Kolik vitamínu D potřebujeme, když chceme co nejlepší prevenci proti COVID-19?

O účincích a důležitosti vitaminu D se v posledním roce mluví velmi často. Mnoho informací přichází v souvislosti s onemocněním na Covid 19 – vitamin D podle studií zmírňuje průběh onemocnění.

Vědecké kruhy se však o vitamín D zajímají už desetiletí. Informace, které přinášejí jsou vskutku revoluční a velmi závažné. Vitamín D se ukazuje jako jeden z nejdůležitějších vitamínů.

Kde všude vitamin D působí? Jaké jsou jeho účinky a co může v těle způsobit nedostatek vitaminu D? A hlavně – víte jak si správně vitamín D doplňovat?

Náš článek jsme postavili na posledních relevantních vědeckých studiích a shrneme v něm hlavní informace o tom, jak v těle působí vitamin D a jak se o jeho správné hladiny starat, případně jak si vybrat vhodný výživový doplněk s obsahem vitamínu D.

Kolik vitamínu D potřebujeme, když chceme co nejlepší prevenci proti COVID-19?

PROČ NAŠE TĚLO POTŘEBUJE VITAMIN D?

Vitamin D je vlastně „prohormon“, který se za normálních okolností tvoří v kůži díky slunečnímu záření. Vytváří se z provitamínu 7- dehydrocholesterolu (derivátu cholesterolu), z něhož štěpením vzniká vitamín D3 (cholekarciferol). (Wiki)

Z kůže se krví transportuje do jater a ledvin, kde se z něj získává aktivní forma – calcitriol. Hlavním úkolem vitamínu D je dohled nad využíváním vápníku a fosforu v těle. Tím ovlivňuje například zdraví kloubů, kostí, zubů a celkově pohybového ústrojí.

Při jeho nedostatku se rozvíjí osteoporóza, bolesti kloubů, či chronická únava. Tyto účinky vitamínu D patří mezi jeho přímé účinky. Vitamín D však ovlivňuje mnohem více dějů v našem organismu.

Mezi ty nejdůležitější účinky vitamínu D patří:

  • Posiluje imunitní systém – dostatek vitaminu D chrání organismus před viry, nachlazením a chřipkou díky aktivování buněk imunitního systému (cytotoxicita makrofágů)
  • Ochrana před rakovinou – vitamin D reguluje růst a zabraňuje dělení nádorových buněk, což může působit významně při prevenci a léčbě rakoviny (zejména u rakoviny tlustého střeva, prostaty, kůže a rakovině prsu)
  • Chrání před neurologickými poruchami – ovlivňuje vývoj a správné fungování mozku. Při jeho nedostatku se může rozvinout Parkinsonova, Alzheimerova choroba nebo autismus.
  • Důležitý je jeho vliv v těhotenství a při kojení – ovlivňuje zdravý vývoj kostry plodu a během kojení zvyšuje tvorbu mléka
  • Upravuje projevy cukrovky – zlepšuje glukózovou toleranci a stimuluje tvorbu inzulínu
  • Onemocnění, kde se prokázal pozitivní vliv vitaminu D je mnohem více: vysoký krevní tlak, astma, cystická fibróza, roztroušená skleróza, Crohnova choroba, epilepsie, migrény, neplodnost …

JAKÉ BY MĚLY BÝT SPRÁVNÉ HODNOTY VITAMINU D?

Kolik vitamínu D potřebujeme, když chceme co nejlepší prevenci proti COVID-19?Lidstvo se (nejen zásluhou technologií) mění stále více na „indoorové“. Převážnou část života žijeme uvnitř, zavření ve svých kancelářích a bytech. Pobyt v přírodě bereme jako změnu, nikoliv přirozenost – je obvykle krátkodobý, výjimečný, prohlašujeme ho za dovolenou. Jednoduše, není to naší každodenní součástí. Tyto faktory spojené s nevyváženou stravou ovlivňují to, že dnes většina populace nedosahuje dostatečné hodnoty vitamínu D.

Za minimální hodnoty vitaminu D, kdy se dá hovořit o jeho dostatku se považují hodnoty mezi 50-140 nmol / l. Hodnoty nad 150 nmol / l jsou uvedeny jako vysoké hodnoty vitamínu D, toxicita se objevuje při hodnotách nad 300 nmol / l. (Zdroj)

Ačkoliv ani optimální hodnotu (do 100 nmol / l) nedosahují lidé běžně (hlavně v zimních obdobích), podle nejnovějších výzkumů je i tato hodnota vitaminu D nedostatečná na to, aby byly zajištěny všechny ochranné mechanismy organismu.

V zimních měsících je běžné, že se hodnota vitaminu D u dospělého člověka pohybuje jen kolem 37,5-45 nmol / l. To zároveň vysvětluje, proč jsme v zimě více nemocní.

V letních obdobích jsme přece jen častěji vystavení slunečnímu záření a tvorba vitaminu D je v těle zajištěna přirozenou cestou.

V zimních měsících je vhodné si hladiny vitaminu D zvyšovat i cestou podávání výživových doplňků a vybírání si vhodné stravy ve které je vitamin D.

Hodnoty vitaminu D se dají zjistit krevními testy, které vám ukáží vaše přesné aktuální hodnoty. Informujte svého lékaře, že máte zájem o provedení testů na vitamin D v krvi.

Podle aktuálních hodnot vám může lékař poradit, jako vitamin D správně užívat tak, aby se hodnoty u vás zvýšily na požadovanou úroveň.

Při velmi nízkých hladinách vám může doporučit i 2-3 měsíční kúru s vysokými dávkami vitamínu D denně, po které se rozbor krve opakuje.

Hodnoty vitaminu D se snižují s postupujícím věkem – hlavně senioři zvyknou mít výrazný nedostatek tohoto důležitého vitamínu.

NEDOSTATEK VITAMINU D – KOMU HROZÍ A JAK SE PROJEVUJE?

Nízké hladiny vitaminu D se častěji objevují u malých dětí, žen a seniorů. Nedostatkom vitamínu D trpí i lidé s tmavší pletí – nemyslíme tím jen afroameričany, ale všech se zvýšenou pigmentací pokožky.

Tito lidé nedokáží získat ze slunečního záření tolik vitamínu D, jak lidé se světlejšími typy pleti.

Vědecké poznatky uvádějí, že lidé s tmavými typy pleti potřebují až 10x více času na slunci na získání stejného množství vitamínu D.

Nedostatek vitaminu D se v minulosti projevoval hlavně výskytem závažného onemocnění – křivice. Dnes se nedostatek tohoto vitamínu projevuje hlavně celkovou únavou. Dlouhodobé nedostatečné hladiny mají vliv na rozvoj deprese, astmatu, alergií, revmatu, či osteoporózy.

VITAMINY D2 A D3 – JAKÝ JE MEZI NIMI ROZDÍL?

Vitamín D má dvě hlavní formy – vitamin D2 a D3. Vitamin D2 je syntetická forma vitamínu D. Její užívání nemá velký vliv na zvýšení celkových hodnot vitamínu D.

D3 je přirozená forma vitamínu – pokud chceme zvýšit celkovou hladinu vitamínu D, měli bychom doplňovat vitamin D3.

Kromě slunečního záření vitamin D můžeme přijmout ve stravě: vajíčka, avokádo, mák, živočišné tuky – hovězí játra, rybí olej a ryby jsou potraviny vhodné k doplnění vitamínu D.

To, co dokážeme tělu nahradit stravou však tvoří pouze 10% celkového vitamínu D3. Nejdůležitější část získáme právě ze slunečního záření.

Jak správně získávat vitamín D ze slunce?

Pokud bychom na slunci strávili v optimálních podmínkách dostatek času, vitamin D bychom nepotřebovali dodávat v suplementech. Vstřebávání vitamínu D ze slunce závisí na několika faktorech – od typu pokožky, věku, zeměpisní šířky i ročního období.

Nejvhodnější čas na přijímání vitamínu D ze slunce je v letních měsících v době mezi 11:00 – 14:00 – tehdy je sklon slunce nejvhodnější a na zem dopadá nejvíce UVB záření.

Vstřebávání vitamínu D ovlivňuje i tělesná konstrukce – obéznější lidé potřebují více slunečního záření na vyprodukování dostatečného množství vitaminu D. Světlé tipy potřebují na slunci strávit třeba jen 20 minut denně 3x týdně, tmavší lidé až 2 hodiny.

V podzimních a jarních měsících budete potřebovat na slunění více času – slunce dopadá pod jiným úhlem a jeho záření je slabší.

Řiďte se jednoduchým testem – když vaše pokožka začíná růžovět, můžete se ze slunce stáhnout – za ten čas bylo získáno dostatečné množství vitamínu D. (zdroj)

Kolik vitamínu D potřebujeme, když chceme co nejlepší prevenci proti COVID-19?

Vitamin D v přirozené formě vzniká působením UVB záření (ne UVA – to tvorbu vitaminu D nestimuluje, díky UVA záření se opalujeme). UVB záření proniká na Zemi zejména v letních měsících (duben – říjen).

Na to, kolik vitaminu D je schopna pokožka ze slunečního záření přijmout, má vliv i sklon slunce k zemi – ideálně by mělo být slunce v 50 ° nad horizontem.

Pokud je sklon nižší než 30º UVB záření na zem neproniká a slunění se ze zdravotních důvodů je zbytečné.

Proto v zimních měsících víme přirozeně získat jen velmi malé množství vitamínu D (sklon Slunce k zemi je příliš nízký a na Zemi nedopadá dostatečné množství UVB záření).

Tělo v zimě funguje ze zásob tohoto vitaminu, vhodné je však v tomto období doplňovat zásoby suplementy.

Tipy pro správné slunění:

  • Při získávání vitamínu D ze slunce je vhodné mít odkrytých alespoň 20-40% těla.
  • Nevytvářejte překážky – nepoužívejte ochranné krémy ani oblečení – doporučujeme alespoň první půlhodinu strávit na slunci bez jakýchkoli ochranných prostředků. Pokud se chystáte být na slunci delší dobu, po tomto čase se můžete natřít. Používejte kvalitní ochranné prostředky s přírodním složením.
  • Nejvíce vitamínu D získáte při jasné obloze bez mraků
  • Po pobytu na slunci se nesprchujte – trvá nějaký čas, dokud se vitamin D vstřebá do pokožky, sprchou po opalování byste si celé množství vitaminu D smyly
Budete mít zájem:  7 situací, kdy ženy škodí svým ňadrům

UŽÍVÁNÍ VITAMINU D v doplňcích stravy

Jak si vybrat ten nejlepší výživový doplněk s obsahem vitaminu D? Na co se zaměřit při výběru produktu?

Zde jsou naše tipy:

  • Vyberte si produkt, který doplňuje konkrétně vitamín D3 (ne D2).
  • Spolu s vitamínem D3 doporučujeme užívat i vitamín K2, který má významný vliv na vstřebávání vitamínu D.
  • Oba vitaminy jsou rozpustné v tucích, proto je doporučujeme užívat spolu s jídlem.
  • Některé výživové doplňky – například vitamin D v kapkách – jsou již navázány na nějaký tukový nosič (rybí olej, kokosový tuk). Při těchto doplňcích je možné užívání kdykoliv během dne.
  • Vyberte si produkt s co nejvyšším účinkem. V zimních měsících můžete denně užívat klidně až 2000 IU vitaminu D denně.

Pozor! Užívání vysokých dávek vitaminu D3 ve výživových doplňcích během několika měsíců může ve výjimečných případech způsobit i předávkování.

Riziko v příliš vysoké hladině vitamínu D3 spočívá hlavně v tom, že v těle se může zvýšit i hladina vápníku, co může mít za následek kalcifikaci cév.

Při přijímání vitamínu D3 ze slunce a z potravy riziko předávkování nehrozí. (Zdroj)

Užíváte inhibitory protonové pumpy? Dlouhodobé užívání těchto léků ovlivňuje vstřebávání vitamínu D, u pacientů se mohou objevit problémy se zlomeninami. (Zdroj) Trvejte u svého lékaře na sledování hladin vitamínu D, případně se pokuste inhibitory vysadit a léčit své zažívací potíže přírodní cestou.

D-VITAMIN A koronavirus

Kolik vitamínu D potřebujeme, když chceme co nejlepší prevenci proti COVID-19?

Z různých stran zaznívají výzvy k užívání vitamínu D jako ochrany před nakažením koronavirem, resp. ke zmírnění průběhu onemocnění a jsou skutečně opodstatněné.

Mechanismus, který vitamin D používá při tomto onemocnění spočívá v aktivaci tvorby lymfocytů (červených krvinek), jejichž dobrá funkce a správná prokrvenost dokáže zabránit tzv. cytokinové bouři, která je zodpovědná za nebezpečný průběh onemocnění Covid 19.

Kromě toho se ukazuje, že dostatečné hladiny vitaminu D chrání před nákazou koronavirus až o 54%. Vitamín D má proto smysl doplňovat i při tomto onemocnění.

Za naše zdraví jsme v první řadě zodpovědní my sami. Imunitu a obranyschopnost organismu si tvoříme hlavně kvalitní stravou, pobytem na čerstvém vzduchu a také pozitivním myšlením.

Vitamin D a jeho doplňování je však důležitou formou pomoci našemu obrannému systému. Dodržování správných hladin tohoto vitaminu nás může ochránit nejen před běžnými viry, ale i před závažnými onemocněními. Je důležité ho proto přijímat v adekvátních množstvích – samozřejmě ideálním zdrojem je přírodní vitamin D – sluneční záření.

Záznamy nebyly nalezeny…

Vitamin D nás chrání před viry včetně koronavirů, únavou a celou řadou onemocnění

Kolik vitamínu D potřebujeme, když chceme co nejlepší prevenci proti COVID-19?

Vitamin D měli mnozí z nás v povědomí především v souvislosti s našimi kostmi, a tedy jeho rolí v regulaci vápníku v těle. Jeho důležitost pro náš organismus ale sahá ještě mnohem dále. Kromě významné podpory imunity a kardiovaskulárního systému nám také pomáhá zvládat stres a zároveň předcházet úzkostným a depresivním stavům. Ne náhodou jej v současné době lékaři doporučují i v prevenci covid-19.

Optimální hladina vitaminu D v krvi je 100-125 nmol/l. Česká populace ho má ale mnohem méně, velmi často pod dolní hranicí optima, což je 50 nmol/l.

Z dat ministerstva zdravotnictví až 70 % Čechů trpí jeho nedostatkem. Lidské tělo vitamin D získává přirozeně ze slunečního záření.

Jeho syntéza probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži, nedochází k ní ale ihned, ale až po 10 až 15 minutách slunění.

Pokud bychom tedy měli možnost se opalovat dvakrát týdně po dobu 20 minut, získali bychom 90 % doporučené dávky tohoto vitaminu pouze z pobytu na slunci. S přicházejícím podzimem ale začne ubývat možností, jak denní dávku ze slunečního záření získat.

Pro aktivaci imunitních procesů se doporučuje denně přijmout přibližně 2000 IU. Lidé trpící obezitou ale potřebují denně přijmout dvojnásobek až trojnásobek. 

Navíc ne u každého je schopnost pokožky tvořit vitamin D stejná. Například senioři nad 65 let by k získání stejného množství vitamínu potřebovali na slunci strávit minimálně dvakrát delší dobu.

Další možností, jak tělu dodat tento vitamin, je strava. K dosažení dostatečné denní dávky je třeba zkonzumovat 1000 – 2000 IU (mezinárodních jednotek) vitaminu D.

Pro aktivaci imunitních procesů se doporučuje denně přijmout přibližně 2000 IU. Lidé trpící obezitou ale potřebují denně přijmout dvojnásobek až trojnásobek. Naopak u dětí do jednoho roku stačí vitaminu D jen 400 až 500 IU.

Potraviny bohaté na vitamin D

  • tučné ryby – losos, pstruh, makrela, tuňák, slaneček či úhoř, čerstvé či konzervované (šproty, sardinky, tuňák) – jsou výborným zdrojem vitaminu D
  • rybí olej
  • plnotučné kravské mléko a tvrdé sýry. Některá mléka jsou vitaminem D obohacována uměle. Totéž platí o některých druzích sójového či rýžového mléka. 
  • vepřové sádlo a slanina
  • hovězí játra jsou také vynikající zásobárnou vitaminu D i jiných živin, jako jsou vitamin A, železo nebo bílkoviny
  • vejce (od slepic z volného chovu obsahují až 5x více vitaminu D než ta od slepic chovaných v kleci)
  • divoce rostoucí houby mají schopnost vytvářet vitamin D2. Nejvyšší hladina byla zjištěna v divoce rostoucích liškách a hřibech
  • Pokud bychom se snažili přijmout dostatečnou denní dávku 1000 IU vitaminu D, znamenalo by to sníst například kilo másla nebo 200 gramů lososa, což je obtížně proveditelné.
  • Stejně obtížné je, pokud byste například v prosinci u nás chtěli získat vitamin D ze slunce, kdy průměrně svítí jen 1,5 hodiny denně.
  • Přes podzimní a zimní měsíce se tak většina Čechů neobejde bez doplnění tohoto vitaminu pomocí doplňků stravy.

Vitamin D a imunita

Vitamin D pomáhá aktivovat bílé krvinky, konkrétně zabijácké NK-buňky (z angl. natural killers), jejichž hlavní náplní je obrana proti virovým, parazitárním a bakteriálním infekcím.

Dostatečný přísun vitaminu D tak pomáhá posilovat přirozené bariéry. V okamžiku silné imunity nemusí ani jedinec napadený virem cítit, že v jeho těle probíhá tvrdý boj. Jedná-li se o vir nebo bakterii, kterou organismus zná z minulosti, ví, jak se bránit. Při útoku zcela nového a neznámého viru to neví, o to silnější potřebuje mít posílenou imunitu.

Pro aktivaci imunitních procesů v lidském těle je nutná vyšší hladina vitaminu D než 100-125 nmol/l. Potom bývá i průběh choroby rychlejší a příznaky jsou mírnější. Což potvrdila i analýza dat od 11 000 lidí z 25 vědeckých studií, která hledala pozitivní vliv hladiny vitaminu D u akutních infekcí dýchacích cest.

Vitamin D a koronavirus

Podle průzkumu provedeného v Austrálii se ukázalo, že lidé s nízkou hladinou vitaminu D byli po zasažení koronavirem téměř dvakrát náchylnější k vážnějšímu průběhu infekce dýchacích cest, která u nich navíc trvala delší dobu.

Další studie vycházela z údajů získaných z 20 evropských zemí z jara 2020. I z ní jednoznačně vyplynulo, že existuje jasná negativní korelace mezi hladinou vitaminu D a počtem případů covid-19 a mezi hladinou vitaminu D a počtem úmrtí s touto nemocí.

Tedy čím méně vitaminu D, tím více nemocných a zemřelých s covid-19.

Vitamin D a prevence cukrovky 

Podle zjištění vědců z Jižní Koreje vitamin D sehrává velmi důležitou roli i v prevenci cukrovky druhého typu. Lidem s nízkou hladinou vitaminu D hrozí až třikrát vyšší riziko vzniku cukrovky než u těm, kteří mají doporučenou hladinu vitaminu D v krvi.

Vitamin D a menopauza

Pokud ženy zahrnou do svého jídelníčku potraviny bohaté na vitamin D, mohou výrazně snížit riziko předčasné menopauzy, a to až o 17 procent, poukázal výzkum z roku 2017. Předpokládá se, že vitamin D zpomaluje stárnutí ženských vaječníků.

Menopauza standardně nastává u žen mezi 45. až 55. rokem života. Každá desátá žena na světě ale prochází obdobím menopauzy již před 45. rokem života, což může mít podle odborníků vliv na zvýšené riziko osteoporózy či srdečních onemocnění. I s tím ale může vitamin D pomoci.

Vitamin D a kardiovaskulární systém

Déčko má velice výrazný vliv i na zdraví kardiovaskulárního systému a regulaci krevního oběhu. Stimuluje totiž produkci kyseliny dusičné, která se podílí na regulaci průtoku krve a prevenci tvorby sraženin. Rovněž prý snižuje tzv. „vnitřní stres” v kardiovaskulárním systému, díky čemuž se dá zabránit různým „incidentům” souvisejícím se srdcem.

Budete mít zájem:  Pohanka a její účinky na zdraví

Vitamin D, deprese a úzkosti

Vitamin D je spojován i s duševním zdravím. Jeho nedostatek vede ke špatné náladě, zhoršuje se soustředění, dochází k poruchám paměti zejména u starších lidí a může vést i ke vzniku deprese či úzkosti.

Vitamin D a kosti

Funkce vitaminu D jsou značně rozsáhlé. Spolu s vitaminem K2 se podílí na správném vstřebávání a ukládání vápníku do kostí a zubů. Bez „káčka” může dojít k jeho nechtěnému ukládání do cévních stěn a měkkých tkání.

V souvislosti s kostmi je vitamin D důležitý především u seniorů. „Deficit vitaminu D je zcela zásadním faktorem vedoucím k úbytku kostní hmoty a k oslabení svalové síly u seniorů. Hrozí jim tak vyšší pravděpodobnost zlomenin, ztráta rovnováhy a pády,” upozorňuje primářka Centra prevence a léčby alergií a poruch imunity Eva Daňková.

Vitamin D je důležitý i pro dospívající děti. „Nedostatek vitaminu D v raném věku vede k rozvoji křivice a v pozdějším období i osteoporózy se zvýšenou lomivostí kostí,“ dodává lékař Petr Tláskal, vedoucí lékař Oddělení léčebné výživy ve FN Praha Motol.

Vitamin D a těhotenství

Dostatečná hladina vitaminu D působí pozitivně na plodnost, riziko osteoporózy u žen a celkový vývoj a růst plodu k normální porodní hmotnosti.

Plod je plně závislý na příjmu vitaminu D od své matky. Vitamin D je zároveň spolu s vápníkem důležitým účastníkem procesů vedoucích k vytvoření pevné kostry v průběhu třetího trimestru.

Pokud ho má nastávající maminka, nebo vápníku, málo, je proces tvorby kostí narušen. Dostatečné množství přijímaného „déčka“ v těhotenství má kladný vliv i na hustotu kostních tkání u dětí, správnou polohu plodu a optimální tonus svalů.

Zároveň také snižuje rizika výskytu některých komplikací, jako je například těhotenská cukrovka a preeklampsie.

Vitamin D a sportovci

Ohlídat si dostatek vitaminu D by měli i lidé věnující se pravidelně jakékoliv sportovní aktivitě, ať už jde o víkendovou jízdu na kole, posilovnu párkrát do týdne, tenis nebo třeba ob den běh. Má totiž velký vliv na výkon, svalovou regeneraci a snižuje riziko zlomenin.

Jak zjistit, zda máte vitaminu D dostatek?

Dostatek vitaminu D v organismu se zjišťuje laboratorním vyšetřením, které měří hladinu 25-hydroxyvitaminu D v plazmě. „Pokud máte o vyšetření zájem, na krevní odběr přijďte nalačno, cca 12 hodin předtím nejezte a nekuřte.

Je vhodné vypít ¼ litru vody či neslazeného čaje. Výsledky lze vyzvednout další pracovní den po odběru krve,” doporučuje lékař Petr Podroužek z EUC Laboratoří.

Vyšetření lze provést jak na základě doporučení lékaře, kdy je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, tak bez doporučení lékaře za přímou úhradu.

zdroj: Novinky.cz

Vitamín D a Covid 19 ? Co říkají studie?

Kolik vitamínu D potřebujeme, když chceme co nejlepší prevenci proti COVID-19?

Dopad vitaminu D na infekci COVID-19, hospitalizaci a úmrtnost byl v poslední době diskutován nejen ve vědecké komunitě, ale také v médiích. Velké množství údajů a také populační studie spojující hladiny vitaminu D s respiračními infekcemi naznačují, že nedostatek vitaminu D bude pravděpodobně významným faktorem v přenosu COVID-19 a komplikacích.

Už na počátku pandemie mluvili odborníci o důležité roli vitaminu D při prevenci a léčbě koronavirusu. Poslední studie naznačují, že se nemýlili.

Vlastními pozitivními výsledky léčby i s použitím tohoto vitamínu již disponují nejen v USA, ale i v Izraeli či ve Španělsku. Vitamin D by tedy v našem zápasu proti koronavirusu neměl chybět.

Skutečností ale je, že osm z deseti lidí ho v těle mají nedostatek.

Covid-19 je spojován s významnou úmrtností, zejména mezi stárnoucí populací, což vyvolává značné obavy o veřejné zdraví. Nedávné studie zjistily, že míra infekce SARS-Cov-2 je vyšší v zemích s nízkým obsahem vitaminu D2, a to podnítilo vědce k realizaci dalších výzkumů v této oblasti.

Problém nízké hladiny vitaminu D, je celosvětově rozšířený a vyskytuje se hlavně v oblastech severních zeměpisných šířek, ale také v jižních zemích. V Evropě je nedostatek vitaminu D v zimních měsících velmi rozšířený a postihuje hlavně starší lidi a migranty.

Ve Skandinávii je nízkým stavem vitaminu D postiženo pouze 5 % populace, v Německu, Francii a Itálii více než 25 %, zejména starší lidé, např. v Rakousku až 90 % seniorů.

Ve skandinávských zemích může být nízký výskyt nedostatku vitaminu D způsoben tradiční konzumací oleje z tresčích jater bohatým na vitamín D a A nebo genetickými faktory vedoucími k vyšší syntéze vitaminu D v epidermální vrstvě. Celkově vzato je nízký stav vitaminu D v Evropě běžný, s výjimkou skandinávských zemí.[5]

V retrospektivní studii pacientů testovaných na COVID-19 našli vědci z University of Chicago Medicine souvislost mezi nedostatkem vitaminu D a pravděpodobností infekce koronavirem.

„Vitamin D je důležitý pro funkci imunitního systému a bylo prokázáno, že doplňky vitaminu D snižují riziko virových infekcí dýchacích cest,“ řekl David Meltzer, MD, PhD, primář v nemocnici v Chicagu a hlavní autor studie. [1]

Výzkumný tým zkoumal 489 pacientů z nemocnice v Chicagu, jejichž hladina vitaminu D byla měřena během jednoho roku před testováním na COVID-19. Pacienti, kteří měli nedostatek vitaminu D (

Michaela Bažantová

Onemocnění covid-19 od začátku pandemie prodělalo už přes milion Čechů a nakažených stále přibývá. K tomu se šíří řada nepodložených informací, které mohou způsobit víc škody než užitku. Poradíme vám, po jakých lécích sáhnout ke zmírnění příznaků,…Zatímco ve Francii a řadě dalších evropských zemích se proti koronaviru očkuje i v lékárnách, v Česku k tomu chybí potřebná legislativa. Čeští lékárníci se tak nabízí alespoň jako distributoři vakcín, zatím ale marně.Víte, jak zacházet s respirátory? A je možné je použít opakovaně? Přestože vláda nařídila jejich nošení v obchodech, zdravotnických a sociálních zařízeních či veřejné dopravě, na některých doporučeních se odborníci neshodnou. Třeba často diskutova…Mladá žena si při samotestování antigenním testem na koronavirus poranila zadní části dutiny nosní. Kvůli silnému krvácení skončila v nemocnici, kde podstoupila operaci hlavy. Lékaři proto varují, že nejen PCR testy, ale ani ty antigenní, si lidé …[5 minut čtení] V Rakousku je jejich nošení na některých místech povinné, na Slovensku se doslova strhla bitva v Lidlu, když byly v akci. Respirátory FFP2 jsou momentálně vykupovanou komoditou. Na jejich (ne)účinnost coby ochrany před COVID-19 má …,,Že máme především přes zimu nízký příjem vitamínu D, je u většiny populace jisté. Že je „déčko“ prevencí před těžším průběhem COVID-19, dokazují výzkumy. Kolik ho vlastně potřebujeme, čím se řídit při výběru v lékárně a kdy může míst…O vitaminu D se od počátku pandemie mluví jako o bojovníkovi proti koronaviru. „Déčko“ má pozitivní vliv na lidskou imunitu, podporuje aktivaci imunitních procesů v těle, a tak mu pomáhá lépe zvládat infekci. Lékárny hlásí, že vitaminu D mají dost…[5 minut čtení] Že máme především přes zimu nízký příjem vitamínu D, je u většiny populace jisté. Že je „déčko“ prevencí před těžším průběhem COVID-19, dokazují výzkumy. Kolik ho vlastně potřebujeme, čím se řídit při výběru v lékárně a kdy může mí…V Česku bylo zatím proti koronaviru očkováno 105.167 lidí. Po jednání s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Očkování začalo 27. prosince, vakcín ČR od té doby dostala přes 169.000. Na očkování se regis…Senioři, kteří nejsou zkušení v práci s počítačem, mohou pro registraci k očkování využít od pátku linku 1221, pomoc příbuzných či praktických lékařů. K vakcinaci se budou moci přihlásit od příštího týdne i v některých lékárnách. Ti, kteří se nebu…Lékárníci by se mohli podílet na ředění vakcín a přípravě očkovacích látek nejen v lékárnách, ale i v očkovacích centrech. ČTK to po jednání prezidenta České lékárnické komory Aleše Krebse s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem zdravotnict…Lékárníci by se mohli podílet na ředění vakcín a přípravě očkovacích látek nejen v lékárnách, ale i v očkovacích centrech. ČTK to po jednání prezidenta České lékárnické komory Aleše Krebse s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem zdravotnict…

Které vitaminy jsou teď nejdůležitější a kolik jich užívat? Odborník radí, jak posílit imunitu v čase koronaviru

Je to mediální zkratka, která se už v souvislosti s vámi ujala, takže to taky použiju: jak by si český doktor House poradil s koronavirem a nemocí Covid-19? Poznal byste nemocného, kdyby před vámi stál? O vás se přece říká, že poznáte nemoc třeba i z dotyku.

Budete mít zájem:  Katechiny – jaký mají vliv na naše zdraví?

Tak tohle bych si netroufl. Nikdo by tuto konkrétní infekci nepoznal. Viděl by buď zdravého člověka, nebo člověka trpícího chřipkovým onemocněním, který přijel z inkriminovaných oblastí. Rozhodnou testy a klinický obraz.

Je ten konkrétní koronavirus, který nemoc Covid-19 vyvolává, tak velká neznámá, jak se všude říká? Nebo jsou vědci a lékaři o něco dál? Co veřejnost neví? 

Koronaviry nejsou po všech stránkách velká neznámá. Je jich celá řada druhů. Často jde o původce zoonóz, to znamená, že působí nemoci, které jsou přenosné například z jednoho druhu živočicha na jiný nebo na člověka. Vyskytují se v celé živočišné říši.

Koronavirus obsahuje svoji genetickou informaci v takzvané ribonukleové kyselině, tedy v RNA, zatímco jiné druhy virů v kyselině deoxyribonukleové, tedy v DNA. Koronavirus SARS-CoV-19 vstupuje do napadené buňky tak, že si, obrazně řečeno, otevře její biochemický zámek, do kterého zapadne jedna jeho část jako klíč.

Tím zámkem, do kterého se virový klíč hodí, je látka, která se běžně tvoří v lidském organismu a mimo jiné reguluje krevní tlak. Jde o takzvaný SACE neboli enzym konvertující sérový angiotenzin. Jeho molekuly se běžně nacházejí nalepené zvnějšku na buněčné membráně. Virus se s molekulou SACE spojí a ta mu umožní projít membránou dovnitř buňky.

Stejný mechanismus používají i koronaviry působící nemoci SARS a MERS. Enzym SACE známe z klinické medicíny jako marker – poznávací znamení – chronického autoimunitního onemocnění zvaného sarkoidóza. Jeho výskyt v krevním séru je pak doprovázen zvýšeným množstvím jiné látky, takzvaného interferonu gama.

Ten slouží jako signální molekula, předávající informace mezi lymfocyty, tedy buňkami imunitního systému. Možná i tudy povede cesta k léčbě.

Jinou perspektivní látku představuje takzvaný remdesivir, který pochází z myšlenkové školy pana profesora Holého – stejně jako většina léků na světě proti HIV, cytomegaloviru či hepatitidě B a C.

Později byl vyzkoušen u případů eboly v Africe a zdá se perspektivní i u koronaroviróz typu SARS, MERS či Covid-19.

Přečtěte si také

Komunistický trip: LSD vyzkoušel Karel Gott i důstojníci československé armády

  • Tady byste tedy viděl možnosti léčby nemoci Covid-19?
  • Je to možné.
  • Proč nemoc nedostanou děti?

Proč se děti sice infikují, ale velmi vzácně mají klinicky manifestní onemocnění, je předmětem výzkumu. Není to zatím, pokud vím, zcela jasné.

Je možné, že virus potřebuje pro svou klinickou manifestaci nějaký vnitřní imunologický systém, který malým dětem zatím chybí.

Na druhé straně lidé s imunodeficiencí, oslabení, staří, mají těžký, někdy až fatální průběh onemocnění. Protilátky zatím nejsou k dispozici. Musela by to být pravděpodobně vakcinace stimulující takzvanou buňkami prostředkovanou imunitu.

Záleží na doktorovi

Co řeknete konkrétně pacientům, kteří jsou nejvíc ohroženi? Tedy onkologičtí pacienti, lidé s cystickou fibrózou, těžcí astmatici, transplantovaní pacienti?

Nevystrkujte nos z bytu. Víc pro sebe nemohou udělat.

Přečtěte si také

Vláda se rozhodla pro jízdu na splašené epidemii. Chytrá karanténa má velká rizika

Umíte dát jakési imunitní desatero?

Obecně je třeba udržovat kvalitní obranyschopnost a dobrou kondici. Vyvarovat se stresu je asi obtížné, ale snad si to tak nebrat. Také dostatečně spát.

  1. Kolik hodin spánku je dobrých?
  2. Určitě sedm až osm hodin.
  3. Jaké vitaminy jsou teď pro nás nejdůležitější? 
  4. Dostatek vitaminu C, E,

Přidejte se k předplatitelům

Vitamin D podporuje imunitu! Kolik slunce denně potřebujeme a jak vadí rouška?

Redakce Seznam / Ministerstvo zdravotnictví ČRFoto: ronstik, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Většina Čechů má nedostatek vitaminu D. Ten je přitom zásadní pro imunitu, zvlášť v době pandemie covid-19. Jíme málo ryb, jsme málo venku. Navíc se chráníme UV filtry v krémech, což je sice správně, ale vstřebávání D to škodí.

Literatura a odborné články uvádějí, že nedostatkem vitaminu D trpí 60–75 procent české populace. Současná omezení způsobená situací kolem koronaviru může dodání vitaminu D do těla ještě více ztížit. Proč?

První cesta zisku vitaminu D je ze slunečního záření. Syntéza vitaminu D probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži. Proces jeho produkce nenastává ihned, ale až po 10–15 minutách slunění.

Všeobecně se uvádí, že slunění aspoň dvakrát týdně po dobu 20 minut by mělo člověku zajistit dostatečné množství tohoto vitaminu, a tělo tak získá až 90 procent z celkového doporučeného množství přirozenou cestou.

V současné době, kdy je pobyt venku stále omezen, je ještě těžší dosáhnout potřebného množství. Ideální doba pobytu na slunci je mezi 10.–14. hodinou, což je naprosto v rozporu s doporučením dermatologů.

Postačí, když budeme venku i v jiný čas.

Myslete ale na to, že s postupujícím věkem klesá schopnost pokožky tvořit vitamin D až o tři čtvrtiny, senioři nad 65 let by se proto měli pohybovat na slunci minimálně dvakrát delší dobu.

Další, na čem záleží, je barva kůže. Čím světlejší má člověk pleť, tím více vitaminu D dokáže kůže vyprodukovat. A ještě je velmi důležité roční období. V našich podmínkách je možné ze slunce získávat vitamin D pouze od května do října. Pak již kvůli malému úhlu dopadu slunečního záření na naši pokožku k tvorbě vitaminu D kůží nedochází.

Používání krémů s ochranou před UV zářením a obavy z nádorového onemocnění kůže k dostatečné tvorbě vitaminu D příliš neprospívají. Například krém s faktorem SPF (Sun Protection Factor) 15 absorbuje 93 procent dopadajícího UVB záření, krém s faktorem SPF 30 absorbuje 97 procent. Vitamin D se tak netvoří.

A pozor – rouška určitě nevadí, zabírá totiž jen malou plochu našeho těla.

Dalším důležitým článkem na cestě k aktivní formě vitaminu D jsou játra a ledviny. Proto musíme pečovat i o tyto orgány. Tedy nepít nadměrné množství alkoholu (i pivo je alkohol), omezit cukry, nepřejídat se a dbát na správný pitný režim.

Když nemáme dost slunce, existuje druhá cesta – vitamin D ze stravy. Ve stravě ho najdeme hlavně v mořských rybách, jako je treska, tresčí játra, sleďové filety, sardinky či losos, nebo v mléčných výrobcích. A znovu připomínáme: konzumujte je minimálně dvakrát týdně.

Když splníte příjem konzumace z ryb, tak získáte zhruba 5–10 procent z celkového potřebného množství. Buďme k sobě upřímní, tu druhou cestu nepreferovala řada lidí ani před nemocí covid-19.

 Zapátrejte ve své paměti a vzpomeňte si, kdy naposledy jste měli rybu nebo nějaký mořský produkt.

Podle nejnovějších výzkumů se pro aktivaci imunitních procesů v těle, a tedy pro lepší zvládání infekce, doporučuje mít hladinu vitaminu D 100–125 nmol/l. Jde o hodnotu, která se měří v laboratoři z krve. Lépe tak zvládneme infekce. Česká populace ho má ale mnohem méně, velmi často pod dolní hranicí optima, což je 50 nmol/l.

K dosažení dostatečné denní dávky je třeba zkonzumovat 1 000–2 000 IU (mezinárodní jednotka) vitaminu D. Pro aktivaci imunitních procesů se doporučuje denně přijmout přibližně 2 000 IU. Jiné dávky jsou určené pro kojence, malé děti, těhotné a ženy po menopauze… Těmto lidem by měl doporučenou denní dávku navrhnout ošetřující lékař.

Zajímavostí je, že obézní pacienti mají potřebnou denní dávku až třikrát vyšší. A nyní si představte, kolik ryb či jiných potravin byste denně museli sníst, abyste měli příjem 1 000 IU denně.

Je to například 200 gramů lososa a 200 gramů ementálu. Nebo také 300 gramů sardinek a jeden kilogram másla.

To ale není reálné, denně na sluníčku také nejsme, proto by prakticky každý z nás měl vitamin D doplňovat.

Odborníci proto doporučují dodávat do těla vitamin D pomocí doplňků stravy z lékárny. Jak je vybrat? Rozlišujeme dva základní typy vitaminu D – D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol).

D3 je zhruba čtyřikrát účinnější než D2. K dispozici jsou kapky, tabletky, tobolky, gumoví medvídci a další.

Určitě je dobré zvolit takový preparát, který je přírodní, bez umělých barviv, různých stabilizátorů a dalších přidaných látek.

Odborná garance: MUDr. Jana Čepová, primářka Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie FN Motol

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector