Levné potraviny: Nestlé i Unilever nasazují výrobky pro chudé Čechy

Levné potraviny: Nestlé i Unilever nasazují výrobky pro chudé Čechy

L

Sleduj nás na sociálních sítích

Sleduj nás na sociálních sítích a nenech si ujít žádnou akci.

#levnepotraviny

Levné potraviny: Nestlé i Unilever nasazují výrobky pro chudé Čechy

S

Spolupracujte s námi

Levné potraviny: Nestlé i Unilever nasazují výrobky pro chudé Čechy

L

Jogurt Milsani 3,6%

K dostání jedině v síti Levné potraviny s.r.o.

Jogurt Milsani 3,6% původní cena 14,90 nyní jen za 0,99Kč!!!

Levné potraviny: Nestlé i Unilever nasazují výrobky pro chudé Čechy

P

POM Wonderful

Antioxidant

POM Wonderful je jedinečný nápoj vyrobený ze 100% granátového jablka. Pomáhá čistit krev a detoxikuje organismus. K dostání na všech našich prodejnách Levné potraviny s.r.o.

Volné pracovní pozice – Prodavač/pokladní – Praha 100/hod Aktuálně hledáme na prodejny: Klášterec nad Ohří, Kladno, Benešov Do společnosti Levné potraviny s.r.o.

hledáme muže i ženy na HPP,DPP, na pozice: prodavač/pokladní/vybalování zboží. Krátký/dlouhý týden. Výborné platové podmínky, příspěvek na MHD. Požadujeme pracovitost, loajalitu nabízíme 100 Kč/čistého. Nástup ihned.

Možný pracovní růst.

Životopis zašlete prosím na petrfri(a)volny.cz

Akční letáky

Levné potraviny

Společnost Levné potraviny s.r.o. byla založena v roce 2007 s hlavní specializací na potraviny s omezenou DMT. V průběhu následujících let se její činnost rozšířila i do dalších oblastí a nyní již vedle vlastních maloobchodních prodejen zásobujeme výrobky i velkoobchodní partnery.

Vedle toho se soustředíme i na dovoz vlastních značek ze zahraničí a u mnohých jsme se stali výhradními distributory pro český trh. Naše výrobky můžete nalézt i ve většině obchodních řetězců (Tesco, Makro, Ahold, Globus aj.).

Neustále se snažíme rozšiřovat portfolio výrobků, proto u nás naleznete nejen potraviny, ale též drogistické zboží či výrobky pro domácnost či drobné oblečení. Abychom uspokojili co nejvíce zákazníků, nabízíme též prodej prostřednictvím našeho eshopu na www.levnepotraviny.cz/eshop.

Objednávky vyřizujeme zpravidla do druhého dne. Do budoucna chystáme pro věrné zákazníky bonusový program a spoustu atraktivních soutěží či výherních anket.

Máte-li i přesto pocit, že vám na našich prodejnách či www stránkách něco chybí, neváhejte nám svou připomínku poslat emailem či chatem a my se pokusíme své služby udělat ještě kvalitnější a komplexnější. Provádíme i výkup potravin pokud máte problémové zásoby tak nás určitě neváhejte kontaktovat.

Levné potraviny: Nestlé i Unilever nasazují výrobky pro chudé Čechy Levné potraviny: Nestlé i Unilever nasazují výrobky pro chudé Čechy Levné potraviny: Nestlé i Unilever nasazují výrobky pro chudé Čechy

Jíte zdravě? Na obalech se objeví semafor, překvapí vás ale velikostí porce

Tabulka nutričních hodnot se rozsvítí červenou, oranžovou a zelenou barvou podle toho, jak velký podíl doporučených denních hodnot výrobek obsahuje.

Praha – Šestice obřích potravinářských firem Coca-Cola, Mars, Mondeléz, Nestlé, PepsiCo a Unilever plánuje v příštím roce spustit takzvané semaforové označování výrobků. Na přední straně obalu zvýrazní nutriční hodnoty v zeleném, oranžovém nebo červeném poli podle obsahu cukru, soli nebo tuku.

„Naším cílem je vytvořit jednotné barevné označování, které je snadno pochopitelné a společné pro všechny státy napříč Evropou,“ říká Petr Jonák, ředitel vnějších vztahů v tuzemské pobočce společnosti Coca-Cola HBC. Odkdy přesně by se měly semafory objevovat i v Česku, zatím výrobci neupřesnili.

Spotřebitelé se tak podle Jonáka budou moci snadněji rozhodnout, zda jsou pro ně konkrétní potraviny v daném množství vhodné vzhledem k jejich životnímu stylu. Zjednodušeně řečeno: červená by měla být varováním, naopak zelená je v pořádku.

Firmy se pro označování rozhodly dobrovolně, přestože z pohledu běžného spotřebitele patří právě jejich produkty často mezi „nezdravé“. Nebojí se, že lidé přestanou kupovat výrobky se zvýrazněnými hodnotami v červené barvě?

„Budeme spotřebitelům vysvětlovat, jak systém funguje, že vždycky záleží na celkové skladbě jídelníčku,“ říká Jonák.

Výrobci se tímto krokem snaží působit společensky zodpovědně a předejít i případnému omezení ze strany Evropské unie, které by mohlo být přísnější než jejich vlastní pravidla.

Podobný semafor už využívají výrobci v Irsku nebo Velké Británii. Právě britský úřad pro kontrolu nad potravinami upozorňuje, že červená automaticky neznamená, že by lidé neměli potravinu vůbec konzumovat, ale měli by se zamyslet, jakým způsobem ji zkombinovat s dalšími.

Ministerstvo se k iniciativě nehlásí

„Tento systém označování je dobrovolný a záleží pouze na společnostech, jak bude fungovat,“ podotýká za české ministerstvo zemědělství jeho mluvčí Markéta Ježková. Šestice firem informuje o vývoji systému jak ministerstvo, tak Potravinářskou komoru ČR.

Mluvčí komory Dana Večeřová zdůrazňuje, že tyto nadnárodní firmy musí jasně systém vysvětlit spotřebitelům, aby je nemátl. Podle ní by stačilo zopakovat nutriční hodnoty na přední straně obalu zboží. „V barevném případě spotřebitel nedostane relevantní informaci o tom, jaké benefity potravina má, protože je nelze tak snadno komunikovat,“ říká Večeřová.

Sdružení českých spotřebitelů semaforové značení vítá. Upozorňuje ale, že by se nemělo jednat o jedinou informaci, podle níž se budou spotřebitelé orientovat.

„Potraviny svým výživovým složením bezprostředně ovlivňují naše zdraví, nejedná se o domácí spotřebiče, u kterých bychom se měli rozhodovat podle toho, jak jsou úsporné. Návrh předkládaný společnostmi je však přínosný v rámci jejich sortimentu pochutin,“ říká ředitel sdružení Viktor Vodička.

Rozhodne velikost porce

Klíčovým kritériem bude zřejmě velikost porce. Podobně jako u doporučeného denního příjmu živin (GDA) s ní totiž firmy mohou čarovat.

Evropská unie sice pro snadnější porovnávání jednotlivých potravin doporučuje udávat na obalu nutriční hodnoty na sto gramů výrobku, výrobci ale mohou přidávat další informace, zejména velikost porce.

Například balení Miňonek obsahuje pět oplatek, společnost Mondeléz ale jako jednu porci počítá jedinou oplatku – ta pak obsahuje třeba jen čtyři procenta doporučené denní hodnoty tuků pro dospělou osobu. Také balení Kaštanů nebo Kofily by si spotřebitel měl přinejmenším rozpůlit – výrobce uvádí jako jednu porci polovinu tyčinky.

U čokolády Milka doporučuje Mondeléz sníst za jeden den maximálně čtyři dílky. V těch je množství cukrů, tuků a soli tolik, že by ještě patřily do oranžové kategorie. Hodnota nasycených mastných kyselin by už zasahovala do kategorie označené červenou barvou.

Nejde ale jen o na první pohled nezdravé výrobky. „Také v případě sýra či polotučného mléka se u některých živin dostáváme okamžitě do červené barvy. Ve spotřebiteli to může vyvolat dojem, že se jedná o nezdravou potravinu. Mléčné výrobky jsou přitom třeba zdrojem vápníku,“ podotýká Večeřová.

Budete mít zájem:  Porážka přímo na pastvě – zvíře bez stresu a lepší maso

Výrobci se proto chystají rozdělit potraviny do tří kategorií podle porcí. Malé porce do 60 gramů by se do červených hodnot dostávaly na 15 procentech doporučené denní dávky živiny, středně velké porce mezi 60 a 120 gramy na čtvrtině denní dávky dané živiny a velké porce od 120 gramů na 30 procentech.

Levné potraviny táhnou, Chomutovany lákají na nízké ceny i příchuť dovozu

Únik od nekončícího zdražování nebo potvrzení, že je Česko popelnicí Evropy? Prodejny levných potravin budí vášně, přesto jich vzniká čím dál více. Nenajdete je na okrajových sídlištích, ale přímo v centrech města. Jako novou prodejnu v obchodním domě Central v Chomutově.

První zákazníky přivítaly levné potraviny v obchodním domě Central na začátku listopadu poté, co obchod nahradil pobočku sítě JIP. Zákazníci sem míří především s vidinou úspor.

„Nákup, který obvykle provádím v supermarketu, mě tu vyjde i na třetinu,“ pochvaluje si zákazník seniorského věku. „V obchodech se zdražuje tolik, že mrkev s bramborem je jídlo pro bohaté.

Tady si ještě připadám jako v normálním světě,“ doplňuje.

Přečíst článek ›

V sortimentu obchodů levných potravin najdeme všechno možné. Zakoupíte tu šampony nepříliš známých značek i limonády světově nejžádanějšího výrobce. Dokonce tu mají i čerstvé pečivo včetně koláčků. Nechybí ani potraviny ze zahraničí, jež sem lákají i zákazníky, kteří zatím na každou korunu nehledí.

„Minulé Vánoce jsem tam našla balení značkového čaje, který jsem kupovala pouze v Anglii. Patří tam k vyhlášeným. Zásoba na měsíc stála necelou stokorunu,“ pochvaluje si obchod naproti chomutovskému autobusovému nádraží Helena Sýkorová. „Často jsem tam taky chodila na Milku. V českých obchodech je mazlavá, přeslazená. Tady chutnala jako kdysi, když jsem byla malá.

Dováželi sem tabulky přímo z Rakouska, nemělo to ani český nápis,“ doplňuje Chomutovanka.

Způsobů, jakým podobné prodejny přicházejí k sortimentu je několik.

 „Většinou se jedná o potraviny s procházejícím datem záruky, kterým byl změněn obal výrobku, o zboží, které nebylo odebráno z důvodů nové cenové či marketingová strategie, nových právních předpisů nebo při ukončené výrobě či distribuci výrobku,“ popisuje Markéta Švancarová z Masarykovy univerzity v Brně ve své studii Prodejny se zlevněnými potravinami jako environmentální alternativa.

Přečíst článek ›

Právě datum spotřeby je to, co zákazníky na těchto obchodech odpuzuje nejvíce. Na sociálních sítích se objevují názory, které si vůči prodejnám neberou žádné servítky. „Tenhle póvl, co je vyřazený z prodeje, se tu prodává? Dobytci,“ horlí diskutující Martina T. pod příspěvkem o nové chomutovské prodejně.

„Český prase všechno spase,“ připojuje se k ní mladá maminka z Klášterce. Podobné názory zaznívají snad v každém městě. „Nepochopím, jak mohou prodávat něco, co už je dávno prošlé. Já bych si ten lístek na infekční nekoupila ani zadarmo,“ odmítá vidinu úspor Litvínovanka Ludmila Hodinová.

I v tomto městě se potraviny nekrčí v zapadlé uličce, ale přímo v centru.

Odborníci ale upozorňují, že jedovaté a bakteriemi kontaminované jídlo by se v obchodech, ani v těch s levným zbožím, nacházet nemělo. Lidé u zboží málokdy rozlišují datum minimální trvanlivosti a datum spotřeby, které je v hodnocení nezávadnosti klíčové. V prvním případě zákon prodej této kategorie výrobků nezakazuje.

