Vnímání dne a noci se vyvíjí postupně…
Každé dítě má svůj individuální spací a stravovací vzorec a požadavky. Zejména novorozeňata nemají žádný pojem o dni nebo noci, a to po dobu prvních několika týdnů. Není toho moc, co rodiče mohou sami udělat, aby si usnadnili vytvoření tohoto vzorce.
Dítě můžete v jeho vývoji podporovat, ale rychlost vývoje určí samo dítě. Někteří kojenci mají silný přirozený sklon k pravidelnosti.
Tyto děti pravděpodobně prospí celou noc velice záhy. Jiná miminka mají pořád hlad nebo jsou unavená v různé době po mnoho měsíců.
Potřebují pomoc rodičů, aby našla nějakou pravidelnost nebo se dostala do rytmu, který je schůdný pro celou rodinu.
Stálé a klidné denní rutinní činnosti s pravidelnými jídly, ukládáním ke spánku a dalšími činnostmi jako jsou venkovní procházky nebo určité rituály jsou důležité.
Opakované pořadí činností jako je koupání, stravování, pohádky na dobrou noc nebo ukolébavky mají zklidňující účinek.
Nezapomínejte si prosím dobíjet své vlastní zásoby energie pomocí vyváženého stravování, dostatku tekutin a více přestávkami během dne než obvykle.
Během prvních týdnů se zdá, že Vaše miminko prospí téměř celé dny. Ve skutečnosti miminka spí 18 hodin denně, obvykle ve 4 hodinových úsecích, které jsou přerušované dobou strávenou pitím, výměnou plenek a mazlením.
Během prvních 4 – 6 měsíců se Vaše miminko naučí rozlišovat mezi dnem a nocí. Smysl pro tento rytmus není vrozený. Biologické hodiny se nastavují teprve po narození podle vodítek, které dítě získá z určitých běžných činností v rodině. Za nějaký čas se častá kratší zdřímnutí promění v delší časové úseky spánku. Postupně se také prodlouží doba, kdy je dítě vzhůru.
V 6 až 12 měsících spí většina dětí v noci asi 11 hodin a dvakrát denně po dobu 1 až 1,5 hodiny. Krátká zdřímnutí by neměla být delší, protože by tak vaše dítě mohlo mít problémy se spánkem po celou noc.
Někteří rodiče se bojí své miminko probudit, protože si myslí, že tělo potřebuje spánek. V rámci zachování zdravého rytmu je přece jenom lepší jemně dítě vzbudit, pokud má tendenci k výrazně delšímu spánku během dne.
Není lepší risknout, že dítě bude mrzuté, když ho vzbudíte během dne, než když se pak vzbudí v noci plné čerstvých sil a touhy být baveno? Používejte dobu, kdy je vaše miminko vzhůru, jako intenzivní kvalitní čas, ve kterém budete se svým dítětem a podpoříte jeho vývoj.
Nejdelší doba, kdy je vzhůru, a to 4 až 5 hodin, by měla být večer před spaním. To také pomůže Vašemu miminku lépe usínat a prospat celou noc.
V průběhu 2. roku potřebují děti asi 13 hodin spánku denně. Pokud připadne 11 hodin spánku na noc, zbývá pořád 1 hodina na zdřímnutí po obědě. Některé děti začínají snižovat svůj denní spánek na jednu hodinu v poledne ve věku 10 měsíců, jiné si s tím dávají na čas až do stáří 1,5 roku.
Čím je vaše dítě starší, tím potřebuje méně spánku. V průběhu 3. roku potřebují děti pouze asi 12 hodin spánku denně. Mnohé děti zcela ztrácejí návyk zdřímnout si po obědě, zatímco jiné si tento zvyk udrží až do mateřské školky.
Následující informace o jednotlivých věkových skupinách obsahují střední, tedy průměrné hodnoty. Individuální potřeba spánku se bude mezi dětmi lišit. Není důvod se znepokojovat odchylkami plus minus 1 až 2 hodiny. Některé děti potřebují dokonce i méně spánku.
| Věk | Zjistěte, kolik spánku denně Vaše miminko potřebuje (= za 24 hodin) |
| Novorozenci | 16 až 20 hodin |
| 3 týdny | 16 až 18 hodin |
| 6 týdnů | 15 až 16 hodin |
| 4 měsíce | 9 až 12 hodin v noci a 2 zdřímnutí (každé z nich 2 – 3 hodiny) |
| 6 měsíců | 11 až 12 hodin v noci a 2 zdřímnutí (každé z nich 1 – 1,5 hodiny) |
Co dělat, když na vás jde za volantem spánek?
Dlouhá cesta, monotónní jízda, tma a stereotypně ubíhající bílé čáry – to jsou příklady faktorů, které podpoří únavu a následný vznik mikrospánku. Spolu se zkušenými psychology z Centra dopravního výzkumu (Oblast dopravní psychologie) vám poradíme, jak nastupující usínání zmírnit, co určitě nedělat a čemu se obloukem vyhnout.
Zástupci automobilky BMW nám zase poskytli všeobecné informace o tom, jak moderní automobily mohou pomoci v krizových situacích vyvolaných únavou, nebo jim dokonce předcházet.
Nejlepší obrana je útok? Ale kdeže, proti únavě za volantem funguje nejlépe prevence
Podle dopravního psychologa Adama Gregoroviče z Centra dopravního výzkumu je nejúčinnější zbraní proti únavě prevence.
Před jízdou se dostatečně vyspěte, nesedejte za volant hladoví, unavení nebo při zhoršené fyzické kondici. Cestu plánujte dopředu a každé dvě hodiny si udělejte jednu 15minutovou přestávku.
Vyhněte se jízdě mezi půlnocí a šestou ranní, tehdy je riziko nehody vysoké, jelikož v předmětnou dobu je naše tělo zvyklé spát.
Dopravní psycholog Adam Gregorovič (vpravo) jednoznačně doporučuje únavě za volantem předcházet
„Jestliže na sobě pocítíte známky únavy, lze odborně doporučit jen zastavení a odpočinek. Pomůže i krátký (15 až 20 minut) spánek s dostatečným časem na probrání.
V nouzi přijde vhod alespoň kratší zastávka spojená s protáhnutím těla, což naruší stereotyp jízdy a únavu očí. Do cíle zbytečně nespěchejte, se vzrůstající rychlostí stoupají nároky na pozornost řidiče i rizika nehody.
Nejkrizovější jsou pak poslední kilometry před cílem,“ radí Adam Gregorovič.
Ostatní nástroje pro boj s únavou jsou jistým hazardem, proto je nelze otevřeně doporučovat. Pokud na vás jde spánek, jste zkrátka unaveni a míra vaší pozornosti klesá, stejně tak i rychlost reakcí a další faktory, které pak negativně ovlivňují řízení. Musíte si uvědomit, že organismus a jeho práci s energií nelze obelhat.
Úkony typu zesílení rádia nebo zapnutí klimatizace vám chybějící energii nedodají
„Určitě jste už slyšeli zaručené rady typu zesílení rádia, nastavení klimatizace do chladnějšího režimu nebo žvýkání žvýkačky. Tyto úkony vás chvilkově osvěží a mohou zmenšit pravděpodobnost samovolného usnutí, ovšem často fungují kontraproduktivně, tedy navodí falešný pocit jistoty vyřešení únavy nebo ještě více zatíží (vysílí) organismus,“ upozorňuje Adam Gregorovič.
Stejně tak doporučuje nesázet všechny šance na šálek kávy nebo plechovku energetického nápoje: „Káva a jiné povzbuzující tekutiny mohou dočasně pomoci, nicméně mají svá omezení.
Kofein obsažený uvnitř nápojů působí jen pár hodin a po odeznění účinků může nastoupit ještě silnější únava. Přemíra kofeinu také škodí a u některých lidí způsobuje přílišnou roztěkanost, což má opět negativní vliv na řízení vozidla.
