Lupénka je neinfekční zánět kůže. Nejčastěji postihuje kůži nad lokty, koleny, v křížové krajině nebo ve kštici, kde se tvoří červené ohraničené vyvýšené plochy kryté bělavými šupinami.
Lupénka však může mít i projevy na nehtech a může postihovat rovněž klouby (u 5–35 % pacientů). Lupénka je onemocnění, které se nepravidelně dědí a považuje se za chorobu svázanou s imunitními změnami, které mohou být nastartovány provokujícími faktory.
Patří mezi nemoci významně zhoršující kvalitu života.
Mohu lupénkou onemocnět?
Lupénka se vyskytuje často, a to u 1,5–7 % osob v Evropě i v USA. Některé typy lupénky jsou častější u žen. Psoriáza začíná buď do 40 let věku a její výskyt je v rodině pacienta častější, nebo se první příznaky objevují po 40. roce a potom rodinný výskyt lupénky nebývá patrný.
Dědičnost. Pravděpodobnost výskytu lupénky u dítěte v případě postižení jednoho rodiče je 8–30 %, mají-li psoriázu oba rodiče, je tato pravděpodobnost 41–75 %. Provokující faktory vnější a vnitřní. Vnější mohou být fyzikální (tření, tlak, poranění), chemické (podráždění kůže detergenty).
Ke vzniku lupénky mohou vést také některé kožní nemoci (alergický kontaktní ekzém). Vnitřní provokující faktory zahrnují infekční nemoci, metabolické vady (obezita), léky (glukokortikosteroidy, antagonisté beta-receptorů, soli lithia aj.), dále alkohol, kouření, stres.
Jak lupénka vypadá?
Lupénka postihuje nejčastěji kůži (psoriasis vulgaris), u části pacientů se může rozvinout onemocnění kloubů (arthritis psoriatica).
Lupénka na kůži (psoriasis vulgaris)
Podle vzhledu je možné projevy lupénky rozdělit na:
- Typická, chronická psoriáza – je nejčastější formou lupénky (trpí jí až 95 % pacientů). Základním projevem na kůži jsou vyvýšená červená ložiska krytá šupinami. Nalézají se na kůži trupu a končetin, kštice, na dlaních a ploskách nebo v místech kožních záhybů a na genitálu.
- Akutní psoriáza je častá u dětí a mladých osob. Základním projevem na kůži jsou pupínky, neštovičky nebo drobná červená ložiska postihující kůži trupu a končetin symetricky, někdy mohou splývat a vést k zarudnutí celého povrchu těla. Nejzávažnějším, vzácným, ale život ohrožujícím typem lupénky je stav, kdy kůže náhle zarudne, pálí, po několika hodinách se začnou na celém povrchu těla tvořit drobné, splývající neštovičky a mokvavé plochy. Tento typ lupénky doprovázejí celkové příznaky – horečka, únava, zimnice, zrychlený tep a dech, za 2–3 měsíce může dojít k výpadu vlasů. Příznaky: lupénka může svědit (nejvíce projevy ve kštici a na genitálu), někdy projevy pálí.
Lupénka nehtů (psoriasis ungium)
Lupénka nehtů bývá na palcích nohou nebo na nehtech rukou. Projevuje se jako dolíčkování, ztluštění a žlutě hnědé skvrny pod nehtovou ploténkou (tzv. olejové skvrny). Doprovází často postižení kloubů, artropatickou psoriázu.
Lupénka na kloubech (psoriatická artritida)
Je vzácná před 20. rokem života. Může se však vyskytnout i u osob, které nemají patrné příznaky lupénky na kůži.
Psoriatická artritida má několik klinických typů, zánět může postihovat drobné klouby rukou a nohou, úpony šlach, klouby páteře (krční, bederní), kyčle. Postižené klouby jsou oteklé, zarudlé.
Časté jsou současné kožní změny na bříškách prstů nebo kolem nehtů a změny na nehtech.
Co je vhodné při lupénce vyšetřit?
Vyšetření vzorku kůže – histopatologie: v místním znecitlivění injekcí se po dezinfekci kůže odebere malý vzorek postižené kůže (obvykle kruhovým nožem v průměru 4–8 mm). Vzniklá ranka se nechá sama zhojit nebo se uzavře stehem.
Vzorek se vyšetří mikroskopicky, výsledek je obvykle známý do týdne. Vyšetření krve: doporučuje se u akutní lupénky a u lupénky kloubů vždy, u chronické lupénky kůže se provádí v rámci pátrání po event. doprovodných nemocech.
Důvodem vyšetření krve není stanovení diagnózy lupénky, ale zjištění celkového zdravotního stavu a včasné odhalení přidružených nemocí. Diagnostika lupénky
Lupénku kůže diagnostikuje kožní lékař na základě klinického obrazu, event. potvrzeného histopatologickým vyšetřením. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit nemoci, které mohou lupénku připomínat (např. reakce po podání léku, syfilis, ekzém). Lupénku kloubů diagnostikuje revmatolog.
Léčba lupénky
Vždy je nutné pátrat po provokujících faktorech a zajistit jejich odstranění. Všechny nemocné s lupénkou musí vyšetřit kožní lékař, který musí stanovit diagnózu a doporučit praktickému lékaři terapeutický postup. Praktický lékař se stará o nemocné s chronickou lupénkou, která nepřesahuje 5 % tělesného povrchu.
Léčba všech ostatních typů lupénky kůže patří výhradně do rukou dermatologa. Místní léčba je základem v péči o pacienty s lupénkou. Zahrnuje promazávání kůže (emoliencia) a léčebné koupele, dále kožní lékař předepisuje léky, které tlumí zánět a normalizují poruchu rohovění kůže (tzv. antipsoriatika).
Jsou to hlavně vitamín D, vitamín A, dehet. Při zahájení léčby se tyto léky kombinují obvykle s hormonálními léky (kortikosteroidy). Celková léčba je vyhrazena pro těžké formy lupénky. Využívají se jednak klasické léky – cyklosporin A, retinoidy (deriváty vitamínu A) a metotrexát nebo tzv.
biologika (adalimubab, etanercept, infliximab, ustekinumab). Biologika se indikují v případech, kdy předchozí léčba selhala nebo ji nelze použít z jiných důvodů. Biologika jsou omezena na použití v Centrech biologické léčby při fakultních či krajských nemocnicích.
Fototerapie využívá ultrafialové (UV) světlo, nejúčinnější vlnová délka je od 308 nm do 314 nm, tzv. úzkopásmové UVB. Používají se k tomu speciální lampy pracující na podobném principu jako solária. Někdy se léčba světlem kombinuje s podáváním léčiv zcitlivujících kůži k záření (PUVA).
Doporučuje se aplikovat fototerapii UV zářiči přímo na kožní projevy, nikoli na zdravou kůži. Fototerapii provádějí kožní lékaři ve zdravotnických zařízeních přístroji k tomu schválenými.
Další možnosti léčby
Lázeňská léčba lupénky je možná v lázních v ČR a SR.
Během 4týdenního lázeňského pobytu je pacient léčen obvykle fototerapií a místními léky, současně je mimo pracovní a domácí prostředí, má dietní stravu a potká se stejně postiženými nemocnými.
Pobyt v lázních tak proto působí na celkový zdravotní i psychický stav pacienta. Lázeňská léčba buď navazuje na léčbu v nemocnici nebo na ni přijede pacient z domova, lázně může předepsat ošetřující lékař (kožní nebo praktický lékař).
Přírodní produkty jsou vhodné mezi obdobími vzplanutí lupénky nebo jako doplněk léčby místními i celkovými léky.
Psychoterapie má velký význam, neboť lupénka významně zhoršuje kvalitu života, pacienti jsou vystaveni trvalému tlaku okolí, mívají deprese.
Dieta má význam u obézních pacientů, u akutních stavů a u pacientů s přidruženými chorobami – doporučuje se středomořská dieta, tj. strava bohatá na zeleninu, ovoce, bílá masa, ryby, nenasycené mastné kyseliny, zákaz alkoholu a kouření.
Fyzická aktivita je důležitá pro žádoucí redukci hmotnosti.
Průběh lupénky
Průběh lupénky je nepředvídatelný, obvykle chronický, po působení provokujících faktorů dochází ke vzniku nových projevů nemoci. Méně často se může u někoho lupénka objevit jednou za život, nebo naopak jsou projevy přítomny trvale.
Prevence
Udržovací terapie (promazávání kůže, užívání léčebné kosmetiky) a prevence vzniku provokujících faktorů – zdravý životní styl (dieta, pravidelný životní rytmus, dostatek spánku, žádný stres, alkohol a kouření, duševní hygiena aj.), předcházení vzniku infekcí a jejich důsledná léčba.
U všech nemocných s lupénkou jsou vhodné kontroly krevního tlaku a odběr krve ke stanovení hladin cukru, tuků, zánětlivých parametrů. Pacienti léčení celkově podávanými léky musejí být kontrolováni pravidelně, nejméně po 3 měsících.
Pacienti léčení fototerapií by měli být pravidelně dvakrát ročně vyšetřeni pro zvýšené riziko kožních nádorů – počet ošetření UV zářením by za život neměl přesáhnout 250.
Léčba psoriázy patří výhradně do rukou kožního lékaře (dermatologa). Seznam kožních lékařů včetně specialistů na léčbu lupénky naleznete zde.
Mapa zdravotních zařízení.
Lupénka nejsou jen skvrny na kůži – poznejte přidružená onemocnění
Lupénka neboli psoriáza je nenakažlivé onemocnění způsobené zánětlivou reakcí imunitního systému. Nikdo se jí tedy nenakazí, vzduchem ani dotykem se totiž rozhodně nepřenáší.
Viditelně se projevuje na kůži, nehtech a ve vlasech, ale může se projevit i skrze přidružená onemocnění, jako jsou například záněty kloubů a šlach, cukrovka, vysoký krevní tlak, onemocnění srdce a cév nebo deprese.
Lupénka totiž není jenom onemocnění kůže, zasahuje celý organismus, a proto vyžaduje i komplexní léčebný přístup. Z toho důvodu se můžeme setkat také s termínem psoriatická nemoc, který zastřešuje projevy na kůži, ale i ty, které jsou ukryty hlouběji v těle.
1 Blíže si představíme tři vybraná přidružená onemocnění, kterými jsou metabolický syndrom, psoriatická artritida a psychická zátěž spolu s depresí.
Metabolický syndrom
Metabolický syndrom je soubor nemocí a rizikových faktorů, které vedou ke kornatění tepen (ukládání tukových látek do stěny tepny), cukrovce 2. typu nebo infarktu.
Mezi pět základních rizikových faktorů patří porucha přeměny cukrů, porucha přeměny tuků, obezita, dále porucha řízení krevního tlaku a snížená hladina „dobrého“ HDL cholesterolu.
V případě, že se objeví tři z nich, je pravděpodobné, že metabolickým syndromem můžete trpět. Váš zdravotní stav však vždy musí zhodnotit lékař.1
Tyto hodnoty může kontrolovat pouze lékař pomocí rozborů krve. Proto je třeba ho pravidelně navštěvovat v rámci preventivní prohlídky a sdílet informace o obtížích, které by mohly ukazovat na jedno z přidružených onemocnění lupénky.
Jelikož je metabolický syndrom dědičný, je vhodné upozornit lékaře na výskyt cukrovky, obezity nebo zvýšeného krevního tlaku u příbuzných. Pokud lékař diagnózu potvrdí, zaměří léčbu na poruchy metabolismu.
Svou roli ale hraje i pacient, který může jít léčbě naproti dodržováním zásad zdravého životního stylu.1
Psoriatická artritida
Psoriatická artritida je zánětlivé onemocnění kloubů. Nejčastěji postihuje klouby rukou a nohou, které bolí a natékají. Stejné příznaky mohou vykazovat i lokty, kolena, paty nebo páteř. Postiženy mohou být i oči, typický je například zánět spojivky nebo duhovky.
Psoriatická artritida se projevuje bolestmi v klidu, nejčastěji ráno po probuzení nebo v noci. Bolest může být natolik intenzivní, že vzbudí pacienta i ze spaní. Nejvíc rizikovou skupinou jsou lidé s lupénkou ve vlasové části hlavy a pacienti s lupénkou nehtů.
Psoriatickou artritidou trpí čtyři z deseti lupénkářů, její včasné rozpoznání a nasazení vhodné léčby může zabránit trvalému poškození kloubů.2 Léčba se provádí pomocí antirevmatik, případně prostřednictvím biologické léčby, která působí jak na lupénku, tak na psoriatickou artritidu.
Včasná léčba může zastavit rozvoj onemocnění, zmírnit jeho důsledky a zabránit trvalému poškození kloubů.1 Více informací o psoriatické artritidě najdete v rubrice Psoriatická artritida.
Psychická zátěž a deprese
Lupénka mívá dopad na životní spokojenost a sebevědomí pacienta, a to převážně kvůli obavám z reakce okolí. Bohužel psychická nepohoda má až z 80 % vliv na zhoršení nemoci.1 Jak z tohoto začarovaného kruhu ven?
