Chystáte se na autodovolenou s malými dětmi? Pak rozhodně není nejsložitější zabalit kufry a všechny tak nějak šikovně poskládat do auta.
Tím nejnáročnějším, co vás může cestou potkat, jsou nekonečné, vytrvalé dětské otázky typu „Kdy už tam budeme?“ Připravte se na cestu řádně, načerpejte rady u psychologa Václava Mertina z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který poradí, jak dítě na dlouhou „štrapác“ třeba do Chorvatska připravit.
Jak dítě na cestu psychicky připravit? Jak co nejvíce oddálit smršť otázek typu:„Kdy už tam budeme“?
Více než dítě se na cestu musejí připravit rodiče. Jestliže jim navigace ukáže, že mají na cestu plánovat čtyři a půl hodiny, měli by půl hodiny přidat na dítě a půl hodiny na nepředvídané okolnosti.
Jinak budou reagovat podrážděně na každé zdržení způsobené dítětem i na každou jeho otázku, kdy už tam budeme? Pokud jsou při cestě rodiče v pohodě, je větší pravděpodobnost, že ji přenesou i na dítě.
Lépe také snesou kňourání, stížnosti na nepohodlí, žízeň, hlad i nudu i případné zdravotní komplikace.
Měli by mít dostatek vhodného jídla, pití, pro menší děti jsou důležití plyšáci či jiné oblíbené hračky. Dnes je namístě tablet nebo chytrý telefon. V zásobě by měla být i nějaká oblíbená a spíše prohlížecí knížka.
Nepodceňoval bych ani možnosti cestovních her – zejména, když jsou v autě dvě podobně staré děti. Pokud totiž dítě nespí, tak je za nějakou dobu cesty unavené. Zatímco dítě, kterému umožníme svobodnou aktivitu, vydrží neuvěřitelně moc.
Dítě, které omezíme bezpečnostními pásy, je unavené mnohem dřív.
Pokud cestuji v autě déle než deset hodin, jak cestu naplánovat, aby ji dítě i dospělí přežili bez stresu?
Jsou děti, které mají cestování velmi rády. Pro ně je cesta zajímavá a vydrží v pohodě mnohem déle než děti, které necestují rády. Ale i ony potřebují přestávky a to častější než dospělí.
Zejména menší dítě nemá dobrou představu o čase a zpravidla ani dostatek zkušeností s cestou. Dospělý ví, že když už jsou v tomto městě, tak mají polovinu za sebou, a zde jim už zbývají pouhé dvě hodinky.
Dítě žije tady a teď, takže teď ho to otravuje a teď chce zábavu, odpočinek, změnu činnosti.
Zatímco první přestávka na odpočinek může být po více než dvou hodinách, intervaly pro další by se měly poněkud zkrátit. Zatímco dospělý si dá např. kafe, pro dítě je důležitá fyzická aktivita, nejlépe proběhnutí.
Při cestě bych preferoval zpěv, vyprávění veselých historek, společné vzpomínání, u starších dětí hry se slovy, Dospělí by měli být tolerantní, když dítě povídá a povídá.
A když na opakující se otázky jednoduše a bez rozčilování odpoví, ušetří si spoustu energie a nervů.
Pro jak staré dítě je cestování nejhorší?
Pokud nespí, tak pro nejmenší – tedy roční až dvouleté. Je upnuté v sedačce, nemůže se výrazněji pohybovat. Vzhledem k tomu, že je pro něj klíčová volná pohybová aktivita, je omezeno v tom nejpodstatnějším. Navíc se mu ještě nedají vyprávět pohádky. Také už pořád nespí jako kojenec.
Starší už se mnohem víc dokáže zabavit i samo. Pokud se mu nedělá špatně, tak si může prohlížet nebo číst knížky nebo časopis, hrát hry na tabletu či mobilu, můžeme mu vzít nějakou vhodnou cestovní hru.
Jaké zdravotní obtíže mohou dítě nejčastěji potkat?
V letních měsících patrně akutně nejvíc hrozí dehydratace. Samotné dítě na pití nemyslí, musíme mu je pravidelně připomínat a současně dohlédnout, aby se skutečně pořádně napilo. Pití by mělo odpovídat tomu, na co je dítě zvyklé z domova přes rok. Neměli bychom tedy experimentovat s nějakým exkluzivním „prázdninovým“ pitím.
Na druhém místě jsou nevolnosti spojené se zvracením. Překvapit však může tato událost pouze poprvé, nanejvýš podruhé, při dalších cestách je již možné zavést preventivní opatření.
Někdy se použije prášek, jindy lze zvolit příznivější trasu. Vždy je třeba zajistit dostatek čerstvého vzduchu a přestávky. Pozor je třeba dát na klimatizaci, případně otevřené okno. Jakkoli je obé v horku příjemné, může dojít k nachlazení. Přestože je v autě příjemně, větřík pofukuje, žhnoucí sluníčko může rovněž napáchat neplechu.
Odborná spolupráce
PhDr. Václav Mertin
Narozen 1951, absolvent FF UK Praha, obor psychologie, 1975. Věnuje se psychologickému poradenství pro rodiče dětí a dospívajících při vzdělávacích a výchovných problémech.
Pomáhá při vstupu dítěte do mateřské nebo základní školy, věnuje se specifickým poruchám učení, ADHD, volbě vzdělávací cesty, problémům v komunikaci rodiny a školy, domácímu vzdělávání, komplikacím u dětí při rodinných nesnázích, v období rozvodu a po rozvodu a během střídavé péče.
Je autor a spoluautor celé řady publikací mj. Testování inteligence, Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika, Lehké odchylky ve vývoji dětí, Psychologie pro učitelky mateřské školy…
Připraveno ve spolupráci s Dino Toys
Cestování s dětmi – rady a tipy jak se připravit na cestu
Cestování s dětmi bývá mnohdy velmi náročné a vyčerpávající. Tím spíše v letních parnech, kdy venkovní teploty dosahují k 30°C se nám může stát, že se nálada např. v automobilu, kde cestují malé děti blíží k nule. Zapřemýšleli jsme za Vás, co všechno podniknout nebo sbalit, aby nám cestování uteklo a to bez zbytečného stresu a nervů.
Dovolená s dětmi – příprava na cestu
Volný čas hodlá řada z nás trávit s dětmi na dovolené. Je jedno zda se vydáme k moři, na lyže nebo budeme poznávat kouty naší země, otázky si pokládáme všichni stejné.
Pokud už máme vybrané místo, kde chceme dovolenou strávit, přemýšlíme, jak tam pojedeme.
A hned se vynoří spousta dalších otázek: Zvládneme to? Co všechno potřebujeme? Jak zabavit prcka při dlouhé cestě autem? Co když se budou děti v letadle bát?
Jedno je však zcela jisté. Tím nejdůležitějším nejen na cestách, je dobrá nálada. Budeme-li mluvit o plánované dovolené s dětmi s nadšením a s tím, že se na ni těšíme, určitě budou naše pocity sdílet. V pohodové a uvolněné atmosféře vše proběhne lépe a my se tak budeme domů vracet s krásnými zážitky.
Samotné cestování bývá obvykle náročné, tím spíše cestujeme-li s malými dětmi. Rozhodně je důležité se řádně připravit a nenechávat nic náhodě.
Vypravit se na delší cestu doporučujeme s dítětem starším 2,5 měsíců. Průběh trasy musí být věku dítěte přizpůsoben, děti potřebují dostatek spánku, klid a pravidelný rytmus. Mysleme na to, že děťátku, obzvláště do tří let, klimatické změny nikterak neprospívají.
Vyzkoušejte…
Pokud na děti působí příliš mnoho nových podnětů, mohou být nervózní a mrzuté. Než se vydáte poznávat nová místa, zkuste si společně sednout a povídat si nad obrázky cíle vaší dovolené. Povězte jim, co budou mít možnost vidět a co vše můžete prožít.
Chystáte-li se absolvovat delší trasu, můžete si „nanečisto“ zkusit, co taková cesta obnáší. Vydejte se například za babičkou, alespoň zjistíte, jak to vše váš malý drobeček zvládá. Navíc budete mít příležitost některé drobnosti vyladit.
Co udělat než vyrazíme na dovolenou?
Nepodceňte přípravuPokud cestujeme s dětmi, je bezpodmínečně nutné již předem vybrat destinaci ubytování a dopravní prostředek. Ověřte si důvěryhodnost cestovní kanceláře, s kterou chcete cestovat a vybírejte místa, kde jsou děti vítanými návštěvníky. V dnešní době už lze využít služeb cestovních kanceláří, které se specializují na dovolené rodin s dětmi.
V případě ubytování je rozhodně pohodlnější pokoj či apartmán s vlastní kuchyňkou a sociálním zařízením. Při výběru se zaměřte také na vybavení areálu, takový dětský bazén, hřiště nebo možnost zapůjčení např. dětské stoličky a postýlky se rozhodně hodí.Pokud jde o cestovní doklad dítěte, tak již nelze mít dítě mladší deseti let zapsané v pase rodičů. Od 1. července 2011 je možné dětem mladším deseti let vydat pouze cestovní pas.
Myslete na zdraví
Pokud před sebou máme delší trasu a je jedno jestli po České republice nebo do zahraničí měli bychom mít na paměti základní léky. V případě potřeby nesmíme zapomenout na léky proti alergii.
Dítěti byste měli uzavřít cestovní pojištění a poradit se o delší cestě s pediatrem. Za zvážení určitě stojí očkování obzvláště při návštěvě exotických či rozvojových zemí.
V takovém případě by mělo být samozřejmostí očkování proti žloutence typu A či B.
Jaký dopravní prostředek zvolit?
AutoPro krátkou až střední vzdálenost je auto nejvhodnější. Hlavní výhodou je, že průběh cesty můžeme přizpůsobit potřebám drobečka. Pro děti je ideální vyrazit k večeru, aby mohly v průběhu cesty spát. V takovém případě jim cesta alespoň
rychleji uteče a nebude tolik prostoru pro nudu. Přestávky je dobré si naplánovat dopředu. Vyhneme se tak stresu. Na krátkou desetiminutovou přestávku, při které by mělo mít děcko především možnost volného pohybu, zastavte každou hodinu. Po třech hodinách zastavte na delší dobu, budete se při řízení více koncentrovat. Důležitá je regulace teploty a přísun čerstvého vzduchu. Na prvním místě je především bezpečnost a zdárný příjezd do cílového místa dovolené. Proto by měla být samozřejmostí dětská autosedačka. Vždy než vyrazíte na cestu, zkontrolujte, zda je dětská bezpečnostní sedačka správně nainstalována a zda pás zacvakl.Na druhou stranu je dítě v autosedačce dlouho připoutané v malém uzavřeném prostoru, takže sedí-li jeden z rodičů vzadu s ratolestí je to ideální. Máme tak možnost často komunikovat a zpříjemnit si cestu různými hrami. Nikdy nepokládejte tvrdé nebo ostré předměty na zadní plato auta. Při prudkém zabrzdění by předměty mohly spadnout na dítě a poranit jej. Vlak a autobusPokud není vlak přeplněný, snášejí ho děti většinou dobře. Vlak nabízí volnost pohybu. Bezesporu vyjde tato cesta levněji a vy se ještě navíc můžete naplno věnovat děcku. Nemilé jsou někdy hygienické podmínky, tak nezapomeňte do batůžku přibalit čistící vlhčené ubrousky.Dálkový autobus není příliš vhodný hlavně z důvodů malého počtu zastávek a také zde chybí možnost zajistit přiměřenou teplotu a čerstvý vzduch. LetadloCestování letadlem je bezesporu vhodné hlavně na dlouhé vzdálenosti. Důležité je připravit děti na nepříjemný pocit během vzletu a přistání. Tento pocit je způsoben přetlakem ve středním uchu. Zmírnit tento projev můžete bonbónem nebo žvýkačkou. Kojence je vhodné při vzletu a přistání vzbudit a nakojit ho či mu dát napít z lahve. Suchý vzduch v letadle přispívá k dehydrataci, proto během celého letu poskytujte malému výletníkovi dostatek tekutin.
Cestovní nevolnost
Cestovní nevolnost neboli kinetóza se vyznačuje pocity na zvracení a většinou se projeví již během první jízdy.
Nevolnost poznáme podle náhlého zblednutí, zrychlenému dýchání, točení hlavy, studeného potu, bolesti břicha a zvýšené tvorbě slin. U kojenců bývá patrný neklid a pláč.
Pokud zachytíte tyto signály, je dobré ihned zastavit, nadýchat se čerstvého vzduchu a projít se. Do té doby se alespoň snažte o plynulou jízdu a držte dítě za ruku.
Před delší cestou je již dobré vědět, jak dítě snáší cestování nejlépe. Nevolnost zhoršují zrakové vjemy, proto je lepší za jízdy nečíst a nekoukat z okna na ubíhající krajinu.Jako první pomoc můžete použít navlhčený ručník na osvěžení. Po ruce je dobré mít sáčky na zvracení.Po konzultaci s lékařem je možné použít preventivní léky na cestovní nevolnost. Tabletky jsou k prodeji i bez lékařského předpisu. Je lepší mít jejich účinky na dítě již předem vyzkoušené, abychom věděli s jakým časovým předstihem je podat.
Ochrana před horkem
Stínítka na okna Pitný režimKlimatizované auto (s klimatizací velice opatrně, hrozí nachlazení)Pohodlné oblečení z přírodních materiálůOsvěžování mokrým ručníkem nebo vlhčenými ubrouskyPOZOR !!! Nikdy nenechávejte svou ratolest samotnou v uzamčeném autě !!!
Co vzít určitě sebou?
Kromě důležitých věcí, které uvádíme níže, nemohou maminky a malé slečny dozajista zapomenout doma své šperky a ozdůbky. Aby nedošlo k nějakým ztrátám či poškození, přečtěte si a inspirujte se, jak sbalit šperky na cesty jednoduše a bezpečně.
A co dále přibalit?
Láhev s vodou nebo neslazeným čajemSvačinu (nejlépe nakrájené ovoce nebo zelenina, sušenky bez čokolády)Pro malé děti dudlík, jednorázové plenky, bryndáčekOblíbenou hračkuVlhčené ubrouskySuchý i mokrý ručníkNáhradní oblečeníCestovní lékárničkaLáhev s převařenou vodou, popřípadě sterilizátor na lahve a ohřívač lahvíZábavu na cestu (knížka, hry, plyšák)Pití a jídlo na cestuV průběhu celé cesty, ale i dovolené důsledně dbejte na pitný režim. Nespoléhejte, že se vaše ratolest přihlásí o pití sama. Obzvláště v letních měsících je potřeba pít častěji a nejenom tehdy když máme žízeň. Ideální je neslazený čaj nebo neperlivá voda.Na cestu berte pouze trvanlivé potraviny, protože v teple se většina jídla rychleji kazí. Do krabiček můžete nakrájet omyté ovoce nebo zeleninu. Berte jen takovou stravu, na kterou je dítě zvyklé a která mu chutná. Pro doplnění energie mějte například sušenky bez čokolády. K jídlu rovnou přibalte papírové a vlhčené ubrousky.
Oblečení na cestu
Ideální je pohodlné, volné a hlavně prodyšné oblečení z přírodního materiálu. Zvažte i výběr barev, nevhodné jsou pestrobarevné nebo černé svršky. Hodit se bude i náhradní oblečení, alespoň tričko. Kvalitní boty nejlépe s plnou špičkou a lehká pokrývka hlavy by měly být samozřejmostí.Pojedete-li přes noc, mějte připravenou lehkou deku, polštářek a oblíbenou hračku.
Cestovní lékárnička
Obsah cestovní lékárničky je dán délkou, místem pobytu a zdravotním stavem účastníků.
Pravidelně užívané lékyLéky na snížení teploty (například ibuprofen) Kapky proti kašli a rýměOční kapky (v případě podráždění vodou nebo sluncem)Desinfekce na drobné odřeniny, náplast, obinadla, gázaPanthenol (na zklidnění pokožky v případě spálení sluníčkem)Léky pro případ průjmového onemocnění (živočišné uhlí)Repelent proti hmyzuPřípravky pro zklidnění kůže v případě poštípání hmyzemLéky proti alergii (v případě potřeby)Opalovací krémy s vysokým faktorem
Zábava na cesty
Pokud cestujete autem, máte jednu velikou výhodu, můžete vzít tolik věcí, kolik uvezete. Rozhodně nebudete litovat, pokud si zábavu pro vaši ratolest, alespoň trošku promyslíte a naplánujete. Zabalte s sebou oblíbené a osvědčené hračky, ale i nějaká překvapení. Když se pak mrňousek začne nudit, můžete vytáhnout novou hračku, plyšáka nebo například hlavolam.
Důležité je vyndávat tyto novinky postupně.
Pokud už je vaše dítko trochu větší, pořiďte mu kapsář, který umístíte zezadu předního sedadla. Bude tak mít po ruce všechno, co se může hodit (knížku, hračku, kapesníky). Vezměte mp3 přehrávač, discman nebo přenosný DVD přehrávač, kde mohou děti poslouchat nebo dokonce sledovat například svou oblíbenou pohádku.
Hry na cestu
Vyzkoušejte některé naše tipy :Cestovní abecedaÚkolem je ukazováním postupně posbírat objekty, jejichž název začíná písmeny celé abecedy. Sbírat je musíte ve správném pořadí, přesně tak jak jdou po sobě písmenka abecedy. „A“- auto, „B“- barák, „C“- cesta…atd. Pro usnadnění hry můžete používat názvy z cedulí nebo ukazatelů.
- Teď!
- Hádejte, co vidím
- Kdo jsem
- Viděl jsem z okna
- Společný příběh
- Odhad času
- Kdo první uvidí…
- Počítejte
Zvolíte si zřetelný objekt, který je již na dohled.
Zavřete oči a až si budete myslet, že právě míjíte daný objekt, řekněte teď! Pokud jste hádali správně, získáváte bod.Toto je hra i pro ty nejmenší. Hodit se může, když čekáte na železničním přejezdu nebo na semaforech. Jeden z hráčů si vybere objekt, který vidí a řekne „hádejte, co vidím zeleného/červeného?“ Ostatní se rozhlížejí kolem a hádají.
Jeden z hráčů si myslí nějakou známou osobu, pro malé děti nejlépe z jeho blízkého okolí. Druhý se pomocí otázek, na které lze odpovědět pouze ano/ne, snaží zjistit, o koho se jedná. Například „Jsi muž?“ nebo „Máš dlouhé vlasy?“ apod. Pokud uhádne, získává bod a může si myslet další.Jeden hráč začne popisovat co viděl: „Z okna jsem viděl/a pána s pejskem.
“ Druhý hráč zopakuje a přidá, co viděl on: “ Z okna jsem viděl/a pána s pejskem a lavičku.“ Další hráč vždy zopakuje celý dosavadní seznam a přidá, co viděl. Kdo zkazí, má ještě jeden pokus. Při druhé chybě hráč prohrál.Na vymýšlení příběhu se podílejí postupně všichni účastníci.1. možnost: každý přidá jen jedno slovo.2. možnost: každý mluví po určený čas3.
možnost: každému z hráčů je přidělen jeden předmět, který máte u sebe (peněženka, klíč, jablko). Hráč pak tento předmět musí použít ve své části příběhu.1. možnost: Jeden hráč hlídá čas na hodinkách a druhý se snaží odhadnout, za jak dlouho auto ujede zvolený počet kilometrů (např. 5 – 20). Zapíšeme odhady hráčů.
Po ujetí vzdálenosti vyhlásíme vítěze, který byl skutečnému času nejblíže. Ve vlaku nebo autobuse můžete odhadovat čas mezi zastávkami.2. možnost – odhad pěti minut: Hráči se snaží uhádnout, kdy od signálu uplyne 5 minut. Jeden hráč sleduje hodinky, zaznamená odhady a následně určí vítěze, který byl svým tipem nejblíže skutečnosti.
… modré auto, věž, psa, vlak, letadlo, plešatého řidiče v protijedoucím autě?Při dlouhých cestách můžete zkusit počítat, kolik aut v protisměru kolem vás projelo (můžete přidat i barvu: kolik zelených aut), kolik dopravních značek míjíme (v daném úseku).
TIP! Kočárek se bude hodit
Kočárek typu golfové hole určitě oceníte a to i v případě, že doma ho již nepoužíváte. Golfové hole lze použít zhruba od doby, kdy se dítě dokáže samo pohybovat, samo sedí, chodí bez opory a běhá.Je skladný a lehký, takže se hodí na cestu hromadnými dopravními prostředky, ale i na dovolenou autem. Mrňousek si na výletě určitě chvilku rád odpočine.
S kým můžeme vyrazit?
Někteří možná přemýšlí, zda vzít sebou na dovolenou babičku a dědu. V případě, že se stýkáte celoročně a hlídají vám vaše ratolesti, zaslouží si dovolenou spíše bez dětí. Pokud se moc nevídáte a chcete utužit rodinné vztahy zvažte, zda společné prožití dovolené je ten správný způsob.
Mějte při rozhodování na paměti, že na obou stranách bude potřeba velká míra tolerance a vzájemného pochopení.Když se rozhodnete vzít babičku a dědečka s sebou, neměli byste automaticky počítat, že se o děti budou starat oni. V tom případě už by to pro ně nebyla dovolená.
Dovolená s tatínkemPsychologové se shodují, že v každé rodině by měla být společná dovolená samozřejmostí. Tam kde se tatínkové vydávají s kamarády na výlety a maminky jezdí s dětmi k moři, není něco v pořádku. Vždyť právě na dovolené máme na děti více času a vytvářejí se zde rodinné rituály.
Obzvláště tatínci nemají v průběhu roku na prcka příliš času a prázdniny jsou ideální příležitostí, jak vše dohnat. Jak pro děti, tak pro tatínky to bývá silný zážitek. Naši potomci, alespoň vidí, že věci mohou probíhat jinak a přesto vše funguje tak jak má. Děti často říkají, že maminka je úžasná, ale s tátou je větší sranda.
Majitelé penzionů u nás potvrzují, že stále více tatínků, se na dovolenou s dětmi vydává. Když se domluví a vyrazí v partě je to ještě lepší, děti jsou tak mezi vrstevníky, což je super. Méně časté už však bývá, že by taťkové všechno zařizovali sami, počínaje ubytováním a balením věcí konče.
Určitě je dobré si alespoň trochu naplánovat program dovolené a počítat s každým počasím. Plán vytvořte tak, aby odpovídal věku dítěte. Něco jiného bude bavit předškoláka a něco zcela jiného puberťáka. Neměly by však v průběhu padat poznámky typu: to je bez maminky pohoda, nikdo nás nepeskuje.
Pro děti je skvělé vidět, jak i taťka umí přichystat snídani nebo přeprat špinavé kraťasy. Nejcennější je společně strávený čas. Ideální ubytování pro tatínkyTaťkové, kteří již s dětmi nějakou výpravu podnikli, se shodují, že sehnat ubytování, kde nebude vadit trochu toho dětského křiku je poměrně těžké.
Navíc bývá hodně náročné sehnat ubytování například pouze na čtyři noci. V nabídce jsou převážně týdenní turnusy, ale jsou i výjimky. A to ani většinou nebývají tatínkové nikterak nároční, stačí točené pivo, chápavý majitelé a dětské hřiště. Škoda je, že většina zařízení nemyslí na slevy pro otce s dětmi. Dokonce ani jedna cestovní kancelář nemá žádný cenově zvýhodněný balíček pro tátu s dětmi. Tak dost teorie a hurá za dobrodružstvím!
Přejeme šťastnou cestu a spoustu krásných zážitků!
14.3.2019
Dopravní expert radí: Jak se připravit na dlouhou cestu na dovolenou
Nejvíce nás na dlouhé cestě ohrožuje únava
Únava vede ke snížení pozornosti, prodlužuje reakční doby. Rovněž tak zhoršuje paměť a úroveň zpracovávání informací, má negativní vliv na koordinaci provádění příslušných úkonů. Obecně pak klesá ochota vykonávat potřebné úkony, komunikace řidiče s okolím se zhoršuje. „Vliv únavy je srovnatelný s působením alkoholu ve výši až jednoho promile v krvi.
To s sebou nese mj. až sedminásobně vyšší pravděpodobnost zavinění dopravní nehody. Nepřekvapí, že se únava významně podepisuje na statistikách dopravní nehodovosti. Má na svědomí až 10 procent všech dopravních nehod, na dálnicích se jedná až o 20% podíl.
Až dvacet procent nehod profesionálních řidičů je přičítáno právě jejich únavě,“ říká Roman Budský z Platformy Vize 0.
Vražedný mikrospánek – jev nikoliv vzácný
Mikrospánek trvá zhruba 3 až 15 sekund. Během této doby člověk nevnímá žádné vnější podněty. Podle britského ministerstva dopravy je příčinou až 20 % dopravních nehod, ke kterým dojde při jednotvárné jízdě na hlavních silničních tazích. Alarmujících 45 % řidičů a 22 % řidiček přiznalo, že někdy za volantem usnuli.
Mikrospánek zpravidla neudeří z čistého nebe. Před jeho nástupem řidiči pociťují zvýšenou únavu a dokonce ospalost, mají problémy s koncentrací. Jejich oční víčka klesají, šoféři začínají ztrácet kontakt s realitou.
Na vnější podněty reagují zpomaleně, hůře zpracovávají potřebné informace, hůře se orientují ve složitějších dopravních situacích. Bohužel však tyto varovné příznaky řadu řidičů neodradí od další jízdy.
Podle německé Rady pro bezpečnost silničního provozu (DVR) je 45 % řidičů přesvědčeno, že jsou schopni se s příznaky únavy během jízdy vypořádat, 43 % si je jisto, že bezpečně rozeznají okamžik, kdy by mohl udeřit spánek. A celých 17 % pokračuje v jízdě navzdory pociťované silné únavě.
Během mikrospánku může neřízené vozidlo ujet stovky metrů. Zdřímnutí si za volantem po dobu 3 sekund při rychlosti 90 km/h znamená, že vozidlo ujede bez řidiče celých 75 metrů. Během nich může vybočit do protisměru, kde protijedoucí šofér nebude mít příliš šancí těžkému střetu zabránit.
Rovněž tak si to může neřízený automobil namířit doprava, vyjetí ze silnice v plné rychlosti rozhodně nezůstane pro posádku bez závažných následků. Ovšem mikrospánek může být smrtelně nebezpečný i na dálnici. Během 15 sekund při rychlosti 130 km/h ujede neřízený vůz ohromujících 540 metrů.
Rozhodně se nevyplatí počítat s tím, že mikrospánek bude považován v případě zavinění nehody za polehčující okolnost. Ba právě naopak. Při posuzování míry zavinění bude nesporně přihlíženo k tomu, že nastupující únavu je schopen každý řidič včas rozpoznat a podle toho se i zachovat. Přesto však až pětina řidičů usedá za volant, ačkoliv se cítí být unaveni.
U řidičů kamionů se pak jedná až o 40 procent z nich. Statistiky nehod jsou však neúprosné. Jedna nepovedená jízda může trvale změnit život mnoha lidí.
Recepty, které zaručeně nefungují…
Mezi řidiči kolují tzv. zaručené recepty, jak se udržet za volantem fit. Jejich účinek však nebývá nijak zázračný. Tak třeba krátké otevření oken vozidla za jízdy může vzduch v kabině osvěžit, účinek je ale velmi slabý a krátkodobý. Vypití kávy či jiného nápoje s obsahem kofeinu účinkuje jen chvíli. Někteří řidiči jsou přesvědčeni, že dovedou únavu přemoci vůlí.
Bohužel ani to není pravda. Při delším přepínání může vystavit tragický účet nehoda vlivem mikrospánku. Poslech hlasité hudby také nepatří mezi osvědčené prostředky, navíc řidiče ve zvýšené míře rozptyluje. A kouření za volantem? Určitě nelze doporučit.
Okamžitý účinek je v podstatě nulový a navíc se velmi rychle dostaví unavující vliv zvýšené koncentrace kysličníku uhelnatého v krvi řidiče.
… a co lze naopak doporučit
Nezastupitelnou roli při prevenci nehod pod vlivem únavy sehrávají pravidelné krátké přestávky. Řekněme po dvou hodinách jízdy. Dozajista to ocení i spolucestující. Vybrat je třeba vhodné – tedy klidné a bezpečné – místo. Všichni by měli vystoupit z vozidla, protáhnout se, něco drobného sníst a doplnit potřebné tekutiny.
Určitě nezapomínejme ani na pořádné provětrání kabiny vozidla. Pokud to je jen trochu možné, řidiči by se za volantem měli vyměnit. V opačném případě šoférovi nezaškodí krátké zdřímnutí si. Řekněme na 15 až 20 minut. Pokud se spánek ne a ne dostavit, nervozita není namístě. I krátká maximální relaxace může být velmi osvěžující.
- Na pozoru by se měli mít i motocyklisté
- Únava následkem nedostatečného spánku je nebezpečná nejen pro řidiče automobilů, ale i pro motocyklisty. Francouzská Nadace VINCI Autoroutes zveřejnila zjištění, ke kterým došli specialisté dvou vyskokých škol, konkrétně l’Institut de recherche biomédicale des armées (IRBA) a Centre du sommeil et de la vigilance de l’Hôtel-Dieu, Université Paris Descartes:
- Již po 50 minutách jízdy významně narůstá výskyt řidičských chyb motorkářů. Konkrétně se jedná o následující zjištění:
- 14x se zvyšuje riziko pádu ze stroje
- 2x vyšší je riziko, že motocyklista překročí maximální povolenou rychlost jízdy
- 2,6x vyšší je výskyt změny pozice stroje v jízdním pruhu
- 2x se zvyšuje pravděpodobnost nepovoleného přejetí podélné čáry, to trvá 3x déle než u neunaveného řidiče
- 1,5x vyšší je pravděpodobnost, že řidič projede červenou na semaforu, zapomene dát blinkr
- Romana Navarová