Česká republika aktuálně patří do nechtěné špičky – mezi země s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy v Evropské unii.
Statistiky hovoří jasně. Počet případů klíšťové encefalitidy, tedy zánětlivého onemocnění mozku způsobeného těmito parazity, se do konce letošního dubna, tedy v době, kdy sezona klíšťat teprve začíná, meziročně zvýšil z 15 na 16.
Možná i proto, že v důsledku omezení kvůli nemoci covid-19 do přírody vyrazili i lidé, kteří jinak zůstávají doma. Teď ale sezona vypukla naplno a aktivita klíšťat je už na vrcholu.
A protože se očekává, že na dovolenou do tuzemské přírody se letos vypraví více lidí než obvykle, je pravděpodobný i větší výskyt nemocí přenášených klíšťaty.
Když zůstaneme u klíšťové encefalitidy – počet jejích případů už stejně v minulosti rostl. Před rokem jí onemocnělo 774 pacientů, tedy nejvíce za posledních osm let. V České republice je proti klíšťové encefalitidě očkováno pouze 29 procent obyvatel.
„V sousedním Rakousku, kde byla podobná situace jako v ČR, proběhla rozsáhlá vakcinace a nyní je počet hlášených případů zhruba pětkrát nižší.
Považuji za důležité připomenout, že s narůstajícím věkem probíhá onemocnění závažněji, s komplikacemi i možností úmrtí, proto by měly být očkovány osoby všech věkových skupin,“ říká vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.
Podle jeho slov je u nás tolik nakažených z několika důvodů. Podobně jako u chřipky jsou mnozí přesvědčeni, že se jich klíšťová encefalitida netýká „To je ale velký omyl. Řada lidí také velmi podceňuje závažnost klíšťové encefalitidy, která se již vyskytuje prakticky na celém našem území,“ upozorňuje doktor Kynčl.
Nákaza i ve městech
Klíšťata mají na svědomí i další nebezpečnou nemoc – přenášejí lymeskou borreliózu, která se také vyskytuje prakticky na celém území České republiky. Borrelióza je v časných fázích infekce velmi dobře léčitelná antibiotiky. Musí se ale opravdu začít léčit včas. Pokud je odhalena pozdě nebo je neléčená, na antibiotickou léčbu reaguje neochotně.
Terapie se musí opakovat a prodlužovat, v některých případech přetrvávají následky ve formě neurologických a kloubních postižení. Lymeskou borreliózu přenáší až pětina dospělých klíšťat (samic), u nymf je promořenost 10 až 15 procent. Oproti tomu klíšťovou encefalitidu přenáší v ohnisku asi jedno procento klíšťat.
Ve městech se klíšťata vyskytují stále spíš vzácně, ale existují výjimky. Odborníci našli tyto parazity přímo v městských rekreačních parcích a příměstských „zelených“ aglomeracích. A také tam jsou promořena zárodky nemocí. Obyvatelé měst tedy nejsou mimo nebezpečí.
Klíště pošlete vyšetřit
Přece se kvůli nebezpečným klíšťatům nebudeme zavírat doma, řeknete si. To určitě ne. Ale prevence je tedy v tomto případě důležitá.
Když si chceme přírodu příjemně a bezpečně užít, neměli bychom zapomínat na používání repelentů. A také na vhodné oblečení. Jsou jimi dlouhé světlé kalhoty, na kterých je klíště dobře patrné. Po návštěvě rizikového prostředí, v němž se vyskytují klíšťata, je třeba se dobře prohlédnout.
Pokud ruka narazí na malou kuličku přisátou ke kůži a vy chcete mít jistotu, že jste nebyli napadeni infikovaným parazitem, můžete malého roztoče poslat na vyšetření do laboratoře.
Najít si je můžete na internetu, bude vás to však obvykle stát mezi jedním a dvěma tisíci korunami, za které dostanete výsledky testů na klíšťovou encefalitidu, lymeskou borreliózu, případně i další nemoc – anaplazmózu (o ní čtěte více na následující stránce).
Vyšetření probíhá pomocí molekulárních metod, kdy se detekuje patogen specifickou nukleovou kyselinou.
Nakažlivý „polibek“
Jak vlastně k nákaze dochází? „Přisáté klíště uvolní po zakousnutí do kůže spektrum látek a s nimi i nebezpečné patogeny. V případě encefalitidy to je virus, který toto onemocnění způsobuje.
Virus se nejprve rozšíří do buněk v bezprostředním okolí místa přisátí, během krátké doby začne pronikat do mízních uzlin, kde se pomnoží, a poté putuje dál do organismu. Nejnebezpečnější je postižení mozku a dalších částí centrálního nervového systému.
K proniknutí virů do těla člověka stačí přisátí trvající dvě hodiny,“ varuje Rastislav Maďar, člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a předseda Koalice pro podporu očkování.
Doba přisátí klíštěte je velmi důležitým faktorem – čím dříve je klíště odstraněno, tím menší je riziko přenosu nákazy na člověka. Borreliovou nákazu přenesou klíšťata na člověka za 24 hodin od přisátí, virus klíšťové encefalitidy však už za dvě hodiny.
Nejlepší prevence
Podle slov docenta Maďara je očkování proti klíšťové encefalitidě možné po celý rok. „Rodiče mají tendenci nechat vakcinovat své děti, to je samozřejmě v pořádku. Potíž je však v tom, že často zapomínají na sebe.
Přitom klíšťová encefalitida má u dospělých horší průběh a může zanechat řadu trvalých následků vedoucích až k plné invaliditě.
Nejvíc ohroženou skupinou jsou ale senioři, proto by se měli chránit prioritně oni,“ doplňuje doktor Maďar.
Při očkování se podávají tři dávky vakcíny, které obvykle bývají rozloženy na období více než roku. Ochrana proti onemocnění nastupuje asi dva týdny po podání druhé dávky.
V letních měsících, kdy jsou klíšťata vysoce aktivní, odborníci doporučují zkrácené vakcinační schéma. To proto, aby ochranný účinek nastoupil co nejdříve. Druhá dávka se tedy podává už čtrnáct dní po první dávce, takže ochranný účinek začíná po dalších čtrnácti dnech. Třetí očkování následuje po roce. Pokud se tedy nyní rozhodnete pro očkování, ochranu získáte za měsíc.
„Dalším důvodem, proč je počet nakažených v České republice tak vysoký, je neobnovení očkování (tzv. revakcinace) po třech až pěti letech. Už na první přeočkování dorazí pouze čtvrtina naočkovaných. Tři nebo pět let je relativně dlouhá doba, lidé na přeočkování zapomenou, někdo ani neví, že je přeočkování nutné,“ dodává Rastislav Maďar.
Pojišťovny přispívají
Vakcína proti klíšťové encefalitidě u nás není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, ale zdravotní pojišťovny na ni přispívají z fondu prevence.
„Dá se předpokládat, že většina z nás bude kvůli koronavirové pandemii trávit letošní léto v tuzemsku, proto klientům doporučujeme, aby toto očkování opravdu nepodcenili,“ říká tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR Hana Kadečková. Dospělí mohou čerpat příspěvek až 500 Kč a děti až 1000 korun.
Rozdíly proočkovanosti proti klíšťové encefalitidě u nás a ve světě
Vyčkejte prosím. Objednávka se zpracovává
Česká republika má pořád suverénně nejvyšší výskyt případů klíšťové encefalitidy z celé Evropské unie. Více případů infekce hlásí už jen Rusko. Tam se však daří výskyt nemoci v posledních letech i díky očkování redukovat.
Proočkovanost ruské populace v rizikových oblastech se pohybuje až na úrovni 72 %. Na alandských ostrovech patřících Finsku je proočkovanost až 65%, v Lotyšsku téměř 40 %.
V České republice má proočkovanost mírně stoupající charakter, podle posledních průzkumů z roku 2013 je na úrovni 23 % (GfK), na redukci případů to však zdaleka nestačí.
Pozitivní efekt vysoké proočkovanosti populace je známý již dlouhá léta ze sousedního Rakouska, nově je významně vidět i v zemích Pobaltí, kde došlo k meziročnímu poklesu hlášených infekcí.
Ohrožení jsou především mladší a starší ročníky
Nejvíc případů klíšťové encefalitidy se v loňském roce vyskytlo v Evropě ve věkové kategorii 45 – 64 let, hned na druhém místě byla kategorie seniorů nad 65 let věku, ve které je však proočkovanost nejnižší.
Případy úmrtí následkem této infekce hlásili vedle České republiky ještě i Litva, Rakousko a Německo. Jednalo se o neočkované osoby. Tato infekce se však vyskytuje i v dětském věku, každoročně v ČR více než 130 případů.
U velké části postižených dětí způsobuje virová meningitida následné dlouhodobé poruchy koncentrace, poruchy paměti, nespavost, chronické bolesti hlavy, vedoucí k zhoršení prospěchu ve škole.
Letos se očekává nárůst případů
V loňském roce byl na mnoha místech ČR sníh ještě o Velikonocích, vyskytovaly se povodně, léto bylo horké a suché – to vše klíšťatům nevyhovuje. Přesto jsme pozorovali meziroční nárůst případů klíšťové encefalitidy téměř o 10 % na 625 potvrzených případů. Letošní mírná zima určitě přispěje k tomu, že riziko nákazy bude ještě větší.
Onemocnění hrozí i osobám cestujícím do našich zemí
Klíšťová encefalitida se stává i nemocí cestovatelů. V rizikových oblastech se nakazilo již několik turistů bydlících v neendemických oblastech.
Jsou známé případy turistů pocházejících z Francie, USA, Kanady, Holandska, Belgie, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska nakažených v Rakousku, Německu, Švédsku, Finsku, pobaltských zemích a dokonce u jednoho Angličana i v České republice.
Odhaduje se, že importované případy se v Německu podílejí na celkovém počtu infekcí hlášených až z 10 %. Z deseti zemí s největším přílivem zahraničních turistů patří polovina mezi země s výskytem klíšťové encefalitidy, na prvním místě je Francie.
Nově bylo potvrzené zařazení Bulharska mezi endemické země s případy infekce i v okolí Blagoevgradu, Plovdivu a Burgasu. Rizikové oblasti přibývají i na severním, středním a jižním Slovensku a dokonce i na západě Slovinska. V loňském roce se na Slovensku vyskytlo i 11 alimentárních případů po konzumaci nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků. V České republice jich bylo za stejné období 5.
Buďte opatrní při domácí turistice
Platí to i v rámci jednotlivých zemí – obyvatelé méně rizikové části se často nakazí na dovolené v jiné části vlastní země. Až 66 % Němců a polovina Rakušanů stráví alespoň jednu dovolenou v roce v jiné části své země. Jen v Německu je přitom známých 141 rizikových oblastí.
Nadále se rozšiřují ohniska nákaz na severu Evropy, včetně tří Skandinávských zemí. Případy infekce např. přibývají kolem hlavního města Švédska Stockholm. Nemoc proniká podél údolí řek i do alpských částí Rakouska (Tyrolsko, Salzburg), z přilehlých oblastí Švýcarska směrem na západ a na jih (až k Lausanne) a do východní Francie, kde se předtím nevyskytovala.
Rizikové oblasti se neustále zvětšují
Na rozšiřování přírodních ohnisek nákazy se podílí ptactvo, divoká i domácí zvířata (dobytek, kozy). Infekci přenáší nejen dospělé klíště, ale i nižší stádium tzv.
nymfa, kterou na těle lehce přehlídneme. V mnoha oblastech je počet nymf v přírodě mnohem vyšší než dospělých klíšťat.
I proto si nemalá část trvale postižených pacientů není vědoma předchozího přisátí klíštěte.
Jako rizikové jsou charakterizovány např. kempování, lezení, ale i hraní golfu nebo pití nepasterizovaného mléka. Z principu přenosu nemoci však stačí jen vystoupit z auta do trávy.
K nejrizikovějším skupinám s nejvyšším výskytem trvalých následků patří senioři bydlící na stejném místě celý život, kteří nejsou ochotní reagovat na rozšíření klíšťat očkováním. Argument: „dělal jsem to stejné celý život“ je potom lichý.
Člověk se měnícím podmínkám musí přizpůsobovat, využívat ke své ochraně možnosti moderní medicíny. Vitamín B ani česnek nepomohou. Ani repelent nemusí stačit. Klíště se zachytí na oblečení a podleze přes jeho okraj.
