Bojíte se, že bude váš pes či kočka po operačním zákroku v celkové anestezii malátný? Čtěte více o možnostech používání bezpečné anestezie u zvířecích mazlíčků.
Kvůli anestezii klienti často váhají, jestli má jejich zvířecí miláček podstoupit kastraci nebo jinou nutnou chirurgickou operaci, stomatologický zákrok či třeba jen větší diagnostické vyšetření, které vyžaduje sedaci zvířete.
Kvalitu poskytované veterinární péče ve Vethope posouváme neustále dopředu. Proto používáme šetrnou inhalační anestezii Safety+, která poskytuje větší bezpečí při, kastraci jiném operačním výkonu, či při složitém diagnostickém vyšetření Vašeho zvířecího mazlíčka.
Co je Safety+
Safety+ je jedinečný postup inhalační anestezie vyvinutý exkluzivně ve veterinární klinice Vethope. Safety+ je velmi šetrná anestezie pro různé typy rizikových zvířecích pacientů.
Základem Safety+ je celková monitorovaná inhalační anestezie, která je šetrnější a bezpečnější pro pacienta než jiné typy anestezie.
Každý pacient je během zákroku rutině napojen na monitoring základních životních funkcí, na kterém sledujeme EKG, dechovou a srdeční frekvenci, saturaci organizmu kyslíkem, výdechový CO2, pulz a tělesnou teplotu pacienta v jícnu.
Jednotlivé parametry jsou monitorovány v pětiminutových intervalech, u kritických pacientů po každé minutě. V průběhu úkonu pacient dostává přesně dávkovanou infuzi infuzomatem, abychom zajistili cirkulaci tělních tekutin a vyvarovali se poklesu tlaku krve.
Součástí Safety+ je také pre-anestetické krevní vyšetření, ze kterého veterinární lékař zhodnotí zdravotní stav pacienta a případná rizika, která by mohla být spojena s anestezií.
Pro koho je Safety+ vhodná
Kastrace a jiné chirurgické operační výkony
Včasným chirurgickým zákrokem můžeme v řadě případů předcházet dalším zdravotním komplikacím zvířete. Např. včasným odstraněním nádoru můžeme předejít vzniku metastáz, preventivní kastrací mladých fen problémům s nádory mléčné žlázy apod.
Odstranění zubního kamene
Pravidelné odstraňování zubního kamene prováděné v inhalační anestezii je především pro starší zvířata naprosto nezbytné. Při jeho absenci nebo nepravidelnosti se bakterie z úst zvířete mohou rozšířit do krevního řečiště a pak mít negativní vliv zejména na srdce, ledviny a játra.
Akutní stomatologické ošetření
Zvíře bez stomatologického ošetření může trpět zbytečnými bolestmi kvůli např. zlomenému zubu, zubnímu kazu nebo resorpční lézi na zubech.
Výhody Safety+
Pro většinu chirurgických zákroků a náročnějších diagnostických postupů je celková inhalační anestezie nezbytná pro bezpečnost a pohodlí zvířete. Jedinou výjimkou je kastrace kocoura, kde si vzhledem k jednoduchosti operačního výkonu vystačíme s injekční anestezií.
U náročnějších výkonů však injekční anestezie nemusí být vždy bezpečná.
Otázky spojené s celkovou anestezií u zvířat
Jak často se setkáváte s komplikacemi v průběhu anestezie?
I když některé, především starší anesteziologické protokoly mohou obsahovat jistý prvek rizika, jsou komplikace z důvodu anestezie poměrně výjimečné. Studie ukázaly, že riziko úmrtí kvůli anestezii je u zdravých domácích zvířat asi jen 1 ke 2000.
U zvířat, která trpí nějakým onemocněním, se toto riziko zvyšuje na hodnotu 1 k 500. Je to tedy jen 0,05 až 0,2 % pacientů. Jednotlivá veterinární pracoviště se však mohou lišit anesteziologickými protokoly.
Je proto důležité, aby klient vždy před operací nebo plánovaným zákrokem v anestezii obdržel informaci, jaký anesteziologický protokol veterinární lékař použije.
Moderní veterinární pracoviště používají inhalační anestezii a pacienta mají během zákroku připojeného na přístroje, které monitorují jeho životní funkce. Tím je zajištěna jeho vyšší bezpečnost během operace.
Někteří lidé cítí bolest i pod narkózou. Jak je to u zvířat?
Zařazení analgetik před, během a po operaci nebo jiném výkonu je velmi důležité pro minimalizaci bolestivosti. Důležité je, aby veterinární lékař vysvětlil majiteli, jaký anesteziologický protokol zvolí s ohledem na zdravotní stav pacienta. Bezbolestný výkon a bezpečná anestezie musí být absolutní prioritou ošetřujícího lékaře.
Převažují výhody chirurgické operace nebo požadovaného vyšetření v celkové sedaci nad riziky anestezie?
To závisí na individuálním posouzení každého pacienta veterinárním lékařem. Před rozhodnutím o operačním zákroku v anestezii je nezbytné provést alespoň základní krevní vyšetření, ze kterého veterinární lékař zhodnotí zdravotní stav pacienta a případná rizika.
Například pravidelné dentální ošetření zubů prováděné v inhalační anestezii je především pro starší zvířata naprosto nezbytné. Při jeho absenci nebo nepravidelnosti se bakterie z úst zvířete mohou rozšířit do krevního řečiště a pak mít negativní vliv zejména na srdce a ledviny.
Také zvíře bez stomatologického ošetření může trpět zbytečnými bolestmi kvůli např. zlomenému zubu nebo resorpční lézi na zubech. V řadě případů tak můžeme předcházet dalším zdravotním komplikacím zvířete. Např. včasným odstraněním nádoru můžeme předejít vzniku metastáz, preventivní kastrací fen problémům s nádory mléčné žlázy apod.