Řešením může být dobrý kamarád, relaxační techniky nebo podpůrné skupiny, kde se scházejí pacienti s lupénkou a sdílejí své příběhy, potíže, ale i radosti. Relevantní podporu představuje i psycholog, který pomůže překonat úzkost, přijmout své tělo a lépe zvládat stres. Psychologické služby jsou v řadě případů zcela hrazeny pojišťovnou.1
Někdy ale může jít o víc než o psychickou nepohodu. U pacientů s lupénkou se vyskytuje deprese mnohem častěji v porovnání se zbytkem populace. O depresi mluvíme, pokud nás špatná nálada trápí déle než dva týdny.
Mezi další příznaky patří ztráta zájmu o dříve radostné věci, potíže se soustředěním, neklid, ztráta smyslu života, sebevražedné myšlenky. V takovém případě se svěřte svému obvodnímu lékaři, který by měl být schopen rozpoznat depresi a zahájit odpovídající léčbu.
V závažnějších případech může být nezbytné vyhledat pomoc psychiatra.1 Více se dozvíte také ve videích na téma Lupénka a deprese.
Při léčbě lupénky je nutné sledovat celkový stav pacienta a pravidelně kontrolovat veškeré ukazatele, které by mohly značit počáteční projevy přidružených onemocnění. Zásadní roli v léčbě má proto i sám pacient.
Je důležité, aby všechny své obtíže, i s kůží zdánlivě nesouvisející, sdílel s dermatologem nebo praktickým lékařem. Ten pak může rozvoj přidruženého onemocnění včas identifikovat a pomocí vhodné léčby tlumit.
3
Reference: 1. GKALPAKIOTIS, Spyridon, HORÁČEK, Jiří, OLEJÁROVÁ, Marta et al., 2019. In: Lupénka: Informační materiál pro pacienty. Praha: Novartis, s. 5–6. 2. Reich K et al. Br J Dermatol 2009; 160: 1040.3. Global report on psoriasis. Světová zdravotnická organizace. 2016. Český překlad Aren- berger P. Globální zpráva O PSORIÁZE, ČS.Dermat, SUPPLE- MENTUM 1, 2017; 92(5): 1–40
Jen necelých pět procent pacientů s lupénkou se dostane k vhodné léčbě
Lupénka neboli psoriáza trápí v tuzemsku okolo čtvrt miliónu lidí.
I když ji nelze zcela vyléčit, pomocí biologických léků je možné ji dostat pod kontrolu a dosáhnout až úplného zhojení kůže.
V České republice se k nim ale včas dostane jen necelých 5 % pacientů s těžkým průběhem nemoci, a to v průměru až po 22 letech od stanovení diagnózy.
Lupénka, která patří mezi chronická autoimunitní onemocnění, postihuje nejen kůži, ale často i nehty a klouby.
Má významný negativní dopad na kvalitu života pacientů a bývá rovněž doprovázena dalšími přidruženými nemocemi jako infarktem myokardu, cévními mozkovými příhodami, diabetem 2. typu či depresemi.
Přestože její příčina není stále známá, lze ji dnes úspěšně léčit. Klíčová je především včasná a vhodně zvolená léčba.
Biologická terapie dokáže zmírnit projevy nemoci na minimum
Pro vývoj léčby lupénky nastal významný zlom v 2. polovině 20. století, kdy byla zjištěna její autoimunitní podstata.
Velkou nadějí pro pacienty se středně těžkou až těžkou lupénkou se stala biologická léčba, která v současnosti dokáže téměř úplně zhojit postiženou kůži a významně ovlivnit kvalitu života pacientů.
„Léčba psoriázy v posledních letech výrazně pokročila, a pacienti se tak již nemusejí spokojit pouze s částečným zmírněním projevů nemoci. S novými terapeutickými možnostmi dnes můžeme u pacientů s těžšími formami psoriázy dosáhnout až úplného uzdravení kůže.
Biologická léčba přináší pacientům rychlou úlevu a má výborný bezpečnostní profil s minimem nežádoucích účinků. Rovněž její dávkování je pro pacienty komfortní a snižuje počet návštěv u lékaře,“ říká dermatovenerolog 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, FCMA.
S nástupem nových, vysoce účinných biologických léků byla v roce 2019 Českou dermatovenerologickou společností ČSL JEP navržena nová doporučení v léčbě psoriázy, která se shodují s evropskými doporučeními z téhož roku.
V současnosti je léčba této nemoci považována za účinnou pouze v případě, že bylo dosaženo téměř úplného nebo úplného vymizení projevů nemoci. Významným faktorem při posuzování úspěšnosti léčby se také stalo zlepšení kvality života pacientů.
Pokud se nepodaří dosáhnout minimálního nebo žádného vlivu lupénky na kvalitu života pacienta, je léčba považována za nedostačující. I přesto v praxi léčba pacientů v ČR stále neodpovídá aktuálním doporučením.
Jen 4,5 procenta pacientů se dostane k účinné léčbě
Většina psoriatiků se k odpovídající léčbě stále nedostane včas, jsou léčeni nevhodně, nebo nedostatečně. V České republice lupénkou trpí přibližně 2,5 % populace, tedy okolo 265 tisíc lidí, z nichž se ale léčí pouze 90 tisíc pacientů.
Neuspokojivá je rovněž situace z hlediska typu nasazené léčby a jejích výsledků. „Podle epidemiologických dat by mělo být k biologické léčbě indikováno až 60 tisíc pacientů. V současné době je však takto léčeno jen 2800 psoriatiků, tedy asi 4,5 procenta z těch, kteří by léčbu potřebovali.
K biologické léčbě se pacienti v ČR dostávají v průměru až po 22 letech od stanovení diagnózy a po 10 letech závažného průběhu lupénky. Až 60 procent pacientů uvádí, že kvalita jejich života je v důsledku nemoci na extrémně nízké úrovni,“ upozorňuje farmakoekonom MUDr.
Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (iHeta).
Přístup k účinné léčbě lupénky v ČR komplikují přísně nastavená úhradová kritéria. Podle nich je biologická léčba nasazována až po selhání minimálně dvou typů systémové terapie.
Ze studie provedené mezi pacienty s těžkou formou lupénky vyplynulo, že celých 67 % z nich je léčeno neuspokojivě a potřebovalo by biologickou terapii.
Studie zároveň ukázala, že i k systémové léčbě se pacienti dostávají až po dlouhé době, v průměru po 13 letech nasazení lokální léčby, během níž vystřídají devět různých léčivých přípravků.
Nevyléčitelná, ale léčitelná
Lupénka je chronické zánětlivé onemocnění, které se viditelně projevuje zánětlivými, červenými, šupinatými a pro pacienta velmi nepříjemnými ložisky na kůži. Přestože příčinu jejího vzniku zatím známe jen částečně, je již prokázáno, že jí trpí lidé, kteří pro ni mají genetickou dispozici. Mezi nejčastější spouštěcí faktory patří velká psychická zátěž, např.
chronický nebo extrémní stres či vyčerpání. Mohou ji vyvolat také infekční onemocnění a záněty, hormonální změny, ale i některé léky, negativně ji ovlivňuje také nezdravý životní styl. Nemoc postihuje ve stejné míře muže i ženy a nejčastěji se objevuje v rané dospělosti. Včasnou a správně zvolenou léčbou však lze s nemocí úspěšně bojovat a dostat ji pod kontrolu.
Více informací o lupénce a její léčbě naleznou pacienti např. na webu mamlupenku.cz.
Na stránkách si mohou také otestovat závažnost svého onemocnění a jeho vliv na kvalitu života či vyhledat nejbližšího odborníka na léčbu psoriázy, který je certifikovaný Českou dermatovenerologickou společností ČSL JEP.
Pacienti na webu najdou také užitečné rady, jak se dobře připravit na konzultaci s dermatologem. Efektivním pomocníkem pro zvládání nemoci je i mobilní aplikace Lupénka, která je zdarma ke stažení pro operační systémy Android i iOS.
Lupénka nepostihuje jen kůži, ale i klouby. Nemoc spouští fyzická zátěž i stres
„V jednadvaceti letech jsem si poprvé všiml malého šupinatého ložiska ve vlasech, ale říkal jsem si, že to nic nebude, a moc to neřešil. Přibližně za půl roku po tom mě ale skolila viróza s vysokými horečkami, při které se mi ložiska objevila po celém těle,“ vzpomíná pan Jeřicha.
Přečíst článek ›
Navštívil proto praktického lékaře, který mu bez zaváhání sdělil, že je to lupénka, a dal mu mast na promazávání. To ale příliš nezabíralo. „Kůže se mi odlupovala, praskala a krvácela, často jsem kvůli svým stavům musel strávit několik týdnů v nemocnici,“ popisuje a pokračuje: „Hospitalizace mi přibližně na půl roku pomohla, pak se ale nemoc vždycky přihlásila v plné síle.“
Počty* V Česku nemocí trpí 300 000 lidí.* Pacientů v těžkých stadiích je okolo 35 000.
* Psoriáza se u pacientů objeví kdykoli, ale nejčastěji mezi 10. a 25. rokem života nebo mezi 35. a 60. rokem.
Časté absence kvůli pobytům v nemocnici s sebou přinášely problémy v zaměstnání, omezující je nemoc i v osobním životě.
Například jít si s výrazně viditelnými kožními projevy zaplavat do bazénu a vystavovat se pohoršeným pohledům okolí je pro pacienty s lupénkou velmi nepříjemné a stresující.
Otakar Jeřicha vyzkoušel nejrůznější způsoby léčby, od vitaminu D a kortikoidů po alternativní medicínu. Nic ale nezabíralo.
Zlom nastal až před 18 lety, kdy jej jeho dermatolog zařadil do studie s biologickou léčbou. „Ta mi změnila život opravdu neskutečným způsobem.
Do té doby jsem byl každý rok až třikrát v nemocnici, od okamžiku, kdy jsem na biologické léčbě, jsem nebyl hospitalizovaný ani jednou.
Zároveň na sebe nemusím neustále vrstvit mastičky a čas, který jsem strávil v nemocnici světloléčbou a nejrůznějšími koupelemi, mohu využívat mnohem efektivněji,“ uzavírá pan Jeřicha.
Přečíst článek ›
Názor lékaře
Prof. MUDr. Petr Arenberger (přednosta Dermatovenerologické kliniky a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady)
U psoriázy máme k dispozici řadu nových léčebných postupů. Jestliže se nemoc projevuje například pouze na loktech nebo kolenou, prokazuje se jako nejúčinnější a zároveň nejbezpečnější lokální terapie pomocí kombinace kortikoidů s deriváty vitaminu D. Vážné formy musíme léčit systémově.
Nových léků stále přibývá, dobré výsledky má například biologická léčba. Její častější nasazování ale bohužel dříve brzdila vysoká cena. Naštěstí se počet pacientů, kteří na biologickou léčbu dosáhnou, nyní zvyšuje, a to díky tzv. biosimilárním lékům – kopiím originálních léků se stejným účinkem.
Ty snižují cenu biologické léčby.
Biologická a biosimilární léčba nevede pouze ke zlepšení vzhledu pokožky, ale zároveň funguje jako prevence, aby nedošlo k rozšíření psoriázy na vnitřní orgány.
Lze tak zabránit například srdečnímu infarktu, který může v rámci takzvaného metabolického syndromu nemoc provázet. Bolesti, svědění, pálení a s tím spojený nedostatek spánku bohužel negativně ovlivňují pacientovu psychiku.
Nemocní se často setkávají s nepochopením okolí a jsou vyloučeni ze sociálního života. Nezřídka se potýkají kromě psoriázy také s depresemi.
Informace o nemoci* Psoriáza je neinfekční zánět kůže.* Typickými příznaky lupénky jsou červená vystouplá ložiska pokrytá bílými šupinami a touha rozškrábat je do krve.* Vznik nemoci ovlivňuje například dědičnost nebo změny imunitního systému.
* Je nevyléčitelná, projevy choroby lze ale zmírnit vhodnou léčbou.* Nejčastěji postihuje kůži na vnější straně loktů, kolen a objevuje se i ve vlasech.* Nemusí ovšem postihovat jen kůži, napadá i klouby. Zánět postihuje jak klouby na rukou a nohou, tak i šlachy nebo klouby na páteři a ty otékají.
Takzvaná psoriatická artritida dokáže být velmi bolestivá.
* Podle odborníků nemoc na kloubech a kůži spouští mimo jiné fyzická zátěž, infekce a dlouhodobé vystavování stresu.
Lupénka — proč vzniká a jak léčit její projevy?
Lupénka je podobně jako atopická dermatitida zánětlivé onemocnění, které postihuje kůži na celém těle. Kromě toho přispívá také ke vzniku a rozvoji cukrovky, artritidy, srdečních chorob a deprese.
Jedná se o autoimunitní onemocnění (projevuje se nepřiměřenou imunitní odpovědí na vlastní složky organismu — autoantigeny), u něhož se střídá období klidu a vzplanutí (např.
při stresu, infekčních onemocněních, špatné životosprávě, některých lécích aj.).
První příznaky se u pacientů objevují nejčastěji do 40. roku věku, případně až v pozdějším stáří. Výjimkou nejsou ani děti — u nich je nutné především dobře zvládnout psychickou zátěž, kterou s sebou toto onemocnění do jejich života přináší. Velmi často zůstává lupénka v tzv. bezpříznakové formě a propukne až pod vlivem níže uvedených vnějších a vnitřních faktorů.
Jaké faktory přispívají ke vzniku lupénky?
- Dědičnost (v případě postižení jednoho rodiče až 30% pravděpodobnost vzniku, v případě obou až 75%)
- Infekce (nejčastěji prodělaná bakteriální infekce — streptokoky)
- Stres (rozvod, úmrtí v rodině, ztráta zaměstnání)
- Mechanické poškození kůže (škrábání, odstraňování šupin kůže aj.)
- Klimatické změny (horší stav v zimě, UV záření zpravidla prospívá)
- Životní styl (obezita, málo pohybu, alkohol, kouření aj.)
- Některé léky
Jaké jsou příznaky onemocnění lupénkou?
Psoriáza je způsobena nadměrnou produkcí kožních buněk, které se na sebe postupně vrství a neustále odlupují. Mezi nejčastější projevy patří:
- Zarudlá ložiska na povrchu kůže, která svědí a bolí.
- Drsný povrch nehtů — často se třepí a lámou.
- Vystupující a postupně se odlupující šupiny či celé pláty kůže.
Typy lupénky a její výskyt
Existuje několik typů lupénky, které se zpravidla liší svými projevy a lokalizací na povrchu kůže. Níže uvádíme nejčastější druhy, které postihují většinu pacientů.
Ložisková lupénka
Patří k nejčastěji se vyskytujícím typům lupénky. Manifestuje se v podobě ostře ohraničených červených ložisek se suchými, odlupujícími se částmi, které mohou svědit. Nachází se nejčastěji v oblasti kolen, loktů či dolní části zad.
Kapkovitá lupénka
Tento druh lupénky se projevuje červenými kapkovitými ložisky s nánosy šupinek kůže, které nejsou zpravidla tak vyvýšené jako u ložiskové lupénky. Může vzniknout jako důsledek oslabení imunity například po prodělané angíně či streptokokové infekci.
Inverzní lupénka
Inverzní lupénka se projevuje v podobě hladkých lesklých červených lézí, které se nejčastěji vyskytují v kožních záhybech — tedy místech, kde dochází ke tření a pocení (podpaží, oblast pod prsy, třísla aj.).
Erytrodermická lupénka
Jedná se o zarudnutí kůže zánětlivé povahy, které postihuje kompletní povrch těla. Je charakteristické červenou lesklou kůží a odlupujícími se šupinkami. Tato forma způsobuje velký diskomfort a je velmi bolestivá.
Pustulózní lupénka
Charakterizují ji bílé puchýře naplněné hnisem. Pokožka okolo těchto puchýřů bývá velmi často zarudlá. Tato foma se vyskytuje většinou u dospělých. Může být doprovázena horečkami, nevolností či zimnicí a vést až k hospitalizaci.
Lupénka nehtů a kloubů
Oba druhy lupénky se velmi často vyskytují spolu s dalšími formami lupénky. Nehty jsou deformovány, objevují se skvrnky a dolíčky. Lupénka kloubů pak postihuje především drobné klouby rukou a nohou.
Jak lupénku léčit?
Lupénka patří k onemocněním, která není možné zcela vyléčit. Základem léčby je diagnostika kůže, resp. schopnost odlišit lupénku od jiných kožních onemocnění.
Diagnózu určuje lékař na základě klinického vyšetření, případně odešle odebraný vzorek kůže na histopatologické vyšetření.
Dalším důležitým aspektem je také odhalení a posléze minimalizace provokujících faktorů, které vyvolávají vzplanutí tohoto onemocnění.
Celková léčba
V rámci celkové léčby lupénky, která je určena pro vážnější formy tohoto onemocnění, se využívají léky na bázi vitamínu A (retinoidy), imunosupresiva (cyklosporin A, Metotrexát) či tzv. biologika (adalimumab, etanercept, infliximab, brodalumab a další).
Místní léčba
Místní léčba se nejčastěji provádí pomocí hydratačních krémů s obsahem keratolytických látek (obsahují kyselinu salicylovou či močovinu, které zmírňují šupinatění kůže) nebo kortikosteroidů, výhodně kombinovaných s deriváty vitamínu D. Vhodné je rovněž zařadit léčebné koupele.
Biologická léčba
Cílená léčba, která působí přímo na imunitní systém pacienta. Jedná se o specifickou metodu léčby, která blokuje činnost imunitních molekul, jež hrají zásadní roli v rozvoji příznaků lupénky.
Je určena primárně pro pacienty, kteří trpí střední až těžkou formou lupénky a zároveň u nich selhala nebo nefunguje tradiční forma léčby. Další podmínkou je rovněž postižení minimálně 10 % těla. V současné době je možné v ČR tuto léčbu podstoupit v tzv.
Centrech pro biologickou léčbu (nachází se zpravidla ve fakultních a větších nemocnicích).
Fototerapie
Metoda, která využívá ultrafialové světlo o vlnové délce okolo 311 nm — tzv. úzkopásmové UVB. Toto záření potlačuje funkci specifických imunitních buněk a celkově zmírňuje projevy lupénky. Provádí se certifikovanými přístroji ve specializovaných zdravotních zařízeních.
Další možnosti léčby
Zmírňovat průběh onemocnění a její projevy pomůže také lázeňská péče, zdravý životní styl (vyvážená strava, absence alkoholu, kouření), pravidelný pohyb, psychická pohoda aj.
Na naší klinice Dermaestet provádíme diagnostiku a léčbu kůže v rámci naší kožní ambulance. Svěřte se do rukou předních odborníků z oblasti dermatologie. Společně najdeme způsob, jak zmírnit průběh lupénky či jiného onemocnění, které vás trápí.
Pacienti s lupénkou mají v Karlovarském kraji možnost biologické léčby. Začala ji nabízet nemocnice v Karlových Varech
Kožní oddělení nemocnice v Karlových Varech seznamuje veřejnost s takzvanou biologickou léčbou. Nabídka je velkou šancí zejména pro pacienty trpící lupénkou.
Podle prvních výsledků se lidem, kteří trpí lupénkou, díky biologické léčbě výrazně ulevilo. V současné době je v kraji téměř 2000 pacientů s lupénkou. Biologická léčba ale není určená pro všechny, podstoupit ji můžou pacienti, kteří mají závažný průběh nemoci.
„Není to samozřejmě pro pacienty, kteří mají pár drobných flíčků, protože biologická léčba je pro nás dermatology zázrak, ale zázrak také něčím vykoupený. Pacienti musí chodit na kontroly, musí s lékařem spolupracovat a musí počítat také s tím, že má nežádoucí účinky,“ upozornil primář kožního oddělení karlovarské nemocnice Tomáš Pospíšil.
Lupénka je neinfekční onemocnění, které kromě kůže, napadá i další orgány. Mohou ji provázet kloubní potíže, obezita, kardiovaskulární problémy, cukrovka a další. „V minulosti se to trochu podceňovalo. V téhle chvíli se snažíme lupénku léčit komplexně. Znamená to ale i zátěž pro kolegy z jiných oborů,“ dodal primář Pospíšil.
Biologická léčba cílí na imunitní systém pacienta
Tento druh léčby, který je v České republice schválen už od roku 2005, blokuje signály, které nemoc vyvolávají. Podle prvních výsledků došlo u pacientů nejen k úlevě od nemoci, ale ustoupla i řada dalších přidružených onemocnění. Pozitivně tak působí i na psychiku pacienta, který se ve většině případů cítí po všech stránkách lépe.
Na lupénku v minulosti používali lékaři mastě, tinktury nebo speciální bahna a právě Karlovy Vary byly místem, kde se léčila koupelemi. Jen v Karlovarském kraji se s lupénkou léčí okolo 2000 lidí, v Česku je jich zhruba 110 tisíc. Pro některé z nich je právě tohle onemocnění velkým omezením v životě.
Podle Tomáše Pospíšila jsou biologocké léky tak zásadním zlomem, jako bylo v minulosti zavedení antibiotik nebo kortikoidů. K léčbě se používají většinou injekce. „Pacienti se to snadno naučí, injekce se píchá jednou za 14 dní,“ řekl Tomáš Pospíšil.
Karlovarská nemocnice nabízí biologickou léčbu nejen pro pacienty s lupénkou ale také pro lidi, kteří trpí atopickým ekzémem.