I proto klíšťata nacházíme v podpaží, v podkolení jamce nebo dokonce pod spodním prádlem.
„Sběrači“ klíšťat jsou domácí mazlíčci, zejména pejsci a kočky. Ti je mohou klíště nechtěně přinést až do ložnice. Klíště mohou získat ve vysoké trávě, v příměstských parcích a dokonce místy i v městské zeleni.
Světová zdravotnícká organizace (WHO) doporučuje očkováníSvětová zdravotnická organizace doporučuje v oblastech s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy, kam spadá i ČR, očkování všem věkovým kategoriím.
Očkovat lze od 1 roku věku neomezeně, dokud je člověk schopen pohybu v přírodě, u řeky, na zahradě nebo v městské zeleni. Největší riziko závažných trvalých následků je ve věkové kategorii nad 60 let věku.
U nás dostupné vakcíny chrání i před sibiřským a dálné východním typem klíšťové encefalitidy.
Následky nemoci mohou být nezvratné
Proti viru klíšťové encefalitidy neexistuje žádný specifický lék. Léčí se jen příznaky např. horečka, zánět a otok mozku. A tak se stává, že v průběhu hospitalizace na jednotce intenzivní péče se zdravotní stav nemocné osoby neustále zhoršuje.
Z nemocnice tak pacient někdy odchází v horším stavu, než do ní dorazil. Doživotní následky po prodělané infekci zahrnují obrny končetin, hluchotu, slepotu, deprese, problémy s jemnou motorikou prstů, vynechávání paměti a další nepříjemné neuro-psychiatrické obtíže.
Ze všech případů klíšťové encefalitidy se ve statistikách objeví jen ty nejtěžší případy. Mírné formy infekce většinou unikají záchytu.
Z těch případů, které se vzhledem k vážnému průběhu podaří diagnostikovat, končí s dlouhodobými následky více než polovina postižených.
Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.Odborný garant center očkování a cestovní medicíny AvenierČlen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu
Prezident Koalice pro podporu očkování
Chcete se poradit s odborníkem na očkování a cestovní medicínu?Rezervujte si termín konzultace jednoduše online!
Souhlasím Více informací
Tento web ke své funkčnosti používá cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním.
Sezóna klíšťat začala, je nejvyšší čas nechat se naočkovat – O klíšťové encefalitidě
S rostoucími jarními teplotami nastalo období zvýšené aktivity klíšťat a tedy i možnosti onemocnět klíšťovou encefalitidou. Účinnou prevencí proti této zákeřné nemoci je očkování. Pokud jste nestihli očkování v zimě, můžete nyní využít zrychleného očkovacího schématu.
S rostoucími teplotami, které nám přinesl duben, nastalo i období zvýšené aktivity klíšťat a tedy i možnosti onemocnět klíšťovou encefalitidou. Ohroženou skupinou jsou všichni, kteří budou volný čas trávit venku v přírodě. Účinnou prevencí proti zákeřnému onemocnění klíšťové encefalitidy je očkování. Pokud jste nestihli očkování v zimě, můžete nyní využít zrychleného očkovacího schématu.
Klíšťata jsou všude, nejen v lesích
Klíšťata jsou v dnešní době téměř všude. Najdete je v lesích, ale také na loukách, zahradách či v městských parcích. Zabydlují se i ve vyšších nadmořských výškách. Příliš velké teplo a sucho jejich aktivitu snižuje. Naopak vlhké a teplé jaro, babí léto či podzim jsou pro aktivitu klíšťat ideální, stejně tak jako sezóna houbařů.
Riziková skupina č. 1: Děti na letních táborech
Velmi ohrožené během letních měsíců jsou děti, které tráví čas na táborech. Rodiče by proto před tím, než své děti pošlou do přírody, měli uvažovat o prevenci onemocnění klíšťovou encefalitidou.
Klíšťový zánět mozku zpravidla neprobíhá u dětí sice tak dramaticky jako u dospělých, přesto se jedná o vážné horečnaté onemocnění s bolestmi hlavy, zvracením, které vyžaduje pobyt v nemocnici, vyšetření mozkomíšního moku a často infúzní léčbu.
Mohou se objevit i těžké formy, které vedou k trvalému narušení kvality života mladého člověka, a ani úmrtí nelze vyloučit.
Riziková skupina č. 2: Rekreanti na dovolených v endemických oblastech
Lokality s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy, jako jsou Jižní Čechy či Vysočina, jsou většinou i místy s výhodnými přírodními podmínkami pro rekreaci. Proto jsou v létě hojně navštěvovány turisty z celé ČR. Nákaza klíšťovou encefalitidou může být pak nepříjemným „suvenýrem“ z dovolené.
Riziková skupina č. 3: Senioři na chatách a chalupách
Hodně času v přírodě tráví přes léto i starší lidé. Senioři jsou v dnešní době stále velmi aktivní – houbaří, rybaří, zahrádkáři, podnikají výlety. Vzhledem k vyššímu věku jsou však v případě nákazy odborníky považováni za nejrizikovější skupinou.
Proočkovanost ve skupině starších lidí nad 50 let je podle odborníků naprosto nedostatečná.
Přitom zdravotní pojišťovny dnes nabízejí příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě buď bez omezení věku, nebo mají i speciální programy pro osoby starší 60 let.
Očkujte se právě teď a užijte si léto bez obav
Kdo se nestihl naočkovat přes zimu, může využít zrychlené schéma, které je vhodné pro použití během teplých měsíců. První vakcína je podávána v den 0, druhá dávka následuje za 2 týdny a třetí dávka za 5 až 12 měsíců.
Zrychlené očkování je zcela bezpečné a umožňuje ochranu před infekcí i tehdy, jestliže vakcinace nemohla být uskutečněna v zimě. Člověk již po první dávce získává určité množství protilátek, které v případě kousnutí infikovaným klíštětem může zmírnit průběh nemoci.
Dostatečné imunity je dosaženo přibližně po 2 týdnech po podání druhé dávky.
Objednejte se na očkování právě teď
Klíšťata jsou letos mimořádně aktivní. Chytit je lze i v listopadu
Letos hygienici evidují oproti minulému roku nárůst případů boreliózy i encefalitidy. „Prozatím jsme zaznamenali 251 případů boreliózy. V loňském roce to bylo 160. Encefalitidou se pak nakazilo celkem 33 osob, zatímco v loňském roce 14,“ zmínil mluvčí krajské hygienické stanice Radim Mudra.
Desítky případů encefalitidy a boreliózy potvrdil primář infekčního oddělení ve Slezské nemocnici v Opavě Petr Kümpel.
„Naštěstí letos žádný případ nebyl smrtelný. Oproti loňsku jsme nárůst zaznamenali. Setkali jsme se i s případy neuroboreliózy, která napadá centrální nervový systém. Způsobila v několika případech ochrnutí končetin. A nebylo to tím, že by lidé podcenili příznaky,“ řekl lékař.
Následky kousnutí klíštětem léčili i ve Fakultní nemocnici v Ostravě.
„Ostrava sice nepatří mezi hlavní ohniska encefalitidy, ale evidovali jsme několik případů, které měly naštěstí lehký průběh. Boreliózu pak ošetřujeme ambulantně celoročně,“ přiblížil mluvčí Tomáš Oborný.
Letos byla klíšťata podle odborníků mnohem aktivnější. V srpnu a září český hydrometeorologický ústav běžně vyhlašoval desátý stupeň aktivity, tedy stupeň ohrožení.
„Aktivita klíšťat je podobná jako aktivita lidí a souvisí s ní. Když je extrémní horko nebo naopak prší, tak klíšťata nevylézají. Letos nebylo příliš sucho ani příliš mokro, což bylo pro klíšťata ideální.
Nepanovaly extrémní teploty, takže lidé neleželi u vody, ale vyráželi na výlety.
Možnost kousnutí klíštětem se zvyšovala i z tohoto důvodu,“ vysvětlila vedoucí Oddělení virologie Zdravotního ústavu v Ostravě Hana Zelená.
Klíště je aktivní do teploty nad pět stupňů
Klíšťatům prospívají hlavně mírné zimy posledních let. „Klíšťata žijí celoročně, v zimě je přikryje sníh, ale v momentě, kdy roztaje, tak se klíšťata probouzejí, což lidé často poznají tak, že je nachytají jejich mazlíčci. Aktivní mohou být klíšťata i nyní, kdy ještě nejsou nízké teploty,“ doplnila Zelená.
To potvrdila i Hana Ševčíková z očkovacího centra v Hornické poliklinice v Ostravě: „Když je teplota nad pět stupňů Celsia, tak je klíště aktivní a hledá hostitele. Není to tak, že by se ukládalo k nějakému zimnímu spánku.“
Odborníci se shodují, že proočkovanost populace je například ve srovnání s rakouskými sousedy stále nízká. Proti encefalitidě se nechá naočkovat zhruba každý pátý člověk v republice.
„Lidé nechávají očkovat hlavně děti, což samozřejmě vítáme. Často ale zapomínají na sebe. Proti borelióze zatím bohužel vakcína neexistuje, tam ale trvá 12 hodin, než se nemoc dostane ze zakousnutého klíštěte do těla, takže prohlížení po procházce může pomoct,“ zmínila Ševčíková.
Boreliózou je nakažené každé páté klíště
Ohroženou skupinou jsou senioři. „Ti si myslí, že když je nikdy nekouslo klíště, namůže je to potkat ani ve stáří. To bohužel není pravda, infikovanost klíšťat se mění.
Navíc generace dnešních seniorů jsou často chalupáři. Na chalupách tráví většinu dní od jara do podzimu, takže riziko, že chytnou klíště, je vysoká.
Nemoc má u nich navíc těžký průběh s vážnými komplikacemi, které mohou končit i smrtí,“ varovala Ševčíková.
Ohniska encefalitidy už podle odborníků nejsou jen na Opavsku a Bruntálsku, ale rozšiřují se po celém kraji včetně hor. Infikovanost klíšťat se pak různí. „Zhruba čtvrt procenta klíšťat přenáší encefalitidu, u boreliózy je to pak skoro dvacet procent,“ vysvětlila Zelená.
Nově klíšťata přenášejí babesiózou a ehrlichiózu. „Jedná se ale o výjimečná onemocnění. Letos se ehrlichiózou nakazilo asi pět lidí v republice,“ zmínila Zelená.
Nejohroženější skupinou jsou rybáři, chataři a chalupáři a senioři
Jednou z nejohroženějších skupin při onemocnění klíšťovou encefalitidou jsou osoby starší 50 let, u nichž má nemoc nejzávažnější průběh.
Mezi ohrožené se řadí hlavně senioři, kteří tráví teplé období na svých chatách a chalupách, pracují na zahradě, houbaří, rybaří, ale také turisté, sportovci, pejskaři, myslivci.
Proč jsou senioři nejrizikovější skupina?
Právě mezi osobami ve věku 55−64 let je v posledních letech nejvyšší počet onemocnění (a také úmrtí v souvislosti s onemocněním) klíšťovou encefalitidou. Důvodů je několik.
Především se výrazně mění životní styl seniorů, kteří jsou aktivní i ve vyšším věku a tráví část roku na chatě či chalupě, jezdí na kole, chodí do přírody, sbírají houby.
Jejich imunitní systém již ale není tak výkonný jako u mladých lidí, navíc trpí dalšími četnými chronickými nemocemi, které souvisí s věkem.
Když virus klíšťové encefalitidy napadne takto oslabený organismus starších osob, je klinický průběh nemoci závažnější, dochází častěji k trvalým následkům a je rovněž prokazována vyšší úmrtnost.
Očkování tedy jednoznačně lékaři doporučují osobám starším 60 let, zároveň je této věkové skupině doporučován tříletý interval pro přeočkování. Na rozdíl od mladšího organismu si totiž tělo udržuje získané protilátky kratší dobu. Proto musí senioři chodit na přeočkování častěji. „V případě onemocnění klíšťovou encefalitidou můžeme napravovat pouze příznaky. Neexistuje terapie, která by léčila přímo toto onemocnění. Proto tolik apelujeme na prevenci,“ dodává k prevenci nejen seniorů doc. MUDr. Rastislav Maďar z Očkovacích center Avenier.
Kdy a kde se lze s klíštětem setkat nejčastěji?
Klíště můžete chytit takřka všude, kde výška travin přesahuje 20 cm. Jejich nejvyšší výskyt je v listnatých a smíšených lesích, stejně tak u vodních toků a ploch, protože milují vlhké prostředí. Nejvíce se jim daří v jarním období od druhé poloviny března do června.
Druhá sezóna klíšťat přichází s podzimem a trvá až do prvních mrazů. Pokud je mírné léto s vydatnými srážkami, očekávejte vrcholnou sezónu klíšťat od května do srpna. Během horkého a suchého léta je o klíšťata nouze – nemají ráda sucho, schovávají se před ním pod zem.
Jak zabránit přisátí klíštěte
Můžete se chránit např. vhodně zvoleným oděvem, aplikací repelentu či pohybem v upraveném terénu. Ani tato trojkombinace vás ale nemusí ochránit před možnou infekcí. Pokud se chystáte do vysokého porostu, nevěřte mýtům o světlém oblečení, které klíšťata údajně odpuzuje, ani nespoléhejte na česnečku k obědu. Důsledně vás neochrání ani zápach repelentu, který po čase vyprchá.
Jedinou účinnou prevencí před klíšťovou encefalitidou je očkování. Kolem svého obydlí můžete snížit výskyt klíšťat vlastním přičiněním. Na zahradě proto udržujte co nejnižší trávník a na podzim spalte shrabané listí, pod kterým klíšťata přezimují.
Odstraňte ze svých pozemků dřevěné piloty, skalky a krmítka pro ptáky, protože přitahují drobné zvířectvo přenášející klíšťata, které zvyšuje riziko nákazy boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Chraňte před klíšťaty i své domácí mazlíčky například odpuzujícími obojky.
Do přírody noste dlouhé kalhoty, manžety zastrčte do ponožek, aby klíště lezoucí po botách a ponožkách vylezlo na vnější stranu kalhot a tak byla menší pravděpodobnost přisátí. Klíště se na kůži dostává nejčastěji touto štěrbinou. Oděv by měl být světlých barev, abyste si snadněji klíštěte všimli.
Jsou doporučeny hladké materiály jako větrovky, kterými nemůže klíště snadno proniknout, místo pletenin apod. Po čase se klíště pustí nebo odumře. Tato doporučení platí zejména pro rybáře, houbaře či náruživé pejskaře a chodce, kteří se často pohybují v zalesněném terénu. Také není rozumné lehat si do trávy bez podložky.
- Při návratu z terénu se doporučuje okamžitá kontrola před vstupem do obydlí a následně i druhá kontrola večer při osobní hygieně včetně intimních míst a vlasů.
- Jak odstranit přisáté klíště
Používejte pinzetu (ne prsty!), uchopte klíště tak blízko ke kůži, jak je možné a táhněte rovně ven. Pak použijte dezinfekci. Nepokoušejte se dráždit klíště teplem nebo chemikáliemi, nebo chytat ho za tělo, protože to může způsobit, že klíště vypustí více bakterií do vaší kůže.
Pamatujte: čím dříve je klíště odstraněno, tím menší je pravděpodobnost rozvoje nákazy. Jste pojištěncem VZP? Nechte se očkovat proti klíšťové encefalitidě a získejte zdarma první dávku vakcíny. Více na www.vzp.cz/klistovka. Nejen VZP přispívá na očkování proti klíšťové encefalitidě.
Podívejte se na webové stránky vaší pojišťovny a zjistíte aktuální výši příspěvku na očkování.
Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE má pro své pojištěnce od 2 let věku připraven příspěvek z fondu na očkování a přeočkování proti klíšťové encefalitidě. Výše příspěvku je dána délkou pojistného vztahu mezi pojištěncem a ZP M-A.
Vojenská zdravotní pojišťovna nabízí pro děti od 2 do 18 let proplacení 1/3 prokázaných nákladů za očkovací látky (3 dávky očkovací látky) – příspěvek náleží za očkování proti klíšťové encefalitidě.
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna nabízí pro své pojištěnce výhodné balíčky s příspěvky na některé druhy očkování, které nejsou hrazeny pojišťovnou. Pojištěnci všech věkových kategorií mohou získat na očkování příspěvek až 1000 Kč/rok.
Příspěvek je poskytován na kteroukoliv dávku/vakcínu očkovacího cyklu, není poskytován na aplikaci vakcíny.
Více informací o klíšťové encefalitidě a rizicích spojených s touto nemocí najdete na www.klistova-encefalitida.cz.
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra: Na klíšťovou encefalitidu repelenty nestačí. Jedinou prevencí je očkování
Česká republika je zemí s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy v celé Evropské unii. Klíšťata, která nemoc přenášejí, se díky mírné zimě vyskytují už od února, a to v téměř každém regionu naší republiky.
Foto: zpmv.cz Popisek: Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra – logo
Narazíme na ně na loukách, v lesích, ale i v městských parcích a zahradách. A repelenty nám před nemocí příliš nepomohou. Jedinou účinnou prevencí proti této nemoci je očkování.
Vakcína proti klíšťové encefalitidě není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, ale zdravotní pojišťovny na ni přispívají z fondu prevence: „Příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě loni čerpalo 42 500 našich klientů a vyplatili jsme na něj více než 20,6 milionu korun. Je to nejvíce využívaný příspěvek na očkování,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR).
„Dá se předpokládat, že většina z nás bude kvůli koronavirové pandemii trávit letošní léto v tuzemsku, proto klientům doporučujeme, aby toto očkování opravdu nepodcenili,“ dodává Hana Kadečková.
Dospělí mohou čerpat příspěvek až 500 Kč a děti až 1000 korun. Očkovat se mohou dospělí i děti v kterémkoliv období roku. Základní očkování sestává ze tří dávek.
První přeočkování je za 3 roky, další po 5 letech.
Zákeřná encefalitida
Nejčastějšími nemocemi přenášenými klíšťaty jsou virová encefalitida a bakteriální lymská borelióza, kterou lze při včasném podání antibiotik vyléčit. Na klíšťovou encefalitidu ovšem doposud neexistuje účinný lék, lze tedy jen potlačovat příznaky nemoci.
Průběh klíšťové encefalitidy je dvoufázový. První fáze se obvykle objeví po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte, které však nezaznamená téměř polovina nemocných. Trvá několik dní a projevuje se podobně jako chřipka, někdy však může táto fáze zcela chybět.
Po několikadenním období bez potíží pak nastupuje druhá fáze, kdy již bývá postižen centrální nervový systém. Tato fáze má mnohem závažnější průběh a vyžaduje hospitalizaci.
Každý desátý pacient, který překoná druhou fázi encefalitidy, pak doživotně pociťují trvalé následky, z nichž některé jsou velmi závažné. Jedná se o poruchy nervového systému či psychiky.
Pacienti po prodělání nemoci bojují s trvalou únavou, poruchami spánku, depresemi, objevuje se také porucha řeči, potíže s pamětí, epilepsie nebo dokonce obrna končetin či obličeje. Podle druhů obtíží pak tito pacienti vyžadují dlouhodobou péči neurologa, psychiatra, logopeda či fyzioterapeuta.
Trvalé neurologické následky se vyskytují přibližně u 2 % dětí a až u 40 % dospělých.1 V jednom procentu případů může nemoc končit i smrtí.
Jak správně odstranit klíště
- místo přisátí dezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem
- při vyndávání přichyceného klíštěte zvířeti i lidem použijte pinzetu, gumové rukavice nebo ubrousek; nesahejte na klíště holýma rukama
- klíště vyviklejte pomocí pinzety nebo navlhčené textilie, nebo umělohmotné karty k tomu účelu určené; klíštětem lehce pohybujte ze strany na stranu, po 2-3 minutách se obvykle uvolní; klíštětem neotáčejte, zvyšuje se tak možnost nežádoucího přetržení
- místo po odstranění klíštěte opět dezinfikujte jodovým či jiným dezinfekčním prostředkem
- odstraněné klíště zlikvidujte, na klíště nesahejte holýma rukama ani ho nemačkejte; klíště zabalte do kousku papíru a na nehořlavém podkladu zapalte.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
reklama
očkování , TZ , ZP MV ČR , klíšťová encefalitida
autor: Tisková zpráva