Karcinogeny – co je to konkrétně a čemu se vyhýbat?

Prodlužují trvanlivost, vylepšují barvu a zvýrazňují či upravují chuť. Jsou ale obviňována ze všeho možného – od hyperaktivity dětí až po karcinogenní účinky. Právem? Odborníci se shodují, že nikoliv, ale předběžná opatrnost je někdy namístě.

„Éčka“ jsou přírodní nebo synteticky vyrobené látky, které se do potravin přidávají v průběhu zpracování – odtud i jejich název přídatné neboli aditivní látky. Každá přídatná látka má podle mezinárodního systému přidělený číselný kód začínající písmenem E.

Když běžný spotřebitel zaregistruje ve složení výrobku uvedeném na obale větší koncentraci éček, často ho vrací do regálu. Důvod je prostý: z označení je cítit chemie. Přitom se pod těmito kódy leckdy skrývají i přírodní látky nebo látky vyrobené sice uměle, ale chemicky totožné s přírodními.

Není Krebs jako rak(ovina)

Například kyselina citronová, třebaže syntetická a ukrytá pod kódem E330, chemickým složením odpovídá přírodní kyselině citronové, která se běžně vyskytuje v ovoci. Má-li však umělý původ a je v potravině použita jako okyselovadlo, musí mít onen „obávaný kód“. V očích neinformovaného zákazníka tak může být automaticky zařazena do kategorie zdraví škodlivých látek.

A nevyhýbají se jí ani fámy. Před časem na internetu koloval e-mail s údajnou informací lékařů jisté kliniky v Düsseldorfu, která ve skutečnosti neexistuje. Jeho autoři tvrdili, že přídatná látka E330 je podezřívána z rakovinotvorných účinků.

Karcinogeny – co je to konkrétně a čemu se vyhýbat?

„Dnes už víme, jak mýtus o karcinogenních účincích E330 asi vznikl,“ říká profesorka Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha. Některé živiny se odbourávají v tzv. citrátovém cyklu (cyklu kyseliny citronové), kterému se také říká Krebsův podle jména svého objevitele. „Krebs“ ovšem v němčině znamená rak nebo rakovina.

„Neznalí autoři z toho vyvodili, že je tato látka pravděpodobně rakovinotvorná. Samozřejmě je to mýlka a je až směšné, jak může někdo kyselině citronové, běžně se vyskytující v citrusových plodech, takové negativní účinky vůbec přisoudit,“ říká profesorka Dostálová.

Čím víc éček, tím víc ošizené

Jak je to s ostatními éčky? Všechny přídatné látky musí být povolené vyhláškou ministerstva zdravotnictví a procházejí přísnými testy. Do nezpracovaných potravin, jako jsou mléko, máslo, smetana, zakysané mléčné výrobky, vejce, med, olej, káva, cukr nebo minerální vody se éčka dávat nesmějí.

„Jedná se totiž o základní potraviny, které neprošly zpracováním,“ říká lékař Petr Hlavatý, obezitolog a endokrinolog Endokrinologického ústavu v Praze. „Nezpracovaná potravina musí vždy splňovat podmínku, že do ní nebylo žádným způsobem zasahováno,“ připomíná lékař. Ovšem u ochucených mléčných výrobků nebo minerálek už zákaz éček neplatí.

Podle výživového poradce Petra Havlíčka se u nás éčka přidávají do potravin v malém množství. „Čím více je ovšem potravina šizena, tedy čím méně je v ní přirozené přírodní suroviny, tím více éček logicky obsahuje,“ konstatuje Petr Havlíček. Jako příklad uvádí šunku, která obsahuje 95 procent masa a minimální množství éček.

„Když si ale koupíte levnou šunku, která má jen 50 nebo 60 procent masa, najdete v ní mnohem víc přídatných látek,“ konstatuje Petr Havlíček.

Karcinogeny – co je to konkrétně a čemu se vyhýbat?

Vesměs kladně hodnotí odborník v tomto směru farmářské trhy. Je však směrodatné, koho na ně pořadatelé pustí – zda ověřené prodejce, nebo kohokoli, kdo si zaplatí.

„Pokud farmář původ nabízené potraviny skutečně prokáže, kvalita tam rozhodně je,“ dodává Petr Havlíček.

 Podle profesorky Jany Dostálové mohou za stále častější používání éček v potravinách částečně sami zákazníci, protože vyžadují, aby potravina pěkně vypadala. 

„Když nemá krásnou barvu, hned ji podezříváme, že je zkažená. Totéž platí pro konzervanty. Kdyby neměl trh požadavky na dlouhou dobu trvanlivosti potravin, řada potravinářských výrobků by se konzervovat nemusela.

Dělalo by se to jako dříve,“ říká profesorka Jana Dostálová.

Evidentně by tedy stačilo, aby si zákazníci zvykli třeba na to, že cukrovinky nebudou mít zářivě „jedové“ barvy, a používala by se přírodní barviva, která jsou méně intenzivní a stabilní.

Preventivní varování před barvivy

Informací o „éčkách“ koluje na internetu víc než dost, takže je třeba vybírat si zdroje s ověřenými informacemi, které jsou zárukou určité důvěryhodnosti. Existují manuály, weby i mobilní aplikace, které rozdělují éčka na bezpečná a nebezpečná.

„Toto dělení považuji za amatérské, protože co je u nás do potravin povoleno, musí být bezpečné,“ říká profesorka Dostálová. Přídatné látky povoluje Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA a ty, které nejsou bezpečné, nepovolí.

Velkou pozornost vzbudily v posledních letech studie o údajném vlivu umělých barviv na pozornost dětí a jejich hyperaktivitu.

Časopis dTest na svých webových stránkách připomíná, že americký dětský lékař Benjamin Feingold poukázal na souvislost mezi chováním dětí a umělými potravinářskými barvivy už před několika desítkami let.

Karcinogeny – co je to konkrétně a čemu se vyhýbat?

Americká média v této souvislosti citovala případ školačky, která se z třídního klauna změnila ve vzornou žačku poté, co jí rodiče začali namísto instantní kaše s malými červenými dinosaury vařit oblíbenou kaši přímo z ovesných vloček a sušených borůvek.

Americký Úřad pro potraviny a léky FDA nedávno oznámil, že vztah mezi barvivy a hyperaktivitou dětí podrobí přísným zkouškám, protože dosavadní studie jsou protichůdné a nezvratný důkaz o škodlivosti barviv není. Ovšem s tím, že některé děti na ně mohou být citlivé.

V roce 2007 zveřejnili svou studii na toto téma, provedenou přímo na popud EFSA, britští odborníci z univerzity v Southamptonu. Jistou souvislost mezi chováním dětí a šesti umělými barvivy při jejich použití v kombinaci s konzervantem benzoátem sodným skutečně objevili.

Konkrétně šlo o potravinářská barviva žluť SY (E110), chinolinovou žluť SY (E104), azorubin (E122), červeň allura (E129), tartrazin (E102) a ponceau 4R (E124).

Evropský úřad pro bezpečnost potravin sice prohlásil, že jde jen o částečný důkaz, nicméně Evropská komise následně snížila povolené limity těchto barviv a zavedla na obalech povinné varování, že zmíněná „éčka“ mohou způsobovat hyperaktivitu.

Karcinogeny – co je to konkrétně a čemu se vyhýbat?

„U citlivějších jedinců jisté riziko pravděpodobně je.

Pokud jde obecně o jakoukoli nezávislou studii potvrzující nežádoucí účinky těch kterých éček a nestojí za ní vliv lobbistické skupiny z jiného odvětví potravinářství nebo chemického průmyslu, měli bychom být na pozoru,“ říká Petr Havlíček. Okamžitě by podle jeho slov měly vznikat další studie, které by tyto výsledky potvrdily, anebo vyvrátily.

„A ve chvíli, kdy se objeví seriózní studie, která říká Pozor!, už bychom na pozoru měli opravdu být. Nikdy však nemůžeme vyloučit vliv nějaké lobby, protože řada takových studií bývá tendenčních,“ upozorňuje Petr Havlíček.

Podle Jany Dostálové dosavadní testy vliv barviv na chování dětí jednoznačně neprokázaly. „Tlaky byly ale natolik silné, že se nyní v rámci takzvané předběžné opatrnosti musí na potravinách s užitím těchto barviv uvádět, že by mohla způsobovat hyperaktivitu a některé poruchy v chování dětí,“ říká odbornice.

I u nás, protože nařízení z Bruselu platí bez výjimky pro všechny členy Evropské unie.

Co si počít s aspartamem?

Podobné tlaky jsou nyní i na aspartam.

„I když se věnuji potravinám ve větší šíři než jenom éčkům – především tukům a luštěninám –, zprávy EFSA sleduji a vím, že původně chtěl tento úřad vyřešit problém aspartamu do roku 2014,“ uvádí profesorka Dostálová.

Nyní se ale tento časový horizont posouvá asi o dva roky. „Vědci totiž stále nemohou na aspartamu najít nic špatného, takže se znovu opakují testy,“ říká Jana Dostálová.

Budete mít zájem:  7 příčin neplodnosti u žen: co je pravda a co mýtus

Špatnou pověst mají kvůli obsahu „éček“ také sladidla xylitiol, sorbitol a mannitol. Právem? „Samozřejmě neprávem,“ odpovídá jednoznačně Petr Havlíček.

Jsou to totiž přírodní alkoholové cukry – přirozené látky, které sice mají sladkou chuť, ale netráví se.

„Sám se jejich použití nebráním, ale sladidlům na bázi aspartamu se vyhýbám, protože tam studie hovořící v jejich neprospěch existují – i když jsou u nás vyvraceny,“ konstatuje Petr Havlíček.

Jak bylo řečeno, všechna „éčka“ u nás procházejí dlouhým testováním. Zjišťuje se, zda neohrožují lidské zdraví, a u všech je stanovena minimální koncentrace, při které se nějaké jejich vedlejší účinky objevují.

Co když ale budeme argumentovat příkladem, kdy jedinec během dne konzumuje výhradně potraviny, ve kterých jsou „éčka“ v hojné míře zastoupena? Může si pak být v součtu jistý, že nepřekročil nějakou mez a neohrozil své zdraví?

„Kdybychom na věc pohlíželi takto do extrému a konzumovali například pořád jednu a tutéž potravinu, která bude obsahovat přídatnou látku ve své maximální koncentraci – pak ano, může to ve finále ovlivnit naše zdraví,“ připouští Petr Hlavatý. Taková situace však může nastat opravdu až při dlouhodobé konzumaci velkého množství dané potraviny. „Pokud máme pestrý jídelníček, prakticky k tomu nemůže dojít,“ říká Petr Hlavatý.

Ani příroda není nevinná

Nejen „syntetické strašáky“ je však vhodné konzumovat s mírou. I v přírodních potravinách jsou běžně škodliviny, či přímo jedy. Jen se zde vyskytují přirozeně, takže na obalu žádné označení „E“ mít nemusejí.

 Dokonce i bylinné čaje mají ve vyhlášce svá omezení. Některé byliny se mohu v čajových směsích používat pouze do 30 procent, jiné dokonce jen do pěti procent.

Právě proto, že obsahují látky, které nejsou vhodné pro zdraví, třebaže se nejedná vyloženě o jedovaté byliny.

„To, co je označováno za jed, se totiž odvíjí od množství, které jako jed působí,“ říká Jana Dostálová. „Jako jed je sice označována látka, která působí negativně už v malém množství, ale všechny látky jsou vlastně potenciálně jedovaté. Je to, jako kdybychom snědli najednou dvě kila cukru – taky to nevydržíme. Třebaže cukr za jed nikdo normální nepovažuje,“ vysvětluje profesorka Dostálová.

Odbornice dále uvádí, že i v běžné zelenině jsou přírodní toxické látky. Solanin v bramborách je toho důkazem – a i on je limitovaný ve vyhlášce. Nebezpečná je i nahnilá nebo plísní napadená kořenová zelenina. Vznikají v ní látky, které jsou silnými fotoalergeny – po osvícení sluncem mohou u člověka vyvolat alergickou reakci.

Doktor Hlavatý přidává další fakt na vrub toxinů z plísní. „Pokud nejsou potraviny řádným způsobem ošetřeny a skladovány, mohou být napadeny plísněmi a nemusí to na nich být znát.

“ Nemusí to ani výrazně ovlivnit jejich chuť, a přitom jsou tyto produkty s plísní výrazně toxické. „Na rozdíl od diskutovaných éček už u některých z nich byla prokázána i jejich karcinogenita.

Aniž by bylo kdekoli uvedeno, že je daná potravina obsahuje,“ uzavírá lékař.

Karcinogeny – co je to konkrétně a čemu se vyhýbat?

Tahák do kapsy-čemu se vyhnout v kosmetice

Karcinogeny – co je to konkrétně a čemu se vyhýbat?

Staňte se chemikem amatérem a  ohromte známé svým přehledem o složení kosmetiky. Vytiskněte si tahák do kapsy, se kterým se mezi regály obchodů už neztratíte. Poznejte své nepřátele: čtyřicet nejvíce nebezpečných přísad v kosmetice. 

Zatímco v potravinách je asi 300 povolených přídatných látek „éček“. V kosmetice je takto schválených chemikálií více než 30 tisíc! Není divu, že většina z vás rezignovala. Svěříte své zdraví výrobcům a zákonodárcům? Mají tito tu správnou vůli a znalosti?

Skutečně škodlivé přísady je celkem snadné identifikovat. Informovaný spotřebitel bude svými penězi podporovat jen poctivé výrobce a to bez ohledu na reklamu nebo známou značku.

  • V níže uvedeném taháku jsou vybrané přísady, které
  • a) patří mezi nejvíce nebezpečné,
  • b) najdete (dost často) v běžně prodávané kosmetice a drogerii.
  • Konkrétní důvody, proč se jednotlivým přísadám máte vyhnout, najdete v článku Nebezpečně krásná: jedovatá kosmetika.
  • V tabulce najdete některé další toxické látky. 
  • Stupeň hodnocení nebezpečnosti (škála 1 až 5)
  • Nejlepší je stupeň 1 výborný (většinou přírodní látky), nehorší najdete pod číslem 4 a 5.
  • Tabulka vám nabízí pohled mezi negativní látky, kladné a (ještě) přijatelné látky neřeší.

Karcinogeny – co je to konkrétně a čemu se vyhýbat?

Někdy ani dermatologické testy nezaručí, že se jedná o kvalitní výrobek.

Tento šampon obsahuje mimo jiné rakovinotvorný Cocamide DEA a vysoce alergenní halogenovaný konzervant 2-Bromo-2Nitropropane-1,3Diol, ze kterého se uvolňuje formaldehyd.

Obě chemikálie jsou hodnoceny za 5 (=nepřijatelné). Zajímavé je i to, že výsledná barva (zelená) byla složena z modrého a žlutého barviva (oba hodnoceny za 3).

  1. Hodnocení nebezpečnosti zohledňuje:
  2. 1) Působení na lidské zdraví a životní prostředí,
  3. 2) původ látek (přírodní × umělý),
  4. 3) vhodnost užití při péči o tělo. 
 

Stupeň nebezpečnosti Chemická skupina Název Poznámka
3
  • silikony
  • (mají koncovky
  • -cone, -conol, -siloxane)
Amodimethicone  umělé vosky,  v nadbytku zhoršují kvalitu vlasu, nelze je vymýt ani biologicky odbourat
3 Dimethicone
3 Dimethiconol
3 Cyclopenthasiloxane
3 Triphenyl Trimethicone
4 syntetická barviva
  1.  CI (colour index)
  2. CI 10006 – CI 74260
  3. – několik set různých barev
 Nejvíce nebezpečná jsou azobarviva a aromatické aminy (z ropy, pravděpodobně rakovinotvorné).
4 SLES & SLS         agresivní tenzidy SLES  Sodium Laureth Sulfate   dráždí pokožku, špatně biologicky odbouratelné 
3- SLS Sodium Lauryl Sulfate
4 PPG a PEG glykoly  PPG Polypropylenglykol   emulgátor, zahušťovadlo, změkčovadlo, i jiné názvy (obsahují  „eth“ -Laureth-4)
4 PEG Polyethylenglycol 
4 EDTA EDTA kyselina ethylen-diamin-tetraoctová a její sodné soli  chelační a konzervační činidlo
4 parabeny  Metylparaben konzervant, silně alergenní, ovlivňuje v těle hormonální rovnováhu (vliv na plodnost), potencionálně karcinogenní
4 Ethylparaben
4 Propylparaben
4 Butylparaben
4 Phenoxyethanol Fenoxyethanol konzervant 
4  DMDM a MDM Hydantoin  DMDM a MDM Hydantoin  konzervant/antioxidant, uvolňuje formaldehyd 
4- 1-Naphthol (2-Naphthol) 1-Naftol (2-Nafthol) barvící látka na vlasy, alergující, jedovatá
4- Nordihydroguaiaretic Acid Kyselina nordihydroguaiaretová antioxidant, způsobuje dermatitidy a ekzémy
4 Glutaral Glutaral konzervant, uvolňuje rakovin. formaldehyd
4 MEA & DEA  ethanolaminy Cocamide MEA zastaralý tenzid
5 Cocamide DEA  rakovinotvorný emulgátor
5 Halogenderiváty (bromo-, jodo-, chloro-) Chloromethylisothiazolinone (CMIT, CMI, MCI) silně alergenní konzervanty, některé uvolňují rakovinotvorný formaldehyd
5 Methylchloroisothiazolinone 
5 Bromochlorophene
5 5-bromo-5nitro1,3dioxane
5 Dibromohexamidine Isethionate
5 Dichlorobenzyl Alcohol
5 Chlorhexidine Digluconate
5 Iodopropynyl Butylcarbamate
5 Laurylpyridinium Chloride
5 Trichloro Ethane  toxické rozpouštědlo
5 Butoxydiglykol Butoxy diglykol rozpouštědlo, glykoléter 
5 Butoxyethanol Butoxy ethanol
5 Benzethonium Chloride Benzetoniumchlorid konzervant, pravděpodobně karcinogenní
5 Ethylhexyl Triazone Etylhexyl triazan ochranný faktor proti UV záření
5 Formaldehyde Formaldehyd konzervant, alergen, rakovinotvorný
5 Glyoxal Glyoxal konzervant
5 Methanol  Metanol  rozpouštědlo 
5 BHA  &  BHT Butyl Hydroxy Toluene Anisol karcinogenní antioxidant 
5  Butyl Hydroxy Toluene 
5  Triclosan  Triclosan chlorovaný konzervant, poškozuje vnitřní orgány, nelze biologicky odbourat
5- Phenyl Mercuric Acetate Fenylrtuťnatý acetát konzervant, extrémně jedovatá sloučenina rtuti
5- Phenyl MercuricBorate Fenylrtuťnatý borát

Formaldehyd byl Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny IARC uznán jako prokázaný karcinogen. Tato látka se může uvolňovat z jiných chemických látek (například z DMDM, glutaralu a některých halogenderivovaných sloučenin), takže ji ve složení ani nenajdete.

Systém hodnocení převzatý od Ing. Víta Syrového z publikace Tajemství kosmetiky, kde najdete další používané látky a detailní informace. 

Karcinogeny – co je to konkrétně a čemu se vyhýbat?

Tento tahák si můžete vytisknout a nosit s sebou. Pokud podle něho porovnáte složení kosmetických výrobků a drogerie, kterou si běžně kupujete, asi budete překvapeni. Většina produktů od „renomovaných“ značek obsahuje minimálně jednu (spíše dvě až tři) složku ze skupiny „špatných až nepřijatelných látek“.

Budete mít zájem:  CouchSurfing - cestujte téměř zadarmo, z gauče na gauč

Jak zní kouzelná mantra všech svéprávných zákazníků?

  • Číst složení, číst složení a zase číst složení.

S tahákem z Mamavize už víte, čemu se vyhnout.

Karcinogeny – co je to konkrétně a čemu se vyhýbat?

Tento krém určený pro citlivou dětskou pokožku seženete nejčastěji v lékárně. Při jeho aplikaci mažete své dítě produkty z ropy (petrolatum – vazelína a parafín, oba hodnoceny za 3), přidáte několik syntetických PEG emulgátorů (hodnoceny za 4) a navrch jedovatý konzervant Phenoxyethanol (za 4). 

Jaké jsou alternativy? 

  1. Internet – v klidu si můžete číst složení. Pokud ho na webu nenajdete – proč asi? (Schválně zkuste na oficiálních stránkách nadnárodních výrobců drogerie najít složení jejich výrobků. Většinou neuspějete.) Ale existuje mnoho producentů, kteří místo do reklamy investují do kvalitních surovin. Jejich seznam si přečtete v některém dalším článku na Mamavizi.
  2. Domácí výroba – doma se dá vyrobit opravdu skoro cokoliv, většinou levněji a jednoduše. Začněte třeba pracím práškem, zkuste tuhý šampon nebo domácí mýdlo.
  3. První vlaštovky – dobrá kosmetika se dá příležitostně koupit i v „kamenném obchodu“. Zkusit můžete stánky (obchody) drobných výrobců (některé tipy v dalším článku). Příjemně překvapila i drogerie dm, která nabízí certifikovanou přírodní kosmetiku alverde za velmi příznivé ceny (například 200 ml krém bez syntetických barviv, konzervantů a ropy – za 80 Kč).

Bezpečnost a ochrana zdraví: Karcinogeny – SAMANCTA

V průběhu let odhaluje lékařský výzkum stále větší počet nebezpečných látek a průmyslových procesů, u nichž se předpokládá, že způsobují u lidí rakovinu. Jedná se o tzv.

„karcinogeny“, jež jsou předmětem vlastních specifických kontrol a regulace.

Protože se seznam známých karcinogenů stále rozšiřuje, je nejvhodnější vycházet z předpokladu, že všechny chemické látky jsou potenciálně nebezpečné, a přistupovat ke všem se stejným respektem.

Rakovina je onemocnění postihující tkáně v těle, v nichž konkrétně dochází k rozvoji nových buněk. „Rakovinné“ buňky mohou být:

  • benigní (nezhoubné), pokud se nešíří a nenapadají sousední tkáně, nebo
  • maligní (zhoubné), vedoucí ke vzniku nádorů, jež mohou napadnout a zničit sousední tkáně nebo se dostat do cév či jiných míst a být rozneseny do vzdálených částí těla. Vzdálená ložiska (metastázy) mohou způsobit značné škody a jsou právě to, co se obvykle rozumí pod pojmem „rakovina“.

Informace o nebezpečných látkách uvádí, které z nich jsou karcinogenní. Následující oddíl se podrobněji zabývá některými z méně známých látek. Pro svou zvláštní nebezpečnost jsou zakázány čtyři karcinogenní látky. Jedná se o:

  • 2-naftylamin,
  • benzidin,
  • 4-aminobifenyl a
  • 4-nitrobifenyl.

Tyto látky a jejich soli mohou být používány nebo dováženy jen s licencí. S karcinogenními látkami v nebezpečných koncentracích se pravděpodobně nesetkáte, ačkoli se určité druhy dováží. Mějte však na paměti, že některé karcinogeny jsou výsledkem průmyslových procesů. Jedná se např. o:

  • kožený prach při výrobě obuvi,
  • výrobu a zpracování gumy,
  • práci s černouhelným dehtem, smolou atd.,
  • manipulaci s použitými oleji z motorů,
  • prach z tvrdého dřeva při zpracování dřeva.

Můžete se také setkat s azbestem ve stavebnictví a izolačních materiálech ve starších budovách a lodích.

Přijde na to. Různé druhy karcinogenů napadají různé části těla, např.:

  • arzen a jeho sloučeniny postihují kůži a plíce,
  • karcinogenní oleje jsou spojovány s rakovinou varlat,
  • benzen může postihnout kostní dřeň a způsobit leukémii,
  • aromatické aminy (např. benzidin a 2-naftylamin) mohou vyvolat rakovinu močového měchýře.

Karcinogeny mohou způsobit škody, ať už se dostanou do těla jakýmkoli způsobem – vdechováním, požitím nebo kůží. Proto je naprosto nezbytné se jakémukoli přímému kontaktu s nimi vyhýbat. Vždy zkontrolujte bezpečnostní listy. Většina karcinogenních přípravků může být vzorkována bezpečně s využitím nezbytných bezpečnostních opatření, ale odběr extrémně karcinogenních výrobků, jako je azbest, by neměli provádět celníci (viz kapitola 2.1 obecné informace o odběru vzorků). Většina celních laboratoří není vybavena pro analýzu azbestu. Není-li SDS k dispozici, nezahajujte kontrolu a odběr vzorků, dokud s jistotou nevíte, o jaký produkt se jedná a jaká jsou nezbytná bezpečnostní opatření.

Pokud nelze určit, o jaké zboží jde, a musíte přistoupit k prohlídce a odběru vzorků, postupujte pouze s nejvyšší opatrností a požádejte o odbornou radu. Viz Odběr vzorků nebezpečného a neznámého zboží.

Více informací naleznete v právních předpisech a pokynech vydaných správními orgány vaší země.

Karcinogeny

Proces kancerogeneze je dlouhodobý vícestupňový děj. Vyvolávající příčinou mohou být faktory chemické, fyzikální, biologické a genetické. Například mutace protoonkogenů, mutace supresorových genů a postižení genů oprav.

Kancerogeneze[upravit | editovat zdroj]

Kancerogenezi lze rozdělit na tři navazující stadia:

  • Iniciace – postižení buňky na úrovni DNA. Zahrnuje aktivaci onkogenů, alteraci genů regulujících apoptózu a inaktivaci onkosupresorových genů. To vše má za následek expresi alternativních genových produktů a ztrátu exprese regulačních produktů.
  • Promoce – hromadění poškození, funkční a morfologické změny.
  • Progrese – porušení kontroly mitózy a projevy neoplastického bujení.

Klasifikace podle úrovně působení[upravit | editovat zdroj]

Genotoxické karcinogeny[upravit | editovat zdroj]

Genotoxické karcinogeny působí především v první fázi. Poškozují DNA a jejich účinek je zpravidla ireverzibilní. Mají primárně bezprahový účinek. Pro chemické kancerogeny je typický elektrofilní charakter a schopnost vytvářet kovalentní vazby s DNA.

Primární (přímé) karcinogeny mají tyto vlastnosti bez nutnosti biotransformace (např. alkylační látky), sekundární (nepřímé) karcinogeny až po biotransformaci (např. aflatoxiny, polycyklické aromatické uhlovodíky, nitrosaminy).

Epigenetické karcinogeny[upravit | editovat zdroj]

Nereagují přímo s DNA. Působí jinými mechanismy (imunosuprese – purinové deriváty, hormonální mechanismy – estrogeny, cytotoxické účinky atd.). Tyto látky se někdy nazývají promotory a navazují na předchozí poškození DNA buňky.

Kompletní karcinogeny[upravit | editovat zdroj]

Mají genotoxické i epigenetické účinky.

Klasifikace karcinogenů IARC[upravit | editovat zdroj]

International Agency for Research on Cancer (IARC, se sídlem v Lyonu) třídí chemické látky, fyzikální faktory a pracovní procesy podle nebezpečnosti do pěti skupin.

Skupina 1 – humánní karcinogeny s dostatečně prokázaným účinkem[upravit | editovat zdroj]

První skupinu tvoří nyní 119 položek[1]. Byl u nich prokázán karcinogenní účinek na základě epidemiologických studií u lidské populace. Patří sem:

  • Azbest, benzen, benzidin, berylium, 6-mocné sloučeniny chrómu, nikl, minerální oleje, uhelný dehet, saze, trichloretylén, polychlorované bifenyly, vinylchlorid, aromatické aminy (např. benzidin), kadmium, ionizující záření, radon, radium, prach z tvrdého dřeva, formaldehyd, SiO2, složky tabákového kouře, z biologických faktorů např. EB virus, virus hepatitidy B a C, z fyzikálních vlivů např. UV záření.

Skupina 2 – potenciálně karcinogenní vlivy[upravit | editovat zdroj]

Vyhodnocené na základě experimentálních údajů u zvířat. Pro člověka karcinogenní s vyšším či nižším stupněm pravděpodobnosti:

2A – pravděpodobně karcinogenní

Patří sem 81 položek.

  • DDT (dichlórdifenyltrichlóretán) , o-toluidin, olovo a jeho anorganické sloučeniny, benzantracen, barviva na bázi benzidinu aj.

2B – možná karcinogenní

292 položek

  • chloroform, metylrtuť, nitrobenzen, styren

Skupina 3 – látky nehodnotitelné pro nedostatek vědeckých důkazů[upravit | editovat zdroj]

505 položek

  • chrom a jeho sloučeniny kromě šestimocných, uhelný prach, čaj.

Skupina 4 – látky, které pravděpodobně nejsou karcinogenní pro člověka[upravit | editovat zdroj]

1 položka: kaprolaktam.

Některé vybrané karcinogeny[upravit | editovat zdroj]

Benzen (skupina 1)

Způsobuje leukémie s latencí 5–15 let prostřednictvím reaktivního metabolitu (benzenepoxid). Expozice v chemickém průmyslu – výroba výbušnin, kosmetických přípravků, farmaceutický průmysl, je obsažen v bezolovnatém benzínu jako antidetonační přísada místo původního tetraetylolova. může být uvolňován při nedostatečné funkci katalyzátoru.

Vinylchloridmonomer (skupina 1)

Způsobuje angiosarkom jater, hepatom, ca plic, nádory CNS. Reaktivní metabolit (vinylchloridepoxid).

Budete mít zájem:  Jak nasadit kotníkovou ortézu?

Aromatické aminy

Benzidin, o-toluidin a další. Způsobují karcinom močového měchýře.

Koksárenské plyny a PAU

Kamenouhelný dehet, surový minerální olej, PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky). Způsobují karcinom plic a kůže.

UV záření

  • UVC – 100–280 nm, pohlcováno v atmosféře
  • UVB – 280–315 nm, absorbováno DNA, vytváří tvorbu vazeb pyrimidin – pyrimidin
  • UVA – 315–400 nm, tvorba volných radikálů

Maligní nádory kůže a melanom.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Ultrafialové záření (biofyzika).
Ionizující záření

Působí přímo na DNA a vytváří zlomy, ale častěji nepřímo ionizací a tvorbou kyslíkových radikálů. Tyto účinky se nazývají stochastické (náhodné). Pravděpodobnost stochastických účinků se stoupající dávkou stoupá lineárně. Jsou to pozdní účinky ozáření, které jsou pravděpodobně bezprahové. U nižších dávek je bezprahovost a linearita hypotetická.

Pro různé tkáně byl stanoven koeficient rizika, které odhadují pravděpodobnost vzniku nádorového bujení po ozáření terčové tkáně 1 sievertem. Např.

pro aktivní kostní dřeň 50/104 Sv, pro tlusté střevo 85/104 Sv, tedy když je 10 000 lidí ozářeno po jednom Sv, objeví se u nich v průběhu 30–40 let 50 přidaných (navíc ke spontánním případům) leukémií a 85 rakovin tlustého střeva.

Koeficient rizika je kvantitativním ukazatelem charakterizujícím karcinogenní účinky záření na člověka.

Vysoký koeficient rizika u ca plic, leukémií, dále ca žaludku, colon, štítná žláza, prs, méně ca močového měchýře, jícnu, tumory jater, kostí, kůže a ovária.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Ionizující záření.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  • PELCLOVÁ, Daniela, et al. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. přepracované a doplněné vydání vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. s. 133-137. ISBN 80-246-1183-X.
  • BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena : Učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. přepracované a doplněné vydání vydání. Praha : Karolinum, 2002. 205 s. s. 99. ISBN 80-7184-551-5.
  • KŘEMEN, J. Molekulární kancerogeneze. Přednáška pro studenty 1. LF UK. Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK.

Uzeniny jsou karcinogenní jako tabák nebo azbest, tvrdí zpráva WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes zařadila uzeniny jako je šunka, slanina či párky na seznam prokázaných karcinogenů. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, došla k závěru, že tyto masné výrobky mohou způsobovat rakovinu trávicího traktu.

Uzeniny se tak ocitly ve stejné skupině karcinogenů, kde figuruje například tabák či azbest. Podle IARC rakovinu pravděpodobně způsobuje i nezpracované červené maso, pro toto tvrzení však zatím neexistují nezvratné důkazy.

Odborníci z IARC zařadili zpracované maso a nezpracované červené maso mezi karcinogeny na základě dat, která shromáždili autoři více než 800 dosud vydaných vědeckých studií zkoumajících souvislosti mezi konzumací masa a masných výrobků a výskytem rakoviny. Nejprůkaznější pak podle nich byly výsledky dlouhodobého zkoumání rozsáhlých vzorků populace z posledních 20 let.

Zpráva agentury například konkrétně upozorňuje, že konzumace 50 gramů zpracovaného masa denně, což představuje například dva plátky slaniny, zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva (kolorektálního karcinomu) o 18 procent. „Riziko, že jedinec onemocní kolorektálním karcinomem kvůli konzumaci zpracovaného masa je nadále nízké, s množstvím zkonzumovaného masa se ale toto riziko zvyšuje,“ upozornil zástupce IARC Kurt Straif.

Odhady hovoří o tom, že rakovině způsobené nadměrnou konzumací masných výrobků podlehne každoročně asi 34 tisíc lidí. Karcinomy způsobené kouřením mají podle stejné metodiky na svědomí úmrtí asi jednoho milionu lidí, alkohol zabije každý rok asi 600 tisíc osob.

WHO: Problematické je každé maso, které prošlo úpravou

IARC pojmem „zpracované maso“ nazývá nejen uzeniny, ale i jakékoli jiné masné výrobky, kde původní surovina kvůli zvýraznění chuti či delší trvanlivosti prošla nějakou úpravou, ať už je to uzení, solení, fermentace či konzervace. Jde tedy kromě salámů, klobás a uzenek třeba také o masové konzervy či sušené maso.

Zpracované maso se ocitlo ve skupině „prokázaných“ karcinogenů, takzvané skupině jedna. Na tomto seznamu jsou látky nebo směsi látek, u nichž je podle odborníků prokázáno, že styk s nimi, jejich vdechnutí či konzumace výrazně zvyšuje riziko onemocnění rakovinou. V této skupině je například formaldehyd, radon, kadmium, uhelný dehet, azbest či gama záření.

Zprávu o škodlivosti uzenin nepovažují potravináři za alarmující
Zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO), podle níž uzeniny způsobují rakovinu, nepovažují ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), potravináři a zpracovatelé masa za alarmující, ale spíše za informativní. Podle některých je toto tvrzení sporné.
Pouze jako informativní bere tvrzení WHO prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman. Podobných dat podle něj již instituce vydávala více, ne vždy se prý ukázala jako pravdivá. Důležité podle něj bude, jak se k problému postaví Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).
Výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa rozporuje i samotnou metodiku WHO. Červené maso a uzeniny se podle něj více jedí v Americe či v Německu, přesto rakovinou tlustého střeva více trpí Češi. Ve studii podle něj nebyly odfiltrované další vlivy na obyvatelstvo, jako je například životní styl respondentů.
Také skupina Agrofert, přední český výrobce salámů a párků, závěry relativizuje. Do stejné kategorie, kam by mělo být zařazeno červené maso a uzeniny, spadá podle mluvčího skupiny Agrofert Karla Hanzelky například práce kadeřníka. „Zatím ani nevíme, jak byly maso a uzeniny hodnoceny či s jakým cílem,“ poznamenal.

Červené maso způsobuje rakovinu, tvrdí WHO

Červené maso, tedy maso ze savců jako je hovězí, jehněčí, vepřové nebo i zvěřina, podle odborníků z WHO rovněž může způsobovat rakovinu. Kvůli neexistenci prokazatelných důkazů ale zatím figuruje na seznamu „lehčích“ karcinogenů. Na takzvaném seznamu 2A je kromě masa například herbicid glyfosát, sloučeniny olova či anabolické steroidy.

Šéf IARC Christopher Wild ale rovněž zdůraznil, že maso je důležité z hlediska výživové hodnoty. Vlády a úřady prý proto budou muset pečlivě vážit přínosy a rizika konzumace masa a zohlednit je ve svých doporučeních.

Také další specialisté zdůrazňují, že jde zejména o míru konzumace masa a masných výrobků.

„Nejde o to, že byste měli přestat jíst jakékoli červené a zpracované maso, ale pokud ho jíte hodně, měli byste se zamyslet nad tím, jak to omezit,“ citoval server BBC Tima Keye, odborníka na výzkum rakoviny z Oxfordské univerzity.

Ročně je v ČR na 8000 rakovin střeva, přispívají k tomu uzeniny
Ročně u více než 8000 Češek a Čechů zjistí lékaři rakoviny tlustého střeva a konečníku. V zemi žije přes 20 tisíc lidí s tímto typem rakoviny, ročně přes 3500 pacientů zemře. Česko se dlouhodobě drží na předních příčkách světového žebříčku této zhoubné nemoci. Lékaři varují před tím, že jednou z hlavních příčin tak vysokého výskytu je nadměrná spotřeba uzenin. Varování potvrdila dnes Světová zdravotnická organizace (WHO), když zařadila uzeniny na seznam prokázaných karcinogenů.
„Češi mají hodně rakoviny tlustého střeva, jedí hodně uzenin, přímo se uzeninami přejídají,“ řekl ČTK odborník na zdravou výživu Petr Havlíček.
Hlavním problémem podle něj je množství. Češi se naučili konzumovat obrovské množství uzenin a červeného masa, jež je podle WHO také rizikové. Při trávení nemusí dojít k dokonalému zpracování bílkoviny, ta ve střevě zahnívá, poškozuje střevní sliznici. Následkem činnosti hnilobných bakterií vzniká ve střevě zánět a následně nádor.

Autor: ČTK

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector