Na rumové vinětě je napsáno Original Stroh, 78 procent alkoholu, ale uvnitř láhve nic z těchto tvrzení není pravda. Falešné je úplně všechno. Obsah i forma.
Běžnému českému konzumentovi název téhle kořalky sotva co řekne, ale pro rakouské motorkářské gangy je originální rum Stroh, obsahující ve své nejsilnější variantě až 80 procent alkoholu, doslova kultovním nápojem.
»Je-li Stroh příliš silný pro tebe, jsi ty příliš slabý pro nás,« zní heslo tamních motorkářů, když přijímají nováčky (jistěže ten den nikam nejedou, doufejme). Nesměli by ovšem požít rum Stroh, koupený v české příhraniční tržnici na Svatém Kříži.
Alkoholu je tam slabá polovina z deklarovaného množství, jen 34 procenta místo 78 procent. A tím lihový podvod nekončí, zjistili celníci při nedávné akci Drát. Slabý silný rum Stroh ze Svatého Kříže má i další podstatnou vadu na kráse. Nepochází od rakouského výrobce, ale z nelegální palírny na Přerovsku.
Českého zákazníka by nejspíš trklo už to, že lihovina není opatřena kolkem. Jenže pitivo v našich příhraničních tržnicích kupují cizinci. O povinném značení konzumních lihovin tzv. kontrolní páskou možná vědí, možná ne. Rozhodně po nich ale nikdo nemůže chtít, aby se naučili česky a rozuměli všemu, co je na kontrolní pásce uvedeno.
»Jak vypadá náš kolek, to zahraniční turista neví.
Jde mu hlavně o to, aby nakoupil za dobrou cenu, i když třeba ulice Chebu jsou plné varovných billboardů před podezřelým zbožím v tržnicích,« říká celník, který akci Drát velel.
Na stole před ním stojí celá baterie lahví s lákavými vinětami. Klidně si můžeme nalít a ochutnat, třeba z litrové butylky Stoličné vodky. Kolek tu pravda chybí, což není jediný důvod, proč nás chuť na skleničku přešla.
Znalci bude divné, že je legendární ruská vodka k mání v litrovém balení, protože originální Stoličnaja se tradičně prodává v lahvi s obsahem 0,7 litru. Tahle vodka ovšem nepochází z Moskvy, také je z nelegální palírny na Přerovsku. Láhev má navíc navlas stejný tvar jako rum Stroh. Shodně mizernou kvalitu vykazuje papír etiket, ke všemu amatérsky nalepených.
Výrobci zmíněných lihovin se zlobí, že to hanobí jejich značku. Například ruský stát, v jehož držení se nachází ochranná známka Stoličné a Moskevské vodky, si celkovou hodnotu obou známek cení na 400 milionů dolarů. »Lahve i etikety vám bez problémů zhotoví každý výrobce.
Při prohlídce pronajatého skladu v Chebu jsme našli 3,2 kilogramu falešných etiket,« uvedl velitel akce Drát.
Nájemcem skladu v průmyslovém areálu v Americké ulici v Chebu byl 38letý vietnamský státní příslušník. Celníci u něj při prohlídce objevili také 706 kusů lihovin.
Cizinec nebyl žádné neviňátko, v očích celníků šlo o známou firmu. Podle Celního ředitelství Plzeň byl již předtím třikrát kontrolován hlídkou celní správy, a ta pokaždé v jeho autě našla nekolkované lihoviny.
Celkem to bylo bezmála dva a půl tisíce lahví.
Jak je možné, že třikrát přistižený delikvent neskončí za mřížemi a udělá totéž počtvrté? V současné době je zmíněný výtečník vyšetřován na svobodě, takže má opět volné pole působnosti. Otázka logicky napadne každého, odpověď však nelze shrnout do jedné věty.
»Přeprava nekolkovaných lihovin není z pohledu zákona trestným činem, je to pouze správní delikt. Sankcí za to je pokuta,« odvolává se na paragrafy velitel zásahu Drát.
Zákon o povinném značení lihu uvádí, že alkohol – ať už bez kontrolní pásky nebo s falešnou páskou – je správním deliktem, za který hrozí právnické osobě sankce do pěti milionů korun, osobě fyzické pak maximálně sto tisíc.
Tím se vysvětluje, proč si vietnamský občan nedal pokoj a mluvou paragrafů ve správních deliktech pokračoval. Nakonec však jeho aktivity přivedly celníky k jiným, nesporně větším rybám celého případu.
Celníci se postupně propátrali až ke zdroji, tedy k výrobcům nelegálních lihovin. Ač se Vietnamec choval obezřetně a přepravoval alkohol po republice zásadně v noci, celníci se na něj nenápadně pověsili jako stín.
Do čtyř měsíců měli všechny ptáčky pohromadě.
Vystopovat tajnou palírnu na Moravě nebylo jednoduché. Podvodníci – v tomto případě čeští občané – vedle svého ilegálního řemesla souběžně provozovali ještě další, tentokrát legální výrobu alkoholu. Chvilku trvalo, než se podařilo spojit si obě jejich aktivity dohromady.
»Zametali stopy v nájemních vztazích i smlouvách. Z Olomoucka se alkohol vozil do pronajatého skladu v Chebu a odtud pak mířil do tržnic, ale i kamenných prodejen na Karlovarsku,« uvedla mluvčí Celního ředitelství Plzeň Jitka Blahutová.
Podvodníci falšovali nejen luxusní lihoviny z dovozu, ale nepohrdli ani českým tuzemákem a vodkou jemnou od likérky Drak Brno. V každém z případů byl skutečný obsah lihu v nápojích podstatně nižší, než určují předpisy. Nápadně příznivá cena alkoholu, která do Česka tak láká zahraniční turisty, si žádá vysvětlení.
Čím to, že rakouský rum Stroh může být v Česku levnější než v zemi výrobce anebo v Německu? Za vším je různě vysoká sazba spotřební daně.
»Její výši si určuje každý členský stát Unie po svém, ale nesmí to být méně než 550 eur z hektolitru čistého lihu,« vysvětluje ředitelka odboru spotřebních daní Generálního ředitelství cel Jitka Danielová. V přepočtu 165 korun za litr.
U nás v Česku máme daň z litru etanolu ve výši 265 Kč, jinými slovy asi 890 eur za hektolitr. Ale v sousedním Rakousku už činí spotřební daň z alkoholu rovných tisíc eur za hektolitr a vedle v Německu dokonce 1303 eur.
Pětinásobně vyšší spotřební daň na etanol má proti ČR Švédsko, listuje unijními vyhláškami Danielová.
Za levnějším alkoholem by se Čechům vyplatilo jezdit na Slovensko, kde činí spotřební daň z litru čistého etanolu o 47 korun méně než u nás. Neušetříme naopak v Polsku s jeho v přepočtu 348 korunami daně za litr. Spotřební daň má být v představách Unie tak vysoká, aby cena alkoholických nápojů odradila mladé lidi od jeho konzumace.
Co má jedny odradit, je ovšem svůdným pokušením pro jiné, uvážíme-li, že se výrobní cena litru čistého lihu pohybuje kolem 16 korun. A to si ještě v legálních českých likérkách stěžují, že jim lihovary zvedly cenu za dodávky, protože Česko produkuje méně cukru, a tím pádem chybí řepná melasa, klíčová to surovina pro potravinářský etanol.
Ředitel Moravského lihovaru Kojetín Jan Stiebitz dokonce říká, že si melasu vozí z celé Evropy, a stejným způsobem si ji opatřují všichni jeho kolegové z branže. Surovinový původ nelegálního lihu z přerovské palírny celníci neuvedli, i když naznačili, že by v něm mohl být i jedovatý metanol.
V každém případě je však jisté, že když se podvodníkům podaří ošidit stát na spotřební dani, získají štědrý vývar.
Zamezit podvodům mělo povinné značení lihu, které u nás platí už dva roky, od července 2005. Poslanci schválili, že se alkohol bude kolkovat, stejně jako se u nás už předtím zavedly kolky na cigarety.
Jenže není kolek jako kolek, i když se tomu v obou případech tak říká. Mezi povinným značením cigaret a kořalky je z pohledu zákonů podstatný rozdíl. Zatímco cigarety jsou opatřeny tzv. nálepkou pro daňové účely, kolek u lihoviny se oficiálně jmenuje kontrolní páska.
»Na falešnou nebo chybějící nálepku pro daňové účely pamatuje trestní zákon sazbou odnětí svobody.
O kontrolní pásce v trestním zákoně žádná zmínka není, takže za ni hrozí jen pokuta podle zákona o povinném značení lihu,« upozorňuje na slabinu legislativy velitel akce Drát. Delikventi o téhle skulině vědí a s gustem ji využívají.
Podstata podvodů s nekolkovanými cigaretami a alkoholem je stejná, v obou případech jde o únik spotřební daně. Ve druhém případě je však delikt hodnocen mírněji. Při porušování předpisů o nálepkách pro daňové účely (cigarety) počítá trestní zákon s odnětím svobody až 12 let, pokud pachatel činem získá »prospěch velkého rozsahu«.
Potrestat vězením za zkrácení daně u alkoholu přece jen lze, ale musí se to dokázat. Proto se celníci pídili po tajném výrobci. Pro trest je totiž zásadní nelegální výroba. Sám prodejce vyvázne s pokutou a zabavením zboží, i když si je nutně vědom, že nekolkované lihoviny nelegální původ mít prostě musejí.
Zásadní rozdíl mezi cigaretovými a lihovinovými kolky přibližuje mluvčí Generálního ředitelství cel Jiří Barták takto: »Tabáková nálepka v sobě skrývá spotřební daň, zatímco kontrolní páska na lihovinách je pouhým označením toho, že výrobek prošel daňovým řízením.
Jinak řečeno, spotřební daň se u obou komodit odvádí různým způsobem.«
V době přípravy tohoto článku se celníkům spolu s policisty podařilo rozbít pětičlenný gang nelegálních výrobců cigaret s dosud zadokumentovanou škodou na spotřební dani ve výši 98 milionů korun.
Po akci s názvem Cool zahájil Útvar odhalování korupce a finanční kriminality proti skupině pachatelů trestní stíhání nejen pro zkrácení daně, ale také kvůli porušení již zmíněných předpisů o nálepkách k označení zboží (§ 148a odst. 1 a 3).
A protože pachatelům podle policie hrozí až dvanáctileté vězení, je jasné, že tak mluvou uvedeného paragrafu trestního zákona získali »prospěch velkého rozsahu«.
Snadnost přepravy alkoholu bez kontrolních pásek je v každém případě pozoruhodná. Nebylo tomu tak vždy. Mluvčí plzeňských celníků Jitka Blahutová si vzpomíná, že tomu není tak dávno, kdy vozidlo s alkoholickými nápoji nesmělo opustit výrobnu dřív, než byla odvedena spotřební daň z alkoholu. Tato povinnost už dnes neplatí. Ne všem se ale měří stejným metrem.
Když český výrobce lihu přepravuje čistý etanol do Německa pro míchání lihu s benzinem, musí předem složit kauci. Lihovar TTD Dobrovice má tímto způsobem trvale vázáno 200 milionů korun, uvedl jeho generální ředitel Oldřich Reinbergr. Kauce ve výši spotřební daně se lihovaru vrátí, teprve až vozidlo dorazí do daňového skladu v Německu.
Výrobci pančovaného alkoholu zadržení při celní akci Drát však tak docela bez trestu nevyváznou. Zákon si na ně dokročí prostřednictvím autorského práva. Česko je totiž mezinárodními smlouvami vázáno bdít nad právy k zahraničním ochranným známkám. Podvodníci také čelí trestnému činu poškozování spotřebitelů, jelikož šidili lihovitost.
Krácení daně je ve výčtu trestných činů také uvedeno, ale až na posledním místě.
Alice OLBRICHOVÁ, Týdeník Ekonom
Majitel Likérky Drak Čaniga dostal u soudu za krácení daně jedenáct a půl roku vězení
Státní zástupce žádal původně pro obviněné vyšší tresty. Pro Pavla Čanigu o rok, pro další o rok až dva. Čaniga i Sedlařík si naopak představovali tresty nižší. Obhájci obchodních zástupců žádali zproštění obžaloby nebo maximálně tresty podmíněně odložené. Zapojení klientů do zločinecké skupiny zpochybňovali.
Fakta
- Bývalý jednatel Likérky Drak byl podezřelý nejprve v metanolové kauze, protože v lahvích s etiketou Likérky Drak byl nalezen alkohol s obsahem metanolu.
- Na podzim 2012 byl obviněn z šíření jedovatého alkoholu. Vyšetřování ale ukázalo, že se na jeho výrobě a distribuci nepodílel. V listopadu 2012 policie obvinění proti němu stáhla.
- V květnu 2013 ho policie obvinila v souvislosti s daňovými úniky a se zamořením čističky v Bystřici pod Hostýnem. Soud ho vzal do vazby.
- V srpnu 2014 byl z vazby propuštěn. V létě 2015 ho policie obvinila spolu s Robertem Sedlaříkem a Dominikem Nagyem z dalších daňových úniků ve výši 1,25 miliardy korun.
- V únoru roku 2017 uložil krajský soud Pavlu Čanigovi 11,5 roku vězení. Čaniga se proti rozsudku odvolal.
Pavel Čaniga, Dominik Nagy a Robert Sedlařík jsou stíháni pro zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Místo základní sazby až deset let jim tak hrozila o třetinu vyšší horní hranice sazby, 13 let a čtyři měsíce. Případ někdejšího jednatele další distribuční firmy Nápoje Cyrano Dominika Nagyho soud vyloučil k samostatnému projednání. Omluvil se, že je nemocný.
Za účast na organizované zločinecké skupině jsou stíháni bývalí obchodní zástupci Tomáš Dreksler, Ladislav Kováč, Michal Rozumek a Pavel Rybář. Účast na obchodech s nelegálním alkoholem přiznali, hrozilo jim až deset let.
Soud Kováčovi uložil čtyři roky, Rozumkovi tři, Rybářovi 2,5 roku a Drekslerovi dva roky vězení. Pavel Čaniga a Robert Sedlařík nesmí navíc deset let působit ve statutárních orgánech obchodních společností. Robert Sedlařík ještě nemůže sedm let obchodovat s alkoholem. Obchodní zástupci dostali zákaz výkonu své profese na dobu od pěti do šesti let.
Čaniga vinu doznal, množství lihu ale popřel
Likérku Drak fakticky vlastnil a ovládal podnikatel Radek Březina, hlava lihové mafie, která údajně obrala stát na daních o 6,39 miliardy korun.
Podle obžaloby se v likérce v letech 2003 až 2012 zpracovalo nejméně přes pět milionů litrů nezdaněného lihu, za léta 2011 a 2012 se navíc jeho přesné množství nepodařilo zjistit.
Pavel Čaniga vinu doznal, ale množství lihu popřel. U soudu řekl, že lihoviny s etiketami Likérky Drak se vyráběly i jinde. Lítost u soudu projevili všichni obžalovaní. Pavel Čaniga řekl, že byli jen zaměstnanci a že zisky šly hlavám skupiny, bratrům Březinovým.
Fakta Metanolová kauza v číslech
Metanolová kauza v číslech
- 48 mrtvých a téměř sto otrávených
- 158 tisíc lidí mohla toxická směs zabít
- nejmladší obětí byla 21letá dívka
- obviněno bylo více než 70 lidí, obžalováno 31, z toho dvě ženy
Jméno Likérky Drak zaznělo i v roce 2012 na počátku metanolové aféry. Její etiketa se objevila na barelech s otráveným alkoholem. Pavel Čaniga je označil za padělky a nabídl milion korun tomu, jehož informace povedou k odhalení výrobce otráveného alkoholu.
Robert Sedlařík dnes dostal trest zahrnující i předchozí odsouzení na 5,5 roku za daňový únik a právě za podíl na kauze metanol. V jeho zlínském skladu totiž byl otrávený alkohol. Lihoviny označené etiketou Likérky Drak ale nevyrobila Likérka Drak.
Jak šel čas u soudu s lihovou mafií: Klíčové momenty a postavy Rekapitulace kauzy lihové mafie: Klíčové momenty a postavy
Radek Březina je za nelegální obchody s lihem nepravomocně odsouzen k 13 letům vězení. Šesti obžalovaným olomoucký krajský soud uložil tresty od čtyř do 12 let, jeden vyvázl s podmínkou.
Čtyři roky dostal bratr Radka Březiny Tomáš, jenž řídil Likérku Drak. Nižší trest dostal proto, že s policií spolupracoval. Kauza je u vrchního soudu.
Většina obžalovaných se proti rozsudku odvolala, u některých podal odvolání státní zástupce.
Na trest čeká také pět celníků
Před soudem ještě nestanul Milan Antoniazi, šéf likérky AB style z Frýdku-Místku, který koupí nezdaněného lihu připravil podle informací médií stát o 990 milionů korun.
V polovině prosince 2015 policie také obvinila 11 současných či bývalých příslušníků celní správy za ledabylé dohlížení na denaturaci lihu.
Jsou podezřelí ze spáchání přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, respektive trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti.
Loni v únoru ale státní zástupce u šesti z 11 celníků usnesení o zahájení stíhání zrušil kvůli promlčení. Nadále je obviněno pět celníků, kteří jsou zproštěni služby. Hrozí jim tři roky vězení.
Dopadli 8 metanolových mafiánů. Kdo je kdo? VIZITKY BOSSŮ
Kdo jsou další zadržení kromě Březiny a Sedlaříka policie tají. „K totožnosti dalších zadržených osob se náš útvar nebude jakkoli vyjadřovat,“ dodala mluvčí s tím, že policie zasahuje od čtvrtečního odpoledne na několika místech na Moravě i v Čechách.
Podle informací TV Nova policisté prohledávají další sklady, kde objevili velké množství pančovaného alkoholu. Sklady se nacházejí na několika místech na Moravě.
Podívejte se na reportáž TV Nova
V policejní síti uvízli i údajní bossové celé metanolové skupiny. Největší rybou by měl být Radek Březina. Zlínský podnikatel měl být spojkou mezi dodavatelem metanolu a distributorem závadného alkoholu. Robert Sedlařík je majitelem firmy, v jehož skladech se objevil alkohol s padesátiprocentním podílem metanolu!
Radek Březina podnikatel
Zlínský podnikatel má být údajnou hlavou metanolové mafie, údajně je i neoficiální hlavou Likérky Drak a společnosti Moraviachem. Majitel Likérky Drak Pavel Čaniga prozradil, že od Moraviachemu kupuje líh, který používá k výrobě alkoholu. Dříve byl v Moraviachemu údajně zaměstnaný i Tomáš Křepela, kterého v souvislosti s metanolovou kauzou policisté zadrželi už na konce září.
- Radek Březina už byl v minulosti jednou vyšetřován pro podvody s alkoholem.
- Údajná hlava celé metanolové aféry částečně vlastní Hotel Lázně Kostelec u Zlína, ve kterém ve čtvrtek zasahovalo policejní komando se samopaly.
Robert Sedlařík majitel Verdany
Majitel společnosti Verdana, která je výhradním distributorem Likérky Drak.
Ve zlínském skladu této společnosti před časem celníci a inspektoři ze Státní zemědělské a potravinařské inspekce objevili 7 600 lahví tuzemáku, což je 3 300 litrů lihoviny.
Následný rozbor ukázal, že lihoviny obsahovaly více než padesát procent metanolu! Lahve vodky a tuzemáku měly na sobě etikety a kolky Likérky Drak.
Majitel Likérky Drak Pavel Čaniga ale zapojení do celé aféry odmítá. Podle něj zabavené lahve ve Vardeně, ačkoliv měly etiketu jeho likérky, jsou padělky.
V rozhovoru pro páteční Mf Dnes řekl, že etikety i kolky jsou křivě nalepené. To podle něj ukazuje na to, že to někdo dělal ručně. On prý ve firmě na značení používá stroje.
Deníku řekl i to, že má důkazy, že do celé kauzy jsou zapleteni i celníci!
Mf Dnes sdělil, že na konci května celní správě odevzdal přes 300 tisíc neplatných kolků s číslem 401808H1AD. Podle něj se ale stejné číslo objevilo i na kolcích na lahvích, které policisté zabavili ve skladu Verdany.
Celníci
V pátečním vydání Mf Dnes uvedl majitel Likérky Drak, která je s celou metanolovou aférou od začátku údajně spojena, že ve struktuře metanolového pavouka mají své místo i celníci. Podle Čanigy dodávali distributorům kolky a celou aféru kryli. Majitel Likérky Drak už prý dva roky upozorňoval celníky, že se na trhu objevují padělky jeho firmy, oni ale podle něho nic nedělali.
Tomáš Křepela majitel Carlogicu
Vlastní firmu Carlogic, která vyrábí autokosmetiku a ve svých výrobcích používá právě smrtící metanol.
„Pan Křepela v této kauze figuruje jako luxusní bílý kůň, který v tomto případě bude asi obětí,“ prohlásil pro TV Nova muž blízký Tomáši Křepelovi, který si nepřál být jmenován.
„Mohou vykázat výrobu klidně v objemu milionu litrů, které nikdy neprodají a využijí je k výrobě nelegálního alkoholu,“ dodal.
Pavel Čaniga majitel Likérky Drak
Nejkontroverznější postavou celé aféry je majitel a jednatel Likérky Drak. Pavel Čaniga od začátku celé kauzy vinu odmítá. Přesto byl státním zástupcem obviněn z ohrožování zdraví závadnými potravinami, za což mu v případě pravomocného odsouzení hrozí až 8 let vězení.
O Likérce Drak se v médiích mluvilo už od počátku metanolové kauzy. Policie totiž u otrávených lidí našla alkohol, který byl opatřený jejími etiketami. Firma však už dříve odmítla jakoukoliv souvislost s pančovaným alkoholem a odkazovala na to, že již v minulosti se obracela na policii a celníky s tím, že někdo prodává lihoviny pod jejími etikatemi.
Jednatel společnosti Pavel Čaniga dokonce slíbil milion korun tomu, kdo jej přivede na stopu hlavního organizátora prodeje alkoholu s obsahem dřevěného lihu.
Čanigu policisté zadrželi na začátku minulého týdne, po několika dnech se ale dostal na svobodu, protože soud neshledal důkazy pro vazební stíhání.
V pátečním vydání Mf Dnes Čaniga přišel s tím, že má důkazy, že do celé metanolové kauzy jsou zapleteni i celníci. Má prý dokument, který říká, že na konci května celníkům předal přes 300 tisíc neplatných kolků.
Ty se nyní objevily na zabaveném alkoholu ve skladě Verdany. Navíc poukázal i na to, že etikety i kolky jsou na lahvích křivě nalepeny.
Podle výpovědi pro Mf Dnes naznačuje to, že byly nalepeny ručně, přitom on ve své firmě to dělá strojově.
tn.cz / Mediafax / hmr
Odhalili další nelegální sklad: 320 litrů chlastu bez papírů! Etikety z Likérky Drak
Desítky mrtvých, stovky tisíc litrů zabaveného pančovaného chlastu. I přes takovou bilanci se objevují stále nové případy. Inspekce nyní objevila další sklad nelegálního chlastu. Na obalech 320 litrů lihovin bez papírů byly etikety Likérky Drak a Milan Kwaczek.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce našla při kontrole v nelegálním skladu společnosti ALTALIMO, s.r.o. v Karlových Varech 320 litrů lihovin bez potřebných dokladů. Na obalech byly etikety Likérky Drak a Milan Kwaczek. Okamžitě zakázala uvádět alkohol do maloobchodní sítě.
Ve skladu bylo 254 balení s etiketou Likérky Drak a 385 lahví s etiketou společnosti Milan Kwaczek. Provozovatel skladu neměl povinné nabývací doklady a nebyl schopen původ zboží doložit, část lihovin nebyla ani označena výrobní šarží. „To jsou významné indicie toho, že může jít o alkohol nelegálního původu,“ řekl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.
Sklad navíc nebyl registrovaný. Byly v něm i nealkoholické nápoje, víno, pivo, cukr, káva a cukrářské výrobky. Plocha skladu je zhruba 1000 metrů čtverečních. Inspekce zakázala místo užívat jako sklad. S provozovatelem bude zahájeno správní řízení pro uvedená porušení potravinářského práva.
Etikety Likérky Drak se objevovaly v souvislosti s metylalkoholovou kauzou, při níž od loňského podzimu zemřely už čtyři desítky lidí.
Jednatele likérky Pavla Čanigu loni na podzim vyšetřovali policisté, v listopadu však státní zástupce jeho stíhání zastavil, protože podezření vůči němu byla slabá. V lihovinách z jeho výrobny se našel smrtící metanol.
Problémy měly už i výrobky s etiketou společnosti Milan Kwaczek z Dobré na Frýdecko-Místecku. Inspekce v nich našla denaturovaný líh, který lze objevit jedině v nelegálním alkoholu.
Tuzemák s etiketou Likérky Drak by usmrtil tisíce lidí. Našel se sklad s lahvemi plnými metanolu
Tuzemák s etiketou Likérky Drak obsahoval 50 procent metanolu.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) jej našla minulý týden v několika vzorcích ve zlínském skladu společnosti Verdana, která je výhradním distributorem Likérky Drak.
K distribuci do maloobchodní sítě bylo připraveno 7 600 lahví o obsahu 0,42 litru. Inspekce bude prověřovat další vzorky. Vzhledem k tomu, že balení nebyla označena šarží, považuje inspekce veškerý alkohol v těchto lahvích za potenciálně nebezpečný.
Podle mluvčího SZPI Pavla Kopřivy by nalezené množství dokázalo usmrtit tisíce lidí.
„Nechápu to, je to naprostý nesmysl,“ reagoval na zveřejnění výsledků rozboru vzorků alkoholu jednatel likérky Pavel Čaniga.
Metanol a etanol – půl na půl
Laboratorní analýza odebraných vzorků prokázala, že v litru absolutního alkoholu bylo 536 000 miligramů metanolu. To znamená, že metanol a etanol byly míchány do výrobku půl na půl.
„Inspekce předala veškerá zjištění policii a Celní správě. Vzhledem k závažnosti nálezu je sklad zajištěn před případným pohybem zboží v návaznosti na opatření, které už SZPI a Celní správa učinily v předchozích dnech,“ uvedl Kopřiva.
SZPI pokračuje v testování lihovin, které považuje za rizikové.
Likérka tvrdí, že ji SZPI chce zlikvidovat
Pavel Čaniga uvedl, že žádné informace o výsledcích rozborů nedostal.
„Volal jsem na inspekci, ale nechtějí mi nic říct. Nikdo mě nekontaktoval, víc jste mi k tomu řekl až vy,“ řekl zpravodaji ČTK.
Kroky SZPI považuje za součást „likvidační strategie“ namířené proti Likérce Drak. „Pořád se něco pomalu tahá a dřív, než se to dozvím já, to dají do novin,“ rozčiloval se Čaniga.
Po inspekci prý bude požadovat konfrontační vzorky. „U mě se totiž metanol vůbec neobjevuje,“ doplnil
Případem se zabývá i policie. „Budeme zjišťovat, odkud metanol pocházel,“ řekla krajská policejní mluvčí Jana Macalíková.
Dodala, že kriminalisté prověřují, zda existuje napojení na sklad v Opavě, odkud se do celé České republiky šířil otrávený alkohol v takzvané metanolové aféře.
Podezřelý sklad
Ve zlínském skladu, na který podle Macalíkové upozornil anonym, našla inspekce už minulý týden 31 426 lahví a šestilitrových barelů Likérky Drak, celkem tedy 56 360 litrů lihovin.
Balení nebyla označena šarží, firma nedokázala předložit ani průvodní dokumentaci. Nebylo proto možné zjistit původ lihu a datum výroby.
Robert Sedlařík, jednatel společnosti Verdana z Bystřice pod Hostýnem, tehdy uvedl, že některé šarže byly nečitelné, a slíbil, že budou opraveny. V úterý svůj mobilní telefon nezvedal.
Metanolová aféra vypukla v Česku na začátku září. Vyžádala si 28 životů, další lidé budou mít doživotní následky, zejména poškozený zrak. V souvislosti s aférou stíhá policie několik desítek osob. Dva údajní původci otravy a distributor pančovaného alkoholu jsou obviněni z úmyslného obecného ohrožení se sazbou 12 až 20 let, případně s výjimečným trestem.
Otravy metanolem
V září 2012 zemřelo více než 10 lidí na otravu metanolem. Během dalších měsíců přibylo čtyřicet dalších obětí. V květnu 2014 zlínský soud vyměřil dvěma hlavním aktérům doživotní trest.
V září 2012 se v České republice objevily případy otravy metanolem (neboli metylalkoholem), které byly způsobeny konzumací nekvalitního a nelegálně upravovaného alkoholu.
První oběti pocházely z Moravskoslezského kraje, další případy se objevily i na jiných místech ČR (Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Středočeský kraj, Zlínský kraj).
Na otravu zemřelo pět desítek lidí, jednotlivé případy přibývaly ještě měsíce po hlavním zásahu proti metanolu v lihovinách. Další desítky lidí byly hospitalizovány, často s následkem oslepnutí.
V souvislosti s metanolovou aférou bylo postupně vedeno několik jednotlivých soudních procesů. Jedním z prvních bylo řízení s dvěma překupníky na Ostravku v srpnu 2013 a jako trest jim byl vyměřeno osm let ve vězení.
3. března 2014 začalo ve Zlíně hlavní líčení s deseti z celkem 31 obviněných lidí. Ostatní jsou souzeni u jiných krajských soudů. Hlavními obviněnými byli Rudolf Fian, Tomáš Křepela a Jiří Vacula.
Že se zadržením hlavních podezřelých celá kauza nekončí, dosvědčuje další úmrtí 9. března v Boskovicích, muže který se měsíc předtím otrávil. Zlínský soud rozhodl 21.
května 2014 tak, že Fian s Křepelkou dostali doživotí ve vězení, Vaculka 15 let a zbylých sedm od soudu odešlo s trestem mezi 21 a 8 lety vězení. Rozsudek je zatím nepravomocný.
Dopad aféry
Události se závadným alkoholem měly dlouhodobé dopady na tržní praxi. Byly zavedeny nové kolky, jejichž nové bezpečnostní prvky mají zamezit snadnému falšování. Senát v září 2013 schválil novelu živnostenského zákona, podle kterého musejí mít prodejci kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin koncesi.
Průběh aféry
Tresty ve zlínské větvi kauzy Metanol
- Rudolf Fian – doživotí (hlavní míchač)
- Tomáš Křepela – doživotí (hlavní míchač)
- Jiří Vacula – 15 let (hlavní distributor)
- Martin Jirout – 16 let (hlavní odběratel)
- Alexander Jordán – 13 let (nezajímal se o původ alkoholu)
- Martin Cekota – 13,5 roku (nezajímal se o původ alkoholu)
- Aleš Svoboda – 12 let (nezajímal se o původ alkoholu)
- Viktor Koláček – 21 let (věděl, že jde o neprověřený alkohol, jeho firma chtěla směs dál upravit a mohla tak otrávit až 31 tisíc lidí)
- Libor Vanderka – 20,5 roku (nezajímal se o původ alkoholu)
- Robert Sedlařík – 8 let (na konci loňského roku odsouzen za daňové úniky při obchodování s nelegálním alkoholem na 5 let, soud mu trest zpřísnil a rozšířil o šestiletý zákaz podnikání a propadnutí nemovitostí. Nakoupil neprověřený alkohol od Koláčka, a mohl tak otrávit až 16 tisíc lidí. Podle soudu vytvořil podmínky pro spáchání zvlášť závažného činu)
Policie i ministerstvo zdravotnictví v září 2012 varovali, aby lidé nekupovali nekolkované lahve ani rozlévaný alkohol z neznámých zdrojů. Kvůli otravám ustavila vláda dočasný krizový štáb, jednaly i krizové štáby v krajích. Policejní prezident Martin Červíček sestavil speciální vyšetřovací tým.
Ministerstvo vyhlásilo kvůli otravám metylalkoholem mimořádnou kontrolní akci v jídelnách a restauracích. S kontrolami v obchodech a ve stáncích na tržištích začala i Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). 12. září vláda rozhodla o plošném zákazu prodeje tvrdého alkoholu ve stáncích, toto opatření platí do odvolání. Kompletní prohibice trvala do 27. září 2012.
Případy vyšetřovala policie, spolu s hygieniky pátrali po zdrojích nekvalitního alkoholu. Příbramská policie 10. září objevila alkohol, po jehož požití oslepl 65letý muž. Šlo o šestilitrové plastové barely s názvem Originál vodka – jemná nebo Tuzemák.
Na etiketách, které ale můžou být zfalšované, je jako výrobce uvedena Likérka Drak. Policie před těmito nápoji varovala. Firma popřela, že by alkohol pocházel od ní. Škody způsobené padělky počítá na milióny a chystá trestní oznámení.
Nabídla také odměnu ve výši jednoho miliónu korun tomu, kdo přispěje k dopadení výrobce.
9. září obvinila policie v souvislosti s otravou alkoholem 36letého muže z Havířova. Soud rozhodl o vzetí obviněného do vazby. Zda je zadržený muž distributorem, nebo zda stojí i za výrobou metanolu nechtěly orgány upřesnit.
- Několik obětí po požití alkoholu nezámého původu hlásilo také Polsko a závadný alkohol se měl objevit i na Slovensku.
- Rozsah a množství nebezpečného pančovaného alkoholu byl takový, že podle policejních odhadů bylo v ohrožení na 160 tisíc lidí.
- Informace
V případě potřeby se veřejnost může obracet na Sergeye Zakharova, vedoucího lékaře Toxikologického informačního střediska (tel.: 224 919 293, 224 915 402, e-mail: [email protected], [email protected]). Více informací na stránkách Toxikologického informačního střediska.
Odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické nabízí bezplatné prověření domácího alkoholu. Zájemci mohou vzorky přinést na Chemický jarmark, který se koná 13.
září od 9 do 17 hodin v Technické ulici v Praze 6. K rozboru stačí vzorek deseti mililitrů lihoviny uzavřené v lahvičce.
V pátek a v pondělí mohou přijít zájemci se vzorky na oddělení komunikace budovy A v Technické ulici číslo 5 do místnosti 205.
Pro více informací je také možné kontaktovat Ministerstvo zdravotnictví ČR (tel.: 224 972 166, e-mail: [email protected]).
Moravskoslezský a Jihomoravský kraj zřídily speciální telefonní linku (tel.: pro Moravskoslezský kraj – 950 739 943, pro Jihomoravský kraj – 518 601 335), další informace jsou uvedené zde: www.nemkyj.cz.
Jak poznat otravu, první pomoc
Metanol nelze poznat podle chuti. Postižený se zpočátku cítí dobře, dostaví se dobrá nálada, poté ho však začne bolet hlava a zvrací. Zornice, které nereagují na světlo, má rozšířené a objeví se také poruchy zraku – rozmazané vidění, výpadky zorného pole, poruchy rozlišení barev. Později upadá do bezvědomí.
Při podezření na otravu metanolem odborníci doporučují vypít až dva decilitry kvalitního čtyřicetiprocentního alkoholu. Ten je možné ředit vodou nebo džusem. Pak je nutné okamžitě kontaktovat záchrannou službu.
Úspěch léčby závisí na jejím včasném zahájení. Jako protijed se používá alkohol, který se podává i po několik dní, často souběžně s použitím hemodialýzy, tj.
umělé ledviny, která odstraní z těla metylalkohol i jeho toxické metabolity, poškozující sítnici a optický nerv.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Já tušil, že to jsou s*ačky… Jak to bylo s otráveným alkoholem
Na otravu metylalkoholem v Česku zemřelo již 26 lidí. Prohibice nárůst úmrtí poněkud pozastavila, ale aby byl prodej jedovatého moku zaražen úplně, museli kriminalisté rozplést složitou síť obchodníků, dodavatelů a výrobců tohoto koktejlu. Kriminalisté se třeba vydali do garáží ve Zlíně a to na sídliště Jižní Svahy.
„Omšelá budova skrývala nejen parkující auta, ale také pět stovek lahví a barely s podezřelou tekutinou. Expertízy potvrdily, že je to smrtící směs alkoholu a metylalkoholu. Sedmatřicetiletý muž do něj v garáži přidával vodu a příchuti, v krabicích měl připravené tisíce etiket typu Lašský tuzemák, Albánská borovička, Meruňka nebo Extra jemná vodka Lunar,“ napsal k případu Respekt.
Jak týdeník ale zjistil, prodej nelegálního alkoholu a šizení na spotřební dani – zhruba padesát korun na půllitrové láhvi kořalky – „míchači“ vcelku vynášelo.
Měsíčně si údajně přišel na nějakých 150 až 200 tisíc korun.
Když k tomu připočteme fakt, že ředitel policie ve Zlínském kraji Bedřich Koutný podotknul, že v této garáži se nelegální alkohol míchal ve velkém, pak to dohromady dá poměrně slušnou sumu.
Koutný ale uvedl, že míchač zřejmě nevěděl, že tentokrát má co dělat s roztokem, který je smrtelně nebezpečný. Proto mu za ohrožování zdraví závadnými potravinami a neoprávněné podnikání hrozí jen osm let vězení.
„Zoufali jsme si, když vyslýchaní nechtěli říci, odkud líh s metanolem mají,“ prozradil Respektu šéf zlínského vyšetřovacího týmu Martin Baláš. Podle něj ale nakonec většina promluvila. Mimo jiné i proto, aby mohli říci, že sice jeli v nelegálním obchodu s alkoholem, ovšem nevěděli nic o tom, že prodávali jed.
„Tušil jsem, že jsou v tom nějaké sračky, ani mě ale nenapadlo, že je to tak nebezpečné,“ uváděli pak zadržení tuto zhruba stejnou výmluvu.
Kriminalistům se podle zjištění Respektu zadařilo až 14. září, když od člověka, který míchal alkohol ve zlínské garáži, se přes další mezičlánky dostali až k podnikateli z Podkopné Lhoty nedaleko Slušovic, který měl roztok etylalkoholu a metylalkoholu přímo od „výrobců.“ Jak toho dopadli? Jednoduše. Jeden z obchodníků, který začal s policií spolupracovat, si s ním sjednal schůzku.
Místo fidorek jed
„Dopadený šofér, jehož firma oficiálně vyrábí plastové obaly na potraviny, zásoboval lihem celé Zlínsko včetně zmíněné stáčírny v sídlištní garáži,“ poznamenal týdeník s tím, že muž promluvil, proto již bylo jednoduché zajistit další podezřelé.
Ti se měli nacházet v areálu bývalé čokoládovny Fidor, kde jsou dnes sklady. Areál pak využívala kromě jiných i firma Carlogic ze středočeské Řitky, která nabízí autokosmetiku a mimo jiné také směsi do ostřikovačů. Ty se ale vyrábějí jak z lihu, tak metylalkoholu.
Právě z těchto surovin vznikl nebezpečný koktejl.
„Za hlavní viníky policie považuje majitele a jednatele společnosti Carlogic, sedmatřicetiletého Tomáše Křepelu a obchodního zástupce této firmy, dvaačtyřicetiletého Rudolfa Fiana. Fian se prý policii již přiznal k tomu, že namíchal směs metylalkoholou a alkoholu ze surovin, které mu dodal Křepela.
Podle státního zástupce Romana Kafky tento muž účinně spolupracuje a je to prý on, kdo je ve velmi špatném psychickém stavu. Metylalkohol přidával do lihu podle výpovědi proto, že je levnější.
Zatímco technický líh vyjde na nějakých dvacet korun na litr, metylalkohol pak stojí polovinu. Fian se podle Kafky domníval, že alkohol jedovaté účinky metylalkoholu vynuluje – právě silný alkohol je totiž účinným protijedem této látky.
Jenže poměr jedna ku jedné byl přece jen poměrně silný.
Kriminalisté zároveň údajně nevylučují, že podobná směs, byť v méně nebezpečném poměru, mohla být vržena na černý trh už v minulosti.
Oba muži jsou viněni z úmyslu obecného ohrožení, nechtěli sice nikoho otrávit, ale měli vědět, že směs s takovou koncentrací metylalkoholu může být životu nebezpečná. Proto jim hrozí až dvacet let vězení nebo i výjimečný trest.
Lorencová o otravách: To nebyla náhoda
Známá investigativní novinářka Jana Lorencová ke kauze ParlamentnímListům.cz nedávno řekla, že nesouhlasí s názory, že otrávení po požití nebezpečných lihovin s metanolem se stali obětí omylu.
„Nemyslím, že by někomu ujela ruka, že by šlo o omyl nebo náhodu, protože někdo nechtěně přilil do várky víc metanolu než obvykle,“ uvedla. Po dvaceti letech výroby nelegálního alkoholu mají už podle ní totiž nelegální výrobci tolik zkušeností, že takový omyl považuje za nepravděpodobný.
K verzi, že jde o omyl nebo nehodu, by se prý přiklonila, kdyby nešlo o tak široký záběr otrávených lahví mnoha různých značek.
„Mohla by to být nešťastná náhoda, nebo nekalý konkurenční boj, kdyby ovšem šlo jen třeba o dva typy lihovin, do kterých by byl metylalkohol přimíchán,“ dodala Lorencová, která je přesvědčena o tom, že již před lety v řetězci lihového byznysu byli zapojeni nejen policisté a celníci, ale i místní politici. Stejně tak nepovažuje za pravděpodobné, že by metylalkohol pocházel z Polska.
Ostravská reportérka, která v říjnových volbách kandiduje do Senátu, je přesvědčena, že tragédii s mnoha oběťmi pančovaného alkoholu bylo možné zabránit, kdyby stát nezavíral oči nad ilegální výrobou lihovin.
Černý trh podle odhadů Ministerstva financí tvoří asi desetinu celkového trhu s tvrdým alkoholem. Unie výrobců a dovozců lihovin odhadují jeho podíl dokonce až na čtvrtinu.
Kalousek: Zdanění metylalkoholu je možné. Ale..
Připomeňme, že ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se ve včerejších Otázkách Václava Moravce (OVM) vyslovil pro zdanění metanolu.
Nyní očekává analýzu Ministerstva průmyslu a obchodu o případných negativních dopadech na průmyslovou výrobu.
Zvýšení spotřební daně z alkoholu by ovšem podle něj nemělo pozitivní dopad, protože by ČR měla nejvyšší zatížení na lihoviny v rámci euroregionu.
„Otázka po zdanění metanolu je legitimní. Požádal jsem Ministerstvo průmyslu a obchodu, kde všude se metanol používá jako surovina pro výrobky, abychom s vaničkou nevylili i dítě,“ prohlásil Kalousek.
Informaci o tom, jestli by nemohla spotřební daň na metanol zkomplikovat výrobu nějakému segmentu průmyslu, by pak ministr měl získat během několika dnů.
„Nezpůsobí-li to žádné vážné problémy, pak je tento námět na místě a jsem pro, aby byl zdaněn,“ dodal v OVM Kalousek.
Co je metanol?
Metanol se v chemickém průmyslu používá jako rozpouštědlo, přísada do nemrznoucích směsí, činidlo pro denaturaci lihu či jako přísada do pohonných látek. Dovoz metanolu v posledních letech roste a ve srovnání s rokem 1999 se hodnota jeho importu do Česka zhruba ztrojnásobila.
Zatímco v roce 1999 byl do Česka dovezen metanol za 210 milionů korun, tak loni hodnota jeho importu činila 631 milionů korun a za prvních sedm měsíců letošního roku 406 milionů korun. Dovoz metanolu do Česka roste nepřetržitě třetím rokem. Většina metanolu do Česka míří z Ruska a Německa. Dovoz etanolu, destilátů a likérů se ročně pohybuje kolem dvou miliard korun.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
reklama
alkohol , Kalousek , Respekt , Lorencová , metanol
autor: Olga Böhmová