Lidem ohrožovaným schizofreniky těžko pomoci

Jedná se o nejčastější a nejzávažnější onemocnění ze skupiny psychotických duševních poruch. Nemocní ztrácejí kontakt s realitou a slyší nebo vidí věci, které nejsou skutečné. Pod vlivem svých představ pak mohou jednat neobvykle a nepřiměřeně.

Schizofrenie je epizodické onemocnění, tzn. objevuje se v psychotických krizích (tzv. atakách) či posléze v opakováních nemoci (relapsech).

  • Vyskytuje se u 1–1,5 % populace (tj. onemocní přibližně 1 člověk ze 100).
  • Četnost výskytu je stejná v různých kulturách a na různých kontinentech.
  • Vyskytuje se stejně často u mužů i žen (rozdíl je pouze v začátku onemocnění).

Průběh onemocnění a cestu k úzdravě ovlivňuje řada faktorů, především dobře fungující rodinné zázemí, včasná a dobře vedená medikamentózní a psychologická léčba a systematická rehabilitace.

Psychóza propuká u lidí s náchylností ke schizofrenii poté, co jsou vystaveni nadměrné psychické zátěži (např. maturita, první partnerské vztahy).

Mezi dispozice k onemocnění patří nadměrná citlivost (hypersenzibilita) a zvýšená zranitelnost (vulnerabilita), je proto důležitá kvalita vztahů s blízkými. Dědí se pouze dispozice, ne samotná nemoc. (Pokud však některý z rodičů trpí schizofrenií, pravděpodobnost, že dítě onemocní také, je asi 10 %.)

Schizofrenní onemocnění propuká v mladém věku – ve fázi životního startu – a může proto ovlivnit prakticky celý život.

Onemocnění nejčastěji propuká:

  • u mužů mezi 15 až 25 lety
  • u žen mezi 25 až 35 lety

Psychotickou poruchu nikdy nespouští jediná příčina, ale kombinace řady dílčích příčin. Některé jsou vrozené (dědičnost, průběh těhotenství), jiné způsobené vlivy prostředí, v němž nemocný žije, a událostmi, které prožil.

K náhlému a nečekanému onemocnění dochází zřídka. Propuknutí nemoci může předcházet období několika měsíců až let, během kterých se člověk postupně mění:

  • uzavírá se do sebe
  • přerušuje sociální kontakty
  • hůře komunikuje
  • mluví nesouvisle, sám pro sebe
  • vykonává podivné rituály
  • bývá podrážděný
  • ztrácí zájem o okolní svět
  • experimentuje s drogami

Svět se pro nemocného stává nesrozumitelným, zažívá pocit ztráty kontroly nad skutečností. Věci jsou nejasné a nabývají mnohoznačných či symbolických významů.

Schizofrenie se vrací, je proto důležité, aby se nemocný naučil rozpoznávat „varovné příznaky“, které signalizují návrat (nespavost, podrážděnost, nesoustředěnost, vnitřní pocit „že se zase něco děje“). Při dobré spolupráci s lékařem se lze naučit návratu nemoci předejít.

  • poruchy vnímání a myšlení (halucinace, bludy, nesouvislé myšlení)
  • poruchy nálad (deprese, úzkost, mánie)
  • snížení až vymizení motivace
  • ochuzení citového prožívání
  • poruchy chování
  • kognitivní poruchy (poruchy paměti, pozornosti)

Schizofrenní onemocnění je léčitelné.

Důležité je včas rozpoznat první změny vedoucí k nemoci – čím dřív začne léčba, tím větší je šance na vyléčení.

Člověk ohrožený nemocí často zůstává bez odborné péče 1–2 roky. První příznaky se přitom mohou objevit už 2–6 let před vyhledáním pomoci. Rodina mnohdy popírá závažnost situace, snaží se problém kompenzovat vlastními silami a změny v chování připisuje např. dospívání či užívání drog – většinou mají totiž obavy z psychiatrie.

Léčba se odvíjí od aktuální fáze onemocnění

Příznaky jsou intenzivní, nebo se nemocný chová tak, že ohrožuje sebe i okolí:

  • Je nezbytná intenzivní krizová podpora a péče o nemocného. V akutní atace dochází k rozvoji příznaků psychózy a je potřebná medikamentózní léčba.

Příznaky se zmírní nebo vymizí:

  • Rodina i nemocný získávají informace o nemoci (psychoedukace). Zapojují se psychoterapeutické postupy – individuální, skupinová a rodinná terapie.

Zdravotní stav je stabilizovaný – období návratu k běžnému životu:

  • Nemocný absolvuje různé formy psychosociální rehabilitace, jako např. podpora při přípravě na práci (tréninková a chráněná místa), pomoc při návratu ke studium, nabídka volnočasových aktivit, poradenství v oblasti bydlení apod.

Trénink pracovních dovedností pomáhá lidem s duševním onemocněním připravit se na zaměstnání nebo studium. Zahrnuje nácvik sociálních dovedností především v běžných pracovních situacích. Cílem je posílení sebevědomí a rozvoj potřebných dovedností.

Je prokázáno, že rehabilitace má pozitivní efekt na léčbu – krize jsou méně časté, dají se dříve podchytit a hospitalizaci se dá předejít, nebo má klidnější průběh.

Smysluplné zaměstnání tak může výrazně podpořit úzdravu a pomoci lidem s duševní nemocí vést kvalitní život. Už jenom proto, že nemocný díky pracovnímu procesu opustí pomyslný kruh nemocnice—běžný život—ambulance.

Co člověku se schizofrenií dá pracovní rehabilitace?

  • učí se strukturování času
  • učí se organizaci a plánování práce
  • učí se nové činnosti a prohlubuje své dovednosti
  • zlepšuje kognitivní funkce, soustředění
  • trénuje komunikaci
  • posiluje sebevědomí
  • vytváří reálné sebehodnocení
  • kultivuje soužití s okolím

Více o tréninku pracovních dovedností v našich kavárnách a vegetariánské restuaraci najdete zde.

  • Vstřícný přístup zlepší firemní reputaci v očích veřejnosti.
  • Získáte nárok na daňové úlevy a státní příspěvky.
  • Splníte státní kvótu zaměstnanců se zdravotním postižením.

V případě zájmu o spolupráci nás kontaktujte. Rádi vám vše vysvětlíme.

Kontaktujte nás

Lidem ohrožovaným schizofreniky těžko pomoci Lidem ohrožovaným schizofreniky těžko pomoci Lidem ohrožovaným schizofreniky těžko pomoci Lidem ohrožovaným schizofreniky těžko pomoci Lidem ohrožovaným schizofreniky těžko pomoci Lidem ohrožovaným schizofreniky těžko pomoci Lidem ohrožovaným schizofreniky těžko pomoci

Schizofrenie je vážná duševní choroba. Jak se projevuje?

Lidem ohrožovaným schizofreniky těžko pomoci

Schizofrenie je závažné duševní onemocnění, které patří mezi psychotické poruchy.

Lékaři tuto nemoc často popisují jako rozdělené myšlení, protože pacienti ztrácí kontakt s realitou, slyší a vidí věci, které nejsou skutečné a pod vlivem svých představ se chovají nesrozumitelně a nepřiměřeně. Schizofrenie se vyskytuje u 1% populace, touto nemocí tedy trpí zhruba každý stý člověk.

Co je schizofrenie?

Říká se, že na světě nenajdete dva stejné schizofreniky. To je spojené především s velkým množstvím příznaků této duševní nemoci, které můžeme rozdělit na symptomy pozitivní a negativní.

Typické jsou nápadné psychopatologické změny, kam patří poruchy myšlení (bludy), poruchy vnímání (halucinace) a poruchy jednání.

Tato nemoc jde ruku v ruce také se sníženou schopností vnímat emoce a reagovat na ně a pro pacienty většinou znamená rozsáhlou sociální či pracovní dysfunkci.

Schizofrenie se vyskytuje stejně často u žen i u mužů, rozdíl je pouze v tom, kdy se onemocnění projeví. U mužů je to nejčastěji mezi 15 až 25 lety, u žen naopak nemoc propukne spíše ve věku 25-35 let.  Jedná se navíc o onemocnění epizodické, které se objevuje v psychotických krizích neboli atakách.

Třetinová nemoc

Schizofrenie se někdy označuje také jako třetinová nemoc, protože pacienty můžeme rozdělit do tří různých kategorií:

  • Zhruba 1/3 schizofreniků se vyléčí a vrátí se k běžnému životu
  • Pro 1/3 pacientů je typické, že dojde ke zlepšení, ale některé příznaky se vrací a neustále jim znepříjemňují život
  • U poslední 1/3 schizofreniků jsou příznaky chronické a nereagují na žádnou léčbu

Příčiny schizofrenie

Přesné příčiny schizofrenie nejsou dodnes známé. Podstatou tohoto onemocnění je narušená selektivita vnímání. Na každého z nás působí neustále velké množství podnětů, my si z nich ovšem vybíráme pouze takové, které jsou v daný moment důležité. Je to naše přirozená ochrana proti přetížení nedůležitými informacemi. U schizofreniků to tak ovšem není.

Znáte někoho, kdo trpí schizofrenií?

Člověk, který trpí schizofrenií, vnímá všechno kolem sebe. Lidský mozek ale s tolika podněty neumí pracovat a vytváří si proto svou vlastní přijatelnou realitu. To způsobuje schizofrenní chování a vede k různým bludným představám či halucinacím.

Pro vznik schizofrenie je pravděpodobně zapotřebí dvou hlavních momentů – určitá dispozice a také spouštěč, který onemocnění aktivuje.

Mezi hlavní příčiny patří například zvýšená hladina dopaminu nebo noradrenalinu v mozku, svou roli ale může hrát při vývoji schizofrenie dědičnost či některá virová onemocnění, která mohou poškodit mozek.

Spouštěčem někdy bývá i alkohol, marihuana a další drogy.

Schizofrenie je často spojená také s různými zátěžovými situacemi (například úmrtí v rodině). Kromě toho na tuto nemoc mohou mít vliv i nepříznivé okolnosti, kterými pacient prošel v minulosti. Sem patří třeba problémy při porodu nebo narušené fungování rodiny.