Jsou však i případy, kdy operační zákrok v inhalační anestezii není vhodný (např. terminální stádia nemoci nebo špatný stav některých orgánů – především ledvin, jater a srdce).
Jak je anestezie podávána?
U nás ve Vethope operační zákroky nebo náročnější vyšetření provádíme v celkové monitorované inhalační anestezii, která je šetrnější a bezpečnější pro pacienta než anestezie injekční. Každý pacient je zároveň rutině napojen na EKG pro přímý monitoring základních životních funkcí.
Dále monitorujeme saturaci organizmu kyslíkem, výdechový CO2, pulz a v indikovaných případech i tělesnou teplotu. Cílem je, abychom pacienta měli pod kontrolou během celého operačního zákroku.
V průběhu úkonu pacient dostává přesně dávkovanou infuzi infuzomatem, abychom zajistili cirkulaci tělních tekutin a vyvarovali se poklesu tlaku krve.
Mohl by zvířecí mazlíček aspirovat zažitou potravu v průběhu anestezie?
Každý majitel od nás dostává přesné instrukce ohledně domácí přípravy pacienta před operačním nebo diagnostickým výkonem v anestezii.
Podle doporučení veterinárního lékaře již pacient od půlnoci před operací nebo vyšetřením nesmí dostávat žádné krmení, dokonce ani pamlsek.
Tím se předejde případným aspiračním problémům při zahájení anestezie. V průběhu zákroku máme pacienta vždy zaintubovaného.
Kdo sleduje zvíře v průběhu operace?
Během úvodu do anestezie i v průběhu samotné operace nebo vyšetření v anestezii je pacient monitorován nejen přístroji, ale dohlíží na něj i proškolený veterinární personál, který během výkonu v pravidelných intervalech zapisuje do protokolu průběh anestezie, vč. všech použitých medikamentů.
Nemůže být zvíře příliš staré na anestezii?
Věk není nemoc. Proto by sám o sobě neměl být omezením pro operační nebo diagnostický zákrok. Vždy je však potřeba pečlivě vyhodnotit prospěch a rizika zákroku. Před uvedením zvířete do anestézie se však doporučuje provést pre-anestetické vyšetření krve.
Provádí se kvůli získání informace o funkci jednotlivých orgánů u zvířete. Díky tomu může veterinární lékař zvážit rizika anestezie a vybere její vhodnou formu.
Vyšetření je zvlášť doporučováno u starších zvířat ve věku nad 6 let, u kterých je větší riziko orgánových poruch, a dále u pacientů menších než 5kg.
Během anestezie je pacient zaintubovaný pomocí endotracheální kanyly a má zavedenu intravenózní kanylu, přes kterou jsou mu podávány nitrožilní tekutiny pomáhající udržovat krevní tlak během anestezie a, v případě potřeby, další léčiva zajišťující bezpečnost zákroku.
Nemůže zvířecí mazlíček dostat jen injekční anestetikum?
Pro většinu chirurgických zákroků a náročnějších diagnostických postupů je celková inhalační a intravenózně doplňovaná anestezie nezbytná pro bezpečnost a pohodlí zvířete.
Jedinou výjimkou je kastrace kocoura, kde si vzhledem k jednoduchosti operačního výkonu vystačíme s injekční anestezií.
U náročnějších výkonů, kdy je potřeba úplně uvolnit pacienta, nemusí být injekční anestezie zcela přesná a bezpečná.
Proč a kdy kastrovat kočku?
Mnoho majitelů koček se na nás obrací s dotazem, kdy je vhodné nechat své zvíře vykastrovat. Doporučení veterinárních lékařů ohledně optimálního věku pro kastraci koček je často velmi variabilní a závislé na dosavadní zavedené praxi. Více si můžete přečíst zde.
Kastrace feny
Preventivní kastrace feny má význam v předcházení mnohých problémů, ke kterým může dojít u nekastrovaných fen. A to včetně rakoviny pohlavních orgánů, problémů s agresivitou a dalších. Více si můžete přečíst zde.
Kastrace psů
Má význam v prevenci mnohých problémů, ke kterým může dojít u nekastrovaných psů včetně rakoviny pohlavních orgánů, problémů s agresivitou a dalších. Kastrace psů je rutinní operace a obecně je považována za bezpečný zákrok. Více si můžete přečíst zde.
Kastraci feny nebo ošetření zubů kočky v celkové monitorované inhalační anestezii Safety+ můžete vidět v těchto dvou videích:
06.04.2021
Dezorientace po narkoze, po celkové anestezii bývá pro pacienty často nepříjemný pocit žízně,
Pokud jste nevolnosti po narkoze trpel, reknete to doktorovi pri prijmu. Pred narkozou asi mene jezte a pijte.
Kdyz jsem byl v nemocnici, jednomu cloveku vymenovali kardiostimulator, neni to slozita operace, je to jen pod kuzi, ale dotycneho uspali na nekolik hodin, po operaci ho odvezli na pokoj Teprve po dvou týdnech bez cigarety dochází ke zlepšení funkce dýchacích cest a snižuje se produkce hlenu.
Po šesti týdnech je zlepšení výrazné a po osmi týdnech bez kouření jsou rizika při anestezii srovnatelná s těmi u nekuřáků. Po dobu pobytu v nemocnici by měla být cigareta tabu Chování po narkoze už rozebírají maminky na webu eMimino. Podívejte se na jejich rady a přidejte do diskuze své zkušenosti
Narkóza – lze zabránit nevolnosti? Odpovědi
- ut a vypít 2-3 šálky denně
- Mela jsem dve narkozy behem mesice ale nebyla jsem v narkoze zas tak dlouho. Prvni byla hned po porodu na vytazeni placenty a druha ctyri tydny po porodu na revizi. Prvni byla hned po porodu na vytazeni placenty a druha ctyri tydny po porodu na revizi
- ut.
Efekt epidurální anestezie naopak přetrvává několik hodin. Některé méně významné účinky mohou dokonce přetrvávat i déle. Pokud jde o vedlejší účinky, tak stejně jako u jakéhokoliv léku, i u anestetik.
- Po celkové anestezii se mohou objevit problémy, jako je nutkavý pocit na zvracení, celková nevolnost a slabost nebo zmatenost. Může se objevit i bolest v krku, zvláště v případě, kdy došlo k intubaci. Všechny tyto příznaky jsou však individuální a lékaři se na zotavovacím pokoji snaží předejít těmto nepříjemnostem.
Po operaci tě probudí hned, aby zkontrolovali, že jsi ok, ale to si většinou nikdo nepamatuje, pokud dostaneš dobře anestezii, tak cca do hoďky se začneš probouzet sama bez problémů, jednou jsem dostala nějak divně anestezii a byla mimo celé odpol, vzpamatovala jsem se až druhý den, ale to si myslím nehrozí Co vás čeká po anestezii? Nevolnost, únavu, bolesti hlavy či svalů, pocity škrábání v krku či sucho v ústech, může být i mírné či větší zmatení v prostoru a čase. Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Mojezdraví.cz Poslední věta výše citované práce totiž říká: Na druhou stranu klinické studie sledující biomarkery po operacích naznačují, že by anestetika mohla ovlivňovat mechaniku vzniku této nemoci Je tedy třeba dalších klinických studií na lidských pacientech
Delirantní stav (podle starší terminologie akutní stav zmatenosti, akutní amentní stav) je nejčastější neuropsychiatrická komplikace u hospitalizovaných nemocných vysokého věku Prof. MUDr. Eva Topinková, CSc. Univerzita Karlova v Praze, 1.
LF a VFN, Geriatrická klinika IPVZ, Praha, Subkatedra gerontologie a geriatrie Klíčová slova delirium • epidemiologie • diagnóza. Nepříjemnosti po probuzení: z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že po celkové anestezii se může objevit nutkavý pocit na zvracení, celková nevolnost a slabost nebo zmatenost.
Může dojít i k bolestem v krku v případě, kdy došlo k intubaci
Po narkoze je clovek dost oblbnuty, taky nemuze dost dobre sam chodit. Ale za par dni to je zase OK. Co vim, tak lide, kteri se probouzeji z narkozy, vetsinou pekne vyvadeji. Ale ani o tom nevedi. Jednu babicku sestry vzbudily z narkozy a ona jim tam vynadala do kurev – ale pak nic nevedela.
Ale personal je na toto zvykly Další názvy: amence, dezorientace Zmatenost je příznakem celé řady onemocnění a stavů. Zmatenost může vyvolat intoxikace alkoholem či dalšími návykovými látkami..
Dále je to příznak demence,ať už demence Alzheimerova typu, demence u Parkinsonovy nemoci, vaskulární demence, alkoholová demence apod.. Zmatenost je důsledkem kognitivní poruchy Někdy (zejména po velkých operacích) se anesteziolog stará i o léčbu pooperační bolesti.
Můžete dostat látky snižující vnímání bolesti tenkou hadičkou přímo k místu, kde vystupují nervové kořeny vedoucí bolest z místa operace, nebo můžete dostat přístroj, který vám aplikuje léky proti bolesti buď do žíly.
Nežádoucím účinkem je bezprostřední dezorientace po provedené EKT a porucha krátkodobé paměti – jak na období před zákrokem, tak na některé okolnosti v období po zákroku; obě se však upravují spontánně. Existuje i hypotéza, že zapomenutí na depresi je krátkodobou součástí léčebného účinku. Jak to funguj
Deset věcí, které byste měli vědět o narkóze – iDNES
Po operaci: Po probuzení se připravte na sucho v ústech, bolest, nevolnost a škrábání v krku způsobené intubací. Počítejte s minimálně dvoudenním pobytem na jednotce intenzivní péče. Foto: Thinkstock. Po
Deset věcí, které byste měli vědět o narkóze
Co se se mnou děje při celkové anestezii? Lékař nás pomocí anestetik přivede do řízeného bezvědomí. Nejdříve nám do žíly píchne uspávací látku, potom prostřednictvím kyslíkové masky inhalujeme směs čistého kyslíku a prchavých anestetik. Většina lidí reaguje do deseti sekund a usíná.
Při náročnějších operacích je vyřazeno samovolné dýchání a do dýchacích cest se zavádí rourka napojená na dýchací přístroj. Během operace nám do žíly postupně dávkují anestetika tak, abychom byli pořád v tom správném bezvědomí.
Anesteziolog nás díky přístrojům celou dobu hlídá a po probuzení se postará, abychom dostali správnou dávku léků proti bolesti.
Tip: Celková anestezie nebo postaru narkóza není rizikovější než ostatní typy anestezií. Má jen jiné plusy a minusy.
Jak funguje místní anestezie? Místní nebo taky svodná anestezie vyřazuje „ze hry“ jen určité místo na těle, zatímco vědomí normálně nebo ospale funguje. Existuje několik typů místní anestezie, které se liší podle způsobu podání.
Buď nám do konkrétního místa píchnou umrtvující látku, což udělá například chirurg při sešívání poraněné kůže, nebo nám podají anestetikum k příslušných nervům a vyřadí tím naše vnímání bolesti v určité oblasti, jak to známe třeba od zubaře.
Nejznámější a nejdiskutovanější jsou centrální blokády, kdy se roztok místního anestetika vpíchne přímo do prostoru páteřního kanálu nebo mezi míšní pleny v oblasti bederní páteře. Epidurální znecitlivění může být provedeno v kterémkoli úseku páteře.
Tip: Nebojte se blokády, ale dobře zvažte, kdo vám ji provede. Měl by mít zkušenou a pevnou ruku.
Co všechno dělá anesteziolog? Anesteziolog je zdánlivě ten nejméně důležitý odborník, který se nám před operací mihne před očima, zeptá se na pár nepodstatných drobností, píchne nám injekci a zmizí.
Ve skutečnosti nás má tento lékař v péči už při předoperačních vyšetřeních a studuje všechny informace o našem zdravotním stavu. Potom vyhodnotí, který typ anestezie a která anestetika by pro nás byla ta nejvhodnější, a pečlivě nás sleduje po celou dobu zákroku.
Tip: Při předoperačním pohovoru bychom se měli anesteziologa zeptat na všechny nejasnosti a také mu sdělit svá přání ohledně typu anestezie. Když budou reálná, určitě k nim přihlédne.
Kdy je pro mě výhodnější celková a kdy místní anestezie? Můžu o tom vůbec nějak rozhodovat? Volba anestezie záleží na rozsahu zákroku, na požadavcích operatéra, na našem zdravotním stavu, ale i na našem přání. Celková narkóza se většinou používá u velkých plicních, hrudních, břišních a cévních operací.
Při velkých a bolestivých zákrocích lékaři s oblibou využívají kombinovanou anestezii, tedy svodnou spolu s celkovou. Díky tomu nám mohou i po probuzení z narkózy podávat léky proti bolesti přímo tam, kde jsou potřeba.
Místní anestezie se užívá především pro kratší výkony, kde se neočekává velká ztráta krve. U někoho ovšem svodná anestezie neúčinkuje podle očekávání, a pak se výkon musí provést v anestezii celkové.
Tip: V poslední době k nám konečně dorazil ze Západu trend provádět císařský řez v epidurální či spinální anestezii. Víte, co se děje, ale nic vás nebolí. To je porod, panečku!
Proč by mi mohl lékař anestezii rozmlouvat? Vždycky, je-li možné operaci odložit, a získat tak čas pro vylepšení zdravotního stavu před zákrokem. Například silně obézní ženě, která má podstoupit operaci kolen, lékař jistě doporučí, aby alespoň část nadbytečných kil shodila.
- Jednak tím sníží možnost komplikací v průběhu operace i po ní a jednak pro ni i pro její nebohá kolena bude potom mnohem snazší rehabilitace.
- Lékař bude důkladně zvažovat zákrok vyžadující anestezii také v případě, jste-li těhotná nebo trpíte-li některým ze závažných onemocnění dýchacího ústrojí nebo srdce a cév.
- Tip: Odklad déle plánované operace sice není nic příjemného, ale snížení hrozby komplikací stojí za to.
Jsem kuřák. Praktický lékař mi doporučil před zákrokem nekouřit, ale nevím přesně, jak dlouho předem a kdy si mohu zase znovu zapálit. Kouření zvyšuje pravděpodobnost komplikací až čtyřikrát a výrazně snižuje schopnost regenerace. Kuřáci jsou daleko více ohroženi infekcemi dýchacích cest a problémy se srdcem a cévami.
Přestat kouřit den před operací ovšem nemá význam. Teprve po dvou týdnech bez cigarety dochází ke zlepšení funkce dýchacích cest a snižuje se produkce hlenu.
Po šesti týdnech je zlepšení výrazné a po osmi týdnech bez kouření jsou rizika při anestezii srovnatelná s těmi u nekuřáků. Po dobu pobytu v nemocnici by měla být cigareta tabu.
Tip: Ideální je s kouřením už nezačínat ani doma a brát to jako šanci s tím úplně skončit.
Mám se sám nějak připravovat předem? Je to vůbec třeba? Anestezie není pro pacienta pasivní záležitost. Šest hodin před zákrokem bychom neměli jíst, pít méně a neperlivé nápoje. Pokračujeme v užívání léků, které bereme dlouhodobě, ale nesmíme zapomenout uvést je lékaři při předoperačním vyšetření.
Přímo před operací odložíme všechny šperky, brýle, kontaktní čočky, případně zubní protézu. Srdeční stimulátor nevypínáme, naopak defibrilátor je třeba deaktivovat podle pokynů lékaře.
Tip: Mobilní telefon si na sál vzít nemůžete, ale jakmile to váš stav po operaci dovolí, můžete volat.
Jaké nepříjemnosti mě čekají po probuzení? Většinou nic závažného. V některých případech můžeme být bezprostředně po celkové anestezii mírně zmatení, cítit nevolnost nebo zvracet, může nás škrábat v krku a špatně se nám polyká.
Po spinální anestezii častěji bolí hlava, může se objevit přechodná porucha močení a někdy je třeba jednorázově zavést cévku.
Tip: Riziko nějakých zdravotních komplikací je u anestezie vždy, ale při spolupráci s dobrým lékařem ho lze minimalizovat.
Nemůžu se nečekaně probrat uprostřed operace? Není to sice nemožné, ale nestává se to. Anesteziolog pečlivě sleduje bdělost a citlivost pacienta a po celou dobu výkonu udržuje narkózu na dostatečně hluboké úrovni. Začne-li se přece jenom pacient probírat, není problém zvýšit dávku anestetika podávaného do žíly nebo vdechováním.
Tip: Máte-li pocit, že jste vzhůru předčasně, dejte o tom vědět svému anesteziologovi. On zařídí zbytek.
Závisí průběh anestezie na kvalitě anesteziologa? Určitě. Dobrý anesteziolog včas, správně a rychle rozpozná komplikace a stejně tak je řeší. Nestydí se přivolat kolegu na pomoc nebo jen ke konzultaci. Nicméně ani přítomnost zkušeného anesteziologa neznamená, že ke komplikacím nemůže dojít.
Tip: Kvalitního anesteziologa poznáte jednoduše – pacienti před vámi si na něj vůbec nevzpomínají.
• brnění, snížena citlivost v končetině nebo omezení pohybu mohou být důsledek polohy, ve které musíme ležet při operaci, a nemusí mít s anestezií nic společného
- • obezita a kouření jsou při anestezii významné rizikové faktory
- • epidurální anestezie může začít působit pomaleji – trvá to až hodinu, ale trvat může i několik dní, protože anestetikum se dávkuje pomocí katetru zavedeného do páteřního kanálu
- • jste-li hodně nervózní, lékař vám může na noc před operací předepsat takzvanou premedikaci – léky zklidňující strach a úzkost
- • před celkovou anestezií byste měli absolvovat pohovor s anesteziologem a podepsat informovaný souhlas
Inhalační anestézie s řízeným dýcháním na veterině MetropoleVet
Majitelé domácích mazlíčků jsou často velmi úzkostní a velmi se obávají všech veterinárních procedur, které se dějí v anestezii.
Pro zjednodušení zahrneme do této množiny i termín sedace a všechna přídavná jména s těmito úkony často spojovaná jako jsou – ta lehká/jemná/bezpečná anestezie… V tomto článku bychom se pokusili téma anestezie u zvířat otevřít a pokusíme se ulevit některým obavám majitelů.
Vždy však platí, že anestezie, ať už jí dáme jakékoliv přívlastky, sama o sobě není klíčová – nejdůležitější roli má anesteziolog, tedy Váš veterinární lékař, který má mnoho let zkušeností na jejichž základě je schopen navrhnout a během zákroku podávat tu nejbezpečnější anestezii ušitou na míru právě Vašemu mazlíčkovi.
Termín anestezie pochází z řečtiny, kde v originále znamená “bez vnímání”. Tohoto stavu je dosahováno pomocí mnoha různých léčiv, která samostatně, ale nejčastěji v kombinaci, potlačují nervovou funkci – tedy přenos vjemů. Během tohoto stavu bez vědomí dochází k celkové relaxaci svalů a kompletní ztrátě schopnosti cítit bolest.
Inhalační anestézie u králíka
JAKÁ JSOU RIZIKA ANESTÉZIE?
Stejně jako u lidí, kteří před každým zákrokem v anestezii podepisují, že si uvědomují, že každá anestezie je vždy určité riziko a že vzácně může dojít až ke smrti, tak obdobná situace se týká i mazlíčků, avšak je důležité, aby se majitel zajímal, co je možné pro svého mazlíčka udělat, aby tato rizika byla zcela minimální.
ALERGICKÁ REAKCE NA PODANÉ LÉČIVO
Po podání takřka libovolné látky do těla může dojít k alergické reakci.
Proto je vždy určité malé riziko, že dojde k reakci na některou z použitých anestetických látek – nezávisle na tom, jestli se jedná o krátkodobou sedaci, nebo anestezii trvající několik hodin. Obecně se uvádí, že jedno ze 100.
000 zvířat bude mít určitý typ alergické reakce na podaná anestetika. Tyto reakce se mohou velmi lišit, a to od velmi mírného otoku v místě aplikace či mírné změny v kardiovaskulárním systému, až po kompletní anafylaktický šok či smrt.
Nicméně odborníci se shodují, že takto vyčíslené riziko je srovnatelné s rizikem, že dojde při cestě na veterinu s Vaším mazlíčkem k dopravní nehodě s Vaším vozem. Naprostá většina případných nežádoucích reakcí je zastavitelná a pacient nepociťuje žádné následky.
VDECHNUTÍ POTRAVY, NENÍ-LI DODRŽENA HLADOVKA
Další potenciální zdravotní hazard může nastat v případě, kdy pacient není před zákrokem správně na lačno.
Během anestezie dochází ke ztrátě základních reflexů, tudíž i polykací reflex vymizí a případné jídlo, které je v žaludku se může pomocí refluxu dostat zpět do tlamy jícnem a díky nefungujícím reflexům zatéci do dýchacích cest.
Stejně tak kdyby naplněný žaludek dráždil na zvracení například při probouzení, může být také tekutina a pevné částice vdechnuty. Tím je vyvolána aspirační pneumonie, která může zvíře ohrozit na životě.
VROZENÉ SKRYTÉ SRDEČNÍ A JINÉ VADY
Dalčí vzácné komplikace zahrnují selhání některých orgánů, nejčastěji srdce, či ledvin.
Dále jsou ojediněle popisovány obtíže s viděním, obtíže s nedostatečným či naopak zvýšeným srážením krve či záchvaty.
Velká část těchto rizik může být minimalizována, pokud dojde před zákrokem k vyšetření u specialisty. Zpravidla se jedná o vrozené skryté vady, které nelze při základním klinickém vyšetření odhalit.
CO JE MOŽNÉ UDĚLAT PRO MINIMALIZACI RIZIK PŘED ANESTÉZIÍ??
- předoperační klinické vyšetření
- předoperační odběr krve
- předoperační vyšetření moči
- zobrazovací diagnostika – RTG, USG
Určitá onemocnění ve fázi, kdy se ještě zcela zjevně neprojevují na pacientovi, mohou velmi výrazně zkomplikovat anestezii.
Jedná se zejména o srdeční, ledvinová onemocnění, problémy s játry, cukrovka, anemie (nedostatek červených krvinek z různých příčin), prostá dehydratace či určité typy parazitárních onemocnění (např. dirofilarioza). Vyšetření krve zvýší šance pro detekci skrytých problémů, které by mohly být život ohrožující. Krev musí být odebrána co nejblíže k zákroku.
Bohužel například půl roku či rok staré výsledky již nemají vypovídající hodnotu o aktuálním stavu pacienta.
U starších zvířat či u plemen predisponovaným k srdečním onemocněním je důležité vyšetření od specialisty – kardiologa. Zpravidla je srdce vyšetření pomocí USG, dále jsou provedeny RTG snímky hrudníku pro posouzení tvaru a velikosti srdce a stavu plic a pro vyloučení patologií rytmu je možné udělat EKG vyšetření.
ZAVEDENÍ NITRIŽILNÍ KANYLY
Okamžitý intravenozní přístup pro podání život zachraňujících léčiv je jedním z nejklíčovějších faktorů vedoucích k úspěšné terapii při kardiovaskulárních či dýchacích selháních ať už u uspaného pacienta či pacienta při vědomí.
Zavedení intravenozního katetru před anestezií je rutinním zákrokem, kterým Váš veterinář zajišťuje žilní přístup.
Žilní katetr, nebo-li kanyla/flexila je tedy připravena k použití pohotovostních léků, kdyby nastaly jakékoliv komplikace umožňujíc okamžité řešení a také umožňuje přívod tekutin při zákroku a během probouzení pacienta.
Infuzní pumpa
INFUZNÍ TERAPIE
Infuzní terapie, tedy podávání infuzních roztoků přes zavedenou kanylu během operace a v době probouzení pacienta napomáhá udržení tlaku krve v krevním řečišti a nahrazuje ztráty tekutin.
Ke ztrátám tekutin dochází během zákroku díky vypařování z otevřené břišní dutiny a dýcháním, běžné krvácení při zákroku je formou ztráty tekutin a pokud odebereme nějaké tkáně z těla, v nich odchází tekutiny taktéž.
Po dokončení operace umožňují nitrožilní tekutiny urychlené probouzení díky ředění použitých anestetik v krevním řečišti a zrychlují metabolismus, tedy jejich vylučování skrze játra a ledviny. Obecně pacienti s infuzní terapií se probouzejí rychleji.
Navíc studie ukazují, že díky podávání nitrožilních tekutin se zcela minimalizuje riziko vzniku ledvinových obtíží, které bývají, ve vzácných případech, po anestezii popisovány.MEDIKACE A DALŠÍ INFORMACE O ZDRAVOTNÍM STAVU
Před zákrokem byste si měli být zcela jistí, že jste Vašemu veterináři podali veškeré medicínsky relevantní informace a je tedy zcela obeznámen s aktuální terapií a stavem zvířete. Toto je velmi důležité zejména při návštěvě nového pracoviště.
Předtím, než veterinář bude sedovat zvíře, musí být informován o veškerých lécích či doplňcích, které byly zvířeti podány za posledních několik týdnů, dále je nutné popsat veškeré možné již existující zdravotní obtíže, dále případné alergické reakce na léčiva, výsledky diagnostických testů dělaných v minulosti a jestli zvíře již někdy v dříve bylo v anestezii a podstoupilo nějaký chirurgický zákrok (a jaký).
TEDY, JAKÉ INFORMACE SI NACHYSTAT PŘED ZÁKROKEM
- Lékařské zprávy a výsledků testů, jdete-li z jiného pracoviště
- Jaké léky a léčivé doplňky pacient dostává?
- Objevila se někdy alergie na nějakou cizí látku/léčivo?
- Bylo již zvíře někdy v anestezii? Jaký zákrok se prováděl?
- Sledujeme nějaké další zdravotní obtíže?
- U samic datum poslední říje.
- Jakoukoliv další informaci o zdraví pacienta.
PROČ SE PODEPISUJE SOUHLAS S ANESTEZIÍ A SE ZÁKROKEM?
Je klíčové, abyste plně rozuměli tomu, co se bude dít s Vaším mazlíčkem a abyste si byli vědomi veškerých možných rizik. Toto se stvrzuje zpravidla podpisem krátkého formuláře, kde dáváte souhlas se zákrokem a anestezií. Jedná se o stejný souhlas, jaký povinně podepisuje každý člověk, než jde do narkozy v lidské nemocnici.
JAK LZE POPSAT TYPICKOU ANESTEZII?
Každý pacient je při příjmu před zákrokem zvážen a je mu provedeno základní klinické vyšetření, které zpravidla zahrnuje poslech hrudníku, prohmat bříška a kontrolu dásní (tam se kontroluj aktuální hydratace a známky bezproblémové cirkulace v krevním řečišti).
Po kontrole lékařských záznamů mohou být potřebné dodatečné testy jako vyšetření krve, moči, EKG či rentgen hrudníku či sonografické vyšetření břicha, a to vše předtím, než bude zvíře plně uvedeno do anestezie. U příliš aktivních či méně spolupracujících pacientů bývá zpravidla podání první, tzv.
premedikační, lidově oblbovací injekce, aby byli klidnější a vyšetření a pobyt na veterině je nestresoval.
Ve většině případů se používá tzv. vybalancovaná anestezie. To znamená, že pacient dostane kombinaci sedativ a anesteziologických látek v takovém množství a takovém poměru, který přesně sedí na jeho individuální potřeby.
Nejčastěji používanou kombinací je premedikace pomocí injekce do svalu, zvíře je poté již spavější, zakanyluje se, pokud již kanyla nebyla zavedena před první injekcí a dále dostane další dávku anestetických látek do žíly, poté je možná intubace – tedy zajištění dýchacích cest, a poté je možné podávat přes intubační kanylu (trubička, přes kterou zvíře dýchá) kyslík spolu se směsí plynu.
Výzkum prokázal, že použití kombinace více sedativních a anestetických látek umožňuje snížení jejich celkového potřebného množství, tedy snižuje zátěž pro organizmus, a tedy zároveň umožňuje tu nejbezpečnější možnou formu anestezie, která je dostupná.
MONITOROVÁNÍ PACIENTA V ANESTEZII
Monitorování pacienta během anestezie je obdobné jak u zvířecích, tak lidských pacientů. Opět platí, že klíčem je anesteziolog, který anestezii vede a upravuje dávky anestestik v průběhu zákroku dle potřeby.
PŘÍSTROJOVÉ VYBAVENÍ
inhalační anestézie
EKG je přístroj, který zaznamenává srdeční rytmus a zaznamenává křivku, podle které lze hodnotit srdeční aktivitu. Může zaznamenat a ukázat abnormální srdeční ozvy zvané arytmie. Pokud se arytmie zobrazí, má anesteziolog možnost vhodně upravit anestezii případně podat pohotovostní medikaci.
Tepová frekvence je další hodnota, která nás informuje o stavu srdce. Jedná se o počet tepů za minutu, který musí být udržován v určitém rozmezí.
Hloubka anestezie i chirurgická stimulace během zákroku mohou ovlivňovat tepovou frekvenci.
Monitoring srdečních ozev a periferní tepové frekvence nám opět umožňuje upravit vhodně anestezii a tím přispívají k plynulé a bezproblémové anestezii pacienta.
Respirometr měří počet dechů za minutu.
Pulsní oxymetr dokáže měřit aktuální množství kyslíku v pacientově krvi a také tepovou frekvenci. Vždy se používá v kombinaci s dalšími monitory.
Monitor vydechovaného CO2 (kapnometr) se často používá v kombinaci s pulzním oxymetrem. Monitoruje koncentraci oxidu uhličitého ve vydechovaném vzduchu a informuje nás, jestli pacient dostává adekvátní množství kyslíku a nepřímo informuje o správné funkci srdce.
Teplota těla je monitorována zejména u déle trvajících zákroků, aby nedošlo k podchlazení, nebo naopak k přehřátí pacienta, používají-li se vyhřívací dečky. Udržování optimální tělesné teploty je velice důležité u drobných či dokonce pediatrických pacientů a umožňuje jim rychlé probouzení se z anestezie.
monitor životních funkcí
JAK DLOUHO TRVÁ ZOTAVENÍ PO ANESTEZII?
V dnešní době, kdy většina anestetik je reverzibilní (lze podat jinou látku pro ukončení jejich účinku) by Váš mazlíček měl být v době vydání domů zcela vzhůru, schopný chůze a vnímající své okolí.
Opiáty, používané pro premedikaci a jako silná látka proti bolesti, mohou mít déle trvající mírně sedativní účinek a způsobují rozšíření zornic. Po příjezdu domů může být pacient více spavější či unavenější a to přibližně 12-24 h po zákroku. Poté by se již měl chovat zcela normálně.
Pokud máte pocit, že je Vaše zvířátko stále i po 24 h hodně spavé, nebo na Vás nechce příliš reagovat, určitě je potřeba kontaktovat Vaši kliniku a domluvit se na dalším postupu.
Každá anestezie, ať již u zvířat či u lidí, nese určité riziko. V tomto článku jsme se pokusili shrnout, co vše může majitel udělat pro to, aby bylo toto riziko zcela minimální, a aby vše proběhlo ku prospěchu zvířecího mazlíčka. To znamená rychle se po zákroku zotavil a mohl spokojeně dále dělat svému páníčkovi radost.
Určitá plemena vyžadují specifický přístup při anestezii – to se týká zejména brachycefalických plemen psů a koček a plemen s častým výskytem srdečních vad a obtíží – britské kočky, kavalíři, dobrmani a mnoho dalších … Vlastníte-li zástupce z anesteziologicky rizikovějších plemen, potom je vhodné vyhledat veterinární pracoviště, které má potřebné zkušenosti a vybavení pro jejich anestezii, aby bylo riziko co nejnižší.
Pro další informace o možnostech eliminace rizik konkrétně u Vašeho zvířátka se obraťte na svého veterinárního lékaře.
NEJČASTĚJŠÍ NEMOCI PSŮ
Strach z narkózy
Narkóza je historický název pro celkovou anestezii. Málokterý obor se může chlubit tím, že má konkrétní datum vzniku. U anesteziologie to byl 10. říjen 1846, kdy byla provedena první veřejná demonstrace úspěšné éterové narkózy na světě. U nás byly první anestezie éterem podány již v únoru následujícího roku v klášteře U Milosrdných Na Františku.
Nyní je anesteziologie samostatným lékařským oborem. Anesteziology najdeme na operačních sálech, u lůžek pacientů v kritickém stavu, v porodnicích, v samostatných poradnách pro léčbu bolesti…
I když lékaři zjednodušeně říkají, že pacienta uspali, celková anestezie ale v žádném případě neznamená, že pacient jen hluboce spí. Ani by to nebylo možné. Z běžného spánku se totiž většina lidí lehce probudí na sebemenší podnět, nemluvě o tak radikálním zákroku, jako je řezání chirurgickým nožem.
Anestezie čili znecitlivění je vlastně stav hlubokého bezvědomí, lékařem řízené koma, ve kterém pacient nereaguje ani na silný podnět. Při narkóze pacient necítí žádné bolesti. To je předpokladem pro dnešní dlouhotrvající a často komplikované operace. Pro operujícího je velmi důležité, že se v narkóze uvolní kosterní svalstvo.
Ostatní svaly řízené vegetativním systémem (srdce, svalovina střev) pracují normálně dál. Jinak by nebylo možné provádět operace ani v břišní ani v hrudní dutině.
Vyšetření před operací
Anesteziologická péče začíná nejpozději den před operací během anesteziologické vizity. Před samotným podáním anestetik je nutné pacienta důkladně vyšetřit a zjistit, zda jeho organismus operaci a znecitlivění vůbec vydrží.
Není-li něco s vaším zdravím v pořádku a lze-li nežádoucí stav zlepšit, lékař často doporučí operaci odložit. Při rozhovoru s anesteziologem se můžete zeptat na podrobnosti týkající se vaší anestezie.
Podobně jako před operací i před anestezií musí být získán souhlas pacienta se zvoleným typem narkózy.
Před vlastní operací se pacientovi podá takzvaná premedikace – směs uklidňujících prostředků, kterými se předejde nadměrnému psychickému rozrušení z plánované operace a dopřejí většině pacientů spánek i večer před operací. Slouží i k potlačení nežádoucích reflexů a reakcí spojených s anestezií a operací, a konečně navodí snížené vnímání bolesti, jež by mělo přetrvávat i v pooperačním období.
Před plánovanou operací musí také pacient dodržet všechny příkazy, které jsou nezbytné. Před většinou operací platí zákaz nejíst nejméně šest hodin a nepít a nežvýkat nejméně 4 hodiny před plánovaným začátkem operace. Pro kuřáky platí zákaz kouření alespoň 12 až 16 hodin před operací.
Zvýší se tak bezpečnost pacientů: plný žaludek představuje riziko, že se jeho obsah dostane do plic. Nejčastěji se tento problém vyskytuje v porodnictví. Tomuto riziku se nedá vyhnout při akutních výkonech, kdy pacienta přivezou rovnou z ulice a jde hned na operační sál, neboť zdravotní stav nedovoluje počkat na vyprázdnění žaludku.
Oxid uhelnatý a další látky z cigaretového kouře zase zvyšují riziko infarktu a snižují dodávku kyslíku tkáním.
Vlastní anestezie
Vlastní celková anestezie začíná pro většinu pacientů po příjezdu na operační sál nebo na přípravnu před ním. Anesteziolog zavede do žíly takzvanou trvalou kanylu, která může zůstat zavedena i několik dní.
Touto kanylou je pak možné podat pacientovi kdykoli během několika sekund potřebné léky, krev nebo krevní deriváty. Změří se tlak, puls a obsah kyslíku v krvi jednoduchým „kolíčkem“, který připevní sestra na prst.
Vzpomínky operovaných končí nejpozději po injekci celkového anestetika do žíly.
Anestezie se provádí buď vdechováním speciálních, hlavně plynných látek, nebo injekčně. V tomto případě se nejčastěji používá kombinace velmi silných léků proti bolesti s léky, které uvedou pacienta do stavu hypnózy. Anestetika tlumí dechové centrum v mozku a zároveň uvolňují dýchací svaly, proto musí být pacient během celé operace napojen na umělé dýchání.
Jinak by nemohl dýchat a nepřežil by. Umělé dýchání se provádí tak, že se pacientovi zavede přes ústa do průdušnice trubička (tubus). Ta se pak napojí na přístroj, který vhání směs plynů pod tlakem do plic a tím nahrazuje běžné dýchání.
Anesteziolog může udržovat pacienta v hlubokém spánku tak dlouho, jak to vyžaduje operace a jak to dovoluje celkový stav pacienta.
Podání anestetik ale vůbec není jednoduchá záležitost. Anesteziolog musí odhadnout správnou dávku a koncentraci léků. Hlavně u malých dětí musí být někdy velmi opatrný. Účinek léků nesmí během operace odeznít, a naopak nesmí ani přetrvávat příliš dlouho po jejím skončení. Když se ale stane, že se pacient nemůže dlouho vzbudit, podají mu lékaři medikamenty, které účinek anestetik zruší.
Protože narkotizační prostředky většinou mají jen krátkodobý účinek, pacient se probouzí poměrně rychle. Pro jistotu jsou pacienti po celkové narkóze ještě nějakou dobu bedlivě pozorováni a kontrolováni. Především je sledována jejich srdeční činnost, krevní oběh a dýchání. Někdy (zejména po velkých operacích) se anesteziolog stará i o léčbu pooperační bolesti.
Můžete dostat látky snižující vnímání bolesti tenkou hadičkou přímo k místu, kde vystupují nervové kořeny vedoucí bolest z místa operace, nebo můžete dostat přístroj, který vám aplikuje léky proti bolesti buď do žíly sám, nebo po zmáčknutí tlačítka, které sami ovládáte.
Předávkování není možné, protože přístroje mají bezpečnostní systém, který nedovolí podat větší dávku léků proti bolesti, než na nich lékař nastaví.
Rizika narkózy
Přestože celková narkóza znamená vždy závažný zásah do lidského organismu, je dnes nebezpečí těžkých komplikací jen velmi malé. Samozřejmě, že toto platí jen pro zdravé jedince.
V případě, že pacient trpí například chorobami srdce, plic, cév, jater nebo ledvin, hrozí samozřejmě zvýšené riziko. Anesteziologové se nejvíce obávají neočekávaných těžkých alergických reakcí. Bohužel této komplikaci se nevyhnete, protože anestetika si doma nevyzkoušíte.
Někdy také může dojít k takovému poklesu krevního tlaku, že může být ohroženo zásobování mozku kyslíkem. Dále může dojít ke zpomalení výměny látkové a tím k prodlouženému vylučování podaných narkotizačních léků.
Různé prameny odhadují, že smrtelné komplikace, které připadají na vrub samotné anestezie, nastávají jen asi v jednom případě ze 185 000 podaných anestézií.
Každá operace představuje pro organismus stres a zátěž a je třeba, aby pacient byl v co nejlepší možné kondici. Zejména nepříznivé je nachlazení, vysoký krevní tlak, špatně léčená cukrovka. Proto je nesmírně důležité sdělit lékaři pravdivé informace o zdravotním stavu pacienta a nezatajit žádnou okolnost, která může mít význam pro průběh operace.