Leukopenie neboli snížený počet bílých krvinek – příznaky, léčba a opatření

Leukopenie (též leukocytopenie) je odborný termín, kterým označujeme abnormálně nízký počet bílých krvinek v krvi. Pokud máme málo bílých krvinek, jsme náchylnější k infekčním onemocněním, protože bílé krvinky jsou důležitou součástí našeho imunitního systému a zajišťují obranyschopnost organizmu.

V krvi se nachází různé druhy krevních buněk. Bílé krvinky, které také označujeme jako leukocyty pomáhají v boji proti infekčním onemocněním, mikrobům či cizorodým látkám, zatímco červené krvinky (erytrocyty) zajišťují zásobování tkání a buněk kyslíkem a krevní destičky (trombocyty) jsou důležité pro srážlivost krve.

Lidé s leukopenií mají abnormálně nízký počet bílých krvinek v krvi, což snižuje obranychopnost jejich organizmu a zvyšuje náchylnost k infekcím.

Tento článek popisuje příčiny leukopenie, příznaky, kterými se tento stav projevuje a možnosti léčby tohoto problému.

Co je leukopenie?

Bílé krvinky pomáhají bojovat proti infekcím. Lidé s nedostatkem bílých krvinek jsou tak náchylnější k infekcím a fungování jejich imunitního systému je zásadně oslabeno.

• U zdravého člověka je v jednom mikrolitru (1 μl nebo 1 mm3) krve přibližně 4 500 a 10 000 bílých krvinek bez ohledu na jejich konkrétní typ.
• Jako leukopenii označujeme stav, kdy počet bílých krvinek (leukocytů) v jednom mikrolitru krve klesne pod hodnotu 4000.
• Bílé krvinky se tvoří v kostní dřeni a jsou důležitou součástí imunitního systému.

Nedostatek bílých krvinek (leukopenie) zvyšuje náchylnost k infekčním onemocněním

Pokud jich máme málo, bojuje náš imunitní systém proti infekcím a dalším onemocněním s podstatně menší účinností.

Existuje 5 druhů bílých krvinek a každý druh chrání před různými typy infekcí:

• Neutrofily (neutrofilní granulocyty): tyto buňky tvoří 55 – 77 % z celkového počtu bílých krvinek a pomáhají v boji proti plísňovým (mykotickým) a bakteriálním infekcím (1).
• Lymfocyty: lymfocyty jsou druhým početně nejvíce zastoupeným druhem bílých krvinek a chrání organizmus zejména před virovými infekcemi.
• Bazofily (bazofilní granulocyty): bazofilní granulocyty jsou nejméně početně zastoupeným druhem bílých krvinek a podílí se zejména na zánětlivých reakcích vyvolaných alergeny.
• Monocyty: monocyty jsou největší bílou krvinkou, podílí se na boji proti baktériím, plísním i virům a pomáhají také při reparaci (opravě) zánětem poškozené tkáně.
• Eozinofily (eozinofilní granulocyty): tento druh bílých krvinek se uplatňuje v boji proti parazitům a hrají také roli v rozvoji alergických reakcích a některých onemocněních, jako je například astma.

Existuje tedy 5 druhů leukocytopenie, podle toho, kterých bílých krvinek má postižený pacient nedostatek.

Leukopenie vs neutropenie

1. Někteří lékaři považují termíny leukopenie a neutropenie za synonyma, nicméně každý z těchto termínů označuje něco trochu jiného.
2. Leukopenie je obecný termín, který označuje abnormálně nízký počet bílých krvinek bez ohledu na jejich druh.

3. Naproti tomu neutropenie (též neutrocytopenie) je označení pronedostatek neutrofilů (neutrofilních granulocytů), početně nejvíce zastoupený druh bílých krvinek.
4. Neutropenie je tedy jednou z podskupin leukopenie.

5. Počet neutrofilů v krvi je důležitým indikátorem rizika infekce.

Absolutní počet neutrofilů je vyšetření, při kterém se v krvi přesně změří počet neutrofilních granulocytů.

Toto vyšetření se provádí například při podezření na leukémii či jiná onemocnění kostní dřeně.

Může také lékařům pomoci zjistit, jak organizmus reaguje na léčbu různých onemocnění, včetně chemoterapie.

Příznaky

Leukopenie nemá žádné specifické příznaky, které by signalizovaly abnormální snížení počtu bílých krvinek.

Obecně platí, že lidé s leukopenií jsou náchylnější k infekcím, které se projevují příznaky jako jsou horečka, pocení nebo zimnice.

U osob, které mají nedostatek bílých krvinek se mohou objevit také další příznaky, v závislosti na konkrétní příčině (viz. dále).

Příčiny

Příčinou leukopenie jsou jednak onemocnění, která narušují tvorbu bílých krvinek v kostní dřeni a také některé léky a způsoby léčby některých onemocnění (například chemoterapie nebo radioterapie).

Onemocnění, která mohou způsobit leukopenii

Mezi onemocnění, které mohou způsobit abnormální nedostatek bílých krvinek, mimo jiné, patří: Viral infections:

• Akutní virové infekce, jako jsou nachlazení, chřipka nebo COVID-19 mohou způsobit dočasné snížení počtu bílých krvinek. Virové infekce totiž mohou narušit tvorbu bílých krvinek v kostní dřeni.
• Onemocnění kostní dřeně a krevních buněk: mezi onemocnění, která mohou způsobit leukopenii patří například aplastická anémie, myelodysplastické syndromy nebo hypersplenismus (výrazně zvýšená funkce sleziny).
• Nádorová onemocnění: leukémie a další druhy nádorových onemocnění mohou způsobit poškození kostní dřeně a narušení tvorby bílých krvinek, což způsobí jejich nedostatek.
• Infekční onemocnění: mezi infekční onemocnění, která mohou způsobit leukopenii patří například AIDS nebo tuberkulóza. Podle studie z roku 2015 mají vyšší riziko leukopenie ženy s tuberkulózou (2).
• Autoimunitní choroby: některé autoimunitní choroby zabíjí bílé krvinky a mohou tak způsobit jejich nedostatek. Příklady takových chorob jsou například systémový lupus erythematodes nebo revmatoidní artritida.
• Geneticky podmíněné (vrozené) choroby: mezi geneticky podmíněné příčiny leukopenie patří například Kostmannův syndrom (těžká vrozená neutropenie) nebo hypogamaglobulinémie.
• Malnutrice: mezi vitamíny a minerály, jejichž nedostatek může způsobit leukopenii, mimo jiné, patří vitamín B12, kyselina listová, měď nebo zinek.
• Sarkoidóza: jedná se o abnormální reakci imunitního systému, při které v těle vznikají drobné zánětlivé okrsky. Pokud postihne kostní dřeň, může být sarkoidóza příčinou leukopenie.

Léky a způsoby léčby

Léčba nádorových onemocnění může ovlivnit počet bílých krvinek a způsobit leukopenii.

Mezi způsoby léčby, u kterých se může vyskytnout nedostatek bílých krvinek patří:

• chemotherapie
• radioterapie
• transplantace kostní dřeně

Rovněž některé léky ovlivňují počet bílých krvinek a mohou způsobit leukopenii nebo trombocytopenii.

Mezi tyto léky, mimo jiné, patří:

• interferony užívané v léčbě roztroušené sklerózy
• lamotrigin nebo valproát sodný užívané v léčbě epilepsie nebo jako stabilizátory nálady
• bupropion (amfebutamon), antidepresivum užívané také jako lék na odvykání kouření
• klozapin, lék ze skupiny antipsychotik, užívaný například v léčbě schizofrenie
• minocyklin, lék ze skupiny antibiotik
• imunosupresiva, jako jsou například sirolimus, tacrolimus, cyklosporiny nebo mofetil-mykofenolát
• steroidní léky
• penicilin

V případě, že vám lékař při vyšetření krve zjistí leukopenii, dejte mu seznam všech léků, které užíváte, aby vám mohl případně předepsat jiné, které tyto problémy nezpůsobují.

Pseudoleukopenie

U pacientů s infekčním onemocněním může někdy dočasně dojít k poklesu počtu bílých krvinek pod normální hodnotu. Pokud se po odeznění infekce počet bílých krvinek upraví, hovoříme o pseudoleukopenii.

V případě, že i po odeznění infekčního onemocnění abnormálně nízký počet bílých krvinek přetrvává, jedná se o leukopenii.

Léčba

• Léčba leukopenie závisí na vyvolávající příčině.
• Pokud jsou příčinou nízkého počtu bílých krvinek léky, které užíváte, předepíše vám lékař alternativní léky, které tyto nežádoucí účinky nemají.
• Vždy ale platí, že byste žádné léky neměli nikdy vysazovat bez předchozího souhlasu svého lékaře.

Léčba leukopenie závisí na vyvolávající příčině

1. V případě, že je příčinou leukopenie nádorové onemocnění nebo způsoby léčby, které se v v terapii rakoviny využívají, může vám lékař doporučit dočasné přerušení léčby, dokud se počet bílých krvinek neupraví.
2. V léčbě leukopenie způsobené chemoterapií nebo u vrozených forem tohoto onemocnění se používají růstové faktory, jako je například faktor stimulující kolonie granulocytů.
3. Studie z roku 2015 zjistila, že riziko leukopenie je podstatně nižší, pokud se při chemoterapii užívají inhibitory tyrosinkináz (ITK), jako je například erlotinib (Tarceva) (3).
4. V léčbě a prevenci leukopenie se uplatňují také následující tipy, které snižují riziko infekčních onemocnění:

• zdravé stravování
• dostatek odpočinku
• dávejte pozor na různá poranění, včetně řezných ran či škrábanců
• dodržujte zásady hygieny

V případě, že máte nedostatek bílých krvinek je nutné se hlídat a důsledně léčit veškerá infekční onemocnění. K tomu se užívají léky ze skupiny antibiotik (léky proti bakteriálním infekcím) nebo antimykotik (léky proti plísňovým infekcím).

Co si z článku odnést?

• Leukopenie je označení pro abnormální snížení počtu bílých krvinek v jednom mililitru krve pod hodnotu 4000.
• Vzhledem k tomu, že bílé krvinky jsou důležitou součástí imunitního systému, vede jejich nedostatek ke zvýšené náchylnosti k infekčním či dalším onemocněním.
• Leukopenie bývá nejčastěji způsobena vrozenými poruchami krvetvorby, některými chorobami (například onemocnění kostní dřeně, nádorová, infekční nebo autoimunitní onemocnění), ale mohou jí způsobit i některé léky.
• Při léčbě nedostatku bílých krvinek je často nutné vysadit některé léky nebo dočasně přerušit léčbu nádorových onemocnění.

V léčbě leukopenie pomáhají také faktory stimulující kolonie granulocytů a změny životního stylu (dodržování zdravého životního stylu a zásad zdravé výživy, dostatek pohybu a odpočinku, apod.).

V prevenci leukopenie uděláte nejlépe, když budete chodit k lékaři na pravidelné odběry krve v rámci preventivních prohlídek tak, aby se abnormální snížení počtu bílých krvinek zachytilo včas a mohla být nasazena vhodná léčba.

Leukopenie neboli snížený počet bílých krvinek – příznaky, léčba a opatření

Leukopenie znamená snížený počet bílých krvinek.

Leukopenie je vlastně výrazné snížení počtu bílých krvinek a může přímo ovlivnit schopnost těla bojovat s infekcemi. Bílé krvinky jsou přítomny v krvi a pomáhají vyhnout se jakékoli infekci ovlivňující tělo. Se sníženým počtem bílých krvinek se riziko infekce zvyšuje. Existuje mnoho důvodů, které mohou vést k leukopenii, takže je velmi důležité vyloučit všechny základní faktory onemocnění před zahájením léčby.

Leukopenie vlastně není klasickým samostatným onemocněním, většinou je pouze příznakem snížené činnosti celého krvetvorného systému, ke kterému se přidružuje i nedostatek červených krvinek a krevních destiček.

Někdy se vyskytuje i samostatně, hlavně jako nežádoucí vedlejší účinek některých léků. Pokud při užívání některých léků lékař nařídí jednou za čas kontrolu počtu bílých krvinek, dělá to jen proto, že se jako vedlejší účinek některých léků zjistil pokles počtu bílých krvinek.

Po vynechání léku počet bílých krvinek opět stoupne a normalizuje se.

Normální počet leukocytů v krvi se pohybuje v rozmezí 5000-10000 na krychlový milimetr, a tento počet se může lišit od osobu od osoby. Také ve srovnání s dospělými, děti mohou mít nižší hodnoty, v závislosti na jejich pohlaví a věku. Nicméně, je hodnota nižší než 4000 na kubický milimetr, to je považován za nízký počet bílých krvinek.

Příznaky leukopenie

Krev obsahuje 5 různých druhů bílých krvinek. Jsou to: Neutrofily, eosinofily, basofily, monocyty a lymfocyty. Každý typ buňky má různé role v boji proti infekcím. I když mírné příznaky tohoto onemocnění je těžké určit, závažné příznaky mohou potřebovat okamžitou lékařskou pomoc. Zde jsou některé z hlavních příznaků leukopenie:

• Nedostatek bílých krvinek v těle.
• Snížení počtu červených krvinek v těle
• Pokles počtu krevních destiček v krvi
• Těžká nebo dlouhotrvající menstruační krvácení
• Nepravidelné silné krvácení
• Metroragie: Infekční krvácení z dělohy
• Emoční poruchy doprovázené extrémní únavou a těžkými bolestmi hlavy
• Zvýšené záněty sliznice na lících, dásních, rtech
• Virové nebo bakteriální infekce, které mohou vést k zánětu plic (pneumonie) a infekci jater
• Extrémní únava, návaly horka a náchylnost k únavě
• Náchylnosti k infekcím a vředům
• Zvýšená touha po horkých nápojích

Kdy vyhledat odbornou pomoc?

Leukopenie se definuje jako stav, který vede k nízkému počtu bílých krvinek v těle. Pokud se díváte na výše uvedené příznaky, nebo pokud máte podezření, že máte leukopenii, měli byste vyhledat lékařskou pomoc.

Lékař nařídí úplnou kontrolu krve, která pomůže určit blíže váš stav. Leukopenie je obecně příznak jiného onemocnění, je tedy zapotřebí dalších testů pro určení přesné příčiny onemocnění.

Léčba leukopenie

Leukopenie není smrtelné onemocnění. Nicméně může velmi snadno vést ke zvýšení počtu infekcí v těle, které pro vás ve finále mohou být dost nebezpečné.

Lidé, kteří jsou postiženi leukopenií jsou velmi náchylní k infekcím dýchacích cest, HIV a tak dále.

Osoba trpící touto poruchou musí být okamžitě ošetřena pod lékařským dohledem, aby se zabránilo dalším infekcím ovlivňujícím tělo.

K léčbě leukopenie: lékař předepíše některé léky a vitamíny pro aktivaci kostní dřeně ke zvýšení produkce leukocytů. Mnoho terapií, jako je terapie cytokiny a jiné chemoterapie, se také používají ke zvýšení počtu bílých krvinek v těle (antibiotika, doplňky stravy). V případě, že porucha je velmi těžká, lékař předepíše celý koktejl léků pro zvýšení počtu bílých krvinek.

Nejen léky, ale i spánek…

Nejen léky, ale i třeba klidný spánek může pomoci tělu zvýšit počet leukocytů. Spánek dlouhý 7-8 hodin denně může povzbudit tělo a pomáhá regenerovat opotřebení tkání, spolu se zvýšením počtu bílých krvinek. Podívejte se na další tipy, jak zvýšit počet bílých krvinek v těle.

Opatření, když už leukopenii máte

To se provádí zejména, aby se minimalizovalo riziko infekce:

• Často si myjte ruce velkým množstvím vody a mýdlem.
• Noste masku a rukavice všude tam, kde je to možné.
• Použijte tělové mléko po každém mytí (suchá pokožka je totiž náchylnější k infekcím).
• Vyhněte se velkým davům (dav může obsahovat nakažené jedince).
• Pozor na ostré předměty, které mohou způsobit zranění.
• V případě úrazu nebo zranění ihned vyhledejte lékaře.
• Konzumujte především výživné jídlo, které se skládá ze základních minerálů a vitamínů, zejména železa, zinku a mědi ke zvýšení počtu bílých krvinek.

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Leukopenie: příčiny, příznaky a léčba – Zdraví.Euro.cz

• Jako leukopenie se označuje výrazný pokles počtu bílých krvinek, který u pacientů způsobuje oslabení imunitního systému. Zdroj: Shutterstock.com
• Bílé krvinky se dělí na několik typů včetně neutrofilů, eozinofilů, bazofilů, monocytů a lymfocytů. Zdroj: Shutterstock.com
• Pokles množství bílých krvinek může být způsoben infekcí. Na vině bývá třeba otrava krve, infekční mononukleóza, virus hepatitidy B či virus HIV. Zdroj: Shutterstock.com
• Na vině mohou být také účinky některých léků. Jedná se například o chemoterapeutika, imunosupresiva, analgetika, antiflogistika či antipsychotika. Zdroj: Shutterstock.com
• K diagnostice leukopenie se využívají krevní odběry, kde se kromě celkového počtu bílých krvinek hodnotí také diferenciál (zastoupení jednotlivých typů bílých krvinek). Zdroj: Shutterstock.com
• Léčba leukopenie se odvíjí od příčiny, která tento stav způsobila. Zdroj: Shutterstock.com

Jako leukopenie se označuje výrazný pokles počtu bílých krvinek, který způsobuje oslabení imunitního systému a má negativní vliv na schopnost organismu bojovat proti infekcím.

Tento stav může doprovázet celou řadu chorob včetně akutních zánětů, ale v některých případech bývá způsoben účinky léků nebo je průvodním jevem dalších onemocnění. 

Co je leukopenie?

Leukopenie, kterou lékaři označují také jako leukocytopenie, představuje pokles počtu bílých krvinek v periferní krvi pod obvyklou fyziologickou mez (přibližně pod hodnotu 4×109/l). Bílé krvinky (leukocyty) se tvoří v kostní dřeni a dělí se na několik různých typů. Jedná se o:

• Neutrofily
• Eozinofily
• Bazofily
• Monocyty
• T-lymfocyty a B-lymfocyty

Vzájemná spolupráce těchto buněk napomáhá správné funkci imunitního systému a chrání náš organismus proti virům, bakteriím, ale i jiným patogenům. V jednom litru lidské krve se normálně vyskytuje zhruba 7,4×109 bílých krvinek. Pokud ovšem jejich počet klesne pod fyziologickou mez, organismus je oslabený a stává se náchylnějším k různým infekcím.

Příčiny leukopenie

Pokles množství bílých krvinek může mít mnoho různých důvodů.

Mezi nejčastější příčiny leukopenie patří infekce, jako jsou například septické stavy (otrava krve), infekční mononukleóza nebo také virus hepatitidy B.

Na vině ovšem může být také onemocnění AIDS, při němž virus HIV napadá T-lymfocyty a makrofágy, způsobuje pokles počtu těchto bílých krvinek a cíleně tím ničí imunitní systém člověka.

Počet bílých krvinek mohou výrazně snížit také účinky některých léků, a to většinou z důvodu poškození kostní dřeně. Komplikace mohou způsobit například tato léčiva:

• Chemoterapeutika
• Imunosupresiva
• Tyreostatika
• Analgetika
• Antibiotika
• Antiflogistika
• Antipsychotika

Mezi závažné obtíže, které mohou léky způsobit, se řadí také febrilní neutropenie, kdy dochází k poklesu počtu neutrofilů v krvi. Tento stav bývá spojený s vysokou horečkou a může se velmi rychle proměnit v život ohrožující infekci. Aktivitu kostní dřeně poté narušuje také chemoterapie a radioterapie nebo nedostatek mědi a zinku.

Další příčinou leukopenie může být otrava některými těžkými kovy, jako je například arsen.

Tento stav ovšem bývá také průvodním jevem systémových onemocnění, hypersplenismu (zvýšená aktivita sleziny, která vychytává a skladuje krevní buňky a destičky) či onemocnění kostní dřeně.

Pokles množství bílých krvinek přitom může být způsoben některou z hematologických chorob, jako je aplastická anémie či myelofibróza.

Příznaky leukopenie

Nedostatek bílých krvinek může být spojený také s dalšími symptomy, kam patří pokles krevních destiček v krvi pacienta, emoční poruchy spojené s těžkými bolestmi hlavy, extrémní únava, návaly horka, náchylnost k infekcím a vředům, záněty sliznice či silné, nepravidelné a dlouhotrvající menstruační krvácení.

Co u vás způsobilo pokles bílých krvinek?

Diagnostika

Leukopenii dokáží lékaři odhalit díky krevním odběrům. Kromě celkového počtu bílých krvinek zkoumají také tzv. diferenciál, což je označení pro procentuální zastoupení jednotlivých podtypů bílých krvinek. Pokud přitom pojmou podezření, že by se mohlo jednat o onemocnění kostní dřeně, následují další vyšetření ve formě sternální punkce nebo třeba trepanobiopsie.

Léčba leukopenie

Jelikož leukopenie výrazně zvyšuje náchylnost organismu k různým infekcím, které pro pacienta mohou být velice nebezpečné, je důležité při jakékoliv známce obtíží navštívit lékaře. Ten po určení diagnózy zvolí vhodnou terapii na základě příčiny poklesu množství bílých krvinek.

K léčbě leukopenie se často využívají léky a vitamíny určené pro aktivaci kostní dřeně a zvýšení produkce leukocytů.

Pozitivní vliv pak může mít i dostatečný odpočinek a dlouhý spánek, díky kterému se tělo regeneruje. Pokud jsou na vině léčiva, jejichž vedlejším účinkem je pokles počtu bílých krvinek, lékař zvolí jinou variantu terapie.

Po vynechání původních léků by se měl počet bílých krvinek opět vrátit do normálu.

Zdroje: stefajir.cz, rehabilitace.info

Nežádoucí účinky protinádorové léčby a možnosti jejich zvládnutí

Pro veřejnost KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM Léčba onemocnění Nežádoucí účinky

Protinádorová léčba je často spojena s řadou nežádoucích účinků, jejichž povaha i intenzita se liší podle typu použité léčby.

Chemoterapie

Cytostatika dokáží ničit nádorové buňky, které se dělí a rychle rostou. Nedokáží ale rozeznat buňky nádorové od buněk normálních a negativně ovlivňují proto i některé normální zdravé buňky, které se rychle dělí.

Proto může být chemoterapie doprovázena různými nežádoucími účinky. Nežádoucí účinky se liší podle druhu použitého cytostatika, závisí na délce podávání chemoterapie a jsou u různých jedinců různé intenzity.

Většina nežádoucích účinků odeznívá během několika dnů, některé ale mohou přetrvávat i déle.

Nevolnost a zvracení

Častým nežádoucím účinkem chemoterapie je ztráta chuti k jídlu, nevolnost a zvracení. Existuje řada velmi účinných léků proti zvracení, které jsou k chemoterapii podávány.

Nevolnost lze také ovlivnit některými dietními opatřeními (malé porce jídla častěji během dne, jídla spíše studená, vyhýbat se vůním a zápachům při vaření, pít chladné neslazené ovocné šťávy bez bublinek, vynechat jídla smažená, tučná a přeslazená).

Poškození krvetvorby

Chemoterapie může poškodit krvetvorné buňky v kostní dřeni a dochází pak k poklesu počtu krvinek v krvi. Krvinky lze rozdělit na krvinky bílé, červené a krevní destičky.

Při úbytku bílých krvinek (neutropenie) stoupá riziko infekce a vzniku teplot. Pokud se objeví po chemoterapii teploty, je nutné vyšetřit krevní obraz a včas zahájit léčbu antibiotiky.

Úbytek krevních destiček (trombocytopenie) je provázen větším nebezpečím krvácivosti. Vznikají pak modřiny na kůži těla, může se objevit krev v moči, dlouho krvácí drobné ranky na kůži.

Pokud je počet krevních destiček velmi malý, může být k jejich doplnění podána speciální transfuze krevních destiček.

Při sníženém počtu červených krvinek vzniká anemie neboli chudokrevnost. Ta se projevuje celkovou slabostí, někdy i dušností. Řešením může být podání transfúze krve. Tvorbu bílých a červených krvinek někdy bývá nutno podpořit tzv. růstovými faktory. Jsou to léky ve formě injekcí, které pozitivně působí na krvetvorbu v kostní dřeni.

Ztráta vlasů po chemoterapii

Chemoterapie může být provázena ztrátou vlasů. Po ukončení chemoterapie dochází ale k opětovnému růstu vlasů. Problém lze řešit vhodnou parukou. Paruka může být částečně hrazena ze zdravotního pojištění.

Poškození sliznice v trávicím traktu

Někdy dochází po chemoterapii k přechodnému poškození sliznice v ústech se vznikem aftů, pokud je postižena sliznice střev, projeví se to průjmy. Tyto stavy lze ovlivnit některými léky a vhodnou dietou.

Radioterapie

Ozařování pánve může být provázeno nevolností, slabostí, průjmem, může také dojít k podráždění močového měchýře. Ozařování může provázet zarudnutí a suchost kůže v ozařované oblasti. Většina komplikací po ukončení ozařování ustoupí, některé ale mohou dlouhodobě přetrvávat.

Chirurgická léčba

Pooperační období může být provázeno bolestmi v oblasti operační rány s nutností podávání analgetik. Je nutné kontrolovat ránu, zda se dobře hojí, včas zachytit možné zánětlivé komplikace.

Po operaci se může objevit zácpa nebo průjem. Může také vzniknout podráždění kůže kolem nové kolostomie. S nácvikem obsluhy kolostomie pomáhá pacientovi zdravotní sestra – specialistka – stomasestra.

Častá je v pooperačním období větší únavnost nebo slabost.

Zpracováno podle www.linkos.cz, oficiálního informačního portálu České onkologické společnosti.

Poslední aktualizace: 12. 1. 2015