Jak se vyrábí homeopatika a co je dobré o homeopatii jako takové vědět?

Homeopatický roztok z jedovatce kořenujícího, který způsobuje těžko hojitelné puchýře

Homeopatika byla zákonem zařazena mezi léčiva již dávno. Výrobci ale nesměli nikde uvádět jejich indikace – léčivé účinky. Logicky, protože homeopatika žádné prokázané léčivé účinky nemají. To změnila v prosinci schválená novela o léčivech, která léčivé účinky homeopatikům uvádět dovoluje.

Na rozdíl od skutečných léků nemusí lék homeopatický projít klinickým testováním s dvojitě slepými testy, ale stačí jen doložit  “odkaz na publikace uznávané v členských státech”  nebo “výsledky výzkumu, který je označován jako homeopatický způsob prokazovaní.” Vtipné.

 Podívejme se ale na novelu zákona o léčivech podrobněji a pokusme se analyzovat její důsledky, které mohou být skutečně nepříjemné. Běžný divák nebude téměř moci rozlišit, co je skutečný lék a co krabička s předraženým cukrem.

Do novely byl totiž vložen nový paragraf §28a s názvem “Řízení o specifických humánních homeopatických přípravcích“. Článek 1 potom praví:

Specifické humánní homeopatické přípravky jsou homeopatické přípravky určené k podání ústy nebo zevně ke zmírnění nebo léčbě méně závažných příznaků nebo méně závažných onemocnění, které nevyžadují dohled nebo zásah lékaře.

Homeopatické “léky” tedy nesmí být určeny k léčbě chorob, které vyžadují dohled lékaře.

(2)U specifických humánních homeopatických přípravků není žadatel o registraci povinen předkládat výsledky předklinických farmakologických a toxikologických zkoušek za předpokladu, že je schopen doložit bezpečnost základních homeopatických látek vědeckými daty prokazujícími bezpečnost na základě publikované vědecké literatury.

Toto myslím nebude v případě cukru žádný problém. Díky tomu, že homeopatické “léky” nemají žádné léčebné účinky, nemají ani žádné vedlejší účinky.

(3)U specifických humánních homeopatických přípravků může žadatel o registraci doložit homeopatické použití a léčebné indikace přípravku nebo základních homeopatických látek, ze kterých se přípravek skládá, odkazem na publikace uznávané v členských státech s tradiční homeopatickou praxí nebo výsledky výzkumu, který je označován jako homeopatický způsob prokazování a je založen na podání látky člověku za účelem zjištění příznaků vyvolaných touto látkou.“

Takže k tomu, aby mohl výrobce dát do reklamy, že přípravek léčí nachlazení stačí, když se to publikuje v nějakém obskurním rumunském homeopatickém plátku. Ne že by mohl být i jakýkoliv nerumunský homeopatický časopis cokoliv jiného než obskurní plátek. V tomto jsou si všechny státy EU rovny.

Jak se budou homeopatika prodávat

Dosud byla homeopatika zařazena mezi léčivé přípravky, ale v reklamě a komerčních sdělení nesměla být uváděna žádná tvrzení o jejich léčivých účincích. V praxi to vypadalo tak, že televizní spot podbarvený vtíravou melodií ukazoval kýchající lidi, jak mohutně sjíždí hory bílých kuliček, aniž by tam kdekoliv kdokoliv bylo uvedeno, že ty kuličky do sebe sypou za účelem léčby nachlazení.

To omezení nyní pravděpodobně padá. Pro homeopatické přípravky tak budou platit méně přísná pravidla, než pro doplňky stravy. Taková Vincentka již nesmí obsahovat tvrzení o tom, že je zdraví prospěšná, ale výrobci cukru to tam klidně vlepit mohou.

Pro běžného občana bude možnost orientace snížena ještě tím, že homeopatika se prodávají v lékárnách. Od ledna tohoto roku mu homeopatikum může nabídnout i lékárník s tím, že uvede jeho údajně léčivé účinky.

Přijdete tak do lékárny s tím, že chcete něco proti kašli, chřipce nebo bolesti, a lékárník vám prodá homeopatikum. Dle zákona bude vše v naprostém pořádku.

Vyhnout se tomu budete moci jen tak, že lékárníka výslovně upozorníme, že homeopatikum nechcete a zkontrolujete krabičku, jestli se jedná o skutečný lék a ne jen jeho náhražku. Kolik lidí ale něco takového udělá?

Tento zákon jde jednoznačně proti zdravému rozumu a současnému trendu, kdy je viditelná snaha lidí být lépe a podrobněji informováni. O to smutnější je skutečnost, že se nyní otevřela další cesta bezohledným šarlatánům a podvodníkům na tom nejcitlivějším místě, na místě lidského zdraví.

Účinky homeopatických léků a placebo efekt

Jistě by se dalo namítnout, že homeopatika neškodí a díky placebo efektu mohou dokonce pomoci. To je pravda. Placebo efekt je jev prokázaný a funguje tím více, čím více mu věříte.

Existují dokonce věrohodné studie, které udávají, že čím vyšší cenu musíme za placebo zaplatit, tím jsou jeho účinky vyšší.

Stejně tak ale placebo efekt funguje když se budete modlit, pít svěcenou vodu nebo polykat Herbalife.

Podle mého názoru se tu ale dostáváme do situace, která je vůči zákazníkovi a pacientovi nemorální. Každý si samozřejmě může věřit čemu chce a pokud věří ve funkčnost homeopatik (protože nic jiného než víra mu skutečně nezbývá), tak může sjíždět oscilokoksínum od rána do večera a nikdo by mu v tom pošetilém počínání neměl bránit.

Na druhou stranu by ale mělo být naprosto jasné, že se jedná o homeopatika, jejichž účinek nebyl ověřen na stejné úrovni jako u skutečných léků. V takové situaci dnes nejsme a homeopatika budou prodávána i lidem, kteří chtějí skutečně účinné a opravdové léky.

Homeopatika budou inzerována a prodávána stejnými způsoby a na stejných místech, jako běžné léky a zodpovědní lidé budou moci říkat pacientům o jejich účinnosti.

Dávejte si proto pozor, abyste se nestali obětí tohoto legálního podvodu, kdy místo účinného léku zaplatíte jen za předražený cukr v důvěryhodném obalu. Šiřte prosím tyto informace, aby se každý mohl sám rozhodnout, zda chce být léčen skutečně nebo jen cukrovými kuličkami.

Víte, co můžete čekat od homeopatie?

Homeopaté vycházejí z toho, že dokáže-li určitá látka ve velkém množství vyvolat u člověka příznaky nemoci nebo příznaky, které nemoc připomínají, pak nepatrné množství této látky může stejné příznaky vyléčit.

Samozřejmostí je přitom to, že léčivá látka nesmí tělu jakkoli škodit. Léčba by se měla správně nasazovat nejen podle toho, jaké konkrétní zdravotní potíže člověka trápí, ale měly by se každopádně brát v potaz i jeho životní styl, jeho povaha a další okolnosti.

Léky na míru

Je také dobré vědět, že s homeopatiky se zachází jinak než s klasickými léky v tom smyslu, že de facto neexistují homeopatika přímo na nějakou chorobu, ale nasazují se právě podle konkrétního pacienta a jeho situace, což v praxi znamená, že určitý homeopatický přípravek lze používat pro různé pacienty na různé indikace.

Samotné slovo homeopatie má původ v řečtině, kde homos znamená stejný a pathos je označení pro nemoc. Samotná homeopatie pak je podle statistiky Světové zdravotnické organizace druhou celosvětově nejrozšířenější metodou léčby hned za tradiční čínskou a indickou medicínou.

Homeopatii lze chápat jako na jedné straně sice doplňkovou léčebnou metodu, která existuje souběžně s hlavním medicínským proudem, na straně druhé se však na rozdíl od konvenční medicíny homeopatie vždy snaží přistupovat k člověku a jeho potížím jako k celku.

Hovoříme proto o homeopatii jako o holistické neboli celostní metodě.

Neslibuje přitom nikomu vyléčení závažných chorob a bylo by nebezpečnou chybou se o něco takového pokoušet právě jen pomocí homeopatie, ale dokáže zbavit člověka banálních potíží a u těch závažných může dle lékařů, kteří se této metodě věnují,  přinést úlevu.

Homeopatické léky jsou k dispozici v podobě globulek, tinktur či mastí a lze si je zakoupit volně, lepší však je, pokud se o jejich výběru poradíte s lékařem či lékárníkem v lékárnách, které se specializují mimo jiné právě na homeopatii. 

Na vážné nemoci raději něco jiného

Podle údajů Světové zdravotnické organizace je homeopatie třetí nejrozšířenější metodou léčby hned po ajurvédě a čínské medicíně. WHO ale nedoporučuje homeopaticky léčit TBC, dětskou úplavici, chřipku, malárii a HIV. S ostatními nemocemi si tato metoda poradí. Homeopatické přípravky seženete ve vybraných lékárnách. 

Ovšem zrovna u chřipky, u níž se většinou léčí jen příznaky, mívá homeopatie dobré výsledky, minimálně jako podpůrná léčba. 

Základní homeopatické pravidlo říká, že látka, která má schopnost vyvolat nemoc, ji umí i vyléčit – a naopak, lék může vyléčit jen to onemocnění, které umí i sám vyvolat. Prostě podobné se léčí podobným. Například při zažívacích potížích se nasadí Nux vomica (semena ze stromu kulčiba dávivá). U zdravého člověka by vyvolala nevolnost, ale u nemocného bude v homeopatické dávce léčit. 

Slávka Kubátová: Otevři se

Hodně lidí si dělá z homeopatie legraci a říkají, že naředěné roztoky v podobě kapky léku v moři vody prostě nikoho nemohou vyléčit. I já jsem k homeopatii spíše skeptický, ačkoli řada mých známých sebe a své děti tímto způsobem léčí a pochvalují si výsledky.

Přesto jsem byl na setkání se Slávkou Kubátovou zvědavý, protože léčí v Anglii, kde jsou požadavky na homeopaty mnohem přísnější než u nás a navíc pracuje v jedné z nejvyhlášenějších homeopatických lékáren na světě.

Pacienty má ale i v Praze, kam za nimi pravidelně dojíždí.

„Tak co bys chtěl vědět,“ říká mi v úvodu svým půvabně hlubokým hlasem. Když napíšu, že na mě „upřela své hluboké hnědé oči“, bude to znít jako z šestákového románu, jenže ono to přesně popisuje soustředěnost, s jakou Slávka své okolí pozoruje.

I když poznala, že nejsem úplný fanoušek homeopatie, její hlas se po příštích dvou hodinách nevychýlil z klidného tónu. Nepotřebovala mě přesvědčovat. Vyzařovalo z ní, že našla práci, která ji dokonale naplňuje.

Vyprávěla o dlouhé cestě člověka, který nevěděl co se sebou a měl spoustu bolestí nevysvětlitelného původu, až k člence prestižního londýnského institutu. Konvenční medicína v Anglii homeopatii oficiálně integrovala do zdravotního systému.

„Ale jsme pořád pod velkým tlakem. Chodí k nám třeba převlečení novináři a zkoušejí nás nachytat, zda nejsme šarlatáni,“ usmívá se Slávka. Říkám jí, že podle mě homeopatie funguje na principu přenosu energie.

Že vlastně léčí ona sama svou životní enegií a pilulky jsou tam jen jako nějaký nosič, vlastně nepodstatný detail. Pokrčí rameny. „Nikdo neví úplně přesně, jak homeopatie funguje. Ale jisté je, že funguje.

“

Ty jsi homeopatii v Anglii dokonce studovala. Máš tedy vzdělání jako lékařka?

Absolvovala jsem tříleté bakalářské studium homeopatie na Middlesex University v Londýně.

Podstatná část mého studia byla anatomie, fyziologie, patologie a vědecký výzkum, abych byla schopná rozeznat průběh nemocí, přestože my lidi fyzicky nevyšetřujeme, nikdy na ně nesaháme. Když ale chci, můžu se podívat třeba na vyrážku nebo do krku.

Musím být každopádně schopná rozeznat zásadní symptomy, které by mohly znamenat, že jsou tam patologické změny, které nedokážu léčit, a musím pacienta předat doktorovi.

• To se ti někdy stává?
• Jednám hlavně s pacienty, kteří jsou zodpovědní a přijdou většinou od svých lékařů, kteří jim nedokážou pomoci.
• Kde pracuješ?

Mám privátní praxi v Londýně, provádím konzultace na třech klinikách. Pracuji také jako konzultant v lékárně Helios Homeopathy, která je jednou ze dvou hlavních londýnských homeopatických lékáren, která vyrábí homeopatika ručně. Má obrovský archiv preparátů a zásobuje vlastně celý svět včetně Česka.

Z čeho se homeopatika míchají?

Z čehokoli. Například z rostlin, minerálů, plísní, mikroorganismů, ale může to být třeba i hadí jed.

To všechno dělá Helios?

My jsme takříkajíc v první linii homeopatie – vyrábíme homeopatika, poskytujeme poradenství a prodáváme různé doplňky výživy. Snažíme se spojovat jen s produkty, jež jsou organické, zdravé a z udržitelných zdrojů. Jednu lékárnu máme v Kentu, další na Covent Garden, kde pracuji i já.

Všichni jsme kvalifikovaní homeopati a kromě poskytování poradenství připravujeme a dispenzujeme ručně homeopatické léky. Helios pro mě znamenal životní zlom. Věděla jsem hned, že tam chci pracovat, už když jsem končila školu, chtěla jsem být přímo u zdroje.

V Anglii má homeopatie mnohem delší tradici.

Co když přijde někdo vážně nemocný?

Pošleme ho k lékaři. Nedávno přišla třeba paní s velkým abscesem v ústech, hrozilo, že dostane sepsi, tu jsme hned poslali do nemocnice.

Většina našich pacientů ale přijde od lékaře frustrovaná tím, že jim nikdo nedokáže pomoci. Podobně jako kdysi já.

Jsou bezradní a takzvaně „přejdou na druhý břeh“, neboť si uvědomí, že nemoc není jen o tom, že se příznaky potlačí nějakou medikací. Je ji třeba nahlížet z širší perspektivy.

Takže už přijdou poučení?

Většinou musím od začátku vysvětlovat, co vlastně děláme, počínaje tím, co jsou homeopatika. Že to jsou látky specifickým způsobem ředěné. Stupni naředění se říká potence.

Každý preparát má svůj symptomatický obraz. Jinými slovy: jakoby se podobá nemoci.

Prohlédneme si pacienta, a ať už má akutní či komplexnější problém, snažíme se najít lék, který bude co nejpodobnější symptomatickému obrazu jeho nemoci.

Vědci ale homeopatii vůbec nevěří…

Skeptici se najdou všude. Homeopatie prochází kontinuálním zkoumáním efektivnosti. Část pokusů je vědeckých, část empirických a výsledky jsou sice někdy rozporuplné, ale rozhodně ne vždy negativní. Testy s pozitivními výsledky vycházejí i v laboratořích na buněčné bázi.

Ty pokusy jsou důvěryhodné?

Byla publikována více než stovka studií, které zkoumaly výsledky tzv. randomizovaných klinických pokusů, jež porovnávají účinnost s placebem způsobem zvaným „double blind“, kdy pacient ani lékař neví, zda bylo podáno placebo nebo homeopatikum. Celkem 41 procent testů vykázalo pozitivní důkaz, pět procent negativní, zbytek byl bez závěru.

A to je důkaz účinnosti?

Čísla jsou podobná datům získaným při zkoumání léků z oblasti klasické medicíny. Tam bylo prokázáno 44 procent intervencí pozitivních, sedm procent škodlivých a zbytek nepřesvědčivých. Takže u homeopatik i konvenčních léků vyšlo porovnání účinnosti s placebem vlastně nastejno.

Slávka KubátováAutor: Bet Orten

Co tedy dělají homeopatika v těle?

Spustí imunitní odezvu čili přirozené procesy, které zmobilizují sílu organismu. Tělo rozezná látku a začne léčit nemoc, která člověka trápí. Jenže úspěšná homeopatická léčba se skládá z mnoha elementů. Homeopat musí mít kromě širokého vzdělání nějaký přirozený instinkt. Proto není lehké najít dobrého odborníka. Jde o to vytvořit dobrou vazbu mezi pacientem a homeopatem.

Takže provádíte svého druhu psychoterapii?

Není to psychoterapie, i když její prvky by se v homeopatické konzultaci našly. Většina pacientů prožila v určité fázi života nějaké emocionální trauma, z něhož se může vyvinout fyzický symptom.

Takže následkem nějakého stresu je třeba rozbolí žaludek…

Nebo mají bolesti hlavy a podobně. Když projde lékařskými testy a není nalezena organická příčina, nasadíme nějaký preparát ve vysoké potenci, který to trauma dokáže odblokovat.

Potence je síla?

Je to číslo, které odpovídá počtu na škále ředění. Máme dvě základní škály: desítkovou, ředění 1 : 10, a stovkovou, 1 : 100. Většina homeopatických ředění je tedy ještě menší než Avogadrovo číslo (to udává minimální počet částic dané látky roztoku – proto podle kritiků neobsahují homeopatika žádnou účinnou látku, pozn. red.).

Jak ses vlastně k té práci dostala?

Svou roli sehrálo, že moje matka, která je dětská lékařka, absolvovala jeden z prvních homeopatických kurzů v Česku. Ale ještě důležitější bylo, že jsem si už v dětství vypěstovala psychosomatické potíže se žaludkem.

Prošla jsem fibroskopií a dalšími testy, nikdo ale neobjevil příčinu. Předepsali mi nakonec antidepresiva. Přitom já byla psychicky v pořádku, měla jsem jen ty symptomy.

Chodila jsem nicméně na dynamickou psychoterapii a psycholožka mě naučila autogenní trénink, což mělo úspěch.

Takže psychosomatické potíže byly pro tebe branou k hlubšímu zájmu o fungování těla?

Tehdy ještě ne. Mysl mi otevřely až problémy s vysokým tlakem. Měla jsem až 200/120, tachykardii, arytmii, ve 27 letech to bylo dost děsivé.

Byla jsem několikrát hospitalizovaná na Karlově náměstí, prošla krevními testy, magnetickou rezonancí, dělali mi ECHO srdce. Prohlíželi mi nadledvinky, zkoumali, zda nemám zúžené tepny, nádor na mozku. A nepřišli na nic.

Čtyři roky jsem byla medikovaná. Za celou dobu se ale nestalo to, co dnes považuji za nejdůležitější.

Nikdo se tě nezeptal na život?

Přesně tak. Nikdo se nezeptal, zda v mém životě nebylo nějaké trauma, které ty problémy s tlakem mohlo spustit. Po třech letech léčby homeopatií jsem už ale úplně bez medikace.

Zakladatel psychosomatické medicíny Rüdiger Dahlke třeba říká, že k obezitě vede člověka jeho vnitřní prázdnota. Nedostatek něčeho na duchovní úrovni se vyvažuje přebytkem ve hmotě. V ZENu často píšeme o tom, že nemoc je především zpráva, informace o životě…

V homeopatii jsou dvě základní roviny – akutní a konstituční. Když děláme poradenství v akutních potížích, nemůžeme se pouštět do dlouhých debat.

Potřebujeme několik podstatných informací o fyzickém problému daného člověka, abychom vybrali lék. Někdy je to vyloženě alternativa k preparátům proti bolesti. Konstituční rovina je naproti tomu vždy cestou.

Nedá se nikdy předem odhadnout, jak ta cesta bude dlouhá.

Na čem to závisí?

Konstituční léčba řeší emoční, fyzické a mentální symptomy komplexně. Proto je základem komunikace, pacienti se musí cítit pohodlně a otevřít se. Při konzultaci se velmi rychle začneme bavit o věcech, které jsou osobní. Snažím se proto klientům vždy předem vysvětlit, co mají čekat. Hlavně to, že se začnu ptát.

A oni si chtějí povídat, že?

Někteří ano, jiní ne. Nedá se generalizovat, ale hlavně muži nejsou vždy schopni dobře popsat své pocity, otevřít se, a tomuto přístupu zpočátku nedůvěřují. Cesta je delší, ale i tak se jim dá pomoci. Stává se mi, že lidé odcházejí z konzultace a loučí se slovy „už se cítím lépe“. Stačí, když jim pomůžeš rozklíčovat důležité věci tím, že vlastně shrneš jejich život.

Má ten rozhovor nějakou strukturu?

V hrubých rysech ano, ale vždy jde o to, kam nás až hovor zavede.

Na něco se ptám každého: Co vás naštve? Co vás rozpláče? Jsou to finance, nebo události ve světě? Někdy jsme s osobní historií hotoví rychle, jindy ale zazní: „No, když už se na to ptáte…“ Pacienti se pak rozpovídají třeba o zneužívání v dětství.

Během hodiny, hodiny a půl si udělám rychlý přehled všeho zásadního v jejich životě. Pacienti si s mojí pomocí dají – nahlas a vlastními slovy – dohromady jisté souvislosti.

Slávce otevřely oči její vlastní problémy se srdcem. Čtyři roky lékaři zkoumali symptomy, ale nikdo se jí nezeptal na to, jak vlastně žije. V homeopatii našla úplně jiný přístup.Autor: Bet Orten

Spojí svou nemoc s dávnými problémy?

Uděláme třeba „timeline“, tj. vypíchneme důležité momenty v životě. Většinou traumatické, ty mě zajímají nejvíce, protože nás to posune někam dále. Pozitiva jsou pozitiva, ale já se soustředím na nemoci a ty jsou něčím, co člověka vychyluje z rovnováhy. Máš životní události, následují fyzické symptomy, medikace a nemoc se v těle mění. Z toho vznikají vzorce, které se snažím rozklíčovat.

Uveď příklad.

Sledujeme třeba traumatickou událost – nemoc – medikaci od klasických doktorů. Přičemž to poslední je vlastně jen potlačení symptomů. Takže pacientka má atopický ekzém, který byl léčen steroidy.

Do toho začala brát antikoncepci a ekzém zázračně zmizel. Místo toho se ale objevilo astma. Takovým lidem pomůžeme spojit jednotlivé body, aby pochopili, že vytloukají klín klínem.

A přitom je léčíme homeopatiky.

Nejde mezi tebou a pacientem především o přenos energie?

Přenos energie probíhá mezi všemi, jako i teď mezi námi. Moje pozitivní energie může ovlivnit psychiku pacienta, ale homeopatika zůstávají naším základním prostředkem léčby.

Musí se homeopaté stále vzdělávat?

Většina je registrována u některé z homeopatických asociací, které mají jako podmínku CPD – neboli continuous professional development (stálé profesní vzdělávání). Považuji to za velmi důležité. Vzhledem k tomu, že i nemoci se vyvíjejí a tomu se homeopatie, která vznikla před 200 lety, musí přizpůsobovat.

1. Co je dnes jinak?
2. Prostředí kolem nás obsahuje hodně toxinů, mnohem víc než v minulosti. Například léky, vakcíny, umělé hmoty, chemikálie, smog, umělá hnojiva… Některé nemoci se vyskytují častěji: autismus, diabetes prvního typu, ADHD, intolerance na laktózu, lepek, bílkoviny v kravském mléce…
3. A jak může pomoci homeopatie?

Třeba v Anglii je teď velký zájem o tzv. detoxikaci čili podávání homeopatik, jež jsou vyrobena z látek, které mohly mít na člověka negativní účinky.

Mám mezi pacienty děti, u kterých se po očkování objevil tik, koktání, alergie nebo i zpomalení emočního vývoje. U dospělých pacientů, kteří dlouhodobě užívají léky, se také intenzivně zabýváme jejich vedlejšími účinky.

Musíme být opatrní v tvrzeních, která nejsou vědecky ověřená, ale hodně homeopatů má v praxi tyto případy. Proto ony detoxikace.

Stejně se pořád říká – zvláštní, že by v tak malých dávkách mohlo cokoli fungovat…

To je další zajímavá věc – čím více jsou homeopatika ředěná, tím mají větší léčebnou sílu, intenzivnější efekt.

Vyšší potence léčí emocionální problémy nebo potíže, jež vznikly v minulosti, kdežto nižší potence podporují tělo na buněčné rovině, případně léčí konkrétní orgán. Když chceš podpořit játra nebo ledviny, vybereš si specifické homeopatikum.

Kromě nízkých potencí je možné použít také bylinné tinktury. Zkrátka a dobře, vhodně zvolené homeopatikum vyvolá v lidském organismu reakce, které mu pomůžou vrátit se do rovnováhy.

Jak homeopatie funguje?

• Základní myšlenka homeopatie je o podobnosti léku s nemocí. Nejvíc kontroverze způsobuje fakt, že léky se vytvářejí tak velkým ředěním, že v nich vlastně žádná účinná látka nezbyde.

• Nejrozšířenější hypotéza, která vysvětluje mechanismus homeopatických ředění, se vztahuje k paměti vody. Za určitých podmínek (systematické ředění a protřepávání) je voda schopná zachovat určité informace o látce, s níž přišla v minulosti do kontaktu, a potom přenášet tuto informaci do těla nemocného. Některé testy prokázaly, že voda má schopnost velkých změn ve fyzikálních i chemických vlastnostech.

• Alternativní teorie, jež by mohla vysvětlit mechanismus ředění, je založena na výzkumu molekulárních shluků. Čím více se roztok ředí, tím stabilnější a relativně velké shluky molekul léku se vytvářejí.

• V poslední době se objevují studie, které homeopatii nahlížejí jako „nanomedicínu“, testují ji z fyzikální a nikoli chemické perspektivy. Homeopatické přípravky vysokých potencí (ředění) obsahují částice na nanometrické škále a také částice z pohledu kvantové fyziky.

Autor: Jan Müller

Rozhovor s homeopatkou Bárou Maškovou

Rozhovor s klasickou homeopatkou a spoluzakladatelkou internetového esoterického rozcestníku osud.cz vedl Jan Jelínek pro listopadové číslo Zpravodaje knihkupectví Hledající.

• 1) Pod pojmem homeopatie se většině lidí vybaví bílé kuličky firmy Boirona netuší, že i v homeopatii existují různé, mnohdy diametrálně odlišné, směry.Co si tedy máme představit pod pojmem ‚klasická homeopatie‘ a čím se od
• ostatních pojetí liší?

Klasická homeopatie je duchovní léčba a svým pojetím se blíží etikoterapii. S její pomocí lze léčit takové nemoci, u nichž alopatická medicína přiznává, že jsou pro ni neléčitelné (rakovina, schizofrenie, AIDS), dále se jejím prostřednictvím dá čistit dědičná zátěž různých onemocnění, která se táhnou rodinami od prarodičů přes rodiče k dětem a jejich dětem, lze ji použít také jako prevenci závažných onemocnění v budoucnosti. Za klasickým homeopatem může dokonce přijít člověk, který nemá žádné zdravotní problémy a homeopatická léčba mu přesto může pomoci v jeho duchovním vývoji vpřed, protože klasická homeopatie je hlavně cesta osobního spirituálního růstu, jejímž prostřednictvím můžeme pracovat na svém duchovním vývoji (a to, že se zbavujeme svých fyzických i psychických nemocí je pak jen vedlejším produktem tohoto osobního spirituálního růstu). Je to také cesta, vedoucí k nezávislosti.Klasická homeopatie je celostní, holistická léčba, neléčí se zde nemoc, ale člověk, hledáme příčiny onemocnění a ne důsledek – symptom, protože patologie začíná v mysli a teprve pak pokračuje na fyzických orgánech.Všechny nemoci jsou duchovního původu a prostřednictvím klasické homeopatie pak léčíme nehmotné organizační centrum, uložené kdesi hluboko v nás, tam leží příčina našich nemocí, které se pak projevují různými symptomy podle toho, které části těla máme oslabeny. Nemoc není náhoda, nemoc je naše pomoc, která nám ukazuje, kde jsme se na své cestě životem zasekli, co jsme chtěli obejít, čím jsme se nechtěli zabývat, co jsme nechtěli řešit. Každý člověk je zodpovědný jak za svůj osud, tak za svoji nemoc.Přesně vybraným homeopatickým lékem (podle celkového stavu pacienta, všech jeho fyzických i mentálních symptomů, přičemž důraz je kladen na ty mentální) se dají odstranit jednotlivé vrstvy traumat, emocionálních zranění, která se v nás v průběhu života ukládala a vytvářela v podvědomí jakési bloky, bludy, nezpracovaná místa, která, i když původní trauma již dávno odeznělo, v nás působí dál, i když o tom sami už mnohdy ani nemusíme vědět. Tato zranění jsou základem našich fyzických i psychických nemocí. Traumatem může být cokoli z našeho dětství, dospívání, celého našeho života (odloučení od maminky po porodu, chybějící otec v rodině, nehody, ztráta zaměstnání, přepadení, znásilnění), dokonce mohou být emocionální zranění na nás přenesena jako jakýsi mentální otisk z generací před námi od našich rodičů a prarodičů. Homeopatický lék potom rozpustí v naší mentální sféře tyto bloky, bludy, traumata a tak se změní náš vnitřní stav prostřednictvím duchovní informace, která je v léku obsažena. Lék nám tak nastaví zrcadlo našeho bludu, toho, jak zkresleně vnímáme realitu (příklady bludů: všichni se na mě dívají, pozorují mě, jsem méněcenný, všichni mě chtějí okrást apod.)Nemoc je součást našeho vývoje dopředu. Člověk je nástrojem ducha, jímž mu byl stanoven určitý úkol. Nemoc stojí v cestě schopnosti organismu tento smysl naplnit, protože člověku nedovoluje reagovat na přítomnost. Nutí ho reagovat podle situace z minulosti. Léčba je navrácením zdraví. Toho docílíme, když se pacient uvědomí vlastní chybné vnímání reality.To lze uskutečnit např. prostřednictvím modlitby, meditace apod., ale klasická homeopatie nám může tuto cestu výrazně zjednodušit. Rozhodneme-li se pro léčbu, rozhodujeme se pro odstraňování našich bludů. Tím, že blud je chybné vnímání reality, je také nemoc chybné vnímání současnosti. Celý mentální stav člověka je projevem tohoto chybného vnímání (bludu).Klasická homeopatie je ve světě nejrozšířenější alternativní metodou léčby. Důvodem jsou její výsledky. Mnozí klasičtí homeopaté slovo alternativa odmítají. Tvrdí, že jedinou alternativou je homeopatie a proto nemá smysl tohoto slova užívat. Jestliže nemá na nějakou nemoc lék homeopatie, nemá ho nikdo.Z výše napsaného je jasné, že tato metoda se velmi výrazně liší od alopatické medicíny i ostatních homeopatických směrů, které povětšinou ‚léčí‘ (to znamená potlačují, zatlačují hlouběji do těla) pouhý příznak nemoci, ne její podstatu a zabývají se pouze fyzickým tělem, existenci mentálního těla zcela ignorují. Tím kromě toho, že znemožňují tělu, aby nám poctivě ukázalo, co nám příznak nemoci chtěl v duchovní rovině říct (např. bolesti hlavy, migrény – potlačený sex, sexualita vstoupila do hlavy), dále prohlubují podstatu nemoci a nutí ji, aby sestupovala stále hlouběji do těla a nastrkovala další a další příznaky od těch méně závažných k stále vážnějším.Různé homeopatické směry, se kterými jste se mohli setkat, jsou buď postaveny na komerci (v pozadí stojí farmaceutická firma, která chce prodat co nejvíce svých homeopatických léků, za tím účelem školí v krátkých kursech lékaře, z nichž se stávají homeopaté, a ti pak léčí stejným způsobem jako alopatická medicína, tzn.potlačují příznak nemoci, jen místo chemických léků používají homeopatické. To je tzv.symptomatická léčba, nebo také Francouzská škola, pojmenovaná podle firmy Boiron), nebo používají homeopatické léky lokálně na léčbu jednotlivých orgánů, přičemž neberou v potaz celkový stav mysli pacienta, to, že příčina nemoci, blud člověka leží ještě nad energetickou drahou jeho orgánů, výš v mentální sféře (EAV metoda). Konstituční homeopatie (Kentova metoda) zase jen posiluje konstituci pacienta, jeho energetický potenciál, člověka energeticky dobije, ale nebere v úvahu, že člověk se během života vyvíjí, jinak vypadá v době narození, jinak v době dospělosti a jinak ve stáří a každé toto období potřebuje pokrýt jiným homeopatickým lékem, odblokovat jednotlivé vrstvy emocionálních zranění.

2) Předpokládám tedy, že nejste příliš nadšena televizními reklamami naHomeovox, Paragrippe a podobné polykompozitní přípravky.To tedy opravdu ne.

Už zakladatel klasické homeopatie, německý lékař Samuel Hahnemann (1755-1843), varoval před přílišnou komercionalizací homeopatie, vyráběl si léky sám a dobře věděl, proč nechce jejich výrobu svěřit do rukou lékárníků. Jemu šlo o pomoc lidem, lékárníkům o obchod. Od té doby se příliš nezměnilo.

Při léčbě klasickou homeopatií potřebujete jednorázově jedinou minimální dávku homeopatického léku v ceně několika korun, a pak dlouho nic, výrobci homeopatických léků potřebují co nejvíce prodat. I proto vytvářejí směsi léků, tzv.polykompozita, což jsou léky na nemoc, určitou diagnózu, proti něčemu, např.

5 homeopatických léků spojených dohromady, i když se jejich účinky navzájem tlučou (např.Homeovox proti bolesti v krku, chraptění) a schéma, jak se mají brát – např.každý den ráno, v poledne, večer. Je to postup alopatické medicíny, kde se jen zaměnily klasické chemické léky s homeopatickými. Polykompozitní léky nepoužívejte, nechcete-li se potlačit.

3) Myslím si, že homeopatické přípravky by měly být v lékárnách volně dostupné (tj. bez blahosklonného požehnání erudovaných lékařů -‚odborníků‘). Jaké však vidíte nebezpečí v samoordinování homeopatik, zejména vyšších potencí. Nemohou zcela ‚rozhodit‘ jinak vcelku zdravý organismus?

Volná dostupnost homeopatických léků je běžná všude ve světě, jen u nás si musíte do lékárny přinést recept od lékaře – homeopata (možná právě toho, který absolvoval 5ti víkendový rychlokurs firmy Boiron).

Volná dostupnost těchto léků je také jedním z požadavků Petice, kterou sestavila Česká komora klasické homeopatie (občanské sdružení klasických homeopatů, řídících se etickým kodexem homeopatické léčby), a která si klade za cíl vyjádřit nesouhlas s tím, jakým způsobem je bráněno homeopatům – nelékařům v provozování jejich praxe.

Je přece nesmyslné, abyste si nemohli, zraníte-li se s krvácením, bez návštěvy lékaře – homeopata a jeho receptu, koupit volně v lékárně a jednorázově vzít Arnicu 15 CH, která Vám okamžitě uleví od bolesti a krvácení zastaví, nebo, prořezávají-li se zoubky Vašemu dítěti, abyste stejným způsobem nemohli koupit Chamomillu a dítěti přirozenou cestou pomoci.

Pokud byste chtěli se s touto Peticí seznámit, nebo ji svým podpisem podpořit, navštivte internetové stránky www.homeopathy.cz , kde ji můžete on-line podepsat, nebo si i vytisknout a zaslat podpis poštou.

Homeopatickou samoléčbu Vám jinak příliš nedoporučuji, protože člověk sám nevidí svůj vlastní blud, kdyby ano, nebyl by nemocný, potřebuje někoho druhého, kdo by mu nastavil zrcadlo, podíval se na jeho situaci objektivně, z odstupu a pak mu doporučil pro něj vhodný homeopatický lék, nevidím ale důvod pro to, aby si člověk v akutních stavech, jako jsou výše jmenované, nemohl pomoci koupí volně dostupného homeopatického léku sám.Vysoké potence příliš nepoužívám, je to zbytečně velký energetický zásah do fyzického těla. Protože naše nemoci a bludy leží v psychice, je potřeba mířit homeopatickým lékem do této oblasti a to se dá udělat i šetrnějším způsobem než vysokými potencemi homeopatického léku. Pokud byste se přece rozhodli začít léčit homeopaticky sami, začněte s nízkými potencemi léku a vždy dodržujte zásadu použití jednoho léku v jednom čase, nekombinujte více homeopatických léků dohromady. Jinak si myslím, že je důležité vybrat si léčbu u kvalitního klasického homeopata, který ví, co dělá a proč to dělá, neboť bohužel dnes u nás kvantita homeopatů výrazně převyšuje jejich kvalitu.

4) Zřejmě považujete za správná východiska celé řady autorů, kteří hledají příčinu fyzické nemoci na hlubší, psychické úrovni (jmenujme např. Thorwalda Dethlefsena, Miroslava Hrabicu, Vladimíra Vogeltanze, Edwarda Bacha, Kurta Tepperweina či Ctirada Bezděka).

Máte z těchto autorů nějakého nejoblíbenějšího?Samuela Hahnemanna považuji za dosud nedoceněnou osobnost světových dějin, ze současníků si pak nesmírně vážím německého esoterika Thorwalda Dethlefsena, který mnoha lidem, stejně jako mně, svými knihami otevřel oči a ukázal realitu z trochu jiného úhlu pohledu, než na jaký jsme byli dosud zvyklí.

Všechny tři jeho knihy, které u nás byly vydány (Osud jako šance, Nemoc jako cesta, Znovuzrození) doporučuji vaší pozornosti.

5) Souhlasila byste s tezí, že každý člověk má takového lékaře, jakého si zaslouží?Ano, potvrzuje mi to moje osobní zkušenost, zkušenost mé rodiny, přátel, známých i příběhy lidí, kteří se ke mně přišli léčit.

Jen bych doplnila, že každý člověk má i takového učitele, jakého si zaslouží, a obecně vzato, člověk sám sebe dostává do odpovídajících situací, vhodných k tomu, aby se osudové tendence přenesly do reality.

Náhoda neexistuje.

6) Při homeopatickém pohovoru se určitě setkáte s pacienty, kteří nedokáží na otázky jednoznačně odpovídat – asi bych byl jedním z nich – a na otázku ‚máte rád slané nebo sladké‘ odpoví ‚no … sladké, ale slané vlastně taky‘ nebo ‚mám rád teplo, ale zima mi vůbec nevadí‘. Je tato situace řešitelná?I nerozhodnost se dá vzít do úvahy jako jedna z rubrik pro výběr správného léku.

Ale, co je důležitější, každý člověk je jedinečná osobnost, která reaguje na určitou situaci vždy zcela osobitým, neopakovatelným způsobem. Neexistují na světě dva naprosto totožní lidé, proto to, zda si nevyberete mezi sladkým a slaným není pro mě až tak důležité jako váš mentální stav, to, jakým způsobem reagujete na určitou situaci. Každý člověk se např.

něčeho bojí a já se musím ptát proč zrovna tohoto, co stojí za tím strachem.

Každého pacienta se snažím vnímat jako celek, tedy nejen to, co mi o sobě říká, ale i jakým způsobem mi to říká, zda je klidný, nervózní, vystresovaný, jak na mě působí, důležitý je celkový dojem z člověka, jaké z něj mám pocity, a pak také celý jeho životní příběh, všechny události od narození až do okamžiku, kdy se setkáme.

Pak na základě intuice a následného přemýšlení po jeho odchodu vybírám pro něj nejvhodnější lék. Např. je známé, že odloučení miminka od maminky po porodu vede k nízkému sebevědomí lidí Každý člověk ale bude na tuto odloučení po porodu reagovat jinak (někdo začne horečně pracovat, někdo se upne na své vlastní dítě, partnera, jiný začne být zlý na lidi kolem sebe) a bude tedy potřebovat jiný homeopatický lék.

7) Asi nemáme nikdy hledat příčinu svých obtíží v někom jiném. Z toho by však vyplývalo, že vlastně nelze nikomu ublížit neprávem – že situace vždy do sebe zapadají tak, jak to obě strany potřebují ke svému vývoji. Ano, ale můžeme si vybrat rovinu realizace, na které si budeme naplňovat svoji konstelaci, svůj životní osud.

Stejně jako jsme zodpovědní za svůj život a své činy, máme i svobodnou možnost realizace svých životních úkolů podle roviny, kterou si zvolíme. Mnoho žen je např.znásilněno, protože si tuto situaci na sebe ‚přitáhly‘, dostaly samy sebe do situace připravenosti na tuto událost. Nemusely se ale do této události vůbec dostat, kdyby věděly o možnosti její realizace na jiné rovině – např.

tím, kdyby dostaly určitý homeopatický lék, rezonující s vibrací znásilnění, ale samozřejmě existují i další způsoby realizace. To je záměna rovin v kolmém směru, ve vertikále, není to obcházení osudu, ale jeho vědomé naplňování.

Životní plán je daný, cesty k němu mohou být různé – buď se učíme dobrovolně a hledáme různé roviny realizace našich úkolů, nebo se učit nechceme a čekají nás životní zkoušky v podobě nemocí, nehod a podobných nepříjemných událostí.

8) Povězte nám prosím také něco o Vašem projektu ‚Osud.cz‘ na internetu.Naše internetové stránky vymyslel i zrealizoval můj manžel. Vedli jsme spor o to, které stránky a služby do něj zařadit, zda pouze ty kvalitní a vyzkoušené, nebo všechny.

Nakonec zvítězil názor, že všechny, aby návštěvníci měli možnost sami si vybrat, co chtějí zkusit a neměli od nás nic ‚předžvýkané‘. Chceme soustředit na jedno místo odkazy a adresy na alternativní způsob života.

Vzděláním počínaje, přes různé formy osobního rozvoje, kursy, léčitelství, až po výhledy do budoucna. Na našich stránkách také fungují bezplatné poradny astrologa, psychotronika, kartářky a má – homeopatická.

Nedávno jsme zřídili virtuální galerii esoterických děl, která začíná přitahovat i zahraniční návštěvníky. O stránky je velký zájem, denně je navštíví přes 200 lidí a měsíčně přibývá vždy dalších 10 %.

Zájem o esoteriku v Česku opravdu vzrůstá a je dost možné, že doba, která má vytvořit z našeho území jedno z duchovních center světa, již klepe na dveře. OSUD manžela stojí veškerý volný čas i nemálo finančních prostředků kvůli drahému telefonickému připojení na internet, ale máme radost z povzbuzujících a děkovných e-mailů. To si vždy uvědomíme, že naše práce má smysl.

9) Na závěr bych se Vás zeptal, zda si myslíte, že člověk má na světě již od narození určité osobní poslání, podle něhož by se měl řídit.

Znáte nějaké metody či knihy, které by mohly pomoci toto poslání poodhalit?Řečeno slovy pana Dethlefsena: ‚Je-li člověk na tuto Zemi inkarnován, pak ne proto, aby se v nicnedělání těšil ze slunečního svitu. Úkolem člověka je dle svých schopností pomáhat ostatním lidským bytostem.

‚ Co konkrétního má člověk dělat je možno vyčíst z horoskopu, z postavení planet v okamžiku narození, kde je obsažen celý učební plán tohoto života a lze z něj vyčíst i některé věci ze života minulého a budoucího. Astrologie je prostředkem sebepoznání, určitě ne jediným, ale nejlepším.

Jen je potřeba, stejně jako v případě homeopatie, obrátit se na astrologa, který není zaslepený materialistickou vědou a vírou, aby byl schopen horoskop narození správně interpretovat. Já mám velmi dobrou zkušenost s panem ing. Jindřichem Kulovaným z Astrologické apatyky v Nádražní ul.

15, Praha 5 – Smíchov, pro velký zájem je nutné se k němu předem telefonicky objednat na konzultaci, při níž se můžete zeptat na cokoli, třeba i na váš úkol v tomto životě. Chcete-li jít hodně do hloubky, můžete si také nechat vypracovat karmický horoskop. A také v knihách T.Dethlefsena můžete najít cestu ke splnění svého životního poslání.

Děkuji Vám za rozhovor.

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál! Přidat komentář