Má v dnešní době očkování ještě smysl?

První dávky vakcíny Comirnaty společností Pfizer a BioNTech proti covidu-19 v sobotu dorazily do vakcinačních center v páteřních pražských a brněnských nemocnicích. Nejdříve ji obdrží zdravotníci a senioři.

Jak ale už dříve oznámil premiér Andrej Babiš, mezi prvními by se rád nechal naočkovat i on sám.

Druhou dávku vakcín by Česko mělo obdržet ještě do konce tohoto roku, další pak budou podle ministra zdravotnictví Jana Blatného chodit po Novém roce v přibližně týdenních intervalech. Postupně pak budou dostupné i pro veřejnost.

Jak vůbec očkování funguje a co se po jeho aplikaci děje v našem těle? Na nejčastější otázky okolo očkování a vakcíny proti nemoci covid-19 odpovídá následující text. 

Jak reaguje náš imunitní systém na nemoci?

Lidské tělo disponuje řadou fyzických bariér, kterými se brání proti patogenům, tedy organismům způsobujícím onemocnění. Jsou jimi kůže, ale také chloupky v nose nebo řasy. Pokud ale patogen tyto bariéry překoná a pronikne do těla, zaktivuje se náš imunitní systém, který na patogen zaútočí a snaží se ho zničit.

Patogen může být bakterie, virus, parazit nebo houba. Každý se skládá z několika částí, které se u každého patogenu a jím způsobované nemoci liší (koronavirus SARS-CoV-2 je tedy patogenem způsobujícím nemoc známou jako covid-19). Jednou z částí patogenu je antigen, na který reaguje náš imunitní systém tvorbou protilátek.

V našich tělech se nachází tisíce různých protilátek, každá ale umí rozpoznat jen jeden konkrétní antigen. Lze si to představit jako souboje policistů a zločinců – máme v těle řadu policistů, ale každý má specializaci jen na jeden typ padouchů.

Když je lidské tělo vystaveno určitému antigenu poprvé, tedy objeví se v něm předtím nepoznaný zločinec, imunitní systém neumí okamžitě zareagovat, protože ho ještě nezná.

Chvíli mu trvá, než vytvoří vhodné protilátky, tedy vytrénuje své policisty k tomu, aby uměli zakročit proti tomuto novému typu zločince. A dokud se mu to nepodaří, tělo může onemocnět.

Jakmile ale tělo vytvoří potřebné protilátky, může s novým patogenem bojovat efektivněji. Spolu s protilátkami reagujícími na tento konkrétní antigen si také vytvoří paměťové buňky, které po překonání nemoci nezmizí a zůstanou připravené do budoucna, pro případ, že by se tělo s daným patogenem znovu setkalo.

Proč na covid-19 nestačí jen náš imunitní systém a je potřeba očkování?

Po infikování covidem-19 si část lidí imunitu na toto onemocnění vytvořila, trvala však většinou jen několik týdnů. Známé jsou ale i případy, kdy si tělo nakaženého po prodělání nemoci žádné protilátky nevytvořilo.

Výzkum toho, jak silná přirozeně vytvořená imunita u tohoto onemocnění skutečně je a jak dlouho je aktivní, není dostatečný. Stejně tak není jisté, zda v případě tvorby imunity hraje roli, jaké příznaky daný člověk měl nebo zda si nemoc prodělal asymptomaticky (bezpříznakově).

 Podle dat WHO si dlouhodobou imunitu vytvořilo méně než 10 procent doposud studovaných jedinců po celém světě. 

Nicméně odolnost vůči koronavirům obecně se s časem snižuje. Na princip promořování proto nelze spoléhat a je potřeba si pomoci očkováním.

Jak funguje očkování?

Vakcíny zpravidla obsahují oslabené nebo neaktivní části patogenů, které vyburcují imunitní systém k tvorbě protilátek. Nově vyvíjené vakcíny, jako je například právě ta společností Pfizer a BioNTech, obsahují v podstatě jen pouhou simulaci antigenu, ale ne antigeny samotné. Riziko propuknutí onemocnění, proti kterému je očkování určené, se tak minimalizuje.

V čem je vakcína Pfizer/BioNTech inovativní?

Vakcína nazývaná Comirnaty je první schválenou vakcínou na světě, která používá technologii využívající mRNA (messenger ribonucleic acid), což je ribonukleová kyselina.

Jedná se vlastně o takového sourozence DNA, který slouží jako předloha, podle níž si buňka vytváří proteiny.

DNA tedy obsahuje geny, které jsou přepisovány do mRNA a až podle mRNA si umí buňka vytvořit kýžený produkt (kterým je protein).

Tato inovativní vakcína tedy obsahuje mRNA (předlohu) pro tvorbu jednoho konkrétního proteinu (antigenu – antigen je protein) viru SARS-CoV-2.

Když se tato mRNA vakcínou dostane do těla, dostane se i do našich buněk, které podle ní tento virový protein vyrobí. Vyrobený protein, který je vlastně virovým antigenem, potom buňky vystaví na svém povrchu.

Díky tomuto vystavení s proteinem přijdou do styku naše imunitní buňky, které vyvolají imunitní odpověď a uloží si tento antigen do své paměti.

Když poté naše tělo přijde do styku s opravdovým proteinem (antigenem) viru SARS-CoV-2, už je s ním seznámeno a náš imunitní systém může efektivně a rychle virus zničit. To vše díky tomu, že již v minulosti potkalo jeho antigen vystavený na našich vlastních buňkách.

Vědci tuto technologii testují už roky. Její zdokonalení popohnala aktuální potřeba vakcíny proti covidu-19. Na tomto principu fungují také vakcíny od společnosti Moderna, Curevac a Imperial College. 

Související

Podle nejčerstvějšího průzkumu agentury STEM je v Česku 45 procent lidí, kteří se nechtějí nechat naočkovat vakcínou proti koronaviru. Ke…

Vpich se provádí do deltového svalu v horní části paže. Vakcína se podává ve dvou dávkách v rozmezí minimálně 21 dní. Aplikace více dávek s rozestupem zvyšuje účinnost vakcíny, jelikož se imunitní systém aktivuje postupně. Pokud by člověk dostal jen jednu dávku, účinnost vakcíny by se snížila a vytvořená imunita by byla slabší a měla kratší životnost.

Co se stane po aplikaci?

Vakcína má podobu tekutiny, která obsahuje miniaturní přírodní olejovité částice, které se nazývají lipidové nanočástice. Tyto nanočástice fungují jako obaly pro molekuly mRNA. Mají totiž stejnou strukturu jako membrány buněk a tento obal tak molekulám mRNA umožňuje proniknout dovnitř.

Lipidy (tuky) také pomáhají stabilizovat mRNA, která je velmi křehká. To je také důvod, proč musí být vakcíny obsahující mRNA skladované v extrémně nízkých teplotách (u vakcíny Comirnaty je to -70 stupňů Celsia).

Jakmile je mRNA v buňce, buňka obdrží informaci o proteinu a začne ho produkovat. Imunitní systém tento protein rozpozná jako něco cizího, tím se vyprovokuje tvorba protilátek a dojde také k aktivaci buněčné imunity.

Jaké jsou vedlejší účinky tohoto očkování?

Vakcína Pfizer/BioNTech vyvolává imunitní reakci, která se projevuje bolestí a začervenáním paže, bolestí hlavy, v některých případech i horečkou, únavou a zimnicí. Tyto projevy jsou sice nepříjemné, ale ne nebezpečné a jsou u všech očkování naprosto běžné.

Dávají také smysl, když si uvědomíme, co se v té době s naším tělem děje. Vakcína se snaží oklamat tělo, aby si myslelo, že je nakažené danou nemocí.

Tyto symptomy, i kdyby šlo jen o bolest v místě vpichu, jsou jasným projevem toho, že se jí to podařilo, tělo na ni reaguje a zahájilo proces tvorby imunity.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) uvádí, že se nežádoucí účinky během klinického hodnocení vyskytovaly u přibližně 1 osoby z 10 očkovaných, obvykle v mírné nebo středně závažné podobě a po několika dnech odezněly.

Mám se nechat očkovat, pokud mi není dobře?

Vakcínu Comirnaty by neměli dostat lidé, kteří mají momentálně závažnou infekci nebo akutní horečky. U mírných infekcí a teplot nízkého stupně by ale neměl nastat problém. Případná rizika je nejvhodnější probrat s lékařem.

Můžou se touto vakcínou očkovat děti?

Vakcína Comirnaty se v současné době nedoporučuje pro děti do 16 let. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) se se společností Pfizer/BioNTech dohodla na plánu klinického hodnocení vakcíny u dětí v pozdější fázi.

Po jaké době se bude nutné přeočkovat?

To v současné době není jisté. Odborníci ale očekávají, že bude nutné očkování obnovit přibližně po jednom roce. Skutečná doba ochrany poskytovaná vakcínou se ale stále vyhodnocuje v klinických studiích.

Musím pořád dodržovat hygienická opatření (tedy nosit roušku, používat dezinfekci apod.), i pokud se nechám očkovat?

Ano. Ačkoli je očkování momentálně nejlepším řešením současné zdravotnické krize, není dokonalé. Vědci totiž stále nevědí, zda očkovaní lidé, kteří budou viru SARS-CoV-2 vystaveni, nemohou tuto nemoc dále přenášet. Roušky bychom proto měli sundat až v momentě, kdy obdrží očkování většina populace – nejčastěji se hovoří o 70 procentech lidí.

Má ještě očkování proti chřipce tuto sezónu smysl? Aktuální otázky a odpovědi Doc. Maďara na téma chřipka

V současné době probíhá v České republice chřipková epidemie a v souvislosti s tím se  v médiích objevují informace, že na očkování je již pozdě. Je to pravda? Na to a na další aktuální informace o chřipce jsme se zeptali odborného garanta center Očkování a cestovní medicíny Avenier Doc. MUDr. Rastislava Maďara, Ph.D., MBA, FRCPS.

Má očkování proti chřipce v této době ještě význam? Ochranná hladina protilátek se vytvoří v průměru za 2 týdny po podání vakcíny.

Očkování proti chřipce má tedy smysl, pokud se očkovaná osoba nepotká s virem těsně po vakcinaci nebo pokud již není v momentu očkování v inkubační době. I kdyby se to však stalo, vakcína průběh případné nákazy nezhorší a může ji naopak zmírnit.

Například po více než týdnu po očkování je přítomná nadpoloviční hladina protektivních protilátek. Pokud má zájemce o vakcínu ve svém okolí již osoby nakažené chřipkou, je nutné smysl očkování zvážit. Platí však, že vakcinace v průběhu epidemie očkovanému neublíží a může naopak hodně pomoci.

I uznávaná odborná instituce CDC (Centers for Disease Control and Prevention v USA) doporučuje očkování proti chřipce tak dlouho, dokud cirkulují chřipkové viry, tedy klidně i v únoru.

Není teď v rámci probíhající epidemie už většina populace chráněná po prodělané infekci? I když v některých oblastech ČR je již epidemická situace, pořád se s virem chřipky potkala jen relativně malá část populace. V první letošní týden bylo nemocných 1528 osob ze 100.000 obyvatel.

Z toho ne všechno je skutečná chřipka, přesná virologická diagnostika se dělá jen u malé části postižených. Očkování tedy může ještě ochránit velkou část lidí, kteří jinak onemocní v lednu nebo později. Navíc pro chřipkové epidemie je běžné, že následně přichází ještě druhá vlna.

Očkování právě v této době může ještě zabránit desítkám až stovkám tisícům infekcí a desítkám úmrtí. Navíc si musíme uvědomit, že v rámci jedné sezóny může cirkulovat více chřipkových kmenů a onemocnět tak můžeme opakovaně, i když jeden je obvykle dominantní.

Každá u nás dostupná vakcína přitom na rozdíl od prodělané infekce chrání hned před třemi typy chřipkových kmenů.  

Jsou chřipkové vakcíny dostatečně účinné? Vakcíny účinkují u všech na stejném principu, intenzita imunitní odezvy se však pohybuje v poměrně širokém rozpětí. Záleží to totiž na výkonnosti individuálního imunitního systému a jeho jednotlivých složek u každého z nás. Pokud je imunita oslabená např.

věkem, nemocí nebo léčbou, může být protilátková odpověď nižší, paradoxně u těchto osob má však očkování největší přínos, jelikož je u nich předpoklad horšího až smrtelného průběhu infekce. Očkování sice nemusí nákaze úplně zabránit ale snižuje její závažnost a tím pádem významně snižuje počet hospitalizací s komplikacemi a úmrtí.

Hlavním přínosem očkování proti chřipce je tedy redukce výskytu těžkých stavů, pobytů v nemocnici a smrtelných případů. Záchyty z letošní chřipkové sezóny ukazují, že cirkulující kmeny se značně shodují s vakcinačními antigeny.

Dostupné očkovací látky proto poskytují maximální možnou ochranu, které jsou schopny ve specifickém imunitním terénu každého individuálního organizmu.

Měli by se očkovat i jiní než rizikové skupiny? Chřipka není jen tak nějaká viróza. Ročně na světě usmrtí 250.000 až 500.000 osob, u nás se počet zemřelých odhaduje každoročně na více než 2000.

Odhad se používá proto, že mnoha pacientům tato nemoc zkomplikuje základní onemocnění, např. nemoc srdce, dýchacích cest, ledvin, cukrovku nebo vysoký krevní tlak, kterému nakonec podlehnou.

Druhou možnou alternativou je, že na chřipkovou virózu, která oslabí imunitní systém nasedne jiná bakterie, např. pneumokok a způsobí nebezpečný zápal plic. Komplikovaný průběh a dokonce i smrtelné případy mohou nastat i u mladších, do té doby zdravých pacientů.

Ukázal to i loňský rok, kdy virus AH1N1 zabíjel u nás i ve světě taky nerizikové osoby. Nemluvě o ještě větším počtu těžších stavů, které musely být hospitalizované na jednotce intenzivní péče. První těžká chřipka v životě může být současně i poslední.

Argument proti očkování „já chřipky nemívám“ je proto mylný.  Očkování je tedy vhodné pro každého, kdo nechce mít zbytečnou nemoc ať už s případnými komplikacemi nebo bez nich. Soukromý i pracovní život dokáže pořádné ztížit i „obyčejný“ dlouhodobý post-infekční únavový syndrom.

Jsou chřipkové vakcíny dostatečně odzkoušené? Vakcíny proti chřipce se používají již desítky let, takže jejich bezpečnostní profil dobře známe. Dohromady to jsou stovky miliónů aplikovaných dávek.

U každého člověka se samozřejmě musí respektovat případné individuální kontraindikace, avšak těch, kteří nemohou být očkováni je extrémně málo. Dokonce i v takové situace se to však řeší očkováním, a to nejbližších kontaktů nechráněné rizikové osoby, aby jí nenakazily.

Vysoká proočkovanost proti chřipce v mnoha zemích světa přesahující 30%, místy dokonce až 40 %, ukazuje dobré zkušenosti s tímto očkováním. Jinak by tuto možnost ochrany nevyužívali každoročně. I velká část lidí u nás, kteří se nechávají očkovat, tak činí pravidelně.

Z vlastní zkušenosti totiž ví, že očkování je standardně bezproblémovým a dobře tolerovaným výkonem. Ti, kteří vakcíny pomlouvají se nejčastěji sami neočkují a šíří jen fámy bez vlastní zkušenosti.  

Oficiální web

• Upozorňujeme, že v případě pozitivity testu na COVID (antigenního nebo PCR) je možno očkovat NEJDŘÍVE po uplynutí doby 3 měsíců od tohoto testu. V případě klinických potíží v době testu se doba ještě prodlužuje a očkování je možné až za 3 měsíce od vymizení potíží.

• Očkovací místo Kolín očkuje všemi v ČR registrovanými vakcínami. V aktuální den se očkuje vakcínou, která je k dispozici a u které můžeme  zaručit dostupnost druhé dávky v předepsaném odstupu. Typ vakcíny Vám bude sdělen po příchodu do Očkovacího centra.
• Očkovací místo Kolín sděluje zájemcům o očkování, že všichni řádně zaregistrovaní senioři 80+ již dostali SMS zprávu s PIN pro objednání. Volné termíny k očkování jsou a do 3.3.2021 budou naočkování všichni zájemci z kategorie 80+. Pokud někdo ze seniorů této věkové kategorie SMS zprávu nedostal, je nutno provést rezervaci novou a termín k očkování bude zaslán do několika dní.
• Dle nařízení Ministra zdravotnictví certifikát o vakcinaci již očkovací místa nevydávají. Tento certifikát je zasílám mailem (přístupový kód je souběžně zaslán SMS zprávou). Certifikát je možno si rovněž stáhnout na Portálu občana – ZDE V tomto případě budete potřebovat rodné číslo a číslo občanského průkazu.

Prosíme zájemce o očkování, aby dodržovali stanovený čas očkování.

V případě, že na očkování přicházíte s výraznějším časovým předstihem, vzniká riziko kumulace více osob v očkovacím centru, což je v dnešní době nežádoucí. Naší snahou je, aby očkování probíhalo v příjemném prostředí s minimalizací rizik jak pro vás, tak pro personál.    Děkujeme za pochopení.

Na četné dotazy k organizaci očkování veřejnosti v Kolínské nemocnici si dovolujeme poskytnout následující informace.

Očkování probíhá v Centru pro vzdělávání a péči o zaměstnance, pavilon „U“ (bývalá svobodárna) ON Kolín, ulice U Nemocnice 321. Jedná se o objekt umístěný mezi dětským hřištěm a plaveckým bazénem – viz příloha.

Zájemci o očkování se do budovy dostaví v souladu s předem stanoveným termínem očkování, který jim byl přidělen centrálním rezervačním kalendářem registrace.mzcr.cz  a v doprovodu maximálně jedné osoby (!). K očkování je třeba mít připravený průkaz totožnosti, kartičku zdravotní pojišťovny, vyplněný dotazník zdravotního stavu a pod svrchníkem krátký rukáv (urychlí aplikaci očkovací látky).

Bezbariérový vchod do budovy je směrem od nemocnice, možný vstup je i ze strany plaveckého bazénu, kde je malé parkoviště, které Vám bude k dispozici (20 míst).

Další možnosti pro parkování budou ve spolupráci s Městem Kolín vyhrazeny přímo v ul. U Nemocnice (podélná parkovací místa).

Na organizaci parkování se bude alespoň zpočátku podílet Policie České republiky v součinnosti s Městskou policií.

Dále je možno využívat parkoviště u obchodního domu Kaufland, které je vzdáleno cca 500 m.

Nejbližší autobusová zastávka městské hromadné dopravy je na lince č. 13 před plicním oddělením – 70m od objektu.

1. REGISTRACE NA RECEPCI(Připravte si občanský průkaz, kartičku pojišťovny, případně poslední zprávu od lékaře, vyplněný dotazník)
2. KONZULTACE S LÉKAŘEM
3. APLIKACE VAKCÍNY – OČKOVÁNÍ
4. PO OČKOVÁNÍ VYČKEJTE V ČEKÁRNĚ 30 min. (Pokud nemáte na vakcínu žádnou reakci a cítíte se dobře, můžete po 30 minutách opustit čekárnu. V opačném případě informujte sestru.)

