Je fascinující, že máme tak málo handicapovaných dětí, říká primář o předčasných porodech

Dva týdny nato ale začala v noci krvácet a sanitka ji odvezla do Motola.

Ráno přišla zdrcující SMS, ve které stálo, že ji vezou na sál, protože se odloučila placenta a masivně krvácí, a že miminko nepřežije.

Vojtěch jel právě na zkoušku s orchestrem – shodou okolností nacvičovali Dvořákovo Requiem. Po cestě volal kolegovi, že nemůže hrát, že to nezvládne. V práci jen předal noty a vydal se na cestu zpět domů…

Přečíst článek ›

Je fascinující, že máme tak málo handicapovaných dětí, říká primář o předčasných porodechZdroj: Archiv„Sotva jsem vyšel z metra, volala mi Eva, že Johanka to přežila. Nevěděl jsem, co se bude dít, ale byl jsem strašně šťastnej,“ popisuje hudebník chvíli, kdy se jedno z nejhorších rán, které kdy zažil, změnilo v ráno radostné a zázračné. „Přijel jsem do nemocnice a viděl jsem to krásný, malinkatý, průsvitný miminko v inkubátoru. Nadšeně jsem všem děkoval.“ Zdravotníci ale byli zdrženlivější a snažili se novopečeného tatínka upozornit, že ještě nemají vyhráno.

Informace o nemoci* Fyziologické těhotenství trvá 40 týdnů, tedy 9 kalendářních měsíců. Narodí-li se miminko před ukončeným 37. týdnem, je porod považován za předčasný.

* Důvodem narůstajícího počtu předčasných porodů je i to, že narůstá počet dětí narozených po umělém oplodnění, počet dětí z vícečetných porodů (to souvisí s umělým oplodněním), a také se zvyšuje průměrný věk matek.* Hranice životaschopnosti plodu je v Česku na porodní hmotnost 500 g nebo ukončený 24.

 týden těhotenství, přičemž i menší děti, pokud se narodí v dobrém stavu, nejsou zcela bez šance.* Mezi časté příčiny předčasného porodu patří nejrůznější druhy nitroděložní infekce, kdy zánět z pochvy přejde do dělohy a na plodové obaly a poté do plodové vody.

Infekce a pohlavně přenosné choroby, jako je třeba trichomoniasis nebo infekce dělohy či plodové vody, jsou považovány za příčinu téměř poloviny předčasných porodů.* Dalšími příčinami mohou být poruchy funkce placenty, které mohou nastat z různých příčin – vícečetné těhotenství, nemoc matky, zejména cukrovka či vysoký krevní tlak, anomálie plodu či užívání návykových látek během těhotenství.

* Rodičům s předčasně narozenými dětmi pomáhá a zároveň je podporuje nezisková organizace Nedoklubko. Poskytuje okamžitou a ucelenou informační podporu rodinám po předčasném porodu a zvyšuje povědomí o této problematice i na mezinárodní úrovni.

„Třetí den, co byla Johanka na světě, jsem tam přijel a ihned jsem na tvářích sester viděl, že je zle,“ pokračuje dvojnásobný tatínek. Dělo se to, čeho se lékaři obávali.

Johanka měla krvácení do obou mozkových hemisfér, do plic… „To byl nejhorší okamžik celé té anabáze,“ říká Vojtěch. Maminka Johanku ještě neměla možnost vidět a už ji lékaři s jejím mužem opatrně připravovali na nejhorší.

Pro Evu, která se po porodu radovala, že miminko přišlo na svět živé, to tehdy byl obrovský šok.

Další den šel Vojtěch do nemocnice s velkými obavami. „Nevěděl jsem, jestli tam ten inkubátor s Johankou bude, nebo ne.“ Krvácení se naštěstí zastavilo, ale zůstal po něm velký otok. Holčička měla vývod z hlavičky, který přinášel riziko zanesení infekce, a podstoupila operaci, kdy jí byl zaveden rezervoár.

Byla nejmenší miminko, kterému tento zákrok v nemocnici dělali – riskantní krok však byl její jedinou šancí… Někdy v té době si rodiče mohli své dítě poprvé pochovat. Když tatínkovi Johanku poprvé položili na hrudník ke klokánkování, měla všude jen samé hadičky. „Bál jsem se.

Byla strašně lehounká! Člověk má pocit, že foukne vítr a miminko mu uletí…“

Další překážkou na cestě k Johančině přežití byla těžká infekce, kterou ale díky antibiotikům zvládla. Velké starosti rodičům dělala budoucnost, nikdo nevěděl, zda všechny komplikace nezanechají trvalé následky.

Lékaři se odvážili provést ventrikulostomii – přemostění zúženého kanálku v mozku malé pacientky.

To bohužel fungovalo pouze čtyři dny, poté se zdravotníci rozhodli holčičce zavést shunt (jde o hadičku, která odvádí přebytečný mozkomíšní mok z hlavy do břišní dutiny – pozn.red.).

„Celé to bylo tak emočně náročné, že si první rok Johančina života můžeme škrtnout. Co se stalo, jsme si vlastně začali uvědomovat až zhruba po dvou letech,“ vzpomíná Vojtěch.

Po neuvěřitelných čtyřech měsících si rodiče vezli Johanku domů – plni strachu, obav a nejistoty z budoucnosti, ale šťastní, že jejich dcera si svůj život vybojovala. „Nevěděli jsme co a jak… Báli jsme se. Ke klidu nám pomáhal monitor dechu.

“ Johanka byla hypotonická, moc se nehýbala. Vojtova manželka s miminkem poctivě cvičila tzv. Vojtovku. Z počátku dokonce čtyřikrát denně.

„To bylo velmi náročné,“ vzpomíná tatínek malé holčičky a pokračuje: „Než člověk Johanku připravil a odcvičil, co měl, dokázalo to zabrat klidně i šest hodin denně.“ Díky cvičení se vše pomalu a postupně zlepšovalo… Johanka oslavila nedávno 4. narozeniny.

Je zdravá a veselá, na podzim půjde do školky. „Od chvíle, kdy jsem se dozvěděl, že Johanka přežila, to pro mě byla série neuvěřitelných zázraků. Johančin boj o život a její cesta životem mne, i přes všechen ten strach, duchovně obohatily.

Člověku se důležitost věcí poskládá úplně jinak, než jak ji měl doposud.“

Přečíst článek ›

Názor odborníka

MUDr. Milena Dokoupilová (primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice)

„Nejrizikovější jsou děti, které se narodí dříve než ve 27. gestačním týdnu. Tehdy mluvíme o extrémní nezralosti, orgány těchto miminek jsou již dávno vyvinuté, ale jsou nezralé a jejich funkce omezená.

Nejdůležitějším obdobím je poporodní stabilizace kardiorespiračního systému, plic a srdce a rovněž se musí nastartovat metabolismus a zažívací trakt. Všechny předčasně narozené děti jsou ideálně co nejdříve po porodu živeny mateřským mlékem.

Budete mít zájem:  Biologická Léčba Rs Nežádoucí Účinky?

V následujícím období mohou na tato malá miminka číhat nejrůznějšími komplikace. Mezi nejzávažnější patří krvácení do postranních komor nebo do mozku, které vzniká nestabilitou nezralých dětí v časném křehkém poporodním období.

Může se také vyvinout onemocnění očí – retinopatie – nebo chronické plicní onemocnění. K tomu dochází u nejmenších děti po dlouhodobé plicní ventilaci, protože se plíce nevyvíjejí v optimálních podmínkách dělohy.“

Počty* V současné době se považuje za hranici životaschopnosti 24. týden těhotenství. Dítě narozené v tomto týdnu má již cca 40% naději na přežití.* Každé desáté miminko přijde na svět jako nedonošené.* V České republice je to zhruba každé dvanácté.

* Největší skupinu předčasně narozených dětí tvoří „střední nezralost“, tedy děti narozené po 32. gestačním týdnu.

Recept pro zdraví – snídaňové smoothie

Je fascinující, že máme tak málo handicapovaných dětí, říká primář o předčasných porodechZdroj: PixabayIngredience:1 banán, 1 lžíce ovesných vloček, 80 g měkkého ovoce (použít můžete cokoli, co doma najdete – jahody, borůvky a mango), 150 ml mléka, 1 lžička medu, 1 lžička vanilkového extraktu.

Postup:Ovesné vločky nechte namočené přes noc. Ráno dejte všechny ingredience do mixéru a po dobu 1 minuty mixujte, dokud nebude smoothie úplně hladké. Nalijte směs do dvou sklenic a můžete snídat.

Tipy pro zdravíObecně lze říci, že předčasným porodem jsou z hlediska věku nejvíce ohrožené velmi mladé maminky a také skupina prvorodiček nad 35 let. Mezi vnější vlivy na těhotenství, tedy ty, které jsou ovlivnitelné samotnou budoucí matkou, patří užívání návykových látek, jako jsou drogy a alkohol.

Riziko předčasného porodu je významně zvyšováno i kouřením rodičky. Škodliviny z cigaretového kouře mají neblahý vliv na růst plodu, protože mohou významně ovlivňovat průtok krve placentou. Stejně tak kofein může mít v těhotenství neblahý vliv – je tedy dobré omezit pití kávy i čaje.

Kávu můžete nahradit například pampeliškovou či čekankovou variantou.

„Přestal mi dýchat v náručí.“ Příběhy předčasně narozených dětí bývají dramatické, stále častěji ale končí šťastně

Barboře se na jaře narodila dcera ve 30. týdnu těhotenství, tedy o dva a půl měsíce dříve, než by měla. Předčasný porod pro ni byl šok, dosud totiž probíhalo těhotenství skoro ukázkově.

Při běžné prohlídce ale lékaři zjistili, že trpí takzvanou preeklampsií, což je závažná těhotenská komplikace. Bylo potřeba provést co nejdříve císařský řez. „Dcera po porodu měřila 39 centimetrů a vážila 1300 gramů.

Když jsem ji poprvé viděla, říkala jsem si: je tak strašně malinká, že to nemůžeme zvládnout,“ vzpomíná Barbora.

První den byli lékaři docela optimističtí, žádné velké komplikace u holčičky nenastaly. Hned druhý den ale přišly špatné zprávy. „Dcera začala mít problémy s dýcháním a vylučováním stolice. Následovala série vyšetření. Převezli nás do FN Motol a lékaři začali mluvit o tom, že bude mít možná vývod střev,“ popisuje.

Barbora navíc rodila v době koronavirové epidemie, kdy za ní do nemocnice nikdo z blízkých nesměl. Velkou starost o dítě tak neměla s kým sdílet.

Ležela několik dní sama na pokoji a za dcerou docházela na oddělení. „Jen jsem s hrůzou čekala, jakou další zprávu se dozvím. Pohled na malé bezbranné tělíčko napojené na tolik přístrojů. K tomu ještě přibyly výčitky, že za předčasné narození dítěte mohu já, protože ani nedokážu dítě donosit,“ svěřuje se.

Přečtěte si také

Dvě miliardy zatím urgentní péči nevylepšily. Lékařů nepřibylo a lidé to mají na pohotovost stále daleko

Tento pocit přitom podle lékařů trápí mnoho maminek předčasně narozených dětí. „Takové výčitky svědomí jsou samozřejmě zcela neodůvodněné. K předčasnému porodu dochází častokrát například kvůli infekci v těle matky, která ale není způsobená špatnou hygienou,“ říká Lumír Kantor, primář neonatologického oddělení FN Olomouc, který se péči o nedonošené děti věnuje přes třicet let.

„Psychika hraje velkou roli, proto se tento problém snažíme probírat s maminkami, u kterých předčasný porod očekáváme. Vysvětlujeme jim, jak je důležité, aby si nic nekladly za vinu,“ dodává lékař.

Je fascinující, že máme tak málo handicapovaných dětí, říká primář o předčasných porodechChlapeček narozený ve 26. týdnu těhotenství s hmotností 900 gramů. Foto: archiv rodiny

Bářin příběh dopadl dobře. Lékaři po několika dnech dokázali střeva předčasně narozené holčičky „rozchodit“ a po sedmi týdnech v nemocnici žena odcházela domů s miminkem, které mělo téměř dvojnásobek své porodní váhy.

„Přestal mi dýchat v náručí“

Velmi častou komplikací nedonošených dětí jsou nedostatečně vyvinuté plíce. Dětem selhává dýchání a musí být připojené na kyslíkovou podporu. Tento problém měl i syn paní Zdeňky, který se narodil ve 33. týdnu. „První dny se rozdýchal a vypadalo to, že bude v pořádku. Jenže čtvrtý den po porodu, když jsem ho zrovna držela v rukou, mi najednou

Přidejte se k předplatitelům

Ženy mají dnes daleko více požadavků, říká primář gynekologie Michal Turek

Čím si písecká porodnice dělá dobré jméno a získává důvěru nastávajících maminek? Jak se změnilo porodnictví v době koronavirové a jak za posledních dvacet let? O tom a mnohém dalším jsme si povídali s primářem gynekologicko – porodnického oddělení Nemocnice Písek Michalem Turkem.

V roce 2019 bylo nejvíce porodů v červnu. Je běžné, že se v létě rodí víc dětí?Tradičně míváme měsíce duben až červen s vyšším počtem rodících maminek, ale jistě je „rozložení“ v roce méně znát než dříve. To jsou následky plánovaného rodičovství. Jarní děti bývají počaty na letních dovolených.

Přečíst článek ›

Máme za sebou několik neobvyklých měsíců, které přinesly mimo jiné také zákaz přítomnosti otců u porodu.

Bylo to podle vás správné rozhodnutí? Jak toto období nastávající maminky zvládaly?Ano, zhruba měsíc nebyla umožněna přítomnost otců u porodu. Miminko po porodu ale vidět mohli, takže to omezení bylo jen částečné.

Budete mít zájem:  Léčba Roupů U Dětí?

Zda toto nařízení bylo správné, neumím a nechci hodnotit. Nejsem epidemiolog a nejsem tedy vzdělán k tomu, abych komentoval nařízení odborníků, potažmo ministra.

Navíc – sám pro sebe jsem si řekl, že nebudu komentovat nařízení vzniklá za pandemie. Víme, že jsou (a ani jinak nemohou být) šitá horkou jehlou, že jsou zveřejňována pod určitým tlakem při neznalosti z budoucna. Nechci tedy býti generálem po bitvě.

Maminky zvládly porody velmi dobře. Máme přesnou statistiku – od půlky března do konce dubna se u nás v roce 2019 i v roce 2020 narodil úplně stejný počet dětí. Měli jsme méně operačních porodů (císařských řezů) i méně komplikací. Nechci tím říci, že je to tím, že nebyli tatínkové přítomni v I. době porodní. Chci tím říct, že byly maminky šikovné i za těchto podmínek.

Koronavirová opatření stále doznívají. Jak se momentálně dotýkají porodnictví? Setkáváte se například s tím, že mají ženy v této době větší obavy otěhotnět?Zatím máme stále připravený porodní box pro případný porod maminky s COVID 19. Zdá se mi, že se vrací život do normálních kolejí, ženy, se kterými mluvím, nemají obavy otěhotnět v této době.

Loňský rok byl pro píseckou porodnici rekordní, co se týče počtu porodů. Víc jich bylo naposledy v roce 1990. Jaký byl vývoj v ostatních letech?V roce 1990 bylo přes tisíc miminek, o rok později už pod 900 a pak se počet dál snižoval.

Nejméně porodů bylo v letech 1998, 1999 a 2000, a to dokonce pod 700, což je historické minimum. Od té doby začal počet opět postupně narůstat až do roku 2008, odkdy se držíme v rozmezí od 850 do 950 porodů ročně. Poslední tři roky byly nad očekávání.

Vážíme si toho, že nás nastávající maminky v takové míře vyhledávají.

Přečíst článek ›

Čím to podle vás je, že má písecká porodnice tak dobré jméno i za hranicemi okresu?Je to komplex více faktorů. Jižní Čechy jsou rozděleny na tři stupně úrovně péče o nedonošené děti. České Budějovice se mohou starat o ty nejmenší, my můžeme pečovat o narozené od 32. týdnu. Od 36. týdnu se pak rodí maminky i v ostatních nemocnicích.

Nejvíce předčasných porodů je právě v době od 32. do 36. týdne, takže to je určitě jedna skupina žen, které k nám přijdou i z jiných okresů. Je to samozřejmě výhoda i u běžných porodů, že tady máme přístrojové i personální vybavení, když nastane nějaká komplikace.

Další, a to zásadní věc, je podle mě individuální přístup k maminkám. Neumožňujeme porody do vody, ale to je opravdu jedna z mála věcí, co nedoporučujeme, jinak vyhovíme v podstatě ve všem. Celkový přístup celé porodnice je určitě to hlavní, co k nám ženy přivádí. V okrese Písek se narodí 650 dětí a máme tisíc porodů, což je skvělý výsledek.

Zmínil jste, že se snažíte vyhovět téměř ve všem. Jaká jsou nejčastější přání či požadavky nastávajících maminek?Je spousta maminek, které chtějí rodit jinak.

Mají velké spektrum požadavků, se kterými se snažíme pracovat a pokud je to možné, vyhovět. Některé maminky chtějí komfort, jiné přirozenost, rychlost, velká skupina nechce přenášet a mnohé chtějí rodit císařským řezem.

To je častější přání než třeba přirozený porod. Císařský řez na přání však v České republice není možný.

Pro nás je vždy nejdůležitější, aby na konci porodního děje bylo zdravé miminko i zdravá maminka. Pokud žena rodí spontánně a bez komplikací, je to ta nejlepší varianta. Maminky si ale bohužel často neuvědomují možná rizika, která mohou nastat, i když je dnes zdravotnictví na skvělé úrovni.

Přečíst článek ›

Asi úplně nejčastější požadavek je dnes tzv. porodní plán a každým rokem se jejich počet zvyšuje. Neříkám, že to je špatně, ale někdy je smysluplný, jindy ne. Často jde jen o okopírovaný plán z internetu, „protože kamarádka ho také měla“, a to je ten případ, kdy nemá smysl. Většinou jsou v něm věci, které běžně děláme.

Je to takový nešvar dnešní doby. Já se vždycky snažím s maminkou o jejích přáních diskutovat, všechno s ní probrat. Jsem radši, když mi sama řekne, co chce a co ne, nemusí to nikam psát. Když mi věří, většina přání se jí splní, porod proběhne podle představ rodičky a zároveň je zajištěno bezpečí a zdraví matky a dítěte.

Co epidurál? Chtějí ženy spíš úlevu od bolesti, nebo přirozenou cestu?Většina chce úlevu od bolesti, odhaduji 2/3 žen. A není to žádná prohra.

Dnešní ženy nejsou horší než jejich předchůdkyně před 200 lety. Jen žijí v jiné době.

Je méně fyzické bolesti, ale o to více třeba té psychické, stresy v práci, rodině… Víte, při menstruaci si dnes každá druhá žena bere ibalgin a logicky tedy chtějí i porod bez bolesti.

Kolem čtyřiceti procent spontánně rodících žen dostává na vlastní žádost epidurál, který sníží vnímání bolesti až o 80 procent. Pro mě jsou jasnou zpětnou vazbou naše porodní asistentky. Jedná se zhruba o dvacet žen, z nichž mnohé už rodily.

Žádná z nich by nerodila doma a téměř všechny by si nechaly dát, v případě déle trvajícího porodu, epidurál. Jsou to ženy, které viděly opravdu hodně porodů a rozumí problematice a určitě by neudělaly nic, co by bylo špatné pro ně nebo jejich dítě.

Přečíst článek ›

Jak se změnilo porodnictví za posledních, řekněme, dvacet let?Samozřejmě se zásadně změnilo z pohledu medicínského, je to zde obrovský pokrok za dvacet let.

Budete mít zájem:  Hepatitida Typu C Léčba?

Dnes je daleko větší tlak na zdravotníky, a to ve všech oborech. Přibývá papírování, požadavků akreditačních, legislativních, hygienických, ekonomických… A generace žen, která dnes rodí, je jiná než před dvaceti lety.

Je víc sebevědomá, ale méně pokorná, více komunikativní, více ví, co chtějí.

Bohužel, internetové znalosti jim někdy dávají falešný pocit toho, že již všemu rozumějí a zdravotníkům pak nedůvěřují, mluví-li jinak, než jiní psali na internetu.

Maminky jsou pak samy proti sobě, protože bez důvěry může být vše těžší. Zdravotníci si dnes tedy důvěru musí vybojovat.

Tu důvěru, která pak vede k harmonizaci na porodním sále a ve svém důsledku k nekomplikovanému přirozenému porodu.

Ženy mají dnes daleko víc požadavků, a to jak možných, tak i nemožných. Musíme často trpělivě argumentovat proti těm nesplnitelným, protože by mohly mít neblahé následky. Přibývá také doprovodů u porodu.

Nejsou to jen tatínkové dítěte, ale také maminky rodičky, kamarádky nebo duly. Rozumím, že z psychologického hlediska mohou duly některým ženám pomoct, ale z medicínského hlediska tam třeba nejsou.

Naše porodní asistentky jsou zkušené a empatické, zvládnou pomoci mamince při porodu výborně.

Dula jako doprovod je v pořádku, někdy se u nás účastní porodů. Ale neměla by zasahovat do vlastního porodního děje, nemá k tomu pravomoci, zodpovědnost a často ani zkušenost.

Jejích služeb u nás využívá ročně tak dvacet až třicet maminek. Zásadní změnou je také to, že před třiceti lety se miminko odneslo po porodu pryč a maminka ho u sebe několik dnů neměla.

Dnes se dá mamince hned po porodu na bříško, přikládá se k prsu. Vážení a měření je možné až později.

Přečíst článek ›

Určitě se mění také věk rodiček. Jak to vnímáte?Ano, věk rodiček se významně posouvá. Před 40 lety byl věk prvorodičky kolem dvaceti let, pak se začal postupně zvyšovat. Dnes je průměrný věk prvorodičky přes třicet let a dokonce více než osm procent žen rodí ve věku nad 40 let. Není to tedy žádná rarita. Nejstarším rodičkám bývá každoročně kolem 46 – 47 let.

Když jsem začínal, byl průměrný věk prvorodičky kolem 26 let a většina žen rodila mezi 25 a 30 lety. Osmnáctiletá maminka byla rarita a přes čtyřicet také. Dnes je to pestřejší – rodí u nás část žen již kolem dvaceti let a pak právě i ty, kterým již čtyřicet bylo.

To je charakteristika zhruba posledních pěti let. Je pravda, že biologicky je možné bez problému rodit v 18 letech, ale málokdo je dnes v tomto věku doopravdy připravený na založení rodiny. Mám tím na mysli zejména ukončení studia, finanční zajištění, bydlení a podobně.

V tom věku si většina slečen myslí, že by měly studovat, cestovat, pracovat… Kolem čtyřicítky jsou ženy vyzrálé, připravené a zajištěné, ale zase stoupají zdravotní rizika.

Časté jsou dnes například myomy na děloze, které má asi třetina žen mezi 40 a 50 lety, ve dvaceti žádná.

Takže shrnout by se to dalo asi tak, že sociálně jsou na tom lépe starší ženy, nicméně z biologického hlediska by měly rodit ideálně do třicítky.

Velkým tématem posledních let jsou domácí porody. Dá se předpokládat, jak se na to vy jako lékař díváte, ale zkuste vysvětlit, proč?Domácí porody jednoznačně nemohu doporučit.

I když se všechno jeví v nejlepším pořádku, nikdy dopředu nevíme, zda nenastanou komplikace. Ano, z tisíce porodů v Písku by se teoreticky osmdesát procent dětí mohlo bez komplikací nebo jen s menšími komplikacemi narodit doma.

My ale nikdy nevíme dopředu, kdy k nějaké komplikaci dojde. A nikomu to nedoporučuji zkoušet.

Přečíst článek ›

Zažil jsem naprosto zdravé ženy, které porodily zdravé miminko, u kterých ale při porodu nebo po něm došlo k takovým komplikacím, že kdybychom okamžitě nezasáhli pomocí lékařského vybavení, žena by zemřela.

Kolikrát jsou to tak závažné komplikace, které když člověk jednou zažije, nechce je zažít znovu. Pravděpodobnost, že se u zdravé rodičky nestane žádná komplikace, je sice poměrně vysoká, ale jisté to prostě není.

A není možné hrát nebezpečnou hru, kdo nakonec tu nepředvídatelnou život ohrožující komplikaci doma bude mít. Nikdo mě nikdy nepřesvědčí, že jsou domácí porody bezpečné.

Kdo viděl extrémně silné krvácení po porodu, nikdy by doma nerodil. Pak jde totiž o minuty.

A argument, že dřív se doma rodilo a bylo to přirozené, sice beru, ale také je třeba si říct, že tehdy jedno z deseti miminek a jedna ze tří set žen zemřely, taktéž přirozeně…

Přednosti písecké porodnice– může rodit děti od 32. týdne těhotenství- poskytuje epidurální analgezii 24hod/7dní v týdnu u cca 40% spontánních porodů- využívá výhody velkých i malých porodnic, tzn.

zázemí větší okresní nemocnice (v případě komplikací možnost spolupráce s odborníky z ostatních oborů: neonatologie, anesteziologie, chirurgie, rentgenologie (MR), hematologie…), ale zároveň zajištění stále ještě „rodinného“ prostředí a soukromí- opakovaně se umístila na prvním místě mezi porodnicemi ČR ve spokojenosti rodiček v programu PPP (přirozený porod v porodnici)- prioritou je individuální přístup a respektování splnitelných přání rodiček

– samozřejmostí je: baby friendly hospital, rooming in, bonding po porodu i po císařském řezu, možnost dotepání pupečníku, přítomnost otců či dalších blízkých osob u porodu, rodinný pokoj (přítomnost partnera po celou dobu hospitalizace), předporodní kurzy, poporodní rehabilitace pánevního dna a další

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector