Evropské unii. Soustředil se na emoce respondentů a lépe tak podle výzkumníků odráží skutečné postoje.
Která z emocí se vám ve spojení s Evropskou unií vybaví jako první: pochybnosti, naděje, jistota nebo strach? Pro polovinu Čechů jsou to pochybnosti, ukázal celoevropský dubnový Eurobarometr.
Naopak v podílu těch, kteří si ve spojení s unií vybaví naději nebo jistotu, je Česko na posledních místech.
Češi z průzkumu vyšli jako největší euroskeptici; negativnější než Řekové i přesto, že řada z nich unii viní z bankrotu své země během finanční krize, skeptičtější než Britové před brexitem.
Česká skepse k Evropské unii je také tématem čerstvého průzkumu trojice Behavio Labs, STEM a Institutu pro evropskou politiku Europeum. Výzkumníci zvolili originální přístup.
„Sledovali jsme vztah Čechů a unie na mnoha úrovních, dokonce i na té nejhlubší, emoční,“ popisuje společný průzkum Jiří Boudal z Behavio Labs. „Češi od unie očekávají sílu, průbojnost nebo odolnost. Tyhle emoce si ale spojují spíš s Ruskem nebo Spojenými státy, s Evropskou unií málo.“
Mezi státy a nadnárodními organizacemi se EU v průzkumu umístila mezi nejméně oblíbenými, za ní už zůstala pouze Čína a Rusko. S unií si Češi spojují hlavně ochranu míru, byrokracii a drobné zákazy. Spojené státy považují za akceschopnou velmoc, Německo vyniká prosperitou, s Českem se pojí bezpečnost, vlastenectví a svoboda.
Co se vám vybaví ve spojení s ..
Evropu Češi milují, Evropská unie je jim cizí
Detailnější pohled na český euroskepticismus ale prozrazuje, že odmítání Evropské unie v žádném případě neznamená odmítání samotné Evropy. Ta u Čechů naopak vzbuzuje jednoznačně pozitivní emoce.
Studii uskutečnily Behavio Labs a STEM ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku Europeum za finančního přispění Friedrich Neumann Foundation, Nadace Blíž k sobě a dalších filantropů. V online panelu Behavio Labs odpovídalo 1000 respondentů a je reprezentativní pro českou populaci. Průzkum probíhal od prosince 2018 do února 2019.
„Evropu Češi milují, velká část opravdu silně, zbytek ji má rád nebo jim nevadí,“ vysvětluje Boudal. „Je to logické, s Evropou si spojujeme památky, historii, hrdost na to, že žijeme v bezpečném místě a v relativním blahobytu.“
„Oproti tomu o EU většina lidí mnoho neví,“ pokračuje Boudal. „Mají velmi vágní představy, neví, ve kterých organizacích máme svůj hlas, pamatují si ji ve zlém. Pamatují si konkrétní negativní příběhy: rum, pomazánkové máslo, a podobně. Zatímco přínosy jsou abstraktní, ty se nedaří ani evropským, ani českým politikům převádět do konkrétních příběhů.“
V době referenda o vstupu do unie v roce 2003 přitom u Čechů převažovalo nadšení – eurooptimistické byly dvě třetiny Čechů, v samotném referendu hlasovalo pro vstup 77 procent voličů.
„Důvěra v Evropskou unii klesla v době ekonomické krize,“ vysvětluje pozdější propad analytik STEM Nikola Hořejš. „Problém je, že pak se čísla nevrátila na původní úroveň. Naopak, v době migrační krize spadla ještě níže.“
„K většímu nadšení pro unii došlo v době našeho předsednictví,“ pokračuje Hořejš.
„Podobnou logiku jsme viděli i v jiných datech: ve chvíli, kdy Češi vidí, že mají v EU zastání, že tam mohou něco prosadit, tak jim připadá bližší.
Spokojenost roste i poslední dobou, letos jsme se dostali na nejvyšší čísla od ekonomické krize. Stále je to ale číslo srovnatelné s Británií v době před brexitem.“
V roce 2017 průzkum neproběhl.
„V průzkumech se odráží také to, jak živá je zrovna debata o potenciálním referendu o vystoupení z unie,“ upozorňuje Vít Havelka z Europea. „V době před třemi čtyřmi lety, kdy se nejvíc mluvilo o vystoupení Česka z EU, byla podpora našeho členství nejnižší.“
„Od té doby se změnila politická debata, dnes v novinách nenajdete tolik negativních článků. Možná na to měl vliv i brexit, který pro spoustu politiků a novinářů znamenal šok. Uvědomili si, že pokud budeme EU prezentovat jako někoho, kdo nám škodí, můžeme dopadnout stejně jako Britové,“ pokračuje.
„A podobné to je i v dalších zemích unie: třeba francouzská populistka Marine Le Penová od té doby opustila rétoriku vystoupení z EU. Podobně Liga Severu, která vládne v Itálii, najednou nemluví o vystoupení z eurozóny. Elita si uvědomila, že zahrávat si s myšlenkou odchodu z unie se nemusí vyplatit,“ dodává Havelka.
Cena mléka padá, je ho nadbytek – E15.cz
Největší vliv má chybějící odbyt: zavřené restaurace a hotely odebíraly od osmi procent do dvaceti pěti procent prodejů jednotlivých mlékáren.
Částečně vypadlo i mléko na vývoz, ale jen směrem do Itálie, do Německa se vozí i nadále. A v neposlední řadě je mléka více, protože je jaro a jako každý rok jeho produkce v této době stoupne, krávy dojí více.
„Zpracovatelská kapacita českých mlékáren je dostačující a dokázala by absorbovat současné přebytky mléka. Problémem je odbyt, aby vyrobené produkty na trhu našly své uplatnění,“ uvádí za Českomoravský svaz mlékárenský Jiří Kopáček.
„Výpadek u gastronomie se týká hlavně másla a smetany, což jsou nutné suroviny pro vaření, ale i sýrů, potřebných jak do pokrmů, tak pro snídaně v hotelech. Mléko a smetanu za normálních podmínek odebírají i nyní zavřené kavárny a cukrárny,“ vysvětluje Kopáček.
„Celý český gastro trh poměrně trpí, což pro nás znamená přechod od velkých balení k porcovaným, tady ale zase chybí dostatečná výrobní kapacita.
V našem případě to znamená řádově patnáct až dvacet procent mléka, pro které neexistuje odbyt,“ popisuje za Madetu její obchodní šéf Jan Teplý. Proto ho v současné době zpracovávají do sušeného mléka.
„Ale průměrnou ztrátou kolem dvou korun na jednom litru,“ dodává.
Kromě výroby sušeného mléka už potravináři mnoho způsobů, jak syrové mléko „skladovat“, nemají. Částečně se dá ještě „uložit“ do eidamu, který je možné skladovat tři měsíce, a případně do másla, které jde i zamrazit.
Převis nabídky nad poptávkou bývá následován poklesem cen a ten se začíná projevovat i na českém trhu. Za březen zatím klesla výkupní cena mléka od farmářů jen nepatrně asi o devět haléřů na 8,80 koruny za litr. Krize začala až v půlce tohoto měsíce, a navíc cenu podržely nadprůměrně vysoké nákupy základních potravin ve druhé půli března, kdy se vystrašení zákazníci předzásobovali.
Za duben by ale mělo podle očekávání dojít k vyššímu poklesu ceny syrového mléka. To naznačuje i fakt, že na spotovém trhu se mléko neboli jeho přebytky nyní prodávají jen za pět korun. „Syrové kravské mléko se na spotovém trhu prodává výrazně pod cenami, které máme smluvně uzavřené se zemědělci,“ potvrzuje za Madetu Teplý.
Cena másla (měřeno u prodeje v blocích) se na evropském trhu od začátku roku do půlky dubna propadla o více než 18 procent na 300 eur za sto kilogramů. Z toho může profitovat i český zákazník, kdy se cena másla dostává běžně ke 40 korunám za čtvrtku.
Zemědělci i mlékaři ale mají jak v Evropě, tak v České republice silný hlas a už se jim povedlo vyjednat opatření na podporu, která by měla dalším přebytkům mléka a tím i padání cen zabránit. Evropská komise už projednala finanční podporu na náklady spojené se skladováním komoditních výrobků v soukromých skladech, hlavně na sušené odstředěné mléko či máslo.
Pomoci se mlékaři dočkají i v Česku. „Ministerstvo zemědělství iniciovalo nákup sušeného mléka do Správy státních hmotných rezerv, posílilo finanční prostředky na podporu citlivých komodit včetně mléka,“ popisuje mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.
- Správa státních hmotných rezerv už dvě veřejné zakázky vypsala, a to na nákup 900 tun sušeného odtučněného mléka v hodnotě 65,9 milionu korun a 900 tun sušeného plnotučného mléka o hodnotě 88,6 milionu korun.
- Ne všichni účastníci na trhu ale vidí nynější situaci tak dramaticky, aby si zasluhovala intervenci státu.
„Neviděl jsem jediný případ, kdy by čeští mlékaři zaorávali mléko na poli nebo se ho jakkoliv jinak zbavovali. Naopak je vidět, že veškerou českou produkci mléka se daří zpracovat a prodat nebo alespoň usušit na později.
Žádná krize se tedy nekoná,“ uvádí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Podle něj by se čeští potravináři měli spíše zamyslet nad tím, jak inspirovat lidi, kteří jsou nyní doma, vaří pro své děti a mnohem více přemýšlejí nad zdravým životním stylem.
„Dělá se z toho opět aféra,“ uvádí i manažer jednoho menšího výrobce mléčných produktů s tím, že mléka je sice více, ale nejde o nic hrozného.
Otázkou je, jak se budou prodeje vyvíjet nadále a nakolik se podaří oživit gastronomii, tedy kavárny, restaurace, hotely. Poptávka po mléčných výrobcích v obchodech se už po prvotním předzásobení ustálila a podle Jiřího Kopáčka je od Velikonoc na obvyklé výši.
Mírně se přitom mění spotřeba, lidé více preferují balené výrobky. „Roste prodej baleného zboží na úkor lahůdek.
Zákazník nakupuje méně často a jednorázově, preferuje zboží s delší zárukou, což je balené zboží od výrobce, a ne z lahůdek,“ popisuje Jurek Klos ze společnosti Milkpol dovážející sýry a másla z Německa a Polska.
Dodává také, že lidé nejsou nyní moc ochotni čekat i jen v malé frontě na krájené sýry a podobné produkty.
Druhým trendem pak je, že zákazníci se více soustředí na základní mléčné výrobky. Určitý propad se naopak podle Kopáčka projevuje u specialit či sýrů s vyšší přidanou hodnotou. Jinými slovy prodávají se hlavně výrobky s menší marží.
Kostka másla je za 25 korun, Češi se už kvůli němu neperou
Poplach kolem cen základní potraviny odstartoval v létě 2017 dánská společnost Arla Foods. Šéf firmy prorokoval nedostatek másla. Ceny pak opravdu poskočily v celé Evropě, především kvůli nedostatku smetany.
Zatímco u nás se ještě loni na jaře pohybovaly kolem třiceti korun za kostku, na sklonku léta se už dostaly k padesáti korunám a na podzim se v některých obchodech přehouply přes šedesát.
Majitel mlékárenské firmy Madeta Milan Teplý tehdy varoval: „Před Vánocemi může stát až sedmdesát korun.“ Na jeho slova došlo jen výjimečně a jen v několika málo obchodech.
Přesto byla situace natolik zjitřená, že v září 2017 vyzval tehdejší premiér Bohuslav Sobotka své podřízené ve vládě: „Do dvou týdnů vyřešte cenu másla!“
Ceny „strategické“ potraviny se v posledních týdnech vracejí zpět k tržnímu normálu i bez vládních pobídek. Řetězec Albert lákal tento týden na čtvrtku za 24,90 koruny. Mluvčí Barbora Vanko potvrdila, že zboží bylo dostatek a k nákupním hysteriím, jako v září v Uherském Hradišti, nedocházelo.
„Takto výrazně nízká cena může být spojena s dobře mířenou marketingovou akcí,“ myslí si ohledně současných cen másla František Bostl, hlavní ekonom společnosti Chytrý Honza. Rozhodně ale nemáme podobnou cenovou politiku čekat všude a dlouhodobě.
„Koncem minulého roku se sešlo několik faktorů na straně nabídky másla včetně jeho umělého zdražování ze strany obchodníků,“ míní Bostl. Rozruch kolem másla přirovnává k „vaječné inflaci“ z roku 2012.
O tom, že za nadměrným zdražování stáli obchodníci, a ne producenti, je přesvědčen i předseda mlékárenského svazu Jiří Kopáček. „Ze strany malo- i velkoobchodníků se jednalo částečně o spekulativní chování,“ míní Kopáček. Objektivní příčiny zdražování ale připouští také.
Myslí si však, že současné výrazné zlevňování v některých obchodních řetězcích neodpovídá reálným cenám másla. „Cena kolem 43 korun nejvíc odpovídá výrobním nákladům,“ myslí si předseda mlékárenského sdružení.
Cenové skoky se v posledním půl roce kupodivu téměř nedotkly farmářských a bioobchodů. „Zákazníci chodili víceméně stabilně,“ uvedl pro deník Metro vedoucí prodejny s biopotravinami v Praze, který si nepřál zveřejnit jméno.
Čtvrtka másla tu je přitom za 99 až 127 korun. Cenové výkyvy v „normální“ obchodní síti se podle něj jeho obchodu i dalším v této branži spíše vyhýbají.
„Spekulace s potravinami je něco, s čím z hloubi duše nesouhlasím,“ říká tento obchodník s biopotravinami.
Rostoucí ceny této potraviny vyvolaly kuriózní situace.
|
Lidé začínají vyrábět máslo doma, vadí jim rostoucí cena. Jiní ho nakupují v Německu či Polsku
Češi začínají vyrábět kvůli rostoucí ceně domácí máslo. Návodů je na internetu celá řada, pro ty méně zručné i s instruktážním videem. Vyrobit si vlastní máslo je opravdu snadné.
„Stačí si koupit smetanu, která má 33 procent tučnost a vlastně se úplně jednoduchým způsobem přešlehává tak dlouho, až se z toho vyrobí hrouda másla. Ta se pak musí zbavit podmáslí a propláchnout ve studené vodě.
Je mnohem chutnější, než když si máslo koupíte v obchodě,“ popsala postup výroby másla Eva Malá.
Praha – Rostoucí ceny másla vrací mnohé hospodyňky nejen v Libereckém kraji k jeho domácí výrobě. Návodů je na internetu celá řada, pro ty méně zručné i s instruktážním videem.
Mnozí lidé dávají ale přednost pohodlnějšímu nákupu v sousedním Německu či Polsku, kde vyjde máslo levněji. Ředitel mlékárny Madeta Milan Teplý si navíc myslí, že máslo může stát před Vánoci až 70 korun.
„Do Polska jezdím nakupovat pravidelně nejen jejich mléčné výrobky, ale ráda nakupuju také zeleninu na tržnici, je čerstvá, přímo z pole a tady ji nekoupím,“ řekla starostka krkonošského střediska Harrachov Eva Zbrojová.
Harrachov leží těsně u hranic a možnosti nákupu kvalitních potravin má omezené, do Polska je odtud na nákup blíž než třeba do Tanvaldu. Podobně jezdí do Polska, ale i do Německa na nákupy také třeba obyvatelé z příhraničního Hrádku nad Nisou a okolních obcí.
Levněji vyjde máslo i v sousedním Německu, kam si i řada obyvatel Liberce zvykla jezdit na velké nákupy, protože německé potraviny jsou často při stejných cenách kvalitnější a platí to také třeba o drogerii.
„Jen kvůli máslu se ale do Německa jet nevyplatí, a tak si ho raději sama vyrábím ze šlehačky. Jen se bojím, aby mi náhodou i tu šlehačku nezdražili. Jak zdražují máslo, tak předpokládám, že půjde nahoru i cena mléka a smetany, a že se to potom už nevyplatí,“ řekla Eva Malá z Liberce.
Je to snadné
Vyrobit si vlastní máslo je podle ní opravdu snadné.
„Stačí si koupit smetanu, která má 33 procent tučnost a vlastně se úplně jednoduchým způsobem přešlehá a přešlehává se tak dlouho, až se z toho vyrobí hrouda másla. Ta se pak musí zbavit podmáslí a propláchnout ve studené vodě. Je mnohem chutnější, než když si máslo koupíte v obchodě,“ popsala postup výroby másla Malá.
Když má podle ní člověk štěstí a nakoupí smetanu ve slevě, může mít máslo třeba za 32 korun, když takové štěstí nemá, tak za 40 korun.
„Pořád je to levnější než kupovat máslo za nějakých 54 nebo až 56 korun,“ dodala.
V Libereckém kraji není v současné době ani jediná mlékárna, která by máslo vyráběla. Poslední průmyslová Mlékárna Příšovice známá svými sýry typu Eidam a právě máslem zkrachovala v listopadu 2011.
V kraji je několik malých mlékáren přímo na farmách, většinou se ale specializují na výrobu mléka, sýrů, jogurtů a tvarohů.
Vysoká cena i životní styl
Poptávka po másle u některých středočeských farmářů stoupla a jeho výroba tak přestává být ztrátová. Důvodem je nejen vysoká cena v obchodech, ale i trend zdravého životního stylu.
„Loni jsme prodávali v naší prodejně čtyři až šest kilo za víkend a teď 60 až 70 kilo,“ řekl František Mikoláš, který hospodaří v Krhanicích na Benešovsku.
Zatímco cena másla v obchodech se nyní pohybuje okolo 50 korun za 250 gramů, cena másla z farmy, které většinou mívá větší obsah tuku, se pohybuje i kolem 70 korun za čtvrt kilogramu.
Podle Mikoláše poptávka silně vzrostla. V Krhanicích vyrábějí máslo s 85 až 88 procenty tuku, používají mléko pouze z vlastní produkce. Chovají zhruba 300 krav, rozšiřování chovu ale neplánují. Výroba másla byla ještě donedávna ztrátová.
„My se teprve teď dostáváme do mírného zisku,“ uvedl zemědělec. Pokud je cena másla přes 200 korun za kilo v obchodech, pak se teprve dostává cena mléka k devíti korunám za litr, což teprve začíná vytvářet zisk.
16:42
Jaká bude cena másla, rozhodují obchodní řetězce, které diktují cenu mlékárně a určují svou marži, zemědělci na tom prodělávají, říká Pýcha | Video: DVTV, Filip Horký
Máslo bude stát 70 korun, říká šéf Madety. O dodávky má zájem i Vídeň
Největší vliv na cenu másla má podle Teplého cena smetany, která je 89 korun za kilogram, což je meziročně více než dvojnásobný nárůst.
„Zhruba od začátku prázdnin se potýkáme s nedostatkem smetany, a to nejen my, ale i ostatní mlékárny. Poptávka po Jihočeském másle je v meziročním srovnání zhruba dvojnásobná. Kromě tuzemských odběratelů projevili zájem o 30 tun másla měsíčně i ve Vídni. Veškeré máslo, které vyprodukujeme, ale putuje výhradně do českých obchodů, žádné neexportujeme,“ řekl Teplý.
Do Itálie vyváží Madeta syrovátkové máslo, které vzniká jako vedlejší produkt při výrobě sýra. Je to de facto vysrážená smetana a nepočítá se oficiálně k máslům, která musí mít 81 procent tuku.
Po Vánocích za 45 korun
Teplý se domnívá, že cena másla se může dostat až na 70 korun za 250 gramů. Po Vánocích očekává pokles ceny, která se zastaví na 45 korunách. Náklady na výrobu másla ve firmě setrvale rostou.
| Madeta zpracuje 950 000 litrů mléka denně. Má pět závodů – v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Pelhřimově, Plané nad Lužnicí a Řípci. Firma zaměstnává 1 500 lidí, obrat v roce 2015 činil 5,5 miliardy korun, zisk po zdanění 168 milionů. Čísla za loňský rok společnost zatím nezveřejnila. Madeta má asi 680 dodavatelů mléka. |
„Standardní výrobní objem se pohybuje v průměru od 150 do 160 tun másla za týden. Zatímco dříve naše máslárna vyráběla šest dnů v týdnu, někdy mimořádně i sedm, nyní kvůli nedostatku smetany pouze čtyři dny,“ řekl Teplý.
Na másle se podle něj vždy prodělávalo, Madeta asi 80 milionů ročně. Teď je ziskové. V máslárně tam pracuje 12 lidí v jednosměnném provozu. Rostoucí spotřebu másla si Teplý vysvětluje tím, že lidé víc konzumují živočišné tuky, tedy je větší spotřeba másla, sýrů i ostatních mléčných výrobků s vyšším obsahem tuku.
Záleží na počasí na Novém Zélandu
„Cena smetany jde nahoru, protože je o ni velký zájem, protože je velký zájem o máslo a o tučné výrobky obecně, roztočila se spirála. Světové ceny dělají komoditní trhy v mlékárenském oboru, což je Nový Zéland, který větší část mléka exportuje,“ řekl ředitel závodu Madety v Plané David Fajfr.
„Záleží, jestli je na Novém Zélandu sucho, či není, podle toho mají hodně mléka, nebo nemají. Čím víc toho pustí do trhu, tím to tlačí cenu dolů. A na druhé straně je poptávka: čím víc se daří v Číně, lidé mají víc peněz, kupují víc mléčných výrobků, tím je odbyt větší,“ vysvětlil.
Framářské máslo? I přes 70 korun za kostku
Rostoucí ceny průmyslově vyráběného másla na pultech tuzemských obchodů přispěly k vyšší poptávce po farmářském másle, které se mnoha lidem zdálo dříve moc drahé. Vyplývá to z ankety ČTK.
Máslo v obchodech se nyní prodává za víc než 50 korun za 250 gramů a podle odhadů ještě do Vánoc poroste. Cena másla z farmy, které většinou mívá větší obsah tuku, je stále o něco vyšší – někde ho prodávají za 54 korun, někde stojí čtvrt kilogramu i přes 70 korun.
Například rodinná farma Pod Lipou z Rokytnice v Orlických horách má máslo stále vyprodané. „Másla bychom prodali i více, ale smetanu potřebujeme i do jiných výrobků,“ řekl rokytnický farmář Jiří Pácha.
Doslova nával zájemců o máslo zažívá v poslední době i majitel biofarmy v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku Miroslav Horut. „Lidé teď volají jako šílení, dřív jim bio máslo přišlo drahé, teď by ho každý chtěl. Rozdíl mezi bio máslem a máslem ze supermarketu je teď už jen pár korun,“ řekl Horut.
„Loni jsme prodávali v naší prodejně čtyři až šest kilo za víkend a teď 60 až 70 kilo,“ uvedl František Mikoláš, který hospodaří v Krhanicích na Benešovsku.
Například na Vysočině se ale malým mlékárnám na farmách výroba másla přes jeho výrazné zdražení v obchodech nevyplatí. Plnotučné mléko raději zpracovávají jinak, kupříkladu na sýry, jogurty a tvaroh.
Mlékárna Tonka v Pošné u Pacova, která jako jedna z mála máslo nabízela, s jeho výrobou skončila asi před půl rokem. Zákazníkům sice chutnalo, ale vadila jim vyšší cena.
Farmář Antonín Mokrý uvedl, že už se k máslu vracet nechce.
Podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka cenu zvedá vysoká poptávka. Vzhledem k nynějším výkupním cenám mléka by se ale maloobchodní cena másla měla pohybovat kolem 45 korun, tvrdí.
Chovatelé ze zdražení nemají nic, tvrdí
Chovatelé mléčného skotu uvedli, že z výrazně zdražujícího másla nemají nic. Mlékárnám prodávají za cenu lepší než loni, avšak stále jen desetihaléře nad výrobními náklady. Z vysoké ceny a poptávky těží podle nich řetězce. Jejich marže byla v prvním pololetí 25 procent, když ještě před deseti lety podle údajů Zemědělského svazu ČR byla poloviční.
V některých domácnostech se rozhodli řešit zdražování v obchodech výrobou domácího másla, k níž je potřeba jen smetana s 33procentní tučností. Šlehá se tak dlouho, až se vyrobí hrouda másla.
Ta se pak musí zbavit podmáslí a propláchnout ve studené vodě. Když má člověk štěstí a nakoupí smetanu ve slevě, může mít máslo třeba za 32 korun, když takové štěstí nemá, tak za 40 korun, řekla Eva Malá z Liberce.
Navíc je domácí máslo podle ní mnohem chutnější než to kupované (jak na domácí máslo čtěte zde).
V Česku funguje 35 průmyslových mlékáren a 166 minimlékáren. Z velkých výrobců ale produkuje máslo jen malý počet. Některé mlékárny si u nich nechávají máslo balit, aby ho měly v nabídce.
Jak vyrobit domácí máslo: