Léčivé látky v bylinkách a rostlinách – které nám pomáhají?

• Lidově se karbinci přezdívá vlčí noha. Když bylina nese jméno nějakého zvířete, znamená to, že jí naši předkové přisuzovali jeho sílu. Vlk…

• 

• Lopuch roste v těsné blízkosti člověka po dlouhé generace. Nejde o plevel, jak si někteří myslí, můžete jej využít jako…

• Lidová pranostika říká, že když mají borůvky sezonu, mohou jet doktoři na dovolenou. Díky vysokému obsahu antokyanů fungují jako antioxidanty,…

• Za své netypické jméno vděčí svízel syřišťový schopnosti měnit mléko na sýr. Srážení mléčné bílkoviny způsobuje enzym parachymosin. Rostlina sýru…

• Krásně voní, ozdobí zahradu i balkon, nepotřebuje velkou péči, a přesto z jednoho truhlíku sklidíte spoustu lístků. A máta poroste…

• Zdraví najdete nejen v lékárně, ale i v jarní trávě. Právě tady v druhé polovině jara vykvétá violka trojbarevná, rostlina bohatá na vitaminy…

• Mohutné růžové květy devětsilu se objevují už v březnu či dubnu. Mnohem dříve než listy, které mohou mít až půl…

• Již staří Germáni komonici zasvětili bohyni světla a jara Ostaře. Na její počest z ní ženy pletly věnce, které házely do…

• Víte, že vrbová kůra stála za objevem a později i výrobou nejrozšířenějších léků proti chřipce, tedy aspirinu či acylpyrinu? A…

• Díky obsahu kyseliny křemičité se konopice ve středověku používala při léčbě tuberkulózy. I v současnosti ale pomáhá s vážným onemocněním – u…

• Oman pravý prý používala Helena Trójská pro šlechtění své krásy. Proto dostal latinské druhové jméno helenium. V současnosti tato léčivka slouží…

• Bylinné čaje a koupele v zimě prohřejí a pomohou proti nachlazení i dalším nemocem. Často už jejich samotná příprava vás příjemně…

• Je čerstvá, plná vitaminů i léčivých látek a krásné voní… Vyrobit si vlastní kosmetiku zvládnete doma v kuchyni. Potřebné bylinky si…

• Říká se, že blankytně modré květy čekanky představují oči dívky čekající na svého milého, který odešel do války. Je na…

• Teplé dny střídají chladné noci a vy máte na záhonech stále krásné bylinky? Určitě vás napadlo přenést je do kuchyně,…

• Huang qui je čínský název šišáku bajkalského, který patří ve východní medicíně k padesáti nejvýznamnějším léčivkám. Snižuje vysoký tlak, zklidňuje nervovou…

• Lichořeřišnice pochází ze Střední a Jižní Ameriky, odkud ji přivezli do Evropy holandští námořníci už v 16. století. Potom se…

• Nejen plody růží – šípky – mohou zlepšit vaše zdraví. Léčivé účinky mají i květy, přesněji jejich okvětní plátky.

• Hluchavka pitulník Lamium galeobdolon Tato hluchavka – setkat se můžete i s názvem pitulník žlutý, který dostala podle barvy květů –…

Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách

Podrobnosti Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch (Bylinkový doktor) Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách Zveřejněno: 28. listopad 2018 Aktualizováno: 28. listopad 2018 Zobrazení: 5836

Je obecně známo, že vápník hraje důležitou roli při růstu silných kostí a zdravých zubů a je rovněž nezbytný pro zdravé fungování nervové soustavy. Optimální množství vápníku v krvi pomáhá předcházet nervozitě, podrážděnosti, svalovým křečím, hyperaktivitě a nespavosti. Naštěstí se vápník hojně vyskytuje v naší stravě a můžeme ho ve snadno stravitelné formě najít například v mořských řasách, jogurtu i dalších zakysaných mléčných výrobcích a ve většině druhů tmavě zelené listové zeleniny (špenátu, mangoldu, brokolici, listech, tuřínu, kapustě, listech červené řepy a petrželi).

Číst dál…

Byliny, bylinky – vitamíny a minerály obsažené v rostlinách

Podrobnosti Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch (Bylinkový doktor) Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách Zveřejněno: 5. říjen 2018 Aktualizováno: 5. říjen 2018 Zobrazení: 6973

Pokud nám chybí nějaký vitamín nebo minerál, jsme zvyklí, že jdeme do lékárny a tam si poslušně kupíme příslušnou tabletku nebo kapsli, která chybějící element v našem těle doplní. Mnohdy je to ale zbytečné, protože rostliny mají v sobě přirozeně vitamíny a minerály, které nám jsou zdarma připraveny dát. Jaké vitamíny a minerály obsahuje máta, petržel, česnek, rozmarýn, tymián, bazalka, šalvěj, koriandr, pažitka, rukola (roketa), vavřín (bobkový list), kopr, majoránka, dobromysl (oregano), meduňka, fenykl, estragon (pelyněk kozalec), prvosenka bezlodyžná, mák vlčí a mák setý, zimolez, kakost, lichořeřišnice, kosatec, levandule, violka (fialka), povijnice, prvosenka (petrklíč), orchidej, kopretina bílá, proskurník, leknín, měsíček, zlatobýl (obecný nebo kanadský), ibišek (proskurník), myrta, kopretina stračkolistá, balzamína, brutnák, hořec, rozrazil, čekanka, zeměžluč, hadinec, len, hlaváček, pampeliška, heřmánek, jetel, řimbaba obecná, kopřiva, šťovík, vilín, pupalka, lopuch, tužebník, ostropestřec, kozlík, břečťan, jaterník, játrovka a plicník se dozvíte z tabulky.

Číst dál…

Vitamíny B – účinky, vliv na zdraví, které rostliny jej nejvíce obsahují?

Podrobnosti Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch (Bylinkový doktor) Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách Zveřejněno: 8. únor 2018 Aktualizováno: 8. únor 2018 Zobrazení: 3941

Komplex vitamínů skupiny B je tvořen jedenácti vitamíny. Všechny jsou na sobě vzájemně závislé a jsou nezbytné pro duševní zdraví, vyrovnanou nervovou soustavu a dobře fungující metabolismus. Symptomy duševních problémů nebo poruch, například podrážděnost, nervozita, panické záchvaty, přehnané obavy, deprese či sebevražedné sklony, často značí nedostatek vitamínů skupiny B. 

Číst dál…

Podrobnosti Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch (Bylinkový doktor) Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách Zveřejněno: 7. únor 2018 Aktualizováno: 28. červen 2018 Zobrazení: 7123

Antioxidanty jsou chemické látky, které si naše tělo vytváří, aby udrželo na uzdě volné radikály – atomy či skupiny atomů s jedním nebo více nespárovanými elektrony.

Tuto svou činnost vykonávají tím, že obíhají v celém našem těle a neutralizují nespárované elektrony, na které narazí, v důsledku čehož se tyto elektrony stávají neaktivní.

Jestliže si však naše tělo nedokáže vytvářet dostatek antioxidantů.

Číst dál…

• likvidace volných radikálů
• prevence nemocí srdce
• prevence rakoviny
• zpomalení stárnutí
• posílení imunity, obranyschopnosti –  imunita, pozitivní vliv na imunitu organismu (tím pádem prevence rakoviny)
• snížení následků stresu

Koenzym Q10, Q9 – kde je obsažen, účinky na zdraví člověka

Podrobnosti Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch (Bylinkový doktor) Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách Zveřejněno: 19. březen 2015 Aktualizováno: 28. červen 2018 Zobrazení: 10643

Koenzym Q 10 je látka, která v našich buňkách transformuje bílkoviný, tu'ky a sacharidy na energii.

Avšak asi od 20. roku věku schopnost jater produkovat tuto látku klesá. Pokud se jeho hladina sníží o 25 %, dochází k oslabení našeho zdraví, při snížení o dalších 50% to již znamená vážné onemocnění, případně i smrt. Je velmi podobný vitaminům, syntetizuje se především v játrech (zhruba dvě třetiny), ale omezené množství se získává z potravy.

 

Číst dál…

Kapsaicin v rostlinách – účinky na lidské zdraví

Podrobnosti Napsal MUDr. Zbyněk Mlčoch (Bylinkový doktor) Kategorie: Biochemické látky v rostlinách, bylinách, bylinkách Zveřejněno: 19. březen 2015 Aktualizováno: 28. červen 2018 Zobrazení: 8545

Kapsaicin – především plody papriky křovištní, Capsicum frutescens (obr.

64), známé jako chilli či kayenský pepř, obsahují 0,04-1,5 % alkaloidů ostré chuti. Jejich rozhodující složku (asi 70 %) tvoří kapsaicin (capsaicin). Látku poprvé izoloval z pálivých paprik v roce 1816 P. A. Buchtholz, první syntetická forma pochází z roku 1930. Jde o rostlinný alkaloid C18H27NO3,zodpovědný především za pálivou chuť papriky.

Přitom pocit pálení způsobuje tím, že stimuluje receptory nervových zakončení jazyka.

Číst dál…

Léčivé rostliny

Lékařské konopí na českém trhu

Motagon Cannabis („Motagon“), dceřiná společnost mezinárodní farmaceutické společnosti HEATON Group a.s. („Heaton“), po obdržení povolení od Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ministerstva zdravotnictví úspěšně dodala konopí pro lékařské použití do České republiky.

Byliny pomáhají proti otokům končetin

Oteklá chodidla, kotníky, prsty nebo i celé končetiny jsou hlavním příznakem nadměrného zadržování vody v organismu.

Tento neduh se objevuje nejčastěji v létě a ženy jím trpí dvakrát častěji než muži, protože mají větší sklony k hormonální nerovnováze. Zadržování vody může souviset i s některými chorobami, špatnou funkcí jater, ledvin nebo srdce.

Velmi často jsou ale problémy s otoky způsobené špatnou životosprávou. I drobnou změnou v jídelníčku se dá dosáhnout výrazného zlepšení.

Zlozvyky, které urychlují stárnutí kůže

S přibývajícími roky jsme sice bohatší o životní zkušenosti a zážitky, ale odžitý čas se nám nesmazatelně zapisuje do tváře.

Zprvu jsou to drobné vrásky kolem očí, prohlubování rýhy kolem úst a později i vodorovné linky na čele, celková ztráta pružnosti a pigmentové skvrny. Stárnutí pokožky je přirozené a úplně se mu vyhnout není možné.

Existují však některé zlozvyky, které o mladistvý vzhled připravují dříve, než je to nevyhnutelné. Udržet kůži v kondici naopak pomáhají některé bylinky.

Křeče v horkých dnech neohrožují jen sportovce

Křeče vznikají při dehydratací a svalovém přepětí. Ochromující bolest, nejčastěji v lýtkách, postihuje lidi zejména v létě a přichází bez varování.

Po čase sice odezní, ale pokud člověka zasáhnou například při běhu či plavání, mohou být nepříjemné. S křečemi má zkušenost téměř každý, ať už jde o sportovce či pecivály.

Chybějící minerály, které mohou být jednou z příčin, lze získat i přírodní cestou.

Pozměňovací návrhy Senátu ohrožují konopnou bioekonomiku v ČR

–  Na své 14. schůzi 30. 7. 2021 projednal Senát PČR novelu zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách, která významně ovlivní rozvoj konopného průmyslu, a vrátil ji PSP ČR se dvěma pozměňovacími návrhy.

CzecHemp v rámci této tiskové zprávy upozorňuje na nepřesné technické formulace a zároveň zdůrazňuje potřebu schválení novely zákona č. 167/1998 Sb.

ve znění umožňujícím stabilní rozvoj konopného průmyslu a bioekonomiky v ČR.

Bylinky pomáhají získat vysněnou postavu

Plavková sezóna se blíží a mnozí přiznávají, že by na postavě měli zapracovat. Cesta ke shození přebytečných kilogramů nebývá jednoduchá a nejde bez pravidelného cvičení a odlehčeného jídelníčku. Velkým pomocníkem při hubnutí mohou být bylinky, které umožní tělu přijaté kalorie lépe přeměnit na energii.

Proč detoxikovat organismu

Letošní zima byla v mnoha ohledech jiná. Většina obyvatel trávila více času doma než na čerstvém vzduchu, chyběl pohyb, zvýšila se konzumace jídla, někdy se přidal i alkohol. Někteří museli užívat léky pro zmírnění průběhu nemoci COVID-19 či jiných infekcí.  Pokud se ještě navíc objeví příznaky, které dříve nebyly, je nutné situaci napravit.

Únava, větší než dosud, zažívací potíže, nepravidelné vyprazdňování, zápach z úst, opakované bolesti hlavy, neurčité bolesti v těle, nezvyklé vyrážky, ekzémy a jiné kožní problémy a navíc stres a náladovost jsou varováním organismu. (Ovšem, pokud je organismus po infekci nebo po jiné chorobě, není vhodná doba na jakékoli změny v životním stylu.

)

Je vám neustále zima nebo máte dlouhotrvající rýmu?

Pocit zimy se automaticky řeší teplejším oblečením. Ne vždy ale stačí navýšit počet vrstev. Významná část tepla z těla uniká z hlavy, zvláště citelně v zimním období.

Pokud není čepice, určitě si alespoň čelo zakrýt šátkem či čelenkou, a to zvláště za větrného počasí. Důležité je, aby na sebe oblečení dobře doléhalo. Slabými místy garderoby mohou být odhalené kotníky nebo bedra.

V teple, a především v suchu musejí být také nohy. Pro jistotu je dobré do kabelky či batůžku vzít náhradní silnější ponožky.

Přecházet nemoci se nevyplácí

Bolest hlavy, slabost a nepříjemný pocit v celém těle. Tělo vám dává jasně najevo, že teď potřebuje více péče. Chřipka, angína, rýma nebo záněty dutin.

Typicky podzimní nemoci mnoho lidí často přechází a v době coronaviru je mohou lidé vnímat chybně jako málo významné.

Pro tělo je totiž zátěží každá nemoc, a aby se s ní zvládlo vypořádat, potřebuje k tomu vhodné podmínky – teplo, klid, dostatek spánku a zvýšený příjem tekutin. Klid by měl být fyzický a také psychický.

Výtažek z konopí zlepšuje imunitu a spánek

Léčivá síla konopí je lidstvu známá už od starověku. Rostlina pomáhala léčit revmatismus, kožní nemoci, byla úlevou při bolestivé menstruaci.

V současnosti si lidé konopí spojují především s jeho psychotropními účinky, pro které bývá zneužíváno jako rekreační droga.

Využití této rostliny je však mnohem širší a v posledních desetiletích se vědcům daří odhalovat blahodárné účinky konopí na lidské tělo i psychiku, ať už ve formě kosmetiky, nebo výživových doplňků.

Jak užívat léčivé bylinky, aby skutečně pomáhaly?

Zdroj: Archiv ireceptar.cz

08. 03. 2017 | Doba čtení 3 minuty

Příprava čaje, přesněji nálevu z léčivých rostlin, má svá pravidla. U některých léčivek může být účinnější odvar nebo macerát, skvělým doplňkem je pak bylinková koupel.

Jak připravit nálev?

Léčivé látky z rostlin nejčastěji přijímáme v podobě bylinkového čaje. Obvykle příjemné chutná i voní. Dané množství natě, květů nebo listů (obvykle čajovou lžičku) zalijte čtvrt litrem vroucí vody a nechejte luhovat 10-15 minut

• Důležité je nádobu přikrýt, aby těkavé silice neunikaly.
• Výhodné je zalévat bylinku podrcenou či nasekanou, aby účinné látky lépe uvolňovala.
• Nálev by se neměl dostat do styku s kovem, který může rovněž jeho kvalitu ovlivňovat.

Nálev popíjejte vždy teplý a čerstvý. Léčivé je i vdechování jeho vůně.

Bylinkový nálev uleví při řadě obtíží Zdroj: Shutterstock.com / natalia bulatova

Jak uvařit odvar?

Tvrdé části rostlin, jako jsou kořeny, kůra či semena, potřebují k uvolnění léčivých látek razantnější postup. Nasekané či rozmělněné se vloží se do studené vody, zahřívají a nechají krátce povařit, a poté ještě čtvrt hodiny vyluhovat. Odvar užívejte čerstvý a teplý.

Co je to macerát?

Nejméně obvyklý způsob přípravy využívaný u rostlin obsahujících škroby a slizové látky (například lněné semeno, oman, květy slézu), které by horká voda poničila, je macerování. Části rostlin se luhují ve studené vodě při běžné pokojové teplotě, a to několik hodin až dní. Tento postup je výhodný i u podrcených šípků – vznikne co do chuti, vůně i účinků překvapivě silný nápoj.

Bylinky připravujte v porcelánu, skle nebo kamenině, ne v kovovém nádobí Zdroj: Shutterstock.com / Comaniciu Dan

Všeho dobrého s mírou

Léčivé rostliny opravdu účinkují. Z toho plyne, že většinu z nich nelze užívat neomezeně a za všech okolností jako „neškodnou bylinkovou medicínu“. I přírodní látky musí zpracovat játra a ledviny. Vhodná doba je obvykle 14 dnů pravidelného užívání (obvykle 2-3x denně), nejvýše 3 týdny.

Pokud je třeba kůru opakovat, je vhodná alespoň týdenní pauza. Za kratší dobu se naopak účinky nemusí projevit – i když například při nachlazení pomáhají bylinky takřka okamžitě. Předávkování hrozí především při užívání jednotlivých rostlin, nežli směsí.

Zvláštní opatrnosti je třeba v těhotenství, kdy mohou být některé rostliny nebezpečné (například prokrvující rozmarýna).

Levandule je jednou z nejoblíbenějších koupelových bylinek Zdroj: Shutterstock.com / Irina Burakova

Koupel, která voní jako rozkvetlá louka

Léčivé látky, jako jsou silice, se vstřebávají i pokožkou. Proto mohou být bylinné koupele nejen velmi příjemné, ale i účinné.

Do vany se vlévá silný nálev, který by měl být připraven alespoň ze 100 g sušené rostliny nebo směsi.

V teplé bylinné koupeli je pak třeba odpočívat alespoň čtvrt hodiny, protože pokožka začíná látky z ní vstřebávat až po deseti minutách. Bylinky můžete zkombinovat i se solí.

7 léčivých rostlin, které je nejlepší sbírat v květnu. Bříza, kopřiva i hluchavka

Sedm léčivých rostlin, které je nejlepší sbírat v květnu Květen je jeden z nejnádhernějších měsíců v roce. Louky, parky a zahrady rozkvetly do krásy a jarní sluníčko nás láká ven. Pojďme spojit procházku májovou přírodou se sběrem bylinek, na které můžeme právě teď narazit. Představujeme sedm léčivých rostlin, které je nejlepší si nasbírat právě v květnu. Jsou to například květy černého bezu, listy břízy, oddenky a listy bršlice, olistěná nať kontryhelu, květy sedmikrásky, listy kopřivy a květy hluchavky. A taky poradíme, kdy a kde byliny sbírat. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Nejlepší účinky mají bylinky vlastnoručně nasbírané. Základním předpokladem sběru léčivek je jejich dobrá znalost, trhání ve správném čase a na správném místě.

6 obecných pravidel sběru léčivých bylin

1. Nejsme-li v rozpoznávání bylin mistři a teprve se to učíme, nejdříve začneme těmi, které bezpečně poznáme a nedají se jen tak s jinou rostlinkou zaměnit, což by mohlo mít následky minimálně nepříjemné.
2. Na sběr té které byliny se vydáme v době, kdy má nejvyšší obsah účinných látek.

   Jejich obsah během doby vegetace kolísá, obecně ale platí, že největší léčivou sílu mají květy na začátku vykvétání, listy před a po kvetení, kořeny časně zjara nebo na podzim a plody v čas zralosti.

3. Léčivé rostliny se sbírají zásadně za suchého a ještě lépe i slunečného počasí, ani ne po ránu, pokud je na rostlinách rosa, ani ne po dešti.

4. Mokré byliny může velmi snadno napadnout plíseň a tím se znehodnotí.
5. Sbíráme jen zdravé a čisté rostliny bez jakýchkoli příměsí. Bylinkám, které jsou jakkoli napadené, okousané, špinavé či okupované hmyzem, se obloukem vyhneme.

6. Rozhodně byliny nesbíráme na chemicky hnojených polích a loukách, ve frekventovaných parcích a lesoparcích, psích loukách a místech, kam chodí lidé venčit psy, na březích vodních toků, které omývá znečištěná voda, na železničních náspech a v blízkosti továren, silnic či skládek, protože rostlinky do sebe velmi snadno vstřebávají škodlivé látky z okolí.

Kopřiva: sbíráme jen zdravé a čisté rostliny bez jakýchkoli příměsí 

1. Kopřiva dvoudomá čistí a uklidňuje

V květnu sbíráme listy nebo nať kopřivy dvoudomé (Urtica dioica). Listy kopřivy jsou bohaté na chlorofyl, železo, hořčík a vitaminy B 2 a C, kyselinu mravenčí i octovou.

Tradičně se kopřiva používá na pročištění, protože pomáhá vylučovat škodlivé látky z těla, působí močopudně, je velmi prospěšná při revmatismu a dně. Kromě toho pozitivně působí na nervy, uklidňuje, dodává životní elán a energii.

Listy kopřivy pomáhají při chorobách jater, žlučníku či ledvin, podporují činnost slinivky. Zmírňují kornatění cév a čistí krev. Dlouhodobé užívání  také regeneruje a omlazuje organismus.

2. Hluchavka bílá uleví při kašli

Květnová sklizeň se týká drobných kvítků hluchavky bílé (Lamium album), sbírají se květní koruny bez kalichů.

Květ hluchavky obsahuje velké množství tříslovin, saponiny, silice, cholin, antioxidanty, vitaminy a minerální látky a v lidovém léčitelství má široké uplatnění, doporučuje se ženám při problémech s menstruací a menopauzou, je vhodný při zánětech močového měchýře.

Protože uvolňuje hleny, uleví při kašli a rýmě. Pomáhá při žaludečních i střevních  potížích, tlumí křeče, zrychluje metabolismus. Hluchavka bílá má také protizánětlivé účinky.

Sběr bylin v květnu: hluchavka bílá (Lamium album)

3. Bršlice kozí noha léčí dnu a revma

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) je nedoceněná, ale o to účinnější léčivka. V květnu se sbírají oddenky a listy. Obsahuje především silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, tanin, vitamin C, provitamin A, z minerálů a stopových prvků hlavně železo, mangan a měď.

Už ve středověku se využívala jako účinný lék mírnící bolesti při dně a revmatismu, neboť působí silně močopudně, zvyšuje vylučování solí kyseliny močové a chloridů. Horké kašovité obklady jsou vynikající na bolavé klouby.

 Listy bršlice jsou bezkonkurenční proti komářímu štípnutí – stačí jeden rozmačkat a potřít místo vpichu.

4. Sedmikráska chudobka zlepší trávení

Květy sedmikrásky chudobky (Bellis perennis) trháme se stopkou do 2 cm  Obsahují mj. hořčiny, flavonoidy, třísloviny, silice a saponiny. Sedmikráska podporuje odkašlávání a působí protizánětlivě, užívá se při nachlazení, kašli a zahlenění.

Podporuje činnost jater, žlučníku a sleziny. Od nepaměti se využívá k detoxikaci organismu, při nechutenství a trávicích obtížích. Nejlépe tělu prospívá, když si ji dopřejeme syrovou.

Zevně se používá na špatně se hojící rány a vředy, přikládá se na hmyzí bodnutí.

Sběr bylin v květnu: sedmikráska chudobka (Bellis perennis)

5. Kontryhel obecný léčí ženy 

V květnu je čas na sběr kvetoucí olistěné natě kontryhelu obecného (Alchemilla vulgaris), luční byliny, která roste při okrajích cest a lesů, na mokrých loukách a pastvinách.

Obsahuje třísloviny a hořčiny, kyselinu salicylovou, silice, organické kyseliny a hlavně fytohormony. Je to především ženská bylinka, protože podporuje léčbu gynekologických obtíží všeho druhu.

Kontryhel má také protizánětlivé a močopudné účinky a je vhodný při problémech s nadměrným zadržováním vody v těle a redukci hmotnosti.

6. Bez černý ničí bakterie

Květy černého bezu (Sambucus nigra) se sbírají před úplným rozvinutím nebo na samém začátku kvetení, což je podle počasí v květnu až v červnu. Bezové květy obsahují mj. silice, samburigrin, rutin a třísloviny.

Bez černý ničí bakterie, vyvolává pocení, má močopudné účinky a přispívá k přirozené obranyschopnosti organismu. Využívá se při nachlazení, onemocnění horních cest dýchacích, při chřipce, horečkách, zlepšuje pružnost cévních stěn, je skvělým lékem při zažívacích potížích.

Zevně květ můžeme použít jako přísadu do směsí určených k inhalování, proti bolestem hlavy, uší nebo zubů.

7. Bříza bělokorá zmírňuje otoky kloubů

V květnu trháme mladé, ještě lepkavé lístky břízy bělokoré (Betula pendula). Sklízejí se nejlépe drhnutím proti směru růstu přímo z větví. V listech břízy jsou obsaženy mj. flavonové glykosidy, silice, pryskyřice, třísloviny, organické kyseliny, saponiny a fytoncidně působící látky.

Březové listy mají silné močopudné a detoxikační účinky, pročišťují ledviny a pomáhají při zánětech močových cest. Čisticí účinek břízy má význam i při kloubních onemocněních, dokáže tělo zbavovat škodlivých usazenin a zmírňuje otoky kloubů.

Skvěle se uplatí i při hubnutí a celulitě, pomáhá při osteoporóze.

Mohlo by vás také zajímat:

 

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Bylinky – koření i léčivé rostliny

Bazalka (Ocimum basilicum)

Bazalku si spojujeme se slunnou Itálií – co by to bylo za špagety, kdyby se z nich nelinula vůně této bylinky. Podle tradice si italské dívky zaplétají bazalku do vlasů, když jsou ještě nezadané. Vysílají tím signál, který by se z řeči květomluvy dal přeložit jako „haló, jsem ještě volná!“

Bazalka je v našich klimatických podmínkách jednoletá rostlina a její využití je široké. Používá se při úpravě letních salátů, dochucení masa a již zmíněných těstovin. Výborně se konzervuje mražením.

Jídlu propůjčuje specifickou chuť a výrazně napomáhá trávení. Lidové léčitelství ji doporučuje proti nervovým potížím a na relaxační koupele.

Sortiment bazalek je nebývale bohatý – existují odrůdy, jejichž vůně je zcela specifická, velké rozdíly můžeme sledovat i v barevnosti listů, v jejich tvarech i velikosti.

Dobromysl (Origanum vulgare)

Český název této rostliny je nesmírně trefný, neboť dobrou mysl skutečně pomáhá utvářet i udržet si. Kouzelné, skoro magické vlastnosti této rostliny známé také jako oregano znal už středověk. Vážnost si ale udržela až do dnešních dnů, protože pomáhá udržet dobrou náladu a zklidňuje organismus.

Proto se používá na léčbu nemocí nervového původu, někdy však také na částečné zklidnění nadměrné pohlavní aktivity. V kuchyni nás dobromysl potěší nezaměnitelnou vůní, která dotváří zejména chuť pečeného masa.

Na dobromysl nahlížíme s dobrou myslí i jako majitelé zahrad, protože působí přirozeně a hezky také na okraji okrasného záhonu. Máme k dispozici více odrůd, z nichž některé mají krásné zlatavé vybarvení.

Tyto zlatolisté odrůdy na rozdíl od většiny bylinek upřednostní stanoviště, které je alespoň část dne chráněno před slunečním žárem. Je to vytrvalá rostlina, takže těšit se z ní můžeme dlouhou dobu.

Fenykl (Foeniculum vulgare)

Ve středověku před letním slunovratem lidé věšeli kousek fenyklu nad dveře ve víře, že zastraší zlé duchy. Dnešní využití fenyklu má celkem jiné rozměry, ale aby to nebylo příliš zavádějící, musíme uznat, že léčivé účinky fenyklu jsou známé již od starověku.

Kvůli velkému množství silic se fenykl již tenkrát užíval proti obtížnému hmyzu, zejména proti blechám a vším. Léčivé složky se nacházejí v celé rostlině, ale zejména v semenech, která mají podporovat tvorbu mléka u kojících žen. Velmi dobře působí také proti nadýmání, žaludečním potížím a nechutenství.

Široké využití má fenykl i v cukrářství, likérnictví či v kosmetice. Zvláštní forma fenyklu – sladký neboli hlíznatý – se považuje za zeleninu. V některých zemích je velmi populární. Fenykl dokonce pronikl i do okrasných zahrad.

V západní Evropě se relativně často vysazuje do smíšených trvalkových záhonů, kde vyplňuje různé prázdné plochy. Jeho tak trochu koprovitý vzhled v těchto kompozicích působí překvapivě velmi přirozeně.

Levandule (Lavandula angustifolium)

Levanduli dalo jméno pravděpodobně latinské slovo lavare, což je výraz pro mytí nebo praní. V období antiky se totiž levandule pro nezaměnitelnou vůni přidávala do regeneračních i léčivých koupelí. Středověk pak v levanduli objevil další zázraky.

Začala se pěstovat ve velkém nejprve v klášterních zahradách, zejména kvůli kvalitnímu oleji, který se z rostlin vyráběl. Tento olej se mimo jiné využíval pro provonění kůže rukavic a říkalo se, že kdo často pracoval s levandulovým olejem, byl více imunní proti morovým epidemiím.

Hedvábná vůně levandule působí proti hysterii, nespavosti i jiným příznakům nervového původu. Voňavkářský i kosmetický průmysl by se bez levandule obešel jenom stěží. Můžeme ji pěstovat i v našich zahradách, ale musíme jí vybrat slunné místo a lehkou, dobře propustnou půdu.

S mrazy si obvykle poradí, ale může ji výrazně poškodit sníh, který ji trvale zdeformuje a znehodnotí. Aby k tomu docházelo co nejméně, levanduli pravidelně stříháme a udržujeme ve formě nízkého, kompaktního keříku.

Máta (Menta)

Mentolové bonbóny, osvěžovače vzduchu, ústní vody i zubní pasty, ale také zelené likéry či oslavované mojito – to všechno má na svědomí nepříliš nápadná máta. Existuje více druhů, které se navíc mezi sebou celkem snadno kříží a vznikají tak různé klony a odrůdy.

Máty na rozdíl od většiny jiných bylinek patří k vlhkomilným rostlinám, proto je můžeme bez obav o jejich život vysazovat k okapům či nádržím na dešťovou vodu. Musíme ale vzít na vědomí, že máta bude trpět nezřízenou touhou zabrat co nejvíce místa. Mátu můžeme ve velkém sbírat a využívat, jak to jde.

Výborně totiž působí proti nadýmání, nechutenství i žlučníkovým potížím. V kombinaci s trochou citronové šťávy si z máty snadno uděláme osvěžující letní nápoj.

Mateřídouška (Thymus)

Kdyby existoval nějaký seznam kouzelných a posvátných bylin, na předních místech by jistě figurovala rostlinka se jménem přímo pohádkovým – mateřídouška. Je to nízká, vytrvalá rostlina obývající suché a slunné stráně.

Vedle původních druhů existuje i mnoho velmi půvabných odrůd ideálních pro pěstování na zahradách. Na slunečném stanovišti tvoří velké množství vonných silic, které se snadno a ochotně uvolňují i při každém slabém doteku.

Proto se mateřídouška na zahradách často vysazuje i tak, aby rostla třeba mezi zahradní dlažbou, na okrajích chodníků či schodišť. Mateřídouška je i skvělou rostlinkou pro pěstování v nádobách, takže ji můžeme pěstovat i na balkoně nebo terase.

Jako léčivo se využívá při žaludečních potížích, průjmech i nechutenství. Také poslouží pro relaxační koupel či v sušené formě jako výplň polštářků pro hodnotnější spánek.

Meduňka (Melissa officinalis)

Meduňka pochází z jihovýchodní Evropy a Blízkého východu. Její léčivé vlastnosti znali a hojně využívali už staří Řekové.

Od dávných časů byla meduňka častou součástí různých likérů a regeneračních koupelí, později i jednou z ingrediencí Karmelitánských kapek – široce působící tinktury vyráběné už od začátku 17. století. Meduňku je vhodné sbírat až v odpoledních hodinách, jinak surovina není tak kvalitní.

Využívá se při léčbě žaludečních obtíží, migrény i nespavosti, pomáhá uvolňovat křeče a výrazně zklidňuje organismus. Po náročném a duševně vyčerpávajícím dnu se doporučuje relaxační koupel právě z meduňky. Meduňka může občas pomoci i proti menším depresím a stresu.

Jako koření lze meduňku používat pro dochucení omáček a salátů. Původní botanický druh není příliš nápadný, existuje ale několik pestrolistých forem, které jsou i na pohled velmi atraktivní.

Měsíček (Calendula)

Měsíček je jednoletá rostlina, která v sobě spojuje půvab s velkou léčivou sílou. Pochází sice z jižní Evropy, ale s velkou pravděpodobností ji už dávno znali i obyvatelé jiných oblastí. Kvůli velké podobnosti měsíčku s jinými příbuznými rostlinami můžeme historické prameny brát jenom s rezervou.

Zdá se však, že tuto rostlinu znali jak staří Řekové i Peršané, tak i Egypťané, kteří věřili v její omlazující účinky. Indové snad používali měsíček k výzdobě chrámů a Američané prokazatelně při desinfekci ran vojáků zraněných v období občanské války.

Od středověku se měsíček pěstoval nejprve v klášterních zahradách, odkud se postupně dostal k domovům běžných lidí. Využíval se při léčbě střevních problémů, proti bolesti zubů i ke zmírnění menstruačních obtíží. Hlavním zdrojem léčivých látek jsou květy, kvůli nimž se také měsíčky na zahradách hojně pěstují.

Květy měsíčků jsou jedlé a mohou se používat na dozdobení mnoha druhů letních pokrmů

Rozmarýna (Rosmarinus)

Rozmarýna je stará kulturní rostlina, která se hojně využívá od starověku. Pochází ze Středomoří, kde pravděpodobně vzniklo i její jméno. Kvůli častému výskytu této rostliny na mořském pobřeží jí staří Římané říkali Ros Marinus – což v překladu z latiny znamená mořská rosa nebo také možná mořská růže.

Nesmírně aromatická rostlina je oblíbená zejména v jihoevropské kuchyni, kde se využívá při úpravě masa a dochucení omáček. Důležité poslání má také v parfumerii a kosmetickém průmyslu. Má velmi široké uplatnění v léčitelství, například při léčbě revmatických obtíží nebo bolestech kloubů.

Účinná je i při léčbě jiných nemocí, ale vnitřní užití je poměrně riskantní a mělo by být prováděno pouze pod dohledem lékaře. Použití rozmarýny by se měly vyhnout zejména těhotné ženy.

Některé národy vnímají rozmarýnu jako symbol věrnosti, proto se její větvička stala skoro nezbytnou součástí svatebního obřadu.

Saturejka (Satureja)

Se saturejkou se obvykle potkáváme ve dvou druzích, jejichž obsahové látky jsou podobné, ale každý má svůj osobitý životní styl. Zatímco saturejka zahradní je rostlinkou jednoletou, její rodinná přítelkyně – saturejka horská – je typickou trvalkou. Pro využití v kuchyni i léčitelství je saturejka zahradní o pár krůčků napřed.

Pochází z jižní Evropy a do našich končin se dostala pravděpodobně už v 9. století. Od té doby se pěstuje jako cenná aromatická rostlina. Sbírá se kvetoucí nať, používá se k dochucování pečeného masa a ryb, ale i jídel, která by mohla vést k nadýmání.

Léčivé účinky saturejky se využívají proti střevním parazitům, proti nechutenství i při problémech s trávením.

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)

O důležitosti šalvěje nejlépe vypovídá arabské rčení, které se ptá: Jak může zemřít ten, kdo má šalvěj ve své zahradě? Je to velmi výstižné, neboť šalvěj patří opravdu k našim nejdůležitějším léčivým rostlinám.

Kdysi bývala používána jako všelék, středověké obyvatelstvo připisovalo šalvěji moc ochránit před morovou epidemií. Šalvěj má velmi silné protizánětlivé účinky a působí jako spolehlivý dezinfekční prostředek.

Věděli to už dávno i různé přírodní národy, které šalvějí vykuřovaly svá obydlí po epidemiích nebo odeznění infekčních nemocí. Dokonce i indiáni se při uzavírání míru obraceli k šalvěji, aby ji kouřili v dýmce míru. Šalvěj se také často využívá při výrobě různých kosmetických přípravků.

V zahradách se šalvěj lékařská pěstuje velmi snadno. Vedle původního botanického druhu se velké oblibě těší pestrolisté odrůdy, které kromě léčivých účinků nabízejí i velmi zajímavý barevný efekt.

Tymián (Thymus vulgaris)

Botanicky patří tymián do stejného rodu jako mateřídouška, to jenom české názvosloví pro něj používá trochu jiné jméno. Je to ovšem zcela specifická rostlina, takže trochu mimořádné pozornosti si jistě zaslouží. Vyznačuje se pronikavou vůní, kterou si těžko spletete s nějakou jinou.

Silice, které se v hojném množství v rostlině nacházejí, poznali už staří Egypťané, kteří je používali při výrobě mumifikačních balzámů. V kuchyni se tymián uplatní hlavně při pečení masa, k dochucení ryb, omáček i uzenin. V čerstvém stavu významně podporuje trávení, napomáhá léčbě žaludečních potíží a uvolňuje hleny.

Také se využívá jako kloktadlo desinfikující ústní dutinu a potlačující přirozený zápach. Časté a nadměrné používání tymiánu ale není bezpečné.

KATALOG Bylinek a léčivých rostlin