Konec roku je tradičně spojený s bujarými oslavami, dobrým jídlem a také alkoholem. Zatímco o Vánocích si vystačíme se sklenkou dobrého sektu či vína, na Silvestra nakupujeme ohromné zásoby alkoholu.
Asi bychom nyní měli napsat, že pro jednou se nic nestane. Byla by to pravda, kdyby alkohol nebyl společníkem po více večerů v roce než jen 31. prosince.
A že alkohol škodí zdraví a hubnutí také zrovna nepodporuje, je všeobecně známo.
První články z oblasti zdravého životního stylu vydávané první dny v novém roce se obvykle týkají hubnutí a shazování kil, která jsme během vánočních svátků nabrali. My se tentokrát zaměříme na téma, která nás první den v novém roce obvykle trápí nejvíce.
Náš článek budeme věnovat příliš velkému množství vypitého alkoholu následovaného úmornou kocovinou a celkovým vlivem alkoholu nejen na tělesnou hmotnost, ale na zdraví jako takové. Neplánujeme vám zakazovat alkohol, zamyslet bychom se však měli nad jeho množstvím. A to nejen na Silvestra.
Alkohol kalkulačka on-line
VÍTE, JAK ZJISTIT MNOŽSTVÍ ALKOHOLU V KRVI? Použijte alkohol kalkulačku on-line, nebo si můžete stáhnout některou z mnoha aplikaci přímo do svého telefonu. Dozvíte se tak, kdy zbytky alkoholu definitivně vyprchají z vašeho těla a hladina alkoholu klesne na 0 promile. Nezapomeňte tak učinit kdykoliv se více napijete a čeká vás řízení auta!
Pozitivní účinky alkoholu: Ano či ne?
Jelikož alkohol k lidstvu prostě patří, necháme si pro sebe rady typu “přestaňte pít alkohol”. Přísné zákazy se nikdy neosvědčily, právě naopak. Jsme dospělí lidé a platí, jako u všeho a tedy i u pití alkoholu, známé životní moudro “všeho s mírou”. Pokud si tu a tam dopřejeme sklenku či dvě kvalitního alkoholu, žádný velký hřích na svém zdraví ani váze nepácháme.
Naopak menší množství alkoholu může mít na lidské zdraví dokonce pozitivní vliv! Podle odborníků tělesnou hmotnost nijak neovlivní 1 až 2 skleničky vína denně (tj. maximálně 450 ml vína). Za “nejzdravější” alkohol je považované bílé a červené víno.
Červené víno obsahuje draslík, železo a fenoly, které chrání organismus před kardiovaskulárními chorobami
Pozitivní vliv alkoholu na zdraví (platí pouze při střídmé spotřebě!):
Alkohol – kalorie, které jen tak nezmizí
Proč se vlastně po alkoholu tloustne? Po požití se alkohol v játrech mění na acetát, který oxiduje na oxid uhličitý a vodu. Skutečným důvodem přibírání však není samotný alkohol a jeho přeměna na tuky, ale potlačení a zpomalení metabolismus tuků. Alkohol v krvi tento proces oddaluje, jelikož tělo se zabývá odbouráváním alkoholu.
Kolik kalorií alkohol obsahuje?
| 0,5 l piva | 200 kcal |
| 1,5 dcl bílého vína | 105 kcal |
| 1,5 dcl červeného vína | 85 kcal |
| 0,05 l vodka či rum | 96 kcal |
| 0,05 l whiskey | 105 kcal |
| 0,05 l tequila | 97 kcal |
| gin s tonikem | 120 kcal |
| Bloody Mary | 211 kcal |
| Margarita | 211 kcal |
| Mojito | 170 kcal |
TIP NA ČLÁNEK aneb odpověď na otázku, jak je to s pitím piva najdete v článku Pití piva při hubnutí: jak to doopravdy je? Pivo je český národní nápoj, který si dopřávají muži i ženy.
Jeden půllitr “desítky” obsahuje cca 180 kcal. “Dvanáctka” obsahuje již 230 kcal. Není divu, že pivo je příčinou nadváhy, jelikož zejména muži denně přijmou navíc 500 kcal v podobě dvou a více piv.
České pivo dělá hezká těla. Nebo ne?
Největším problémem je hodně alkoholu kombinovaného s velkým množství nezdravých jídel. Na různých oslavách, jak je právě Silvestr, je přítomno dobré avšak ne zrovna zdravé jídlo – zákusky, cukroví, chlebíčky, jednohubky apod. A čím více pijeme, tím více ztrácíme zábrany a přepadají nás nezdravé choutky.
Druhý den po alkoholovém večírku přichází nepříjemná kocovina, kterou provází nevolnost, únava a bolesti hlavy. Plány na jakékoliv sportování a cvičení obvykle berou za své. Po zvýšeném příjmu kalorií tak nenásleduje odpovídající výdej a kila postupem času narůstají. Přitom pohyb na kocovinu zabírá nejlépe.
ČTĚTE TAKÉ:
České tobolky Mindflow Hangover, které předejdou kocovině a uleví vám, pokud se kocovina dostaví.
Příliš velké množství alkoholu ničí zdraví i mozkové buňky
Pokud si člověk dopřává alkohol více, než je zdrávo, může si způsobit závažné zdravotní problémy. Při větším množství alkoholu nejvíce trpí játra, střeva a také srdce. Jaterní tkáň se s přibývajícím lety měnit na vazivové jizvy, které způsobují onemocnění známé jako cirhóza.
Jediným řešením je včasná transplantace jater. Různě vědecké výzkumy potvrzují vliv alkoholu na vznik rakoviny slinivky, střev a žaludku. Ve spojení s kouřením se riziko onemocnění zvyšuje. Klikněte a naučte se, jak přestat kouřit ze dne na den.
Zcela by se alkoholu měli vyhnout lidé, kteří trpí:
- nemocemi jater, ledvin a žaludku
- zánětem slinivky
- epilepsií
- vysokým krevním tlakem
- srdečními chorobami
- psychickými onemocněními
Velcí „příznivci“ alkoholu mívají zhoršenou imunitu. Kromě vody alkohol z těla vyplavuje životně důležité vitamíny a minerály. Alkohol také zhoršuje schopnost erekce, poškozuje spermie u mužů a u žen ohrožuje činnost vaječníku, čím způsobuje problémy s plodností.
Přejete si miminko? Dávejte si pozor na alkohol, který způsobuje problémy s plodností u mužů i žen
A to není vše. Alkohol má nepříznivý vliv také na lidskou psychiku a to tím, že ničí mozkové buňky. Lze říci, že doslova devastuje mozek, a jediným řešením je důsledná abstinence.
Jednorázově alkohol způsobuje změny chování. Někdo je veselý, někdo lítostivý a někdo dokonce agresivní. Pokud však člověk pije často a hodně, mění se v citově prázdného člověka, který přestává vnímat nejrůznější emoce.
Alkohol může být příčinou duševních chorob, jako je deprese.
Dlouhodobé a časté pití alkoholu může způsobit závažné chornické a recidivující onemocnění, které postihuje fyzickou i psychickou stránku člověka – alkoholismus. Jedinou léčbou je léčba v příslušném zařízení a doživotní abstinence.
5 tipů, jak z alkoholu nepřibrat
Alkohol by ve věším množství nikdy neměl být součástí každodenního života. Obzvláště ne míchané nápoje, které obsahují velké množství cukrů. A to se netýká pouze osob, které chtějí zhubnout. Alkohol vás zbavuje všech potřebných živin, a tak paměť zdaleka není to jediné, o co vás alkohol připraví.
- Střídmé pití je zdravé. Ženy by neměly vypít více než 20 gramů alkoholu denně, muži 30 gramů.
- Základem je kvalitní alkohol. Když už musíte, pijte kvalitní alkohol s minimem cukru – kvalitní destiláty a suchá vína.
- Alkohol dehydratuje. Ideální je sklenka alkoholu za jednu hodinu společně se s čistou vodou, která brání dehydrataci. Dostatek vody zabrání kocovině a bolehlavu.
- Nepijte alkohol na lačný žaludek a snažte se vyhnout přejídání. Volte zdravější jídla s nízkým obsahem tuků a cukrů.
- Nekombinujte. Pijte jeden druh alkoholu po celý večer. Různý alkohol má různý vliv a efekt a po alkoholem překombinované noci následuje ještě horší ráno.
A na závěr rada od Světové zdravotnické rady (WHO), která doporučuje nepřekračovat obecné rozmezí 10 až 30 gramů alkoholu za den. To je odborníky stanovená hranice množství, která vám, vašemu zdraví ani váze nijak neublíží.
A za Slimming.cz vám tímto ještě jednou přejeme šťastný a bezbolestný vstup do nového roku!
DÁLE ČTĚTE:
Jak zhubnout po novém roce? Motivace a dobré rady pro vás.
Alkohol negativně působí na celý organismus. V každém věku
Zdravotní důsledky pravidelné konzumace alkoholu jsou u nás stále tabu. Jako by v tomto případě platilo, že neznalost omlouvá.
Co všechno čeká naše játra či mozek, jestliže často sáhneme po sklence? Co lze označit za biologickou dispozici k závislosti na alkoholu a proč ho ženy zpracovávají jinak než muži? Nejen na tyto otázky odpovídal MUDr.
Petr Popov, primář Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné nemocnice v Praze.
Ilustrační foto, zdroj: pexels.com
Látky vznikající při rozkladu alkoholu jsou pro tělo jedovaté
Co se v těle rozbíhá za procesy ve chvíli, kdy se napiji alkoholu?
Samozřejmě záleží na tom, co vypijete a kolik toho bude. Také je samozřejmě rozdíl, jestli jste muž nebo žena a také jak jste individuálně vybaven/a konkrétními enzymy, které se účastní na odbourávání alkoholu.
Alkohol je celkem primitivní molekula, má však zajímavé a mnohočetné účinky. Jde o to, že látky vznikající při jejím rozkladu (etanol a acetaldehyd), jsou pro lidský organismus toxické a způsobují akutní, ale i chronická poškození, pokud je alkohol konzumován často.
Na neuropsychické úrovni je ještě potřeba říct, že konzumace alkoholu primárně vede celkově k útlumu vnímání a posléze i vědomí, byť v závislosti na dávce a rychlosti konzumace napřed lidi rozjaří.
Působí podobně jako opioidní látky, tedy kromě útlumu vyvolává určitou libost, příjemné pocity. Což je dáno tím, že při jeho konzumaci dochází k vyplavování dopaminu (látky patřící mezi přenašeče nervového vzruchu, tzv.
neurotransmitery).
Když mluvíte o odlišných účincích alkoholu na muže a ženy, v čem konkrétně spočívají?
Muži mají většinou větší hmotnost než ženy a jiné zastoupení tělesných tkání. Alkohol je látka, která je rozpustná ve vodě, a čím máte svalnatější, a tedy vodnatější tkáně, tím se alkohol rozpouští ve větším objemu. Také enzymatická výbava mužů, zvlášť pokud jde o dva hlavní enzymy rozkládající alkohol, je efektivnější. Což je zásadní okolnost.
V souvislosti s konzumací alkoholu a tendencím k závislosti se hovoří i o tzv. biologické dispozici některých jedinců. Co je tím myšleno, horší schopnost zpracovat alkohol?
Anebo naopak lepší. Tito lidé si říkají – mně to vlastně nic nedělá, já můžu. Pak je ještě další varianta, které se říká syndrom narušené závislosti na odměně, která také patří mezi vrozené dispozice. Jde o lidi, kteří se napijí, ale aby se jim vyplavil dopamin, musí vypít daleko více než běžná populace.
Alkohol také náš organismus dehydratuje, můžete vysvětlit proč?
Konzumace alkoholu zasahuje do metabolismu vody, konkrétně blokádou antidiuretického hormonu, čímž dochází k častějšímu močení, a tedy k intenzívnějšímu a rychlejšímu vylučování vody z organismu.
Když pijeme pivo, které obsahuje větší množství vody, dehydrataci v první fázi nevnímáme. Ovšem v průběhu dalších hodin se to mění a problém vzniká zejména tehdy, jde-li o chronický stav.
Tedy když tělo přeučujeme, jak s těmito enzymy zacházet.
Čtěte také: Bezpečná dávka alkoholu je nulová, říkají odborníci
Poškození jater – známý důsledek dlouhodobé konzumace alkoholu
Je všeobecně známé, že pitím alkoholu si devastujeme játra, co konkrétně se s nimi v důsledku konzumace děje?
Tento proces lze v zásadě rozdělit do tří fází. Alkohol je energeticky velmi silná látka, při jeho konzumaci zadržujeme tuk v těle, což vede mj. také ke ztukovatění jater, která se tak začnou zvětšovat.
V této fázi játra zůstávají stále funkční, byť s omezením, což se pozná zvýšenou přítomností jaterních enzymů při běžném vyšetření z krve.
Jedinec si zpravidla ničeho nevšimne, jen ho bolí, jak se zvětšuje objem jater, která tlačí na okolní tkáně.
Jak probíhají další fáze?
Funkční jaterní buňky začnou vlivem toxicity alkoholu odumírat, tedy se tzv. přeměňovat na metabolicky nefunkční tkáň – vazivo.
Játra sice mají obrovskou regenerační schopnost, ovšem v okamžiku, kdy je alkoholu dlouhodobě příliš, už nejsou schopny vytvářet funkční tkáň, kterou by nahrazovaly odumřelé buňky. Tím začíná docházet k jejich smršťování, což pokračuje až k tzv.
cirhóze. V této fázi jsou na rozdíl od normálních hladkých a mekkých jater játra scvrklá, svraštělá a hrbolatá.
Zatímco ztukovatění je opravitelné, ve druhé fázi už se nedá dělat téměř nic, maximálně pozastavit aktuální stav, aby nedošlo k cirhóze jater, která je naprosto nevratná. Navíc představuje obrovské riziko pro vznik rakoviny jater.
Postupem času alkohol mění také chování jedinců
Které další orgány alkohol poškozuje?
Všechny, alkohol působí negativně na celý náš organismus. Na některé části naší tělesné soustavy nemá tak rychlý efekt, ale týká se opravdu všech. Pozitivních účinků alkoholu je velmi málo a jsou velmi omezené.
Jak souvisí pití alkoholu s výkonem mozku?
Tím, že alkohol je depresogen, působí útlum. Tedy zpomaluje běžné fyziologické procesy včetně těch v centrální nervové soustavě (CNS). V první fázi to souvisí s jeho bezprostřední konzumací, v další už jde o chronický stav.
Z dlouhodobého hlediska dochází k tomu, čemu se ve starší psychiatrické literatuře říkalo psychopatizace osobnosti. Chování jedince se negativně mění, čehož si všímají zejména lidé v jeho blízkém okolí, kteří ho znají.
Třeba že se chová hrubě, má konflikty, které dříve nemíval.
Do jaké míry způsobuje alkohol tzv. mozkovou atrofii?
Je to podobné jako u jater, eventuálně u jiných orgánů. I v CNS dochází k tomu, že alkohol hubí buňky (neurony), a to velmi rychle a nevratně. Napřed dochází ke změnám jejich struktury a také ke zmenšování a úbytku všech součástí CNS.
Což není způsobeno jen změnou ve struktuře nervových buněk, ale i ve všech ostatních součástech CNS včetně podpůrných tkání a cév.
Následně pak dochází k poruchám zásobení krví (a tedy i kyslíkem a krevním cukrem) ve stále rozsáhlejších oblastech mozku.
Děti a dospívající alkohol poškozuje více než dospělé
Proč by alkohol vůbec neměli konzumovat dospívající a děti?
Je to z toho důvodu, že látkami (enzymy), které odbourávají alkohol, nejsme plnohodnotně vybaveni od narození. Jejich funkce se vyvíjí během dospívání, což je v některých ohledech dokonce později než v 18 letech. Proto dává smysl, že například ve Spojených státech je legální konzumace alkoholu až od 21 let věku a v některých zemích je tato hranice ještě vyšší.
Centrální nervový systém dospívá později. Proto si náš organismus v dospělém věku lépe poradí s alkoholem a případná poškození pro něj nejsou tak devastující jako třeba pro dítě. A to nemám na mysli jen jeho akutní účinky, při kterých může dojít k okamžité intoxikaci, jež může skončit úmrtím.
V těhotenství by ženy neměly vypít ani kapku alkoholu
O jakých dopadech na zdraví se v souvislosti s alkoholem málo mluví?
V současnosti se v rámci fakulty i univerzity do značné míry věnujeme otázce, jak alkohol působí na plod v době těhotenství. Zatím máme jen odhady, ale podle nich se v ČR ročně narodí zhruba 300 dětí s tzv. fetálním alkoholovým syndromem. Jedná se o stav, kdy má dítě vážně poškozený centrální nervový systém a zároveň přítomné deformity, které jsou viditelné třeba na obličeji.
Pak existují mírnější poškození, která způsobují kognitivní poruchy, děti však mohou mít i vážné problémy, zejména ve škole, ale i během celého života. Není přesně jasné, co dalšího tyto neurovývojové poruchy vyvolává, ale alkohol se na tom bezpochyby zásadně podílí.
Ukazuje se přitom, že značná část populace problém podceňuje. Myslí si, že pokud to s alkoholem nepřeženou nebo když pijí „jen“ pivo a víno, tak že o žádné riziko v podstatě nejde. Nemalá část žen si dokonce dá alkohol v prvním trimestru, přestože o svém těhotenství ví. Přitom by měla dodržovat absolutní nulu.
(lek)
Červené víno je zdravé, ale také škodí
Červené bílo je na antioxidanty mnohem bohatší než bílé. Foto: Profimedia.cz
Existuje řada velice seriózních studií, které prokazují pozitivní vliv červeného vína, ale i hořké, na kakao bohaté čokolády, lesních plodů a dalších „darů přírody“ na potlačení zánětlivých procesů v lidském organismu.
Je znám i tzv. francouzský paradox – přestože francouzská kuchyně nijak nešetří živočišnými tuky, Francouzi jen zřídka trpí srdečně-cévními nemocemi. Negativní působení tuků je údajně vyvažováno blahodárnými účinky resveratrolu, jehož mají Francouzi díky národnímu zvyku často popíjet červené víno pravidelný přísun.
Debaty ale nekončí. Jedna z posledních studií na toto téma – a zřejmě vůbec první v reálných podmínkách, nikoli jen v laboratorním prostředí – zkoumala konzumenty světově proslulého vína Chianti, rovněž červeného, a tedy bohatého na onu zázračnou látku.
S pozorováním souhlasilo osm stovek starších Italů ze dvou městeček v italské provincii Toskánsko, jehož jih je domovským regionem odrůdy. Vědci z americké Univerzity Johnse Hopkinse je sledovali dlouhých devět let. V pravidelných intervalech se jich vyptávali na složení stravy a konzumaci vína. Současně jim vyšetřovali moč, aby zjistili, jaké množství resveratrolu ve vypitém víně přijali.
Výsledky byly pro obhájce tvrzení o prospěšnosti červeného vína skličující.
Ze 783 dobrovolníků za dobu trvání studie 268 zemřelo, u 174 se objevily kardiovaskulární choroby a 34 jich dokonce onemocnělo rakovinou.
Přes veškerou snahu se vědcům ale nepodařilo prokázat nějakou souvislost hladiny resveratrolu v moči s rizikem úmrtí, srdeční choroby či zhoubného nádoru, a dokonce ani s výskytem markerů zánětlivých procesů.
„Veřejnost věří, že konzumace potravin bohatých na resveratrol je zdraví prospěšná. My jsme ale nic takového nezjistili,“ napsal vedoucí studie Richard Semba v odborném časopise Americké lékařské asociace Internal Medicine. „Pověst resveratrolu se ukazuje být dalším příkladem ničím nepodloženého tvrzení, které neobstojí před novými fakty.“
Autoři výzkumu ovšem nevylučují, že červené víno, hořká čokoláda a další potraviny mají-li skutečně pozitivní vliv na zdraví, a musí tedy na organismus působit jinou společnou složkou.
„Jsou to všechno komplexní potraviny, takže na základě našeho výzkumu můžeme říci, že jejich blahodárné působení nespočívá v přítomnosti resveratrolu,“ řekl Semba.
Navíc dodal, že není jasné, jaké množství je třeba zkonzumovat, aby se dostavil prokazatelně pozitivní účinek.
V červených vínech obecně je procyanidinů téměř dvacetkrát více než v bílých.
Zdá se, že Semba se odhodlal k ráně z milosti proti již poněkud pokulhávajícímu mýtu. Loni v době vinobraní se mezi odborníky objevilo několik názorů, které sice už nijak vehementně neobhajovaly resveratrol, ale pokoušely se přijít s jiným vysvětlením zdravotního přínosu červeného vína – odbourávání „zlého“ cholesterolu a „čištění“ cév.
Biochemici z Uruguaye dokonce šli tak daleko, že zdokumentovali genom tannatu, tamní odrůdy červeného vína.
Motivem pro ně byla skutečnost, že obsahuje množství procyanidinů, koncentrovaných taninů, které se souhrnně označují jako flavonoidy.
Jde o vitamín P, účinný antioxidant, který je obsažen v ostružinách, malinách, lékořici, černém rybízu, červených grapefruitech, olivách a rovněž v kakau a – světe div se – v červeném vínu.
Podle profesora experimentální medicíny Rogera Cordera z londýnské Univerzity Queen Mary a autora bestselleru The Red Wine Diet vína z révy odrůdy tannat dokonce obsahují procyanidinů čtyřikrát více než známější Cabernet Sauvignon. V červených vínech obecně je jich téměř dvacetkrát více než v bílých.
Corder tvrdí, že resveratrol, obsažený ve slupkách bobulí červených hroznů révy, není oním zázračným zdravotním činitelem, kvůli kterému by bylo záhodno pít červená vína.
A to přesto, že existuje studie britské Leicesterské univerzity na myších, u nichž se po konzumaci resveratrolu v množství odpovídajícím u člověka dvěma dvoudecovkám červeného vína denně o polovinu snížila šance na vznik rakoviny střeva a prodloužila se délka života.
Jenže myši nejsou lidé, a podle Cordera by člověk musel vypít litry vína, aby to bylo stejně účinné.
„Ve většině červených vín je resveratrolu příliš málo na to, aby mohl mít nějaký významný vliv na lidský organismus,“ opakuje Corder. Podle něj jsou oním léčivým činitelem jadérka v hroznech. Při několikatýdenní fermentaci se z nich uvolňují přírodní antioxidanty flavanoly (obsahují katechin, na rozdíl od flavonoidů, charakteristických přítomností ketonů).
„Bohužel jen málo vinařů postupuje při výrobě vína tak, aby se flavanoly mohly uvolnit,“ vysvětluje ve své knize příčinu neprůkaznosti léčivého působení naprosté většiny červených vín. „Vyrábíme vína, v nichž je málo antioxidačních látek, zato hodně alkoholu,“ tvrdí.
Corder je ale svědomitý lékař, a tak připomíná, že pít víno se má vždycky s mírou, nejlépe v kombinaci s jídlem. „Nikdy bych netvrdil, že víno je zdravý nápoj, protože je to alkohol a lidé ho bohužel pijí příliš mnoho, bez jídla a v nesprávnou denní dobu,“ zdůrazňuje.
O škodlivosti alkoholu není sporu. Jestliže je ale víno v umírněném množství brzdou některých nemocí včetně rakoviny, jak s tím má člověk naložit?
Podle britských zdravotnických norem se rozhodně nedoporučuje pít týdně víc než 21 (pro muže) či 14 (pro ženy) dávek alkoholu – podle Světové zdravotnické organizace (WHO) představuje např.
jedno 12stupňové pivo stejně jako dvě deci vína dvě dávky, u tvrdého alkoholu, podávaného v množství 0,4 cl, činí jeden „panák“ už 1,3 započitatelné dávky.
Přepočítáno to tedy znamená, že muži si smějí bez větších následků dopřát týdně například deset půllitrů piva, ženy sedm skleniček vína. Týdně!
I to je ale podle řady odborníků nebezpečně moc. Medicína totiž nemá příliš jasno v tom, jaký je mechanismus vzniku kocoviny ani jak alkohol může spustit rakovinné bujení.
Je to jen čirý mýtus, že červené víno je pro zdraví dobré. Valerie Beralová z Univerzity v Oxfordu
Ví se, že alkohol se v těle metabolizuje na jedovaté látky. Jaký je ale mechanismus jejich působení, to příliš jasné není. Velkou roli tu hraje genetická výbava, pohlaví či věk – co je pro někoho bez následků, druhého může porazit.
I když je souvislost mezi alkoholem a rakovinou známa dobře sto let, není dostatečně jasně podložena výzkumy. Pijáci stejně jako prostí neabstinenti tak nemají, i kdyby chtěli, dost přesvědčivých argumentů, které by je varovaly před zdravotními následky, a mnohem raději se přikloní k tradovaným „pravdám“, že trocha alkoholu nejenže neškodí, ale naopak prospívá jejich zdraví.
„Je to jen čirý mýtus, že červené víno je pro zdraví dobré,“ tvrdí Valerie Beralová z Univerzity v Oxfordu. „Žádný důkaz pro to neexistuje,“ dodává autorka výzkumu Milión žen.
Výzkum, vycházející z údajů o miliónu žen ve věku nad 50 let a publikovaný v časopise The Lancet před sedmi lety, měl jako primární cíl zkoumat vztah hormonální terapie a rizika rakoviny. Mezi jeho vedlejšími poznatky však vyniklo zjištění souvislosti mezi konzumací alkoholu a rakovinou.
Riziko vzniku nádoru prsu, hltanu či jater se u žen po menopauze zvyšovalo už s jedinou dávkou alkoholu týdně.
Alkohol, nemoci jím vyvolané a související násilí ročně zabijí 3,3 miliónu lidí. Mezi země s nebezpečně vysokou spotřebou alkoholu patří podle loni zveřejněné statistiky WHO vedle východoevropských zemí, Ruska a možná překvapivě Portugalska také Česká republika.
WHO nám přičítá 13 litrů čistého alkoholu na hlavu a rok, což j více než dvojnásobek světového průměru. České údaje jsou ale nižší – „jen“ něco málo přes deset litrů.
Takže se ukazuje, že oblíbené úsloví „alkohol v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství“ je u nás zakořeněno opravdu hluboko. Možná ještě více než vratký mýtus o prospěšnosti červeného vína.
Měli bychom si to přiznat, až si někdy budeme připíjet na zdraví.
| Může se Vám hodit na službě Zboží.cz: |
Hlavní zprávy
Burčák – na zdraví a to doslova!
Burčák – Tak trochu jiný alkohol, který léčí.
Ano skutečně, i alkohol může být zdravý. Důkazem toho je nápoj, který je s podzimem spjat stejně neodmyslitelně, jako svařené víno či punč se zimou a Vánocemi. Na rozdíl od nich však burčák kromě velmi nízkého procenta alkoholu obsahuje i celou řadu látek s doslova blahodárnými účinky na náš organismus.
Alkohol po cvičení ne, existuje však výjimka.
Rozhodně Vás nechceme nabádat k pití alkoholu. To by nás, jako zapřisáhlé fitnessky, ani nenapadlo. Jak totiž víte, alkohol kromě toho, že je velmi kalorický, odvádí do ztracena výsledky veškerého cvičebního snažení, je-li konzumován bezprostředně po něm.
Proto si místo půl litru piva či dvojky vína po cvičení raději dopřejte pořádnou večeři bohatou na bílkoviny a tuky.
Ideálním se v tomto směru jeví třeba salát s jogurtovým dresinkem a kuřecím masem, nebo ve vegetariánské variantě mozzarella s rajčaty, nebo ve veganské variantě tofu s grilovanou zeleninou posypanou ořechy.
Všeho s mírou – i burčáku.
V případě burčáku se však o své těžce vydřené křivky skutečně nemusíte obávat. Kalorie sice také obsahuje, avšak takové, které se téměř okamžitě vstřebají. Burčák je totiž mimořádně snadno stravitelný. Samozřejmě i zde platí, že nic se nemá přehánět. Pijte burčák, ale s mírou.
Jedině tak totiž Vašemu tělu dodá přesně to, co dodat má a co je potřeba. Proto babský recept, který praví, že byste burčáku měli vypít tolik, kolik krve Vám koluje v žilách, neberte moc vážně. Dnešní odborníci tvrdí, že je zdraví prospěšné pít ho po malých dávkách.
Což ostatně obecně platí i při správném dodržování pitného režimu – pít často a po malých dávkách tak, abychom ledviny ušetřili nepřiměřené zátěže.
Burčák, nebo částečně zkvašený vinný mošt?
Označení burčák může nést pouze nápoj, který byl vyroben z českých hroznů. Jedná se tedy o originální český produkt. Termínem částečně zkvašený vinný mošt se pak označují moky zahraničního původu – z hroznů, které nejsou české.
Burčák se pije bílý či červený a k dostání bývá většinou od konce srpna až do konce listopadu. Na sklonku léta se začínají objevovat nápoje z maďarských hroznů, tedy vinné mošty.
Pravý český burčák si můžete vychutnávat zpravidla od začátku září.
Kdy je ten pravý čas?
Burčák je nápoj, který se kvašením stále vyvíjí. Každé stádium má své nadšence. Časem, kdy je burčák připraven ke konzumaci, je okamžik, kdy se obsah cukru, alkoholu a aktivní kvašení dostanou do vyváženého poměru.
V této fázi, na níž jsou vinaři schopni čekat i dlouho do noci, chutná burčák příjemně sladce a je téměř bez alkoholu. Ten se postupně vlivem množení kvasinek vyšplhá až na 6 – 7 %, což má vliv i na chuť burčáku. V ideálním případě není ani sladký, ale ani trpký – něco mezi.
Odborníci se shodují v tom, že burčák, na němž si chcete pochutnat, by neměl být starší než 3 dny.
Burčák a zdraví
Jak již bylo výše řečeno, burčák obsahuje řadu zdraví prospěšných látek. Které to jsou?
Tedy tiamin, který příznivě působí na činnost srdce, kyselinu nikotinovou s pozitivním vlivem na nervové a kožní poruchy, vitamin B5 neboli kyselinu pantotenovou chránící zažívací trakt a sliznice.
- Přirozeně se vyskytující jednoduché cukry
Díky nim burčák představuje rychle vstřebatelný zdroj energie, jehož protipólem jsou limonády s umělými sladidly. Lze jej použít i v případě průjmových onemocnění vzniklých po užívání antibiotik, protože má schopnost obnovovat střevní mikroflóru.
- Stopové prvky jako je železo a zinek
To se pozitivně odráží na všech metabolických procesech.
- Cenná přírodní barviva, aromatické a fenolické látky
Všechny příznivým způsobem působí na lidské zdraví, protože mu dodávají energii pramenící přímo ze samého nitra přírody. Z lahodných a blahodárných hroznů vypěstovaných v končinách, kde jsme vyrostli. Je obecně známo, že konzumace produktů pocházejících z domácí země prospívá zdraví mnohem více než konzumace z dovozu.
Červená barviva antokyany, která se vyskytují v modrých odrůdách révy, chrání cévy, zpomalují růst rakovinných buněk a zlepšují zrakové schopnosti v nestandartních světelných podmínkách.
Flavonoidy, vyskytující se ve slupkách bílých odrůd, pozitivně působí na cévní soustavu.
Chrání tělo před bakteriálními a virovými onemocněními. Jejich přehnaná konzumace však způsobuje bolest hlavy.
Brání tělo před škodlivými volnými radikály.
Jak je vidět, v případě burčáku opravdu můžeme nad mizivým množstvím alkoholu přimhouřit jedno oko. Možná, že i obě. Budeme-li jej pít přiměřeně, zajistíme svým tělům v přirozené formě dostatečné množství látek nutných pro jeho správné fungování. Měli bychom vědět, že podle odborníků se za optimální denní dávku u mužů považuje cca ½ litru burčáku, u žen o něco méně.
- Tak co, dáte si dnes po večeři sklenku burčáku?
- Dejte si. A přečtěte si u toho naše články ????
- Váš Krabičkujeme tým
Pivo opravdu není chleba. Lékaři na konferenci probrali vážně i s humorem alkoholismus, na který se v Česku umírá až příliš často
V České republice se aktuálně spotřeba alkoholu mírně zvýšila na 11,7 litru čistého alkoholu na osobu a rok a je výrazně nad průměrem v evropském regionu WHO. Denních konzumentů alkoholu je v ČR přibližně 600 tisíc, z toho 100 tisíc konzumuje nadměrné dávky alkoholu denně. Podle statistik z loňského roku má u nás až 900 tisíc lidí riziko vzniku problémů spojených s alkoholem.
Vedoucí Kanceláře WHO v ČR Srđan Matić uvádí, že i přes významné snížení má evropský region WHO stále největší spotřebu alkoholu mezi dospělými ve světě.
„V roce 2016 byla evropská průměrná spotřeba alkoholu 9,8 litrů čistého alkoholu u dospělých starších 15 let, což je sice pokles, ale zhruba o dva litry za posledních deset let,“ řekl Matić v rámci loňské odborné konference „Alkohol a tabák v České republice v roce 2018.“ Podle něj je ale situace v Česku s alkoholem stále stejně tristní.
S tím souhlasí i předseda Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana E. Purkyně a přední český adiktolog primář Petr Popov. „Česká republika stále patří mezi země s nejvyšším počtem pijáků alkoholu,“ zdůraznil Popov na PRAGUE PREVENTION 2019 a přitom se opíral právě o data WHO a také OECD.
Předvádím pacientům, že víno se dá používat i jinak
„Jestliže se WHO rozhodne spáchat nějakou zprávu o alkoholu, tak většinou tento tým má pravdu.
Žijeme ve světadíle, kde je spotřeba alkoholu velmi vysoká,“ podotkl Popov a posléze zavtipkoval: „Nejsem vlastníkem žádného vinohradu, ale u Apolináře, kde působím více než třicet let, jsem vysadil jeden kmen a pravidelně každý podzim sklízím a předvádím pacientům, že víno se dá používat i jinak.“
Záhy vysvětlil, proč bude jeho přednáška občas propletená vtipy: „Když jsem se ptal, jak dalece nevážná by měla má přednáška být, tak jsem trochu znejistil, jelikož jsem dostal odpověď, že s mírou. Když mi někdo, kdo ke mne přichází do ambulance, řekne ‚s mírou‘, tak vždycky zbystřím.“
Počet Čechů, kteří pijí rizikově a mají tudíž nakročeno k závislosti, se za poslední roky vyšplhal na 1,5 milionu, což je asi 17 až 20 procent, upozornil Popov. Podle něj čísla dramaticky rostou. Více než půl milionu lidí, tedy asi pět až osm procent, pije už tolik, že má alkohol vážné dopady na jejich fyzické či duševní zdraví.
Závislost na alkoholu v kombinaci se závažnou duševní poruchou
K závislosti na alkoholu se docela často přidává i jiná závažná duševní porucha, nebo porucha chování. „Jsou to poruchy depresivní, poruchy úzkostné, které se často kombinují.
Klademe si tady často otázku, zda bylo napřed vejce, nebo slepice, tedy zda měl (piják alkoholu) napřed deprese a úzkost a používal alkohol jako excelentně fungující anxiolytikum a tak se propracoval až k závislosti, anebo zda to bylo obráceně.
Nicméně přítomnost jedné poruchy – a funguje to obousměrně – zvyšuje riziko vzniku té druhé poruchy. Více než dvojnásobně,“ připomněl adiktolog.
Jeden z britských výzkumných týmů před časem podrobil návykové látky analýze podle toho, jaké škody páchají svému uživateli.
„A vyšlo jim, že na prvních třech místech jsou heroin, crack a metamfetamin, ale v součtu rizik škodlivosti na zdraví a škodlivosti pro okolí uživatele dramaticky vítězí alkohol,“ zdůraznil vzápětí primář Popov s tím, že tato zpráva byla publikována v roce 2010 a shoduje se s tuzemským, poněkud starším průzkumem.
Jak vzniká slovo pivo?
„Byl to výzkumný tým, který si říká Tři sestry a šéfem výzkumu byl Lou Fanánek Hagen. Práci publikovali v roce 1991 s názvem ‚Alkáč je největší kocour, aneb několik písní o lásce‘.
Kdyby byl někdo na pochybách, tak připomínám známý bonmot, že když ve slově láska odstraníme jedno písmeno a zbylá písmena nahradíme jinými písmeny, tak vznikne slovo ‚pivo‘.
Pokud ale ve slově láska nahradíme všechna písmena a jedno přidáme, tak vznikne slovo ‚fernet‘ a to už vůbec nemůže být náhoda,“ zavtipkoval opětovně Popov.
Zcela vážné ale je, že se Česko s Francií ještě nedávno dělily o druhou nejvyšší spotřebu alkoholu mezi zeměmi OECD. Více tehdy pili jen obyvatelé Litvy, kde se spotřebovalo 13 litrů alkoholu na hlavu.
„Evropa je vůbec kontinent, kde se pije nejvíc. Zatímco v Evropě některé země zesvětlaly, zejména Španělsko a Itálie, kde spotřeba významně klesla, zbývá tady jediný tmavý ostrůvek, kterým je Česká republika. A pak tady významně ztmavly Pobaltské země, které nás připravily o prvenství, takže jsme dnes ve spotřebě alkoholu na čtvrtém místě,“ předvedl Popov data.
Přitom v roce 2013 byli Češi v rámci evropských dat na osmém místě. Více než Češi pili tehdy například Estonci, Lucemburčané, Rakušané, Němci nebo Rusové. Zatímco ve většině ostatních zemí spotřeba od roku 1990 klesala, v Česku mírně rostla.
V roce 1989 se pohybovala kolem 10,5 litru, téměř na současnou úroveň se vyšplhala už v roce 1992. Maximálních 12,1 litru dosáhla země v roce 2008. V ostatních letech mírně klesala či stoupala.
Slováci se podle posledních dat umístili na patnáctém místě s 9,9 litry.
Zprávy evropského šetření o zdraví říkají, že v obecné populaci v ČR ve věku 15 let a více je okolo čtyř procent celoživotních abstinentů, přičemž se to týká více žen a méně mužů, denních konzumentů je skoro deset procent a nárazová konzumace pět a více sklenic se týká asi 17 procent populace, přičemž v tomto významně dominují muži.
Pivo je pro nás jako chleba
K výše uvedenému Popov připomněl výrok Miloše Zemana při oceňování vinařů v roce 2015, kde vyhlásil „smrt abstinentům a vegetariánům“, a také výrok Vasila Biľaka z roku 1985 o tom, že je pro nás pivo jako chleba. (Biľak to uvedl v rozhovoru pro časopis Der Spiegel, který se jej ptal, zda klesá alespoň trochu enormní konzum piva v ČSSR. „Ne, pivo je pro nás jako chleba,“ odvětil na to Biľak, pozn. red.)
„Pro někoho není pivo jako chleba a je také něco jiného a to je dobře,“ glosoval to Popov a předložil data o nemocech, která jsou s alkoholem spojená.
„Alkohol zejména u mužské části populace ve spojitosti se sexem souvisí sice s tvrdnutím, ale tvrdnout mohou i jiné orgány,“ ironizoval škodlivost pití.
Mezi negativní efekty patří totiž zhoršení jaterních funkcí, alkohol má na svědomí spolu s dalšími faktory i vznik onkologických onemocnění anebo psychických poruch jako je špatná nálada, zhoršený spánek, pozornost, paměť i trávení a také zhoršuje sexuální funkce.
„Někteří jedinci by bez alkoholu neměli sex vůbec a někteří by se bez alkoholu ani nenarodili. V České republice není možné bez alkoholu podnikat prakticky nic, nejen sex, ale není možné se bavit, slavit a ani chodit na fotbalová utkání. Bez alkoholu dokonce není někdy možné řídit auto a ani provozovat vodáctví,“ uvedl primář Popov v mírně nevážném tónu.
Mezi vážná varování ale podle něj patří fakt, že se na alkohol umírá.
„Patříme mezi nejrizikovější oblasti. Centrální a východní Evropa patří mezi země, kde se na alkohol umírá. U žen je to okolo osmi procent a u mužů okolo 17 procent rizik úmrtí spojených alkoholem,“ řekl Popov. Ročně v ČR umírá v důsledku konzumace alkoholu asi 6500 lidí.
Suchej únor
Co udělá s vaším tělem sklenka červeného a sklenka bílého vína denně?
27. 07. 2021 | Doba čtení 6 minut
Před pěti lety rozvířila média videa britské šéflékařky Sally Daviesové, která ve svých studiích prokázala, že i sklenička alkoholu – konkrétně vína, i ve velmi malé míře našemu tělu velice škodí. Otřásla tak mýtem o tom, že sklenka vína, zejména červeného, je pro nás zdravá.
Zdroje: www.dailymotion.com, www.prozeny.cz, styl.magazinplus.cz, globe24.cz, www.dailymail.co.uk, lékařka Sally Daviesová
Zatímco jsme všichni nadšeně věřili, že sklenka vína nám prospívá a omlouvali jsme to tím, že „červené víno je dobré na krev“, bílé víno zase, zejména jako střik, na hubnutí, věda šla jiným směrem. Lékařka Daviesová totiž prokázala v mnoha videích, jež jsou dostupná na YouTube pod jejím jménem, že sklenka vína denně nám nejen neprospívá, ale dokonce nám dokáže i ublížit.
Strašák Sally Daviesové
Podle Sally Daviesové může dokonce ne přímo sklenka červeného vína, ale jeho větší množství denně způsobit zhoubné nádory. Riziku jsou vystaveny více ženy. Daviesová tvrdí, že neexistuje žádné bezpečné množství alkoholu. Jak to ale je? Není vše způsobeno jen tím, že je tato britská lékařka zapřisáhlou odpůrkyní jakéhokoli alkoholu?
Je pro naše tělo lepší víno červené, nebo bílé? Zdroj: Profimedia
V pořadu pro BBC tehdy Daviesová uvedla, že si lidé musejí uvědomit skutečnost, že existuje prokazatelné spojení mezi alkoholem a rakovinou. „Není pochyb, že čím víc pijeme alkohol, tím větší nebezpečí výskytu rakoviny hrozí,“ varuje Daviesová, a přitom tvrdí, že pokud lidé vypijí méně než 14 jednotek týdně, ocitají se ve skupině „nízkého rizika“.
„Každým rokem je v Británii diagnostikováno 20 000 nových případů rakoviny, jejímž základem je pití alkoholu. Musíme důsledně dbát na to, aby si to veřejnost uvědomila, seznámila se s rizikem požívání alkoholických nápojů, podobně jako je nutné znát rizika spojená s obezitou a dalšími civilizačními chorobami. Lidé musí mít možnost si zvolit a žít svůj život.“
Sally Daviesová z univerzity v Cambridge Zdroj: Profimedia
Babičky neměly pravdu!
Lékařka rovněž důrazně odmítla názor, že sklenka červeného vína denně má na organismus blahodárný vliv. „To je názor našich babiček, že sklenička červeného vína chrání naše srdce.
Máme k dispozici výsledky opřené o lékařské a vědecké poznatky, ze kterých vyplývá, že lepší činnost srdce u mnoha občanů je důsledkem omezování kouření, kontroly cholesterolu a krevního tlaku.
Rozhodně ne díky konzumaci vína,“ pokračuje Daviesová.
Bílé nebo červené?
Zatímco Daviesová by nás varovala před jakýmkoli alkoholem, existují i lékaři a vědci, jež se alkoholu v rozumném množství nebrání.
„Teorie o míře alkoholu, který tělu neublíží, jsou velmi podařené, řekl bych. Podle mého názoru ale platí i to, že důležitou částí našeho zdraví je i naše zdravá mysl. Takže já osobně bych se alkoholu zcela nevyhýbal, ale samozřejmě jej ani nedoporučuji.
Jedna malá sklenka vína denně, a to jak červeného, tak bílého, nám ale jistě neublíží,“ tvrdí lékař Jaroslav Dohnák, který má bohaté zkušenosti i s léčbou alkoholově závislých. „Víte, ona závislost přichází až mnohem později a důvodem rozhodně není sklenička vína denně.
Lidé, kteří k alkoholu sahají proto, aby se vyhnuli svým problémům, se alkoholiky stanou nikoli z jedné sklenky.“
Víno pro lepší paměť
Umírněné pití vína denně může zlepšovat krevní tlak a snižovat riziko srdeční příhody díky obsahu flavonoidů v hroznech. Jedna sklenka vína denně by rovněž mohla podpořit lidský mozek a paměť. A samozřejmě – přemíra alkoholu zase paměti naopak nepřidá.
Flavanoly, patřící mezi flavanoidy, totiž ochraňují srdeční cévy a zabraňují vzniku chorob, jako například Alzheimerova choroba.
Sally Daviesová, britská lékařka, označila víno za naprosto škodlivé pro naše tělo. Tehdy se zvedla mediální vlna názorů… Zdroj: Profimedia
A jak je to s hubnutím?
Obecně alkohol hubnutí nepomáhá, a není to tak ani u vína. „Přestože mě moje žena přesvědčuje o tom, že bílé víno, zejména střik, jí pomáhá hubnout, já si to nemyslím,“ směje se Jaroslav Dohnák.
Víno, stejně jako každý alkohol, obsahuje kalorie, jelikož hroznový cukr také není nekalorický. Ale lidé, kteří pijí alkohol střídmě a s rozumem, nebývají obézní.
Já jsem zastáncem toho, že sklenka vína přispěje k lepší náladě.“
Víno je dobré i pro diabetiky
Jak uvedla Naďa Slavíková pro ordinaci.cz, sklenka alkoholu denně je podle ní prospěšná, a to zejména pokud jde o kvalitní víno, jež snižuje hladinu cholesterolu, zmenšuje riziko tvorby krevních sraženin a zpomaluje kornatění tepen. „Deci alkoholu po jídle dokonce prospívá i diabetikům.
Pokud máte v pořádku játra, pak sklenka bílého vína nebo piva po obědě nemůže vadit.
Dokonce doporučujeme pivo po jídle, samozřejmě v omezeném množství, tedy sklenku – zrychlí se trávení a játra začnou zpracovávat alkohol a nevyplaví tolik cukru do krve, což je dobré,“ říká edukační sestra Naďa Slavíková pro ordinaci.cz.
Pokud bychom hledali i jiné, další příznivé účinky vína, pak v nich obsažené třísloviny povzbuzují trávení, svědčí sliznici trávicího traktu a mají antibakteriální účinky.
Takže – na zdraví! Ať už červené, nebo bílé.