Epidemiologie cévní mozkové příhody
Cévní mozková příhoda (CMP) je 2. nejčastější příčina úmrtnosti ve světě (1. místo patří nemocem srdce). Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 miliónů lidí. Každému šestému z nás cévní mozková příhoda hrozí, a to bez ohledu na náš věk (ročně CMP postihne více než 80 000 lidí mladších 20 let).
V České republice se za rok vyskytne cca 25 tisíc cévních mozkových příhod. I přes tato vysoká čísla a hrozící následky, většina lidí neví, jakými příznaky se CMP může projevit, jak na ně reagovat, případně, jak se proti tomuto onemocnění preventivně chránit.
Co je CMP, jak vzniká a jaké má následky?
CMP, lidově mrtvice, je náhlá porucha krevního oběhu mozku, která vede k nevratnému poškození mozkové tkáně. Jde o akutní stav, který vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc, kdy nejdůležitější roli hraje čas.
Čím dříve jsou příznaky rozpoznány, tím dříve může být zahájena účinná léčba v nemocnici. Podle mechanismu vzniku se dělí na ischemické cévní mozkové příhody a hemoragické cévní mozkové příhody.
Léčba těchto onemocnění se liší.
Ischemický mozkový infarkt (nedokrvení mozku) vzniká následkem ucpání mozkové tepny, které způsobí snížení nebo zastavení přítoku krve do mozku.
Krevní sraženina ucpala cévu a způsobila ischemii (nedokrvení) mozku
Hemoragická CMP (tzv. krvácení do mozku) vzniká v důsledku prasknutí mozkové tepny, které způsobí buď akutní zakrvácení do mozku nebo mezi mozkové obaly.
Vlevo krvácení do mozku, vpravo mozkový infarkt v důsledku přerušení krevního zásobení
U ischemické i hemoragické CMP přestanou být mozkové buňky zásobeny okysličenou krví a brzy začnou odumírat. Tím dochází ke ztrátě mozkových funkcí, kterou postižená část kontrolovala – např. centrum pohybu (objeví se poruchy hybnosti), řeči (objeví se nesrozumitelná nebo drmolivá řeč) či zraku (poruchy zraku či rozmazané vidění).
Až 30 % pacientů na následky CMP umírá. Častým následkem bývá trvalá invalidita, např. narušení schopnosti hýbat jednou polovinou těla, porucha tvorby řeči, zhoršení zraku anebo poruchy paměti. Pokud se však člověku zasaženému akutní CMP dostane včasné pomoci, může vyváznout bez jakýchkoliv následků, nebo jen s lehkým postižením (např. mírné oslabení končetin).
Rizikové faktory a primární prevence CMP
CMP vzniká z mnoha příčin, které označujeme jako rizikové faktory. Některé z nich, tzv. ovlivnitelné rizikové faktory, lze výrazně snížit naší vlastní snahou. Stačí pravidelná fyzická aktivita (alespoň 10 000 kroků denně), zdravý jídelníček (s omezením živočišných tuků), střídmá konzumace alkoholu, správná tělesná hmotnost a žádné kouření.
Zbylé rizikové faktory vyžadují pravidelné lékařské kontroly a správně nastavenou léčbu. Proto je důležité pravidelně navštěvovat praktického lékaře a další specialisty (internista, kardiolog, diabetolog, neurolog, obezitolog atd.). Jedná se o tzv. primární prevenci, díky které se vzniku CMP můžeme zcela vyhnout nebo riziko významně snížit.
Ovlivnitelné rizikové faktory:
- vysoký krevní tlak (hypertenze)
- nejrůznější onemocnění srdce, chlopní anebo nepravidelný srdeční rytmus (arytmie)
- zvýšená hladina cholesterolu v krvi (hyperlipidemie)
- cukrovka (diabetes mellitus) aj.
Důležitý je také životní styl, např. u kuřáků se riziko postižení CMP zvyšuje až šestkrát. Nepříznivý vliv mají rovněž alkohol, drogy, či hormonální antikoncepce.
Na náš organismus působí i tzv. neovlivnitelné rizikové faktory, jako jsou vyšší věk a některá dědičná onemocnění, které zvyšují pravděpodobnost vzniku CMP.
Obecně platí, že čím déle rizikové faktory působí, tím vyšší je pravděpodobnost vzniku onemocnění.