Po absolvování procedury prosíme o opuštění parkovacího místa co nejdříve.

Rezervace termínu očkování je možná pouze prostřednictvím centrálního rezervačního systému MZČR  registrace.mzcr.cz 

Pokud si nevíte rady, je možné využít centrální infolinku 1221 případně Linku pomoci města Kolín 721 952 438.

Souhrnné informace k očkování jsou rovněž dostupné na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR https://koronavirus.mzcr.cz/ockovani-proti-covid-19/.

Nemocnice nezajišťuje dopravu pro zájemce o očkování.

Informace k získání certifikátu včerně podobného návodu naleznete – ZDEOdkaz, prostřednictvím kterého si můžete certifikát vygenerovat, naleznete – ZDE

Současný stav náhrady újmy způsobené očkováním proti onemocnění covid-19 – Články

Jednou ze základních lidských potřeb je potřeba bezpečí a s ní související potřeba jistoty a klidu. Nedostatky v oblasti těchto potřeb vyvolávají mimo jiné obavy o zdraví – ať už vlastní či někoho, na kom nám záleží. Na uspokojení potřeby klidu se podílí porozumění tomu, co se děje.

A to je v dnešní době velmi obtížné – každodenně se na nás ze všech stran valí množství informací, často naprosto protichůdných. Na naplnění potřeby klidu a jistoty se podílí i důvěra v zástupce státu, kteří nás současnou nelehkou situací provázejí.

Domnívám se, že – nejen z mého pohledu – tato důvěra uspokojena není.

Aktuálně neřešíme jen strach z onemocnění covid-19 a jeho případných následků, ale i strach z očkování proti tomuto onemocnění. Tento strach není zcela neopodstatněný.

Odhlédneme-li od konspiračních teorií, naše dosavadní zkušenost říká, že na vývoji vakcín se běžně pracuje desítky let.

Troufnu si soudit, že většina smrtelníků netuší, že desítky let se vyvíjely vakcíny atenuované (živé a oslabené), zatímco adenovirové a RNA vakcíny, které mají být aplikované obyvatelům ČR, se vyvíjejí zcela jinak a konečná fáze jejich vývoje je z pohledu „starší“ vědy neuvěřitelně rychlá.

Ale přece jen – RNA vakcíny firem Pfizer/BioNTech či Moderna jsou prvními vakcínami tohoto typu představenými široké veřejnosti – i poučený laik, který přistoupí na fakt, že k vývoji moderních vakcín nepotřebujeme desetiletí, může mít pochyby o délce klinických testů.

Jistou opatrností se dá vysvětlit například přístup německých zdravotníků, jejichž celá jedna polovina se – jak uvádí průzkum – nechce nechat proti covid-19 očkovat 1.

Určité pochybnosti o bezpečnosti vakcín bychom mohli mít na základě informací z Norska, kde po vakcinaci zemřelo 23 lidí s vážným onemocněním, pro něž je očkování určeno především 2.

Na jistotě nepřidávají ani zprávy z Izraele, v tento moment nejproočkovanější země světa, která hlásí poměrně častý výskyt ochrnutí lícního nervu po podání již první dávky vakcíny 3, nemluvě o skutečnosti, že ani očkování neodvrátilo hospitalizace s těžkým průběhem4.

Dosavadní výzkumy nám nedávají ani dostatek informací o tom, jak Comirnaty (vakcína Pfizer/BioNTech) funguje u lidí po prodělané nákaze Sars-CoV2 (covid-19), tedy ani o bezpečnosti vakcíny Comirnaty u osob, které již onemocnění covid-19 prodělaly 5.

Jen výjimečně se ozvou hlasy připomínající, že při hodnocení profitu a rizika je nutno myslet i na „fenomén, kdy za určitých okolností vytvářené protilátky místo ochrany umožní rychlejší rozvoj infekce při opakovaném setkání s ní.

“ 6 Z pochopitelných důvodů pak žádná studie neprobíhala tak dlouho, aby se dala vyloučit škodlivost, která by se projevila až s delším časovým odstupem od podání vakcín.

Ospravedlnění plošného očkování nenacházíme zatím ani ve slibované ochraně „zranitelných“. Ještě poměrně nedávno (30. 12. 2020) SÚKL na svých stránkách 5 uváděl, že „Vliv očkování vakcínou Comirnaty na komunitní šíření viru SARS-CoV-2 není doposud znám. Zatím není známo, kolik očkovaných lidí může nadále být přenašečem a šiřitelem viru.

“ Toto tvrzení, které bylo z informací na stránkách SÚKL odstraněno, plně koresponduje s platným doporučením České vakcinologické společnosti ČLS JEP ze dne 30. 12.

 2020 7, ve kterém se uvádí, že „Do získání údajů o účinnosti vakcinace v prevenci asymptomatické infekce a v prevenci přenosu infekce nejsou očkované osoby zbaveny povinnosti karantény po kontaktu s covid-19 pozitivní osobou.“, jakož i se zahraničními zdroji, např. 8.

Přesto jsou obyvatelé ČR vedeni, a to bohužel nikoli otevřenou racionální argumentací, ale především zastrašováním a přísliby benefitů a bonifikace, aby se nechali proti onemocnění covid-19 očkovat.

Stát si je jistě vědom, že pokud má přes výše uvedené výhrady potřebu plošného proočkování populace proti onemocnění covid-19, měl by potenciálně očkovaným uspokojit jejich potřebu bezpečí a jistoty a přislíbit, že pokud dojde v důsledku očkování k nějakému problému, očkovaný nebude na jeho řešení sám.

A stát prostřednictvím prohlášení ministra zdravotnictví garanci za očkování proti covidu-19, „jejíž součástí je i odškodnění pro občany, kterým by vakcína způsobila zdravotní komplikace“ převzal 9, respektive převzal ji zákonem č. 569/2020 Sb.

, o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění covid-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a o změně zákona č. 48/1997 Sb.

, o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZCV), účinným dnem vyhlášení, tedy 23. 12. 2020.

Ustanovení § 2 nadepsaného zákona (ZCV), s velkorysým nadpisem „Náhrada újmy způsobené očkované osobě léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku pro očkování proti onemocnění covid-19“, obsahuje následující text: „Stát nahradí osobě, která se nechala očkovat léčivým přípravkem podle § 1 odst.

1 (jedná se o očkovací látky proti covid-19), újmu způsobenou očkováním léčivým přípravkem podle § 1 odst. 1, došlo-li následkem tohoto očkování k zvlášť závažnému ublížení na zdraví očkovaného, vytrpění bolesti, ztrátě na výdělku nebo ztížení společenského uplatnění. Pro posouzení této újmy a rozsah náhrady se použije zákon č. 116/2020 Sb.

, o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, obdobně.“

Nelze si nepoložit otázku, z jakého důvodu má být v rámci motivace obyvatel k očkování odškodňováno pouze zvlášť závažné ublížení na zdraví očkovaného, a ne jakékoli ublížení na zdraví, respektive jakákoli újma (majetková i nemajetková – ve smyslu náhrady újmy podle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) spojená s očkováním.

Pokud si nechceme připustit možnost, že se jedná o situaci trefně vyjádřenou lidovým příslovím „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“, jediným vysvětlením je, že se jedná o předpis šitý horkou jehlou, ohledně uvedeného pojmu neúplně opsaný ze z. č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním (dále jen ZNUO).

Ani ZNUO však není oním očekávaným předpisem, který měl být motivem k obecné proočkovanosti populace.

Formulace § 2 ZNUO v budoucnu pravděpodobně povede k tomu, že řada poškozených minimálně částečně nebude moct využít benefit domněnky příčinné souvislosti mezi újmou na zdraví a povinným očkováním, formulované v § 3 tohoto zákona, a bude muset nadále prokazovat zavinění a příčinnou souvislost jako v jiných případech po účinnosti z. č. 89/2012 Sb.

V současnosti je „drobným nedostatkem“ této normy, resp. jejího § 3, odkaz na prováděcí předpis, který má stanovit pravděpodobný následek daného povinného očkování, na nějž je vázána domněnka příčinné souvislosti. Ačkoli byl ZNUO přijatý v listopadu 2019 a publikovaný byl 4. 3.

 2020, prováděcí předpis jaksi uvízl v legislativním procesu Ministerstva zdravotnictví ČR, jinými slovy – prováděcí vyhlášku k dnešnímu dni nemáme. V tento moment můžeme tedy snad vycházet alespoň ze záměru předkladatele ZNUO, který jako přílohu k návrhu zákona přiložil i návrh vyhlášky.

V příloze návrhu prováděcí vyhlášky se uvádí:

„Následky povinného očkování spočívající v újmě na zdraví, u kterých je na základě odborného medicínského poznání pravděpodobné, že nastanou, a doba, ve které tyto následky po provedení daného povinného očkování nastanou, se uvádí ve struktuře
− Druh očkovací látky
− Druh újmy na zdraví
− Doba, ve které obvykle újma na zdraví nastane

Očkovací látky obsahující tetanový toxoid (např. DTaP, DTP, DTP-Hib, DT, Td nebo TT)
A. Anafylaxe nebo anafylaktický šok
do 4 hodin
B. Brachiální neuritis
2 až 28 dní
C. Encefalopatie (nebo encefalitida)
do 72 hodin

Očkovací látka proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám nebo kterékoli její složce (např. MMR, MR, M, R)
A. Anafylaxe nebo anafylaktický šok
do 4 hodin
B. Encefalopatie (nebo encefalitida)
5 až 15 dní

Vakcíny obsahující virus rubeoly (např. MMR, MR, R)
Chronická artritida
7 až 42 dní

Vakcíny obsahující virus spalniček (např. MMR, MR, M)
A. Trombocytopenická purpura
7 až 30 dní
B. Spalničky vyvolané vakcinačním kmenem: Virové infekce u imunodeficientních příjemců
6 měsíců

Vakcíny obsahující virus inaktivovaný polio (např. IPV)
Anafylaxe nebo anafylaktický šok
do 4 hodin

Vakcíny proti hepatitidě B
Anafylaxe nebo anafylaktický šok
do 4 hodin“

Že ve výše uvedené příloze zamýšlené prováděcí vyhlášky k ZNUO nenalezneme očkování proti onemocnění covid-19 jistě není šokující, když víme, kdy byla předkládána.

Zůstává však otázka, jaké tedy předpokládané následky spojované s očkováním proti onemocnění covid-19 by mohly být považované za tak závažné, že by je byl stát ochoten odškodňovat podle ZNUO, pokud by i pro odškodnění újmy způsobené očkované osobě léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku pro očkování proti onemocnění covid-19 akceptoval domněnku příčinné souvislosti mezi újmou na zdraví a očkováním proti onemocnění covid-19, formulované v ust. § 3 ZNUO v případě povinného očkování. Že by se § 3 ZNUO vztahoval i na odškodňování podle ZCV, jasné není. Podle § 2 ZCV se totiž ZNUO použije pouze pro posouzení újmy a rozsahu náhrady, o domněnce příčinné souvislosti ani o způsobu uplatnění náhrady není v ZCV ani zmínka.

K pojmu „zvlášť závažné ublížení na zdraví“ si ještě dovolím podotknout, že pokud ho zákonodárce nedefinuje, vystavuje eventuální poškozené při jejich budoucím uplatňování náhrady újmy výkladovému souboji za použití dosavadní judikatury, přičemž řada závažných poškození zdraví může zůstat neodčiněna. To je ovšem v zásadním rozporu s požadavkem čl. 24 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně na spravedlivou náhradu škody osobě, která utrpěla újmu způsobenou zákrokem (rozuměj medicínským).

Dobré zdraví se velkou měrou podílí na kvalitě našich životů. Je třeba o něj pečovat, a to především preventivně, je-li to možné. Spolu se zdravým životním stylem a dodržováním hygienických pravidel se na prevenci onemocnění významně podílí vakcinace. Zatímco v některých případech očkování chrání především očkovaného (např.

 očkování proti tetanu), v jiných případech se může významně podílet na snížení nemocnosti a úmrtnosti v populaci a v důsledku toho i na nákladech státu na léčbu a dávky sociální podpory.

Jak vyplývá i z důvodové zprávy k návrhu ZNUO, „stanovení povinného očkování je důsledkem zdravotní politiky“ státu, a proto by stát měl nést odpovědnost za újmu na zdraví způsobenou v důsledku jím stanoveného povinného očkování.

Dosavadní praxe byla očkovat pouze vakcínami, které prošly dlouhodobým výzkumem a jsou opravdu bezpečné, a není tedy třeba mít obavy, že by byl stát příliš ekonomicky zatížen kompenzací veškeré újmy, která by potenciálním poškozeným vznikla.

Domnívám se, že nejen spravedlivým řešením, ale i řešením v souladu s výše uvedeným čl.

24 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně by bylo kompenzovat jakoukoli újmu vzniklou v souvislosti s povinným očkováním, s taxativně uvedenými výjimkami, které by se týkaly újmy, která by byla proporcionální k přínosu očkování i pro samotného očkovaného, jako např. místní reakce či krátkodobě zvýšená tělesná teplota.

Co se týká očkování proti onemocnění covid-19, které v tento moment není vysloveně uvedeno jako očkování povinné ve smyslu z. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a vyhl. č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, je třeba vzít v úvahu dva aspekty.

Na jedné straně je zde enormní zájem státu na prevenci šíření tohoto infekčního onemocnění a na eventuálním budování kolektivní imunity populace.

Na druhé straně stojí autonomie očkovaného, od něhož se očekává, že v zájmu ochrany veřejného zdraví umožní zásah do své integrity a potenciálně ponese následky na zdraví, u nichž v tento moment není postaveno najisto, že v souvislosti s očkováním nevzniknou.

Bez ohledu na možný počet případů náhrady újmy v souvislosti s očkováním proti onemocnění covid-19 se domnívám, že potřeba plošné proočkovanosti populace mluví jasně pro pozitivní motivaci potenciálně očkovaných v podobě náhrady případné újmy ve smyslu předchozího odstavce, tedy jakékoli újmy spojené s očkováním, a to bez povinnosti prokazovat příčinnou souvislost.

Pokud to stát s proklamovanou garancí za očkování, o jehož potřebnosti a bezpečnosti se pokouší veřejnost přesvědčit, myslí vážně, na legislativním zpracování garancí by měl urychleně zapracovat.

Autorka:  JUDr. Vladana Vališová, LL.M., působí jako advokátka a rozhodce Mezinárodního rozhodčího soudu při ČMKBK a Sboru rozhodců FAČR, je rovněž rozhodce Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR.

Foto: Pixabay

1 Jitka Zadražilová, Novinky.cz (18. 1.2021): Německo má problém, zdravotníci se nechtějí nechat očkovat – https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/nemecko-ma-problem-zdravotnici-se-nechteji-nechat-ockovat-40347875 , dostupné 18. 1. 2021.

2 Anna Lacinniková: Po vakcíně zemřelo v Norsku 23 lidí. Pro vážně nemocné může být fatální, tvrdí institut, CNN Prima News (15. 1. 2021) – https://cnn.iprima.cz/ockovani-proti-covid-19-muze-byt-pro-starsi-nemocne-lidi-riskantni-varuji-norsti-vedci-17177?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=501710&dop_req_id=ug4QjBkbZgj-202101152159&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box.

3 Ochrnutý nerv? Izrael hlásí případy s vedlejšími účinky vakcíny proti covidu, Parlamentní listy (16. 1. 2021) – https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Ochrnuty-nerv-Izrael-hlasi-pripady-s-vedlejsimi-ucinky-vakciny-proti-covidu-650532 , dostupné 18. 1. 2021.

4 Lukáš Marek: Izrael má data o účinnosti první dávky vakcíny. Hlásí dobrou i špatnou zprávu, Seznam zprávy (14. 1. 2021) – https://www.seznamzpravy.cz/clanek/skvela-zprava-z-izraele-jedna-davka-vakciny-zpomali-sireni-ma-to-ale-hacek-137464#seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=6zVvJWr4iH6-202101142151&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz, dostupné 18. 1. 2021.

5 Očkování proti covid-19: Otázky a odpovědi o vakcíně Comirnaty, SÚKL – https://www.sukl.cz/sukl/comirnaty-prehledne-dulezita-fakta-o-prvni-podminecne, dostupné ve verzi z 30. 12. 2020 na http://web.archive.org/web/20201230055636/https://www.sukl.cz/sukl/comirnaty-prehledne-dulezita-fakta-o-prvni-podminecne.

6 Angelika Bazalová: Ohroženým stačí jedna dávka vakcíny. Ale hlavně rychle, nabádá imunolog Thon, Novinky.cz – https://www.novinky.cz/domaci/clanek/ohrozenym-staci-jedna-davka-vakciny-ale-hlavne-rychle-nabada-imunolog-thon-40347639#dop_ab_variant=0&dop_req_id=FTtbgcAKFul-202101130834&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz, dostupné 18. 1. 2021.

7 https://www.infekce.cz/Legislativa/DPockovaniCov1220.pdf, dostupné 18. 1. 2021.

8 Stacey McKenna: Vaccines Need Not Completely Stop COVID Transmission to Curb the Pandemic, Scientific American (18. 1. 2021) – https://www.scientificamerican.com/article/vaccines-need-not-completely-stop-covid-transmission-to-curb-the-pandemic/.

9 Stát se zaručil za vakcínu. Prokázat nežádoucí účinky bude složité, říkají experti, iDNES.cz (8. 12. 2020) – https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/koronavirus-v-cesku-vakcina-odskodneni-zdravotni-nasledky-jan-blatny-stat-zatim-nikoho-neodskodnil.A201207_152233_domaci_chtl, dostupné 19. 1. 2021.

Co vás zajímá o očkování proti covid-19

26.1.2021 | #Pojištěnci | #Plátci | #Poskytovatelé

Vážení klienti ZP 211. Očkování proti covid-19 je tématem dne a přináší mnoho otázek. Na ty nejzákladnější vám nabízíme odpovědi.

• Je očkování proti covidu povinné?

Očkování proti onemocnění covid-19 je v České republice zcela dobrovolné.

• Kolik mě bude očkování stát?

Očkování je hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění všem osobám, které jsou v ČR pojištěny u některé ze zdravotních pojišťoven. Může se tedy jednat jak o občana s trvalým pobytem v ČR, tak o cizince.

• Je možné, aby byl očkován i manžel, který má cizí státní příslušnost a žije v ČR?

Státní příslušnost není rozhodující. Pokud je manžel pojištěncem české zdravotní pojišťovny a má tak nárok na úhradu zdravotních služeb z prostředků veřejného zdravotního pojištění, může se k očkování zaregistrovat.

U zahraničních pojištěnců, kteří mají v ČR nárok pouze na poskytnutí nezbytné péče s Evropským průkazem zdravotního pojištění, je nutné posoudit, zda je očkování nezbytné vzhledem k délce plánovaného pobytu v ČR.

• Od jakého věku se bude očkování provádět?

Vakcíny jsou vyvíjeny pro dospělé. Pro děti nebo těhotné ženy alespoň zpočátku vhodné nebudou.

Očkování se nedoporučuje u osob se silnými alergiemi nebo poruchami imunity. Tyto osoby by se měly vždy poradit se svým ošetřujícím lékařem.

• Mohu nechat očkovat i svoje děti?

Vakcíny jsou vyvíjeny pro dospělé. Pro děti v současné době vhodné nejsou.

• Budu mít možnost vybrat si vakcínu?

Zatím tato možnost není a ani se nepředpokládá, dodávky očkovacích látek jsou do České republiky omezené. Do budoucna tato možnost může připadat v úvahu, až bude očkovacích látek dostatek.

Všechny vakcíny jsou bezpečné. Před uvedením na trh procházejí rozsáhlými klinickými testy, které odhalí případné nežádoucí účinky.

Vakcíny se testují na desítkách tisíc dobrovolníků pod lékařským dohledem. Všechny vakcíny před tím, než se dostanou do České republiky, musí být registrovány evropskou registrační agenturou (EMA), tím je zaručena jejich bezpečnost, účinnost a farmaceutická jakost. Bezpečnost vakcín je kontinuálně sledována i po jejich registraci a uvedení na trh.

• Je opravdu očkování účinné i na mutaci viru?

V tuto chvíli není důvod očekávat, že by imunita vyvolaná očkováním dostupnými vakcínami neměla chránit proti mutaci. Nicméně v tomto ohledu probíhá další sběr dat a analýzy.

• Jaké jsou nežádoucí vedlejší účinky očkování?

Po očkování se může objevit bolest hlavy, únava nebo například bolest svalů. Přibližně každý desátý člověk má po aplikaci vakcíny reakci jako je zčervenání nebo bolestivost v místě vpichu, bolest svalů, únavu, zvýšenou teplotu nebo vyrážku.

Ve velmi vzácných případech se může stát, že se objeví vážnější nežádoucí účinky. Každé očkovací centrum musí zajistit bezprostřední dostupnost lékaře schopného poskytnout první lékařskou pomoc v případě výskytu život ohrožujících komplikací, spojených s aplikací očkovací látky.

• Jaký je časový rozestup mezi aplikací první a druhé očkovací dávky?

• Záleží na druhu očkovací látky:
• Pfizer/BioNTech                           2 dávky / 21 dní
• Moderna                                       2 dávky / 28 dní
• AstraZeneca                                 2 dávky / 28 dní
• CureVac                                        2 dávky / 28 dní
• Johnson&Johnson (Jansen)         1 dávka
• Sanofi Pasteur (GSK)                    2 dávky/ 28 dní
• Novavax                                         2 dávky / 21 dní

• Jak dlouho bude očkování účinné?

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se stále neví, jestli vakcíny dokážou poskytnout dlouhodobou ochranu proti koronaviru. Ačkoliv proběhlo úspěšné studijní testování obou vakcín, kterými se v Česku současně očkuje, a to u několika desítek tisíc lidí, v současnosti se neví, jak dlouho vakcína dokáže tělo před virem chránit.

Lidé, kteří byli během testování naočkovaní, budou nadále sledováni po dobu dvou let. Na základě toho, jak se bude situace vyvíjet, až další studie ukážou, do jaké míry je vakcína účinná v dlouhodobém měřítku a jestli bude po nějaké době potřeba přeočkování. 

• Obdržím potvrzení o aplikaci očkovací látky (očkovací průkaz, příp. elektronické potvrzení)?

Každý obdrží tzv. certifikát o očkování.

• Jaké výhody z toho, že se nechám naočkovat, budou plynout (myšleno tak, jestli po naočkování budu muset nosit roušku)?

Zatím se diskutuje o tom, jestli a jaké by měly být motivační prvky a jaké budou úlevy pro očkované osoby. Zatím se např. zdá, že některé letecké společnosti chtějí přepravovat pouze očkované jedince, což nebude až tak jednoduché.

Co se týče roušek, je to zatím nejasné, tím spíše, že po očkování zřejmě nenastává úplná, sterilizační imunita.

• Můžu onemocnět covidem, přestože budu očkován?

Ano, může dojít k tomu, že se nakazíme, a to zejména mezi aplikací 1. a 2. dávky. Zatím se na základě klinického hodnocení tvrdí, že je nutné u dvoudávkové vakcíny mít plnou protekci, tedy nechat se opravdu očkovat dvakrát. Aplikují se nejčastěji s odstupem 21 až 28 dní. Účinnost pak bude 93 až 94 procent. Očkování chrání především před těžkým průběhem nemoci s orgánovým postižením.

• Má smysl se nechat naočkovat, pokud mám již z prodělané nemoci v těle protilátky?

Získaná postinfekční imunita není dlouhodobou ochranou a byly zaznamenány výjimečné případy, kdy lidé onemocněli dvakrát po sobě s odstupem jednoho nebo dvou měsíců. Očkovací látka má vytvořit vyšší hladinu protilátek, a proto je takto získaná imunita také dlouhodobější.

• Nejsem schopný se do očkovacího centra dostavit, jinými slovy jsem imobilní. Co mám dělat?

V tomto případě kontaktujte svého praktického lékaře, který vám poradí a pomůže.

• Pokud se nejsem schopný dostavit na očkovací místo, mohu se nechat naočkovat doma?

Očkovací látky dostupné v současné době (Pfizer/BioNTech a Moderna) bohužel nejsou z logistických důvodů vhodné pro očkování osob v domácím prostředí.

V případě imobilních pacientů, kteří se nemohou dostavit do očkovacího místa, Ministerstvo zdravotnictví ČR ve shodě se Sdružením praktických lékařů a krajskými koordinátory očkování doporučuje očkování těchto osob v době, kdy budou k dispozici očkovací látky, které nebudou tolik náchylné ke znehodnocení při přepravě a skladování mimo stav hlubokého zmrazení (AstraZeneca/Johnson&Johnson).

Očkování tak bude probíhat prostřednictvím praktických lékařů podle individuálního stavu pacienta, nikoli přes Centrální rezervační systém. Lékař se s pacientem dohodne na nejvhodnějším způsobu očkování.

Pokud se tedy osoba ze závažných zdravotních důvodů nemůže dostavit do očkovacího místa, je pravděpodobné, že z logistických důvodů u ní nebude možné provést očkování vakcínami Pfizer/BioNTech či Moderna.

Osoba by měla kontaktovat praktického lékaře a domluvit se s ním na postupu, který pro ni bude nejvhodnější. Objednání neproběhne přes Centrální rezervační systém.

Role zdravotní pojišťovny

• Bude dělat zdravotní pojišťovna na očkování nějaké pořadníky?

Zdravotní pojišťovny nebudou sestavovat žádné seznamy a pořadníky zájemců o očkování.

Ne, že by nemohly nebo nechtěly pomoci, ale jejich role je jiná.

  K tomuto účelu slouží minimálně v úvodu a pro plně mobilní pojištěnce Centrální rezervační systém, na který jsou napojena očkovací centra a další zdravotnická pracoviště, která se na očkování podílejí.

Následně se počítá, nejen u imobilních pojištěnců, aktivní role při objednávání a zajišťování očkování zejména ze strany praktických lékařů pro dospělé.

• Bude ZP MV ČR kontrolovat pořadník na očkování, aby nebyli zvýhodněni pojištěnci konkurenčních zdravotních pojišťoven?

Pořadí v pořadníku na očkování není závislé na tom, u které zdravotní pojišťovny jste pojištěni. Rozhodující je, zda patříte do některé prioritní skupiny (senioři 80 a více let, zdravotníci). Dalším rozhodujícím kritériem jsou informace o vašem zdravotním stavu, které vyplníte v Centrálním rezervačním systému přímo při registraci k očkování.

V případě, že je vám více než 80 let a jste imobilní, kontaktujte svého praktického lékaře. Máte tak výjimku z registrace přes Centrální rezervační systém, praktik se s vámi individuálně domluví, jak pro vás očkování zajistit.

• Musím pojišťovně hlásit, že jsem se nechal očkovat na covid-19?

Nemusíte. Zdravotní pojišťovny budou informovány samotnými poskytovateli zdravotních služeb, stejně jako v případě, kdy je vám poskytnuta jakákoliv jiná zdravotní péče, hrazená z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Zdravotní pojišťovny budou hradit nejen výkon očkování, ale i samotnou očkovací látku a její distribuci.

• Zajistí ZP MV ČR přednostní termín očkování pro svoje pojištěnce?

Pořadí očkování jednotlivých skupin obyvatel je stanoveno Strategií očkování proti covid-19 v ČR. ZP MV nemůže žádným způsobem ovlivnit ani množství, ani prioritizaci osob, objednávání ani koordinaci samotného očkování.

Očkování bude v ČR probíhat ve dvou fázích. V první fázi 1A budou očkovány rizikové skupiny (osoby ve věku 80 a více let, pacienti v LDN či klienti pobytových sociálních služeb) a zdravotníci.

Jakmile budou naočkovány skupiny z fáze 1A, přistoupí se k další fázi. Do té už spadá více skupin obyvatel, bude tedy nastavená určitá prioritizace. Tzn.

, budete se moci do systému přihlásit a vyplníte své údaje. Na jejich základě vám bude vypočteno bodové skóre a zohledněna bude také dostupnost vakcín.

Dle těchto ukazatelů budete vyzváni zaregistrovat se na nějaký z vám nabídnutých termínů.

Registrace k očkování

• Kde a kdy se mohu na očkování přihlásit?

Registrovat se je možné následujícími způsoby:

• Co mám dělat, když nemám počítač ani internet?

V takovém případě se můžete s žádostí o pomoc při registraci k očkování obrátit telefonicky na linku 1221, požádat o pomoc svého praktického lékaře nebo se obrátit na obecní či městský úřad.

• Existuje nějaký seznam míst, kde mi s registrací někdo pomůže?

1. S žádostí o informace a pomoc s registrací se můžete obrátit telefonicky na níže uvedené telefonní linky jednotlivých krajů:
2. Jihočeský kraj
3. Tel.:800 100 450
4. Seniorům nad 80 let se zde dostane informace o očkování proti covidu-19 a dále pomoc s vyplněním registračního formuláře, výběrem očkovacího centra a objednáním termínu na očkování.

Provoz: 8-16 hodin. Provozní doba bude případně upravena podle zájmu volajících.

• Moravskoslezský kraj
• Tel. 800 720 210
• Denně 8-18 hodin, včetně sobot a nedělí.
• Ústecký kraj
• Tel. 475 657 691
• Denně 8-18 hodin, včetně víkendů.
• Jihomoravský kraj
• Tel. 800 129 921
• Pomohou registrovat obyvatele Jihomoravského kraje starší 80 let v pracovní dny 8-16 hodin.
• Královéhradecký kraj
• Tel. 495 817 110
• Ve všední dny 9-15 hodin.
• Liberecký kraj
• Tel. 800 880 066
• Ve všední dny 8-16 hodin a o víkendech 8-14 hodin.
• Kraj Vysočina
• Tel. 564 602 602
• Denně 8-20 hodin.
• Karlovarský kraj
• Tel. 607 600 017
• Denně 8-18 hodin.

• Co k registraci potřebuji?

Aby mohla být registrace správně provedena, připravte si:

Mobilní telefon – na ten vám budou zaslány dva PIN kódy.  Jeden pro registraci k očkování, druhý pro rezervaci termínu očkování.

Kartičku pojištěnce nebo občanský průkaz – při registraci je třeba vyplnit vaše rodné číslo a název vaší zdravotní pojišťovny.

• Bude mi termín aplikace očkovací látky přidělen nebo si mohu vybrat?

Termín očkování si budete moci vybrat z konkrétních nabízených termínů přímo v Centrálním rezervačním systému.

• Je možné nějak změnit již přidělený termín k očkování?

Termín očkování můžete změnit pouze telefonicky přes linku 1221 anebo kontaktováním očkovacího centra. V případě změny termínu 1. dávky se automaticky změní termín 2. dávky.

• Budu upozorněn na datum aplikace druhé dávky očkovací látky (např. SMS, e-mail)?

Termín bude domluven na místě při první aplikaci. Od března se počítá se služnou SMS. Vícezde:

V případě, že nestihnu aplikovat druhou dávku v určeném termínu z důvodu nemoci, jak mám postupovat?

Je třeba konzultovat s očkovacím místem, popř. ošetřujícím lékařem.

Důležité odkazy:

https://koronavirus.mzcr.cz/ockovani-proti-covid-19/

https://covid.gov.cz/situace/ockovani