Česká kávová kultura se za posledních 20 let posunula o velký kus dopředu. Přesto se velmi často setkáváme s kávovými mýty a klamy, které stále mezi lidmi kolují. Rádi bychom alespoň některé z nich uvedli na pravou míru.
K nejrozšířenějším mýtům a předsudkům patří, že robusta je podřadné zrno, které špatně chutná, ať už si někteří myslí, že kysele, a jiní naopak hořce.
O kyselosti nebo hořkosti rozhoduje především stupeň pražení. Čím je káva světleji pražená, tím je primárně kyselejší, čím je tmavší, tím je hořčejší. Robusta může být hořká i kyselá, nicméně díky vyššímu obsahu kofeinu a kyseliny chlorogenové, které mají hořkou chuť, je řazena spíše k hořčejším kávám. Oproti arabice obsahuje také méně cukru.
Robusta má vlastnosti, které se dají dobře využít, například je pěnivější, takže v espressu tvoří pěknou cremu a díky vyšší podílu kofeinu je káva s robustou povzbudivější. Zemité chuťové vlastnosti dodávají kávovým směsím specifickou chuť a v neposlední řadě také příměs robusty snižuje cenu kávy. Nižší cena zrna však nemusí znamenat nižší kvalitu.
Kávovníky robusty (Coffea robusta) jsou odolnější, dříve plodí a pěstují se v nižších nadmořských výškách, tedy jednodušších podmínkách pro pěstování i pro velkopěstitele, což jsou všechno faktory snižující cenu. Kvalitní zrna robusty se také dají jen stěží vizuálně odlišit od některých druhů arabik.
2) Káva nesmí být přepražená
Co přesně znamená přepražená káva?
Káva se praží v různých stylech pražení, které vycházejí z toho, jak dlouho a při kolika stupních se zrna praží. Výsledkem jsou podle jednotlivých kategorií zrna od světlých po tmavé, vždy se svými specifickými vlastnostmi, které jsou pro daný styl pražení legitimní.
Stále platí zjednodušené pravidlo: čím je káva světlejší, tím je kyselejší, čím je tmavší, tím je hořčejší.
Kávu tedy vybíráme na škále pražení podle svých chuťových preferencí. Ať už se pohybujete na jakékoli straně spektra, není to špatně. Chybou ovšem je, pokud budeme kvůli mylnému přesvědčení o tzv.
přepražené kávě kupovat kávu světle praženou, respektive, abychom dodrželi názvosloví, tak kávu nedopraženou, a pak byli nespokojení s její přirozenou aciditou, která nám nechutná a v kávě ji nechceme.
3) Ristretto má více kofeinu než espresso
„To je teda síla!“ Taky reagujete podobným způsobem po vypití ristretta? Je to logické, tato káva je opravdu velmi výrazná. Nicméně lidé většinou nerozlišují chuťovou výraznost a množství kofeinu, což jsou dva odlišné aspekty.
U ristretta se jedná o čistý extrakt kávy, proto je chuťově výraznější, fakticky se ale jedná o kávu s minimem kofeinu. Kofein se totiž při extrakci začíná vyplavovat (extrahovat) až po cca 11 vteřinách, což je čas kdy přestává do šálku natékat ristretto a začíná natékat espresso.
4) Správný tlak na espresso je 15 barů
Nedivíme se, že si to lidé myslí. Když zkusíme vyhledat kávovar v nejpoužívanějším srovnávači cen, drtivou většinu kávovarů najdeme s 15 bary. Reklama jedné značky kávovarů dokonce tvrdí: „Věděli jste, že jediný správný tlak pro espresso je 17 barů?“. Nezasvěcený člověk pak lehce nabyde dojmu, že čím více barů kávovar dosáhne, tím lepší je to stroj.
Ideální tlak je 9 barů. Proč tedy výrobci nabízejí kávovary ve stylu čím víc barů, tím lépe? Je to jednoduché, nutí je k tomu co nejnižší rozměry a cena kávovaru.
Kávovary musí být co nejmenší a ceny co nejnižší. Proto se do domácích kávovarů používají levnější a menší vibrační čerpadla. Ta ovšem neumí regulovat tlak, který se potom musí brzdit na výstupu přetlakovým (dvojitým) sítkem v páce.
Vyšší tlak má za následek rychlejší extrakci a tedy i nevýraznou chuť espressa.
Pokud už kávovar s 15 bary máte, naučte se s vyšším tlakem alespoň trochu pracovat. Podívejte se na naše video, jak má vypadat správná extrakce a snažte se jí docílit.
5) Na kvalitní espresso je potřeba 7 gramů kávy
V tomto případě nejde přímo o omyl, ale spíše přežitek. Pravdou je, že espresso pod 7 gramů není espresso. Jaká je tedy správná gramáž na espresso? Podle našich zkušeností záleží na stylu pražení, protože čím je káva tmavěji pražená, tím jí stačí méně pro správnou extrakci a výraznou chuť, a naopak.
Espresso z tmavě pražené kávy připravujeme mezi 7 až 8 gramy, ze středně pražené mezi 8 a 9 gramy a u světle pražených zrn používáme 9 až 10 gramů na espresso. U domácího espressa je potřeba gramáž navýšit o cca 1 až 2 gramy na jedno espresso, a to kvůli vyššímu tlaku domácích přístrojů.
Další tipy pro nastavení správné extrakce najdete v našem samostatném článku.
6) Bezkofeinová káva je zdravá
Kupujete bio produkty, snažíte se žít zdravě, kupujete si bezkofeinovou kávu? Otázka zní, jestli je bezkofeinová káva opravdu zdravější.
Odstraňování kofeinu je složitý a nákladný proces a vždy pozmění chuť, vůni a vlastnosti kávových zrn. Jestliže chcete pít kávu bez kofeinu a ristretto (bod 3.) pro vás není řešením, doporučujeme věnovat pozornost zpracovatelským procesům.
Kofein se odstraňuje přímými a nepřímými metodami:
a) Trygliceridem, chemickým rozpouštědlem přidaným do lázně z kávových olejů získaných z použité kávy, v níž se předem namočená zrna za vysokých teplot louhují. Následně je olej s trigliceridy, který bude ještě opakovaně používán, ze zrn odstraněn, zrna jsou sušena a expedována.
b) Ve Švýcarské vodní lázni. Tento alternativní proces odstraňování kofeinu probíhá zcela bez organických rozpouštědel pouze za použití horké vody a aktivního uhlíku.
Zelená zrna se louhují v zahřátém nasyceném kávovém roztoku, do něhož se kofein přirozeně vyextrahuje, přičemž většina aromatických a chuťových složek v zrnech zůstává.
Kávový roztok bez zrn je následně filtrován přes filtr s aktivním uhlíkem, který molekuly kofeinu vychytá. Postup se několikrát opakuje až do úplného odstranění kofeinu.
c) Metodou CO2. Kofein je odstraňován ve speciálních tlakových komorách bez použití chemie, pouze za pomocí vody, superkritického oxidu uhličitého (ve skupenství mezi tekutinou a plynem), vysoké teploty a tlaku.
Kofein se z napařených zrn rozpustí v natlakovaném a zahřátém oxidu uhličitém, přičemž molekuly zodpovědné za chuť a aroma a další látky zůstanou v zrnech, protože jsou v CO2 nerozpustné.
Z oxidu uhličitého se kofein zpětně získává pro další využití „promytím“ vodou.
Bezkofeinová káva Dopraženo! je zpracovaná metodou s využitím CO2.
7) Kávu uchovávejte v mrazničce nebo ledničce
Kávě nejvíce škodí kontakt se vzduchem, vlhkostí, pachy. Lednice je zdrojem všech uvedených. A mraznička? Tam je sice nižší riziko pachů, ale ihned po vyndání z mrazničky se káva orosí díky prudkému výkyvu teploty.
Tím dochází k extrakci za studena a káva může začít plesnivět. Pokud si chcete uchovat chuť čerstvé kávy co nejdéle, doporučujeme si koupit dózy na kávu. Více o způsobu skladování najdete v našem článku o skladování kávy.
4 nejrozšířenější mýty o kávě s mlékem
- 13 dubna, 2021
- Zajímavosti
Sotva se uklidnily boje o to, jestli je káva zdravá, máme tu další. Mléko a káva tvoří nerozlučnou dvojici minimálně jedno století. Milovníci kávy se rozdělili na dva zarputilé tábory. Jedni si kávu bez mléka neumí představit, druzí mají zase za to, že kávě ničí chuť a dělá ji nezdravou. První začínají den s šálkem cappuccina, macchiata nebo flat white. Ti druzí zase zbožňují kávu černou jako noc.
Pojďme se oprostit od chuťových preferencí, protože kolik lidí, tolik chutí. Zaměřme se na to, co se dá objektivně posoudit. Rozebereme si tedy 4 nejrozšířenější mýty o kávě s mlékem a pokusme se oba znepřátelené tábory usmířit.
Mléko v kávě dělí milovníky kávy na dva tábory
Mýtus 1: Káva s mlékem není dobrá na lačný žaludek
Pomyšlení na šálek kávy je pro mnohé z nás jedinou příčinou, která nás spolehlivě dostane ráno z postele včas. Jak ale ranní potřebu kávy zvládá náš prázdný trávicí trakt a který způsob konzumace je k němu vlídnější?
Každý desátý Čech podle průzkumů po ukončení růstu vypíná enzym laktázy, která má za úkol štěpit mléčné cukry, tedy laktózu. Stále častěji se také objevuje přímá alergie na bílkovinu kravského mléka.
Tyto problémy většinou nezpozorujeme na konzumaci zpracované laktózy v sýrech či jogurtech, ale spíše na samotném mléce, kterým si zjemňujeme kávu.
A takto servírovaná káva poránu na prázdný a citlivý trávicí systém dokáže konzumenta s těmito problémy nepříjemně potrápit.
Co však způsobuje skutečný problém? Káva nebo mléko? Naproti tomu totiž jiní citlivější jedinci mohou po černé kávě na lačno pocítit obtíže jako je pálení žáhy nebo křeč v žaludku.
Tu má na svědomí kyselina chlorovodíková, kterou začne žaludek v očekávání potravy uvolňovat. Pokud se mu však s kofeinem potrava nedostane, nepříjemné překyselení je nasnadě.
Ne nadarmo nám babičky radili, abychom pálivou žáhu zapíjeli mlékem – pokud totiž netrpíte zmíněnou nesnášenlivostí, může trocha mléka v kávě právě od těchto problémů ulevit.
Vědecky nebyla u zdravých jedinců prokázána žádná souvislost mezi pitím kávy s mlékem a trávicími obtížemi. Pokud tedy po kávě s mlékem problémy zaznamenáte, mohlo by se jednat o zatím latentní intoleranci laktózy. I tak můžete zkusit nahradit mléko dnes už snadno dostupným mlékem bezlaktózovým. Žaludek vám bude vděčný a oblíbené chuti se nemusíte zříkat.
Pokud trpíte intolerancí laktózy, existují alternativy mléka, které šálek kávy také zjemní. Podobnou chuť ani konzistenci ale nečekejte. Jsou to tyto:
- Mandlové mléko
- Rýžové mléko
- Sójové mléko
- Kokosové mléko
- Ovesné mléko
Mýtus 2: Káva s mlékem způsobuje rakovinu
Strašák rakoviny uvrhl v některých výzkumech stín i na kávu s mlékem, zejména pak v souvislosti s rakovinu slinivky. Žádná souvislost mezi konzumací kávy a zvýšeným rizikem rakovinového bujení však nebyla prokázána.
Skutečné a prokazatelné riziko představuje pro slinivku kouření, které kávový rituál některých klasiků ještě stále doprovází.
Dalším případným rizikovým faktorem může být teplota konzumovaných tekutin. Pitím nápojů s teplotou nad 65° totiž můžeme poškozovat jícen. Přidáním mléka proto můžeme teplotu kávy okamžitě snížit a jícen tak lépe chránit.
A co na to tedy žlučník a slinivka? K naší útěše jsou vyvráceny domněnky o kávě a rakovině, a naopak byly prokázány pozitivní vlivy na prevenci celé řady jiných onemocnění jako jsou kardiovaskulární choroby nebo diabetes druhého typu.
Ani přítomnost mléka v kávě není v tomto ohledu prokazatelně škodlivá. Na pozoru by se měli mít jen ti, kteří již nějakým typem onemocnění slinivky či žlučníku trpí. Pokud je totiž funkce slinivky snížená, produkuje pak méně enzymů trypsinu a lipázy, které se podílí na štěpení mléčného cukru i bílkoviny.
Oslabený žlučník zase může reagovat na živočišný tuk v mléce. Nedostatek žluči a trávicích enzymů pak může mít za následek zatížení dvanáctníku a dále ve střevě způsobit nadýmání či zácpu.
Jste-li však zdraví, samotného poškození žlučníku či slinivky popíjením kávy s mlékem se obávat nemusíte.
Mýtus 3: Káva s mlékem snižuje účinky kofeinu
Jedním z mýtů je také tvrzení, že mléko potlačuje účinky kofeinu. Pravdou ale je, že samotné mléko tak mocné není.
Mléko pouze přispívá k pomalejšímu nástupu účinků kofeinu a jejich pozvolnějšímu odbourávání tím, že mléčný tuk na žaludeční sliznici zpomaluje vyprazdňování žaludku.
Proto je pak kofeinový „náběh“ plynulejší. Děje se tak ale úplně stejně i v případě, že si k samotné černé kávě dopřejeme třeba zákusek.
Pokud tedy potřebujete okamžitě nakopnout dávkou kofeinu v extrémnějším množství (např. s pomocí nejsilnější kávy na světě Black Insomnia), mléko si do šálku nepřidávejte.
Mýtus 4: Mléko v kávě likviduje antioxidanty
Káva patří mezi nejvýznamější zdroje antioxidantů. Ty neutralizují volné radikály a oddalují stárnutí díky fenolům, jako je např. kyselina chlorogenová.
Ta je v hojné míře zastoupena jak v pražené, tak i zelené kávě.
Ta má i další nesporná pozitiva – po jejím užití dochází ke snižování krevního tlaku, působí jako antioxidant a napomáhá ke zlepšení činnosti mozku.
Vlevo pražená zrnka, vpravo nepražená, zelená káva
Aby káva o antioxidanty nepřišla, je nutné dodžet správný postup při pražení kávy. Nesprávným postupem lze antioxidační látky v kávě stoprocentně zničit. Vhodné je lehké až střední pražení.
Jak je to tedy s antioxidanty v konfrontaci s mlékem? Bylo zjištěno, že mléčná bílkovina se váže na antioxidanty a tím může snižovat jejich vstřebatelnost. Ale žádný strach, tato vazba se v procesu trávení rozpadá, takže by mléko na využitelnost antioxidantů ve výsledku nemělo mít zásadní vliv.
Pozor byste měli dávat při konzumaci kávy pražené na tmavé pražení. Ta nejen že ztrácí zmíněné antioxidanty, ale může obsahovat karcinogenní látky.
Tmavě pražená káva (v pravé části) může obsahovat karcinogenní látky
Mléko do kávy ano nebo ne?
Je to vlastně velice snadné. Pokud se nemusíte omezovat kvůli zdravotním obtížím, můžete s klidem zůstat na té straně kávové společnosti, která je vám bližší. Chuť samotné kávy si bezesporu vychutnáte jedině v její černé a správně připravené podobě.
Ať už preferujete černou kávu nebo její mléčné varianty, konzumace kávy je spojena především se zdravotními benefity.
Pokud denně vypijete do 4 šálků kávy (do 408 mg kofeinu), snižujete riziko úmrtí na srdeční choroby ve srovnání s lidmi, kteří kávu nepijí.
Navíc – podle posledních výzkumů je kofein prevencí proti Alzheimerově chorobě, kterou dokáže do jisté míry i léčit.
Káva a její vliv na zdraví
Někdo se bez kávy neprobudí, jiný nemůže fungovat během dne a další prostě jen miluje její chuť. Káva je skutečným fenoménem, lidským potěšením i prostředkem, jak znova pocítit příval energie během náročného dne.
Obsahuje kofein, to všichni víme, ale víme přesně, jaký má káva vliv na naše zdraví? Kolik jí denně můžeme vypít, aby nám to neškodilo? A co přesně s námi dělá onen tajemný kofein? Je káva opravdu drogou, na které můžeme být závislí? Dejte si šálek vaší oblíbené kávy, pohodlně se usaďte a odhalte s námi veškerá tajemství vlivu kávy na lidské zdraví. Abychom porozuměli tomu, co se děje v našem těle po vypití šálku kávového nápoje, měli bychom vědět něco o kofeinu. Tento alkaloid je známý především pro svou schopnost stimulace lidského nervového systému a srdeční činnosti. Díky tomu se stal nejrozšířenějším stimulantem na světě a lidé jej hojně využívají k tomu, aby potlačili únavu a probouzeli bdělost. Tvrzení, že káva dodává energii, je tedy nepravdivé. Kofein obsažený v kávě pouze stimuluje nervový systém a my máme pocit, že máme více energie. Ve společnosti se objevuje mnoho mýtů o škodlivosti kofeinu a stále více lidí přesvědčuje jiné o tom, že pití kávy škodí. Studie však tvrzení o negativním vlivu pití kávy nepotvrdily. Naopak se potvrdilo, že lidé, kteří pijí kávu, jsou méně ohroženi rizikem Parkinsonovy choroby v porovnání s těmi, kteří si tento nápoj nedopřejí vůbec. Kofein má také pozitivní vliv u cukrovky druhého typu. 
Částečně je mu přisuzováno dokonce i to, že může být prevencí proti Alzheimerově chorobě. I když jsou tyto informace pro milovníky kávy jistě potěšující, je potřeba také upozornit, že všechny tyto pozitivní vlivy platí pouze, pokud to s kávou nepřeháníte. Kávu byste měli pít s mírou a nepřekračovat denní doporučenou dávku kofeinu. Mnozí totiž obviňují kofein z toho, že zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob. Vědci však toto nařčení nepodporují.
Dokázalo se, že pokud kávu pijeme v přiměřeném množství a jsme zdraví, riziko problémů se srdcem nebo s vysokým krevním tlakem pití kávy nijak negativně neovlivňuje. Kolik šálků kávy si tedy můžeme dopřát a jaká je doporučená denní dávka kofeinu? Odborníci doporučují vypít maximálně pět šálků kávy denně a denní dávka kofeinu by neměla překročit 400 mg.
Člověk by si řekl, že množství kofeinu, který denně dodáme tělu konzumací kávy, nejvíce ovlivňuje počet šálků, které vypijeme. Do jisté míry je to pravda, ale nejvíce ovlivňuje celkové množství kofeinu způsob přípravy a druh kávy. Velmi důležité je i namletí. Obecně se dá říci, že čím jemněji jsou kávová zrna umletá, tím více kofeinu najdeme v hrníčku oblíbeného nápoje.
Velmi podstatná je i doba louhování, proto nejvíce kofeinu je v kávě připravované v džezvě a ve filtrované kávě. Když také porovnáme větší espresso lungo a maličké chuťově výrazné ristretto, překvapivě je více kofeinu v espresso lungo, protože při jeho přípravě byla káva extrahována pomaleji.
Pokud se zaměříme na druh kávy, pak Robusta, která se nachází v levnějších kávových směsích a také v rozpustných kávách, obsahuje kofeinu více než kvalitní káva typu Arabika.
Pro lepší představu, šálek filtrované Robusty má obsah kofeinu v rozmezí od 140 do 200 mg a šálek filtrované kávy typu Arabika pouze 80 až 130 mg.
Obsah kofeinu v rozpustné kávě je pak asi 90 mg, v ristrettu naleznete přibližně 75 mg a po vypití espresso lungo dodáte do těla asi 150 mg kofeinu.
I když se kofein považuje za drogu, protože na něm vzniká závislost, určitě se neděste. Pokud pijete kávu denně a váš denní příjem kofeinu je nad hranicí 100 mg, pak jste již pravděpodobně na kofeinu závislí. Nejste to však jen vy, ale i podstatná část moderní společnosti, která přiznává, že bez ranní kávy nemůže fungovat. Pokud kávu pít přestanete nárazově, mohou se objevit lehké abstinenční příznaky v podobě únavy, bolesti hlavy i mírné deprese. Ty však velmi brzy ustanou, většinou se jedná pouze o pár dní. Čekáte miminko, milujete kávu a všichni vás straší, že káva v těhotenství je absolutní tabu? Nevěšte hlavu. Konzumace kávy v rozumné míře (do 150 mg za den) neškodí budoucí mamince ani děťátku, tak zní závěr vědeckých studií. Kávu si tedy v těhotenství klidně dopřejte, ale zjistěte si, kolik miligramů kofeinu obsahuje šálek kávy, kterou jste zvyklá pít. Alternativou také může být vypít denně pouze jednu kávu s kofeinem a ostatní šálky už si dát bez kofeinu. Nezapomínejte ani na to, že kofein neobsahuje jen káva, ale nachází se také v kole nebo v hořké čokoládě. 
Chcete, aby vaše káva byla tou nejzdravější variantou? Bude stačit, když se budete řídit tím, co platí i u jídla. Nejzdravější jsou vždy čerstvé potraviny. Naopak polotovary plné konzervantů, barviv a dalších zbytečně přidaných látek se řadí mezi jídla, které vám váš lékař nedoporučí.
S kávou je to stejné. Nekupujte si kávu instantní, předem namletou nebo v kapslích, ale dopřejte si kávová zrna, která si doma sami umelete. Šálek lahodné kávy pak připravujte pomocí kvalitního kávovaru, plnoautomatického, který má i zabudovaný mlýnek, nebo pákového.Bez kofeinu by nevzniklo mnoho dobrého, ani tento článek. Autor tohoto článku vypil během psaní přesně 4 šálky kávy.
Stres a úzkost: Poradíme vám, jak se snadno zbavit nepříjemných pocitů
Připravili jsme si pro vás několik tipů, jak se zbavit stresu a úzkosti. Zvládne to každý!
Cvičení
Fyzická aktivita je zkrátka, ať už se nám to líbí nebo ne, jednou z nejúčinnějších zbraní proti stresu a úzkosti. Nejlepšího účinku dosáhnete, pokud budete cvičit pravidelně.
Důvodů je hned několik:
Stresové hormony: Fytická aktivita vašemu tělu pomáhá snižovat hladinu stresových hormonů, jakým je např. kortizol. Navíc také do těla uvolňuje endorfiny, které vám mohou zlepšit náladu a které jsou mimo jiné také „přírodním lékem na bolest“.
Spánek: Cvičení je také úzce spojeno s kvalitním spánkem. Kvalita vašeho spánku může být negativně ovlivněna stresem a úzkostí, fyzická aktivita ji ale pomáhá výrazně zlepšit.
Sebevědomí: Když pravidelně cvičíte, tak se zkrátka cítíte mnohem lépe i ve svém těle, což pozitivně ovlivňuje sebevědomí a následně i celkové duševní zdraví.
Cvičení nemusí být něco, do čeho se budete každý den nutit. Zkuste najít takový typ pohybu, který vás bude bavit. Můžete jít na procházku, přihlásit se na hodiny tance nebo jógy. Aktivity, které zahrnují opakující se pohyby, jako jsou např. procházka nebo běh.
Zapalte si svíčku
Svíčky jsou sice už v boji proti stresu takové klišé, to ale neznamená, že nefungují! Právě naopak. Svíčkou provoněný pokoj může s vaším duševním zdravím udělat divy. Je také důležité, jakou vůni si vyberete. Jako antistresové vůně fungují nejlépe:
- levandule
- růže
- vertiver
- bergamot
- heřmánek
- neroli
- kadidlo
- santalové dřevo
- ylang ylang
- pomeranč
- pelargónie
Snižte příjem kofeinu
Kofein je stimulant, který můžete najít v kávě, některých čajích, čokoládě a energetických nápojích. Jeho nadměrné množství může způsobovat stavy úzkosti.
Ideální příjem kofeinu je individuální, záleží zkrátka na konkrétním člověku. Všeobecně platí, že pokud se po konzumaci kofeinu cítíte úzkostlivě, měli byste jeho příjem snížit.
Některé studie dokazují, že káva může být i zdraví prospěšná, ale nic by se zkrátka nemělo přehánět. Všeho moc škodí.
Černé na bílém
Skvělý způsob, jak se zbavit stresu a úzkosti, je také psaní. Pokud nemáte zrovna spisovatelské nadání, nezoufejte. Tento tip je opravdu pro každého.
Jedním z nejoblíbenějších způsobů, jak se pomocí pera a papíru zbavit nepříjemných psychických stavů, je sepsání si několika věcí, za které jste vděční, může to být zdraví, rodina, domácí mazlíček nebo třeba i jen slunečné počasí.
Uvědomění si toho, za co jsme v životě vděční, nám pomáhá soustředit se na to pozitivní v našem životě, a tak i snižovat hladinu stresu.
Žvýkačka
Ač to někoho může překvapit, spolehlivým zabijákem stresu je i obyčejná žvýkačka. Tento způsob úlevy od úzkosti a dalších nepříjemných pocitů je jedním z nejrychlejších.
Studie dokazují, že lidé, kteří zvýkají žvýkačku, jsou na tom zkrátka duševně lépe než ti, kteří to nedělají.
Jedním z možných vysvětlení je to, že žvýkání způsobuje mozkové vlny podobné těm, které se objevují u uvolněných lidí. Dalším vysvětlením může být to, že žvýkání podporuje přívod krve do mozku.
Naučte se říkat NE
Ne všechny stresory můžete ovlivnit, ale některé přece jen ano. Nenechte se zbytečně tlačit do věcí, které negativně ovlivňují vaši duševní pohodu. Naučte se říkat ne.
Tento tip je zejména pro lidi, kteří si toho na sebe berou více, než zvládnou, a zbytečně se pak cítí zahlceni. Před tím, než na něco kývnete, se dobře zamyslete nad tím, jestli na to máte prostor a jestli to zvládnete.
Zdroj: Healthline
KAM DÁL: Keanu Reeves: Po letech zármutku konečně našel tu pravou