Jaká éčka v potravinách škodí nejvíce?

Jaká éčka v potravinách škodí nejvíce?

„Ani to nejez, je to plné éček!“ Tato věta v dnešní době zní velmi často. Už nejsme nadšení z toho, kolik která potravina vydrží a jaké to přináší se sebou výhody. Uvědomujeme si skutečnost, že minimální roční záruka některých hotových produktů, četně sladkostí, nemá s čerstvostí a přirozeností velmi společného. Říkáme, že za to může chemie a ta „hrozná éčka“. Máme je  podvědomě zafixované jako negativní, no přitom většina  z nás o nich nic netuší. Co jsou  teda ty éčka vlastně zač, proč se používají a jak nám mohou škodit?

Proč přidáváme E

Éčka jsou ve všeobecnosti potravinové aditiva — přidávají se do potravin kvůli trvanlivosti, barvě, chuti, konzistenci a různým jiným vlastnostem.

Jak jistě víte z obalů potravin, v Evropské unii jsou označované velkým písmenem E a třímístným, případně čtyřmístným číselným kódem.

Právě podle těchto čísel rozdělujeme aditiva podle jejich funkce do více skupin, například:

  • barviva (E100 — E199),
  • konzervační látky (E200 — E299),
  • antioxidanty a kyseliny (E300 — E399),
  • zahušťovadla, emulgátory a stabilizátory (E400 — E499),
  • regulátory kyselosti, protihrudkující činidla (E500 — E599),
  • látky na zlepšení vlastností mouky (E600 — E699). Kromě toho existuje celá řada dalších aditiv s různými funkcemi, jako jsou různé chuťové, aromatické a povzbuzující látky, sladidla, potravinářské enzymy a podobně (E700 — E1599).V některých potravinách je používaní přídavných látek velmi omezené (při nezpracovaných potravinách jako mléko, čerstvé maso), u jiných se používají aditiva ve velké míře. Platí, že čím více je potravina zpracovaná (sem patří například cukrovinky, ochucené nápoje, moučníky), tím víc přídavných látek je povolených a používaných.

Jaká éčka v potravinách škodí nejvíce?

Jak  si myslíte, že přidávání jiných látek do potravin je záležitostí moderní doby, jste na omylu. Už naši předkové si uvědomovali možnost využití některých surovin na zlepšení vlastností potravin. Za prvé konzervanty se označuje cukr a sůl. Lidé je používali, aby prodlužovali životnost masa, ryb anebo ovoce.

Pokud chtěli některým potravinám dodat výraznější chuť, ponořili je do nálevů s bylinkami anebo kořením s výraznou chutí, které měli k dispozici. Ani přidávání barev jim  nebylo cizí.

Šafrán, jalovec,  šalvěj a mnoho jiných rostlin s charakteristickými odstíny byly využívané na zvýraznění či změnu barvy už od nepaměti.

Určitě jste si všimli, že všechny přidané látky z minulosti měly čistě přírodní základ. To platí také pro část dnešních aditiv. Ne všechno, co začíná na „E“, je totiž automaticky umělé. Přidané látky dělíme na skupiny podle jejich původu a složení.

Rozlišujeme aditiva přírodního původu (získávané například z ovoce, zeleniny, semen, živočichů), přírodně identické (uměle vyrobené, avšak složením stejné jako přírodní) a syntetické (ty se  v přírodě nenacházejí, případně jen v nepatrném množství).

Mnohé z přidaných látek jsou neškodné, jiné se řadí ke zdraví škodlivým a nebezpečným

Příliš sladké, příliš barevné, příliš umělé

Sladkosti, bonbony, koláčky od výmyslu světa jsou bohaté nejen na všechny možné barvy či příchutě, ale, bohužel také na syntetické potravinové aditiva. Z našeho  jídelníčku je právě toto ten sortiment, kde na vzhledu záleží snad nejvíce.

Nejen pro dětské potěšení máme dnes na pultech v obchodě  sladké pokušení, které vábí svými  křiklavými barvami.

I když byste se snažili sebe víc a používali doma barviva na přírodní bázi (jako například ovoce), nepodařilo by se vám zřejmě dosáhnout tak syté barvy, s jaké vidíme v obchodech.

Důvodem sytosti barev u kupovaných produktů jsou většinou syntetická barviva vyráběné většinou z ropy. Jejím zpracováním se získává široké spektrum barev, se kterým se dá poměrně  nenáročně pracovat.

Příkladem může být typicky žlutý tartrazin s označením E102, který vzniká jako vedlejší produkt při výrobě ropy a je běžně používaný po celém světě. Samozřejmě, tyto barviva jsou jako hotový produkt zbavené všech  možných pozůstatků suroviny, avšak jejich dopad na lidské zdraví se  ještě stále zkoumá.

Existují studie, které spojují umělá barviva s hyperaktivitou anebo astmatem u dětí a jinými zdravotnými komplikacemi i u dospělých (například alergie, kožní onemocnění).

Jaká éčka v potravinách škodí nejvíce?

Rozmanitost dnešních sladkostí se netýká jen jejich vzhledu, ale také jejich chuti. Možno vás nejednou zaskočila příliš sladká chuť při ochutnání nějaké sladkosti. Tradiční cukr by jste  za tím hledali marně, výraznou sladkost mají na svědomí uměla sladidla, která bývají až tisíc násobně sladší, než  je cukr anebo med.

Mezi nejpoužívanější umělá sladidla patří Aspartam E951, Sukralóza E955 či Sacharín E954. Využívají se jako náhrada cukru, přítomné jsou v bonbonech, žvýkačkách, ale také  v dietních produktech. Navenek zdravější volba však podle různých výzkumů nemusí byť až tak zdravá, jako se o ní běžně mluvilo.

Stále více se poukazuje na to, že tato  éčka mohou způsobit různé zdravotní problémy  — od obezity, trávicí potíže až po vznik rakoviny.

Víme, co jíme

Možná vás po přečtení těchto řádků definitivně přešla chuť na sladké, ale není nutno si zoufat. Důležité je rozlišovat, které E ano a které E ne.

A pokud se vám nechce studovat neustále obaly produktů a vyhledávat informace o tom, která éčka jsou škodlivá a nebezpečná, ideální je připravit si sladkou dobrotu  z cukru a známých surovin doma.

Typické zákusky anebo domácí sladkosti možno nebudou tak velmi barevné anebo extra sladké, no svou  chutí vás určitě nezklamou. A co je opravdu důležité, můžete si být jistí tím, že to, co konzumujete, neobsahuje žádné nevhodná aditiva.

Použité informační zdroje: zzv.sk – Přídavné látky v potravinách, jak číst etikety; uvzsr.sk –  Otázky a odpovědi ohledem přídavných látek v potravinách;

Nejškodlivější éčka v potravinách – jaká to jsou?

Jaká éčka v potravinách škodí nejvíce?

V obchodech kupujete spoustu potravin a zkoumat u každého z nich, z čeho se vyrábějí je pro mnohé jen pouhá ztráta času. Někdy je však dobré obětovat pár minut tomu podívat se, z čeho se jednotlivé potraviny vyrábějí, co je do nich přidáno. Můžete být hodně překvapeni, co všechno se v některých výrobcích může schovávat. Éčka jsou všude kolem nás, jak moc jsou škodlivá? A která škodí ze všech nejvíc?

Dnes konzumujeme velkou spoustu výrobků a potravin, které obsahují různé přidavné látky. Ty pomáhají upravovat chuť a barvu výrobku. V neposlední řadě posílí trvanlivost a vy jej tak můžete mít ve spíži delší dobu.

Na obalu jednotlivých výrobků najdete seznam toho, co se uvnitř skrývá. Mnohdy zde nejsou klasické názvy, ale najdete zde kódy, přesněji písmeno E a nějaké číslo. Pod tím si spousta lidí, kteří éčka nijak nesledují, neumí nic konkrétního představit.

Jednoduše jim proto říkáme éčka. Některým z nich je dobré se raději vyhnout. Jakým?

E110 – Žluť SY

Jde o přidavnou látku, která funguje jako žluto – oranžové barvivo a je považována za škodlivou přidanou látku. Není vhodná pro děti, může být hlavním viníkem alergií. Jen pro představu – dříve se k její výrobě využíval uhelný dehet.

A jak to probíhá nyní? Popravdě se toho moc nedozvíte, což na důvěryhodnosti moc nepřidává. Tímto éčkem se dobarvují sladkosti, nealkoholické nápoje, instantní polévky a jídla či se dávají do hořčic.

V některých zemích je tato látka zakázána, v České republice je její používání dovoleno.

E133 – Brilantní modř FCF

Potravinářské barvivo opět nepatří mezi zdraví prospěšné přidané látky. U dětí může podporovat hyperaktivitu a existuje také podezření, které údajně zvyšuje riziko vzniku rakoviny. Toto podezření bylo potvrzeno na zvířatech. Nachází se ve sladkostech a také v džusech.

E250 – Dusitan sodný

V potravinách má svou roli, je konzervant a stabilizátor. Často se nachází v šunce, párcích nebo špekáčcích. Toto éčko není vhodné pro děti a těhotné ženy, protože někdy může mít vliv na bolest hlavy, na problémy s kůží, může mít také karcinogenní účinky.

E621 – Glutaman sodný

Jde o glutaman sodný, tedy o jednu z nejpoužívanějších přidavných látek.

Velmi dobře zvýrazňuje chuť výrobku, proto se využívá do instantních polévek, do kořenících směsí, hotových jídel, do mražených pokrmů nebo do sójových omáček. Velmi často je využíván v čínské kuchyni.

Když se glutaman sodný konzumuje příliš často, může vést ke kožním vyrážkám, k problémům s astmatem, nevolností nebo také k bolestem hlavy.

E951 – Aspartam

Aspartam se přidává do skupiny syntetických sladidel, využívá se jako náhražka cukru a objevuje se často v sypkých nápojích, v jogurtech, v dezertech, majonézách, žvýkačkách, mražených krémech, hořčicích, nakládaném ovoci a zelenině. Konzumují-li jej citlivé osoby, pak se mohou objevovat vyrážky, bolesti hlavy nebo také závratě. Není vhodný pro děti, těhotné a kojící ženy.

Pozor na éčka. Vyplatí se je sledovat, protože některá mají rakovinotvorné účinky

Co znamenají éčka v potravinách a jsou pro naše zdraví vždy škodlivá? Poznejte je, ať víte, kterým je dobré se vyhnout.

Budete mít zájem:  Vitamíny Proti Padání Vlasů Diskuze?

Éčka jsou hovorovým výrazem pro látky, které výrobci přidávají do průmyslově zpracovaných potravin za účelem vylepšení chuti a také vlastností výrobků. Mohou být přírodní, nebo uměle vyrobená. Cíl ovšem mají společný: zajistit, aby byly potraviny chutnější, trvanlivější a hezčí na pohled (barva, lesk, umělá čerstvost).

Éčka mnohdy mohou potraviny také zlevnit, nebo zjednodušit postup jejich výroby – i proto po nich výrobci často sahají namísto přírodních látek, což se nicméně posléze projevuje na kvalitě. Ne všechna jsou však škodlivá – existují i taková, kterým se nemusíte vyhýbat.

  • Kyslík
  • Dusík
  • Chlorofyl (zelené barvivo)
  • Včelí vosk
  • Vitamín C

Ostatní éčka jsou v kategorii nevhodných, ale tolerovaných, nebo v kategorii nebezpečných a zakázaných. Jejich hlavními druhy, podle kterých se i dělí, jsou barviva, emulgátory, konzervanty, antioxidanty, sladidla, zvýrazňovače chuti a plnidla.

  • Potraviny obsahující škodlivá, avšak tolerovaná éčka nejsou vůbec vhodná pro děti, zejména kvůli možným alergickým reakcím a potenciální hyperaktivitě nebo astmatu.

Do kategorie zakázaných éček řadíme ty, u kterých se prokázaly problémy na laboratorních zvířatech – jsou to takové látky, které měly karcinogenní nebo jiné nežádoucí účinky. Seznam zakázaných éček se často aktualizuje, protože do něj přibývají stále nové látky nebo ty, které byly dosud tolerovány.

Cyklamáty (E952)

  • Se skórem škodlivost ve výši 6 bodů se řadí mezi nedoporučovaná éčka, nepatří nicméně mezi nepovolená, a proto je výrobci hojně používají.

Žluť 2G (E 107)

  • Skóre škodlivosti u žluti 2G je na bodu 5. Toto éčko je výrazně nevhodné pro děti, je nebezpečné a v ČR není povolené.

Žluť SY (CI potravinářská žluť 3, E 110)

  • Stupeň škodlivosti je u této žluti na čísle 5, je nevhodná pro děti a je řazena do skupiny nebezpečných éček.

Citronová červeň 2 (E 121)

  • 6. stupeň škodlivosti značí, že se jedná o v ČR nepovolené éčko, které není vhodně pro děti a s ohledem na zdraví jej odborníci nedoporučují v uměle vyráběných potravinách konzumovat.

Amarant (CI potravinářská červeň 9, E 123)

  • Také velice nebezpečné, avšak ne zakázané éčko, nevhodné pro děti.

Formaldehyd (E 240)

  • E 240 není v ČR povoleno a je také nedoporučováno, stupeň jeho škodlivosti je na bodu 6.

Další důležitá a nebezpečná éčka jsou například Aspartam, kyselina benzoová, brilantní modř FCF a indigotin.

Jaká éčka v potravinách škodí nejvíce? Canva

Zejména ta syntetická, tedy umělá éčka, jsou nebezpečná a škodí našemu zdraví.

Mohou způsobovat astma, bolesti hlavy a obecně mají škodlivý vliv na lidský organismus, způsobují alergie a vyrážky, a to hlavně u dětí, mají karcinogenní účinky, vyvolávají průjem nebo zvracení.

Mezi méně obvyklé účinky patří halucinace, poruchy chování, rakovina močového měchýře či hyperaktivita u dětí (což ovšem nebylo dosud prokázáno).

Potraviny, kde výrobce použil nadměrné množství škodlivých éček, poznáme zejména podle nízké ceny, nepřirozené barvy a podezřele dlouhé trvanlivosti. Na barvu nelze úplně spoléhat, protože i potraviny s výrazným zbarvením mohou být v pořádku díky éčkům z přírodních zdrojů (například ze zeleniny).

Vyhnout se v dnešní době éčkům je téměř nemožné, jejich spotřeba se dá však výrazně snížit tím, že si o výrobcích zjistíte co nejvíce informací a pečlivě si přečtete etiketu výrobku. Pomoci také může tabulka s těmi nejhoršími éčky na vaší lednici nebo v mobilním telefonu. Stáhněte si aplikaci Kupi.cz a složení výrobků budete mít nadosah.

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz

Jak je to se složením potravin aneb Zdravé a nezdravé přísady

Každý z nás určitě do jisté míry řeší, jaké potraviny jí. Někomu stačí, že na mrkvi není plíseň, jiný se zajímá i o to, aby byla z ekologického zemědělství. A takhle to můžete dělat vlastně se všemi výrobky. Složení potravin a jejich původ je téma, které se rok od roku řeší více. A my se tentokrát podíváme na jednu z nejvíce skloňovaných oblastí – zdravé a nezdravé přísady.

V době, kdy máme na trhu od každé potraviny desítky variant tuzemských i zahraničních dovozců, je často složité najít si to pravé právě pro sebe. Je totiž velké množství faktorů, které při rozhodování hrají roli. Cena, původ, chuť, dostupnost, velikost balení a samozřejmě také složení potraviny.

Určitě jste v obchodě nejednou viděli, jak někdo pečlivě studuje obal a pak vloží daný výrobek s úsměvem na tváři do košíku. Anebo právě naopak. Co ho v tu chvíli odradilo? Mohlo to být mimo jiné složení potraviny a to, že obsahovala nějaké nezdravé přísady.

Jak rozlišit zdravé a nezdravé přísady

Věděli jste, že aditiva, která potraviny obsahují, se na etiketách uvádí už (až) od roku 1989? Pro jejich označení se užívá písmeno E doplněné číslem a funkcí – slouží jako emulgátor, barvivo, konzervační látka a podobně.

Pořadí, v jakém jsou přísady (aditiva) v seznamu použitých látek na obalu uvedené, vám říká, v jakém množství jsou v dané potravině zastoupené. Na prvním místě jsou tedy ty s největším obsahem, na posledním pak s nejmenším.

Proč zrovna písmenko E? Symbolizuje Evropu a zároveň znamená, že taková přísada je evidována Evropskou komisí pro zdravé potraviny, která ji zařadila na seznam zdravotně nezávadných látek. Takové látky procházejí toxikologickými testy. Jejich výsledky následně určí, jaké množství je pro naše tělo v pořádku a kdy už naopak škodí.

Jsou tedy éčka v pořádku a studovat etikety není potřeba? Ne tak docela. I v tomto případě platí, že všeho moc škodí.

Pokud najdete potravinu, kde je „bezpečné“ množství určité přísady, ale sníte 10 kusů takového výrobku, pak si koledujete o malér.

Zároveň jsou aditiva, která mohou škodit například v případě, že máte určité alergie nebo jiná zdravotní omezení. Anebo děti – vhodné složení potravin pro nejmenší je kapitola sama o sobě.

Co se dá považovat za zdravé přísady

Existují éčka, která mají přírodní původ a můžete se s nimi setkat zcela přirozeně. Jejich přítomnost ve složení nějakého výrobku vás pak obecně nemusí trápit. Typicky se jedná například o kurkumin, označený kódem E100.

Tato barvící látka se získává z čerstvých a sušených oddenků nebo kořenů turmeriku – tedy rostliny příbuzné zázvoru. Je zcela přírodní, ale opět i zde platí, že může způsobovat potíže – například pokud vás trápí žlučník.

A dalších takových příkladů bychom mohli vyjmenovat stovky. Éček totiž stovky jsou. Spoustu užitečných informací včetně seznamů potravin a jednotlivých aditiv s detailním vysvětlením najdete například na www.ferpotravina.cz/ecka. Tak na tento šikovný web mrkněte a k výběru potravin přistupujte s rozumem.

Hezký den

Vaše SINEA

10 nejhorších potravin z nabídky českých supermarketů | Dobrá chuť

Média i veřejnost dnes věnují tolik pozornosti složení, původu a ceně potravin, že se téměř vytratil rozhodující aspekt jídla – chuť. Rozhodli jsme se proto prozkoumat, jak jsou na tom levné výrobky nejen s ohledem na zdraví konzumentů, ale i na jejich chuťové buňky.

V supermarketech jsme si nejprve vytipovali potraviny, jejichž výrobci obvykle chemikáliemi nešetří. S pomocí odborníka na výživu a potravinářského technologa Víta Syrového jsme pak vybrali desítku těch, které svým složením hřeší nejvíce, a gastronomická novinářka Hana Michopulu je poté ohodnotila po chuťové stránce.

Každá potravina od nás také získala bodové vysvědčení za množství škodlivých chemikálií ve složení. Všechna „éčka“ jsme ohodnotili jedním až pěti body podle škodlivosti a výsledek sečetli.

Nejlepší by tedy byla čerstvá plnohodnotná surovina s 0 body, nejhorší naopak takový průmyslový výrobek, jenž obsahuje nejvíce nevhodných aditiv, a získá tak nejvíce bodů. K určení škodlivosti jednotlivých látek posloužil přehled vypracovaný v knize Tajemství výrobců potravin.

Salát z chemické laboratoře (Hermelínový salát, výrobce: Lahůdky Cajthaml. 47 trestných bodů)

„Pokud si někdo skutečně přečte celé složení, které je uvedeno na obalu, zřejmě ho přejde chuť. Skoro až komické je, že hermelín je ve složení téměř na samém konci. Před ním nalezneme uvedenu neuvěřitelnou snůšku všemožných chemikálií, jako jsou konzervanty, stabilizátory a další z éček,“ popisuje složení salátu pan Syrový.

Použité suroviny přitom mají být podle zákona uváděny v sestupném pořadí, na prvním místě by tedy měla být nejvíce zastoupená složka, na posledním naopak ta nejméně. Množství aditiv je až zarážející a tomu odpovídá i bodový zisk. „Je to adept na výrobek s nejvyšší mírou chemického znečištění způsobeného nemírným užíváním aditiv,“ prohlašuje Vít Syrový.

Výrobce přitom dokazuje, že vybrané přísady nezvolil náhodou a chuť zdaleka neodpovídá hrozivému složení. „Ta konzistence je u salátu dost zvláštní a podezřelá, protože se drobí. Chuť a vůně hermelínu mi ovšem připadá v pořádku. Je to ale dost kyselé na to, abychom mohli cítit jakékoliv další chutě,“ popisuje svůj dojem Hanka Michopulu.

Budete mít zájem:  Na trhu jsou dvě novinky k zahnání žízně

„Točená“ limonáda v plastové lahvi (Točená limonáda s malinovou příchutí, výrobce: ZON. 41 trestných bodů)

„Jako potravinářský technolog nechápu, proč do červené limonády přidali tři rozličná umělá barviva, mimo jiné i žluté a modré.  Že by pokus o trikoloru?“ pozastavuje se nad způsobem výroby Syrový a ani z ostatních složek nápoje není nadšený.

„Tato v uvozovkách točená limonáda má ve složení čtyři umělá sladidla: kromě aspartamu a acesulfamu i sacharin a cyklamát; o posledním z nich byly již před lety zveřejněny odborné studie dokazující poškozování zdraví. Konkrétně byly cyklamáty spojovány s rakovinou močového měchýře,“ upozorňuje.

I zde ovšem platí, že kdo hledá chuť tradiční červené limonády, vyloženou chybu neudělá. „Chutná podobně jako klasická červená limonáda mého dětství. V tomto případě jsem sentimentální, ale možná právě proto mi vadí nesmyslně velké množství cukru, které vládne celé chuti a slepuje pusu,“ shrnuje Michopulu.

Jedovaté špekáčky (Špekáčky výběrové, výrobce: Jan Prantl – Masný průmysl Žirovnice, 35 bodů)

„Ukázka typické uzeniny, na kterou by měla platit hamburgerová daň,“ konstatuje Syrový. Tato daň má být zavedena na nezdravé potraviny s vysokým obsahem tuků, solí, cukrů a aditiv. Ty totiž výrazně zvyšují rizika civilizačních onemocnění, které pak zatěžují státní rozpočet. Daň má přinést více peněz do zdravotnictví a zrazovat lidi od nákupu nezdravých potravin.

„Kromě téměř polovičního obsahu tuku, zřejmě ze zbytkového vepřového masa, sádla a kůže, obsahuje dost rizikových přídatných látek. Mimo to skrývá toxické dusitany mezi stabilizátory, což je matoucí. Dusitany jsou ve sbírce zákonů řazeny mezi konzervanty. Až tragikomická je užitá trojkombinace fosfátů: difosforečnany, trifosforečnany a polyfosforečnany,“ říká Vít Syrový.

V tomto případě už je navíc umělá podstata výrobku na chuti znát. „Cítím chuť uzení, soli a tuku. Jinak nic. Ty špekáčky nejsou odporné, spíš chuťově úplně prázdné. I v tom je ostatně důvod, proč lidé tyto výrobky vůbec kupují,“ míní gastronomická novinářka.

Sladká buchta podle pejska a kočičky (MARMOR, výrobce: Kuchenmeister. 33 bodů)

„Dlouhý soupis přídatných látek, uváděných pod chemickými názvy, trochu připomíná pohádku o tom, jak pejsek s kočičkou pekli dort. Avšak s tím rozdílem, že zvířata by si do laskomin nikdy nepřidala různé chemikálie, takové nesmysly dělají jen lidé,“ říká Vít Syrový a pozastavuje se i nad tím, že odhalit složení vyžaduje dlouhé minuty hledání a brýle.

Není ale třeba studovat složení aby bylo jasné, že základní suroviny zde prakticky chybí. „Je to strašlivě sladké, není cítit nic než cukr. Nedrží vůbec pohromadě, plátek se rozpadá pod rukama. Čokoláda je ošizená, je to jen hnědé. Taková hnědáda,“ komentuje buchtu Hanka Michopulu a přidává i vlastní zážitek.

„Moje děti byly kdysi alergické na žloutky. Ukázalo se ale, že to není až takový problém, protože v českých cukrovinkách se s vejci zas tak často nepočítá. Jak to drží pohromadě, bůh ví. Zato když jsme přijeli do Francie, každý druhý obal od sušenek měl na sobě napsáno: mouka, máslo, vejce, mléko.

V Česku by to byla rarita. Průmyslově se tu peče ze surovin, jaké by slušný člověk ani nevyndal na kuchyňskou linku.“

Přeslazené slané chipsy (BERSI Snack, výrobce: ZP Šumvald. 31 bodů)

„Je až neuvěřitelné, kolik chemikálií do těchto snacků přidali, aby navodili dojem, že obsahují čabajku. Zjevně chtěli, aby to nějak chutnalo; nešetřili proto přídatnými látkami. Neopomněli ani tři barviva.

Také je zajímavé, že do takového výrobku přidali tři různé druhy cukrů,“ zkoumá složení zjevně barvených křupek Syrový.

Ten, kdo má tento druh potravin rád, však při odhlédnutí od složení zřejmě bude spokojen. „Vypadají hůř než chutnají. Na pohled jsou takové jedovaté, ale ochutnala jsem už mnohem horší a umělejší varianty tohoto občerstvení,“ hodnotí Hana Michopulu.

Gothajský salám bez gothaje a salámu (Gothajský salám, výrobce: Procházka. 26 bodů)

„Další ukázka běžné uzeniny, na kterou by se měla vztahovat hamburgerová daň. Kromě vysokého obsahu skrytého tuku obsahuje též nemálo ze škodlivých přídatných látek. Nejhorší z nich jsou toxické dusitany E250, na něž by měly dávat pozor hlavně těhotné a kojící ženy.

Stejně tak by se mělo zamezovat jejich zbytečnému příjmu u dětí. Pokud někoho zaujme gumovitá konzistence salámu, který se po stlačení rychle vrací do původního tvaru, tak to způsobuje hlavně přidaná guma guar,“ vysvětluje Syrový.

Ani plejáda chemikálií a guma však chuť nezachrání. „Tohle je vážně špatné. Necítím absolutně žádnou jedlou vůni ani chuť, kromě pachu fólie. Když vezmu jedno kolečko mezi prsty, celé se rozdrobí a rozláme. Tohle není gothaj, převaha cizorodých surovin je taková, že už se tomu ani nepodobá. A není to ani žádný jiný salám,“ kroutí hlavou Michopulu.

Trochu příliš „tavený“ sýr (MIX tavený sýr, výrobce: TANY. 15 bodů)

„Zřejmě chtěli udělat čest názvu tavený sýr a proto užili čtyři druhy tavicích solí.

Tři z nich se řadí mezi fosfáty, jejichž nadměrný příjem může mimo jiné způsobovat zhoršené vstřebávání nepostradatelných minerálů, jako je vápník. Kromě toho jde o typický příklad nedostatečně označeného výrobku.

Ve složení není uvedeno, co obsahuje v něm přítomná šunka. To lze posuzovat až jako klamání zákazníka dle zákona o ochraně spotřebitele,“ upozorňuje Vít Syrový.

Přitom právě tento výrobek jako jeden z mála obsahuje správné suroviny, což je na chuti znát. „Chuť je v pořádku. Jsou tam základní suroviny a ne náhražky. Řekla bych dobrý český taveňák. Příchutě už jsou slabší – pažitka je sušená až příliš a šunková varianta vysloveně slabá, hodně sladká a drobivá,“ říká Michopulu.

Přebarvená hořčice (Hořčice speciální orientální, výrobce: ALBA plus. 10 bodů)

„Typický příklad výrobku, u něhož se snaží navodit dojem lepší kvality.

Pokud by neobsahovala dvě umělá barviva, bylo by zřejmě její zbarvení dost fádní,“ říká pan Syrový a odhaduje, že s hořčičným semínkem se nejspíš šetřilo.

„Kromě zbytečného zatěžování organismu chemickými látkami nebude hořčice působit tak, jak má. Hlavní přínos má hořčičné semínko působící na prokrvení zažívacího traktu, což podporuje trávení,“ dodává.

U většiny lidí by nicméně nejspíš chuťově obstála. „Je hodně kyselá, což signalizuje potřebu zakrýt chuťové nedostatky. Zajímalo by mě, co je to orientální koření a kdo přišel na ten divný nápad přidávat ho do klasické české hořčice. Vzato kolem a kolem, nevybočuje z průměru,“ shrnuje Michopulu.

Tajemné pivo pro diabetiky (Ambrosius Free, výrobce: Pivovar Holba. 8 bodů)

„Je v něm cítit něco navíc, co tam nepatří. Má podivnou pachuť,“ přemýšlí Hanka Michopulu a složení jí dává za pravdu. „Tomu, kdo považuje pivo za přírodní produkt, by po přečtení údajů o složení asi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě.

Otázkou je, co si představit pod pojmy ,upravený chmel‘ a ,chmelový extrakt‘. Něco z chmelu to asi obsahovat bude, ale kdo ví co. Z dále uváděných látek je šokující náhradní sladidlo.

Že by bylo toto pivo určeno jen pro diabetiky? Barvivo a kyselina již jen doplňují celkový nepříznivý dojem,“ rozebírá složení nealkoholického piva Syrový.

Borůvkový jogurt s příchutí řepy (Nízkotučný jogurt borůvka, výrobce: Yoplait Czech. 8 bodů)

„Jelikož umělá sladidla jsou určena pro diabetiky, je nepochopitelné, proč jsou přidávána do běžného, byť nízkokalorického mléčného výrobku. Ve složení jsou uváděna dvě: aspartam a acesulfam K. O jejich možných nepříznivých účincích se můžeme dočíst leckde a je zcela zbytečné zatěžovat jimi organismus,“ popisuje Syrový.

Vedle malého obsahu borůvek je jogurt prakticky bez příchuti. „Cítím nepříjemnou chuť umělého sladidla, ale kdybyste mi dali hádat poslepu, borůvkovou příchuť bych tedy netipovala ani náhodou. Ne, není cítit po borůvkách, opravdu ne,“ říká Michopulu a v chuti nachází spíš stopy řepy.

Jak se ukázalo, největším „podvodem“ na zákazníkovi bývá právě chuť, kterou si na rozdíl od složení na obalu nepřečtete. A to buď její naprostá absence, nebo její přítomnost, která však nemá se skutečnými přísadami nic společného a jen zastírá nulovou kvalitu.

„Největší problém předložených potravin není špatná chuť, ale její celkový nedostatek. Podíl pověstných výplňových surovin je už takový, že ohrožují či vytlačují původní chuť výrobků.

  • PŘÍZNIVĚ PŮSOBÍCÍ LÁTKY E: 100, 101, 140, 150a, 160a,c,d,e, 161b, 162, 163, 170, 175, 270, 290, 300, 306–308, 322, 410, 440, 901, 948
  • LÁTKY PŘIJATELNÉ E: 141, 172, 174, 260, 296, 301, 302, 304, 309, 315, 316, 325–327, 334, 350–352, 363, 406, 460, 470b, 551–553, 640, 650, 902–904, 920, 949, 1102, 1103
  • LÁTKY MÉNĚ VHODNÉ E: 150b,c,d, 153, 160b,f, 171, 200, 202, 203, 261, 263, 297, 330–332, 335, 337, 353, 354, 400–404, 407, 415–418, 420-422, 425, 426, 445, 461, 463–466, 469,470–475, 481–483, 491–495, 500–504, 508–511, 514–517, 524–530, 554–559, 570, 574–579, 585, 912, 914, 938, 939, 941, 942, 953, 957, 965, 966, 967, 968, 999, 1105, 1200, 1404, 1420, 1422, 1451, 1452, 1520
  • LÁTKY PŮSOBÍCÍ NEPŘÍZNIVĚ E: 120, 161g, 173, 234, 236, 251, 252, 262, 280–283, 338–341, 343, 355–357, 380, 385, 405, 407a, 412–414, 432–436, 442, 444, 450–452, 459, 468, 476, 477, 479b, 507, 513, 518, 520–523, 535, 536, 538, 541, 620–635, 900, 943, 950, 951, 959, 1201, 1202, 1204, 1410, 1412–1414, 1440, 1442, 1450, 1505, 1517, 1518
  • VÝRAZNĚ ŠKODLIVÉ LÁTKY E: 102, 104, 110, 122–124, 127–129, 131–133, 142, 151, 154, 155, 180, 210–224, 226–228, 230–233, 235, 242, 249, 250, 284, 285, 310–312, 320, 321, 512, 586, 905, 927, 944, 952, 954, 962, 1519

podle knihy „Tajemství výrobců potravin“, více informací o autorovi na natur.toe.cz

Pak z nich člověk neuspokojí své chuťové potřeby, a tím víc toho zkonzumuje. Chuťové uspokojení po jednom takovém špekáčku nepřichází.

Kvalitativně se výrobky šikovně drží mírně pod průměrem a až na výjimky nejsou vyloženě hnusné. I proto je pro lidi obtížné té nekvalitě vzdorovat, postupně prostě zapomínají, jaká má chuť doopravdy být,“ shrnuje Hanka Michopulu.

Kateřina Cajthamlová prozradila, která éčka nám nejvíce škodí

Mnozí spotřebitelé se pídí po takzvaných éčkách v potravinách a mají pocit, že všechny látky označené kódem začínajícím E musí být škodlivé. Najdeme mezi nimi i běžné nebo zdraví prospěšné přísady jako jsou kyselina octová nebo vitamín C čili kyselina askorbová. Těch opravdu nebezpečných je málo. A právě na ně se tentokrát zaměřila populární doktorka.

Proč výrobci používají pro přídatné látky neboli aditiva třímístné číselné kódy začínající písmenem E? Uspoří jim místo na obalu, jsou pro producenty přehlednější a především se jedná o mezinárodní označení.

Těch opravdu nebezpečných éček je ale relativně málo. Patří mezi ně barvivo Amarant E123, které je například v USA dokonce zakázané, nebo látky E320 a E321, které jsou velmi nebezpečné pro osoby s vyšším cholesterolem.

E123 Amarant

Barvivo, které má obarvit a ochutit potraviny. V USA a dalších zemích je zakázané, u nás se používat může.

E104 Chinolínová žluť

Nepřirozeně žluté barvivo, které najdeme například v limonádách, gumových medvídcích, žvýkačkách nebo mléčných výrobcích. Vyvolává kopřivku a u citlivých jedinců zhoršuje dětskou hyperaktivitu. V kombinaci s cukrem škodí dětem.

Čtěte také

E210 Kyselina benzoová

Nejstarší a nejužívanější chemický konzervant, používaný v kosmetickém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu.

Zabraňuje množení mikroorganismů v kyselých potravinách a je tedy obsažena například v kompotech, nakládaných okurkách a zelenině, nápojích, v sušeném ovoci, v pekařských výrobcích z chemicky vykynutého těsta, kečupech, omáčkách.

U citlivých lidí vyvolává alergické reakce, nadýmání, u astmatiků může vést k záchvatům, je nebezpečná pro hyperaktivní děti.

Objevuje se jako konzervant a stabilizátor v uzených masných výrobcích (včetně šunky), kterým dodává charakteristickou chuť a vůni a zamezuje rozvoji bakterií. Může být karcinogenní, zamezuje červenému krevnímu barvivu – hemoglobinu – přenášet kyslík. Nejvíce škodí malým dětem (čím menší dítě, tím více mu škodí). Pokud možno, vyhýbejte se mu.

E338 Kyselina fosforečná

Regulátor kyselosti a antioxidant, její 85% vodný roztok je nejsilnější okyselující látkou používanou v potravinářství. Zlepšuje účinek antioxidantů v tucích, což je vlastně pozitivní vlastnost.

Zlepšuje stravitelnost jídla – proto se často kombinuje tučné fastfoodové jídlo s kolovými nápoji, ve kterých se nejčastěji vyskytuje. V malém množství je bezpečná, pro organismus představuje zdroj fosforu, jehož dostatek pomáhá zubům a kostem.

Vysoké množství ale způsobuje vylučování vápníku z těla, což může mít za následek odvápnění zubů. Bezpečné množství je jedna sklenka kolového nápoje denně.

E420 Sorbitol

Umělé sladidlo a zvlhčující látka se používá od 70. let 20. století. Sorbitol není vhodný pro děti do 10 let. Způsobuje průjmy, podráždění žaludku, bolesti břicha, nadýmání, ve větších dávkách prudké průjmy a obtěžující plynatost.

Protispékavá látka, která se používá v kakau, sušené zelenině nebo strouhaném sýru. Hlinité ionty obsažené v E554 jsou spojovány s Alzheimerovou chorobou. Potraviny s touto látkou bychom neměli konzumovat dlouhodobě, lidé, kteří mají Alzheimerovu chorobu v rodině, by se jí měli zcela vyhýbat.

Poslechněte si celý rozhovor s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou

Související příspěvky

Kateřina Cajthamlová: Bez vitamínů nelze žít

Potraviny versus lupénka, alergie a histaminová intolerance

autoři: Kateřina Cajthamlová , redakce

Éčka v potravinách: V čem jsme lepší než Evropa? | Žena.cz

Éčka? Máloco vzbuzuje tolik emocí a také obav. Mnoho lidí totiž neví, že část z těchto látek je zdraví prospěšná nebo zdraví chránící tím, že prodlužuje trvanlivost a brání zkažení čí zplesnivění. Přesto mohou být příčinou nejrůznějších zdravotních potíží.

Na éčka by si měli dát pozor hlavně alergici a malé děti. Na ně myslí vyhláška regulující používání aditiv v potravinách určených pro děti do tří let. Regulace se však netýká limonád, zmrzlin a cukrovinek. Tedy právě těch výrobků, které děti tak často konzumují.

Éčka škodí hlavně dětem

„S éčky se setkáváme například u oblíbených dětských pitíček. Ta obsahují barviva, konzervanty, sladidla a další.

Ačkoli jsou všechny ingredience označené jako bezpečné v určitém použitém množství, nebyly provedeny experimenty, ve kterých by se hodnotilo, jak spolu reagují navzájem,“ uvedla Jitka Palatová z projektu CEFF, který uděluje certifikát potravinám, jež neobsahují nejvíce sledovaná éčka.

Doporučujeme: Éčka: Proč se jich máme bát

Název získaly podle svého označení písmenem E, za kterým je uveden číselný kód. Éčka prodlužují dobu trvanlivosti, upravují a zvýrazňují chuť a barvu potravin. Jejich seznam musí být uveden na obalu výrobku v sestupném pořadí dle množství, v jakém jsou ve výrobku obsaženy.

Která éčka jsou v ČR zakázána

V současné době existuje poměrně velké množství přídatných látek, které jsou v Evropské unii povoleny, ale existuje u nich podezření z negativního vlivu na lidské zdraví. Řada z nich je proto v České republice zcela zakázána.

EU tyto látky povoluje na základě výsledků testů jejich škodlivosti a dopadu na lidské zdraví. Jedná se například o sorban sodný, octan sodný, siřičitan draselný, mravenčan sodný a mnoho dalších. Jejich testování zastřešuje Spojený výbor expertů pro potravinářská aditiva, který je orgánem OSN.

Náš tip:  Tyto chemikálie nejvíce škodí lidskému tělu

Překvapením nejspíš pro většinu z nás je, že dokonce i při výrobě bio potravin je povoleno použití 36 vybraných přídavných látek. Sice jde většinou o látky přírodního charakteru (kyselina askorbová, kyselina jablečná, vinan draselný, uhličitan sodný, oxid uhličitý), ale třeba také dusitan sodný, právě jedno z nebezpečných éček.

Seznam podezřelých éček

Vědecké poznatky také ukazují, že některé látky přidávané do potravin mohou u dětí způsobovat hyperaktivitu – podezřelá jsou například barviva E 110, E 104, E 122, E 129, E 102 a E 124.

„U každé přídatné látky se sleduje tzv. hodnota NOAEL (No Observable Adverse Effect Level), tedy množství dané látky, u kterého nejsou pozorovány žádné nepříznivé vlivy na organismus. Stanovuje se také tzv.

hodnota ADI, tedy množství látky, které může být konzumováno denně po celý život bez negativního dopadu na zdraví,“ vysvětluje  Ing.

Vladimír Klescht, spoluautor knihy Éčka v potravinách.

Jak se vyhnout konzervantům

O reálném dopadu konzumace těchto látek se ale přesto stále diskutuje.

Je to způsobeno tím, že jednotlivé konzervanty jsou sice zdraví nezávadné, ale není známo ani vědecky testováno, jak působí ve vzájemné kombinaci.

Při určování bezpečného množství dané látky se však také nepočítá s tím, že zároveň člověk zkonzumuje řadu dalších látek, jejichž účinky se mohou sčítat nebo i násobit.

Pokud chcete mít jistotu, že nekonzumujete potraviny, které by tyto konzervanty mohly obsahovat, kupujte potraviny s logem CEFF na obalech.

Naleznete ho pouze na potravinách, které neobsahují nejvíce sledovaná éčka, jako jsou konzervanty, umělá barviva, sladidla a glutamát, které lidské tělo nepotřebuje a neumí je zpracovat.

Logo je udělováno nezávislou institucí, je jednotné pro všechny výrobce a tudíž lehce zapamatovatelné pro spotřebitele.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Rozhovor i o vašem zdraví: Odpovídá odbornice na výživu

Cítíte únavu? Možná vás zlobí játra!

Horoskop na celý březen: Na co se můžete těšit?

Vstoupit do galerie | 8 8 tipů pro lepší soustředění
  Video Mohlo by Vás také zajímat: Objevila jsem, co mám v medicíně dělat. Zdraví někdy není v nabídce, říká paliatrička | Video: Daniela Písařovicová

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector