Jak se léčí poruchy příjmu potravy

Mentální anorexie a bulimie jsou primární psychiatrická onemocnění, vedoucí k psychosociálnímu selhávání a často i invalidizaci. Onemocnění je provázeno těžkými zdravotními komplikacemi, které mohou být i smrtelné. Na jejich vzniku se podílí biologické, psychologické i sociální faktory.

Mentální anorexieje charakterizována cíleným udržováním nízké váhy, dané často patologickým vnímáním proporcí vlastního těla. Následně vzniká podvýživa, sekundární endokrinní a metabolické změny a narušení tělesných funkcí.

K nejvýznamnějším patří snížení imunity, závažné změny kardiovaskulárního systému, těžké respirační potíže, řídnutí kostí. V období počínající menopauzy je u pacientek s mentální anorexií prokázáno až patnáctinásobně vyšší riziko fraktury obratlů.

Dochází k zástavě růstu a vývoje při rozvoji v dětském věku, k poruše termoregulace, k poklesu bazálního energetického výdeje, k poruše sekrece hypotalamických hormonů vedoucí k zástavě menstruace. Současně je postiženo libido, což vyúsťuje v těžkou poruchu sexuálního života.

S dlouhodobou podvýživou souvisí často i snížený přívod vitamínů a prvků výživy, např. železo a měď. Oba prvky jsou mimo jiné i nepostradatelné pro syntézu hemoglobinu. Dalším průvodním znakem je úbytek vlasů a zvýšená kazivost zubů.

K úmrtí u nemocných s mentální anorexií dochází asi v 5 až 6 %. Pacientky s poruchou příjmu potravy mají vyšší riziko sebevražedného jednání, řada z nich podlehne infekci nebo elektivnímu chirurgickému výkonu. Z těchto důvodů jsou přesné statistiky o úmrtnosti nemocných velmi zkreslené.

Mentální anorexii, primárně psychiatrické onemocnění, lze z těchto důvodů považovat celospolečensky za velmi závažné.

Mentální bulimie se vyskytuje častěji jako samostatná porucha, ale velmi často je vzájemně propojeno s mentální anorexií.

Onemocnění je charakterizováno opakovanými a nekontrolovatelnými záchvaty příjmu velkého množství potravy, často v návaznosti na stres a psychickou nepohodu. Po období přejídání se u nemocných objevují pocity tělesného dyskomfortu, doprovázené pocity depresí a viny.

Následuje období, v němž se nemocní snaží požívání nadměrného množství potravy zbavit: nejčastěji tak činí navozeným zvracením nebo užitím projímadel.

Analogicky jako u mentální anorexie jde i u mentální bulimie o součinnost biologických, psychologických a sociálních faktorů, i když jsou zde určité odlišnosti. K dalším projevům pacientů s bulimií často patří impulzivita, emoční labilita, sebepoškozování, návyk na alkohol či drogy.

Úprava stavu výživy (realimentace) je nutným předpokladem pro umožnění základní léčby poruch příjmu potravy, kterou je psychoterapie. Psychiatrická klinika FN Brno zajišťuje jako jediné pracoviště v České republice takovouto komplexní zdravotní péči o pacienty s poruchou příjmu potravy od dětství až do dospělosti.

Při léčbě mentální anorexie a bulimie jsou proto na Psychiatrické klinice FN Brno pro každého pacienta dostupné specializované programy zahrnující psychoterapii, režimovou terapii, ergoterapii, fyzioterapii a realimentaci. Kromě laboratorního vyšetření se v rámci hodnocení tělesného stavu a stavu výživy provádí i komplexní vyšetření interní. To je následně doplněno o vyšetření pomocná: EKG, ultrazvuk srdce a kostní denzitometrii.

Poruchy příjmu potravy? – LÉČBA, test☑️ i příznaky u dětí!

Navenek se poruchy příjmu potravy mohou zdát jako módní výstřelek, nebo životní styl. Nedávno bylo v módě vegetariánství, po něm přišlo RAW stravování, před pár desetiletími se maso mělo jíst každý den a dnes jsou v popředí celozrnné pečivo, nízkotučné výrobky a ovoce a zelenina.

Kdo má vědět co je porucha příjmu potravy, což je životní styl, což je zdravé, v módě a co už ohrožuje zdraví?

Poruchy příjmu potravy – duševní porucha

Porucha příjmu potravy je abnormální, nebo narušené stravování. Lidé, kteří mají problém se stravováním jsou obvykle posedlí svou postavou, tělesnou hmotností a rysy těla. I když jde o problém s jídlem a jedením jde o psychické onemocnění, jehož následky mohou vést k tragickému konci. osoby s poruchou stravování často krát trpí depresemi, úzkostmi, mají nízké sebevědomí, mohou mít sklon k alkoholismu nebo užívají drogy.

Tato porucha může postihnout kohokoliv a kdykoliv, bez rozdílu věku, pohlaví, náboženské či etnické příslušnosti .. Nejčastěji postihuje mladé, dospívající dívky. Odhaduje se, že 13% mladých lidí trpí alespoň jedním typem poruchy příjmu potravy.

Příčiny vzniku poruchy

Na propuknutí onemocnění má vliv několik faktorů. Klidně ale postačí i jeden a onemocnění se rychle v člověku rozvine. Neví se přesně co nemoc spouští, existuje ale několik faktorů, které mají výrazný vliv na její propuknutí.

Genetika – pozorování prokázaly možné genetické propojení. Pokud se porucha projeví u jednoho z dvojčat je 50% šance, že se objeví i u druhého. Přitom nehraje žádnou roli zda jsou vychovávány v jedné rodině spolu, nebo si každé adoptovala jiná rodina.
Osobnostní rysy – touha být perfektní, dokonalá, impulzivnost a neurotismus jsou hlavními charakteristikami osob, které trpí touto poruchou

Společenské ideály – štíhlé modelky, herečky, … v médiích se klade velký důraz na štíhlost což může u běžných lidí vést k problémům se stravováním. Společnosti (národy), které nejsou tak často vystavována ideálem krásy vyspělé civilizace nemají téměř žádné problémy s poruchou příjmu potravy.
Biologie – nedávno se objevila souvislost mezi poruchou stravování a hormony serotoninem a dopaminem. Na potvrzení těchto předpokladů jsou ale nutné další výzkumy.

Typy poruch příjmu potravy

Mentální anorexie

Nejznámější onemocnění poruchy příjmu potravy je právě anorexie. Vyznačuje se velkou ztrátou hmotnosti.

lidé s anorexií mají strach z protučnělosti, obezity, počítají kalorie, nadměrně cvičí, omezují se v stravování a mohou dospět do stadia, kdy nemají pocit hladu.

Jejich postava je štíhlá, tenká, podvyživená a přesto se snaží stále shodit z hmotnosti. Trpí pocity úzkosti a depresemi ale jsou šťastní, když se jim podaří shodit pár kil.

Pokud si objednáte hned, dáme vám i? uvítací slevu 5% na celý nákup-tedy na jakýkoliv počet balení. Kupón dusevnezdravi zadejte do pole na kupóny v objednávce.

Nebo si můžete přečíst více o StressFixe zde

U osob s mentální anorexií v začátku onemocnění se může projevit

Anémie (chudokrevnost)
Tenká, do žluta zbarvená pokožka

Vynechání menstruace
Pocit chladu (v důsledku snížení tělesné teploty)
Jemné ochlupení po celém těle

Častá únava
Nízký tlak krve, pomalý puls a dýchání

Pokud zůstane onemocnění neléčené může vést k vážnému ohrožení zdraví

Osteoporóza
Poškození mozku nebo srdce
Selhání orgánů – smrt.

Bulimie

Druhým nejznámějším onemocněním poruchy příjmu potravy je bulimie . Typickým znakem této poruchy je záchvat přejídání. Osoby s bulimii mají pocit, že nemají kontrolu nad jedením. Během záchvatu snědí velké množství jídla (i několik tisíc kalorií).

Následně se u nich projeví pocit viny a začnou nadměrně cvičit, vracet, hladovět, nebo užívat léky na přehánění. Tyto osoby, na rozdíl od lidí s anorexií, mohou mít i mírnou nadváhu.

Většinou jsou až posedlí hubnutím, jsou nešťastní, smutní a mívají deprese.

U lidí s bulímoiu se mohou projevit tyto nežádoucí příznaky onemocnění

Opakovaná bolest v krku, častý zánět hrdla – může vést do chronického stadia
dehydratace z nadměrného zvracení a užívání močopudných léků a léků na přehánění.

Problémy se žaludkem a trávením
Nerovnováha elektrolytů – vysoké, nebo nízké hodnoty sodíku, vápníku, draslíku, …
Rozpadající se zubní sklovina, citlivá ústní dutina – důsledek častého zvracení

Přejídání – Binge eating disorder

Třetí poruchou příjmu potravy je přejídání. Jde o nejrozšířenější poruchu tohoto typu. Objevuje se častěji než anorexie či bulimie. Nadváha a obezita jsou populační epidemií posledních let.

Zatímco předchozí dvě poruchy nejčastěji postihují dospívající mládež (od 14 do 20 let), přejídání propukne kolem 25 – tého roku života. Lidé trpící tímto typem onemocnění jedí i když nejsou hladoví, často krát jedí i když už jsou sytí. Nemají kontrolu nad množstvím snědeného jídla.

Cítí pocit studu za to jak se chovají, kolik toho snědí, ale nemají tendenci následně přijaté kalorie dostat z těla pryč – necvičí, nevracejí, neužívají léky na přehánění.

Přejídání a následná nadváha může způsobit srdečně cévní problémy, zvýšit riziko mrtvice a diabetu typu 2.

Dalšími méně známými poruchami příjmu potravy jsou

Pica (pika) – touha jíst jídlo, které vlastně potravinou není. Jde o vlasy, tkaniny, papír, prací prášky, křída, … Nejčastěji jí trpí těhotné ženy (po porodu se chutě žen zas vrátí do normálu), děti a psychicky narušené osoby. Při této poruše je zvýšené riziko infekce trávicího traktu, otravy, poranění střev ale i smrti (podle toho co osoba snědla).

Ortorexia – posedlost zdravím stravováním. Zdravá životospráva, zdravá jídla, zdravé stravování, .. je to všude kolem nás. Mezi zdravým stravováním a poruchou příjmu potravy je tenká čára.

Určit co je a což není zdravé je dost velký problém. Vegetariáni nejedí maso, vegani nesní ani jen produkty ze zvířat (mléko, máslo, vajíčka, …).

Vyloučení tuků, sacharidů, nebo potravin, které obsahují umělé přísady či pesticidy může být zdravé a nic špatného na tom není, pokud …

– pokud nedojde k výrazné ztrátě hmotnosti, k vytvoření emocionální závislosti, odloučením od přátel, … Vyloučením různých druhů potravy z jídelníčku může způsobit nedostatek živin v lidském organismu.

Může dojít k chudokrevnosti (anémii), poruchám srdečního rytmu, problémům se zažíváním, trávicím systémem. O ortorexii se ještě mnoho neví, je poměrně nová a ne dostatečně prozkoumána.

Rozlišit zdravé stravování od posedlosti zdravou stravou je někdy problém i pro lékaře.

Poruchy příjmu potravy jsou typické pro dospívající mládež, hlavně dívky, které se snaží vypadat dobře, mít perfektní postavu a touží být dokonalé.

Právě během dospívání jsou mladí lidé citliví, emocionální, příliš si berou osobně jakékoli poznámky na jejich osobu, postavu, … Stačí jedna nevinná poznámka, neustále podsouvání společenského ideálu krásy z médií a porucha se u nich začne rozvíjet.

Pokud již pubertu máte za sebou a myslíte si, že vás se tento článek netýká čtěte dále. Poruchy příjmu potravy se mohou objevit i ve starším věku a klidně se mohou týkat i vás.

Ohrožena je i starší generace

Anorexie, bulimie, nebo přejídání nejsou jen diagnózy mladých. Stále více se tento problém objevuje i u žen po 35 – tom roce života, nebo v období menopauzy. většina z nich trpěla poruchou příjmu potravy už během puberty, a i když se z toho dostali, po letech se u nich projevila znovu.

Pracovní tlak, budování kariéry, péče o rodinu, finanční problémy, … cokoli z toho můžespustit poruchu příjmu potravy i u lidí, kteří se stravováním neměli nikdy problém. Ať už se snažíte udržet si štíhlou postavu, protože to vyžaduje vaše kariéra (modelky, herečky, ..

Budete mít zájem: Crohnova choroba a ulcerózní kolitida – přírodní léčba

), nebo se nestíháte najíst, protože nemáte vedle všech povinnostech na to čas může vést k rozvoji špatného stravování.

Ortorexia je jednou z nástrah, které číhají na starší ženy. V snaze udržet si postavu, vypadat mladě a oddálit projevy stárnutí se omezí jen na “moderní zdravou stravu” a vyloučí z jídelníčku množství surovin. Nedostatek životně důležitých živin, vitamínů a stopových prvků se tak může stát velkým problémem. Od ortorexie je jen krůček k anorexii.

Léčba poruchy příjmu potravy

Léčba poruchy stravování závisí na mnoha faktorech, které lékař vezme v úvahu a stanoví vám nejvhodnější léčbu pro vás. Jejím cílem je zastavit a zvrátit fyzické poškození organismu a psychické problémy způsobené poruchou příjmu potravy.

Nejčastěji vám lékař doporučí kombinovanou léčbu léky a psychoterapie (psychiatr, psycholog). Tyto poruchy jsou onemocněním mysli, začínají se v hlavě a tam je třeba začít i léčbu. Není žádná ostuda přiznat si, že máte problém se stravováním. V první řadě se ale musíte chtít vyléčit.

Jinak bude jakákoliv pomoc ze strany lékařů marná.

Kognitivně – behaviorální terapie, společné, rodinné či individuální terapie vám pomohou změnit vlastní postoj k stravování se. Díky nim zjistíte kde je problém, co spustilo ve vás toto onemocnění a jak se ho zbavit. Lékař vám může předepsat i antiddepresíva, jelikož u většiny poruch příjmu potravy jsou lidé nervózní, náladoví, podléhají depresím, cítí úzkost, mají obavy.

Dietolog vám poradí jak změnit stravu abyste dodali tělu všechny potřebné látky a aby se upravila vaše hmotnost.

Alternativní léčba

Alternativní léčba může pomoci více než si myslíte. Existuje pár způsobů, které vás zbaví depresí, naučí vás mít rádi vlastní tělo a pomohou vám v boji se stravováním. Jóga, akupunktura, relaxační terapie zvýší produkci serotoninu a dopaminu ve vašem těle, sníží stres a úzkost, potlačí deprese a zvýší vaše sebevědomí.

Dopřejte si odpočinek

Dobrý spánek prospěje vašemu fyzickému i psychickému zdraví. V neposlední řadě má kvalita spánku vliv i na stravování.

Nedostatečný, nekvalitní, nebo špatný spánek ovlivňuje tvorbu hormonů leptinu (hormon, který potlačuje hlad, vysílá mozku signál, že jsme sytí) a ghrelinu (hormon, který spouští pocit hladu).

Nedostatek dobrého spánku naruší rovnováhu těchto hormonů a způsobit tak poruchu příjmu potravy.

Stanovte si reálné cíle, které víte dodržet (např. shodit 2 kg za měsíc, sníst každý den minimálně 3 – 5 výživných a nutričně hodnotných jídel, …) a zařaďte mezi ně vybudovat si návyk na zdravý životní styl. Pravidelně a pestře se stravujte, dodejte tělu všechny potřebné živiny, hejbejte se, naučte se jak si udržet zdraví a zařaďte to do svého životního stylu.

Možná se poruchy příjmu potravy týkají i vás a ani si to neuvědomujete. Pokud máte starosti a problémy sáhnete po jídle? Každou špatnou náladu se snažíte zlepšit jídlem? Možná máte problém s přejídáním. Pokud přitom cítíte vinu a hned se snažíte přijatých kalorií zbavit můžete mít sklon k bulimii.

Otázky

Co je porucha příjmu potravy?

Porucha příjmu potravy je duševní chorobou, o čem jste možná nevěděli. Konkrétně jde o abnormální, resp. narušené, stravovací návyky.

Lidé trpící touto poruchou obvykle až příliš dbají o svou postavu a tělesnou hmotnost. Taková porucha je v mnoha případech spojena s depresemi, úzkostí nebo sklony k alkoholismu.

Více informací se dozvíte pod nadpisem ,,Poruchy příjmu potravy – duševní porucha”.

Jak se léčí?

Při léčbě této poruchy je důležité minimalizovat fyzické poškození těla a psychické problémy jedince. Nejčastěji vám váš ošetřující lékař naordinuje tzv. kombinovanou léčbu (léky a psychoterapie). Sáhnout můžete i po alternativní léčbě, jako je jóga, akupunktura či relaxační terapie. Více informací se dočtete pod nadpisem ,,Léčba poruchy příjmu potravy”.

Vybrané zdroje:

Poruchami příjmu potravy (dále jen PPP) trpí častěji ženy. Nevyhýbají se ale ani mužům. Přestože je velmi těžké určit přesné statistiky, odhaduje se, že muži tvoří až deset procent všech nemocných.

Perfekcionismus a vygradované emoce

Anorektičky bývají většinou ženy a dívky (nebo i chlapci) se sklonem k perfekcionismu. Mohou to být výborné studentky, ambiciózní a velmi inteligentní ženy, které za každou cenu chtějí podávat ty nejlepší výsledky a být „dokonalé“.

Bulimie a záchvatovité přejídání častěji potkává emočně labilní osoby. Tak jako se nechávají strhnout vlnami svých emocí, strhává je i jejich nemoc.

Galerie: Chtějí být jako Ken a Barbie. Končí jako trosky

K léčbě nelze přinutit

Statistiky nemocných jsou nepřesné i proto, že se velmi často léčit vůbec nechtějí. „Ty holky mi sem prostě samy nepřijdou. A pokud je k tomu donutí například rodiče, přijdou jednou nebo dvakrát a spadnou do toho znovu,“ říká psycholožka Štěpánka Havlíková.

„V případě anorexie to vypadá třeba tak, že holka zkolabuje a skončí se třiceti kily na kapačkách. Po návratu z nemocnice začne zase hladovět,“ dodává. Přinutit někoho, aby se léčil, je nemožné.

„Jakmile je navíc pacientka starší osmnácti let, rozhoduje o svém zdraví či nemoci sama,“ varuje psycholožka.

Uzdravení je v hlavě. Přiznat si svoji nemoc je prvním krokem k tomu, aby se člověk uzdravil. Tím druhým je možnost mít se komu svěřit. „Není nutné chodit hned za prvním psychologem, kterého najdete na internetu. Pokud nechcete řešit svůj problém s rodiči, můžete se svěřit třeba vychovatelce na internátu, učitelce nebo nějaké starší kamarádce, které věříte,“ radí Štěpánka Havlíková.

TIP serveru Vitalia.cz: Závislí na hubnutí: Čím jsou hubenější, tím víc si sami sebe váží

Jaká léčba funguje? PPP jsou specifická onemocnění, neexistuje univerzální rada pro každého. Někomu stačí konzultace s psychologem, jiný musí projít složitou hlubinnou terapií. Vždy záleží na konkrétním pacientovi i na jeho odhodlání se nemoci postavit. Protože se ale jedná o psychické onemocnění, nestačí často ani silná vůle a nemoc se vrací.

Krizové situace vs. dlouhodobá léčba

V akutních případech může pacientům hodně pomoci i telefonická pomoc (odkazy na důležité nonstop poradny uvádíme na konci textu). Jestliže se ale pacient rozhodne pro dlouhodobou spolupráci s odborníkem, měl by si dobře vybírat.

„Zjistěte si odbornost, dosažené vzdělání a zkušenosti člověka, od kterého čekáte pomoc. Spousta lidí si myslí, že když vystudují psychologii a přidají nějaký speciální výcvik, mohou hned pomáhat ostatním, tak to ale není,“ varuje Štěpánka Havlíková. Důležité jsou také vzájemné sympatie a důvěra. Ani sebelepší terapeut nám nemůže pomoci, pokud se v jeho společnosti necítíme dobře.

Jsem zdravá… a co dál?

Léčba PPP je běh na nesmírně dlouhou trať. Nezřídka má i mnoho let vyléčený člověk nezvratně narušenou psychiku a (nejen) v otázkách konzumace potravin nefunguje „normálně“.

Jakákoli porucha příjmu potravy je určitá forma závislosti. Pacient často doživotně balancuje na hraně, ze které může kdykoli spadnout.

Poruchy příjmu potravy se dají léčit

Poradenské centrum Výživa dětí je provozováno Občanským sdružením Výživa dětí, které se snaží aktivně podporovat zdravý životní styl dětí, především podporou vhodného stravování.

Členy jsou přední odborníci z oblasti pediatrie a nutričního poradenství, kteří zaručují vysokou odbornou úroveň poskytovaných služeb a zajišťují, aby veškeré aktivity byly v souladu s nejnovějšími poznatky o zdraví dětí a jejich výživě.

Anorexie je nebezpečná nemoc, s níž se potýkají hlavně dívky v pubertě. Psychologové se ale setkávají ve svých ordinacích nezřídka i s děvčaty, jimž ještě nebylo ani deset let, a přesto už trpí anorexií. Proč se hranice posunula níže? A co je v ordinaci specialisty na poruchy příjmu potravy čeká?

Poruchami příjmu potravy trpí asi šest procent dospívajících. Statistika však zahrnuje pouze ty, kteří se léčí u odborníků. Psycholog Jan Kulhánek, který se na tuto problematiku dlouhodobě zaměřuje, si je jist tím, že nemocných je dlouhodobě víc. Zároveň upozorňuje na to, že věk pacientek stále klesá.

„Existují i případy onemocnění před nástupem puberty; já sám jsem potkal šestiletou anorektičku, opakovaně pak dívky s anorexií ve věku osm až devět let. Hodně to souvisí s patologickým zacházením s jídlem v rodině. Takto nemocné dívky mají často anorektickou matku nebo někdo z rodičů opakovaně drží různé diety.

Jídlo také bývá častým rodinným tématem -probírá se třeba postava, co je v jídle zdravé a nezdravé nebo obezita ostatních,“ upozorňuje odborník. Dobré je vědět to, že nejde jen o holčičí záležitost; anorexií totiž mohou klidně onemocnět i kluci. „Ti se však méně často dostanou do léčení k odborníkovi, a to právě proto, že rodina ani neví, že touto poruchou mohou trpět.

Bohužel často nedostanou dobré informace ani od lékaře. Mladí muži se za své problémy s jídlem a postavou hodně stydí, a také se více vyhýbají léčbě,“ konstatuje Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl.

Sledujte, jak moc dítě řeší jídlo

Nějaký ten špíček na bocích nebo břiše řeší skoro každá dívka. Jak ale rozpoznat, že už je její chování stran jídla problematické? Co by mělo rodiče varovat? „Měli by vědět, že taková nemoc existuje a že to může potkat i jejich dítě, přestože se zdá být bezproblémové.

Pak by je mělo upozornit, když se zejména dcera začne hodně zajímat o diety, začne je studovat třeba i na internetu a vyžaduje-li například nakupování časopisů o jídle,“ vyjmenovává odborník.

Dalším signálem by pro rodiče měl být fakt, že dítě odmítá jídla, která dosud běžně jedlo, opakovaně se váží nebo si nosí jídlo od stolu do svého pokoje.

Obzvláště dívky jsou výjimečně vynalézavé ve vymýšlení výmluv, a tak rodičům často trvá poměrně dlouho, než pochopí, že večeře, kterou si dcera z nejrůznějších smyšlených důvodů odnáší pravidelně do svého pokoje, končí všude jinde než v jejím žaludku. Pak už následuje uzavírání se dívek do sebe, méně komunikace s rodiči, podrážděnost nebo extrémní cvičení.

Budete mít zájem: Balneum Hermal F – příbalový leták

S návštěvou odborníka neotálejte

Pokud u svého dítěte takové chování pozorujete, měli byste se co nejdříve obrátit na odborníka. Odmítá-li jít k psychologovi, trvejte na svém a přesvědčte je. „Rodiče mají za neplnoleté dítě odpovědnost a nemohou se řídit pouze tím, že dítě problém řešit nechce.

Nemocné dítě se většinou bojí toho, že ho psycholog bude nutit jíst, že ho pošle do nemocnice, že na něj bude někdo protivný, že to budou špatně snášet rodiče,“ říká psychoterapeut Jan Kulhánek. Návštěvy u psychologa se ale nikdo nemusí bát, jde jen o povídání.

„Potřebuji zjistit, jak na tom dítě je, nejen s váhou, ale hlavně s představou o tom, co mu je, zda si uvědomuje své problémy, zda je nezlehčuje. Pak většinou následuje motivační rozhovor, někdy i opakovaný, během něhož se snažím dítě i rodiče získat pro spolupráci.

Tady záleží hodně na tom, co je k tomu zapotřebí – někteří lidé potřebují více kvalitních informací, jiní povzbuzení a získání důvěry, že problému rozumím. Sama léčba je dost individuální, hodně záleží na tom, v jaké fázi nemoci se ke mně rodina s dítětem dostane,“ popisuje Jan Kulhánek. Spolupráce rodiny je pro úspěšnou léčbu naprosto nutná.

„Často je metodou první volby rodinná terapie. Ta pomáhá všem lépe nemoci porozumět a lépe nastavit společně podmínky pro uzdravení. Rodiče posiluje v jejich rodičovských kompetencích, děti učí s okolím lépe komunikovat, a všem dává pocítit to, že jim na sobě vzájemně záleží,“vysvětluje psycholog.

Děti mohou skončit i v nemocnici

Délka léčby úzce souvisí s tím, v jakém stavu přijde nemocný za psychoterapeutem.
Pokud trvá nemoc pár měsíců, dá se úspěchu v léčbě dosáhnout také v řádech měsíců. U dětí může pomoci i dětský lékař, který hlídá váhu.

To, zda stačí dítěti k tomu, aby se uzdravilo, jen návštěvy u psychologa, záleží hlavně na míře spolupráce dítěte s psychoterapeutem. „Pokud dítě léčbu v ambulanci odmítá, nezbývá než ho poslat do nemocnice.

Dalším důvodem pro hospitalizaci je extrémně špatný zdravotní stav -velká vyhublost, omdlévání, neschopnost začít něco jíst nebo myšlenky na sebevraždu,“ říká odborník a pokračuje: „Anorektičky se v nemocnici musí nejprve naučit znovu pravidelně jíst.

Teprve pak začnou lékaře a psychology, kteří jim chtějí pomoci, vůbec vnímat. Potřebují zkrátka vyčistit hlavu a nemyslet jen na hubnutí.“

Příčin je více

Během terapií s dětmi a dospívajícími pátrá psychoterapeut po příčinách poruch příjmu potravy. Dívky i chlapci nejčastěji uvádějí, že se sebou nejsou spokojeni, že nejsou spokojeni se svou postavou a mají pochybnosti, zda jsou pro druhé zajímaví a atraktivní.

„Pak už se to dost rozchází – někteří měli dříve problém s nadváhou a přehnali to na druhou stranu, jiní hubnou kvůli vrcholovému sportu, u dalších je spouštěčem náročná situace v rodině, třeba rozvod nebo úmrtí blízké osoby, důvodem poruch příjmu potravy bývá i šikana ve škole,“ upozorňuje odborník.

Bulimie přichází o něco později

Na rozdíl od anorexie, která může potrápit i dívky na prahu puberty, přichází bulimie, další z poruch příjmu potravy, která se projevuje opakovaným přejídáním a zvracením, zpravidla o něco později, až kolem 15. roku.

Podle Jana Kulhánka se také stává, že některé z anorektiček v pozdějším věku přejdou do bulimie. „Důležité jsou i jejich povahové rysy. Anorektičky mívají pevnou vůli, kterou využijí především k tomu, že nejedí. Anorexie postupně zvyšuje perfekcionismus, lidé, kteří jí trpí, se postupně uzavírají do sebe.

Zvyšuje se také soutěživost a neustálé porovnávání se s druhými. Naopak lidé s bulimií mají stále větší a větší problém s nezdrženlivostí, chybí jim vnitřní disciplína. Poruchy příjmu potravy mají hodně společného se závislostmi.

Stejně jako se mění povaha člověka, který propadne alkoholu, mění se postupně i osobnost člověka, který dlouhodobě trpí poruchou příjmu potravy,“ uzavírá odborník.

„DÉLKA LÉČBY ANOREXIE ÚZCE SOUVISÍ S TÍM, V JAKÉM STAVU PŘIJDE NEMOCNÝ ZA PSYCHOTERAPEUTEM. POKUD NEMOC TRVÁ PÁR MĚSÍCŮ, DÁ SE ÚSPĚCHU V LÉČBĚ DOSÁHNOUT TAKÉ V ŘÁDECH MĚSÍCŮ.“

ZEPTALI JSME SE ZA VÁS » Mgr. Jana Kulhánka z Psychoterapie Andžl (kontakt na www.psychoterapie-andel.cz) Je anorexie zcela vyléčitelná? Určitě vyléčitelná je. Část lidí se jí zbaví úplně, protože ji prostě ke svému životu přestanou potřebovat.

Každý, kdo se léčí, udělá pokrok k lepšímu. Obecně však platí, že čím kratší dobu porucha trvá, tím větší je šance na úplné uzdravení.

“ Signálem by pro rodiče měl být například fakt, že dítě odmítá jídla, která dosud běžně jedlo, opakovaně se váží nebo si nosí jídlo od stolu do svého pokoje.

„PŘIBLIŽNĚ PĚT PROCENT NEMOCNÝCH DIAGNÓZU ANOREXIE NEPŘEŽIJE. VČASNÉ ODHALENÍ NEMOCI PŘITOM ZÁSADNĚ ZVYŠUJE ŠANCI NA UZDRAVENÍ.“

PTALI JSME SE VIP Melánie Vančurové, bývalé profesionální modelky Setkala jste se někdy s někým, kdo trpěl anorexií a co si o tomto problému myslíte? Mentální anorexie je problémem dnešní doby.

Sama jsem léta pracovala jako profesionální modelka, respektive tehdy se nám říkalo manekýnky, a pokud vím, tak žádná z mých kolegyň, ani já sama, jsme tímto problémem netrpěly. Byly jsme štíhlé, ale nikdo po nás nevyžadoval rachitické tvary, takže jsme se nemusely trápit hlady.

Anorexie je psychický problém a je potřeba ho zachytit co nejdřív, aby ještě bylo možné s ním bojovat. Jelikož se to týká hlavně mladých dívek, je na rodičích, aby si svých potomků víc všímali.

CO SI PAMATOVAT Přibližně pět procent nemocných diagnózu anorexie nepřežije. Včasné odhalení nemoci přitom zásadně zvyšuje šanci na uzdravení. Poradenské centrum Výživa dětí proto zvolilo právě anorexii za jedno ze svých hlavních letošních edukačních témat.

Nový spot plný informací jak pro nejohroženější skupinu dětí, tak pro jejich rodiče, ve kterém kromě odborníků vystupují s reálným životním příběhem i právě léčená mladá dívka a její matka, je k vidění na www.vyzivadeti.

cz a promítá se i v čekárnách ordinací dětských a praktických lékařů po celé České republice.

Publikováno: Zdraví, 20.6.2014

Mentální anorexie: diagnóza a léčba

Diagnózu mentální anorexie lékař stanoví často až na nátlak příbuzných (rodičů, zákonných zástupců). Ustaraní blízcí se většinou dostanou do konfliktu s postiženým, který onemocnění popírá, což může vést ke krizovým situacím a k napjaté atmosféře v rodině.

Přesto je velmi důležité stanovit diagnózu co možná nejdříve. U dospělých pacientů hraje významnou roli podpora partnera. Léčba musí být komplexní.

Diagnóza mentální anorexie

Při podezření na poruchu příjmu potravy se lékař zaměří na pečlivou anamnézu, provede důkladné tělesné vyšetření a může si vyžádat i některá další vyšetření:

Anamnéza a tělesné vyšetření. Lékař zjistí tělesnou hmotnost i tělesnou výšku a určí z nich hodnotu BMI (u dospělých), popř. je srovná s růstovými grafy (u dětí a mladistvých) [1, 2]. Kromě toho se snaží dozvědět co nejvíce o stravovacích návycích, sociálním prostředí a duševním stavu pacienta či pacientky. Za tímto účelem odebírá pečlivou anamnézu: může se přitom vyptávat nejen na stravovací návyky, zvracení, zácpu, nepravidelnou menstruaci, tělesnou aktivitu, užívání léků, konzumaci alkoholu a drog, ale i na případné sebepoškozující chování, sebevražedné pokusy apod.
Jiné zdravotní potíže. Lékař potřebuje zjistit i případná další onemocnění či zdravotní komplikace, jako je např. malabsorpční syndrom, ezofagitida, celiakie, Crohnova choroba, osteomalacie, obstipace (těžká forma zácpy), hypertrofická osteoartropatie, hormonální poruchy (např. hypertyreóza), metabolické poruchy (např. diabetes mellitus), nádorová onemocnění a psychiatrická onemocnění, popř. eventuální užívání drog.

Laboratorní vyšetření. Součástí diagnostiky je i stanovení různých laboratorních hodnot, jako je např. krevní obraz, sedimentace erytrocytů, funkční vyšetření ledvin (kreatinin a močovina), metabolismus lipidů (triacylglyceroly a cholesterol), elektrolyty, glykemie, amyláza, transamináza, jaterní testy, vyšetření moči, celková bílkovina a albumin. Dále se lékař zaměří na případnou anemii a může nechat laboratorně stanovit i hladinu určitých hormonů (jako je např. růstový hormon nebo hormony štítné žlázy), popř. i některých dalších látek.

Lékař může dále indikovat i ultrazvukové vyšetření břicha a v případě potřeby i další vyšetření, jako je např. EKG, gastroskopie a/nebo CT.

Léčba mentální anorexie

Léčba mentální anorexie spočívá nejen v léčbě tělesných obtíží: její důležitou součástí je i psychoterapie. V ideálním případě spolu ošetřující lékaři (různých specializací) a psychoterapeut(i) úzce spolupracují. Čím dříve je zahájena léčba (tzn. čím kratší doba uplyne mezi propuknutím onemocnění a zahájením léčby), tím lepší má pacient(ka) prognózu.

Ambulantní léčba, denní stacionář nebo hospitalizace

Léčba může probíhat ambulantně, formou denního stacionáře nebo i za hospitalizace. O nejvhodnější formě léčby rozhoduje lékař: bere přitom v úvahu nejen tělesný stav, ale i sociální a psychické faktory.

Psychoterapeutická léčba může probíhat individuálně nebo ve skupinách. O samotném onemocnění i jeho léčbě je informován(a) nejen pacient(ka), ale i jeho/její příbuzní.

Zejména na začátku léčby, ale i později v celém jejím průběhu je často velmi důležité udržovat motivaci postižené(ho) k léčbě.

Během léčby by se tělesná hmotnost i stravovací návyky měly vrátit k normálu, zároveň se klade důraz i na zvládání duševních potíží. Do léčby bývá začleňováno i výživové poradenství a pomoc se zvládáním každodenních činností. Zvláště u mladistvých bývá někdy nutná psychologická podpora, aby dokázali přijmout tělesné i duševní změny související s dospíváním.

Kromě toho všeho je potřeba léčit případná přidružená onemocnění a komplikace.

Kontrola léčby a prevence recidivy

V průběhu léčby jsou prováděna pravidelná vyšetření, jejichž účelem je kontrola průběhu léčby a odhalení případných komplikací; takový vyšetření mohou obnášet např.

Budete mít zájem: Zelený čaj: je skutečně tak zdravý?

měření tělesné hmotnosti nebo odběr krve ke stanovení některých laboratorních hodnot. Navíc je nutné připravovat pacienta/pacientku na období poté, co bude léčba ukončena.

Lékař si tak s pacientem/pacientkou i jeho/jejími příbuznými může pohovořit o budoucím návratu do „normálního života“ i o tom, co dělat v případě recidivy.

Léčba trvá zpravidla několik měsíců, někdy i let. V průběhu léčby může dojít (i několikrát) k jejímu přerušení. Za jistých okolností lze uvažovat i o dočasném přestěhování postižené(ho) z domácího prostředí do bydlení v rámci terapeutické skupiny, která se na léčbu poruch příjmu potravy specializuje.

Rodinné prostředí

Významnou roli v léčbě hraje rodina postižené(ho), popř. někdo další z jeho/jejích nejbližších. Pro úspěch léčby je často rozhodující přispění rodičů ve všech fázích diagnosticko-léčebného procesu: od rozpoznání příznaků přes diagnostiku až po intenzivní spolupráci s terapeutickým týmem.

Nejen u dětí, ale i u mladistvých spočívají důležitá rozhodnutí a úkoly na bedrech jejich rodičů či zákonných zástupců.

Ti musí postiženého/postiženou často nejprve přesvědčit k tomu, aby vůbec podstoupil(a) léčbu, a přitom pokud možno nezasahovat příliš silně do jeho/její autonomie (zvláště v případě mladistvých).

Zároveň se příbuzní většinou jen obtížně smiřují s tím, že sami mohou pomoci jen poměrně málo. Mnozí příbuzní těžce nesou, že nemohou své dítě neustále kontrolovat, ačkoli se o průběh léčby zajímají a chtěli by se na něm podílet.

V průběhu léčby mohou vznikat v rodině konfliktní situace, které je někdy lepší řešit s odbornou pomocí, např. s využitím psychoterapie, rodinné terapie nebo párové terapie. Bližší informace k tomuto tématu najdete v článku Poruchy příjmu potravy: co mohou dělat příbuzní?

Medikamentózní léčba

Pokud zároveň s poruchou příjmu potravy je u postižené(ho) diagnostikována např. deprese, může lékař předepsat některé léky (psychofarmaka či antidepresiva). U mentální anorexie je někdy nutné doplňovat i chybějící živiny.

Nucená léčba

V ideálním případě je léčba prováděna se souhlasem postižené(ho), se kterým lékař probere a odsouhlasí cíle léčby, a pacient(ka) se následně snaží o zdravou, vyváženou stravu. Někdy však bývá nutné zavést „tvrdší“ opatření, aby byl zajištěn dostatečný přísun potravy.

Toho lze dosáhnout např. pomocí tekuté výživy, někdy i prostřednictvím nazogastrické sondy (sonda zavedená nosem skrze jícen do žaludku).

Za jistých okolností (ve velmi vzácných případech) připadá v úvahu i nucená léčba, zvláště když je pacient(ka) ve stavu, který jej/ji ohrožuje na životě.

Na koho se mohu obrátit?

Dospělí by se měli nejprve obrátit na svého praktického lékaře, zatímco v případě dětí a mladistvých by měl být nejprve kontaktován jejich praktický lékař pro děti a dorost. Praktický lékař v případě potřeby zajistí další vyšetření i léčbu. Na samotné léčbě se pak podílejí lékaři různých specializací, případně i psychoterapeuti.

Související odkazy

Poruchy příjmu potravy. Jak je poznat a jak je léčit?

Jídlo je odpradávna spojováno s požitkem a přežitím, bez jídla nemůže naše tělo správně fungovat. Existují však lidé, kteří prostřednictvím jídla řeší své emocionální problémy. Nemluvíme o situacích, kdy např.

po rozchodu spořádáme kelímek zmrzliny či tabulku čokolády, ale extrémní případy přejídání nebo naopak hladovění. A na tyto extrémy se v dnešním článku blíže zaměříme.

Poruchy příjmu potravy řadíme k psychickým nemocem, při kterých se člověk stává závislým na jídle, všechny jeho myšlenky se na jídlo zaměřují v kladném i negativním smyslu. Mezi poruchy příjmu potravy řadíme anorexii, bulimii a záchvatovité přejídání.

Patří sem však i méně známá orthorexie (závislost na zdravé a biologicky čisté stravě) a bigorexie (nejčastěji se objevuje u sportovců, základem je dieta s vysokým podílem proteinů a minimálním množstvím tuků, mnohdy s využitím steroidů).

Důvody, proč se poruchy příjmu potravy objeví nejsou jasně dané. Obecně platí, že bývají spojovány s velkou emoční zátěží a stresem.

Mezi nejčastější příčiny patří nespokojenost s vlastním tělem a vzhledem, obavy z nadváhy, obezita, sexuální zneužívání v dětství, genetické dispozice (např. matka trpěla anorexií…), těžký rozchod/rozvod, nuda a experimentování s jídlem.

Mnohdy lidé trpící jednou z těchto psychických nemocí byli od dětství pod velkým tlakem rodiny, ve které se kladl důraz na zevnějšek a ideální váhu.

V neposlední řadě je zde také tlak okolí a médií, které propagují jakýsi ideál krásy – nejčastěji na kost vyhublé modelky a herečky. Ohroženou skupinou jsou zejména dospívající dívky, ovšem stále častěji se poruchy příjmu potravy objevují u dětí či postihují mužskou část populace.

Jak jsme již zmínili výše, jde o psychické onemocnění a jako takové je nemůžeme brát na lehkou váhu. Nemocní si zahrávají se svým zdravím, což může mít fatální následky.

1. MENTÁLNÍ ANOREXIE (anorexia nervosa)

Dnešní společnost ovládá všeobecný mýtus o tom, že čím štíhlejší budete, tím stoupáte v očích ostatních a dláždíte si tak cestu k úspěchu. Popravdě řečeno, je to cesta spíše do pekel.

Touha po dokonalé postavě bývá natolik silná, že dívka (muž/dítě) neváhá využít všechny možné i nemožné prostředky (zvracení, odmítání jídla, léky aj.), které často vyústí v obrovský problém – mentální anorexii.

Paradoxně ani dosažení ideální váhy anorektičkám nestačí, stále si připadají tlusté a ocitají se tak v nekonečném kolotoči diet a cvičení.

Jaké jsou typické projevy mentální anorexie?
a. zkreslené vnímání sebe sama, nespokojenost s váhou a vzhledem, anorektička se vidí tlustá, i když je její váha už pod normou
b. kolísání nálad, změny v chování
c. vnímání jídla jako nepřítele, úplné odmítání jídla, zvracení po jídle, vytvoření různých rituálů při jídle
d. neustálé cvičení
e. intenzivní strach z nadváhy
Následky mentální anorexie

Anorexie má dopad na fyzické i psychické zdraví. Ve spojení s vysokým úbytkem váhy dochází u žen ke ztrátě menstruace, tělo se začíná pokrývat jemným ochlupením, zhoršuje se citlivost končetin, utrpí celkový vzhled (propadlé tváře, vystouplé kosti, vypadávání vlasů, zažloutlá pleť…).

Nedostatek tělu potřebných živin vede k celkovému metabolickému rozvratu, oslabuje se imunitní systém, časté jsou závratě, nízký tlak, dehydratace. Trvající nespokojenost s vlastním tělem vede k pocitům neúspěchu, zmaru, depresím, poruchám spánku, podrážděnosti, objevit se mohou také jiné psychické poruchy a závislosti.

Neléčená anorexie může skončit smrtí, tělo neunese nápor diet a nedostatek potravy.

Léčba mentální anorexie

V lehčích formách nemoci se přistupuje k ambulantní léčbě pomocí psychoterapie (kognitivně behaviorální, rodinná, skupinová či individuální). V pokročilých stádiích je nutná hospitalizace na psychiatrickém oddělení, kde se hlídá celkový zdravotní stav pacienta a dohlíží se na správné stravování, aby došlo k přírůstku na váze.

2. MENTÁLNÍ BULIMIE (bulimia nervosa)

Stejně jako anorexie i mentální bulimie se řadí mezi psychické nemoci. Průběh spočívá v nepřiměřené konzumaci jídla až do pocitu na prasknutí, po čemž následují obrovské výčitky svědomí a obavy ze ztloustnutí.

Bulimičky se chtějí snězeného jídla co nejdříve zbavit, proto se často po takovémto záchvatu přejídání nutí zvracet, používají různá projímadla, léky na odvodnění apod.

Oproti anorexii není mentální bulimie na první pohled tolik zřejmá, zatímco anorektičky jsou extrémně vyhublé, bulimičky se pohybují na hranici ideální váhy.

Jaké jsou typické projevy mentální bulimie?
a. záchvaty přejídání následované zvracením, dietou, přehnaným cvičením
b. neustálý strach z tloušťky
c. obavy jíst bez následného užití projímadel, diuretik
d. odsuzování sebe sama po záchvatech přejídání, pocity viny
e. neobvyklé výkyvy hmotnosti
Následky mentální bulimie

I tato nemoc se odráží na psychickém a fyzickém zdraví. Bulimici mívají problémy s kazivostí zubů, což je spojeno s častým zvracením.

Dalšími fyzickými projevy jsou oteklé tváře, suchá kůže, náchylnost k tvorbě podlitin, ochablé svalstvo, bolestivost kloubů, ztráta menstruace, nízký tlak apod. Nezřídka trpí záněty žaludku a jícnu, žaludečními vředy, zvracením krve, zácpou a hrozí také prasknutí žaludku.

Po psychické stránce se objevují deprese a úzkosti, nízké sebevědomí, závislost na lécích, sebepoškozování, poruchy soustředění, výkyvy nálad…

Léčba mentální bulimie

V akutních formách bulimie se přistupuje k hospitalizaci, zaměřené zejména na nápravu metabolického rozvratu a také obnovení správných stravovacích návyků. V mírnějších stádiích nemoci postačí mnohdy vhodně zvolená psychoterapie v psychologické poradně, která bývá doplňována předepsáním antidepresiv, léky potlačujícími zvracení apod.

3. ZÁCHVATOVITÉ PŘEJÍDÁNÍ

Různé definice charakterizují člověka trpícího touto psychickou nemocí jako někoho, jehož celý den se točí pouze kolem jídla – těší se na něj, bojí se, že se neovládne… Princip spočívá v tom, že jakmile se člověk při záchvatu žravosti pustí do jídla, není schopen přestat, a to ani v momentě, kdy už utišil svůj hlad. Skončit jej donutí až pocit nevolnosti, oproti bulimii se však nijak cíleně snězeného jídla nesnaží zbavit.

Jaké jsou typické projevy záchvatovitého přejídání?
a. nakupování velkého množství jídla a jeho tajná konzumace
b. ukrývání se před společností, vyhledávání přátel se stejnou „zálibou“ v jídle
c. proklamování přísného držení diet, ovšem bez viditelných výsledků
d. jídlo používá jako prostředek řešení problémů či k oslavě úspěchů
e. přizpůsobování denního rozvrhu jídlu
Následky záchvatovitého přejídání

Neustálé přejídání vede logicky k přibírání na váze, obezitě a nemocem s ní spojených (diabetes, vysoký tlak, infarkt, mrtvice, rakovina, astma, syndrom dráždivého tračníku…). Přestože menstruační cyklus není nijak zvlášť ovlivněn, vyskytují se problémy s otěhotněním. To vše doprovází deprese, poruchy spánku, problémy s navazováním vztahů, šikana aj.

Léčba záchvatovitého přejídání

Psycholog vychází z předpokladů, které vedly ke vzniku tohoto onemocnění, zkoumá cíle, kterých chce klient dosáhnout.

Podle toho pak zvolí způsob terapie – psychoterapii, léčbu obezity, užívání léků – mnohdy pro větší úspěšnost zvolí psycholog kombinaci různých forem léčby.

Mimo psychologické pomoci je však důležitá spolupráce klienta, který musí změnit své dosavadní stravovací návyky, vést si např. deník o všem, co za den snědl apod.

Jestliže někdo z vašich blízkých, či vy samotní trpíte některou z poruch příjmu potravy, neváhejte a co nejdříve se obraťte na odbornou psychologickou pomoc. Jen tak dokážete svou nemoc zvládnout a vyléčit se.