„Pokud jsou potraviny skladovány v příhodných podmínkách, je možné je po uplynutí data minimální trvanlivosti nejen jíst a pít, ale také prodávat s upozorněním, že datum minimální trvanlivosti už uplynulo,“ říká Hana Hoffmannová z časopisu dTest. Výrobky s prošlým datem spotřeby ale musí z regálů pryč.

„Nepovažují se za bezpečné,“ dodává Hoffmanová.

Přečíst článek ›

Češi osolí a dosladí prakticky cokoliv. Firmy se snaží dělat výrobky zdravější, ale bojí se, že to zákazníci budou vnímat jako šizení

I když lidé vědí, že by neměli kouřit, stejně to mnozí dělají. S nezdravým jídlem je to stejné. Potravinářské firmy se proto nesnaží spotřebitele přesvědčit o tom, že si k snídani místo rohlíku s paštikou mají dát papriku s tvarohem.

Nabízí jim „zdravější“ rohlík, v němž je méně soli. Výrobci cukrovinek, nápojů, pečiva nebo uzenin se snaží o tzv. reformulaci − úpravu receptů a snížení obsahu cukru, soli nebo tuků ve výrobcích.

Případně chtějí látky, které působí negativně na lidské zdraví, nahradit něčím jiným.

Nestlé během posledních tří let odstranilo v Evropě více než 11 tisíc tun cukru z výrobků, které nebyly v souladu s výživovými kritérii firmy.

V Česku mimo jiné upravilo složení čokoládové tyčinky Margot, v níž je nově více kokosu, méně cukru a je bez transmastných kyselin (TFA). Ročně jí na našem trhu prodá na 3000 tun, takže lidé snědí o 12 tun cukru za rok méně.

Pro letošní rok odhaduje Nestlé Česko snížení cukru ve svých produktech o 45 tun.

„V olomouckém závodě Zora, kde se tyčinka Margot vyrábí, ročně inovujeme přibližně 120 výrobků. Vývoj trvá přibližně rok, ale také dva až tři roky u větších změn v recepturách výrobků třeba jako u těch se sníženým cukrem. Náklady na vývoj jdou do desítek milionů korun,“ říká Jiří Kasal, nutriční specialista společnosti Nestlé Česko.

Obsah cukru v portfoliu 25 nejprodávanějších minerálních vod v Česku se mezi lety 2012 a 2016 snížil o 1125 tun, téměř o 11 procent. Úspěchem je rovněž snižování soli v masných výrobcích. Zatímco bývala norma ČSN stanovila obsah soli v šunkách na 3,3 gramu, dnešní průměr je 2,1 až 2,4 gramu na 100 gramů výrobku.

Budete mít zájem:  Nejlepší Vitamíny Pro Sportovce?

Přidávají se i obchodní řetězce. Například Kaufland si vytyčil redukční strategii, jejímž cílem je do roku 2021 snížit obsah cukru, soli a tuku u více než 300 artiklů vlastních značek průměrně o 20 procent bez užití náhradních látek.

Zdravotní rizika

Vylepšování receptur probíhá už celou řadu let. Společnost Mondelez International, respektive Opavia-LU, například už v roce 1999 reformulovala svou populární tatranku.

Částečně ztužené rostlinné tuky s vysokým obsahem transmastných kyselin, které mají výrazně negativní vliv na naše zdraví, zejména na srdečně-cévní systém, nahradila směsí plně ztuženého rostlinného tuku a rostlinného oleje.

Koncem roku 2008 pak firma přešla u náplně i polevy Tatranky na rostlinné tuky neztužené. Reformulací prošly i další její výrobky jako Fidorka, BeBe Dobré ráno nebo Zlaté polomáčené.

Článek pro předplatitele

Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího…

Hana Havriljaková, jednatelka společnosti Levné potraviny: Nechodí k nám jen chudí | Zboží a Prodej – zprávy z retailu

Skutečnosti, že ne všechny potraviny, které se z nějakých důvodů nedají v běžné maloobchodní síti nabízet, je nutné hned zlikvidovat, dokázali využít někteří obchodníci.

Už deset let tak mohou spotřebitelé v řadě měst včetně Prahy najít prodejny řetězce Levné potraviny, které nabízejí zboží za téměř „socialistické“ ceny.

Odebírají totiž za pakatel produkty, které z nějakých důvodů musely být staženy z trhu, zdravotně i senzoricky jsou však nezávadné.

Hana Havriljaková, jednatelka společnosti Levné potraviny, v rozhovoru říká: „Neskupujeme jen zboží, kterému se blíží konec minimální trvanlivosti.

Může jít i o zásoby z krachujícího obchodu nebo o zboží z havarovaného kamionu, které je v pořádku, jen obaly jsou trochu poničené.

Také když výrobce mění etikety, dostaneme potraviny s předešlým obalem či označením za mnohem nižší cenu. Proto můžeme nabízet tak veliké slevy.“ 

Jak je dnes síť vašich obchodů rozsáhlá a jaký je o nákup v ní mezi zákazníky zájem? Přibývá jich, nebo naopak ubývá? 

V současné době čítá naše prodejní síť zhruba patnáct vlastních obchodů po celé republice, máme ale i velkoobchod, jehož zákazníci nakupují levné zboží do svých vlastních provozoven. Zákazníků neustále přibývá a vzhledem k plánované expanzi do dalších měst předpokládám, že i do budoucna dále bude.

Jaký typ zákazníků u vás nakupuje? Jde především o důchodce a jiné nízkopříjmové skupiny, nebo vás navštěvují i lidé, na kterých je patrné, že by si mohli dovolit i dražší zboží?

Víceméně jste přesně vystihla, jaký typ zákazníků k nám chodí. V podstatě jsou zastoupeni všichni, jen bych řekla, že co prodejna, to jiný druh zákazníka. Jsou obchody, kam chodí spíše chudší skupiny obyvatel, matky samoživitelky či důchodci, a máme také obchody, kam jezdí nakupovat zákazníci v drahých automobilech a odjíždějí s plnými taškami…

O jaké zboží mají největší zájem?

Vzhledem k tomu, že portfolio výrobků v našich prodejnách je velmi široké, dá se říci, že každý zákazník najde přesně to, co potřebuje. Obecně lze ale pozorovat, že největší poptávka je po uzeninách a mléčných výrobcích.

Velkému zájmu se těší také drogistické zboží jako vlhčené ubrousky, aviváže, prací gely a podobné výrobky, stejně jako nápoje, zejména široké spektrum nápojů aloe vera.

U řady produktů se přitom můžeme pochlubit výhradním zastoupením či vlastní privátní značkou a nově jsme do našeho sortimentu zavedli také bagety, saláty a pomazánky vlastní výroby.

Jak velký je v průměru rozdíl mezi cenami produktů v „normální“ prodejně a ve vaší síti?

Na tuto otázku se velmi těžko odpovídá, ale vcelku se dá říci, že rozdíl se pohybuje zhruba mezi třiceti až šedesáti procenty. 

Od koho zboží odebíráte? Jde spíš o výrobce, nebo třeba i o velké prodejní řetězce, kterým zboží prostě zbylo?

S oběma typy dodavatelů spolupracujeme, i když v dnešní době se na nás obracejí spíše výrobci či distributoři. Řetězce se vesměs snaží „problémové“ zásoby odprodat během různých slevových akcí, ale občas se opravdu stane, že i ony nás osloví s nabídkou odkupu.

U vás se vždy prodá zboží opravdu všechno, nebo také někdy zbyde? Pokud ano, co s ním pak uděláte?

Samozřejmě, že se snažíme ztráty opravdu minimalizovat, ale i u nás se občas stane, že se nějaké zboží neprodá. V tomto případě putuje do spalovny k likvidaci.

Jídlem se ve světě stále plýtvá

To číslo se zdá téměř neuvěřitelné: podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) se ve světě ročně vyhodí nebo jinak znehodnotí 1,3 miliardy tun potravin.

Největší podíl na tomto plýtvání mají USA, kde v průměru každý vyhodí ročně 760 kg jídla, ani Evropa se však nemá čím chlubit – podle odhadů FAO by potraviny, které zde přijdou každým rokem nazmar, mohly zachránit 200 milionů hladovějících.

  • Čísla:
  •  40 %
  • českých spotřebitelů vyhazuje potraviny alespoň několikrát měsíčně.
  • 7 %
  • Čechů vyhazuje potraviny dokonce několikrát týdně.
  • Nejčastěji vyhazovaná jídla v České republice (podle podílu těch, kteří je aspoň někdy vyhodili)
  • Ovoce a zelenina 57 %
  • Pečivo 50 %
  • Mléko a mléčné výrobky 32 %
  • Hotová, tj. uvařená nebo jinak připravená jídla 30 %
  • Maso a masné výrobky, ryby 17 %
  • Obiloviny, těstoviny, luštěniny 3 %
  • Zdroj: Ipsos, konference Food Waste, září 2015
  • Jana Dulíková, [email protected]
Budete mít zájem:  Když už se vám v sexu nedaří

Výsledky soutěže Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek

Dne 29. 7. 2018 byly vyhlášeny výsledky 5. ročníku soutěže „Cena PK ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“.  Partnerem  5. ročníku byla Komerční banka, a.s.. Přihlašování výrobků do soutěže  probíhalo v termínu od 31. března do  30. června 2018 a mohly se do ní přihlásit potravinářské společnosti, resp.

jejich nové nebo významně zdokonalené výrobky, které byly uvedeny výrobcem na trh v posledních 3 letech. Ve stanoveném termínu se přihlásilo 23 společností s celkem 61  výrobky.

Pro řádné přihlášení do soutěže bylo nutné dodat přihlášku, laboratorní analýzu výrobku nebo čestné prohlášení o výživové hodnotě výrobku a nakonec pro hodnocení také samotný výrobek. O „Cenu  Potravinářské komory ČR za nejlepší inovativní potravinářský výrobek“ se tak utkaly tyto společnosti: ADVENI MEDICAL, spol. s r.o., Aurosa, s.r.o.

, BEAS, a.s., Bezlepková pekárna Liška s.r.o., Corax Trading, s.r.o., Emco spol. s r.o., FrostFood a.s., IDC-FOOD, s.r.o., IREKS ENZYMA s.r.o., ISOline EU, s.r.o.,  Kateřina Jiroušková, Kitl s.r.o.,  MASO UZENINY PÍSEK, a.s., MASO UZENINY POLIČKA, a.s., Nestlé Česko, s.r.o., PENAM a.s., Plzeňský Prazdroj a.s., POOLec s.r.o.

, Semix Pluso, spol. s r.o., Tajemství chuti RAMDAM s.r.o., UNILEVER ČR, spol. s r.o., Uzeniny Příbram, a.s., VÁHALA a spol. s r.o. výroba a prodej masných a lahůdkářských výrobků.

Hodnotící komise  byla složená z odborníků Potravinářské komory ČR, Ministerstva zemědělství ČR, Výzkumného ústavu mlékárenského, s.r.o., Výzkumného ústavu potravinářského Praha, v.v.i.,  Výzkumného ústavu sladařského a pivovarského, a.s.

, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně a společnosti EUROFINS CZ, s.r.o.  Kritéria pro hodnocení soutěže byla již od počátku jasně nastavena.

Inovativnost výrobku tvořila 30 %, výživová hodnota výrobku ve smyslu celkového profilu potraviny 30 %, senzorické vlastnosti 30 % a celkový dojem hodnotitele 10 %.

  • Cena Potravinářské komory ČR za nejlepší inovativní výrobek byla za rok 2018 odbornou porotou udělena ve skupině:
  • „Mikropodnik“ v následujících kategoriích:
  • Inovace v rámci potravin pro zvláštní výživu:
  • Kateřina Jiroušková – Bábovka bez lepku
  • Bezlepková pekárna Liška s.r.o. – Bezlepkový Bandur Rustikal a bezlepkový Bandur ovesný

Inovace v oblasti „Potraviny, zdraví a reformulace“:

  •  ADVENI MEDICAL, spol. s r.o. – Krekry s mákem a řasou Nori a bezlepkový chléb BODYGUUARD
  • Corax Trading, s.r.o. – Bejby Jerky krůtí

Inovace v oblasti „Kvalita a bezpečnost“:

  • POOLec, s.r.o. – Šumavská Skleněnka – ocenění za design a vysoký podíl ruční práce

Logo „ Reformulace roku“ mají právo používat tyto společnosti:

  •  Corax Trading, s.r.o. – Bejby Jerky krůtí a Bejby Jerky hovězí
  • ADVENI MEDICAL, spol. s r.o. – Bezlepkový chléb BODYGUARD, bezlepkový chléb GENTLEMAN, krekry s chia semínky a brokolicovými klíčky a krekry s mákem a řasou Nori.

„Ostatní podniky“ v následujících kategoriích:

Inovace v rámci potravin pro zvláštní výživu“:

  •  Plzeňský Prazdroj, a.s. – Birell bez lepku
  • Semix Pluso, spol. s r.o. – Ovesná Omega-3 kaše s rakytníkem bez lepku

Inovace v oblasti „Potraviny, zdraví a reformulace“:

  • Semix Pluso, s.r.o. – Sladké s rozumem
  • IDC-FOOD, s.r.o. – Dezert za studena
  • Nestlé Česko, s.r.o. – JOJO Medvídci 30 % méně cukru

 Inovace v oblasti „Kvalita a bezpečnost“:

  •  PENAM, a.s. – Chléb Himalájský
  • UNILEVER ČR, spol. s r.o. – Solero Smoothie – Mražený krém ovocný ananasový s částečně kandovanými kousky ananasu (24 %)
  • VÁHALA a spol. s r.o. výroba a prodej masných a lahůdkářských výrobků Váhala – Šunka bez éček

 Logo „ Reformulace roku“ mají právo používat tyto společnosti:

  •  Emco spol. s r.o. – Emco Super kaše Chia semínka&lesní směs a Emco Super kaše Protein&chia s višněmi
  • IDC-FOOD, s.r.o. – Dezert za studena vanilkový
  • MASO UZENINY PÍSEK, a.s. – MÚÚÚ Šunka omega-3
  • Nestlé Česko, s.r.o.. – MAGGI Snackito Thajská kari čočka
  • Nestlé Česko, s.r.o.. – JOJO Medvídci 30 % méně cukru
  • UNILEVER ČR, spol. s r.o. – Hellmann´s salátový dresink med a hořčice a Hellmann´s salátový dresink Tisíc ostrovů
  • PENAM, a.s. – Večerní chlebík
  • Semix Pluso, s.r.o. – Sladké s rozumem
  • IREKS ENZYMA s.r.o. – Sladový samožitný chléb se SLADEM Premium, Sladový žitno-pšeničný chléb se SLADEM Premium

„V letošním roce byl počet výrobků dvojnásobný ve srovnání s předcházejícími ročníky. Výrobci přihlásili velmi zajímavé výrobky, je vidět, že zájem výrobců o inovace roste a že zejména roste zájem se se svými výrobky pochlubit. Hodnotící komise měla letos velmi těžké rozhodování.

Těší nás, že je soutěž mezi výrobci stále populární a že výrobci pochopili, jaké možnosti přináší.“, řekl ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Ing. Miroslav Koberna, CSc.

, který certifikáty oceněným společnostem slavnostně předá u příležitosti konání Žofínské fóra v říjnu 2018.

Vítězové v uvedených kategoriích obdrží certifikáty k „Ceně PK ČR za nejlepší inovativní potravinářský výrobek“ podle konkrétní kategorie. Ostatní zúčastněné společnosti obdrží certifikát za účast.

Společnosti, které se umístily na oceněném místě, získají balíček mediální propagace (propagace společnosti a výrobků v tištěných a internetových médiích) a poukaz k účasti jednoho zástupce společnosti na mezinárodním veletrhu potravin a nápojů SIAL v Paříži ve dnech 21. – 25. 10. 2018.  Pro mikropodniky společnost EUROFINS CZ, s.r.o.

poskytne stanovení výživových údajů podle platné legislativy na oceněné výrobky. Výrobci, kteří mohou využívat logo „Reformulace roku“, budou moci své výrobky prezentovat na nadcházejících akcích Platformy pro reformulace.

Výsledky byly společnostem oznámeny dne 29.7. 2018 a dále budou také zveřejněny na webových stránkách soutěže http://soutez.foodnet.cz. Slavnostní vyhlášení výsledků a předání ocenění vítězným společnostem bude na Žofínském fóru v říjnu 2018. Detaily vyhlášení budou se společnostmi komunikovány individuálně.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector