Je palmový olej skutečnou hrozbou? Je škodlivý? - Úvod

Proč se palmový olej vůbec používá?

I když v kontextu aktuální výživy hovoří většina článků o palmovém oleji jako o jednom produktu, ve skutečnosti rozlišujeme hned dva. Tím prvním je klasický palmový olej, tedy olej z dužiny plodů palmy, druhým je palmojádrový olej získávaný z jader plodů.

Důvod, proč se palmový olej v dnešní výživě používá, je stejný jako důvod, proč bývá tak často kritizován a tím je obsah vysokého množství nasycených mastných kyselin. Díky tomu má i specifické vlastnosti – zatímco rostlinné oleje z evropských plodin jsou při pokojové teplotě většinou tekuté, palmový olej je tuhý.

A proto se používá nejen do cukrovinek, ale i do slaných potravin, pěčiva nebo různých margarínů.

Lze ho nahradit?

Dá se palmový olej nahradit? Poměrně těžko. Pevného skupenství je většinou spojené s živočišnými produkty (například vepřové nebo jiné sádlo).

Dovedete si ale představit, že by čokoládová tyčinka obsahovala sádlo? Nejspíše by to velmi negativně ovlivnilo chuť a také vnímání sladkosti. Kromě použití živočišných tuků je tu ještě druhá možnost, ztužovat rostlinné tuky.

V důsledku toho bohužel vznikají trans-mastné kyseliny, které na lidské zdraví rozhodně nemají pozitivní vliv.

Nasycené mastné kyseliny znamenají obezitu?

Nasycené mastné kyseliny (SFA) jsou v evropské stravě ve výrazném nadbytku, proto jsou velmi často spojovány s obezitou a dalších problémů. A nemá cenu zapírat – palmový olej je těmito kyselinami doslova nabitý. I zde je ale třeba ke správnému pochopení problematiky trochu komplexnější pohled.

Je nutné si uvědomit, že nasycené mastné kyseliny si tělo dokáže jednak samo syntetizovat, jednak je přijímá z mnohem více zdrojů a jednak je také potřebuje (podle WHO by měly tvořit až 10% našeho jídelníčku). Velmi často se udává, že palmový olej obsahuje víc SFA než třeba vepřové sádlo. To je naprostá pravda, zatímco sádlo obsahuje kolem 45% SFA, “palmáč” jich má přes 50! Na druhou stranu je nutné dodat, že třeba takové máslo, bez kterého si spousta z nás nedokáže představit snídani, v sobě má dokonce téměř 70% SFA. Kokosový olej, který se stává úspěšným náhradníkem toho palmového má pak přes 90% SFA, ale většina zastánců zdravé výživy na něj přitom nedá dopustit.

Obrovský problém z ekologického, ne zdravotního hlediska

Předchozí odstavec by vám měl indikovat, že potenciálně je nebezpečnější častá konzumace másla než palmového oleje. Na druhou stranu je nutné uznat, že v dnešní době je palmový (potažmo palmojádrový, nebo jejich kombinace) téměř všude. Zastávám názor, že pokud je možné se mu (tak jako kterékoliv jiné průmyslově zpracované potravině) vyhnout, je dobré to udělat. Vyhodit ale nakousanou proteinovou tyčinku nebo se bát něco sníst kvůli palmovému oleji rozhodně nemusíte.

Co je ale opravdu závažný problém, je ekologický dopad pěstování palmy. Olej se totiž nepoužívá jen do potravin, mnohem výraznějšími odběrateli je výroba biopaliv a kosmetiky.

V důsledku toho je samozřejmě nutné v tropických oblastech vypalovat lesy a zakládat nové a nové plantáže pro pěstování palmového oleje.

Z hlediska emisí oxidu uhličitého tedy palmový olej představuje mnohem větší problém než z hlediska výživy člověka.

Palmový olej je všude. Ale není to důvod panikařit

Palmový olej je v dnešní době velmi často používanou potravinou a už jen k vysoké úrovni průmyslového zpracování to není dobře.

A když se k tomu přidají i reálné ekologické dopady, za kterými pěstování palmy stojí, není co řešit a myslím, že se všichni jednohlasně shodneme na tom, že palmový olej není žádná výhra.

Na druhou stranu bojkot této plodiny nijak nepřispěje ke snížení pěstování – i když pomineme důležitost palmy pro biopaliva a kosmetiku, stále jsou největšími odbytišti Asie a Afrika nikoliv Evropa. Doporučil bych zaujmout k palmovému oleji postoj neutrální.

Není třeba se ho bát a nevěřte démonizujícím článkům, když fakta mluví jasně. Na druhou stranu není třeba ho vychvalovat nebo nedej bože ho v potravinách vyhledávat. Když si můžete dát skvělou proteinovou tyčinku bez palmového oleje, proč si dávat tu s olejem?

Zdroj: Miroslav Dvořák

Mohlo by vás zajímat:

Která umělá sladidla jsou škodlivá?

Jen těžko byste hledali kontroverznější složku potravy než umělá sladidla. A není se čemu divit, protože jejich vlastnosti jsou velmi dobré a obsahují mnohem méně kalorií, nebo žádné. Neměli bychom se ale umělých sladidel bát? Mají nějaká negativa přímo ohrožující naše zdraví?

Čím nakrmit střevní mikrobiom? Jak se podepisuje psychika na našem trávení?

Podzim máme spojený nejen s padajícím listím, ale i padající imunitou. Ta je zkoušena nejen změnou počasí a hojným výskytem různých onemocnění, ale i stresem. Čím se bránit a jaké potraviny volit?

Vážná hrozba jmeném palmový olej

V návaznosti na minulý článek pojednávající mimo jiné o monokulturním pěstování plodin, kde jsem měl nutkání zmínit se také o velkém problému dnešní doby, jímž je pěstování palmy olejné, nyní vychází samostatný článek k tomuto velmi ožehavému tématu, které si přímo říká o podrobnější textové zpracování, s ohledem přiblížit široké veřejnosti fakta a úskalí, které používáním palmového oleje vznikají.

Foto Shutterstock _84527401 Palmový olej

Palma olejná

Palma olejná (Elaeis guineensis), z níž se získává palmový a palmojádrový olej je v posledních letech pěstována stále více. K častému vysazování dochází zejména v níže položených pásmech tropických oblastí jako jsou například oblasti Asie (Indonésie), kde porosty palmy olejné tvoří většinu světové produkce.

Jak už jsme si řekli v minulém článku, monokulturní pěstování ve velké míře je vážnou hrozbou pro ekosystémy, neboť obrovské jednolité plochy, které jsou osázeny jedním druhem rostliny, neskýtají žádnou podporu pro variabilní projevy přírody, tudíž se na takových místech nenachází téměř žádný život, anebo podporuje jen život určitých a nepříliš prospěšných druhů.

O to horší v případě palmy olejné je však to, že k jejímu pěstování nedochází na polích, ale v oblastech původního deštného lesa, který je původním domovem tisíců druhů nejrůznějších živočichů a rostlin, které jsou na sobě vzájemně závislé.

I když jsou v případě újmy v souvislosti s kácením deštných lesů zmiňovány spíš větší druhy zvířat jako například orangutan nebo slon, ve skutečnosti se jedná o celý zástup savců, často endemických, kteří se nevyskytují nikde jinde než na takto postižených místech.

Vyhráno však nemají ani zástupci z řad ptactva, přestože se to nezasvěcenému člověku na první pohled nemusí zdát. I když dospělý pták může uletět, stromy s jejich hnízdy jsou pokáceny a podrost vypálen, takže s každým druhem, který zahyne, automaticky zahyne mnoho dalších, což má následek dalšího snižování stavu.

To stejné se dá říct také o hmyzu a rostlinách nižšího patra, neboť zaniknou-li tyto, pak často zanikají i jiné druhy živočichů, které se živí jen určitým druhem hmyzu nebo rostliny, který se jinde nevyskytuje, anebo ne v takové míře, aby uspokojil potřebu dalších druhů, kterým se podaří uniknout.

Většina živočichů však zahyne ať už při pádu stromů či následném vypálení lesa vlivem ohně, anebo v důsledku absence potravy a útočiště, které lesní ekosystém skýtal. Jedním slovem by se to dalo shrnout jako katastrofa, kde takové místo připomíná měsíční krajinu. A tak zelený koberec palem, který za několik let zcela pokryje tuto zničenou plochu země, je jen zdánlivou zelenou, která má k zelené přírodě propastně daleko.

Foto Shutterstock_56040751 Palmová plantáž a detail stromu s plody, ze kterých se olej získává
Zakopaný pes

To, že se z prodeje oleje palmy olejné pro mnohé podnikavce stal byznys č. 1, musí být i nezúčastněnému přihlížejícímu více než zřejmé. Pouze produkce indonéského byznysu palmového oleje by do roku 2020 oproti uplynulé dekádě měla dosáhnout až dvojnásobku, tedy z 20 milionů tun na 40 milionů tun v roce 2020.

Tato čísla jsou opravdu alarmující a dá se předpokládat, že lesů Bornea, ale nejen této Indonéské oblasti, bude i nadále velmi dramatickým způsobem ubývat. Není divu. Produkce nejlevnějšího rostlinného oleje, který se stal velmi žádaným artiklem nejen v potravinářském průmyslu, se rok od roku zvyšuje.

K výsadbě palem a kácení mnoha tisíců hektarů deštných lesů dochází například i na Sumatře, v Thajsku, ale i dále od Indonésie v Jižní Americe a nyní i v Africe.

V poslední době se z řad úst odborníků i laiků také stále zřetelněji ozývají hlasy a otázky ohledně toho, zda konzumace palmového oleje vede k udržitelnému zdraví člověka, avšak při množství škodlivých látek obsažených v potravinách, které dnešní člověk v podobě přemíry cukrů a tuků konzumuje, nepočítaje další chemické látky ve formě barviv a stabilizátorů, se nedá než minimálně konstatovat to, že další příjem nasycených mastných kyselin z tohoto typu oleje pro zdraví člověka není vhodný. A přestože to stejné můžeme tvrdit i o jiných druzích potravin, které by jistě byl ten nejmenší problém očernit, jedno se palmovému oleji upřít nedá. Ať už je člověk vegetarián nebo masožravec, s konzumací palmového oleje totiž jednoduše řečeno takový člověk konzumuje i maso a krev divokých zvířat, která musela ustoupit člověku, zahynula jen proto, aby firmy, které cpou palmový olej do potravin a kosmetiky, si ulehčili technologický postup a ušetřili pár nepotřebných korun díky této levnější variantě. Je proto opravdu velmi znepokojivé a zároveň smutné, že často právě velké firmy, které se zabývají produkcí různého zboží, se vůbec nezajímají o to, co se děje v jiných zemích, případně problém přehlíží stylem po mně potopa, a běžnému člověku, který mnohdy třeba ani nemusí mít tušení, o jak závažný problém se zde jedná, cpou produkty, které by tito lidé s jistými znalostmi za normálních okolností ihned odmítli. Naštěstí se to však netýká všech firem, a ty, které jsou rozumnější a zdrženlivější ve svém chování, se palmovému oleji vyhýbají a staví svou firemní značku za ochotou pomoci a vymezení se těmto neblahým praktikám. To je pochopitelně velmi moudré, neboť i mezi běžnými konzumenty potravin je již mnoho těch, kteří následují tyto firmy a raději si koupí produkt s jiným obsahem látek, než aby vědomě podporovali velké odlesňování dokonalých ekosystémů této planety a zbytečné zabíjení divokých zvířat a rostlin, které hynou zcela zbytečně vlivem naprosto nesmyslné a zcela absurdní produkce jednoho druhu rostliny. To je však pouze jedna strana mince produkce směrem k spotřebiteli. Tou druhou je bohužel vážný fakt, že sami státníci drancování těchto přírodně cenných lokalit podporují tím, že prodávají vlastní zemi do rukou ne zřídkakdy čínských společností, anebo vyhlašují zakázky ohledně těžby dřeva či jiných surovin v těchto cenných oblastech. Zde se proto nabízí onen příměr, podřezávat si pod sebou větev, což se v tomto případě vzhledem k možným hrozbám bohužel děje na mnoha místech světa současně.

Budete mít zájem: Výpočet BMI, Body Mass Index – jak se správně provádí?

Foto Shutterstock_278404172 Tato odlesněná plocha je jen malým zlomkem postižené krajiny

Vážné hrozby

Dle některých vypracovaných studií z řad expertů na danou problematiku dochází v posledních letech k celé řadě událostí, které negativně ovlivňují klima. Není to jen oteplování planety, které nejen s produkcí nových technologií a vlivem kácením deštných lesů vzrůstá. Jsou to i záplavy, které jsou s odlesňováním spojeny víc než se na první pohled zdá.

Když na některých odlesněných místech vlivem dešťů dochází k promočení půdy, může to mít za následek sesuvy půdy vlivem špatné soudržnosti částic. Půda sama totiž bez travního (nižšího patra) a vyššího patra (stromy) není schopna díky absenci vzájemného pletence kořenového systému efektivně zadržovat vodu.

Dojde-li proto k nasáknutí nezpevněné půdy, tato často ve svazích není schopna velké objemy až mnoha tisíců litrů srážkové vody udržet. Díky sklonu terénu a vlivem váhy nasáklé hlíny se tato uvolní a dojde k sesuvu. Souvislé porosty trav, keřů a stromů proto příznivě ovlivňují soudržnost půd v extrémních podmínkách.

Další podstatnou funkcí deštného lesa rozvedenou ještě o trochu dál je udržení oné vody po nějaký čas, aby nedošlo k dalšímu odpařování.

Když se z nebe spustí silný liják, nejenže vegetace těchto velkých ekosystémů díky nasákavosti zabraňuje rychlému stečení vody do nižších oblastí a řek, kde obvykle dochází k lokálním záplavám, ale také samotné stromy a další porosty vlivem již zmíněné nasákavosti kořenů, ale i díky olistění a vlivem stínů zabraňují oteplování povrchu půdy ze slunečního záření, a tím proto zabraňují opětovnému rychlému odpaření vody směrem nahoru. Jsou tedy z dlouhodobého hlediska schopné nejen vodu zachytit, ale i udržet. Bude-li proto na světě docházet k dalšímu odlesňování takto velkých oblastí, jakými deštné lesy jsou, bude jako následek tohoto jednání muset opětovně docházet i k větším lokálním záplavám nejen v odlesněných, vzdálených oblastech, ale i na jiných kontinentech, kam se budou hnát silné bouřky s obrovským množstvím vody, která prostě někde rychle spadne dolů, ale stejně tak rychle se vypaří a s přesunuvší frontou někde jinde opět udeří. Tímto jevem proto může docházet k záplavám i tam, kde to lidé neočekávají, a problém bude narůstat tím více, jak člověk bude do světově důležitých ekosystému zasahovat tímto velmi nešetrným způsobem, které má za následek nejen zvířecí, ale i lidské neštěstí.

Foto Shutterstock_350149532 Zdevastovaná krajina má mnoho podob

Co můžeme udělat

Možná si často říkáte a ptáte se sami sebe, jak jako jednotlivec můžete ovlivnit dění ať již ve světě či u nás, když jste jen jeden člověk, se všemi svými problémy a starostmi, povinnostmi, když přece vlády jiných zemí by si měly řešit svoje problémy a my zas ty naše.

Pravda je však taková, že v dnešní informační době a se znalostmi, které jsou pro celý svět dostupné v mnoha formách, se člověk již nemůže chovat tak, jakoby se ho mnohé z vážných problémů, které se dějí jinde, vůbec netýkaly. Člověk jako jednotlivec právě dnes může ovlivnit mnohem víc, než si sám myslí.

Svět je totiž složen pouze z řad jednotlivců a pravidla hry se řídí tím, co si právě každý z nich myslí a dle čeho se řídí jako určitý celek. A to je to podstatné, malý krok mnoha lidí, k velkým změnám celku.

Proto i na ty z vás, kteří jste možná těmto problémům doposud nepřičítali takovou váhu, apeluji s prosbou, abyste se více zajímali o složení jednotlivých potravin, potažmo i kosmetiky, a mnoho ze zbytečností, které zatěžují nejen planetu, ale i organismus člověka, jste zkrátka a dobře vyřadili ze svého každodenního života.

Přispějete tak zcela jistě k tomu, že tento velmi neblahý trend „moderní“ doby se časem změní a že i pro další generace lidí zůstanou „živá“ zvířata nejen na pasivních fotografiích, tedy zcela bez užitku, ale zachovají se i ta skutečně živá, čile se pohybující kdesi v hlubokých lesích, za prazvláštních zvuků a projevů přírody, která na planetu Zemi odjakživa patří.

To, jakým směrem se svět bude ubírat, jestli zůstanou deštné lesy, jestli zůstanou zdraví i lidé a příroda kolem nás, tedy závisí na každém z nás.

Můžeme to ovlivnit nejen vhodnou volbou potravin a kosmetiky, které jsme možná až do dnešních dnů byli zvyklí používat bez ohledu na jejich složení.

Můžeme to ovlivnit i celou řadou dalších malých změn, které povedou nejen k tomu, abychom se nejen my sami cítili lépe a zdravěji, ale hlavně k tomu, aby se zdravěji cítil i celý svět.

Foto Shutterstock_353474711 Vykácené plochy s vysazenými plodinami palmy olejné

pokrývají rozsáhlá území mnoha tisíců hektarů původního deštného lesa
____________________________________________________________________________________________________________________________________
V souvislosti s posledním článkem, týkajícím se problematiky palmového oleje, níže předkládám odkaz na dokumentární film zobrazující aktuální dění a rizika s tím spojené: Zelená poušť

Palmový olej a jeho účinky na vaše zdraví – Emco spol. s r. o

Palmový olej patří celosvětově mezi nejpoužívanější rostlinné oleje. V roce 2012 představoval palmový olej téměř třetinu veškeré celosvětové produkce olejů a tuků a překonal na prvním místě do té doby vedoucí sójový olej.

Vyrábí se z plodu africké palmy Elaiis guineensis, a to ve dvou formách, buďto jako palmojádrový olej ze semen plodu, nebo jako palmový olej z oplodí palmy.

Oba druhy oleje se poměrně významně liší svým složením jednotlivých mastných kyselin.

Ekologická pohroma v Malajsii a Indonésii

Největšími producenty palmového oleje jsou Malajsie a Indonésie (původně africká palma sem byla dovezena portugalskými kolonisty), které jsou zodpovědné za 86 % celosvětové produkce palmového oleje. V těchto oblastech představuje výroba palmového oleje také největší ekologický problém, neboť zde dochází k drancování původního deštného pralesa.

Ten je vypalován a nahrazován palmovými plantážemi. Problém je to opravdu gigantický – podle údajů z roku 2015 se stala Indonésie těmito aktivitami největším producentem emisí na světě a předčila dokonce i Spojené státy či pětkrát lidnatější Čínu.

Druhým, v poslední době velmi často diskutovaným problémem palmového oleje, je jeho nutriční složení.

Jaké jsou výhody palmového oleje?

Palmový olej je považován za nejbohatší zdroj vitaminů A a E.
Palmový olej, vzhledem k jeho vysokému obsahu nasycených mastných kyselin, je vhodnou náhradou ztužených tuků, při jejichž výrobě dochází ke vzniku zdraví škodlivých trans nenasycených mastných kyselin. Za výhodu lze také považovat, alespoň z pohledu srovnání s tuky živočišnými, že neobsahuje žádný cholesterol – toto ovšem platí pro všechny rostlinné tuky.

Proč je zdravotní hrozbou?

Fakt, že díky vysokému obsahu nasycených mastných kyselin lze palmovým olejem úspěšně nahrazovat ztužené tuky, je ovšem ve svém důsledku potenciální zdravotní hrozbou. Vysoký obsah nasycených tuků v naší stravě je dlouhodobě dáván do souvislosti s vysokým výskytem nadváhy, obezity, metabolického syndromu a obecně nemocí srdce a cév, ale i některých nádorových onemocnění.

Palmový olej obsahuje zhruba 50 % nasycených tuků, palmojádrový olej dokonce téměř 85 %! Což činí z palmového oleje spolu s kokosovým olejem suverénně nejhorší tuk po stránce zastoupení nasycených mastných kyselin, a to dokonce i ve srovnání s tolik kritizovaným vepřovým sádlem.

Dokonce i původní argument o vhodnosti náhrady ztužených tuků palmovým olejem dostal v poslední době velké trhliny, když se prokázalo, že konzumace palmového oleje vede ke zvýšení koncentrací škodlivého LDL cholesterolu v krvi, podobně jako u trans nenasycených mastných kyselin.

Experimentální údaje navíc ukazují, že zvýšený příjem nasycených tuků v naší stravě může ovlivňovat dokonce i vznik cukrovky a usnadňovat vznik a propagaci chronických zánětlivých změn v organismu, stejně tak jako nádorových onemocnění.

Máme zatím jen nepřímé důkazy. Je třeba nicméně dodat, že současná klinická medicína nemá dostatečně kvalitní a přesvědčivá data o škodlivosti palmového oleje, důkazy jsou spíše nepřímé. Je to dáno zejména faktem, že dosud nebyly provedeny kvalitní, robustní, dostatečně velké, dlouhodobé a nezávislé klinické studie, které by takové důkazy mohly přinést.

Budete mít zájem: Tenisový Loket A Léčba Rázovou Vlnou?

Přesto však existují velmi seriózní vědecké studie, které poukazují na potenciální nebezpečí palmového oleje. Za všechny lze jmenovat alespoň práci amerických a britských vědců publikovanou v prestižním časopise British Medical Journal v roce 2013.

Na základě složitých výpočtů dospěli tito lékaři a ekonomové k závěru, že pokud by se uvalila na palmový olej v Indii 20 % daň, vedlo by to k takovému snížení jeho spotřeby, že by toto opatření zabránilo během 10 let 363000 úmrtí v důsledku srdečního infarktu.

Výrobci zdravé výživy na to reagují

Za velmi chvályhodné lze pak v těchto souvislostech hodnotit snahy některých českých výrobců potravin.

Kupříkladu společnost Emco ve svých klíčových produktech zdravé výživy (müsli, ovesné kaše a sušenky) palmový olej za olej řepkový a snížila tak zhruba na polovinu obsah nasycených mastných kyselin.

Celá problematika je však ještě složitější, neboť z výše uvedeného by se mohlo zdát, že nahradíme-li nasycené mastné kyseliny tuky nenasycenými, máme vyhráno. Ovšem záleží ještě velmi na tom, jaké nenasycené mastné kyseliny použijeme.

Polynenasycené mastné kyseliny rozdělujeme na omega-3 a omega-6, přičemž jen ty první lze považovat za zdravé. Přitom západní strava obsahuje mnohem více omega-6 mastných kyselin, než je vhodné (často 10-15:1 v neprospěch omega-3 mastných kyselin).

Co z toho vyplývá?

Je třeba vědět, které rostlinné oleje jsou nejzdravější – z pohledu zastoupení omega-3 mastných kyselin je to jednoznačně lněný olej. Je třeba si ale také hlídat svůj celkový příjem tuků – v České republice tvoří příjem energie z tuků více než 40 %, ačkoli toto číslo by mělo být menší než 30 %.

Škodí více palmový, nebo kokosový olej? Je třeba vzít do úvahy čas, říká ekolog Stanislav Lhota

Foto | Nazarizal Mohammad / unsplash.com V polovině července způsobil ve světě velký rozruch článek nizozemského biologa Erika Meijaarda a jeho kolegů. S jeho obsahem jste se mohli seznámit v textu Produkce kokosového oleje ohrožuje pětkrát více druhů než je tomu u palmového oleje. Do jisté míry mohl působit jako snaha o očištění neblahé ekologické reputace plantáží palem olejných. Svou reakcí a názorem do odborné debaty přispěl i český tropický ekolog Stanislav Lhota.

Lhota hned z kraje upozorňuje na to, že článek Erika Meijaarda, opublikovaný v odborném časopise Current Biology není klasickým článkem o výsledcích výzkumného programu. Jde o krátký dopis – correspondence, ve kterém autoři vyjadřují svůj názor a dokládají ho jednoduchou analýzou dat. V tomto případě dat převzatých z Červeného seznamu ohrožených druhů živočichů a rostlin, publikovaného organizací IUCN.

Velkou debatu přitom mezi odbornou a ochranářskou veřejností nevzbudil samotný článek, ale spíše jeho populární verze, uveřejněná v online časopisu Mongabay, který je jedním z nejčtenějších zdrojů především mezi ochranáři.

Zvláště těmi, kteří působí v tropech.

„Pro řadu ochranářů tento článek představuje cílený pokus o očištění pověsti palmového oleje, který je zodpovědný za dalekosáhlou likvidaci deštných pralesů především v Jihovýchodní Asii, ale i jinde v tropech,“ říká Lhota.

Kokosový olej vychází ve srovnání s palmovým olejem jednoznačně lépe ve většině ohledů. Pouze v případě, kdy by měl palmový olej nahradit, by skutečně došlo k zhoršení situace.Licence | Některá práva vyhrazenaFoto | ruurmo / Flickr.com

Omyl, který někomu mohl přijít vhod

Ať už Meijaardův článek takto míněn byl či nikoliv, není prý podle Lhoty sporu o tom, že ho nyní producenti palmového oleje využívají k tomu, aby oslabili celosvětové aktivistické hnutí, které se snaží zabránit dalšímu šíření plantáží olejné palmy na úkor deštných pralesů.

Lze také kriticky poukázat na to, že konzultační firma prvního z autorů článku dlouhodobě spolupracuje se společnostmi, které palmový olej produkují. Což působí poněkud rozporuplně.

„Já osobně Erika Meijaarda znám už mnoho let a mám o něm coby o odborníkovi velmi dobré mínění,“ říká Lhota. „Jsem nicméně přesvědčený o tom, že společně se svými kolegy tento článek napsal záměrně tendenčně, byť i možná v dobré vůli.

A co je podstatné, že se ve svých záměrech zásadně a nebezpečně mýlí.“

Pochybnost vyvolává už to, že vstupní data analýz Erika Meijaarda počítají s tím, že palmový olej ohrožuje 321 druhů, zatímco kokosový olej „jen“ 66 druhů. Tedy pětkrát méně.

A proto se tedy může zdát nepochopitelné, jak mohlo dojít k onomu posunu významu, že produkce kokosového oleje ohrožuje pětkrát více druhů. Jak k tomu došlo? „Autoři totiž počítají s vyšší produkcí palmového oleje, což je mimochodem oblíbený argument jeho producentů,“ vysvětluje Lhota.

„Srovnávají tedy počet ohrožených druhů na tunu výsledného produktu (oleje) a v takovém případě se daný poměr převrací.“

Má to samozřejmě svou logiku, protože coby konzumenti palmový i kokosový olej spotřebováváme v jednotkách objemu výsledného produktu, a nikoli v jednotkách plochy jedné či druhé plantáže.

A spotřebou stejného množství kokosového oleje tedy ovlivňujeme větší plochu krajiny ve srovnání s olejem palmovým.

Takže? „Problém je v tom, že tento jeden dílčí pohled na věc se pro autory stává hlavním a téměř jediným argumentem pro podporu palmového oleje vůči dalším alternativám,“ upozorňuje Lhota.

Pokud budeme ignorovat časový rozměr, stanou se „nejhoršími“ ty oleje, které jsou ve velkém měřítku pěstované již po staletí. Tedy kokosový a olivový olej. A naopak nejlépe ze srovnání vyjdou oleje, které likvidují deštné pralesy až nyní. Licence | Některá práva vyhrazenaFoto | Jacopo / Flickr.com

Kokosový olej je s námi mnohem déle

Analýzy Erika Meijaarda přitom opomíjí jeden zcela zásadní faktor. Čas. „Nedělá rozdíl mezi plantážemi, které vznikly před sto lety a těmi, které vznikly až nedávno, a zcela ignoruje plantáže, které mají vzniknout teprve až v příštích letech,“ dodává Lhota.

V analýzách použitá data z Červeného seznamu nerozlišují, zda daná plodina přispěla k ohrožení daného druhu v dávné minulosti anebo ve žhavé současnosti.“ Kokosové palmy jsou totiž pěstované po mnoho staletích, přičemž k největší expanzi jejich plantáží došlo zhruba před pěti až deseti dekádami.

Šíření olejné palmy je přitom záležitostí posledních dvou až tří desetiletí, a nadále intenzivně pokračuje.

Analýza, ve které absentuje měřítko času, nezohledňuje hrozby budoucí. Například to, které další druhy se stanou ohroženými poté, co bude pokračovat expanze plantáží palem olejných v Amazonii, na Papui a v Konžské pánvi.

Pokud budeme ignorovat časový rozměr, tak jako to udělal Erik Meijaard se svými spoluautory, stanou se „nejhoršími“ ty oleje, které jsou ve velkém měřítku pěstované již po staletí. Tedy kokosový a olivový olej.

A naopak nejlépe ze srovnání vyjdou oleje, které likvidují deštné pralesy právě teď, tedy palmový a sójový olej.

V jejich případě se totiž výsledná škoda ještě zdaleka nestačila plně realizovat, k tomu má teprve dojít.

I když je plocha plantáží palem olejných (18,9 milionů ha) a palem kokosových (12,3 milionů ha) relativně srovnatelná, je podle údajů FAO současné tempo expanze kokosových plantáží víc než pětinásobě pomalejší.

Analýza, ve které absentuje měřítko času, nezohledňuje hrozby budoucí. Například to, které další druhy se stanou ohroženými poté, co bude pokračovat expanze plantáží palem olejných v Amazonii, na Papui a v Konžské pánvi.Licence | Některá práva vyhrazenaFoto | Lian Pin Koh / Flickr

Staré chyby nám mají pomoci vyvarovat se nových

„Ano, je pravda, že kokosový a nikoli palmový olej již vedl k vyhynutí zhruba dvou živočišných druhů,“ říká Lhota a dodává: „Ale stalo se tak ve 40. letech minulého století. Je to smutné, nicméně naše spotřebitelská volba již tyto druhy k životu nevrátí.“

Můžeme však předejít vymírání dalších druhů. Ovšem ne tím, že se budeme rozhodovat na základě informací téměř 100 let starých. „Naše spotřebitelská volba může pomoct zachránit ty druhy, které mizí právě teď, pokud se zaměříme právě na ty důvody a na ty suroviny, kvůli kterým tyto druhy mizí nyní,“ upřesňuje Lhota.

Palmový a sójový olej pak budou na nejvyšších příčkách našeho seznamu.

A to, že se dnes aktivisté po celém světě zaměřují právě na palmový olej, je podle Lhoty zcela pochopitelným důsledkem této skutečnosti.

Tím, co si dnes kupujeme, nijak neovlivníme škody, které člověk v přírodě napáchal před 100 lety. Můžeme však zmírnit škody, které se dějí dnes a třeba i zcela zvrátit škody, které se teprve mají stát.

To ovšem neznamená, že by řešením problému s neudržitelně intenzivní produkcí palmového oleje mělo být jeho nahrazení kokosovým olejem. „V tom musím s Erikem Meijaardem souhlasit, tím by se situace jen zhoršila,“ uznává Lhota.

„Směšují se tu ovšem dvě různé věci.

Budete mít zájem: Budeme taky platit "hranolkovou daň"?

A to aktuální dopad současné produkce pro pokrytí jeho stávající spotřeby kokosového oleje versus potenciální dopad jeho mnohonásobně zvýšené produkce, pokud by měl kokosový olej začít nahrazovat olej palmový.“

V prvním případě vychází kokosový olej ve srovnání s palmovým olejem jednoznačně lépe ve většině ohledů. Ale v druhém případě, pokud by měl kokosový olej palmový nahradit, by skutečně došlo k zhoršení situace. Protože by se kokosové plantáže se svojí nižší hektarovou produkcí musely šířit několikanásobně vyšším tempem, než se dnes šíří palma olejná.

Plné nahrazení olejných palem kokosovými ale reálné není. Už proto, že kokosová a olejná palma mají velmi odlišné nároky na půdu a prostředí. „A o to se Meijaard a jeho spoluautoři ve svém článku opírají. Opět velice jednostranně,“ zmiňuje Lhota.

Pro nás všechny pak platí, že čím méně nakoupíme nezdravých a zbytných potravin nebo kosmetiky, tím méně přírodních biotopů bude muset ustoupit polím a plantážím olejnatých plodin všeho druhu. Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Problém tropických olejů má řešení u spotřebitelů

Kokosovou palmu nelze pěstovat na svazích a ve vyšších polohách, což na jedné straně znamená, že tato plodina na rozdíl od olejné palmy nebude nahrazovat nejrozlehlejší plochy pralesů ve vnitrozemí.

Na druhé straně by mohla nahradit poslední zbytky cenných přírodních biotopů podél mořského pobřeží a na ostrovech, pro které je charakteristická i mimořádně vysoká míra endemismu.

Krátce řečeno, každá velkoplošně a intenzivně pěstovaná monokulturní plodina bude mít na biologickou rozmanitost vlhkých tropů negativní vliv. Olej z palem kokosových ale nelze jednoznačně brát za horší a favorizovat přitom ten z palem olejných.

A jaká řešení se pro krizi biodiverzity umocněnou plantážemi palem olejných nabízí? I tady přispívá Stanislav Lhota postřehem: „Především výrobci potravin by se měli snažit pracovat na změně stávajících receptur a sortimentu výrobků tak, aby bylo možné tropické tuky v co největší míře nahradit evropskými oleji, spíše než nahrazovat jeden tropický tuk jiným.“

A v neposlední řadě, nejen palmový olej, ale i ostatní plodiny by se měly pro potřeby mezinárodního trhu produkovat na základě mnohem přísnějších kritérií dlouhodobě udržitelné a přírodě blízké zemědělské produkce.

„To však nemění nic na skutečnosti, že je současná kritika palmového oleje a zaměření aktivistického hnutí právě na tuto komoditu naprosto oprávněné o odráží současný reálný stav problému,“ uzavírá Lhota.

Mezi kokosovou a olejnou palmou je několik důležitých rozdílů, které článek v Current Biology opomíjí. Plantáže olejné palmy se pro svou vysokou produkci naprosto neobejdou bez intenzivního hnojení průmyslovými hnojivy, která se ve velkém splavují do prostředí.

Zvyšují tak ekologickou stopu olejné palmy jak v místech, kde se produkují, tak i v místech, kde končí. Totéž se týká intenzivního používání pesticidů.

Ohrožení vodních ekosystémů v důsledku chemického znečištění však Červený seznam IUCN neklasifikuje jako dopad pěstování dané zemědělské plodiny.

Olejná palma, opět v důsledku své mimořádně vysoké produktivity, významně snižuje hladinu podzemní vody a podporuje tak vysychání celé krajiny. Olejná palma také mnohem více vyčerpává půdu, už jen proto, že se čím dál častěji pěstuje na chudých půdách, které jsou pro intenzivní zemědělskou produkci vyloženě nevhodné, a kde by kokosová palma ani růst nemohla.

Sedm praktických tipů, jak se snadno vyhnout palmovému oleji reklama

Palmový olej z hlediska výživy: | NUTREND.cz – Oficiální e-shop

Většina odpůrců argumentují, že palmový olej obsahuje vysoký podíl nasycených mastných kyselin. S touto skutečností se lez ztotožnit, nicméně pouze z určitého hlediska. Vzhledem k mizivé informovanosti veřejnosti ohledně problematiky mastných kyselin je zřejmé, že může vzniknout podobný mýtus, jako ten, že palmový olej je největším zabijákem.

Abychom pochopili problematiku, je třeba si vymezit určité pojmy ohledně tuku celkově. V první řadě si musíme uvědomit, že každý tuk se skládá z určitého spektra mastných kyselin. Tyto mastné kyseliny se vzájemně od sebe liší podle délky uhlíkového řetězce, nebo podle nasycení (násobnosti vazeb).

Rozdíly mezi nimi mohou být i z hlediska skupenství za určitých podmínek, tj. např. v bodu tání, nebo odolnosti proti vysokým teplotám tj. bodu varu (kouřového bodu).

Podle nasycení dělíme mastné kyseliny na nasycené (dále jen SAFA), mono-nenasycené (dále jen MUFA), polynenasycené (dále jen PUFA) a trans-nenasycené (dále jen TFA).

Z hlediska výživy je pro náš organismus vhodné přijímat vyváženou stravu. Mezi tuto se řadí i určitý příjem tuku, jehož množství je specifické podle věku jedince, případného dietního režimu nebo energetického výdeje. Tento přijímaný tuk bez ohledu na jeho množství, by však měl obsahovat i vyvážené spektrum mastných kyselin.

Od lékařů a vědeckých pracovníků zní jasné doporučení, a to že poměr SAFA, MUFA a PUFA by měl být vyvážený (přibližně 1:1:1) a zastoupení TFA by se mělo minimalizovat na co nejnižší hodnotu.

Vzhledem k tomu, že jsou SAFA v běžné stravě poměrně často a hojně konzumovány, začíná na ně světová zdravotnická organizace (WHO) pohlížet jako na jeden z důvodů civilizačních onemocnění. I naše republika přijala určitá opatření a dle naší legislativy je od prosince 2014 povinnost uvádět obsah SAFA na obalech potravin.

Díky tomuto opatření může i laická veřejnost, která s této problematice bude vzdělávat zjistit informace, že potraviny obsahující palmový tuk nejsou z hlediska výživy ideální, ale rozhodně nepatří mezi ty nejhorší konzumované.

Proč se palmový olej do výrobků používá? V naší stravě se palmový olej začal hojně používat již v padesátých letech minulého století. Do roku 2012 však byl vždy skryt pod souhrnným názvem rostlinný olej.

Naše legislativa uposlechla nařízení EU 1169/2011 a výrobci mají v současnosti povinnost uvádět mj. zdroje rostlinného tuku a tak se palmový olej objevil na veřejnosti. Jeho vhodnost použití se uplatní např. při tepelné úpravě pokrmů dosahující vyšších teplot (nad 200°C).

Pro tyto teploty nejsou vhodné rostlinné oleje typu řepkový, olivový, nebo slunečnicový, protože většina mastných kyselin v těchto olejích obsažených nejsou vůči vysokým teplotám odolné. Další uplatnění palmového oleje nalezneme ve výrobcích, které jsou tzv.

pohotovostní (aby byly po ruce v případě potřeby), tj. různé tyčinky, čokoládové výrobky a podobně. Je to z důvodu, že mastné kyseliny (převážně kyselina palmitová v palmovém oleji obsažená z 44%) mají vysoký bod tání a za běžných teplotních podmínek drží pevný tvar.

Pokud by se do těchto „pohotovostních“ produktů použil například výživově zdravější řepkový olej, mohli bychom takový výrovek přijímat pouze jako gelovou formu a nosili si jej v tubě, podobné zubní pastě.

Z technologického hlediska výroby u těchto produktů tedy nelze používat většinou zdravější, za běžných klimatických podmínek tekutý tuk.

Zde se musí použít tuk v tuhém skupenství typu palmový olej, máslo, sádlo, kakaové máslo, kokosový tuk nebo se vrátit o několik let zpět a zařadit do těchto produktů ztužené tuky.

O nepříznivých účincích ztužených tuků (TFA) nalezneme v literatuře dost, takže tuto variantu není třeba zmiňovat. No a co se týká ostatních tuků pevnějšího skupenství?

OBSAH NASYCENÝCH MASTNÝCH KYSELIN (SAFA) V TUCÍCH S PEVNÝM SKUPENSTVÍM SEŘAZENO VZESTUPNĚ:

Sádlo:	47% SAFA
Palmový olej:	49% SAFA
Kakaové máslo:	61% SAFA
Mléčný tuk (máslo, smetana):	64% SAFA
Kokosový tuk:	92% SAFA

Zde by se ještě měl uvést skutečnost, že mléčný tuk v sobě nese 2-5% TFA, které vznikají přirozeně v trávicím traktu skotu a ovcí.

Nutno si uvědomit fakt, že palmový tuk představuje pro organismus menší nebezpečí než například tuk mléčný, kakaové máslo, nebo v poslední době tolik popularizovaný tuk kokosový.

Nadměrná a pravidelná konzumace těchto zmíněných tuků předčí konzumaci toho palmového z hlediska vyšší hrozby vzniku aterosklerózy, trombózy, nebo z hlediska zvýšené hladiny LDL cholesterolu v organismu.

SPRÁVNÁ CESTA: Jediná správná a zdravá cesta je snaha o vyvážený jídelníček s dostatečným množstvím polynenasycených mastných kyselin, mezi které patří i esenciální omega 3 mastné kyseliny.

Dále omezit zdroje s vysokým zastoupením nasycených mastných kyselin.

V potravinách, kde se palmový olej používá pouze z technologického důvodu v zastoupení do 5% k celkové hmotnosti výrobku je riziko celkového vysokého příjmu nasycených mastných kyselin nízké.

STATISTIKA A EKOLOGIE: V současnosti však připadá na potravinářský průmysl 11% odběru palmového oleje. Zbytek představuje kosmetický průmysl, chemický průmysl a drtivě největším uplatněním palmového oleje (cca 80% světové produkce) jako aditiva pro paliva a biopaliva!

Palmový olej z hlediska etiky a ekologie: Společnost Nutrend nakupuje palmový olej od švédské společnosti, která má certifikát „RSPO“ (Round Table on Sustainable Palm Oil), což znamená, že je z kontrolovaného zdroje, kde se tyto palmy pěstují pro hospodářské účely a dokonce z každého koupeného kilogramu palmového oleje odvádíme finance zpět na rozvoj, podporu a obnovu deštných pralesů.