Koronavirus, nebo nachlazení? Online test je zdarma

Magazín o zdraví a prevenci Odhaduje se, že virus vznikl na potravinářském trhu ve Wu-chanu v Číně v prosinci loňského roku a rozšířil se až do zemí tak vzdálených jako jsou Spojené státy a Filipíny. Virus byl oficiálně pojmenovaný COVID-19. Od svého vzniku virus infikoval desítky tisíc lidí, přičemž počet obětí stále stoupá.

Situace se každým dnem mění, proto je dobré sledovat aktuální stav na webu Ministerstva zdravotnictví ČR nebo WHO.

Jaké jsou příznaky?

Každý den se lékaři dozvídají nové informace související s virem a jeho šířením. Zatím víme, že COVID-19 nemusí zpočátku působit žádné příznaky. Inkubační doba viru se pohybuje v rozmezí 2 dnů až 2 týdnů než začnou být patrné příznaky nemoci.

Nejběžnější příznaky specifické pro tento druh koronaviru zahrnují:

• Zkrácený dech
• Kašel, který se postupně zhoršuje
• Nízká horečka, která má stoupající tendenci
• Únava

Méně obvyklé příznaky:

• Zánět spojivek
• Ztráta chuti a čichu
• Bolesti hlavy
• Vyrážka na těle
• Střevní potíže (průjem)

Ministerstvo zdravotnictví doporučuje cestovatelům, aby v následujících 14 dnech po opuštění regionu sledovali svůj zdravotní stav se zaměřením se na příznaky počínajícího respiračního onemocnění (především horečka nad 38 °C, dýchací obtíže).

V případě výskytu výše uvedených příznaků respiračního onemocnění zůstaňte doma, omezte kontakt s ostatními osobami a telefonicky kontaktujte svého lékaře, který bude organizovat další poskytovaní zdravotní péče ve spolupráci krajskou hygienickou stanicí.

Pomůcky na poukaz až k vám domů

Máte poukaz na inkontinenční pomůcky od svého lékaře? Využijte novou službu HartmannHOME pro dodání pomůcek MoliCare až domů. HartmannHOME vám zcela ZDARMA a na základě 1 telefonátu operátorovi doručí vaše pomůcky až domů. 

Sterilium® Gel pure je vysoce účinná a spolehlivá dezinfekce na ruce v malém, 100ml balení, ve formě gelu, která vám pomůže dodržovat hygienická doporučení v aktuální situaci.

Proč právě tuto dezinfekci?

• Profesionální hygienická dezinfekce rukou.
• Nevysušuje ruce, naopak je hydratuje!
• Používán lékaři a sestrami v nemocnicích.
• Baktericidní, fungicidní, protikvasinková, tuberkulocidní, mykobaktericidní a virucidní účinnost.

Vedle koronaviru a chřipkového viru je dezinfekční gel účinný i proti žloutence typu A.

Jde proto o spolehlivého pomocníka, který vám bude krýt záda, když nemáte v blízkosti umyvadlo, mýdlo a tekoucí vodu.

Koronavirus 2019 má podstatně větší smrtnost (epidemiologický pojem, neplést s úmrtností) než sezónní chřipka. U chřipky se odhaduje 0,06 – 0,1%, u koronaviru až 2,3 %. Zdroj

Příznaky jsou velice podobné chřipkové infekci:

• kašel
• kýchání
• bolest v krku
• horečka
• bolest hlavy
• únava
• zimnice
• bolest těla

Koronaviry jsou zoonotické viry. To znamená, že se infekce nejprve vyvíjí u zvířat a poté přechází na člověka.

Aby se virus přenesl ze zvířete na člověka, musí dojít k blízkému kontaktu člověka se zvířetem, které je nositelem infekce.

Jakmile se virus vyvine u člověka, může se dále šířit z člověka na člověka pomocí kapénkového přenosu což je odborný název pro drobné kapky, které se šíří vzduchem pomocí kýchnutí nebo kašlání.

Virové částice pak ulpí v těchto kapkách a mohou být vdechnuty do dýchacích cest, což následně vede ke vzplanutí infekce.

Koronavirus 2019 doposud nebyl definitivně propojen s konkrétním druhem zvířete. Vědci se nicméně domnívají, že mohl být přenesen z netopýrů na jiné zvířata, hady nebo luskouny a poté přenesen na člověka. K tomuto přenosu došlo pravděpodobně na otevřeném potravinářském trhu v čínském Wu-chanu.

Pokud přijdete do kontaktu s někým, kdo je virem nakažený, jste vystavení vysokému riziku rozvoje virové infekce. Zvláště pak, pokud jste byli vystaveni kontaktu s jeho slinami nebo jste byli poblíž, když nemocný kašlal nebo kýchal. Umývání rukou a dezinfikování povrchů může pomoci snížit riziko přenosu infekce všech virů včetně koronaviru.

Zvláště citliví k viru jsou muži staršího věku. A report by the World Health Organization (WHO). Důvěryhodný zdroj zjistil, že medián věku u lidí, kterým vyšel pozitivní výsledek, byl okolo 45 let a přibližně ⅔ z těchto postižených byli muži.  
 

Koronavirus může být diagnostikován podobně jako další virové infekce ze vzorku krve, slin nebo tkáně. Odběry se proto provádí odběrem krve jehlou, vatovým tamponkem z dutiny ústní nebo nosu. Poté je vzorek odeslán k testování do laboratorního zařízení, aby se potvrdila přítomnost virového materiálu nebo protilátek, které na virus reagují.

V současnosti neexistuje žádná přesně stanovená léčba koronavirové infekce, není dostupný žádný konkrétní lék, nicméně léčba a vakcíny jsou ve fázi vývoje.

Namísto toho je léčba zaměřena na zvládnutí příznaků probíhající infekce. Pokud infekcí onemocníte, lékař doporučí léčbu dle příznaků nebo komplikací, které se rozvinou.

U dalších typů koronavirů jako SARS nebo MERS již byly vakcíny a léčba vyvinuty. Některé metody léčby těchto podobných infekcí zahrnují: 

• Antivirotika a retrovirotika
• Dechová podpora / umělá plicní ventilace
• Kortikoidy ke zmírnění otoku plic
• Transfuze krevní plazmy

V současné době probíhá pozvolné očkování populace České republiky.

Nejzávažnější komplikací COVID-19 je zápal plic (pneumonie), která byla nazvána zkratkou NCIP, což v překladu znamená nová koronavirem infikovaná pneumonie (z angl. orig. novel coronavirus-infected pneumonia). Z nové studie, které se účastnilo 138 pacientů přijatých v nemocnici ve Wu-chanu v Číně byly shrnuty následující výsledky.

U pacientů, kteří trpěli NCIP, bylo zjištěno, že 26 % nemocných mělo závažné potíže a vyžadovali péči na jednotce intenzivní péče (JIP). Asi 4,3 % těchto pacientů na JIP zemřelo právě na zápal plic. Dosud je NCIP jedinou komplikací spojovanou s infekcí koronavirem.

Vědci však zaznamenali další komplikace u pacientů s tímto typem infekce:

• Akutní syndrom dechové tísně (ARDS)
• Nepravidelnost srdečního rytmu (arytmie)
• Oběhový šok 
• Závažná svalová bolest (myalgie)
• Únava
• Poškození srdečního svalu nebo srdeční zástava (infrarkt)

Nejlepší způsob prevence šíření viru je zabránit nebo omezit kontakt s lidmi, kteří vykazují příznaky infekce a cestovali do rizikových oblastí v posledních 14 dnech. Dále je velmi důležitá praktická hygiena, která zabrání šíření bakterií a virů. 

• Ruce si myjte pravidelně po dobu alespoň 20 vteřin teplou vodou a mýdlem.
• Nedotýkejte se obličeje, očí, nosu nebo úst pokud nemáte ruce čisté
• Nevycházejte ven pokud se cítíte nemocně nebo máte příznaky nachlazení, či chřipky. 
• Zakrývejte si ústa vnitřní stranou předloktí nebo lokte při kýchání a kašli. Kapesníky vyhazujte ihned po použití. 
• Udržujte všechny předměty, kterých se dotýkáte, čisté. Použijte dezinfekci povrchů na předměty jako telefon, počítač, nádobí a kliky u dveří.

Koronavirus dostal jméno podle svého vzhledu pod mikroskopem. Slovo “corona” znamená koruna, při podrobném zkoumání je virus obklopen “korunou” proteinů, které se nazývají peplomery, vyčnívají z jeho středu do všech směrů.

Tyto proteiny pomáhají viru identifikovat prostředí a zjistit, zda mohou infikovat svého hostitele.
Již na počátku roku 2000 byl objeven vysoce infekční virus zvaný SARS, který patří také do čeledi koronavirů.

Virus SARS byl potlačen a byla nalezena úspěšná léčba.

Nejedná se o první situaci, kdy se ve zprávách objevily informace o koronaviru, v roce 2003 vypukla panika ohledně smrtící koronavirové infekce známé pod názvem SARS.

Stejně jako u COVID- 19, byl SARS poprvé popsán u zvířat a poté se rozšířil na člověka. Předpokládá se, že SARS byl přenesen z netopýrů na další živočišný druh a poté na člověka.

Jakmile byl infikován člověk, SARS se začal velmi rychle šířit mezi lidmi.  

Co dělá COVID-19 tak zajímavým, je to, že doposud nebyl vyvinut lék ani vakcína, která by zabránila rychlému šíření z člověka na člověka. Zatímco SARS byl úspěšně potlačen a vyléčen.

V první řadě nepropadejte panice. Není nutné nosit masku nebo být v karanténě, pokud vám infekce koronavirem nebyla diagnostikována. Díky jednoduchým hygienickým postupům můžete pomoci předejít šíření nového typu koronaviru, ale i dalších virů.

Na tyto otázky odpovídá MUDr. Soňa Peková, PhD. vedoucí laboratoře Tilia. (Zdroj: Youtube: LeontynkaCZ)

V České republice, stejně jako v ostatních zemích EU, odstartovalo očkování proti covidu-19. Nejprve se očkují senioři nad 80 let, rizikové skupiny a…

Od vypuknutí nového typu koronaviru Covid-19 se zvěsti a dezinformace o nemoci šíří ještě rychleji než samotný virus. Rozhodli jsme se uvést a vyvrátit některé…

Nedávno jsme v Hartmannu provedli studii, ve které si 29 testovaných osob aplikovalo dezinfekci na ruce Sterillium® 30krát denně po dobu 10 dní. Hlavní závěry…

Viry milují, když se dotýkáte tváře. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak s tímto zlozvykem přestat.

Koronavirus – upozornění

Vážení zákazníci,

společně se šířením koronavirové infekce v evropských zemích vyvstává ve veřejném prostoru řada otázek. Proto jsme pro vás připravili přehledného průvodce, který vám pomůže se v problematice orientovat. 

Koronavirus se přenáší z člověka na člověka tzv. kapénkovou infekcí, která je přenášena vzduchem. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest, inkubační doba je týden až čtrnáct dní. Po týdnu od nakažení se nemoc projeví neustupujícími horečkami, ty mohou doprovázet nepříjemné pocity, bolesti kloubů, svalů a intenzivní kašel.

Jaké skupiny obyvatel jsou nejohroženější?

Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou.

Jak se chránit?

Preventivní opatření jsou shodná s těmi pro chřipkovou nákazu:

• Vyhýbejte se lidem, kteří jsou zjevně nemocní.
• Dodržujte základní hygienická pravidla, především časté mytí rukou.
• Pokud jste v kontaktu s lidmi, kteří trpí akutními respiračními potížemi, používejte dezinfekci.
• Nezdržujte se v místech s vyšším počtem lidí.
• Jedinci, kteří trpí respiračním onemocněním, by měli dodržovat pravidla respirační hygieny. Při kýchání a kašlání řádně používat kapesníky (ideálně jednorázové), ústa si zakrývat paží či rukávem, nikoli rukou – kapénky se pak mohou přenést dál.
• Posilujte imunitu – zvyšte přísun vitamínu C a dbejte na pestrou stravu.

S kým se mohu poradit?

Pokud potřebujete poradit v souvislosti s aktuálním výskytem koronaviru, je vám k dispozici infolinka Státního zdravotního ústavu na čísle 724 810 106. Linka je v provozu denně od 9 do 21 hodin.

Co dělat, pokud u sebe zpozoruji u sebe příznaky onemocnění koronavirem?

Pokud u sebe pozorujete příznaky onemocnění, nebo máte podezření na kontakt s infikovanou osobou, volejte rychlou lékařskou pomoc na čísle 155. S ohledem na riziko dalšího šíření se nedoporučuje navštěvovat lékárny, zdravotnická zařízení ani nemocnice.

Aktuální informace můžete sledovat na internetových stránkách mzcz.cz, szu.cz, hygpraha.cz, ecdc.eu a who.int.

Koronavirus, nebo nachlazení? Online test je zdarma

Mnoho lidí v současné době váhá, zda jejich příznaky mohou být projevem koronaviru a nemoci COVID-19, nebo jde o běžné nachlazení. Základní pomoc nabízí test COVID-bot, na základě zodpovězení jednoduchých otázek o problémech nemocného doporučí, zda zůstat doma, navštívit praktického lékaře, či si volat záchrannou službu.

Jaké máte příznaky?

Lidem, kteří mají příznaky či obavy, zda se nemohli nakazit koronavirem, pomůže autodiagnostický test posoudit míru rizika nákazy.

Českou verzi chytrého chatbota v COGVIO připravili na základě open-source řešení zveřejněného Evropskou komisí.

Původně byl chatbot vyvinut Pasteurovým institutem ve spolupráci s univerzitními nemocnicemi v Paříži spolu s francouzským startupem Clevy. Nyní radí i českým nemocným.

„COVID-bot slouží jako zdroj informací pro všechny, kdo se obávají viru. Pomůže jim lépe se rozhodnout, jak vysoké je riziko, že jsou nakaženi právě koronavirem.

Náš cíl je také ulehčit praktickým lékařům a ambulantním specialistům, kteří denně vyřizují desítky opakujících se dotazů na příznaky i další postup.

COVID-bot se zeptá na všechny podstatné otázky a nemocný dostane své odpovědi rychle, aniž by musel volat svému lékaři či kamkoliv jinam,“ popisuje Tomáš Doležal, jeden ze spoluzakladatelů startupu COGVIO.

20 základních otázek

COVID-bot používá zhruba dvacet otázek, ve kterých se ptá na současný stav odpovídajícího. Vlastně zjišťuje, zda má odpovídající příznaky onemocnění COVID-19 a zohledňuje další rizikové faktory.

Po zodpovězení všech otázek dostanete od chatbota doporučení, jak dále pokračovat.

Je třeba mít na paměti, že aplikace je určena pouze pro informační účely, jak ostatně její provozovatelé na webu upozorňují: „Není zaručena úplnost, přesnost, aktuálnost a vhodnost informací pro určení diagnózy.

Aplikace nepředstavuje doporučení, vyšetření, diagnostiku nebo jakýkoli jiný úkon lékařské povahy. Použití aplikace a jejího obsahu nenahrazuje konzultaci s lékařem nebo jiným zdravotnickým personálem.“ Jde o užitečný nástroj pro první zahnání obavy, nebo naopak upozornění na možná rizika.

Na webové stránce spolu s chatbotem najdete kromě dalších odkazů i přehled příznaků onemocnění koronavirem podložených nejnovějšími klinickými studiemi.

Dostupné studie ukazují, že mezi 40 a 80 % pacientů, kteří jsou testováni pozitivně na nový typ koronaviru SARS-CoV-2 (jsou nakažení), může být bez jakýchkoliv příznaků.

Jaké jsou příznaky onemocnění COVID-19?

Dosud největší analýza 55 studií s celkem 8697 pacienty ukazuje, jaké jsou nejčastější příznaky pacientů, kteří byli léčeni s nemocí COVID-19:

Dominantní příznaky:

• horečka: 78 % případů
• kašel: 58 % případů

Časté příznaky:

• únava: 34 % pacientů
• bolesti svalů: 22 %
• vykašlávání: 24 %
• nechutenství: 23 %
• tlak na prsou: 23 %
• dušnost: 21 %

Méně časté příznaky:

• třesavka: 15 % pacientů
• bolest v krku: 12 %
• bolest hlavy: 11 %
• průjem: 8 %
• nevolnost/zvracení: 7 %
• výtok z nosu: 7 %

Zdroj: Covid-bot

Galerie: Lidové recepty proti nachlazení a chřipce z celého světa

Chřipka versus covid

V uplynulých měsících bylo (a stále je) hlavním mediálně probíraným tématem onemocnění covid-19. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že ostatní nemoci vymizely, avšak není tomu tak.

V nadcházejícím období se dá totiž kromě pokračující pandemie koronaviru očekávat i každoroční epidemie chřipky.

Co má společného se zmíněným covidem? Může sám pacient už při prvních příznacích poznat rozdíl mezi těmito dvěma chorobami? A jak je to s rizikovými skupinami? Dozvíte se v rozhovoru s vedoucím Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu, MUDr. Janem Kynčlem, Ph.D.

O chřipce se v současné době, kdy jsou média plná informací o covidu-19, příliš nemluví. To však neznamená, že by vymizela. Dokážete odhadnout, jak bude probíhat letošní chřipková sezóna?

Chřipka určitě nevymizela, chřipka tady s námi byla, je a bude. V mírném zeměpisném pásmu se vyskytuje každoročně v různě rozsáhlých epidemiích, k nimž dochází v zimním období.

Odhadovat průběh letošní chřipkové sezóny je zatím předčasné, chřipka se na evropském kontinentu zatím vyskytuje jen zcela ojediněle a jsou tu záchyty obou typů chřipkových virů (A i B).

Z toho zatím nelze predikovat, který konkrétní virus bude v letošní zimní sezóně dominantní.

Lze pouze spekulovat, že vzhledem k omezeným sociálním kontaktům a používání roušek by chřipková epidemie v nadcházející sezóně mohla být spíše mírná, ale chřipka skutečně dokáže překvapit.

MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.

Absolvoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (3. LF UK) v Praze, kde studoval obor lékařství a získal atestaci v oboru hygiena a epidemiologie. Na téže fakultě absolvoval postgraduální doktorské studium biomedicíny, titul Ph.D. získal v oboru preventivní medicína. Absolvoval tříměsíční stáž na PHLS Communicable Disease Surveillance Centre v Londýně.

V současnosti pracuje jako vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu a působí rovněž jako odborný asistent Ústavu epidemiologie a biostatistiky na 3. LF UK.

Je členem Poradního sboru Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), místopředsedou Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii České lékařské společnosti JEP a členem Evropské sítě pro surveillance chřipky.

Slova epidemie a pandemie jsou nyní hojně používána. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Pandemie je rozsáhlá epidemie, která postihla více kontinentů.

Dá se říct, v čem jsou si nemoci covid-19 a chřipka podobné a v čem se naopak liší?

Obě nemoci jsou primárně respirační onemocnění, tedy onemocnění dýchacích cest, a obě kromě toho mohou způsobovat postižení celé řady dalších orgánů. Nakažlivost obou nemocí je podobná, ale chřipka má kratší inkubační dobu a šíří se tedy v populaci rychleji než covid-19.

Obě nemoci se liší především v odlišném průběhu a závažnosti u jednotlivých věkových skupin populace. Přestože se o tom vedou velké a mnohdy téměř nesmiřitelné diskuse, u dospělých zhruba ve středním věku jsou obě nemoci podobné, u obou z nich můžeme pozorovat široké spektrum průběhů od bezpříznakového až po závažné smrtící onemocnění.

U dětí je určitě závažnější chřipka, covid-19 v této skupině probíhá až na výjimky mírně nebo bez příznaků. Naproti tomu u starších a chronicky nemocných osob je onemocnění covid-19 závažnější. Chřipka v této skupině je problém a covid-19 je ještě větší problém.

Pro covid-19 jsou rizikové faktory například obezita, vysoký krevní tlak nebo vyšší věk. Dá se něco podobného říci i o chřipce?

Ano, a je to velice podobné. Například obezita je typický rizikový faktor i pro chřipku; pokud bych to řekl velmi laicky, obézní člověk při chřipce má problém „to udýchat“. To se v zásadě týká i těhotných, především ve vyšším stupni těhotenství, kdy je bránice vysoko posunutá a omezuje plicní funkce.

Onemocnění srdce a cév je další ze známých rizikových faktorů, tito lidé mají komplikovanější průběh chřipky a mnohem častěji v důsledku chřipky umírají.

Platí to však i obráceně, chřipka je schopna způsobit závažné kardiovaskulární komplikace, a to i u osob bez předchozího onemocnění srdce a cév.

U osob nad 40 let věku je během několika dní následujících po chřipkové infekci až 10× vyšší riziko srdečního infarktu a až 8× vyšší riziko mozkové mrtvice.

U covidu se mluví o nejčastější formě přenosu kapénkovou infekcí a jako prevence se doporučuje nošení roušek. Jak účinné jsou roušky coby ochrana před chřipkou?

Roušky určitě mají účinek i v ochraně před chřipkou. Jen na připomenutí: hlavní význam použití roušek je pro nemocného, zabraňuje se tak šíření infekčních kapének do okolí, jejich efekt pro zdravého jako prevence je omezený, ale není nulový. Proto se u chřipky opakovaně zdůrazňuje potřeba dodržování respirační etikety, tedy mít zakrytý nos a ústa při kašli a kýchání.

Již v době našich babiček se vědělo, že pokud je například v rodině novorozenec a matka má nějakou respirační infekci, vezme si při kojení roušku; byla to praxí nabytá zkušenost, jen v současnosti trochu pozapomenutá…

Jak správně používat zmíněnou roušku, aby člověka chránila před covidem, chřipkou, případně jinými respiračními chorobami?

Rouška má zakrývat nos a ústa a má dobře přiléhat k obličeji, tedy je třeba vytvarovat okraj, zejména kolem nosu a pod očima, kde bývá mezera největší.

Je důležité se přední části roušky nedotýkat rukama, aby se ruce nekontaminovaly, tedy sahat jen na okraje roušky. Taktéž by se rouška, pokud ji nemám na obličeji, neměla povalovat všude možně, čímž opět může docházet k přenosu nákazy na povrchy nebo ruce.

A ještě bych měl připomenout, že i rouška má omezenou délku použití, tedy jednorázovou rozhodně nelze používat několik dní nebo týden a látkovou je po použití třeba správně vyprat (vyvářka nebo vyšší teplota, nejméně 60 stupňů Celsia).

Covid má v začátcích u mnoha lidí podobné příznaky jako klasická chřipka. Může pacient sám na sobě rozpoznat rozdíly mezi příznaky těchto chorob? Jak?

Není to snadné, příznaky mohou být skutečně podobné, mezi ty základní patří suchý kašel, horečka, bolest hlavy, kloubů, svalů nebo dušnost. Relativně častým příznakem, který bývá u covid-19, je ztráta čichu nebo chuti.

Na druhou stranu chování nemocného by mělo být u obou nemocí podobné, takže nejsem přesvědčen o nezbytnosti laboratorního vyšetřování všech.

Nemocný jedinec s chřipkou i covidem by se měl izolovat od svého okolí, mít klidový režim na lůžku, dostatek tekutin, v případě potřeby používat léky na snížení teploty či zmírnění kašle a při zhoršování stavu ideálně telefonicky konzultovat další postup s lékařem.

Jak dlouho je člověk s chřipkou infekční pro své okolí? Je to srovnatelné s infekčností osob s covidem?

U chřipky je období nakažlivosti u dospělých osob v prvním až pátém dni onemocnění. U osob se sníženou obranyschopností a u dětí může být období nakažlivosti významně delší.

U covid-19 je nakažlivost až osm dní po začátku příznaků onemocnění u mírných průběhů onemocnění, u závažných průběhů se virus v dýchacích cestách nebo ve stolici vyskytuje déle. Komplikací ovšem je, že u covid-19 dochází k přenosu infekce od infikované osoby i jeden až dva dny před nástupem onemocnění.

U covidu-19 je v současnosti možné otestovat, zda proti němu má daný člověk protilátky. Lze podobný test provést i u chřipky?

Samozřejmě i u chřipky lze vyšetřit protilátky, u pacientů se to však běžně neprovádí, ta informace by pro konkrétního pacienta měla omezený význam. V lidské populaci běžně cirkulují dva subtypy virů chřipky typu A (H1N1 a H3N2) a dvě linie virů chřipky typu B. To znamená, že i když prodělám infekci jedním konkrétním virem, mohu stále ještě onemocnět dalšími chřipkovými viry.

Provádějí se také testy na aktuálně probíhající chřipkovou infekci podobně jako na koronavirus?

Systém surveillance (získávání informací o výskytu určité nemoci v populaci a sledování všech podmínek a faktorů, které výskyt a rozvoj daného onemocnění ovlivňují, pozn. red.) akutních respiračních infekcí (ARI) a chřipkových onemocnění (ILI) zahrnuje sledování výskytu těchto infekcí v populaci, včetně sledování výskytu chřipkových onemocnění v rámci intenzivní péče.

Testy se provádějí jednak u závažných onemocnění, tedy především u hospitalizovaných pacientů nebo u pacientů s velmi závažným chronickým onemocněním, a také se provádějí takzvaná sentinelová vyšetření, což jsou jednotlivé odběry od pacientů spolupracujících praktických lékařů.

Každý týden se v každém kraji odebírá vzorek od dětského a dospělého nemocného s akutní respirační infekcí a tyto vzorky jsou v Národní referenční laboratoři pro chřipku vyšetřovány na celý panel hlavních respiračních virů.

Právě touto cestou máme dobrý přehled o tom, kteří původci v ČR cirkulují a aktuálně vyvolávají respirační infekce. Tyto informace jsou pravidelně zveřejňovány na webu Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic.

Je možné, že člověk dostane covid i chřipku najednou? Jak vážná by mohla být kombinace těchto onemocnění?

Vyloučit to nelze. Obě onemocnění postihují primárně respirační trakt a nepochybně není žádoucí prodělat opakované, nasedající, nebo dokonce současně probíhající závažné onemocnění dýchacích cest vyvolané těmito původci. To byl i důvod, proč se před letošní sezónou apelovalo na využití očkování proti chřipce.

Vakcína proti chřipce samozřejmě nechrání před onemocněním covid-19, ale přispěje k odlehčení náporu nemocných v době, kdy probíhá epidemický výskyt covid-19.

Covid a chřipka se často srovnávají i z hlediska smrtnosti. Je podle vás správné počet úmrtí na tyto dvě nemoci srovnávat? Jak vypadá smrtnost obou onemocnění podle aktuálních čísel?

Toto porovnávání je další z mnohdy vyhrocených diskusí.

Pokud se emočně oprostím od často velmi tragických osobních příběhů pacientů s chřipkou i covidem a zůstanu u neosobních sumárních dat, tak smrtnost chřipky je zhruba 0,1 procenta.

Celosvětová data z aktuálních publikací ukazují, že smrtnost covid-19 se pohybuje na úrovni přibližně 0,25 procenta – tedy „jen“ dva a půl krát více, přičemž je pravděpodobné, že v průběhu času se číslo bude dále snižovat.

Tím zásadním problémem ovšem je, že chřipka každoročně postihne zhruba 10 procent obyvatel, ale covid-19 nyní prochází celou populací, proto máme tak vysoké počty v absolutních číslech.

U covidu vidí mnozí politici i zdravotníci budoucí naději v podobě očkování. Proti chřipce očkovat lze, přesto je například v Česku proočkovanost velmi nízká, jen zhruba pět až sedm procent. Čím si to vysvětlujete?

Nízkou proočkovanost proti chřipce považuji za kombinaci několika faktorů. Tím hlavním je podceňování závažnosti chřipky, protože chřipka, na rozdíl od většiny ostatních respiračních viróz, je skutečně závažné onemocnění a často u ní dochází ke komplikacím.

S tím souvisí i zaměňování chřipky s jinou nemocí, především s mnohem mírnější nemocí z nachlazení. Mnozí již na podzim hovoří o tom, že měli chřipku, což je ovšem vysoce nepravděpodobné. Chřipka se na podzim obvykle vyskytuje jen zcela ojediněle a její dominantní výskyt je až v průběhu chřipkové epidemie, tedy období zhruba šest až osm týdnů, obvykle až na počátku nového roku.

Dále pak nedostatečná informovanost, tím myslím, že především senioři a chronicky nemocní bez ohledu na věk by se měli nechávat každoročně očkovat a toto by jim měl doporučovat jak praktický lékař, tak odborný lékař specialista, u nějž se pacient léčí se svým chronickým onemocněním.

Očkování proti chřipce provází řada mýtů, například že způsobuje mírnou infekci nebo že pokud očkování člověk neopakuje každý rok, chřipka u něj bude mít těžší průběh. Jak se na takováto tvrzení díváte?

Vzhledem k tomu, že se u nás používá neživá vakcína, která navíc obsahuje jen části viru chřipky nebo jeho povrchové antigeny, v žádném případě není schopna způsobit ani mírnou infekci. Určitá nejistota nebo spekulace může souviset se specifičností chřipkových virů, tedy s tím, že vakcína proti chřipce nebude fungovat na 100 procent.

V rámci časových možností nemám problém diskutovat s osobou zvídavou, tedy snažit se tuto problematiku vysvětlovat, ale pokud je někdo zásadně přesvědčen o své pravdě, obvykle diskuse nemá význam.

Zároveň musím dodat, že i po očkování proti chřipce, podobně jako u jiných vakcín, se mohou vyskytnout nežádoucí reakce, z nichž většina je mírná a během několika dní odezní. Neexistuje totiž žádný lék (a tedy ani očkování) zcela bez nežádoucích účinků, vždy však významně převažují výhody.

Je pravda, že starší osoby mají po očkování méně protilátek a jsou tak očkováním hůře chráněny?

Ano, starší osoby obvykle vytvoří po očkování méně protilátek. Souvisí to s postupným poklesem výkonnosti jejich imunitního systému.

Z uvedeného důvodu existují speciální vakcíny určené právě pro starší populaci, buď se přidává adjuvans (prostředek zesilující imunitní reakci na podaný antigen, pozn. red.

), nebo se zvyšuje množství antigenu (látka, která navozuje produkci jedné nebo více protilátek, pozn. red.), přičemž obojí vede k vyšší tvorbě protilátek po očkování.

Jak rychle po očkování proti chřipce nastupuje ochrana před tímto onemocněním?

Ochrana nastupuje přibližně 10 až 14 dní po očkování.

Je očkování stejně účinné proti všem třem typům virů chřipky, tedy A, B i C?

Vakcína v současnosti obsahuje čtyři nejčastěji se vyskytující chřipkové kmeny (dva viry chřipky typu A a dva viry chřipky typu B). Účinnost proti jednotlivým kmenům je různá a závisí na podobnosti mezi vakcinálním kmenem a kmenem aktuálně cirkulujícím, protože chřipkové viry se průběžně antigenně mění, právě proto nedosahujeme účinnosti 100 procent.

K tomu by se mohla v budoucnu přiblížit až univerzální chřipková vakcína, pokud se ji ovšem podaří vyrobit. Očkování nechrání proti chřipce typu C, která ale probíhá jen jako mírné onemocnění, zejména v dětských kolektivech.

© RFBSIP – Adobe Stock

Může onemocnět chřipkou i očkovaný člověk?

Ano, možné to je. Rád bych v této souvislosti zmínil, že očkování proti chřipce má dva cíle, chránit před chřipkou a chránit před komplikacemi chřipky.

Tudíž i když jsem očkovaný, mohu onemocnět, ale průběh onemocnění bývá mírnější a významně se sníží pravděpodobnost výskytu komplikací.

Třeba ochrana vůči úmrtí je až 80procentní, proto je žádoucí nahlížet na očkování proti chřipce spíše vzhledem k té druhé skutečnosti, tedy jako na prevenci závažného průběhu.

Pokud prodělá chřipku neočkovaný člověk, poskytuje mu to pak stejnou ochranu jako očkování? Na jak dlouho?

Prodělání chřipky poskytuje dlouhodobou, pravděpodobně až celoživotní imunitu vůči danému kmenu chřipky. Tato imunita je ovšem přísně kmenově specifická, tedy je nadále možné onemocnět jiným kmenem chřipky (nikoliv jen jiným typem nebo subtypem).

Kdy je nejvhodnější doba pro očkování proti chřipce?

Očkuje se před chřipkovou sezónou, z hlediska snahy o maximální ochranu je to ještě před tím, než se začne nemoc hromadně vyskytovat, a naopak zase ne příliš brzy, aby protilátky byly i v průběhu chřipkové epidemie ještě na dostatečné hladině. Konkrétně to znamená, že ideální je říjen a listopad.

Má smysl užívat po dobu chřipkové a letos i covidové epidemie preventivně nějaké doplňky stravy? Jaké?

Nejsem zastáncem příliš velkého množství různých doplňků stravy. Za důležitější považuji pestrou stravu včetně ovoce, přiměřený pohyb a zdravý životní styl, tedy třeba také aspoň trochu sportu nebo otužování, čímž se posílí všeobecná obranyschopnost organismu.

Pokud to jen trochu jde, nebýt ve stresu a být optimistou, přestože si uvědomuji, že se to snadno říká, ale někdy hůř činí. Pokud bych měl sáhnout po nějakých doplňcích stravy, tak v zimních měsících bych asi doporučil vitamín D, kterého má v našich podmínkách většina populace nedostatek, případně občas vitamín C, ale ten skutečně jen nárazově a ne pravidelně.

otestujte se online – aktualizované otázky

Náš online test byl vytvořen ve spolupráci s praktickými lékaři a specialisty preventivní medicíny. Vychází z rizikového chování pacientů a dostupných údajů o závažnosti a frekvenci symptomů. Model také bere v úvahu četnost příznaků u jiných nemocí.

Výsledné riziko se může měnit v závislosti na geografické poloze účastníka a skutečné situaci rozšíření koronaviru ve světě. Tento model je stále ve vývoji.

Snažíme se zajistit co nejpřesnější předpověď, avšak za jeho přesnost nemůžeme ručit a neneseme zodpovědnost za chybné určení rizika.

SARS-CoV-2 je nový druh koronaviru, který se začal šířit v prosinci 2019 z Číny z města Wu-chan. Způsobuje vysoce infekční nemoc, COVID-19. Virus je schopen se přenášet z člověka na člověka a šíří se pomocí kapének při kýchání, kašlání, případně tělesném kontaktu.

Nový typ koronaviru se rychle šíří. Jeden pacient nakazí v průměru 2-3 další. Nákazu také provází vysoká úmrtnost, některé studie uvádějí 2-4% nakažených.

Nemoc se může projevit bezpříznakově nebo jen jako lehké nachlazení, bohužel může mít ale i těžký až fatální průběh.

Mezi nejčastější příznaky patří horečka (88 %), suchý kašel (68 %), dýchavičnost (18 %), únava, bolest v krku, migrény a bolesti svalů (14 %).

Mezi méně časté symptomy pak patří zimnice (11 %), závratě a zvracení (5 %) nebo průjem (4 %). Naopak rýma příznakem nákazy koronaviru není.

Inkubační doba infekce podle dosavadních zkušeností trvá až čtrnáct dní.

Pro přesné testování se využívá metoda PCR (polymerase chain reaction), která dokáže odhalit přímo genetickou informaci viru ve vzorku. Není tedy závislá na reakci těla na přítomnost viru a dokáže tak COVID-19 odhalit co možná nejrychleji a s vysokou přesností.

Existují dvě varianty. O něco méně příjemnou ale za to jistější metodou odběru je odběr nosem: drátek musíte ohnout o zkumavku do úhlu 120o (pozor drátku se nedotýkejte ničím jiným než vnitřkem zkumavky), zaveďte hluboko do nosu (alespoň 5 cm), takto setřete zadní stěnu stěnu nosohltanu, na kterou musíte mírně zatlačit.

Druhou možností je odběr ústy: drátek ohnete o zkumavku do úhlu 90o, zavedete ústy až za patrové oblouky (lidově mandle), setřete valivým pohybem zadní stěnu nosohltanu (přímo naproti vám za mandlemi), tak aby pokud možno celý štěteček se dotknul právě zadní stěny. Při odběru je důležité vyhnout se jazyku i sliznici tváří.

Nejrychlejším způsobem je použít některý z Rapid testů stanovujících protilátky ve Vašem organizmu. Tyto testy jsou levnější a můžete je používat doma. Jsou o něco méně citlivé a specifické, ale stále velmi důležité pro screening nemoci. Rychlé testy protilátek nezkoumají přítomnost viru ve vašem těle. Jednoduše ukazují, zda bylo vaše tělo napadeno virem tím, že stanoví přítomné protilátky.

Váš imunitní systém produkuje dva typy základních protilátek – IgG a IgM. Ihned po infekci vaše tělo začne vytvářet IgM, po několika dalších dnech započne s produkcí IgG. Vysoká hladina IgM bez IgG značí, že vaše tělo v současné době bojuje s akutní infekcí koronaviry. Vysoká hladina IgG znamená, že vaše tělo již bylo infikováno touto infekcí před delší dobou.

Rapid testy využívají krevní vzorky, je tedy nutný krevní odběr nebo tzv. odběr kapilární krve, který si můžete provést pomocí lancety sami doma. Krátkou dezinfikovanou jehlou nebo k tomu určenou lancetou propíchnete bříško prstu a vytlačíte kapku krve, tu poté kápnete na testační proužek či jiné k tomu určené místo v testovací sadě.

Výsledek testu je k dispozici obvykle během 24-48 hodin, bohužel se ale v této krizové situaci nedá nic zaručit.

Rapid test je metodou rychlou, která Vám dá výsledek obvykle během 15-30 minut, doba se může lišit dle výrobce.

Kontaktujte svého praktického lékaře a hygienickou stanici.

Pokud máte příznaky onemocnění, kontaktujte svého praktického lékaře. Pokud jste bez příznaků, buďte obezřetní a nadále dodržujte pokyny státní hygienické správy.

V každém případě respektujte doporučení uvedená naší vládou. V případě karantény, nechoďte ven, když to není nutné. K ochraně sebe a ostatních použijte respirátor a/nebo obličejovou masku, roušku, ústenku. Často si umývejte ruce. Vyvarujte se zbytečného kontaktu s ostatními.

Rouška je bariérou proti vodě, kapkám a rosolu. Rouška chrání vaše okolí před situacemi, kdy jste nakažliví (i nevědomky). Respirátory chrání před expozicí vzdušným částicím (včetně bakterií nebo virů). Jsou navrženy tak, aby těsně přiléhaly k obličeji a zastavovaly částice z vnějšího světa. Respirátory jsou vyráběny převážně pro Vaši vlastní ochranu.

Jednoduše, FFP3 nabídne větší ochranu než FFP2 a FFP1. Klasifikace závisí na počtu částic, které jsou schopny projít respirátorem. Americký CDC (Centrum pro kontrolu nemocí) doporučuje používat alespoň respirátory FFP2, aby se zabránilo vdechnutí infekčních částic. Ty mohou zajistit, že 95% částic o velikosti 0,3 μm neprochází. Respirátory FFP3 zastaví nejméně 99% z nich.