Kávu a jiné energetické drinky tedy lze nepřímo doporučit, ovšem pouze pokud znáte reakce svého těla na předmětné látky.“
Káva nebo energetické drinky nefungují u každého. Tyto nápoje povolejte proti usínání pouze tehdy, pokud znáte reakce svého organismu
Máte s sebou spolujezdce a cítíte ospalost? Předejte mu řízení. Jestli to není možné, poproste ho, aby vás případně upozornil na možné známky únavy, které vy sami nemusíte vnímat.
Cítíte ospalost a máte s sebou spolujezdce? Pokud je to možné, předejte mu řízení
„Mezi únavové faktory patří časté mrkání, přivírání nebo mnutí očí, zívání a přehlížení výjezdů či značek.
Unavený šofér může mít obtíže s držením hlavy ve vzpřímené poloze, nezvládat jízdu v jízdních pruzích, trpět denním sněním nebo neschopností vzpomenout si na poslední ujeté (kilo)metry.
Konverzace se spolujezdcem se všeobecně jeví jako nástroj k udržení bdělosti, avšak může řidiči způsobovat jen další zátěž a odvádět jeho pozornost,“ doplňuje problematiku dopravní psycholog.
Než sami začnete pociťovat únavu, většina moderních aut vás dokáže varovat. Jak je to možné?
Relativně starý, ale proti únavě účinný je asistent pozornosti (bdělosti) řidiče. Systém neustále monitoruje pohyby člověka a jeho práci s volantem i pedály. Detekuje-li změnu, častější škubání volantem nebo další náznaky ospalosti, vyzve řidiče, aby si udělal pauzu.
První náznaky únavy může auto detekovat už v předstihu díky asistenčním systémům
Mnoho lidí odsuzuje asistent pro sledování jízdy v pruzích, jenže ten patří mezi skalní hlídače soustředěnosti. Jeho úkolem je sice monitoring pohybu vozidla uvnitř jízdního pruhu, ovšem na základě těchto a dalších dat systém vyhodnocuje také míru únavy řidiče a po překročení nastavené meze rovněž vyzve k odpočinku.
Jestliže se při řízení věnujete třeba mobilnímu telefonu, přehnaně gestikulujete, zíráte do prázdna, případně dlouze pracujete s infotainmentem, může dojít k vyvolání falešného poplachu.
Ilustrační snímek pořízený v bezpečí dopravního výcvikového centra ukazuje, že manipulace s mobilem odvádí pozornost od řízení. Takové chování může vyvolat falešný poplach asistenta proti únavě
Pokročilé deriváty technologií pro udržování auta v jízdních pruzích dnes zvládají upozornit třeba na hrozící přejetí čáry, respektive tomu zamezit, aktivně korigovat pohyb automobilu mezi liniemi, autonomně přejet z pruhu do pruhu, navrátit vozidlo zpátky do přímého směru nebo automaticky spoluvytvářet záchrannou uličku na dálnici.
A je toho víc. Tušili jste, že vybrané vozy od BMW umí pomoci řidiči provést krizový vyhýbací manévr, typicky při nepozornosti a náhlém dojetí kolony na dálnici?
Dnešní moderní vozy disponují komplexními systémy pro podporu řidiče, takže už zvládají daleko víc než jen hlídat pohyb auta v jízdních pruzích
Doba však pokročila, takže se pro sledování kondice šoféra používají též infračervené kamery (a další nástroje). Ty zpravidla vyhodnocují polohu hlavy i otevření očí, proto umí včas odhalit hrozící malér, případně mu zamezit. Monitorovací funkce nemusíte hledat jen u BMW, můžete zkusit také DS 7 Crossback, případně usednout za volant Subaru Forester a dalších vozů.
Nedíváte se do očí mimozemšťana, nýbrž na jeden z nástrojů pro sledování bdělosti řidiče u BMW X5
V Mnichově však zašli zase o kousek dál, protože do některých bavoráků zastavují technologii nouzového zastavení, která umí samočinně detekovat řidičovu náhlou zdravotní indispozici, rozsvítit varovná světla, odstavit vozidlo na krajnici a přivolat pomoc. Podobný asistent najdete i u některých dalších výrobců.
Vybrané modely od BMW umí detekovat řidičovu zdravotní indispozici, rozsvítit výstražná světla, odstavit vozidlo bezpečně na krajnici a přivolat pomoc
Praktická funkce automatického nouzového brzdění se stala standardní součástí výbavy většiny nových osobních automobilů, takže když jde do tuhého, častokrát nehodě zabrání, nebo alespoň zmírní následky nehody snížením nárazové rychlosti. Jak vám však může samotné auto zachránit zdraví a život, když už dojde na lámání plechů?
Auto před vámi náhle zastavilo a vy se nevěnovali řízení? Před malérem vás může uchránit (případně jej zmírnit) funkce automatické nouzového brzdění
Mezi základní bezpečnostní prvky patří řízená deformace, jejímž úkolem je kontrolovaně pohlcovat vzniknuvší kinetickou energii. Z toho důvodu může novotou vonící vozidlo i po nehodě v malé rychlosti působit přespříliš zmuchlaně. To však svědčí o funkčnosti konstrukce, protože náraz absorbovaly „plechy“, nikoli konstrukce karoserie nebo těla posádky.
Další kapitolou jsou airbagy (např. přední, boční, hlavové, kolenní) spolupracující s aktivními tříbodovými bezpečnostními pásy, které zvládnou v předstihu přitáhnout těla pasažérů k sedadlům, čímž je připraví na naráz i nafouknutí airbagů. U některých aut se také preventivně zavřou všechna elektricky ovládaná okna, včetně střešního.
Pokud dojde na lámání plechů, máme v autech airbagy a další bezpečnostní prvky
Po bouračce se dotčeným vozidlům zpravidla rozblikají směrová světla, odemknou dveře, zapne interiérové osvětlení, aktivuje bezpečnostní svorka akumulátoru a vypne palivové čerpadlo. S airbagy je spojená také technologie nouzového volání nazvaná eCall, která bezprostředně po havárii vytočí linku 112 a pošle dispečinku údaje o poloze auta a počtu členů posádky.
Následky případné havárie pomáhá promptně řešit technologie eCall, která automaticky vytočí linku 112 a sdělí dispečinku polohu vozu a počet cestujících
U koncernových značek skupiny Volkswagen (tedy i ve vozech Škoda Auto) najdeme v elektronické výbavě také takzvanou multikolizní brzdu. Ta po nárazu samočinně aktivuje brzdy a rozsvítí brzdová i výstražná světla. Jde o prevenci druhotných škod, například při odražení auta od svodidel, které by v nezabrzděném stavu mohlo odskočit až do protisměru.
Vyjmenované technologie nenajdete zdaleka ve všech autech. Zcela logicky se sofistikovanější systémy objevují nejprve u prémiových značek (a jejich vyšších modelů) a až poté zamíří do lidovějších modelů.
Každopádně se na jejich funkci nikdy plně nespoléhejte, za volantem buďte vždy bdělí a plně se věnujte řízení. Pokud začnete cítit únavu nebo vás na ni upozorní systémy vozu, odpočiňte si.
Snížíte tím totiž riziko vzniku daleko horších a nebezpečnějších situací.
Kolik spánku potřebujeme?
Stejně důležitá jako počet hodin je i hloubka a kvalita spánku. Spánkové návyky se postupně mění během celého života. A jde o záležitost zcela individuální. Všeobecně se dá říci, že lidi se dělí na krátké a dlouhé spáče.
Výzkumy ukazují, že zdravý člověk spí denně v průměru 6 – 8 hodin. Další skupinu tvoří ti, kterým stačí 5 – 6 hodin spánku. Kolem 2 % populace uspokojí méně než 5 hodin a stejné procento potřebuje více než 9 hodin spánku.
V průměru prospíme asi třetinu života a vědci tvrdí, že pokud spíme méně než 7 – 8 hodin ohrožujeme své zdraví. Ale historie je plná tzv. krátkých spáčů, kteří se stali slavnými a dožili se vysokého věku. Je pravdou, že čím dále do historie, tím hůř se prokazuje, jak to s tím spánkem slavných bylo doopravdy.
Ale na druhé straně máte zajisté i kolem sebe lidi, kteří buď chodí spát se slepicemi, nebo vydrží jako noční sovy a vyhovuje jim to.
Spánek slavných osobností
O spánkovém režimu Leonarda da Vinciho, říká legenda, že byl schopný být vzhůru až 22 hodin a po celou dobu tvořil svá unikátní díla. Spal jen 1,5 až 2 hodiny a každé 4 hodiny si dal 15-20 minutového šlofíka.
No doložené to nijak není a tento model režimu spánku, který se nazývá polyfázický spánek, si užívali i další osobnosti.Nicola Tesla prohlašoval, že mu stačí spát jen 2 až 3 hodiny denně, což zdůvodňoval tím, že vzrušení z nového objevu je důvodem, aby člověk zapomněl na jídlo, spánek, přátele, lásku, všechno.
Nutno dodat, že dle dalších zdrojů vykazoval klasické příznaky maniacké kreativity, která mohla být přerušována krátkými regeneračními spánky. Další velikán Thomas Alva Edison uvádí, že spal méně než 5 hodin za noc. Věřil, že dlouhé spaní je známkou lenosti a že sytí lidé musí spát déle.
Nicméně jeho spolupracovníci konstatují, že spal mnohem více, jak byl ochotný přiznat, a to díky prospěšným šlofíkům. Některé prameny zmiňují, že Napoleon spal jen od 12 hodin do 2 hodin ráno, pak se probudil, pracoval a šel spát zase v 5 hodin ráno a probudil v 7 hodin.
To znamená, že spal jen 4 hodiny v noci. Držel se hesla, že probudit jej mohou jen špatné zprávy a dobré počkají. Někteří současníci dokonce prohru u Waterloo přisuzují jeho spánkové deprivaci. Ve vyhnanství pak spal 7 – 8 hodin, což nazýval nudou.
Taky Winston Churchill spal v noci jen 5 hodin, zato během dne si dopřával 1,5 – 2 hodinové šlofíky. Rovněž rád úřadoval v posteli. Margaret Thatcherová či Madonna taky prezentovaly, že spí jen 4 hodiny v noci. Většina z nás je však nastavená jinak. Některé výzkumy taky uvádějí, že lidé, kteří spí méně, než 6 -7 hodin žijí kratčeji a váží více. Rovněž ti, co pracují déle a pak spí 3-4 hodiny mají pocit vyčerpání, frustrace a cítí se unavení.
Věk a jeho vztah ke spánku
Důležitou roli zde hraje také věk, protože během života se potřeba spánku výrazně mění: kojenec potřebuje asi 18 – 20 hodin spánku denně, dítě předškolního věku zhruba 12 hodin, dospívající by měli spát 8 hodin denně.
Ve středním věku je velká variabilita v délce spánku – tak, jak se to uvádí o krátkých a dlouhých spáčích. Senioři spí pak obecně o něco méně než lidé mladšího a středního věku, ale není to pravidlem.
Během života se také mění denní rozložení spánku – novorozenci spí v pravidelných intervalech několikrát denně, mají takzvaně polyfázický spánek. Kojenci mají spánek nejčastěji trifázický – dlouhý noční spánek je doplněn dopolední a odpolední siestou.
Dopolední spánek se později ztrácí a předškoláci mají dlouhý noční spánek a pouze jednu siestu odpoledne. S nástupem do školy se pro většinu lidí stává odpolední siesta jen sladkou minulostí a musí se smířit se spánkem monofázickým.
Je zajímavé, že v seniorském věku se odpolední siesta znovu objevuje, a u některých lidí se dokonce může spánek stát polyfázickým (jako v nejmladším věku) nebo tzv. invertovaným – kdy člověk spí ve dne a v noci je vzhůru.
Odborníci a spánek
Podle výzkumu provedeného v roce 1910, kdy spali zdraví dospělí v průměru devět hodin, se může zdát, že se naše potřeba spánku snižuje. Někteří odborníci se domnívají, že průměr není pro mnoho lidí dostačující.
Výzkumníci Centra spánkových poruch v North Valley v Kalifornii tvrdí, že asi polovině z nás se dostává dostatečného množství spánku. Britský spánkový specialista dr. Jim Horne, zdůrazňuje kvalitu nad kvantitou.
Zastává názor, že šest hodin spánku je pro zdraví více než dost a vše ostatní je pouze nadbytečné. Dr. Horn předpokládá, že to, co potřebujeme, je tzv. „core sleep“ (bazální spánek) – kombinace hlubokého spánku s pomalými vlnami a REM spánek, což jsou stadia spánku, ve kterých dochází k odpočinku a obnově.
Výzkum ukázal, že lidé, kteří spí méně, mají stejné množství bazálního spánku jako ti, co spí déle, protože se obejdou bez většiny „nadbytečného“ lehkého spánku a čas vyplní důležitějšími spánkovými typy. Zdá se, že evoluce má vliv na množství našeho nadbytečného spánku.
Naše relativně bezpečná existence nám umožňuje spát mnohem déle, aniž bychom se museli bát nebezpečných predátorů. Tento systém se opakuje v živočišné říši, zvířata, která jsou zřídka napadána, spí mnohem hlubším spánkem než ta, která jsou vyhledávána masožravci a musí být neustále ve střehu před útokem.
Na co přišel Jim Horne?
Vědec Jim Horne, prezentuje, že nespavost je spíše moderní pověrou než problémem, který je třeba se vážně zabývat. Vy máte hodinky, my máme čas, zní nápis na jednom africkém letišti, demonstrující rozdíly mezi různými typy společností. Naše západní z této ironické konfrontace vychází jako uspěchanější, stresovanější, nervóznější – a ospalejší.
Již v roce 1894 časopis British Medical Journal varoval, že uspěchaný moderní život vede k epidemii nespavosti. Kdysi se spalo déle, říká mýtus. „Tvrdím, že většina lidí dnes spí přesně tolik, kolik potřebuje,“ napsal v časopise New Scientist britský odborník na spánek Jim Horne z Loughboroughské univerzity.
Stačí, když naše podmínky k spánku porovnáme s těmi, které měl průměrný dělník před 150 lety. Dřel 14 hodin denně šest dnů v týdnu, pak se vrátil do svého studeného, hlučného a vlhkého domova, kde sdílel postel nejen se zbytkem rodiny, ale i s blechami či plošticemi.
Porovnání, samozřejmě, neznamená, že nedostatek spánku v moderní společnosti neexistuje, no Horne je přesvědčený, že v průměru jsme na tom ještě nikdy nebyli se spánkem tak dobře jako teď.
Tak tedy co si vybrat? Pomůže jedině zdravý rozum. Není potřeba se trápit, pokud jste fit po 4 hodinách spánku nebo naopak po 9. Pomoc třeba vyhledat v případě, když vám spánek začne způsobovat problémy v normálním a zdravém fungování v každodenním životě.
Aby byl Váš spánek dostatečně regenerační, podívejte se na nabídku matrací od českého výrobce Tropico
spánek | iROZHLAS – spolehlivé zprávy
V neděli ve 02.00 se ručičky hodinek posunou na 03.00. Letní čas bude platit následujících sedm měsíců. Poslední říjnový den se pak opět vrátí standardní středoevropský čas, takzvaný zimní.
Chrápání i apnoe, tedy stav, při kterém se člověk dusí, ovlivňují lidský spánek. Člověk je nevyspalý, přestože všeobecně platná pravidla pro délku spánku nejsou.
Stres, deprese, nedostatek pohybu a přibírání na váze. S tím už se víc než půl roku téměř všichni potýkáme kvůli koronavirové epidemii.
„Podzimní střídání je pro nás příjemnější, protože náš biologický rytmus je posunutý tak, že to není přesně 24 hodin, ale trochu déle,“ vysvětluje neuroložka Soňa Nevšímalová.
MfDnes píše o vyslání českého satelitu do vesmíru. Družici vynese raketa Falcon 9 společnosti Space X. Regionální deník píše o vlcích na Liberecku.
Prodejci na internetu nabízejí proti koronaviru například roušky, respirátory, světla nebo různé postřiky, které nemají certifikát ani jasný původ, píše Mf Dnes. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
Bydlení si v Česku nemohou dovolit dostatečně vytopit necelá tři procenta obyvatel, píše deník E15. A podle Deníku se až 3000 dětí v Česku léčí s poruchou spánku. Více se dozvíte ve výběru z médií.
Nedostatek spánku nevyvolává jen chronickou únavu. Může mít také těžké dopady na fungování organismu, píše francouzský týdeník L´Express.
Když nespíme, může se to projevit nejen aktuální únavou, ale ovlivňuje to i dlouhodobou reakci našich nervových buněk.
Blahodárné účinky přirozeného světla potvrzují také odborníci.
To, jestli máme dlouhý nebo krátký život, souvisí s aktivitou nervových buněk v našem mozku. Plyne to ze studie z Harvardu.
Vysoké noční teploty trápí lidi po celém Česku. Jak s horkem bojovat? Tropických nocí má v budoucnu navíc přibývat, dokážeme se adaptovat? A proč kvalitní spaní začíná být ve městech problém?
Tato skutečnost vyšla najevo poté, co společnost Orix Auto zjistila, že mnozí z jejích 230 tisíc registrovaných zákazníků si vůz sice půjčili, ale nejezdili s ním.
Deník The Times také odkazuje na studie, které dokázaly, že každou hodinou, kterou člověk spí méně než doporučovaných sedm hodin, se zvyšuje riziko onemocnění cukrovkou druhého typu o deset procent.
Tim Cook, šéf firmy Apple, vstává každý den před čtvrtou. Prezident Donald Trump napsal, že potřebuje čtyři hodiny spánku. A herečka Jennifer Anistonová vstává kolem půl páté ranní, aby meditovala.
Hra Pokémon Go začne monitorovat spánek hráčů a hodnotit jeho kvalitu.
Chcete vědět, jak rychle vám bije srdce, kolik uděláte za den kroků nebo zda kvalitně spíte? Právě tyto a mnohé další funkce nabízejí chytré hodinky
Účastníci studie, kteří se naučili vstávat brzy, pociťovali menší stres a sklíčenost a během dne nebyli tak ospalí.
Jak jste se na dnešek vyspali? Jestli jste se převalovali v posteli a dlouho nemohli usnout, dost možná vás to poznamenalo a víkendové sportovní aktivity jste nakonec odřekli.
„Někteří svědci bohužel odešli ještě před příjezdem policistů a záchranářů. Pokud se tito svědci dosud policistům nepřihlásili, nechť tak učiní v nejbližší době prostřednictvím tísňové linky 158.“
Zhruba čtvrtina lidí má pak problémy s krátkodobými zástavami dechu neboli se spánkovou apnoí. Spánek se kvůli častému přerušení nemůže prohlubovat a člověk se cítí nevyspalý a vyčerpaný.
Lidé často vstávají brzy, aby se dostali co nejdřív do tělocvičny a byli čerství. Stačí si projít profesní síť LinkedIn. Vysoce postavení lidé tam často radí – chcete li být úspěšní, vstávejte brzy.
Americká společnost Som Sleep přišla s alternativou k teplému mléku nebo meduňkovému čaji. Nápoj by měl pomáhat třeba i lidem trpícím insomnií, tedy nespavostí.
John Watson je prvním rozhlasovým dýdžejem, který je ochotný přiznat, že jeho profesionální schopnosti posluchače uspávají. A naštěstí pro něj – přesně o to mu jde.
Špatný spánek vám zničí celý den, jak jste po něm rozlámaní. A teď si představte, že jste navíc vrcholovým sportovcem, který trénuje od šesti hodin ráno.
Jak může náročný časový posun a tisíce kilometrů v letadle ovlivnit následný výkon hokejových reprezentantů? Zdánlivě nijak.
Pokud využijete víkendu a jdete spát o později než obvykle, nesvědčí to organismu, i když si ráno přispíte. Aspoň to tvrdí autoři studie zkoumající změny rytmu mezi pracovním týdnem a víkendem.
Spánkový deficit dospávejte, s poruchou spánku zase rychle do odborné poradny. Právě to radí somnolog a odborník na spánkovou medicínu Martin Pretl, který je příznivcem takzvané spánkové hygieny.
Kolik spánku opravdu potřebujeme, abychom efektivně pracovali
Pokud se někoho zeptáte, kolik si myslí, že by měl spát denně hodin, běžně, většina populace odpoví osm až devět hodin. Ovšem ono to možná nemusí být vůbec pravda, ač je to tak neuvěřitelně zažité pravidlo.
Jedna z posledních studií o spánku tvrdí, že ten kdo spí 6,5 a 7,5 hodin denně žije delší, zdravější a šťastnější život. Naopak, spaním osm a více hodin denně si prý ubližujete. Ovšem pozor, už jste se někdy setkali s člověkem, který spal jen čtyři hodiny, a přesto vypadal, jako by naspal sedm?
Je to podivné, ale člověk, který má nedostatek spánku, může předvádět stejný pracovní výkon jako ten, který se vyspal, ovšem v určitém stádiu nastává rozdíl. Ať už jsme měli nedostatek spánku nebo ne, stává se nám, že ztrácíme soustředěnost.
Pokud tedy máte naspáno a váš mozek začíná pokulhávat v soustředěnosti, váš mozek to zvládne kompenzovat. Pokud jste se ale nevyspali, tak tuto schopnost ztrácíme a je pro nás tím pádem velice obtížné, začít se opět soustředit.
Pokud tedy někdo tvrdí, že mu stačí spát jen čtyři hodiny a zvládne v práci všechno hravě, má na jednu stranu pravdu, ale sám si už poté neuvědomuje jeho klesající tendenci v pracovním tempu.
Co dělat, aby byla vaše produktivita co nejvyššíOdpolední šlofíkVyzkoušelo se toho mnoho, ale je pár věcí, které vám pomohou během dne, kdy klesá produktivita práce, nastartovat organismus zpět ke stoprocentnímu výkonu. Jedním z nich je, dát si šlofíka. Ovšem nesmí trvat déle než třicet minut, nejlépe jak se říká, si dát dvacet. Je také dobré, pokud máte tu možnost si zdřímnout, pak to provozujte přesně ve stejný čas, každý den.
Vytvořte si rituál pro lepší spaníProjděte se, stačí třeba dvacetiminutová procházka. Pěkně si vyčistíte hlavu, trošku se unavíte a budete spát, mnohem kvalitnějším spánkem. Dalším osvědčeným trikem na lepší spaní je kniha. Když se ponoříte do jiného světa, přepnete mozek a připravíte ho ke skvělému spánku. Pokud máte problém se vstáváním a nastavíte si budík dejme tomu na půl sedmou a potom hodinu kupujete čas a posouváte budík po deseti minutách, zkuste si naplánovat nějakou aktivitu, kterou uděláte hned, jak vstanete. Třeba, že si uvaříte čaj, nebo půjdete cvičit, cokoli co je příjemné a vytáhne vás z postele, protože pak se vstávání stane mnohem příjemnější aktivitou.
Ženy potřebují více spánku než mužiTo je holý fakt. Ženy potřebuji v průměru o dvacet minut více než muži. Je to prý tím, že naše mozky jsou mnohem složitější a jinak propojený než mužský, tudíž potřebuje o něco delší čas na regeneraci.