Pokud k CMP dojde, pak je nejdůležitější co nejdříve rozpoznat její příznaky, nečekat a ihned kontaktovat rychlou záchrannou službu, protože jen tak je možné člověku s CMP v přednemocniční péči pomoci.
Nejdůležitějším faktorem je čas!!!
Příznaky – jak ověřit, že člověka postihla CMP?
Nejčastějšími projevy CMP jsou:
- ochrnutí, tedy oslabení horní a dolní končetiny na jedné straně těla (pacient není schopný např. zvednout ruku, pohnout nohou a tedy i hůře chodí)
- ochrnutí poloviny obličeje a skles ústního koutku na jedné straně tváře
- potíže s mluvením či porozuměním řeči (postižený člověk může působit až zmateným dojmem)
- porucha rovnováhy a koordinace pohybů
- závratě s nucením na zvracení anebo se zvracením
- problémy s chůzí či stáním na místě
- silná bolest hlavy (typická pro mozkové krvácení)
- náhlé potíže s viděním (rozmazané vidění, výpadek části zrakového pole)
Příznak CMP – ochrnutí poloviny obličeje
Většinou se jedná o náhlou a často dramatickou změnu oproti předchozímu stavu. Zrádné je, že u většiny pacientů se nemusí vyskytnout bolest (na rozdíl od srdečního infarktu, pro který je typická tíseň, dušnost a bolest na hrudi), a proto velmi často dochází k prvotnímu podceňování příznaků.
U některých pacientů mohou předcházet před vznikem závažného mozkového infarktu pouze krátkodobé a přechodné příznaky. To znamená, že se objeví výše zmíněné příznaky, jako je slabost končetiny nebo porucha řeči v trvání jen několika sekund až minut, které však úplně odezní.
Těmto přechodným symptomům se říká transitorní ischemická ataka (TIA). Avšak i příznaky TIA nesmí být podceňovány.
V případě vzniku TIA je potřeba se ihned dostavit do nemocnice k neurologickému vyšetření, na základě kterého se stanoví riziko zhoršení příznaků.
Včasné nastavení léčby anebo krátkodobá hospitalizace u rizikových pacientů mohou zabránit zhoršení příznaků a trvalým následkům.
Pokud si nejsme jisti, zda se skutečně jedná o cévní mozkovou příhodu, můžeme postiženého požádat o několik jednoduchých úkonů. Jedná se o tzv. FAST test, kterým můžete rychle diagnostikovat příznaky a tímto pomoci člověku.
Jak správně pomoci?
Jedinou správnou reakcí je okamžité volání rychlé záchranné služby na čísle 155 nebo 112. Pacienta se snažíme udržet ve stabilizovaném stavu (umožnit mu volné dýchání, nikam ho nepřevážet). Pokud má být léčba účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně během 4,5 hodin od vzniku příznaků.
Statistiky bohužel ukazují, že povědomí o CMP je v populaci České republiky velice nízké (v celosvětovém měřítku je situace velmi podobná). Přitom čas je nejdůležitějším ovlivnitelným faktorem. Mozkové buňky jsou schopny bez kyslíku a živin přežít jen několik minut. Jen pro představu – každou minutu od vzniku mozkového infarktu nenávratně umírá téměř 2 milióny mozkových buněk.
Přitom úloha laické veřejnosti v boji proti této chorobě je velmi důležitá a bohužel stále podceňovaná. Proto se řada lékařů a epidemiologů snaží o pravidelné edukační kampaně, jejichž cílem je zvyšovat povědomí o CMP a tímto snižovat následky CMP.
SHRNUTÍ KAPITOLY
Nejdůležitější je včasné rozpoznání příznaků cévní mozkové příhody, např. jednoduchou metodou FAST, kterou zvládne kdokoliv. Lékaři mají možnosti, jak CMP účinně léčit, avšak pacient musí být do nemocnice přivezen co nejdříve.
Při mozkové mrtvici jde hlavně o čas. Jak správně jednat?
Cévní mozková příhoda neboli mozková mrtvice je druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě.
Jedná se většinou o nedokrvení určité části mozku, jehož následkem dochází k odumření mozkových buněk. Třetina lidí na toto onemocnění zemře, další třetina si s sebou nese trvalé následky.
Včasná první pomoc však může postiženému zachránit nejen život, ale také schopnost pohybu a mluvení.
Mrtvička, jak tuto nemoc lidé často nazývají, každoročně postihuje miliony lidí. Přichází většinou náhle a v průběhu života potká zhruba každého šestého z nás. Na pohlaví ani věku přitom nezáleží, mrtvice se totiž čím dál více týká také lidí do dvaceti let.
Cévní mozková příhoda se projeví nejprve ochrnutím, zmatením a ztrátou citlivosti a řeči. V důsledku nedostatku kyslíku poté postupem času začnou odumírat mozkové buňky. Většina lidí bohužel neví, podle jakých příznaků mrtvici poznat, a už vůbec netuší co dělat, když postihne někoho z jejich okolí.
Příčiny mozkové mrtvice
Podle mechanismu vzniku můžeme rozlišovat dva druhy mozkové mrtvice – ischemické cévní mozkové příhody a hemoragické cévní mozkové příhody. V prvním případě se jedná o nedokrvení mozku, které vzniká následkem embolie či trombózy, kdy dochází k ucpání mozkové tepny (ateroskleróza). To způsobí snížení či zastavení přítoku krve do mozku.
Hemoragická cévní příhoda naopak vzniká v důsledku prasknutí mozkové tepny. Následně dochází k akutnímu krvácení do mozku nebo mezi mozkové obaly. Tento typ mrtvice je diagnostikován zhruba u pětiny případů, ale většinou je mnohem závažnější a příznaky se rozvíjejí rychleji.
Rizikové faktory pro vznik mrtvice
Hlavní příznaky mrtvice
Nejrychlejším způsobem, jak poznat, že člověka postihla mozková příhoda, je jednoduchý test tří základních příznaků:
- Nejprve se zaměřte na obličej postiženého. Pokud ho požádáte, aby se usmál, bude patrný pokles jednoho koutku úst či očního víčka.
- Požádejte postiženého, aby předpažil obě ruce. V případě, že se jedná o mrtvici, nemůže je kvůli slabosti končetin udržet ve stejné výšce a jedna z nich klesá dolů.
- Posledním velmi nápadným projevem může být porucha řeči. Postižený má problém najít správná slova, neumí zopakovat vaši větu, říká nesmysly a zadrhává se.
Zhruba u čtvrtiny pacientů se tyto hlavní symptomy neobjeví a je nutné všímat si také dalších projevů. Někteří lidé berou cévní mozkovou příhodu na lehkou váhu, protože druhotné příznaky se často neprojeví všechny najednou a mohou působit nenápadně.
Další příznaky:
- Potíže s chůzí, zakopávání
- Ztráta rovnováhy a koordinace pohybů
- Necitlivost poloviny těla
- Závratě, pocit na zvracení
- Náhlá silná bolest hlavy
- Potíže se zrakem (například rozmazané či dvojité vidění)
První pomoc při mozkové mrtvici
Pokud podle zmíněného testu rozpoznáte, že se jedná o cévní mozkovou příhodu, neváhejte a okamžitě volejte záchrannou službu. Postiženému jde totiž doslova o každou minutu. Do příjezdu záchranné služby se pacienta snažte udržet ve stabilizovaném stavu, umožněte mu volné dýchání a nikam ho sami nepřemisťujte.
Léčba mrtvice
Když dojde k zahájení léčby do tří hodin (některé zdroje uvádějí i 4,5 hodiny), pacient se může plně zotavit a odejít z nemocnice zcela bez následků. Čím déle mozek nemá dostatečný přívod kyslíku, tím menší je šance postiženého, že se uzdraví a cévní mozkovou příhodu přežije.
Lékaři zasahují podle typu a rozsahu mrtvice. Pokud se jedná o ischemickou cévní mozkovou příhodu, podávají se léky s názvem trombolytika, které se sraženinu snaží rozpustit.
V případě hemoragické příhody většinou musí pacient podstoupit operaci.
Lékaři mu pomocí tkáňového aktivátoru plasminogenu otevřou tepnu, která byla uzavřena krevní sraženinou a mrtvici způsobila.
Oba typy mrtvice vyžadují hospitalizaci na několik týdnů či měsíců. Jakmile pacient již není v akutním ohrožení života, následuje zpravidla léčba protidestičkovými preparáty (Aspirin, Aspirin + Dipyridamole, Clopidogrel). Dále se lékaři zaměřují na léčbu nemocí, které mrtvici nepřímo způsobily.
Kromě léků se lidem po mozkové mrtvici doporučují také rozmarýnové koupele a pití zelených čajů a čajů z ginkgo biloby nebo rozmarýnu.
Trvalé následky a rehabilitace
Třetina postižených cévní mozkovou příhodou si odnáší trvalé následky. Nejčastěji se jedná o ochrnutí (většinou v koleni nebo v lokti), poruchy řeči a porozumění. Tyto problémy lze částečně léčit díky vhodné rehabilitaci, která je často spojena s hospitalizací v rehabilitačních ústavech.
Mezi další možné trvalé následky patří také změny psychiky pacientů. Dochází ke změnám nálad a chování, rozvíjí se u nich časté deprese a může se objevit i epilepsie či demence.
Důležitá je prevence
Pokud budete věnovat dostatečnou pozornost svému zdravotnímu stavu, můžete mozkové mrtvici předejít. Lékaři často doporučují věnovat se denně alespoň půl hodiny fyzické aktivitě, omezit množství tuků, cukrů a soli v jídle a jíst více ovoce a zeleniny. Kromě toho byste měli omezit konzumaci alkoholu.
Pokud je vám nad 50 let, důležitá je pravidelná kontrola krevního tlaku, protože vysoký tlak patří mezi hlavní rizikové faktory při vzniku cévní mozkové příhody.
Význam správné výživy pro pacienty po mozkové mrtvici
Je smutným faktem, že škody napáchané mozkovou mrtvicí umí dnešní medicína léčit jen nepřímo a často nepříliš efektivně.
Ležící senior O to důležitější jsou proto podpůrná opatření, která umožňují lidskému organismu, aby se s následky mozkové příhody vypořádal co nejrychleji sám. Vedle včasné rehabilitace tu hraje důležitou úlohu především správná výživa.
Jak podávat výživu
Pacientům po cévní mozkové příhodě je často nejprve nutné podávat výživu sondou přímo do žaludku nebo střeva, avšak čím dříve je možné přejít na normální stravu, tím lépe.
Mozková mrtvice může mít za následek ochablost polykacích svalů a ztrátu jejich koordinace, takže polykání je pro člověka obtížné a hrozí i vdechnutí jednotlivých soust.
Z toho důvodu se často podává především kašovitá strava nebo strava mixovaná.
Ideálním pomocníkem jsou v těchto případech právě nutridrinky, které umožňují takzvaný sipping – občasné usrkávání nutričního přípravku podle potřeby pacienta. Na rozdíl od kaší nebo pyré není nutné nutridrink ohřívat, a není proto třeba vypít celou dávku najednou.
Pro člověka po cévní mozkové příhodě je často normální příjem potravy náročným úkolem a je proto výhodné, můžeme-li tento úkol bez problémů rozdělit do celého dne.
Nutridrinky zároveň doplní i všechny důležité živiny, kterých se může při jednostranně zaměřené kašovité stravě nedostávat.
Tělo se potřebuje zotavit
Bylo prokázáno, že nedostatečná výživa u pacientů po cévní mozkové příhodě má často za následek delší pobyt v nemocnici a pomalejší obnovování poškozených funkcí mozku. Naopak včasné dodání důležitých látek pacienta posílí a může přispět k uzdravování. Důležitý je dostatečný příjem bílkovin a vitaminů s antioxidačním účinkem – například C, E a také vitaminy B komplexu.
(vek)
Zdroj: Aquilani R, et al. Nutrition for brain recovery after ischemic stroke: an added value to rehabilitation. Nutr Clin Pract 2011(Jun);26(3):339-345.
Mozková mrtvice Cévní mozková příhoda Pacient Nutridrink B-komplex Líbil se vám článek? ANO NE Výživa a pleť
Kdo by nechtěl mít pleť mladistvou a svěží? Tajemství zdravé pleti je jen několik….
Výživa a věk
I když se to možná nezdá, výživa ovlivňuje nejen náš zevnějšek, ale má výrazný…
Kousnutí muchničkou
Dobrý den, ve čtvrtek ráno jsem se probudil s lehce rudým, na dotek dosti citlivým…
Warfarin a ostropestřec
Dobrý den,mám dotaz.Mohu používat ostropestřec s kombinaci těchto léků? WARFARIN,LORISTA…
Vermox – dávkování
Dobrý den, minulý týden jsem u dcerky zaznamenala výskyt roupů. Poté i u sebe….
Polštář pro batole
Dobrý den. Ráda bych se zeptala, kdy je dobré dávat dítěti na spaní pod hlavičku…
Zarudlý žalud
Dobrý den, rád bych se na Vás obrátil s problémem, se kterým se potýkám již…
Co když ztratíme řeč… doslova
26. 8. 2020
Komunikace, řeč a porozumění řeči ostatních lidí je pro nás tak přirozené, jako dýchat vzduch. Řeč nám byla nadělena jako jedinému živočišnému druhu na planetě zemi. Jaké to je, když o tuto schopnost přijdeme? Ten, kdo to nezažil, nemá představu, jak děsivé může být žít v tichu, ve stavu, kdy ztrácíte schopnost rozumět lidské řeči a dorozumět se se svým okolím.
Mozková mrtvice je onemocnění, které nečekáte. Přichází zčistajasna. Může vám změnit život a obrátit ho vzhůru nohama. V jednu chvíli žijete svůj normální den, a najednou ztrácíte vědomí a probouzíte se jako někdo úplně jiný. Vaše řečové centrum nefunguje jako dřív.
Otevřete oči, chcete se zeptat, co se stalo, než jste ztratili vědomí, ale nejde to. Váš mozek se snaží pracovat na plné obrátky, ale ústa nemluví, nemůžete se pořádně hýbat, nemůžete fungovat jako dřív. Někdy je to tak těžké, že nejenže nemluvíte, ale ani nerozumíte tomu, co se kolem vás děje, co to ostatní vlastně říkají.
Máte pocit zmatenosti, strachu, úzkosti a bojíte se, co bude dál.
Afázie je ztráta již nabyté řeči, ztráta schopnosti komunikovat. Může mít mnoho podob a její projevy záleží na tom, do jaké míry bylo poškozeno řečové centrum mozku. Člověk po mozkové mrtvici například přestává chápat významy jednotlivých slov, vázne jeho schopnost pojmenovávat věci, osoby, vybavit si jména a názvy.
Někdy je řeč zcela nesrozumitelná, člověk nerozumí sám sobě nebo svému okolí. Někteří lidé nemohou mluvit vůbec a nerozumí vůbec ničemu, někteří rozumí všemu, ale nemohou říct ani slovo. Ale není to jen afázie, která může po mozkové mrtvici mařit naši schopnost porozumění.
Také schopnost číst, psát a poznávat může být narušena nebo ztracena.
Dostat svůj život zpět do normálu, začít znovu rozumět, mluvit, číst a chodit, to je cíl nás všech, kteří o lidi po mozkové mrtvici pečujeme. Logopedickou péči poskytujeme, co nejdříve je to možné. Jakmile je zdravotní stav pacienta stabilizovaný a umožňuje spolupráci, začínáme okamžitě aktivně pracovat.
Někdy mohou naše metody působit až legračně, ale opravdu fungují a pomáhají znovu stimulovat porozumění i řeč. Mnohokrát jsem se svými pacienty zpívala Holka modrooká a Okolo Hradce v malé zahrádce… až jsme se nakonec dostali do stavu, kdy jsme si mohli zase znovu krásně popovídat o čemkoliv.
Učili jsme se číst, psát, luštit křížovky, vyprávět podle obrázků, doplňovat slovní spojení a věty, trénovat telefonní rozhovory a připravovat se na návrat do běžného života. Leckdy tekly slzy smutku i dojetí, někdy nás přepadl smích nad překlepy a chybami, které se při tréninku objevily.
Dostatek trpělivosti, podpory a empatie vždy byl a je tím, co moji práci s pacienty po mrtvici doprovází. Natrénovat to, co člověk po cévní mozkové příhodě potřebuje, je individuální práce, kterou přizpůsobujeme podle potřeb každého našeho pacienta.
Někdy je cesta zpět k nabytí řeči opravdu trnitá a dlouhodobá. Nicméně, být součástí procesu, při kterém vracíme člověka zpět do života je ohromující a naplňující.
Pomoci někomu opět rozumět, mluvit, číst a psát rozhodně není nemožné, i když se to na začátku zdá jako nadlidský úkol. Naše mise je jasná: ukázat každému, kdo přišel o řeč, že nic není ztraceno.
Váš hlas je pořád ve vás a když se nevzdáme, dokážeme ho společně zase probudit k životu.
Když vás zradí mozek
Mozková mrtvice je moc nebezpečná a život ohrožující příhoda. Nikdy nevíte, kdy vás potká. Nezáleží na věku ani na životním stylu, i když přirozeně existuje mnoho rizikových faktorů, na které bychom si měli dávat pozor…
O tom, jak je důležité nevzdávat svůj boj, je článek o paní Janě Lannen (40), která rehabilituje v naší nemocnici.
Mladá, krásná, spokojená ženská, které se ze dne na den převrátí život vzhůru nohama. Bývalá zdravotní sestřička Jana si vzala Ira, porodila dvě děti a rozhodla se, že bude podnikat. Pořídila si hotýlek v horách, kde dělala všechno. Od toho, že stála za barem přes zajišťování zásobování až po úklid.
Navíc se starala o domácnost a děti. Těm je dnes 13 a 11 let. Když jejich maminka měla mozkovou příhodu, byly o šest let mladší. Takže prostě ještě opravdu malé. Manžel krizi nezvládl a rodinu opustil. Janě děti zůstaly v péči, pomáhala jí asistentka, ale především se musela sebrat ona sama.
Děti byly tou největší motivací.
Chtěla jsem umřít
Jednou večer seděla s manželem u televize a koukala se na film. Najednou přestala vidět na levé oko. „Já to znám jen z vyprávění. Prý mě tahali z balkonu, protože jsem z něj bolestí chtěla skočit,“ vzpomíná Jana na chvíle, které jí změnily život.
V okresní nemocnici si byla paní doktora jistá, že má mladá žena krvácení do mozku, a tak ji rychle nechala převézt do Hradce Králové. „Tam mi operovali hlavu. A posléze i srdeční chlopeň. Odtud to totiž všechno pocházelo.
Jednoduše řečeno, moje problémy se srdcem, o kterých jsem nevěděla, vyústily až v mozkovou výduť (aneuryzma), která praskla a bylo zle,“ vypráví Jana. „Měla jsem toho hrozně moc. Několikrát za sebou jsem prodělala těžkou chřipku, ale nepřestala pracovat.
Strašně mě bolela hlava, k doktorovi jsem šla, ale pustil mě s tím, že mám těžkou migrénu. Tehdy nikoho, hlavně mě, nenapadlo, že bych v pětatřiceti mohla mít potíže se srdcem. A ono se ukázalo, že to byl kámen úrazu.“
Co vás nezabije, to posílí
Po mozkové příhodě měla Jana v podstatě nefunkční levou ruku a prodělala i několik operací levé nohy, která byla postižená tak, že se na ni nemohla postavit. Stejně tak utrpěl mozek. „Jsem hrozně ráda, že nemám postiženou jeho druhou část. Tam je řečové centrum. A já hrozně ráda povídám.
Už jsem přestala brát antidepresiva, neužívám dokonce ani léky na spaní. Nepotřebuji je, protože jak se zlepšuji, a tím pádem i víc hýbu, jsem příjemně unavená a spím dobře. Dětem se to ale moc nelíbí, protože když jsem brala hypnotika, odpadla jsem dřív a ony měly pré.
Teď jim večer straším dýl,“ neztrácí nadhled a humor Jana. S úsměvem vypráví, že jí po mrtvici začaly hrozně bavit barvy. Na nákupu se prý neřídí podle seznamu, ale podle toho, co lahodí jejímu oku.
Ale hlavně, pomocí ergoterapie, ergoterapeutických pomůcek, rehabilitačních pracovníků, lékařů a vlastní vůle se její zdravotní stav zlepšil natolik, že není odkázaná jen na druhé.
Bojuju a nevzdávám to
Nejhorší pro Janu je, že nemůže řídit. Má poruchu levostranného prostorového vidění, a proto se ani v upraveném autě nemůže posadit za volant. Nedokáže ani sama nastoupit a vystoupit z vlaku, protože schůdky jsou příliš vysoké.
„Ve spoustě věcí jsem odkázaná na pomoc okolí, i když si dokážu třeba sama vytřít díky speciálnímu mopu na jednu ruku. Zvládám vyprat a dát prádlo do sušičky.
V rámci ergoterapie používám například různá prkénka, která mi usnadňují dělat základní věci, například rozkrojit rohlík, nakrájet cibuli nebo oloupat brambory, a to jen jednou rukou. To všechno jsou obrovské úlevy,“ popisuje Jana život, který jí komplikují handicapy.
Zároveň jí ale velikou radost dělají děti. „Jsou hodně soběstačné, do školy jezdí samy, syn hraje basket, dcera chodí na atletiku. Jsou perfektní, nemám s nimi žádné starosti a kvůli nim, kvůli tomu, abych jim ještě k něčemu byla, to prostě nikdy nevzdám,“ neubrání se Jana slzám.
Když ji sledujete a posloucháte, uvědomíte si, že s vůlí, pozitivním přístupem a dobrým zázemím není nic tak hrozné, jak se v první chvíli zdá.
Zdroj: Hana Vítková, foto: Marek Kučera, Blesk pro ženy
Cévní mozková příhoda – každých šest vteřin jedna oběť
16.7.2019 | #Pojištěnci
Cévní mozková příhoda během života postihne jednoho ze šesti lidí, každých šest vteřin jí někdo na světě podlehne. Jedná se o velmi časté onemocnění a ve vyspělých zemích se nachází na předních místech v žebříčku příčin úmrtnosti. U nás je úmrtnost dokonce dvakrát vyšší, než je evropský průměr.
V České republice postihne cévní mozková příhoda každý rok 30 000 lidí a její následky nejsou příznivé – nejčastěji je to nesoběstačnost a invalidita postiženého. Léčba nemoci je finančně velice náročná. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR loni na léčbu více než 25 000 klientů postižených mozkovou mrtvicí vynaložila 482 milionů korun, tedy bezmála půl miliardy.
„Náklady na léčbu jednoho pacienta se pohybují v průměru okolo 19 tisíc korun. Celkově jsme na léčbu této nemoci vydali loni 482 milionů korun, o 15 milionů více, než v roce 2017,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.
Jak poznat mrtvici
Cévní mozková příhoda, nazývaná také mrtvice, iktus, mozková příhoda nebo mozkový infarkt, nastává tehdy, když se přeruší průtok krve do mozku. Tím dochází k jeho nedostatečnému prokrvení a následnému poškození. Ve třech čtvrtinách případů tento stav způsobí krevní sraženina. Další příčinou je náhlé krvácení do mozku, praskne-li jedna z mozkových cév.
Mrtvice má řadu příznaků lišících se podle toho, která část mozku je zasažena. Spolehlivě ji lze rozpoznat jednoduchým testem tří základních příznaků, jež se u nemocného projeví – pokles koutku úst, ochrnutí či slabost paže a porucha řeči.
Pokud se objeví byť jen jeden z těchto příznaků, je nezbytné neprodleně přivolat záchrannou službu. Čím dříve se totiž zahájí léčba, tím větší je šance poškození mozku minimalizovat.
V případě rychlého poskytnutí pomoci již v první hodině je naděje na uzdravení až 70 %.
Rizikové faktory
Za vznikem mozkové příhody stojí několik rizikových faktorů – vysoký krevní tlak, kouření, pití alkoholu, vysoká hladina cholesterolu, nadváha, cukrovka nebo také užívání hormonální antikoncepce. Rizikovým faktorem je i věk postiženého. Podle statistiky ZP MV ČR se s cévní mozkovou příhodou léčí nejvíce klienti v seniorském věku.
Stejně důležité jako rychlé zahájení léčby je také včasné započetí rehabilitace. Pomůže zmírnit, v lepším případě i zcela eliminovat, následky mozkové mrtvice.
Proces zotavování pak závisí na míře postižení, může trvat několik týdnů až měsíců. U pacientů, kteří mozkovou mrtvici již jednou prodělali, se zvyšuje riziko, že u nich udeří znovu.
Dodržování zdravé životosprávy a vyhýbání se rizikovým faktorům by proto mělo být samozřejmou součástí životního stylu.