Jablečný ocet se těší stále větší oblibě. Má řadu vědecky prověřených léčivých účinků. Na druhou stranu ale řad odborníků varuje před jeho nadměrným užíváním a nežádoucími účinky. V tomto článku se podrobně podíváme na možné nežádoucí reakce spojené s konzumací jablečného octa. Rovněž zde najdete pokyny a rady jak jablečný ocet užívat tak, aby to bylo bezpečné a nemuseli jste se bát poškození zdraví.
Jablečný ocet (někdy také nazývaný ocet z jablečného moštu) vzniká přidáním kvasinek do šťávy z jablek.
Kvasinky nejprve přemění cukr obsažený v jablkách na alkohol. Poté do vzniklé směsi přidáme baktérie, které alkohol přemění na kyselinu octovou (1).
Jablečný ocet obsahuje zhruba 5 – 6 % kyseliny octové. Přestože kyselina octová z čistě chemického hlediska patří mezi takzvané “slabé kyseliny” mohou být její účinky velmi silné, pokud je v koncentrované podobě.
Kromě kyseliny octové, obsahuje jablečný ocet také vodu a stopová množství dalších kyselin, vitamínů a minerálů (1).
Několik klinických studií prováděných na zvířatech a lidech prokázalo, že kyselina octová a jablečný ocet mohou pomáhat při hubnutí a spalování tuků (na břiše i v jiných partiích), přispívají ke snížení hladiny cukru v krvi, zvyšují citlivost buněk na inzulin a snižují hladinu cholesterolu v krvi (2, 3, 4, 5, 6, 7, 8).
Shrnutí: Jablečný ocet obsahuje kyselinu octovou, která má řadu pozitivních účinků. Patří mezi ně pozitivní vliv na hubnutí, odbourávání tuků a snížení hladiny cukru a cholesterolu v krvi.
Bohužel se ukazuje, že konzumace jablečného octa může vést i k řadě nepříjemných nežádoucích účinků a reakcí (rozdíl mezi nežádoucími účinky a reakcemi spočívá v tom, že nežádoucí účinky známe a jejich výskyt je dobře zdokumentován, zatímco nežádoucí reakce představují nově vzniklé nežádoucí účinky, o kterých jsme dosud neměli ani tušení).
Nežádoucí účinky se vyskytují zejména v případě, kdy užíváte velké množství jablečného octa a dostáváte do organizmu velké množství kyseliny octové.
Je tedy potřeba vzít na vědomí, že přestože konzumace malého množství jablečného octa má řadu léčivých účinků a nezpůsobuje žádné problémy, nesmíte si myslet, že čím více tím lépe a lít do sebe jablečný ocet pod tlakem. Všeho moc škodí a nadměrné množství jablečného octa může být velmi škodlivé a zdraví nebezpečné.
Pojďme se nyní na jednotlivé nežádoucí účinky podívat podrobněji:
Zpomalené vyprazdňování žaludku
Jablečný ocet pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi tím, že brání prudkému vzestupu hladiny glukózy v krvi po jídle. Dělá to tak, že zpomaluje vyprazdňování žaludku (tedy zpomaluje rychlost přesunu potravy ze žaludku do dalších částí trávicího traktu). Tím dochází k pomalejšímu vstřebávání cukrů a ke snížení jejich koncentrace v krvi (9).
Přestože obecně je tentoúčinek jablečného octa považován za pozitivní, u pacientů s gastroparézou (onemocnění, které se často vyskytuje u diabetiků prvního typu kdy v důsledku poškození nervových a cévních pletení v oblasti trávicího traktu zůstává potrava v žaludku dlouho a dochází ke zpomalení vyprazdňování žaludku) může konzumace jablečného octa vyvolat zhoršení stavu!
Mezi příznak gastroparézy patří pálení žáhy, nadýmání (plynatost) a nevolnost (pocit na zvracení). U diabetiků prvního typu je proto správné načasování podávání inzulinu velmi obtížné, protože je těžké spočítat, jak dlouho trvá trávení a vstřebávání jídla.
Jedna placebem kontrolovaná studie se zaměřila na zkoumání 10 pacientů s diabetem prvního typu a gastroparézou.
Těmto pacientům byl podáván jablečný ocet a bylo zjištěno, že již při konzumaci 2 polévkových lžic (30 ml) jablečného octa došlo k podstatnému prodlužení doby, po kterou přijatá potrava zůstala v žaludku v porovnání s pacienty, kteří pili čistou vodu (10).
Shrnutí: Jablečný ocet prokazatelně prodlužuje dobu vyprazdňování potravy z žaludku. To může zhoršovat příznaky gastroparézy a zkomplikovat udržování stálé hladiny cukru v krvi u diabetiků prvního typu.
Jablečný ocet může u některých lidí vyvolávat nepříjemné nežádoucí účinky spojené s trávením.
Klinické studie prováděné na lidech i na zvířatech potvrzují, že jablečný ocet a kyselina octová mohou snižovat chuť k jídlu a zvyšovat pocit sytosti a plnosti po jídle. To je na jednu stranu dobré pro hubnutí, protože to vede k přirozenému a nenásilnému snižování příjmu kalorií (11, 12, 13).
- Jedna kontrolovaná klinická studie ale prokázala, že v některých případech může ke snížení chuti k jídlu a k pocitu plnosti po konzumaci jablečného octa docházet nikoli na základě jeho pozitivních účinků, ale spíše na základě nechutenství, které jablečný ocet může také vyvolat.
- Lidé, kteří v jedné studií pili nápoj obsahující 25 gramů jablečného octa potvrdili, že měli nejen nižší chuť k jídlu, ale trpěli i mnohem častěji nevolností, a to zejména v případě, kdy byl jablečný ocet součástí nápoje s nepříjemnou chutí (14).
- Shrnutí: Jablečný ocet na jedné straně může pomoci snížit chuť k jídlu, ale může také vyvolat nevolnost, zejména pokud je konzumován jako součást nápojů s nepříjemnou chutí.
- Nemáme žádné klinické studie, které by zkoumaly vliv jablečného octa na hladinu draslíku v krvi a na zdraví kostí.
- Nicméně existuje případ hypokalémie (snížení draslíku v krvi pod normální mez) a ztráty kostní hmoty, který byl vyvolán dlouhodobou nadměrnou konzumací jablečného octa.
- Jednalo se o 28-letou ženu, která každý den pila 250 ml jablečného octa ředěného vodou, a to po dobu šesti let.
- Byla přijata do nemocnice kvůli snížení hladiny draslíku v krvi a dalším abnormálním výsledkům biochemického vyšetření krve (15).
- Navíc u ní byla diagnostikována osteoporóza, což je onemocnění způsobené řídnutím kostí, které se u takto mladých lidí vyskytuje jen velmi vzácně.
- Lékaři, kteří tuto pacientku léčili, se domnívali, že její stav byl způsoben nadměrnou každodenní konzumací jablečného octa, která vedla k tomu, že se její organizmus snažil nadměrnou kyselost krve vyrovnávat vyplavováním minerálů z kostí.
- Lékaři si také všimli, že vysoká konzumace kyseliny octové může narušit tvorbu nové kostní hmoty.
- Je pravda, že v tomto případě byla konzumace jablečného octa skutečně extrémní a navíc ta paní toto obrovské množství pila po dobu několika let, ale je potřeba si uvědomit, že všeho moc škodí a nic se nemá přehánět, protože i dobré věci pak mohou mít závažné nežádoucí účinky.
- Shrnutí: V minulosti byl zaznamenán případ mladé ženy, u které došlo ke snížení hladiny draslíku v krvi a ke vzniku osteoporózy pravděpodobně v důsledku dlouhodobé nadměrné konzumace jablečného octa.
- Kyselé potraviny a nápoje prokazatelně poškozují zubní sklovinu (16).
- V tomto směru se výzkum zaměřil zejména na sladké nealkoholické nápoje a ovocné džusy, ale výzkumy prokazují, že i kyselina octová obsažená v jablečném octu může poškodit zubní sklovinu.
V jedné laboratorní studii byla zubní sklovina z vytržených zubů moudrosti ponořena do octů s různou hodnotou pH od 2,7 až po 3,95. Po 4 hodinách došlo ke ztrátě 1 – 20% minerálů ze zubní skloviny v důsledku působení octa (17).
Je důležité poznamenat, že tato studie byla prováděna v laboratoři a nikoli přímo v ústech člověka, kde sliny do jisté míry kyselost octa neutralizují. Nicméně stále je to důkaz o tom, že velké množství jablečného octa může způsobit narušení zubní skloviny.
- Jedna případová studie také potvrdila, že značná kazivost zubů u patnáctileté dívky byla způsobena konzumací 237 ml neředěného jablečného octa denně v rámci snahy o zhubnutí (18).
- Shrnutí: Kyselina octová v jablečném octu může oslabit zubní sklovinu, což vede ke ztrátě minerálů a ke zvýšené kazivosti zubů.
- Jablečný ocet může vyvolat popálení jícnu.
- Při analýze tekutin, které nejčastěji způsobují poleptání jícnu u dětí v důsledku náhodného vypití, se ocet umístil na prvním místě.
- Proto odborníci doporučují, aby byl ocet zařazen do seznamu “nebezpečných látek”, které je nutno uchovávat mimo dosah dětí ve speciálních nádobách a obalech, kam se děti nedostanou (19).
Nicméně ve výše uvedené analýze byl zkoumán normální stolní (kuchyňský) ocet, nikoli ocet jablečný. Neexistuje tedy přímý důkaz o tom, že by jablečný ocet v tekuté podobě způsobil poleptání jícnu.
Nicméně jedna žena, která si koupila tablety s jablečným octem, uvedla, že po spolknutí tablety u ní došlo k poleptání jícnu a po dobu šesti měsíců měla problémy s polykáním (20).
Je tedy potřeba být opatrný.
Shrnutí: Kyselina octová v kuchyňském octu způsobila poleptání jícnu u dětí. U jedné ženy došlo k poleptání jícnu poté, co spolkla tabletu s jablečným octem.
Vzhledem ke své vysoké kyselosti může jablečný ocet vyvolat poleptání také na pokožce.
U jedné čtrnáctileté dívce došlo ke vzniku hlubokých erozí na nose, poté, co tato dívka chtěla odstranit akné (uhříky) tím, že na ně nakapala jablečný ocet. Když se jí lékaři ptali, proč to udělala, řekla jim, že si návod na odstranění akné s pomocí jablečného octa našla na internetu (21).
- Rovněž byl zaznamenán případ šestiletého chlapce, který trpěl řadou onemocnění a do nemocnice se dostal s popáleninami dolních končetin poté, co se jeho matka snažila zánětlivá ložiska na kůži léčit jablečným octem (22).
- Na internetu lze najít i další “zajímavé” ukázky popálenin na kůži způsobených jablečným octem.
- Shrnutí: Jablečný ocet vyvolal u některých lidí popáleniny na kůži při neodborné léčbě akné a kožních infekcí.
- Jablečný ocet může vyvolávat interakce s některými druhy léčiv:
- Léky na diabetes: Lidé, kteří užívají inzulín nebo léčiva na podporu stimulace inzulínu (perorální antidiabetika – metformin, apod.) by si měli dávat na konzumaci jablečného octa velký pozor, protože u nich může dojít k nebezpečnému poklesu hladiny cukru v krvi (hypoglykémie) či k poklesu hladiny draslíku v krvi (hypokalémie).
- Digoxin (Lanoxin): Tento lék se používá při léčbě některých onemocnění srdce. Umí posílit srdeční činnost a současně snížit namáhání srdce, což může být vhodné například při chronickém srdečním selhání. Protože ale snižuje hladinu draslíku v krvi, může být užívání tohoto léku v kombinaci s jablečným octem nebezpečné a vést k velmi vysokému poklesu hladiny draslíku, což je nebezpečné.
- Některá diuretika: Některá diuretika (léčiva podporující vylučování moči) mohou způsobit nadměrné vylučování draslíku z organizmu (spolu s vyloučenou močí). Z hlediska prevence přílišného snížení hladiny draslíku v organizmu se proto doporučuje nekonzumovat větší množství jablečného octa pokud současně užíváte diuretika.
Shrnutí: Jablečný ocet může ovlivnit působení některých léčiv, včetně inzulinu, digoxinu a některých diuretik.
Přestože jablečný ocet může mít kromě léčivých účinků i některé negativní účinky, většina lidí ho může bezpečně konzumovat při dodržení těchto všeobecných zásad:
- Omezte denní příjem jablečného octa: Pokud začínáte jablečný ocet konzumovat, začněte postupně s menší dávkou, kterou následně můžete zvýšit na maximálně 2 polévkové lžíce denně (30 ml), v závislosti na tom co snesete.
- Snažte se minimalizovat kontakt zubů s kyselinou octovou: Nařeďte si jablečný ocet vodou a vypijte s pomocí brčka (slámky).
- Vypláchněte si ústa: Po konzumaci jablečného octa si vypláchněte ústa čistou vodou. Také vyčkejte s čištěním zubů po dobu alespoň 30 minut po konzumaci jablečného octa. Jinak hrozí ještě významnější poškození skloviny.
- Pokud trpíte gastroparézou jablečný ocet nekonzumujte: Ideální je buď nekonzumovat jablečný ocet vůbec nebo omezit jeho denní příjem na 1 kávovou lžičku (5 ml), a konzumovat ho výhradně naředěný ve vodě nebo v salátové zálivce.
- Dávejte pozor na alergie: Alergie na jablečný ocet je vzácná, ale pokud se u vás jakákoli alergická reakce vyskytne, okamžitě přestaňte jablečný ocet užívat a vyhledejte lékaře.
- Shrnutí: Aby byla konzumace jablečného octa bezpečná, omezte jeho denní příjem, konzumujte ho po naředění vodou a vyhněte se mu, pokud trpíte některými nemocemi, které zpomalují trávení (jako je například gastroparéza).
- Jablečný ocet má řadu léčivých účinků.
- Na druhou stranu při jeho nadměrné konzumaci hrozí závažné nežádoucí účinky, které mohou být i životu nebezpečné.
- Důležité je tedy nejen sledovat a omezit denní příjem jablečného octa, ale konzumovat ho po naředění vodou a ne v koncentrované formě.
- Vězte, že malé množství jablečného octa léčí, ale všeho moc škodí a jeho nadměrná konzumace může často napáchat více škody než užitku.
Kyselina octová
Kyselina octová
Strukturní vzorec
Prostorový model
ObecnéSystematický názevethanová kyselinaTriviální názevkyselina octováLatinský názevAcidum aceticumAnglický názevAcetic acidNěmecký názevEssigsäureFunkční vzorecCH3COOHSumární vzorecC2H4O2Vzhledbezbarvá kapalinaIdentifikaceRegistrační číslo CAS64-19-7EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)200-580-7Indexové číslo607-002-00-6VlastnostiMolární hmotnost60,0516 g/molTeplota tání16,6 °C (289,8 K)Teplota varu117,9 °C (391,0 K)Hustota1,055 g/cm3 (kapalina, 20 °C)1,266 g/cm3 (pevná látka)Viskozita1,22 mPa·s (25 °C)Kritická teplota Tk321,2 °C (594,4 K)Kritický tlak pk5,786 MPaDisociační konstanta pKa4,76 (25 °C)Rozpustnost ve voděneomezeně mísitelnáStrukturaDipólový moment1,74 D (plyn)BezpečnostGHS02 GHS05H-větyH226 H314Žíravý (C)R-větyR10 R35S-věty(S1/2) S23 S26 S45Teplota vzplanutí43 °CTeplota vznícení427 °CNení-li uvedeno jinak, jsou použityjednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kyselina octová (lat. acidum aceticum), ethanová kyselina, je druhá nejjednodušší jednosytná organická (karboxylová) kyselina. Je to za normálních podmínek bezbarvá kapalina ostrého zápachu, dokonale mísitelná s vodou, s ethanolem i dimethyletherem.
Čistá bezvodá kyselina tuhne za nižších teplot na bezbarvou až bílou krystalickou látku, připomínající led, které byl proto dán název ledová kyselina octová. Je hygroskopická, takže pohlcuje vzdušnou vlhkost. Její vodný roztok o koncentraci od 8 % se nazývá ocet.
[1]
Výskyt
Kyselina octová je jedním z přirozených metabolitů v živých organismech. Aktivní formou je její komplex s koenzymem A, označovaný acetyl-CoA (acetylkoenzym A), který je jedním z nejdůležitějších meziproduktů buněčného metabolismu sacharidů a tuků.
Vyskytuje se běžně v rostlinách, a to jak jako volná kyselina, tak ve formě solí (octanů). Ve větším množství je obsažena v kvasícím ovoci, jako následný fermentační produkt přeměny sacharidů.
Je také přirozenou složkou poševního mazu u většiny primátů a u člověka, kde má roli slabého antibakteriálního činidla.
Příprava a výroba
Biologická výroba
Zředěný vodný roztok kyseliny octové se získává biologickou oxidací ethanolu podle celkové rovnice
CH3CH2OH + O2 → CH3COOH + H2O.
Při jeho biotechnologické výrobě jsou příslušné mikroorganismy (octové bakterie, především rodu Acetobacter) imobilizovány přirozenou přilnavostí na bukových hoblinách, které jsou skrápěny roztokem ethanolu a odspodu probublávány vzduchem. Vyšších koncentrací lze pak dosáhnout následnou destilací.
Chemická syntéza
Podobnou oxidaci lze sice provádět i čistě chemickou cestou, ale k výrobě se jí nepoužívá.
Jiný způsob přípravy spočívá v hydrogenaci oxidu uhelnatého za přítomnosti katalyzátorů
2 CO + 2 H2 → CH3COOH.
Může být připravena též reakcí oxidu uhelnatého s methanolem
CH3OH + CO → CH3COOH.
Tato reakce, která je v současnosti nejpoužívanějším průmyslovým procesem pro výrobu kyseliny octové, probíhá třístupňově za přidání jodovodíku a za přítomnosti katalyzátorů na bázi komplexních sloučenin palladia nebo iridia. Důležitým meziproduktem této reakce je jodmethan:
CH3OH + HI → CH3I + H2O,CH3I + CO → CH3COI,CH3COI + H2O → CH3COOH + HI.
Dříve obvyklejší metodou průmyslové výroby byla hydratace ethynu, kterou vzniká nejprve acetaldehyd
CH≡CH + H2O → CH 3CHO,
který je pak oxidován na kyselinu octovou
2 CH 3CHO + O2 → 2 CH3COOH.
Jiný způsob průmyslové výroby kyseliny octové vychází ze směsi nenasycených uhlovodíků butenů (butenu a 2-butenu), které jsou složkou krakovacích plynů. Ty oba hydratací přecházejí na 2-butanol
Ten se pak oxidací štěpí na dvě molekuly kyseliny octové
Kyselinu octovou lze také připravit přímou oxidací směsí nižších alkanů, zejména butanu
2 CH3CH2CH2CH3 + 5 O2 → 4 CH3COOH + 2 H2O.
Při tomto procesu, zejména jsou-li přítomny i další alkany, vzniká směs kyselin, kterou je nutno následně dělit.
Kyselina octová, resp. její vápenná sůl, octan vápenatý, je také odpadním produktem výroby methanolu suchou destilací bukového dřeva. Z odděleného bezvodého octanu se kyselina uvolní působením kyseliny sírové
(CH3COO)2Ca + H2SO4 → 2 CH3COOH + CaSO4.
Tímto způsobem se na počátku 20. stol. vyráběla veškerá ledová (bezvodá) kyselina octová.
Vlastnosti
Fyzikální vlastnosti
Prostorový model molekuly kys. octové
V pevné krystalické fázi tvoří dvě molekuly kyseliny octové dimer, ve kterém jsou vodíky karboxylových skupin vázány vodíkovou vazbou na druhý kyslíkový atom karboxylu. I když tyto dimery mohou existovat i v bezvodé kapalné kyselině, přítomnost stop vody je okamžitě štěpí na monomery. Dimery byly však prokázány i v plynné fázi při teplotách okolo 120 °C.[2]
Strukturní vzorec dimeru
Kyselina octová se neomezeně mísí s většinou polárních i nepolárních kapalin, např. s vodou, s alkoholy, s ethery. Naopak sama je velmi dobrým rozpouštědlem; rozpouštějí se v ní jak organické, tak anorganické sloučeniny. Např. v kyselině octové se rozpouštějí plynné halogenovodíky, např. chlorovodík, nebo i prvky jako síra nebo jód.
Chemické vlastnosti
Kyselina octová patří ke středně silným jednosytným kyselinám. Ve vodě disociuje na acetátový neboli octanový aniont
CH3COOH + H2O ↔ CH3COO− + H3O+.
Podobně jako silnější anorganické kyseliny reaguje s kovy za vzniku vodíku a soli, tedy příslušného octanu, např.
2 CH3COOH + Mg → (CH3COO)2Mg + H2.
Octany také vznikají neutralizací kyseliny octové působením anorganických hydroxidů, např.
CH3COOH + KOH → CH3COOK + H2O.
Octany se působením silnějších kyselin zpětně rozkládají a uvolňují opět kyselinu octovou, např.
CH3COONa + HCl → CH3COOH + NaCl.
Naopak působením kyseliny octové na soli slabších kyselin vznikají octany. Např. reakcí s hydrogenuhličitanem sodným vzniká octan sodný a uvolněná kyselina uhličitá se okamžitě rozkládá na vodu a oxid uhličitý
CH3COOH + NaHCO3 → CH3COONa + H2O + CO2.
S alkoholy za přítomnosti stopy silné minerální kyseliny vznikají estery kyseliny octové, např. s ethanolem vzniká ethylacetát
CH3COOH + CH3CH2OH ↔ CH3CO–O–CH2CH3 + H2O.
Jak naznačuje zdvojená šipka, reakce je zvratná, může tedy probíhat oběma směry. Probíhá-li zleva doprava, nazýváme ji esterifikací, probíhá-li opačným směrem, pak jde o zmýdelňování.
Působíme-li na bezvodou kyselinu octovou chloridem fosforečným, nahradí se v karboxylu hydroxylová skupina –OH atomem chloru za vzniku acetylchlorid (chloridu kyseliny octové)
CH3COOH + PCl5 → CH3COCl + HCl + POCl3;
podobně lze acetylchlorid připravit i reakcí s chloridem fosforitým
3 CH3COOH + PCl3 → 3 CH3COCl + H3PO3,
nebo reakcí s thionylchloridem
CH3COOH + SOCl2 → CH3COCl + HCl + SO2.
Přímým působením elementárního chloru nevzniká acetylchlorid; místo toho chlor nahrazuje vodíkové atomy v methylové skupině za vzniku směsi chloroctových kyselin. V prvním stupni vzniká kyselina chloroctová
CH3COOH + Cl2 → CH2Cl–COOH + HCl,
která je díky polárnímu efektu chloru silnější kyselinou než kyselina octová. Další chlorací pak vznikají kyselina dichloroctová a trichloroctová.
Působením vodu odnímajících činidel nebo zahříváním na vysokou teplotu se ze dvou molekul kyseliny octové odštěpí molekula vody a vzniká acetanhydrid (anhydrid kyseliny octové)
2 CH3COOH → CH3CO–O–CO CH3 + H2O.
Reakcí s amoniakem za studena vzniká octan amonný
CH3COOH + NH3 → CH3COONH4.
Probíhá-li však tato reakce za vysokých teplot, ze vzniklé soli se odštěpí voda a vznikne acetamid (amid kyseliny octové)
CH3COONH4 → CH3CO–NH2 + H2O.
Působením silně redukčních činidel, např. hydridu lithnohlinitého (lithiumaluminiumhydridu) se kyselina octová redukuje až na ethanol. Reakce probíhá dvojstupňově; meziproduktem jsou ethanolát lithný a hlinitý
4 CH3COOH + LiAlH4→ CH3CH2OLi + (CH3CH2O)3Al,CH3CH2OLi + (CH3CH2O)3Al + 4 H2O → 4 CH3CH2OH + LiOH + Al(OH)3.
Významné deriváty kyseliny octové
Soli
- octan sodný
- octan draselný
- octan amonný
- octan hlinitý
- octan železitý
- octan chromitý
- octan olovnatý
- zásaditý octan olovnatý
- octan vápenatý
- octan hořečnatý
Estery
- methylacetát
- ethylacetát
- vinylacetát
- glyceryltriacetát
Jiné deriváty
- acetanhydrid
- acetylchlorid
- acetamid
- kyselina chloroctová
- kyselina bromoctová
- kyselina trifluoroctová
Použití
Kyselina octová je jednou z nejvýznamnějších průmyslových organických surovin. Ročně se jí na světě vyrobí přes 5 mil. tun.
Používá se v laboratoři i v chemickém průmyslu jako významné rozpouštědlo při přípravě čistých chemických sloučenin.
Přímo jako chemická surovina slouží k výrobě řady dalších organických sloučenin. Nejvýznamnějším produktem je vinylacetát, který následně slouží jako surovina (monomer) pro přípravu polyvinylacetátu.
Derivát kyseliny octové, acetanhydrid, je používán jako silné acylační činidlo, zejména při výrobě acetylcelulosy, která v minulosti sloužila jak k výrobě syntetických vláken (acetátové hedvábí), tak pro přípravu podložek pro fotografické negativní materiály a pro kinofilm. Ve fotografické chemii se také používá jako přerušovací lázeň a součást některých ustalovačů. Je také jednou ze surovin pro výrobu kyseliny acetylsalicylové, která je hlavní složkou nejrozšířenějších léků proti horečkám a zánětům (Acylpyrin, Aspirin, Anopyrin aj.).
Octan vápenatý je surovinou pro výrobu acetonu.
Ve srovnání s průmyslovými aplikacemi je spotřeba kyseliny octové ve formě octa v kulinářských aplikacích pro okyselování jídel a při konzervaci zeleniny zcela zanedbatelná. Další použití v domácnosti nachází díky své kyselosti a schopnosti rozpouštět uhličitany jako součást čisticích přípravků, zejména pro odstraňování vodního kamene.
V zemědělství je vedle kyseliny mravenčí používána jako přísada ke konzervaci siláže, kde zesiluje baktericidní a fungicidní účinek kyseliny mléčné, spontánně vznikající při kvašení rostlinného materiálu.
Fyziologické působení
V přiměřených dávkách a v dostatečném zředění vodou je kyselina octová zcela neškodná.
Vysoce koncentrovaná je však značně agresivní a může způsobit při kontaktu s kůží rozsáhlé popáleniny; její nebezpečnost tkví také v tom, že projevy poškození pokožky se mohou objevit až s několikahodinovým zpožděním, kdy je tkáň zasažena do značné hloubky.
Při zasažení sliznic, např. vdechováním par, může dojít k jejich silnému poleptání, což se může projevit dýchacími potížemi. Při zasažení očí dochází k silnému poleptání rohovky, které může vést až k oslepnutí.
Požití koncentrované kyseliny octové způsobuje poleptání sliznic v ústech, jicnu a žaludku, které může vést až k proděravění stěn trávicího ústrojí. Požití se projevuje silnou bolestivostí zasažených sliznic, vrhnutím a průjmem a ve velkých dávkách může vést až k úmrtí.
U laboratorních krys byla stanovena smrtná dávka LD50 při požití v potravě na 3310 mg/kg, Smrtná koncentrace LC50 ve vdechovaném vzduchu je u myší 5620 ppm při působení po dobu 1 hodiny. Smrtná dávka u králíka při aplikaci na pokožku je značně vysoká (LD50 = 1060 mg/kg).
Kyselina octová není karcinogenní.
Historická poznámka
Zředěný vodný roztok kyseliny octové, ocet, znalo lidstvo již v prehistorických dobách, díky jeho tvorbě při kvašení ovoce. První zmínky o použití kyseliny octové pocházejí ze 3. stol. př. n. l.
, kdy řecký filosof Theophrastos popsal její použití při přípravě pigmentů používaných v malířství rozpouštěním některých kovů (např. olova nebo mědi). Staří Římané připravovali varem zkysaného vína v olověných nádobách sladký sirup, obsahující octan olovnatý, tzv.
olověný cukr, známý v té době jako Saturnův cukr (Saccharum Saturni), který zřejmě značnou měrou přispíval k chronickým otravám vyšších vrstev římské aristokracie olovem.
V 8. stol. n. l. perský alchymista Džabir ibn Hajján (asi 721–815), zvaný též Geber, připravil destilací octa poprvé koncentrovanější kyselinu octovou.
Bezvodá ledová kyselina octová byla připravena tepelným rozkladem octanů těžkých kovů. Poprvé tento proces popsal v 16. stol. německý chemik Andreas Libavius (1555–1616), který také jako první prokázal, že ledová kyselina octová a ocet jsou stejné chemické látky, lišící se jen obsahem vody. Definitivně jeho předpoklad potvrdil francouzský chemik Pierre Adet (1763–1836).
V roce 1847 německý chemik Hermann Kolbe jako první připravil v laboratoři kyselinu octovou syntézou z anorganických látek. Vyšel přitom ze sirouhlíku, který působením chloru převedl na tetrachlormethan. Ten následnou pyrolýzou přeměnil v tetrachlorethen, z něhož adicí vody vznikla kyselina trichloroctová. Z ní pak elektrolytickou redukcí připravil kyselinu octovou.
Reference
- ↑ Potravinářské technologie a biotechnologie – fermentační biotechnologie. www.vscht.cz [online]. [cit. 2012-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-11.
- ↑ CHOCHOLOUŠKOVÁ, Jana; VACEK, Jaroslav; HOBZA, Pavel. Acetic Acid Dimer in the Gas Phase, Nonpolar Solvent, Microhydrated Environment, andDilute and Concentrated Acetic Acid: Ab Initio Quantum Chemical and MolecularDynamics Simulations. J.
Phys. Chem. A. 2003, roč. 107, s. 3086-3092.
Literatura
- Galerie Kyselina octová ve Wikimedia Commons
Portály: Fotografie | Chemie Autoritní data: GND: 4153052-4 | LCCN: sh85000460 | WorldcatID: lccn-sh85000460Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kyselina_octová&oldid=18979740“
Zde je, jak snížit a také udržovat normální hladinu kyseliny močové
Jsme po vánočních svátcích v rámci kterých mnozí z nás hřešili, což se mohlo projevit zhoršením zdravotního stavu. Jedním důvodem může být zvýšení kyseliny močové v těle a s tím narůstající zdravotní problémy.
Vysoká hladina kyseliny močové nebo hyperurikémie se vyskytuje, když dochází ke snížení vylučování kyseliny močové ledvinami nebo ke zvýšení její produkce, případně kombinace obou. To může vést k problémům jako je selhání ledvin, ledvinové kameny, dna a artritida (její krystaly se ukládají do kloubů, typicky na palcích nohy).
Koncentrace kyseliny močové v séru, doporučené referenční hodnoty:
- ženy 120–340 μmol/l
- muži 120–420 μmol/l
Faktory, které přispívají k vysoké hladině kyseliny močové, jsou metabolické nebo endokrinní stavy, jako je třeba acidóza a cukrovka, nedostatečná aktivita štítné žlázy, obezita, genetika, nedostatečnost ledvin, nadměrná konzumace alkoholu a strava bohatá na puriny.
Některé léky jako diuretika, chemoterapie a některé druhy rakoviny mohou také přispět ke zvýšení kyseliny močové. Radikální diety, půsty a cvičení mohou dočasně také zvýšit hladinu kyseliny močové. Existuje však více přírodních prostředků, které mohou snížit a udržet hladinu kyseliny močové na odpovídající úrovni.
Tady jsou některé z nich:
Jablečný ocet
je přirozený čisticí prostředek a odstraňuje z těla i odpad, jako je kyselina močová. Obsahuje kyselinu jablečnou, která eliminuje kyselinu močovou tak, že ji rozloží. Pomáhá také obnovit rovnováhu kyselin a poskytuje antioxidační a protizánětlivé účinky.
Používejte pouze nepasterizovaný, organický jablečný ocet, 1 polévková lžíce ve sklenici vody a pijte 2-3x denně. Množství můžete postupně zvyšovat až na 2 PL. Aplikujte dokud nedojde k poklesu hladin. Neužívejte jej více, protože můžete snížit hladinu draslíku v těle a negativně ovlivňovat diuretické léky.
Citronová šťáva
obsahuje vitamín C, který pomáhá snižovat hladinu kyseliny močové. Vymačkejte jeden citrón a nalijte ho do sklenice vlažné vody. Konzumujte ji ráno na prázdný žaludek a dělejte to alespoň několik týdnů. Můžete také užívat doplňky vitaminu C, ale pouze přírodního původu. Můžete se poradit s ošetřujícím lékařem.
Třešně..
Tmavé bobule a třešně obsahují sloučeniny, které snižují hladinu kyseliny močové.
Modré a fialové barevné bobule mají anthocyaniny, flavonoidy, které snižují kyselinu močovou a snižují tuhost kloubů a jejich případný zánět. Po dobu několika týdnů konzumujte denně půl šálku třešní.
Můžete také konzumovat 1-2 šálky třešňové šťávy po dobu 4 týdnů. Přidejte ke stravě papriky, rajčata, jahody a borůvky… bohaté na antioxidanty a vitamín C.
Jedlá soda
Soda na pečení (hydrogenuhličitan sodný) pomáhá snižovat hladinu kyseliny močové a snižuje bolestivost kloubů při dně. Zachovává přirozenou alkalickou rovnováhu v těle a usnadňuje vyplavení kyseliny močové z ledvin.
Rozmíchejte půl lžičky jedlé sody v jedné sklenici vody a pijte až 4 sklenice tohto roztoku denně po dobu 2 týdnů. Můžete je konzumovat každých 2 až 4 hodiny. Neužívejte je pravidelně, pokud trpíte vysokým krevním tlakem. Ti, kteří jsou starší 60 let, by neměli denně konzumovat více jak 3 sklenice denně!
Olivový olej
Většina rostlinných olejů se při zpracování nebo zahřátí změní na žluklé tuky. Tyto tuky zničí vitamín E, který je velmi důležitý pro kontrolu hladiny kyseliny močové.
doporučuji koupit lisovaný olivový olej za studena, protože obsahuje mononenasycené tuky, které jsou při případném zahřátí stabilní.
Tento olej je také bohatý na vitamín E a antioxidanty a poskytuje protizánětlivé vlastnosti.
Voda
Pití velkého množství vody optimalizuje vylučování kyseliny močové z organismu. Ředí kyselinu močovou a stimuluje ledviny k odstranění nadbytečného množství moči. Může snížit i riziko opakovaných záchvatů při dně.
Odborná studie potvrdila, že ti, kteří pili 5-8 pohárů vody denně, byli částečně ochráněni před možným ataky dny, ataky snížili o 40%.
V průběhu dne pijte 8-10 sklenic vody a do své stravy zařaďte zeleninu a ovoce bohaté na vodu.
Nízkopurinová strava
Puriny jsou sloučeniny obsahující dusík, které se rozkládají na kyselinu močovou, čímž se zvyšuje její hladina v těle. Nejčastěji se vyskytují v živočišných bílkovinách. Vyhýbejte se především červenému masu, vnitřnostem, ale i částečně drůbeži a rybám. Vysoký obsah purinů mají i fazole, chřest, žampiony a droždí.. Další potravinou, která je bohatá na puriny, je pivo.
Škrobové sacharidy a potraviny s vysokým obsahem vlákniny
Potraviny bohaté na vlákninu snižují hladinu kyseliny močové absorpcí a odstraněním z těla. Můžete také konzumovat potraviny, které obsahují škrobové sacharidy, protože obsahují malé množství purinů.
Jsou doporučeny jahody, pomeranče, hrušky, jablka a celozrnná jiná jídla bohatá na vlákninu. Škrobové sacharidy jsou především banány, oves, brambor, quinoa, tapioka, celozrné těstoviny a rýže.
Pijte zelený papájový čaj, aby se zabránilo nahromadění kyseliny močové a k léčbě dýchacích problémů. Zelená papája obsahuje papain, který pomáhá tělu to udržovat v alkalickém stavu a tím fungovat také jako protizánětlivé činidlo.
Mléčné výrobky
Mléčné výrobky a mléko s nízkým obsahem tuku byly spojeny se sníženými koncentracemi urátu v plazmě a sníženým rizikem dny. Odstředěné mléko má kyselinu orotovou, která snižuje vstřebávání kyseliny močové a podporuje její odstranění ledvinami.
Konzumujte 1 až 3 šálky odstředěného mléka denně a můžete zahrnout nízkotučný jogurt a případně další mléčné výrobky. Tofu (fermentovaná sója) může pomoci změnit koncentraci plazmatických bílkovin a zvýšit vylučování kyseliny močové z těla.
Pozor na sójové mléko, protože zvyšuje kyselinu močovou.
Šťávy z listové zeleniny
Listová zelenina obnovuje alkalitu krve a je vysoce bohatá na vitamin C a chlorofyl, které podporují detoxikaci. Je bohatá na aminokyseliny a bílkoviny a je ideální jako alternativa ke spotřebě živočišných bílkovin. Doporučuje se užívat 2 PL šťávy z listové zeleniny společně s citrónovou šťávou denně, dokud se nesrovná hladina kyseliny močové.
V době očisty se vyvarujte:
- konzumaci alkoholu, neboť narušuje eliminaci kyseliny močové z organismu
- glukózo-fruktózového sirupu nebo kukuřičnému sirupu s vysokým obsahem fruktózy, protože tyto sirupy mají tendenci zvyšovat hladinu kyseliny močové
- pravidelně cvičte a snažte se udržovat odpovídající váhu. Tuk má tendenci zvyšovat produkci kyseliny močové
- konzumujte vyváženou stravu s nízkým obsahem bílkovin a vysokým obsahem komplexních sacharidů. Vyhněte se rafinovaným cukrům, jako jsou například bonbóny, koláče a bílý chléb
- co nejvíce omezte jídla bohatá na tuky, protože snižují schopnost těla se zbavit kyseliny močové
Zapomenutý jablečný ocet. Pomůže vám víc, než si myslíte
25. května 2020 09:36 / Depositphotos
Je nenápadný, ale o to účinnější. Ocet je běžnou součástí každé domácnosti. Na jablečný ocet většinou zapomínáme, přestože má ze všech druhů octů nejlepší léčivé účinky.
Jablečný ocet zná úplně každý, ale jen málokdo zná jeho široké využití. Ocet je v podstatě produkt fermentace. Jedná se o proces, u kterého jsou cukry rozštěpeny bakteriemi a kvasinkami. V první fázi fermentace jsou přeměněny cukry na alkohol. Poté, když alkohol dál fermentuje, je produktem ocet.
Původní název pro ocet pochází z francouzštiny a značí „kyselé víno“. Na výrobu klasického octa se mohou použít různé suroviny, jako je ovoce, zelenina a hrozny. Zatímco jablečný ocet se vyrábí výhradně z drcených jablek.
Jako lék či pochutina se jablečný ocet používá už po staletí. V domácnosti a kuchyni byl využíván ke spoustě různých účelů. Jedná se o starobylý lidový lék, který byl využíván u celé řady zdravotních komplikací. Patří mezi nejoblíbenější, a některé studie jeho léčivé účinky na lidské zdraví potvrzují. Směs medu a jablečného octa se také používala jako prostředek na dlouhověkost.
Co jablečný ocet obsahuje?
Zejména kyselinu octovou, a to v obsahu kolem 5 %, která mu dodává typickou kyselou chuť a octový nádech. Má také vysoký obsah jablečného pektinu a vitaminů skupiny B (B1, B2, B6), obsahuje také niacin, kyselinu pantothenovou, biotin, který má vliv na lepší kvalitu vlasů, nehtů a pleti, samozřejmě vitamin C, draslík, železo, fosfor či vápník.
Účinky
Snižuje hladinu krevního cukru
Jablečný ocet reguluje hladinu cukru v krvi. Klinické testy také ukazují, že ti, kdo jedí jídla s jablečným octem, mají menší reakce těla na cukr v jídle. Jiná studie zase zjistila, že užívání dvou lžic jablečného octa před spaním snižuje hladinu cukru v krvi až o 4 procenta.
Potlačuje chuť k jídlu
Konzumace octa způsobuje pocit sytosti a kyseliny v něm zpomalují ukládání tuků. Ocet se doporučuje přimíchávat do džusů, salátových dresinků i do obyčejné vody.
Tento druh octa však nefunguje jako spalovač, takže nestačí vypít sklenici vody s octem a čekat, že zázračně zhubnete.
Ve skutečnosti je to tak, že jablečný ocet efektivně potlačuje chuť k jídlu, zvyšuje pocit sytosti, tedy díky němu přijmete méně kalorií. Stačí jen jedna lžíce octa denně.
Udržuje zdravé srdce
Pravidelná konzumace jablečného octa dokáže posilovat činnost srdce, což snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění tím, že reguluje množství triglyceridů, cholesterolu a snižuje hladinu krevního tlaku v těle.
Detoxikuje organismus
Kyselina v jablečném octu dokáže na sebe vázat toxiny a čistí krev i játra. Obsah draslíku pomáhá rozkládat nahromaděné hleny a pročišťuje lymfatické uzliny.
Zprůchodňuje nosní dutiny
Jak bylo výše uvedeno, umí jablečný ocet rozkládat hleny. Tím se podílí nejen na čištění nosních dutin, ale i uší. Má vysoce antibakteriální vlastnosti a předchází infekcím.
Kloktání při bolesti v krku
Zmíněné antibakteriální vlastnosti se uplatní rovněž jako kloktadlo při bolesti v krku. Smíchejte ocet s teplou vodou v poměru 1:1 a pár minut kloktejte.
Jak ho užívat
Nejvíce se doporučuje rozmíchat 2 lžičky do sklenice s vodou, případně lehce osladit medem a vypít ráno nalačno. Můžete ho užívat až 3x denně, mezi jídly, vždy ve sklenici vody.
A samozřejmě ho můžete využívat v kuchyni, například do salátových zálivek, k dochucení omáček apod. Pokud vám vadí jeho chuť, lze ho koupit i ve formě tabletek. Doporučuje se nepřekračovat dávku 5 – 30 ml jablečného octa denně (to odpovídá asi 6 kávovým lžičkám).
Zředěný vodou je výborný i na omývání pokožky (zvláště postiženou akné), vlasů nebo do koupelí.
Obecně ocet v kuchyni, kosmetice i pro zdraví
Hlavní složkou jakéhokoliv octa, tedy i toho jablečného, je kyselina octová. Všechny octy obsahují i další kyseliny, nerostné soli, vitaminy i aminokyseliny. Po mnoho staletí se ocet používal pro různé účely.
K nakládání zeleniny, čištění kávovarů, ničení plevele, odstranění rzi, leštění zbraní, do salátových zálivek a podobně.
Podporuje trávení, zvyšuje energii, bojuje s bradavicemi a využít se dá i v kosmetice proti lupům, pro lesklé vlasy, jako čistič a tónovač pleti, na bělení zubů, hojení modřin, eliminuje zápach z úst, působí i jako deodorant či například proti zápachu nohou. Jablečný ocet si můžete vyrobit i sami, čtěte zde.