Příznaky schizofrenie

Jaké má schizofrenie příznaky? Mezi obecné projevy schizofrenie patří jiné vnímání reality, uzavření do vlastního světa a změny v osobnosti člověka. Dále lékaři rozlišují dvě velké skupiny příznaků, které můžeme označit jako pozitivní a negativní. Aby však mohla být schizofrenie s určitostí diagnostikována, příznaky musí trvat alespoň jeden měsíc.

Pozitivní příznaky schizofrenie

  • Bludy – mylná a nevyvratitelná přesvědčení
  • Sluchové, zrakové a další halucinace
  • Zmatené myšlení a řeč
  • Neúčelné chování

Jedná se o symptomy, které představují něco navíc oproti běžnému stavu. Většina osob je normálně nezažívá, u schizofreniků jsou však velmi časté. Obecně ovšem tyto příznaky dobře reagují na nasazení léčby.

Budete mít zájem:  Pozor na ovesné vločky: vypadají stejně, ale jsou jiné

Negativní příznaky schizofrenie

  • Abulie – nedostatek vůle, ztráta motivace
  • Alogie – ochuzení řeči
  • Anhedonie – neschopnost prožívat radost
  • Asocialita – neschopnost vytvářet sociální vztahy
  • Otupělost
  • Oploštělé emoce

Negativní příznaky znamenají, že se člověku něčeho nedostává. Jde například o deficit normálních emocionálních reakcí a dalších myšlenkových procesů. Tyto symptomy člověka oddělují od ostatních a výrazně zhoršují kvalitu jeho života, jejich léčba je navíc složitější.

Druhy schizofrenie

Podle příznaků lékaři rozlišují šest základních typů schizofrenie.

Paranoidní schizofrenie

Paranoidní schizofrenie představuje vůbec nejčastější typ schizofrenní psychózy. Obvykle se projeví spíše až ve vyšším věku a charakteristické jsou pro ni hlavně bludy a halucinace.

Právě podle paranoidních bludů a pocitu, že nemocného někdo ohrožuje a pronásleduje, je tento typ také pojmenován. Poruchy myšlení a vnímání často nenávratně vedou i k nesrozumitelnému a agresivnímu chování.

Hebefrenní shizofrenie

Hebefrenní schizofrenie zpravidla začíná u mladých lidí ve věku 15‒25 let. Jejím typickým znakem jsou poruchy chování, pacienti mohou působit jako by prožívali opožděnou pubertu.

Projevují se nezodpovědně a nepředvídatelně a často se chovají stylem „všechno vím, všechno znám“.

Mezi hlavní symptomy patří například hloupé vtipkování, povrchní chování, časté používání vulgarismů, zanedbávání povinností a také pseudofilosofování nad náboženskými, filosofickými a dalšími abstraktními otázkami.

Katatonní schizofrenie

Tento druh schizofrenie je poměrně vzácný a jejích případů stále ubývá. Projevuje se především poruchou v oblasti motoriky (pohybů). Lékaři rozlišují dvě podoby katatonní schizofrenie – produktivní a stuporózní. První forma se vyznačuje především dezorganizovanou fyzickou aktivitou či opakováním určitých pohybů.

Stuporózní forma je naopak spojena s částečným nebo úplným zastavením pohybu. Příčinou jsou halucinované hlasy, které člověku zakazují se pohybovat.

Pacienti mohou setrvávat dlouhou dobu v nepřirozených polohách, vydrží například nesmírně dlouho se zvednutýma rukama nebo leží polovzpřímení v posteli, aniž by se podpírali.

 Problém však je jejich nevyzpytatelnost – náhle může docházet k prudkým epizodám akutního neklidu.

Simplexní schizofrenie

Tento typ schizofrenie není příliš častý, zato je prognosticky závažný. Simplexní schizofrenie se projevuje především u mladších lidí, charakteristické jsou změny v jejich chování.

Pacient se čím dál více uzavírá do sebe, ztrácí motivaci a zájem o svět. Mezi další symptomy patří také oploštění emocí, neschopnost prožívat jakoukoliv radost a ztráta hygienických návyků.

Bludy a halucinace se naopak běžně nevyskytují.

Reziduální schizofrenie

Jedná se o typ schizofrenie s chronickým průběhem, který je doprovázen různými atakami a narůstajícími negativními příznaky.

Mezi ně patří například emoční otupělost a pasivita, oslabení vůle, zpomalené psychomotorické tempo nebo sociální stažení.

Léčba reziduální schizofrenie bohužel není příliš úspěšná, u pacientů často dojde k ústupu kognitivních schopností (paměť, abstraktní myšlení, soustředění…) a nikdy se již nevrátí na svou původní kognitivní úroveň.

Nediferencovaná schizofrenie

Jak napovídá samotný název, nediferencovanou schizofrenii nelze jednoznačně zařadit k žádnému z předchozích typů a splňuje spíše všeobecná kritéria pro schizofrenii. Tato podoba je typická tím, že se u pacientů vyskytuje směs příznaků všech výše zmíněných forem.

Postschizofrenní deprese

Postschizofrenní deprese je často řazena pod schizofrenii, ale není stejná jako ostatní typy. Jedná se o depresivní syndrom, který se objeví až po odeznění schizofrenní epizody.

Poruchy emocí a nálady následují ve chvíli, když je psychotická ataka na ústupu, halucinace a bludy mizí a začne se projevovat klasická deprese. Někdy je těžké odlišit postschizofrenní depresi od reziduální schizofrenie.

Tento problém se však vyřeší společně s nasazením antidepresiv, postschizofrenní deprese se totiž zlepší, zatímco reziduální schizofrenie nikoliv.

Jak diagnostikovat schizofrenii

Pro diagnostiku schizofrenie (ale i dalších psychických poruch) se běžně používají různé psychologické testy.

Mezi ty nejvyhledávanější patří BITEPT, což je velký orientační test psychických poruch.

Jedná se o veřejně dostupný online test, který se soustředí na příznaky nejčastějších duševních poruch, jako je právě schizofrenie nebo třeba deprese či bipolární porucha.

Další možností je test duševního zdraví MENFIT, který hodnotí nejčastější psychické poruchy, ale také osobnostní předpoklady a stresovou zátěž. Na internetu také najdete různé další testy, například OSPAT (Test pro typy a poruchy osobnosti) nebo test emoční inteligence. Lékaři využívají také test kresby lidské postavy.

Léčba schizofrenie

Hlavní způsob léčby schizofrenie představují léky s názvem psychofarmaka, které zpravidla patří do skupiny antipsychotik (neuroleptik). Tyto léky primárně potlačují činnost dopaminových receptorů. Snaží se tlumit halucinace a bludy, zklidňují či oživují motoriku a působí proti depresím či úzkosti.

Ve chvíli, kdy pacient na farmaka nereaguje, je možné nasadit například clozapin (Leponex) nebo elektrokonvulzivní terapii. Důležitá je i psychologická a sociální intervence, protože u schizofreniků je narušeno také fungování ve společnosti.

Problémy spojené se schizofrenií

  • Souběžná onemocnění – deprese, úzkostná porucha
  • Chronické problémy s chováním a emocemi
  • Zneužívání návykových látek
  • Dlouhodobá nezaměstnanost
  • Chudoba, bezdomovectví
  • Kratší očekávaná délka života (o 12-15 let)
  • Vyšší četnost výskytu sebevražd

Nemocný se v průběhu léčby snaží zvýšit svou odolnost vůči stresu, naučit se efektivně komunikovat s okolím a zvládat běžné požadavky. Mohou ovšem nastat i závažné případy, kdy pacient ohrožuje sebe nebo své okolí, a takového člověka je pak nutné hospitalizovat.

Schizofrenie u dětí

Schizofrenie u dětí mladších než 14 let se objevuje velmi zřídka, to ovšem neznamená, že touto psychotickou poruchou trpět nemohou. Často je však těžké ji rozpoznat, protože může mít jiný průběh než u dospělých. Na rozdíl od nich totiž děti většinou nezažívají bludy a halucinace. Typické je ovšem zmatené myšlení, prožívání a chování.

Nejčastějším typem onemocnění u dospívajících je hebefrenní schizofrenie, kdy se nemocný chová jako „puberťák“, je vzdorovitý, náladový a kritický. Mezi další znaky schizofrenie u dětí patří:

  • Zmatenost
  • Izolovanost
  • Emoce nepřiměřené situaci
  • Nesrozumitelné chování
  • Neschopnost udržet konkrétní myšlenku
  • Neschopnost odlišit fantazii od reality

Dospívající se navíc může snažit před dospělými svůj problém skrývat. V každém případě je nutná odborná pomoc, nejprve je vhodné provést důkladné neurologické vyšetření a další psychologické testy, poté případně svěřit dítě do psychiatrické péče.

Obecně samozřejmě platí, že čím dříve se začne pacient léčit, tím má větší šanci na úspěšné vyléčení nebo zmírnění projevů onemocnění.

Zatímco lidé, u kterých se schizofrenie projevila až v dospělosti, mají poměrně velkou šanci se zcela uzdravit nebo alespoň vést relativně normální život, schizofrenie u dětí je problematická, léčba bývá náročná a mnoho z nich proto často končí v ústavech.

Zobrazení schizofrenie

Pokud se chcete o schizofrenii dozvědět více, vyplatí se sáhnout po lékařských příručkách, které detailně popisují jednotlivé druhy a příznaky. Kromě toho je však dobré srovnat tyto informace se skutečnými životními příběhy lidí, kteří se s touto duševní chorobou potýkají.

Schizofrenie se stala poměrně vděčným námětem nejen pro odborné publikace, ale také pro různé celovečerní filmy, seriály i knihy. Známý je například film o schizofrenii s názvem Čistá duše, který je založený na skutečném příběhu držitele Nobelovy ceny Johna Forbese Nashe. Mezi další zajímavé počiny patří také filmy Donnie Darko, Prokletý ostrov nebo třeba film Vidiny.

Duševní onemocnění

V současné době žije v České republice zhruba 100 tisíc lidí s diagnózou psychóza.

Slovo psychóza je odborný lékařský výraz pro skupinu duševních onemocnění, do níž patří především schizofrenie, bipolární porucha (dříve maniodepresivita), dále porucha s bludy a další příbuzné poruchy.

Psychózy jsou závažná duševní onemocnění, z nichž mívají lidé veliký strach. V dnešní době však jsou již přeci jen alespoň u většiny pacientů léčitelná a dopad na jejich život je tak s pomocí moderní lékařské, psychologické a sociální péče značně omezený.

Jak se pozná člověk, který onemocněl schizofrenií

Chodí mezi námi mnoho lidí, o nichž netušíme, že trpí závažným duševním onemocněním – jsou navenek nenápadní.

Je složité přesně a jednoznačně určit, co je v našem prožívání, myšlení a chování ještě normální, a co už nikoli. Mnohdy záleží spíš na tom, co je v daném místě a dané době běžné, co je ve společnosti zvykem. Příznaky se u jednotlivých nemocných mohou značně lišit a zřídkakdy se vyskytují dlouhodobě – většinou po období zhoršení nemoci odeznívají.

Vnější projevy akutního onemocnění mohou vypadat například takto: člověk je nervózní, mluví nesouvisle, mění rychle plány, často se něčeho strachuje, je napjatý, úzkostný, mluví o ohrožení, pomlouvání apod.

Dotyčný může podnikat i různé akce na svoji ochranu proti domnělému nebezpečí – ucpává okna, dveře, vypíná si plyn, odpojuje televizi a rádio, vyhazuje jídlo uvařené příbuznými atd. Často bývá považován za podivína. Někdy si povídá sám pro sebe, přestává komunikovat s nejbližšími, je nesoustředěný, špatně spí.

V důsledku vnitřní nepohody bývá podrážděný, hádavý. Často trpí výkyvy nálad – někdy prožívá tzv. mánii (tedy nadnesenou náladu, bezstarostnost, činnost bez ohledu na budoucí důsledky), mnohem častěji však trpí depresí – tedy skleslostí, smutkem, pocity méněcennosti, beznaděje, špatnosti vlastní i celého světa.

Budete mít zájem:  Škoda, jantarový zázrak se nekoná

V určitých obdobích takový člověk může přestat dbát o svůj vzhled, oblečení, osobní hygienu. Přestává chodit do práce (nebo ji nezvládá), nakupovat si, uklízet i vařit, izoluje se doma a ve svém vnitřním světě.

Je třeba vědět, že tyto projevy nejsou nemoc sama, nýbrž jen vnější důsledky toho, co člověk prožívá uvnitř. Onemocnění probíhá ve vlnách: po zhoršení přichází opět zlepšení a klid.

Jak schizofrenii rozumět

Schizofrenie je stav myšlenkového a pocitového chaosu, který většina nemocných prožívá jako nepříjemný, ohrožující nebo dokonce děsivý. Někteří naopak vnímají nové obrazy a originální nápady ve své mysli jako obohacení, zažívají euforii, v někom se probouzí netušená tvořivost.

O lidech, kteří onemocněli schizofrenií, se říká, že „cítí více a rozumějí jinak“. Často to pro ně znamená, že také více trpí. Trpí například poruchou schopnosti třídit pocity, myšlenky, vjemy, informace, přiřazovat je k sobě navzájem nebo v paměti k minulým zkušenostem.

Tyto duševní pochody u zdravého a bdělého člověka probíhají z velké části automaticky.

U člověka, který zrovna prožívá psychózu, se však ztratily hranice mezi minulostí a přítomností, mezi přítomností a budoucností, mezi důležitým a nedůležitým, mezi vlastním prožíváním a vnějšími podněty, mezi vlastním tělem a okolním prostředím.

Rozdíly se setřely, vše je promíseno, překrývá se či splývá. Spojují se věci nesouvisející a naopak ty, které byly dříve zřetelné a známé, se jeví cizí a ztrácejí smysl.

Takový stav ovšem sám o sobě není vůbec neobvyklý – zná jej každý člověk ze svých snů. Nejen v psychóze, i při snění prožíváme podivné příběhy, v nichž jsme ve středu dění a zároveň je sledujeme jako diváci. Podstatný rozdíl je však v tom, že z psychózy se nelze probudit.

Zatímco sny se objevují ve spánku, v psychóze prostupuje tento způsob prožívání pacientovu mysl i v bdělém stavu a pacient se jej nemůže jednoduše zbavit.

Kdy jindy ještě lidé zažívají podobné stavy? Například po požití některých drog, v náboženském vytržení (transu), při katastrofických zážitcích, při meditaci, při cvičení jógy, při holotropním dýchání, při některých otravách, při některých tělesných onemocněních (např. známé blouznění v horečkách).

„Je to jako sen, ale není to sen, protože nespíte. A protože nespíte, nemůžete se probudit…“

Co způsobuje schizofrenii

Vědci se v současnosti shodují v tom, že se na propuknutí psychózy podílí vždy více faktorů a žádný z nich sám o sobě nestačí. Ve hře je určitá náchylnost (dispozice) k onemocnění schizofrenií, která se může, ale nemusí uplatnit.

Tuto dispozici představuje především nadměrná citlivost (k určitým vlivům) a v důsledku toho nadměrná psychická zranitelnost. Podíl biologických, psychologických a sociálních vlivů na vzniku onemocnění je u každého pacienta jiný: u někoho převládají příčiny biologické (např.

těžký porod), u jiného neuspokojivé rodinné zázemí, u dalšího situační zátěž (maturita, partnerský vztah atd.).

Psychologický pohled

Schizofrenie narušuje některou (nebo několik) ze součástí duševního života: vnímání, emoce, myšlení, vůli, schopnost soustředění, rozhodování, cílevědomého konání, schopnost dlouhodobého plánování, udržení stálých vztahů aj. především však schizofrenie narušuje souhru těchto psychických funkcí.

Co přispívá k propuknutí schizofrenie? Lidé, kteří onemocní psychózou, mají změněnou schopnost zpracovávat informace z okolí: omezeně nebo nesprávně rozlišují důležitost a naléhavost informací, jsou nejistí v mezilidském kontaktu, neboť se obtížně orientují v emočních signálech od druhých lidí, špatně se přizpůsobují novým situacím, pomalu si zvykají. Bývají náchylní reagovat určitým způsobem – obrácením se do sebe, omezením komunikace, odvrácením se od vnějšího světa k vnitřnímu, hledáním uklidnění a řešení ve fantazii. Bývají podezřívaví a odtažití, což stupňuje jejich vzájemné nepochopení s okolím.

Zdá se, že lidé, kteří později onemocněli psychózou, byli již dříve (častěji než jiní lidé) uzavření, plaší, úzkostní, zvýšeně citliví na konflikty. Někteří se snaží pomoci si alkoholem či drogami, to však jen zvyšuje jejich ohrožení psychózou.

U mladého člověka může dojít v období dospívání k dramatickým změnám v prožívání. Jeho dosavadní vnitřní jistoty – jeho identita – je otřesena.

Úzkost ze ztráty kontroly nad bouřlivými prožitky, obtížné hledání nových záchytných bodů, rozpory mezi vnitřní nezralostí a společenskými nároky („uč se, chovej se zodpovědně, starej se sám o sebe, poslouchej..“) vedou k nitřním i vnějším konfliktům.

Stres pak může prolomit oslabené psychické obranné síly – a to je právě chvíle, kdy velmi často propuká psychóza.

Biologický pohled

Zásluhou nebývalého pokroku ve výzkumu v medicíně jsou dnes již alespoň částečně objasněny biologické souvislosti některých duševních poruch. V případě schizofrenie hraje důležitou roli chemická látka zvaná dopamin.

Dopamin se podílí na fungování lidského mozku jako přenašeč vzruchů/informací mezi jednotlivými nervovými buňkami. Pokud je dopaminu mezi buňkami nadbytek, cítí se buňky „zahlceny“, nedokážou signály zpracovávat a začínají fungovat chaoticky.

To je pravděpodobně biologický podklad chaotického prožívání, o kterém jsme psali výše.

Na propuknutí schizofrenie mají patrně vliv ještě další faktory: dědičnost, porodní komplikace, těžké nemoci v dětství, špatná výživa, růst a hormonální změny v pubertě a dospívání, zneužívání drog (včetně alkoholu), u žen navíc menstruační cyklus, hormonální poruchy, těhotenství, porod a kojení.

Sociální pohled

Velký význam pro vznik (a později event. léčení) schizofrenie má nepochybně prostředí, v němž člověk žije: rodina, přátelé, škola či zaměstnání, finanční zabezpečení, bydlení aj.

Z těchto zdrojů může pramenit buď podpora a pohoda (ochranné faktory), nebo naopak konflikty, napětí a stres (ohrožující faktory).

Všechny tyto oblasti ovlivňují celkový pocit životní pohody nebo nepohody, a proto je nutno jim věnovat maximální pozornost i při léčbě psychoticky nemocných.

 Oblast – rodina:

  • příliš přísná kritika (hlavně rodičů k dětem)
  • nepříznivé poměry v rodině
  • úzkostlivé ochraňování
  • uměle udržovaná pohoda za cenu zastírání konfliktů
  • ztráta blízkých osob (odstěhování, rozvod, nemoc, úmrtí aj.), neúplné rodiny, odloučení malých dětí od rodičů
  • zanedbávání výchovy, týrání, sexuální zneužívání

Oblast – škola a práce:

  • napětí ze zkoušek
  • šikana, izolace (rasové a náboženské předsudky apod.)
  • nároky v zaměstnání, obava ze ztráty zaměstnání , nezaměstnanost

Oblast – bydlení:

  • hmotná nouze
  • nedostatek soukromí
  • osamělost

Pozitivní stres (velkou zátěží bývají i situace nebo události, na než se člověk těší a které prožívá kladně):

  • cesta na dovolenou
  • cesta do zahraničí
  • svatba
  • povýšení v práci aj.

 Doporučená literatura:

  • Jak žít s psychózou -Kamil Kalina
  • Bláznit je lidské – Ursula Plog, Klaus Dőrner, Grada 1999, 1. vydání
  • Osvobozující rozhovor – Klaus Dőrner a kol., Grada 1999, 1. vydání

Nová metoda má pomoci schizofrenikům. Testují ji lékaři z Brna a Ostavy

Fotografie z archivu Benešovského deníku ČTK

Lidem, kteří trpí schizofrenií, by mohla pomoci nová metoda, kterou v současnosti testují čeští lékaři z Brna a Ostravy společně se svými německými kolegy.

Informovali o tom ČTK. Jedná se o magnetickou stimulaci mozku, která se používá také při depresích. Podle odborníků by metoda mohla mít vliv na ty příznaky schizofrenie, kvůli kterým pacienti nemohou pracovat a vést normální život.

Deprese. Smutek. | Foto: ČTK / ČTK

Odborníci uvádí, že schizofrenie se v průběhu života projeví až u jednoho procenta populace, tedy asi u 100.000 Čechů. Z toho asi třetina pacientů má zásadní negativní příznaky, mezi které patří neschopnost prožívat a vyjadřovat emoce, ochuzená řeč či řeč postrádající obsah a nezájem o kontakty s jinými lidmi.

Právě u těchto příznaků, které se dají jen obtížně řešit pomocí medikamentů a kvůli kterým lidé se schizofrenií často nejsou schopni pracovat, se podle Libora Ustohala z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno jeví jako nadějná takzvaná transkraniální magnetická stimulace (TMS), tedy neinvazivní magnetická stimulace mozku. „TMS je bezbolestná, dobře tolerovaná metoda, kterou lze využívat za hospitalizace i u ambulantních pacientů. Nejvíce je ověřena v terapii depresivní poruchy,“ uvedl Ustohal.

Dosavadní studie zatím hodnotí přínos metody různě. Proto byla zahájena další studie, na které se podílejí kromě zástupců z Brna a Ostravy také vědci z Řezna (Regensburgu) a Cách.

Budete mít zájem:  Jak si připravit kvasnice s obsahem vitamínu D

„Hlavní část studie by měla být hotova do konce příštího roku.

Pokud se podaří prokázat účinnost alespoň jednoho z protokolů TMS, mohlo by to znamenat naději na zlepšení kvality života přinejmenším části pacientů trpících schizofrenií,“ dodal Ustohal.

Přečíst článek ›

Pacienti, kteří mají popsané příznaky a chtěli by se studie zúčastnit, se mohou hlásit na brněnské psychiatrické klinice na e-mailu [email protected] nebo u lékaře Tomáše Skřonta na Psychiatrickém oddělení Fakultní nemocnice Ostrava.

Opel Zafira první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Opel Zafira první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Opel Zafira servisní knížka, nehavarované Opel Vectra servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Opel Mokka první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Opel Mokka první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Opel Mokka první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Opel Mokka první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované + PRODAT AUTO

Schizofrenik nemusí mít dlouho příznaky, pak přijde první pobyt na psychiatrii, říká exšéf Bohnic

Schizofrenie patří mezi duševní poruchy. Mohl byste laikům blíže popsat, jak se u pacientů projevuje?Onemocnění se projevuje především poruchami myšlení a vnímání, které mají takzvaný psychotický charakter.

To znamená, že tito lidé mohou v oblasti myšlení prožívat odnímání nebo vkládání myšlenek, mají takzvané bludné interpretace, kdy některé věci zpracovávají zcela mimo realitu, vytváří si bludný systém svých představ mimo realitu, na které potom mohou reagovat.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

O schizofrenii mluvila ve vysílání Radiožurnálu také psychiatrička a exministryně pro lidská práva za Stranu zelených Džamila Stehlíková

Kdy se schizofrenie začne u lidí projevovat? Schizofrenie se nejčastěji projevuje mezi 18. a 30. rokem, tam se většinou objeví první příznaky jasně vyjádřeného onemocnění. Již předtím může mít onemocnění takzvané prodromální příznaky, ale nejčastější období, kdy se onemocnění projevuje, je v tom daném rozmezí. Pochopitelně tam mohou existovat určité odchylky.

Co přispívá k propuknutí takové nemoci?Tato nemoc má více příčin. Určitě je tam nějaká vloha, která se za určitých okolností spustí. Jednoznačné spouštěcí příčiny nejsou známy. Je ale známo a studiemi prokázáno, že jedním z významných spouštěcích mechanismů je užívání marihuany.

Patří mezi faktory třeba i stres?Určitě to může být stres, různá onemocnění, těch příčin může být celá řada, ale jednoznačně říci, co je spouštěcím mechanismem, se nedá určit.

Může člověk se schizofrenií chodit do práce, nebo musí pobývat v psychiatrické léčebně?Naprostá většina lidí, která trpí tímto onemocněním, jež má různé průběhové formy a jsou i různé typy schizofrenního onemocnění, žije mimo ústavní zařízení.

Léčí se ambulantně a řada těchto lidí je schopna vykonávat různá zaměstnání. Ale je to onemocnění, které vede velmi často k invaliditě člověka. Někdy onemocnění začne v době střední nebo vysoké školy.

Někdy se ti lidé doučí, někdy ne a jsou situace, kdy už pak nejsou schopni nastoupit do zaměstnání.

Schizofrenik může být stíhán, záleží na jeho stavu

Pokud se lidé léčí ambulantně, tedy někam docházejí nebo někdo dochází za nimi, jsou schopnosti a znalosti, které by měl takový člověk, který se o ně stará, mít?Většinou jsou v péči odborníků, to znamená lékařů, psychologů nebo školených terapeutů, kteří jsou zaměřeni na tuto problematiku.

Ale převážnou většinu času tráví v prostředí rodinných pracovníků. Tito lidé a kompenzace jejich duševní poruchy je ale závislá na léčbě, která se skládá z léčby farmaky, a také je důležité udržování jejich aktivity, to znamená sociální nebo pracovní rehabilitace, aby se udrželi v co největší aktivitě po delší dobu.

Pokud pacient dostává nějaké léky nebo injekce, kdo mu je může podat? Pouze lékař, nebo třeba i rodinný příslušník?Musí je podávat zdravotník. Většinou to aplikuje na indikaci lékaře zdravotní sestra.

„Schizofrenik je naprosto způsobilý vypovídat na policii. Pokud to dovolí jeho momentální stav a akutní projevy nemoci nezabraňují, aby vypovídal, nebo by byl ohrožen psychickým kolapsem.“

Džamila Stehlíková (psychiatrička a exministryně)

Může být člověk se schizofrenií způsobilý k výpovědi na policii? Nebo může být trestně stíhaný? Či ho nemoc z toho automaticky diskvalifikuje?Nemoc ho automaticky nediskvalifikuje.

Vždy se musí vnímat, a je to otázka znalecké činnosti, v jakém byl v té době stavu, a o jakou činnost se jedná, které by se měl účastnit nebo pro kterou by měl být trestán. Záleží na jeho aktuálním stavu.

Pochopitelně ani beztrestnost není automaticky daná tím, že někdo trpí schizofrenním onemocněním, ale musí se to posuzovat v celém kontextu dané události. Posuzuje se, jestli byl člověk trpící touto nemocí schopen rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání a to jednání ovládat, to jsou dva parametry. A může se dojít k rozdílným závěrům.

Kdo tyto věci posuzuje?Posuzuje to většinou znalec z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie a často si k tomu přibírá, když potřebuje jít v některých oblastech od hloubky, i psychologa.

Bez příznaků, pak přijde první hospitalizace

Pokud trpí člověk schizofrenií, která se objeví až během jeho života, má tedy nějaké příznaky ještě před tím? Nebo je člověk do propuknutí nemoci zcela zdráv?Může a nemusí.

Někdy to vzniká tak, že přijde situace, která má bizarní průběh, velmi často to vede k první hospitalizaci na psychiatrii. Najednou se člověk za nějaké situace začne chovat abnormálně a vede to k nejasnosti v jeho jednání a třeba ohrožování své osoby.

Někdy to začíná prvním příznakem, kdy to do té doby nikdo nepozoroval nebo nezjisti. A začíná to příznaky, které vedou k hospitalizaci.

Člověk tedy může vypadat a cítit se zdráv, ale v momentě, kdy nastane krizový moment v jeho životě, tak nemoc propukne naplno?Ano, jeho okolí nemusí dlouhodobě pozorovat, že člověk trpí duševní poruchou. A pak jsou formy, kdy u schizofrenního onemocnění může být člověk víc úzkostný nebo se chovat jinak.

Jaké procento české populace je postiženo schizofrenií? Nebo kolik lidí se s ní nyní v Česku léčí?Statistika je v tomto dlouhodobě neměnná. Říká se, že je to kolem 1 nebo 1,5 procenta v populaci. Je to jeden člověk ze sta. Zastoupení v populaci je tak relativně vysoké.

„Pokud někam cestuje, otázkou je, nakolik je tam dostupná příslušná psychiatrická péče. Nedoporučují se destinace pro dlouhý pobyt, je to riziko, které musí pacient posoudit sám. Na Krymu třeba postupy se zcela liší, jsou tam zakázané určité skupiny psychiatrických léků. Kdyby došlo ke komplikacím, nevím, jak by byla péče poskytována. Krym je problematický.“

Džamila Stehlíková (psychiatrička a exministryně)

Jak vhodné je s člověkem, který trpí schizofrenií, cestovat?To je různé. Záleží na jeho stavu, stabilizaci jeho stavu a spolupráci při léčbě. Je to individuálně odlišné. Řada mých pacientů jezdí s rodinnými příslušníky na zahraniční dovolené.

O schizofrenii se bavíme především proto, že touto nemocí má trpět premiérův syn Andrej Babiš mladší, který je nyní ve Švýcarsku. Mají podle vás Švýcaři lepší možnosti k léčbě schizofrenie než lékaři tady v Česku?My psychiatři máme stejné možnosti, jak diagnostické, tak terapeutické, jako mají ve Švýcarsku.

Předpokládám, že jste viděl pondělní reportáž zveřejněnou na Seznam Zprávy. Dá se z jeho projevů poznat, že opravdu trpí schizofrenií, nebo ne?Z této reportáže se to usuzovat nedá.

Nemohu se v tomto případě vyjadřovat k diagnóze, protože je mediálně prezentovaná, ale myslím, že to pro ty, kteří s ním nehovořili, nevyšetřovali ho nebo nemají k dispozici jeho dokumentaci, není zcela jasná.  

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *