Léky jsou zbytečně drahé. Úřad to nestíhá napravit

Výrobci a pojišťovny se podle SÚKL vyjadřují ke správnímu řízení o nové ceně na poslední chvíli

Praha – Už rok a půl má Státní ústav pro kontrolu léčiv dbát na to, aby se léky v Česku neprodávaly zbytečně draze. Svou povinnost ale stále nestíhá plnit.

„Zaměstnanci nejí a nespí, snaží se ze všech sil napravit nedostatky z loňského roku. Využíváme také spolupráce externích expertů,“ hájí své podřízené šéf úřadu Martin Beneš.

Úkol, který jeho lidem uložil zákon, je ale podle něj příliš velké sousto. Povinností je mnoho, navíc celý proces je podle něj příliš pomalý.

„Musí se vést správní řízení. Jeho účastníci – tedy pojišťovny a výrobci léčiv – se k němu přitom vyjadřují až na poslední chvíli. Rozhodli jsme se proto všechno uměle zkrátit,“ říká Beneš.

Podle dalších odborníků si ovšem může úřad za problémy sám. České zdravotnictví to přitom stojí miliardy korun.

Každý rok nová cena i úhrada

Začátkem ledna loňského roku vešel v platnost nový zákon o veřejném zdravotním pojištění. Ten říká, že Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) musí každý rok přezkoumat a opravit úhrady u všech léků. To znamená tu část, kterou pojišťovny za léky zaplatí z veřejných peněz.

Změna by se měla týkat naprosto všech přípravků, které smí čeští lékaři předepisovat pacientům a které alespoň zčásti hradí pojišťovna.

Na českém trhu se totiž každoročně objevují nové léky se stejnou účinnou látkou a zvyšuje se konkurence. Tím, že SÚKL nové léky do Česka pustí, si pak může dovolit snížit cenu těch starších. A také částku, kterou je stát za lék ochotný zaplatit z veřejného pojištění.

Šéf úřadu: Letos všechno doženeme

Už první rok ale úřad svou povinnost nesplnil. Podle mluvčí úřadu Veroniky Petlákové z toho důvodu, že neměl žádné podklady z minulých let.

Revizi SÚKL provedl jen u 343 léčivých přípravků ze zhruba 8 tisíc. U 149 z nich pak rozhodnutí nabylo právní moci. Podle některých odborníků České asociace farmaceutických firem tak české zdravotnictví zaplatilo za léky o dvě miliardy víc, než muselo.

„Letos ale všechno doženeme,“ slibuje Beneš a dodává: „Dali jsme si závazek, že do konce roku u všech 111 skupin léků revizi alespoň zahájíme.“

Za rok a půl 634 léků z 8000

Dnes úřad podle něj přezkoumává celkem devět lékových skupin. S novými cenami na trhu už se pak pohybuje 634 konkrétních léků.

„Aby správní řízení, na základě kterého se revize provádí, netrvalo tak dlouho, zřídili jsme také speciální elektronickou adresu. Na tu nám mohou účastníci řízení i odborné lékařské společnosti posílat svoje připomínky ještě dřív, než správní řízení začne,“ prozradil Beneš.

Plány se totiž podle něj nedaří naplnit právě kvůli nedostatečné spolupráci pojišťoven a výrobců během řízení.

4 měsíce ověřovali podklady, které už měli

Podle některých odborníků ale chyba není zdaleka jen na straně pojišťoven a farmaceutických firem.

Například to, kolik korun bude pojišťovna lidem doplácet na lék atorvastin na snížení cholesterolu v krvi, řešil SÚKL šest měsíců. A to přesto, že všechny podklady měl.

„Správní řízení na lék zahájil Státní ústav pro kontrolu léčiv na základě žádosti výrobce z konce listopadu loňského roku. Ze zdůvodnění rozhodnutí vyplývá, že už si úřad opatřil příslušné podklady pro celou tuto lékovou skupinu,“ popsal deníku Aktuálně.cz muž, který situaci dobře zná.

Každý rok se „proléčí“ 70 miliard

Podobná informace podle něj visela na úřední desce SÚKLu v polovině ledna tohoto roku. „Přesto ještě 19. května, tedy čtyři měsíce a pět dnů poté, byla na úřední desce SÚKLu poznámka, že probíhá opatřování podkladů pro rozhodnutí,“ upozorňuje muž.

O nové ceně léku úřad rozhodl až 10. dubna letošního roku.

V Česku se každým rokem spotřebují medikamenty za 70 miliard korun. Pojišťovny platí zhruba 40 miliard, zbytek je volný prodej a spoluúčast pacientů.

Export

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Česká republika je v trochu paradoxní situaci. Rozpočet na příští rok připravuje kabinet, který je v demisi. Přepisuje zákon po vládě, která už dávno neexistuje a výsledek této práce dostane po volbách do ruky sbor nových ministrů.

Takový je příběh rozpočtu na rok 2014. Vítejte u Událostí, komentářů. Vláda v demisi dnes znovu probírala nejdůležitější zákon – státní rozpočet na příští rok. A jak je zvykem, ministři chtěli miliardy navíc. Šéf financí Jan Fischer ale překvapil, řekl, že peníze najde.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka: Pět miliard pro zdravotnictví i dopravu, miliarda pro justici nebo 265 pro místní rozvoj. To jsou jen některé požadavky, se kterými ráno přicházeli ministři na jednání vlády.

Martin HOLCÁT, ministr zdravotnictví v demisi /nestr./:

VZP bude někde na minus 3,6 miliardách a jenom přímo řízené nemocnice na dvou miliardách. Jakub LINKA, redaktor: Takže minimálně pět miliard.

Martin HOLCÁT, ministr zdravotnictví v demisi /nestr./:

Já bych chtěl daleko víc ale samozřejmě. Zdeněk ŽÁK, ministr dopravy v demisi /nestr./: Pokud budou dodrženy sliby ministerstva financí, tak bude tato vláda schopna splnit i slib, kterej dala krajům na zachování železniční dopravy. Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka: V poledne už bylo jasno. Jak jsou se svými požadavky ministři úspěšní, se ještě nedozví.

Jiří RUSNOK, premiér v demisi /nestr./:

Ta debata byla velmi náročná. Závěr té debaty zatím je takový, nebylo ukončeno, to jednání je dále přerušeno. Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka: I tak ale dnešek přinesl zásadní zprávu. Ministři budou moct licitovat o dalších až 7 miliard. Vydělá je výkonnější ekonomika, která podle ministra financí nakonec oživí víc, než se čekalo. Na každého se ale stejně nedostane. Jan FISCHER, ministr financí v demisi /nestr./: Budeme dbát na to, aby primárně to byla opatření na straně výdajů, které přispějí k oživení, k revitalizaci české ekonomiky v příštím roce a k tomu očekávanému růstu pomohly a nebrzdily ho. To je alfa omega všeho. Jakub LINKA, redaktor: Víc peněz by ze státní kasy mohla dostat doprava, místní rozvoj nebo zemědělství. Polepšit si mají ale i státní zaměstnanci. Třeba Markéta Tomíčková. Před osmi dny začala učit na základní škole. Bere kolem 20 tisíc. Markéta TOMÍČKOVÁ, učitelka na ZŠ: Mám vlastně manžela, který vydělává, takže já doufám, že to stačit bude. Jakub LINKA, redaktor:

Jí i dalším státním zaměstnancům by teď mohl plat vzrůst v průměru o 280 korun a víc má být i policistů nebo peněz na platby za státní pojištěnce. Jestli se zvýší o 50 nebo dokonce o 98 korun, ale bude jasné až na konci září poté, co vláda definitivně rozpočet schválí. Štěpánka Martanová a Jakub Linka, Česká televize.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: A já ve studiu vítám profesora ekonomie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michala Mejstříka, po telefonu je s námi také Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů České republiky. Dobrý večer, pánové. Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR: Dobrý večer. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

No a já ještě musím doplnit, že původně tu měl být s námi také ministr financí v demisi Jan Fischer, svojí účast v pořadu ale večer zrušil.

Tak, pane profesore, ministr financí, o kterém teď byla řeč, který tu s námi tedy není, tak dnes odpoledne řekl, že on předpokládá, že ten růst ekonomiky příští rok bude větší.

Budete mít zájem:  Jak pomůže zelený ječmen v případě potíží se štítnou žlázou?

Původně se i v tom návrhu zákona o státním rozpočtu počítá s 0,8 %, on počítá, že bude větší, vidíte to stejně? Nebo je příliš velký optimista?

Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Tak já vám řeknu, v tuto chvíli já jsem sám předsedou Mezinárodní obchodní komory České republiky a my se zabýváme těmi globálními vývoji, příští týden ve Spojených státech budeme tu věc diskutovat ve /nesrozumitelné/ a tak, takže opravdu v tuto chvíli je ta situace křehká i v Evropě, i ve světě. To znamená, my jsme taková ta ekonomika, která je dost silně navázána na to své okolí a v okamžiku, kdy to okolí se nám vyvíjí pozitivně, což vidíme v těchto dnech, tak se nám ta čísla začínají okamžitě jevit velmi pozitivně, protože naše firmy umí zareagovat a jsou dost dobře vybaveny, aby tu mezinárodní poptávku vlastně na ní zareagovaly. Ale jestli … Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Já se hluboce omlouvám, pane profesore, ale co to znamená tedy? Znamená to, že vy to vidíte stejně optimisticky, nebo je ministr financí prostě při tvorbě rozpočtu jenom příliš velký optimista?

Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Ne, já myslím, že těch 0,8 % na příští rok je docela rozumná predikce v tuto chvíli. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Ale on říká, že to bude víc. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Já říkám v tuto chvíli trošku konzervativněji, jo, to znamená, když to bude lepší, ty výnosy budou lepší, pokud to lepší nebude, ano, a ty signály jsou rozporuplné. Já sice jsem ekonom, ale právě proto, že jsem ekonom, tak vím, že věštit z těch koulí v tuto chvíli je obtížné a nerad bych veřejnost uváděl v nějaké neoprávněné přehnané naděje. Já si to moc přeji. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Příliš velké nadšení, řekněme. Tak, Bohumíre Dufku, jak vy to vidíte? Bude, jaksi je nasnadě být optimistický nebo spíše býti při zemi? Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:

Tak já samozřejmě jsem optimista, ale na druhé straně musím říct, že já bych zůstal v tuto chvíli absolutně v klidu, protože po volbách přijde, věříme, určitě zodpovědná vláda a bude muset ten rozpočet sestavit podle svých priorit, které samozřejmě určí, řeknu, volební vítězství.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Ano, k tomu se dostaneme. Ale pojďme, jenom prosím odpovězte mi na tu otázku, vidíte to optimisticky nebo ne? Protože to je velmi důležité ten výhled, jaký bude, protože podle toho se ten rozpočet sestavuje, takže optimismus, nebo ne?

Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:

Pane redaktore, říkal jsem, že jsem optimistický, ale bude záležet opravdu na té vládě, protože my jsme tady měli vládu, kdy byl v republice absolutní růst a vláda dokázala, řeknu příjmy nekompetentními, řeknu věcmi celý růst podtrhnout a nakonec ten rozpočet dopad velice špatně.

Já si myslím, že je tady potřeba přestat psát rozpočet, řeknu, stejný od roku 90 a já jsem přesvědčen, že prostě se musí napsat rozpočet absolutně jiným způsobem, protože ty neustálé propady, které tady jsou, tím, že, řeknu, se utrácí nad poměry v České republice, bude muset skončit.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Tak, utrácí nad poměry si poznamenávám. Pane profesore, a to je důležité, protože proč jsme se tady o tom bavili, proč se bavíme o desetinách procenta a odhadovaném růstu, protože ministr financí dnes jasně řekl, že by to mohlo být 5 až 7 miliard navíc, a tyto peníze on chce rozdat. Je to dobrý způsob, jak nakládat s těmito virtuálními penězi? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK:

Víte, ono v tuto chvíli je situace asi následující. My bychom se chtěli konečně dostat z takzvané procedury nadměrného schodku v Evropské unii.

To je procedura, z které se některé z těch našich sousedů už vyprostili, ale v tuto chvíli máme přes 65,4 % výdajů mandatorních nebo kvazimandatorních.

Já rozumím panu kolegovi, který tady upozorňuje na některé ty souvislosti, ale toto jsou výdaje, které zavazují každou vládu, pokud nezmění legislativní zákony.

A pokud 60, vlastně dvě třetiny rozpočtu už je předurčeno historickými výdaji na důchody, historickými výdaji na sociální výdaje, protože výdaje na zaměstnanost i na aktivní zaměstnanost, politiku aktivní zaměstnanosti, ale zejména i na nezaměstnané při té výši, kterou je sice, která je sice v Evropě poměrně nízká, ale absolutně je velmi vysoká, tak musíme vydávat, tady opravdu není důvod k nějakému šetření.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Promiňte, vy se bavíte o tom globálu, o tom rozpočtu jako celku, já bych, jestli dovolíte, šel do toho mikra, opravdu do toho drobného čísla, a to je těch 5 až 7 miliard, to je to, ta informace z dneška.

Pokud ministr financí nastaví ten rozpočet o tyto peníze, o těch 5 až 7 miliard, měl by je podle vás mít možnost nebo měl by je utratit nebo by o to měl třeba snížit schodek, který už vláda chce navyšovat /souzvuk hlasů/.

Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Tak v tuto chvíli ten schodek se stále ještě pohybuje na hranici, pod hranicí 3 %. Pokud se dostaneme pod hranici 3 %, já bych řekl, že v tu chvíli z mého hlediska jsem spokojen, ale já jsem rád, že zase vláda zatím byla celkem rozumná, konzervativní a příliš vlastně se nerozmáchla, protože víte, v takovéto situaci, ve které žijeme vlastně, vlastně v té rozpočtové prioritě takzvané té proceduře nadměrného schodku, to není pro žádnou vládu, pro žádného ministra financí vůbec jednoduchá situace a tím méně, když samozřejmě má ve své vládě celou řadu ministrů. Každá vláda, vždycky každý chce více. A jenom připomínám, nám se nepodařilo udělat žádný z těch úsporných kroků na úrovni administrativy. Tam já vidím třeba velkou slabinu těch současných výsledků. Víte, že minulá vláda doufala, že se jí v té úspoře duplicit v rámci státní správy celá řada, celá řada věcí podaří. Ukazuje se, že ono to je složitější, než se to třeba zdálo na jedné straně. Na straně druhé prostě není v tuto chvíli na stole nic. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Pane Dufku, měl by ministr v demisi Fischer podle vás více šetřit? Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:

Budete mít zájem:  Kontaktní čočky, které se na noc nevyndávají

Já si myslím, znova zopakuji, že to je absolutně jedno. Jsou to takové hrátky před občany České republiky. Já jsem přesvědčen, že by Česká republika měla stimulovat růst, část toho růstu samozřejmě vrátit do ekonomiky a část potom vrátit občanům České republiky.

A podle mě se to musí jednoznačně odrazit i v daleko nižších výdajích státu, protože prostě Česká republika se nemůže, řeknu, už do budoucnosti zavázat k takovým výdajům, které tady jsou. A tím třeba například myslím zbytečné utrácení z pozice ministerstev, protože některé prostě věci se z pozice státní správy platí takovým způsobem, že je to až nehorázné.

A znova opakuji, musí se přepsat rozpočet, nemůže se neustále psát rozpočet, řeknu, s malými výkyvy od roku 90 stejný.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Ano, pardon, já se omlouvám, to už jste říkal. Pojďme se podívat na tu jednu konkrétní věc, a to je poslední nápad, hodně se mluví o tom, že ten rozpočet by měl být prorůstový. Vláda přišla s nápadem zvedat platy státním zaměstnancům. Je podle vás tohle to moment, který může ekonomice a vůbec tomu rozpočtu pomoci?

Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:

Takže pokud vezmeme samozřejmě výdaje státu z tohohle pohledu, já si myslím, že to není špatný nápad. Je otázka samozřejmě, jestli se například zastaví růst, počet zaměstnanců ve státní správě, ale co jsem vyčítal bývalému ministrovi a celé vládě, byla jedna věc, že prostě podtrhla celospolečenskou spotřebu v České republice, která byla v určitých chvílích i tahounem růstu.

A jestliže přestali utrácet občané České republiky, pak musel každý počítat, řeknu, s tím, že se prostě rozpočet zhroutí.

Ale minulé vládě se absolutně nic nepodařilo, jediné, co se jí podařilo, bylo podtrhnout, když to řeknu, křehký vývoj, řeknu, v České republice, proto jsme dopadli, řeknu, takovými propady v rámci celého hospodářství, ať to bylo stavebnictví, doprava, zemědělství či jiné resorty.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Pane profesore, je ten nápad zvednout platy státním zaměstnancům prorůstové opatření? Pomůže to vůbec něčemu? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Tak já bych přijal tu politiku zvýšení platů státních zaměstnanců, kdyby to bylo kompenzováno těmi úsporami, o kterých jsem hovořil, to znamená, tam se předpokládalo nějakých 11 miliard úspor ve státní správě, i kdyby to byla polovina, o které vy hovoříte, tak pak to má smysl. Já spíš vidím v tu prorůstovost v té oblasti zahraničně-obchodní. Tady docela naše politika zaměstnanosti je vázána na to, že my jsme docela úspěšní na zahraničních trzích, a to nám vytváří pracovní místa. A jestliže například pravidelně dáváme do EGAPu jednu miliardu na navýšení, teď se předpokládá navýšení té úvěrové kapacity už na nějakých 300 miliard, v tuto chvíli, co je mi známo, tak například EGAP má velmi slušnou poptávku po svých službách, stejně tak to je do České exportní banky. A to je ta cesta, která je smysluplná, to jest skutečně pomoci těm našim exportérům a současně pomoci zaměstnat další dodavatele. A pokud se nám jenom trošičku navýší ta naše kvóta, protože zatím se předpokládá, že příspěvek zahraničního obchodu, ten čistý zahraniční obchod, jak se tomu říká, čistý export bude 0,5 %, já bych viděl, tam bych viděl určitý, určitý prostor, protože tady když se vytvářejí nové kapacity, pomáhá se například rozvoji vysoce /nesrozumitelné/, tak se tomu říká, odvětví s vysokou přidanou hodnotou, a my už takové, taková odvětví tady u nás nepochybně máme, aby se ještě dále rozvíjely, aby se uplatnily na těch trzích, které jsou ovšem obtížné a konkurenční, tak vy vlastně vytvoříte ta pracovní místa, po kterých volá i koneckonců i pan Dufek. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Vy jste mluvil o tom šetření, šetření bylo takové zaklínadlo minulé vlády, jak jsem měl možnost se dívat do toho rozpočtu, tak tato vláda v zásadě rezignovala na to šetření, dokonce tam jasně přiznává, že u spousty státních úřadů ty náklady ještě budou růst.

Já nechci jít úplně do drobných věcí, které samozřejmě budou asi zajímavé, jako že Hrad dostane o 13 milionů korun navíc, Poslanecká sněmovna 40, ale vláda tam jasně přiznává, že ten absolutní nárůst je 1,1 miliarda korun.

Tohle se musí velmi špatně potom odůvodňovat veřejnosti.

Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:

Já se vám přiznám, že já skutečně tam cítím určitý, určitý prostor pro šetření, ale já si myslím, že skutečně už v minulosti ty úspory rozpočtu koneckonců i ta minulá vláda už s tím počítala, že teď budou vlastně, že už se narazilo na určitou spodní hranici těch úspor.

V tomto směru asi nebudeme ve velkém rozporu, že vlastně od letošního roku vlastně už by se měly hledat cesty, jak jít cestou prorůstových opatření. To je naprosto nepochybné, ale na straně druhé, nesmí to být taková prorůstová opatření, že ty peníze jenom tak snadno utratíme, ano.

Takže já bych teď nevolal tolik po úsporách zase šetření v nějakých speciálních oblastech, ano, ve veřejné správě, tam si myslím, že ty úkoly se nesplnily, objektivně nesplnily a na druhé straně je to v neprospěch těch lidí, kteří by měli vydělávat více a i bychom tím podpořili veřejnou spotřebu.

Na straně druhé, jak už jsem tady zmiňoval, pojďme vytvořit takovou atmosféru, protože ve chvíli, kdy více vyvážíte, firmy mají ochotu více investovat, tím vytváříte vlastně nějakou tvorbu fixního kapitálu, což je další zdroj vlastně růstu domácího, hrubého domácího produktu. Přemýšlejme o té prorůstové politice i tímto směrem.

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Tak, pane Dufku, jenom stručnou reakci, měla by vláda více šetřit? Měla by více šetřit peníze nás, daňových poplatníků? Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR: Já si myslím, že v určitých momentech ano, jsem také pro růstová opatření, protože, řeknu, například tím, že firmy nemůžou zrychlit odpisy, protože to není jenom o penězích, které musí opravdu stát utrácet, ale je to i ve stimulech, které můžou pomoct k lepšímu podnikání v České republice. A samozřejmě šetřit na těch místech, kde se v minulosti utrácelo. A nechci se tady vracet k tomu, kolik peněz bylo mnohdy, když to řeknu, vyhozeno nesmyslně a můžeme říct dokonce skončilo někde mimo Českou republiku u různých, řeknu, společností nebo například takové systémy, jako byla solární energetika a tak dále, a tak dále. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Ano, to jsou známé věci. Tak, pánové, já vám mnohokrát děkuji za vaši návštěvu, díky. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Děkuji, na shledanou. Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:

Budete mít zájem:  Jablka Ucinky Na Zdravi?

Hezký večer.

Češi plýtvají léky. Do lékáren jich vracejí za miliardy

Léky se už Češi naučili správně likvidovat. (Ilustrační foto)

Je zřejmé, že plýtváme léky, říká šéfka Státního ústavu pro kontrolu léčiv. A svá slova dokládá daty. Předloni lidé podle ústavu vrátili do lékáren 570 tun léků za víc než tři miliardy korun. Vyhazujeme léčiva zbytečně?

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Hostem Výzvy byl Michal Hojný, vedoucí lékárny IKEM a člen představenstva České lékárnické komory.

Počet tun léků, které lidé odevzdávají do lékáren, roste rok od roku. Co to znamená? Že jsou lidé zodpovědnější anebo jich mají doma čím dál tím víc?

Já myslím, že to bude určitě kombinace obou faktorů. Zaprvé, ta osvěta v tom, že se nemají užívat léky, které mají prošlou dobu použitelnosti, vede k tomu, že si pacienti léky v domácích lékárničkách častěji prochází.

A troufnu si říct, že tím významným faktorem je i to, že část léků, které byť dostanou třeba od svého lékaře předepsány a v lékárně vydány, potom neužívají a tím pádem tyto léky jim doma projdou.

Troufnu si říct, že nějakou roli v tom bude hrát i to, že významná část těch léků, které pacienti dostávají, je k dispozici bez doplatků a tím pádem pacient není ani motivován k tomu, aby zvážil, jestli nemá doma třeba dostatečnou zásobu těch léků.

Lze očekávat, že čísla za loňský rok budou ještě vyšší vzhledem k tomu, že lidé vykoupili občas lékárny kvůli koronaviru?

Myslím si, že tenhle faktor tam žádnou roli hrát nebude. To se týkalo akorát po velmi krátkou dobu přípravku s obsahem paracetamolu, ale troufnu si říct, že tyhle přípravky zrovna pacienti do lékáren nevrací, protože to jsou léky, které jsou určené k samoléčení, a pacienti je doma v žádném vysokém množství nemají.

Lze říci, jaké léky nejčastěji lidé koupí a pak je nevyužijí?

Velmi často jsou vraceny léky od chronicky nemocných pacientů. Když zemřou, tak v rámci pozůstalosti rodinní příslušníci likvidují léky po svých příbuzných. Takže to je určitě významná část těch léků, které se do lékárny vracejí.

Chronický pacient má zpravidla doma zásobu léků na několik měsíců a ve chvíli, kdy zemře, tak tyto léky samozřejmě nejde použít v rámci rodiny dál a jsou předávány do lékáren k likvidaci, takže to bude určitě významná část toho, co se nám do lékáren vrací.

Mohlo by to tedy vysvětlovat to, co řekla ředitelka SÚKL Irena Storová, že více nespotřebovaných a nevyužívaných léčiv je těch na předpis?

Určitě ano, i poměr vydávaných léčiv je jednoznačně směrem k těm lékům, které jsou vydávány na lékařských předpis, takže těch mají lidé doma více. Tím pádem jich budou i více vracet.

Jak běžná je pak praxe, že pacientovi nějaký lék nevyhovuje, lékař mu předepíše jiný a on pak nespotřebované léky vyhodí?

Stávat by se to nemělo, protože při změně léčby by bylo racionální pacientovi předepsat léčbu, dejme tomu, třeba nejdříve v tom nejmenším registrovaném balení, třeba na dobu jednoho měsíce.

A ve chvíli, kdy léčba funguje, pacient ji toleruje bez nějakých nežádoucích účinků, tak předepsat na delší dobu. Ale ne vždy se to děje a ono to také ne vždy je možné.

Takže ve chvíli, kdy potom pacient takový lék netoleruje, tak ho dává k likvidaci fakticky nevyužitý.

Jak často si lidé kupují léky ze strachu, že už nebudou, když má nějaký lék výpadek?

Někdy je racionální tímhle způsobem uvažovat.

My pacientům radíme, že v době třeba chřipkových epidemií nebo teď, co jsme pod atakem koronaviru od března, je určitě rozumné mít doma chronicky užívané léky na dobu několika měsíců tak, aby kromě té doby naplánované další kontroly případně pokryly minimálně ještě třeba měsíc nebo dva.

Protože samozřejmě, pokud je člověk nemocný, tak by neměl chodit na plánovanou kontrolu k lékaři a měl by zůstat ideálně doma, takže ta zásoba je tady v tom případě racionální. Ale jinak si myslím, že mít doma zásobu třeba na rok u těch chronicky užívaných je vyloženě množství, které je nadbytečné.

A jaký je váš lékárnický recept, aby se neplýtvalo léky?

Jak jsem četl vyjádření paní ředitelky Storové, tak bych určitě doporučil mít doma složenou lékárničku tak, abych s ní dokázal léčit běžně přicházející onemocnění, která může pacient zvládnout sám doma a mít tam léky tak, abych s tím dokázal léčit třeba rodinu po dobu jednoho týdne bez nutnosti navštívit lékárnu. A u těch chronicky užívaných léků tam mít zásobu, dejme tomu, na tři, čtyři měsíce, ale určitě ne na jeden rok.

Jak jsou na tom Češi ohledně likvidace léků, umí je správně likvidovat a vědí, že je mají přinést do lékárny?

Já myslím, že to je i jeden z faktorů, který zvyšuje ten objem léků, které jsou dávány z lékáren k likvidaci, protože se určitě zvyšuje osvěta mezi pacienty o tom, jakým způsobem se s prošlými léky zachází.

Troufnu si říct, že před 10, 15 lety naprostá většina léčivých přípravků končila v popelnicích a tím pádem podstupovala dále naprosto nevyhovující způsob likvidace.

Ale v tuto chvíli je, myslím, i díky veliké osvětě právě nasměřovaná tato likvidace do lékáren, lékárny mají povinnost ze zákona od pacientů nepoužitelná léčiva přijmout a následně jsou ekologicky likvidována.

Co hrozí, pokud člověk nevrátí lék do lékárny a zlikviduje ho po svém? Když ho hodí do popelnice nebo spláchne do toalety?

Tam to samozřejmě závisí na tom, o jaké léčivé přípravky se jedná.

Ale jsou velmi dobře zdokumentovány případy, kdy u látek hormonální povahy nebo u antibiotik je naprosto nevhodné splachovat je do kanalizace, protože potom dochází k uvolňování zpátky do přírodního cyklu.

Voda je zpětně využívána k zavlažování a třeba u antibiotik to může významným způsobem podporovat tzv. antibiotickou rezistenci, tedy odolnost bakterií proti antibiotikům. A fakticky si tímto způsobem velmi efektivně snižujeme účinnost takovýchto léku.

Co se týče hormonů, tak samozřejmě jakýkoliv přísun hormonů, který není kontrolován, není indikován lékařem, je pro lidský organismus nevhodný. To je naprosto jasný argument proto, aby tato léčiva byla likvidována ve spalovnách za vysoké teploty a ne spláchnutím do záchodu.

Jak náročné je zlikvidovat ekologicky léčiva?

Je to drahé, ale je to výrazně lepší než je likvidovat jakýmkoliv jiný způsobem, i třeba skládkou. Ta léčiva jsou likvidována ve spalovnách za působení vysoké teploty a je to nejekologičtější způsob, jakým se léčiva dají likvidovat.

Michal Hojný, vedoucí lékárny IKEM a člen představenstva České lékárnické komory.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector