Less mít doma zahradě nebo koupit všechny druhy ovoce a zeleniny v organickém trhu, je téměř nemožné nebýt ve styku s chemickými látkami používanými ve velké míře zemědělským odvětvím .pesticidy, společně s voskem a leštění, aby naše potraviny téměř umělé materiály.
v následujícím článku se budeme vysvětlovat, jak odstranit tyto externí procedury před jídlem své ovoce a zelenina
Co jsou pesticidy a jaké jsou jejich účinky
- Předtím, než se učíte, jak umýt a dezinfikovat své přírodní produkty, musíme vysvětlit, proč je to nezbytné. > Pesticidy jsou pro chemických nebo biologických kanály, které se používají na ovoce a zeleninu
- , aby byly chráněny před hmyzem, plevele a chorob. Mohou se zdát nutné, ale většina z těchto výrobků obsahují vysoce toxické pro člověka lidé, jako organických sloučenin fosforu používaných v zemědělství ve Spojených státech
- Čtěte také :. 8 zajímavých nápadů na Neztrácejte ovoce a zeleniny
pesticidy jsou také používány na obilovinách jako je pšenice nebo rýže, ale také květiny, bavlna a na trávníku.
- nejběžnější způsob, jak se dostat do kontaktu s pesticidy je bezpochyby spotřeba ovoce a zeleniny
- Potom jíst živočišné maso krmené zpracovanými mouky a žít poblíž míst pro aplikaci pesticidů nebo pracovat s
- . pesticidy, které zasahují do soukromých domech jsou velmi nízké, je stále obtížné zjistit účinky těchto produktů
, ale mezi příznaky otravy pesticidy zahrnují :.
Nevolnost
- bolesti břicha
- průjem
- závratě
- mdloby
- a pocit zmatenosti
- poruch paměti
- dýchací potíže
- kožní onemocnění
- nechtěné potraty
- rakoviny
- Parkinsonova choroba
- vady
- z hyperaktivity a nepozornosti u dětí
- je seznam těch nejzranitelnějších účinky pesticidů a jiných přípravků na ochranu rostlin:
zárodky
- miminka
- dětské
- teenage
- těhotné nebo kojící
- plodné ženy
- The „špinavý tucet „: Produkty, které obsahují nejvíce pesticidů
Podle toho, co nám průvodce říká insekticidy v rostlinných produktech,
existují druhy ovoce a zeleniny, které jsou léčeny více toxických látek. Pracovní skupina pro životní prostředí (autor této studie) doporučuje vyhnout nákupu těchto výrobků v neorganické supermarket
- jablka celer
- papriky
- V
- broskve nektarinky
- Mills
- hrozny
- špenát
- salát
- The
- okurky borůvky
- brambory
- Jako by to nebylo vše, je doporučeno snížit naši spotřebu fazole, zelené fazole a zelí.
a reverzní,
je alespoň pesticidů naložené potraviny mohou být konzumovány intenzivněji Mezi ně patří :.
- cibule kukuřice
- ananas
- THE právník
- hrách
- chřest
- V
- mango lilky
- The
- kiwi meloun
- grapefruitů
- meloun
- houby
- Commen t odstranit pesticidy z vašeho jídla?
Možná jste viděli v místním supermarketu mají mýdlo „zvláštní“ dezinfikovat ovoce a zeleninu
Účinnost těchto výrobků je absolutně není vědecky prokázána.
Chcete-li se zbavit svůj výrobek půdy nebo zárodků, které mohou obsahovat, doporučujeme používat čistou vodu.
Větrání tříd pod vodou je efektivnější než ponoření do vodní nádrže. Použijte tuhý kartáč může být také dobrý nápad.
- Ale když mají určitý druh ochranného vosku na své kůži, i kartáč není to úplně odstranit.
- Vosk použitý na ovoci a zelenině, zejména na rajčata a jablka, které jim dávají lesklý vzhled, není pesticid, ale není bezpečný.
- I když si dáte jídlo pod voda zůstane pevně zahnutý a skončí konzumaci.
- nepoužívejte na mytí nádobí nebo neutrální mýdlo dezinfikovat své ovoce a zeleniny
. nedoporučujeme ani z používat prádlo. Zde jsou některé zajímavé recepty, které vám pomohou zbavit pesticidů
dezinfekčního octa, jedlé sody a citronem
Jakmile jdete na nákup, doporučujeme umýt potraviny před umístěním lednice nebo v různých nádobách, které používáte
Naše první recept, jak toho dosáhnout, je velmi jednoduchá a efektivní.
Ingredience
1/4 jablečný ocet nebo bílé cup (62 ml)
- 1 šálek vody (250 ml)
- 2 polévkové lžíce jedlé sody (20 g)
- Příprava
v láhvi s postřikem, nalít ocet a vodu
- poté přidejte jedlé sody a čerstvě vymačkané citronové poslední.
- Uzavřete uzávěr dobře. míchat
- této směsi mnutí ovoce a zeleniny se štětcem použít.
- dezinfekční grapefruit, jedlá soda a ocot
Zde je další velmi zajímavá a snadná volba i Chcete-li vyčistit vaše jídlo, jakmile se dostanete vaše běží
Složení :.
20 gramů esenciálního oleje z grapefruitu
- 1 šálek vody (250 ml)
- 1 lžíce pečení hydroxidu sodného (10 g)
- 1 šálku bílého octa (250 ml)
- Příprava
v láhvi s postřikem, záměsové vody a octa
- Přidat jedlá soda a nalít grapefruit silice (najdete v přírodních obchodech)
- Zavřete víčko a můžete používat svůj Sanitizer
- Přečtěte si také:.? Proč je jedlá soda efektní složka
the dezinfekční prostředek s citronem a octem
Tento recept obsahuje méně přísad než předchozí dvě, ale to není o nic méně účinná
je ideální k čištění ovoce a zeleniny, pokud nemáte příliš čas
Složení:
1 šálek octa (250 ml)
- 1 lžička citronové šťávy (10 ml)
- 1 t asse voda (250 ml)
- Příprava
Ve spreji, nalít vodu a ocet
- Dobře promíchejte a přidejte citrónovou šťávu.
- Zavři láhev a agitez- dobro. Tuto směs můžete nechat v chladničce.
Negativní důsledky použití mikrovlnné trouby Výzkum týkající se používání domácích spotřebičů tak populárních v domácnostech po celém světě, zejména ve velkých městech, je četný , Studie ukázaly, že pravidelné používání představuje velké zdravotní riziko. Zde jsou negativní účinky použití mikrovlnné trouby v tomto článku Jak funguje mikrovlnka? (Dobré návyky) 
Rakovina slinivky, aby se stala druhou nejnebezpečnější rakoviny na světě Rakovina pankreatu je v posledních letech stále důležitější. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je již mezi 5 nejnebezpečnějšími rakovinami na světě, za rakovinou plic, rakovinou prsu, rakovinou žaludku a kolorektálním karcinomem. Podle studie publikované v časopisech jako je Science Daily, Rakovina pankreatu by se mohla dostat na druhé místo tohoto katastrofického stupně v roce 2030. (Dobré návyky)
Bioseriál 2 – Pesticidy v potravinách
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Ten pojem je všem dobře známý a všichni ho už mnohokrát slyšeli. Co vlastně pesticidy jsou, většinou víme jen přibližně, a že s nimi není všechno úplně v pořádku, to také spíše jen tušíme.
K čemu jsou dobré a čím škodí? Máme se jich vyvarovat, nebo je můžeme ignorovat? Je jejich používání nezbytné, nebo se bez nich obejdeme? Jak si na tyto otázky odpovíme, záleží z části na každém z nás.
A také na tom, co se o pesticidech dozvíme. Pojďme si o nich něco přečíst.
1. Co jsou to pesticidy?
Pesticidy jsou přípravky určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných “škůdců”, v zemědělství se používají zejména k ochraně rostlin a skladových zásob.
Podle toho, na koho nebo na co jsou jejich účinky namířeny, je dělíme na herbicidy určené k hubení plevelů (používají se i mimo zemědělství – na zahrádkách, v parcích apod.
), insekticidy k likvidaci hmyzu, fungicidy na ochranu před houbovými chorobami (ošetřují se rostliny, skladované potraviny i skladovací prostory), rodenticidy k hubení hlodavců a řadu dalších.
První syntetické pesticidy se objevily v 19. století, ale jejich masivní rozvoj přišel až v polovině 20. století.
S nástupem levné a dostupné energie, těžké mechanizace a rozvojem umělých pesticidů a hnojiv nastalo po 2. světové válce období intenzivního zemědělství.
Tento způsob hospodaření usiluje především o produkci velkého množství co nejlevnějších potravin. Běžně prodávané potraviny pocházejí právě z intenzivního zemědělství.
2. Používání pesticidů v běžném zemědělství
V zemědělství je aktuálně registrováno a povoleno asi 1500 různých účinných látek. Každý rok se ve světě spotřebuje 2 – 25,5 milionu tun pesticidů. Nejvíce z nich je použito v USA, v západní Evropě a v Japonsku.
Roční spotřeba pesticidů v České republice je okolo 5 tisíc tun (vždy se počítá množství použité účinné látky, když použijeme 1 kg prostředku, kde účinná látka tvoří 2 %, použili jsme 20 g pesticidu).
Patříme k zemím, kde je spotřeba pesticidů spíš nižší, přesto je to však 1,7 kg pesticidů na hektar zemědělské plochy ročně.
Pesticidy se nepoužívají jen při pěstování potravin. Konvenční bavlna je jednou z nejvíce chemicky ošetřovaných rostlin vůbec. Bavlna zabírá 4 % světové zemědělské půdy, ale na její pěstování padne 10 % všech používaných pesticidů (v rámci insekticidů je to do konce 25 %).
3. K čemu jsou pesticidy dobré?
Pesticidy vysloveně nezvyšují zemědělskou produkci, to dělají např. hnojiva. Úkolem pesticidů je omezovat ztráty způsobené chorobami a škůdci a snižovat tak náklady, které by jinak musel zemědělec vynaložit na dražší strojovou nebo ruční práci.
Uvádí se, že konvenční zemědělství provozované současnými metodami by bez pesticidů přišlo o 40 % produkce (u obilovin je to asi 30 %, zatímco u zeleniny 50 % a u ovoce dokonce 75 %). To jsou obrovská čísla, která zdánlivě říkají, že bez pesticidů to nejde. Jenže v moderním konvenčním zemědělství pesticidy prostě jen nahrazují dražší lidskou práci a zjednodušují zemědělské postupy.
Úspora práce a peněz je však vykupována dlouhodobým poškozováním životního prostředí, ničením půdy a velmi pravděpodobně také zhoršeným zdravím lidí.
4. Jaký je vliv pesticidů na zdraví?
Při schvalování se každá účinná látka vyhodnocuje z hlediska možných zdravotních nebo ekologických rizik. O účincích jednotlivých látek tedy jakousi představu máme. Přesto se opakovaně stává, že na zdravotní hrozbu nebo negativní dopady přijdeme až po mnoha letech nebo desetiletích, kdy je látka v oběhu.
V poslední době se hodně mluví o glyfosátu, který patří k nejpoužívanějším herbicidům (v ČR se ho spotřebuje 900 tun ročně) a jehož užívání je také spojeno s pěstováním geneticky modifikovaných plodin.
Letos byl glyfosát vyhodnocen Světovou zdravotnickou organizací jako pravděpodobný karcinogen, zakázán nicméně není.
Sami odborníci však říkají, že největší problém je ještě někde jinde, a to v tzv. koktejlovém efektu. Životní prostředí i my sami jsme vystaveni mnoha chemickým látkám najednou.
Přestože pesticidy konzumujeme v množstvích, která jsou označována za neškodlivá, dohromady mohou vytvářet pro naše zdraví “výbušné” směsi s mnohem negativnějším účinkem.
Nevíme, jak tyto látky spolupůsobí, nemáme k dispozici metodu, která by to dokázala posoudit.
Co víme, je skutečnost, že u lidí, kteří s pesticidy přímo zacházejí, je prokazatelně vyšší riziko kožních, nervových, dýchacích a psychických onemocnění. To se týká hlavně zemědělců a v určité míře i lidí žijících ve venkovských oblastech, kde se pesticidy aplikují.
S pesticidy jsou spojovány např. různé typy rakoviny, narušení nervové a hormonální soustavy, vrozené vývojové vady, narušení mužské i ženské plodnosti a poruchy imunity včetně alergií a autoimunitních onemocnění. Obzvlášť citlivé jsou malé děti, těhotné ženy nebo starší a nemocní lidé.
Důvodů k ostražitosti je tedy dost.
5. A vliv na životní prostředí?
Při ošetřování plodin na polích jsou pesticidy zasahováni i živočichové, kterým jed nebyl určen (např. včely). Po aplikaci pesticidy často unikají do vody, do vzduchu a do půdy.
V půdě likvidují důležité půdní organismy, což vede k drastickému snížení úrodnosti.
Také množství pesticidů ve vodě je dnes považováno za rizikové, mnohé řeky tekoucí v nížinách obsahují pesticidy v množství několikanásobně přesahujícím doporučené limity.
Odborníci bijí na poplach, jak zdevastovaná je půda na českých polích. Běžný zemědělec otevřeně říká, že si pronajme pozemky na 10 nebo 15 let a je mu zcela jedno, v jakém stavu je odevzdá. Jak je tohle možné? To jsme opravdu tak hloupí, že si ničíme to, co nás živí?
6. Pesticidy v ekologickém zemědělství
Ekologické zemědělství (EZ) vzniklo právě jako odpověď na praktiky konvenčního zemědělství. Jde o způsob hospodaření postavený na myšlence, že zemědělství musí být ohleduplné k přírodě, jinak přestává být dlouhodobě udržitelné. Jeho základem je proto zdravá půda. Udržení a zlepšování její úrodnosti se provádí zeleným hnojením, pestrými osevními postupy a šetrným zpracováním půdy.
Díky střídání plodin a mnohotvárné krajině v blízkém okolí se vytváří biologická rovnováha, která pak posiluje schopnost rostlin se bránit proti chorobám a škůdcům.
Syntetické pesticidy a minerální hnojiva jsou v EZ zcela zakázány, smí se používat pouze vybrané látky přírodního původu.
Pěstují se takové druhy, které jsou v souladu s daným půdním typem a klimatem a které nevyžadují takovou ochranu jako odrůdy vyšlechtěné pro intenzivní zemědělství.
Díky těmto postupům dokázalo EZ zredukovat užívání syntetických pesticidů na nulu.
Jenže – jak je to s kontaminací z okolního prostředí? Ekologický zemědělec přece hospodaří na půdě, která byla předtím celá desetiletí ošetřována chemickými prostředky.
Sousedí se zemědělci, kteří chemické prostředky používají stále. A co kontaminace vod, co pesticidy ve vzduchu a v dešťové vodě?
7. Jak je to u farmářských produktů nebo u zeleniny od souseda?
Každý zemědělec, malý i velký, se může rozhodnout, že syntetické pesticidy omezí nebo přestane používat úplně. Ale jen u ekologického zemědělce mají spotřebitelé záruku, že pesticidy opravdu použity nebyly. Pokud si potraviny nepěstujete sami, nebo nemáte svého pěstitele, kterému věříte, přistupujte ke všem potravinám jako k běžným konvenčním potravinám.
Například zahrádkáři používají pesticidy zcela běžně, stačí se podívat na doporučení uvedené na internetových stránkách různých zahrádkářských svazů. Pesticidy se prodávají v zahradnických potřebách, pro amatérské použití je schváleno 284 prostředků. Zelenina od “souseda ze zahrádky” tak může klidně obsahovat stejné zbytky pesticidů jako zelenina ze supermarketu.
8. Kolik pesticidů je v potravinách, které jíme?
Přestože se pesticidy běžně v zemědělství používají, potraviny určené pro lidskou spotřebu jich nemohou obsahovat libovolné množství. pro každý z pesticidů je stanoveno maximální množství, které v potravině nesmí být překročeno – tzv. maximální reziduální limit (MRL).
Podle čeho se limit stanovuje? Je to výsledek posouzení zejména dvou skupin faktorů – vyhodnocují se data o toxicitě dané látky a zkoumá se obsah pesticidů v potravinách, které byly vypěstované podle zásad správné zemědělské praxe.
Na zakládě těchto porovnání je pak stanoven MRL jako “bezpečná hranice” pro dlouhodobé používání. Z podstaty věci vyplývá, že jde o kompromis mezi co nejúčinnějším efektem (tolik pesticidů, aby došlo k co nejmenším ztrátám) a co nejmenšími zdravotními škodami.
Oficiální instituce ujišťují, že MRL jsou nastaveny tak, že jsou pro zdraví člověka bezpečné. MRL jsou ale definované pouze pro jednotlivé účinné látky. Neberou v úvahu koktejlový efekt.
Je také zajímavé, že pro potraviny určené kojencům a dětem do 3 let (baby food) jsou limity zcela jiné, od těch běžných se liší často stonásobně i víc.
V České republice v současné době platí pro biopotraviny stejný limit jako pro baby food, tedy 0,01 mg/kg.
Říkáte si, proč limit u biopotravin není nula? I když ekologické zemědělství principiálně pesticidy zakazuje, přese všechna opatření není někdy technicky možné kontaminaci zvenčí zabránit na 100 %. Určité minimální množství pesticidů se proto toleruje.
Jinak by ekozemědělec, který se chová k životnímu prostředí šetrně, v podstatě doplácel na to, že jeho soused ne. Riziko kontaminace je samozřejmě tím větší, čím víc cizorodých látek se v prostředí vyskytuje.
S trochou nadsázky se dá říct, že ekozemědělec a výrobce biopotravin vlastně nedělají nic jiného, než že brání svoje pole a potraviny před chemií v okolí. Čím více zemědělců bude hospodařit ekologicky, tím čistší biopotraviny budou.
9. Jak se obsah pesticidů v potravinách kontroluje
Otestování potravin na pesticidy může zadat několik institucí.
Jsou to SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce), SVS (Státní veterinární správa), ÚKZÚZ (ÚStřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) a OOVZ (Odbor ochrany veřejného zdraví, který spadá pod Ministerstvo zemědělství).
V ekologickém zemědělství to pak mohou být ještě čtyři kontrolní organizace, které jsou pověřené kontrolou EZ a biopotravin. Odběr vzorků se děje namátkově nebo na základě podezření. Testování samotné pak provádějí akreditované laboratoře.
V žádném případě ale neplatí, že by každá jednotlivá potravina na trhu (a každá její nová šarže) prošla testováním na pesticidy. Např. v roce 2013 bylo v ČR zkontrolováno 1036 šarží potravin.
Srovnejte si toto číslo s množstvím potravin na trhu. Systematické plošné testování všech potravin zjevně není možné z důvodů kapacitních, časových ani finančních.
Žádná z rozvinutých zemí (o těch ostatních ani nemluvě) nemá nastaveny sytémy tak, aby to bylo možné.
V ekologickém zemědělství je kontrola pesticidů tradičně prováděna přísněji.
Vedle kontrol, které se vztahují na všechny zemědělce a výrobce, se každý ekozemědělec musí navíc každoročně povinně (a pak namátkově) podrobit důkladné kontrole, kterou přímo na farmě provádí jedna ze čtyř kontrolních organizací.
Bez úspěšného absolvování zemědělec nedostane certifikát na další rok a nemůže své produkty nabízet jako biopotraviny. Inspektor podrobí kontrole vše od stavu pole, plodin a půdy přes osiva až po skladovací prostory a nářadí.
Zkušený kontrolor zpravidal dokáže přímo na místě použití pesticidů rozpoznat (změna barvy listů?, mrtví škůdci na poli?, málo nebo žádné plevele, i když v záznamu není uvedeno plečkování nebo pletí?, změna barvy osiva? atd.).
Tady je pár čísel (ČR, 2011 a 2013):
- pesticidy zjištěny v 56 % konvenčních potravin
- pesticidy zjištěny u 13 % biopotravin
- obsah pesticidů u biopotravin bývá v průměru 300-500x nižší než u konvence
- limit MRL překročen u 0,9 % vzorků
- u konvenční zeleniny jsou pesticidy obsaženy v 68 % vzorků, u ovoce dokonce 80 %
- konvenční ovoce v 77 % vzorků obsahuje víc než jeden pesticid
Pár vodítek k tomu, jak data správně číst: Použili jsme veřejně dostupné statistiky.
Samotná čísla, která udávají počet produktů s výskytem pesticidů, však mají jen omezenou vypovídací hodnotu – je velký rozdíl, jestli potravina obsahuje pesticidy v množství, které je na hranici detekovatelnosti (množství je jen o málo vyšší než nula), nebo jestli je jejich množství na hranici MRL. Pokud jsou pesticidy zjištěny u biopotravin, bývá jejich množství velmi nízké (třeba i pod povoleným limitem 0,01 mg/kg) a je zpravidla způsobeno nezaviněnou kontaminací z okolí. Právě proto je rozdíl mezi bio a konvencí až 300-500násobný. Dále – počet potravin, které překročily MRL, je velmi nízký, to je ovšem dáno především tím, že samotný MRL je stanovený tak, aby jej běžně hospodařící zemědělec mohl bez problémů dodržet.
10. Dají se pesticidy odstranit omytím nebo oloupáním?
Pesticidy se ukládají ve všech částech plodin – na povrchu, ve slupce i uvnitř. Na povrchu najdete jen menší část pesticidů, jsou to ty, které byly použity těsně před sklizní nebo až po sklizni (např. přípravky proti plísni).
Důkladné omytí ovoce a zeleniny je důležité, ale s některými pesticidy toho moc nezmůže.
Odstraněním slupky se zbavíte mnohem většího množství nežádoucích látek, na druhé straně tím odstraníte mnoho těch užitečných, protože ve slupce se často koncentruje velké množství živin.
11. Co se nejvíc vyplatí kupovat v biokvalitě?
Když tedy člověk ví, jak to s pesticidy je, nejspíš by si chtěl všechno pěstovat sám nebo všechno kupovat bio. Když ale nemáte tu možnost, na jaké potraviny byste se měli zaměřit?
1) To, co jím nejčastěji Potraviny, které jíte nejvíce, vám do těla můžou vnést nejvíc nežádoucích látek. Vyhledávejte biokvalitu právě u nich – ať už to jsou např. brambory, těstoviny, rýže, chléb, jablka, mléčné produkty nebo maso.
2) Největší špinavci V zelenině a ovoci vybírejte v biokvalitě druhy, u kterých bývá pravidelně zjišťováno nejvíce pesticidů. Existují různé žebříčky a seznamy, my jsme čerpali ze zdrojů organizace EWG.
Nejvíce pesticidů se nachází (sestupně) v jablkách, řapíkatém celeru, cherry rajčatech, okurkách, hroznovém vínu, nektarinkách, broskvích, bramborách, hrášku (luskovém, ne mraženém), špenátu, jahodách a paprikách. Možná vás překvapí, že mražené ovoce a zelenina obsahují méně pesticidů než čerstvé.
Nejsou na ně totiž použity látky, které mají zachovat plodiny dlouho čerstvé a hezké na pohled (fungicidy, leštidla apod.).
3) Ve stravě malých dětí a těhotných žen Negativní účinky pesticidů se mohou nejvíc projevit u mladého rostoucího organismu. Těhotné ženy a malé děti by se proto pravděpodobně měly vyhýbat pesticidům maximální možnou měrou.
| Často se objevuje námitka, že jen intenzívní průmyslové zemědělství dokáže vyprodukovat tolik potravin, kolik rostoucí lidská populace potřebuje. To ale není pravda. Jídla se produkuje dostatek, jen se s ním špatně hospodaří, někde lidé hladoví a jinde se přejídají a trpí obezitou. Ba co víc, třetina všeho jídla se vyhodí. Zvykli jsme si na to, že jídlo je levné, a plýtváme jím způsobem, který by si naši předkové vůbec neuměli představit. V obchodech máme na výběr plno zbytečných a nezdravých potravin a pak se divíme, že v Indonésii hoří pralesy kvůli produkci obrovského množství levného konvenčního palmového oleje. Pralesy v Amazonii jsme tiše pokáceli už před lety, protože tam pěstujeme geneticky modifikovanou sóju, kterou krmíme miliardy hospodářských zvířat, abychom měli k dispozici levné maso. O tom, že jsme ty miliardy zvířat pozavírali do klecí a zacházíme s nimi s mnohdy překvapivou brutalitou, o tom ani nemluvě. Zavedli jsme v zemědělství postupy, které se neobejdou bez nebezpečných chemických prostředků a bez katastrofické devastace půdy, na které jsme přitom životně závislí. Opravdu je tohle rozumná cesta? Anebo bychom měli uvážlivě a udržitelně hospodařit, s jídlem zacházet s respektem, být sami dobrovolně skromnější a s ostatními více solidární? |
Zdroje dat: EU Pesticides database, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní rostlinolékařská správa, biospotrebitel.cz, Vysoká škola chemicko-technologická, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, Svaz ekologických zemědělců Pro-bio, Environmental Working Group.
Pesticidy – jak se jim vyhnout nebo se jich zbavit
Pesticidy jsou reálnou hrozbou dnešního zemědělství a je těžké najít potravinu, které by se onen problém nijak nedotýkal. Jedná se o chemické látky, které zabraňují propukání chorob na rostlinách, chrání před škůdci a likvidují plevel.
Všechny tyto funkce, které jsou pro zemědělce velkou výhodou, mají ale na výsledné produkty i jiný vliv. Nejen, že používání pesticidů negativně narušuje náš ekosystém, ale jejich konzumace může být dokonce pro náš organismus toxická.
Nepropadejte ale panice, známe způsoby, jak pesticidy obejít obloukem nebo se jich zbavit.
Jak se jim vyhnout?
Nejlepším způsobem, jak nevpustit chemické postřiky do vaší kuchyně, je rozhodně nákup potravin v bio kvalitě. Tato „nálepka“ vám může v nějaké míře zaručit, že na daný produkt nebyly použity pesticidy. Výsledná kvalita potravin je vyšší, ale s tím přichází i zvýšení jejich ceny.
Ne každý z nás si může dovolit utratit tolik peněz za nákup potravin, ale nám všem by mělo záležet na našem zdraví a zdraví našich nejbližších. Proto jsme pro vás připravili seznam produktů, za které stojí za to si připlatit a koupit je v bio kvalitě.
Mohou totiž obsahovat poměrně velké množství pesticidů nebo dokonce několik druhů postřiku najednou.
Co kupovat v bio kvalitě:
- jablka
- broskve a nektarinky
- bylinky
- saláty
- citrusy
- jahody
- hroznové víno
Mějte se na pozoru! Ani to, že produkt pochází od drobného pěstitele nebo jste ho zakoupili na farmářském trhu, nezaručí, že na něm nebyly aplikovány pesticidy!
Jak je dostat z již zakoupených potravin?
Pokud jste už zakoupili produkt z běžné zemědělské výroby a obáváte se ho konzumovat, protože spadá do kategorie nejvíce zasažených potravin, známe i způsob, jak pesticidy alespoň v nějaké míře zlikvidovat.
- Nejjednodušším způsobem je rozhodně danou zeleninu či ovoce oloupat. Tím se zbavíte nejvíce zasažené slupky, která byla pokryta chemikáliemi. Tuto metodu uplatňujte především na ovoci jako jsou jablka, hrušky a případně broskve. Dále doporučujeme loupat kořenovou zeleninu (mrkev, petržel, celer, …)
- Pokud si chcete vychutnat i křupavou slupku, nejlepší a nejlevnější způsob likvidace pesticidů je omytí produktu octovým roztokem (poměr voda:ocet je zhruba 3:1). Tímto způsobem můžete zničit až 85 % použitých pesticidů!
Ocet je skutečný zázrak a hodí se téměř na všechno. Nejefektivnějším způsobům jeho využití jsme se věnovali v našem článku.
- Takto může působit i voda s citronem nebo voda s jedlou sodou. Ne vždy se ale zbavíte takového množství chemických látek jako pomocí octa.
Kdo by se měl pesticidům vyhnout úplně?
Věřte či ne, ale nejchoulostivější skupinu v tomto případě tvoří děti do 7 let věku. Ačkoliv je obecně známo, že děti bývají mnohem odolnější, co se týče pesticidů, mohou být pro ně velmi škodlivé. Opláchnutí ovoce nebo zeleniny vodou, tak jak jste zvyklí u sebe, v tomto případě nic nevyřeší. Doporučujeme použít na mytí již zmíněný octový roztok.
Zvažte také výrobu domácích příkrmů. Kupované příkrmy pro kojence totiž podléhají přísným kontrolám a měly by být tudíž zbavené škodlivých pesticidů. Ne vždy toto můžeme zaručit vlastní výrobou.
Nebezpečná zelenina a ovoce. Jak z nich odstranit škodlivé pesticidy?
Pesticidy jsou novodobým prokletím, se kterým se musíme vypořádat, pokud si chceme pochutnat na zelenině a ovoci. Ty naopak potřebujeme, protože jsou zdravé. Jenže v případě, že bychom se nevěnovali jejich správnému mytí, mohli bychom si zadělat na ještě větší problémy, než kdybychom ovoce a zeleninu vůbec nejedli. Jak se tedy zbavit pesticidů a další chemie? Když pomineme možnost kupovat zboží od osvědčených farmářů, kteří pesticidy nepoužívají, zbývá nám už jenom to mytí.
Z reklamy se dozvíte, jaké všechny přípravky a mycí prostředky potřebujete. Pravdou ale je, že to je také chemie a navíc jsou zbytečné. Slibujeme, že vám bude stačit voda. Ano, obyčejná voda z kohoutku.
Jak správně mýt ovoce a zeleninu
Nejlepším způsobem, jak z povrchu ovoce a zeleniny dostat bakterie, je jejich umytí v tekoucí vodě, která nemá méně než 10 stupňů celsia. Rozhodně nepotřebujete napouštět dřez. Pouze rychle omyjte nečistoty a povrchové bakterie.
Na co nezapomenout! Pesticidy jste sice z ovoce a zeleniny vodou odstranili, ale jídlo byste si mohli znovu pošpinit jeho zpracováním. Proto před přípravou očistěte prkénka, nože či kuchyňskou linku. Před přípravou pokrmů si také důkladně umyjte ruce vodou a mýdlem.
Obecně ovoce a zeleninu neskladujte příliš dlouho, a už vůbec ne poté, co je umyjete. Toto je třeba provést těsně před jejich konzumací.
Důkladný způsob – ocet a voda
Úvodem jsme si řekli, že vám bude stačit tekoucí voda. A je to pravda. Drtivou většinu chemikálií a nečistot voda dokáže smýt.
Je tu ale ještě jeden, skutečně neprůstřelný způsob, který mohou používat lidé se sníženou imunitou nebo všichni ti, kdo chtějí konzumovat ovoce a zeleninu čistou na stodeset procent. Kromě vody budete potřebovat ještě ocet.
Tyto dvě ingredience pak namícháte v poměru 90:10 ve prospěch vody ve dřezu. V této lázni potom necháte zeleninu a ovoce vylouhovat po dobu 15 minut. Před i po této proceduře je nutné ještě umytí v tekoucí vodě.
Namáčení plodů v octové vodě částečně pomůže dostat z ovoce a zeleniny i pesticidy, které se dostaly pod slupku. Čím tlustší přitom slupka je, tím méně pesticidů jí pronikne.
Bohužel nejnáchylnější jsou jablka, která mají slupku tenkou. Jistým řešením může být zbavit jablka slupky i s malou částí dužiny pod ní.
Problém je v tom, že v jablečné slupky jsou vůbec nejzdravější částí tohoto ovoce, protože obsahují spoustu antioxidantů.
Jak správně omýt jednotlivé typy ovoce a zeleniny?
Bobule a hrozny
Jemně opláchněte pod studenou tekoucí vodou. Nenechávejte bobule dlouho ve vodě, protože je to může zničit. Před konzumací je proberte a vytřiďte plesnivé a příliš měkké kousky. Zabráníte tak šíření mikroorganismů.
- Jablka a další pevné plody
- Umyjte a dostatečně vydrhněte, abyste jablka zbavili všech voskových konzervantů.
- Bylinky
Namočte bylinky v míse se studenou vodou a následně s nimi zatočte. Pak je vysušte papírovým ubrouskem.
Houby
Použijte jemný kartáč k vydrhnutí ve studené vodě. Vlhkým papírovým ubrouskem zbavte houby nečistot.
- Broskve a další měkké plody
- Jemně omyjte broskve v tekoucí vodě a vysušte papírovým ubrouskem.
- Melouny a pomeranče
Důležité je mýt také ovoce, jehož slupku nekonzumujeme. Typicky melouny a pomeranče. Pokud tak neučiníme, riskujeme, že se bakterie dostanou dovnitř.
Mrkev a kořenová zelenina
Na tvrdou zeleninu jako je mrkev nebo brambory použijte kartáč. Nezapomeňte ho pak také očistit.
Listová zelenina
Zbavte se nahnilých listů a zbylé naložte na deset minut do roztoku vody a octa. Následně 30 až 60 vteřin proplachujte pod studenou tekoucí vodou.
Pesticidy pod kontrolou
Vyspělý svět chce bezpečné potraviny – a chce jich mít dostatek. A to se bez použití přípravků na ochranu rostlin neobejde.
Pátek 7. června 2019 vyhlásila OSN dnem Bezpečnosti potravin. Při té příležitosti se v Praze konala odborná konference Bezpečné potraviny pro české spotřebitele – efektivní kontrola a omezování kontaminantů v potravinách. K hlavním tématům konference patřily pesticidy.
Po pesticidech v potravinách nikdo netouží. Faktem však je, že se jim dnes nedá téměř vyhnout.
V reálném životě jsou spotřebitelé vystaveni stovkám těchto látek, které se běžně používají k likvidaci hmyzích škůdců, hub a plevelů a které se pak v různém zbytkovém množství mohou vyskytnout také v potravinách.
Koncový spotřebitel sám nemá šanci se před pesticidy bránit, protože ani omytí ovoce či zeleniny před konzumací nemusí stačit.
Spotřebitele chrání systém kontroly
Na úrovni EU je použití pesticidů přísně dozorováno a lze používat pouze ty přípravky na ochranu rostlin, jejichž účinné látky kladně prošly hodnocením rizik = splňují požadavek na zajištění vysoké úrovně ochrany konečného spotřebitele a bezpečnosti potravin a jejich použití nebude z hlediska výskytu reziduí pesticidů v potravinách pro člověka představovat nepřijatelné zdravotní riziko.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) každoročně vydává zprávu o bezpečnosti potravin, která poskytuje přehled o činnostech úředních kontrol prováděných členskými státy EU, Islandem a Norskem.
Zpráva z roku 2015, která vychází z výsledků téměř 81 000 vzorků potravin, uvádí, že víc než 97 % vzorků potravin hodnocených na rezidua pesticidů, jsou v rámci zákonných limitů, které zajišťují značnou bezpečnostní rezervu.
Ze statistik Státní zemědělské a potravinářská inspekce (SZPI) vyplývá, že z 1186 vzorků potravin, které byly loni testovány na přítomnost 460 zkoumaných pesticidů, jich bylo pozitivních 933, což představuje téměř 79 %.
K překročení současných nastavených limitů pak došlo jenom u 26 vzorků, většinou ovoce a zeleniny. Pouze dva vzorky z nich byly původem z České republiky.
Příčinou nadlimitních zjištění reziduí u pesticidů je podle Petra Cuhry, ředitele inspektorátu SZPI v Praze, zejména nesprávné použití přípravku na ochranu rostlin – nedodržení stanoveného dávkování a nedodržení ochranných lhůt.
Obchodníci jsou přísnější než normy
Obchodní řetězce si nastavují interní pravidla, která jsou mnohdy přísnější oproti mezinárodním normám.
Samostatně a na vlastní náklady testují hodnoty zbytkových pesticidů a o výsledcích aktivně informují kontrolní orgány.
Od producentů vyžadují certifikace produkce podle přísných mezinárodního standardů (GlobalGAP) a od dodavatelů se snaží získat závazky dodání potravin s nižším obsahem zbytkových pesticidů než stanovuje legislativa.
„Obchod je tím, kdo má zákazníkovi zajistit bezpečné a zdravé potraviny za co nejlepší cenu.
Podle platné legislativy by ale mohla nastat situace, že by obchodní řetězec mohl být zažalován dodavatelem za porušení zákona o významné tržní síle, protože vyžaduje dodávku ovoce se sníženým obsahem zbytkových pesticidů.
Do řešení bezpečnosti a nezávadnosti potravin proto musí být aktivně zapojeni všechny články dodavatelského řetězce potravin včetně státu,“ komentoval situaci Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.
Zemědělská praxe se bez přípravků na ochranu rostlin neobejde
„Současná zemědělská praxe se bez přípravků na ochranu rostlin neobejde.
Samotné snižování spotřeby pesticidů automaticky neznamená přínos pro životní prostředí či zdraví potravin a neuvážený zákaz jedné látky může naopak vést ke zvýšení použití látek jiných.
Jde o to, používat schválené – tudíž bezpečné přípravky správným způsobem, neboť většina problémů s použitím přípravků se neváže k přípravku samému, ale k jeho špatné aplikaci, upozornila Miluše Dvoržáková z České asociace ochrany rostlin.
Spotřeba pesticidů v České republice činí 1,9 kg/ha, což je ve srovnání s dalšími zeměmi EU pod průměrem.
Například Belgie používá až 8 kg/ha, vysoká spotřeba pesticidů je také ve Španělsku, Francii, Německu (3,4 kg/ha) i Rakousku (3,1 kg/ha).
„Věříme, že správným použitím přípravků na ochranu rostlin je možné zmírnit jejich dopady na životní prostředí ve vztahu ke kvalitě vod i půdy,“ dodala Dvoržáková.
Pokračování článku a mnoho dalšího naleznete v Retail News 07-08.2019…
Potraviny, které není nutné kupovat v bio kvalitě
U některého ovoce a zeleniny je méně pravděpodobné, že budou kontaminovány zbytky pesticidů, takže je nemusíte kupovat v bio kvalitě.
Jíst více ovoce a zeleniny – ať už v bio kvalitě nebo ne – je lepší, než je nejíst vůbec. Někteří z nás se snaží kupovat ekologické produkty, avšak někdy se to může lehce promítnout v naší peněžence.
A proto se ptáte, zda tato vyšší cena stojí za vaše zdraví.
Environmental Working Group (EWT) přichází každý rok s průvodcem pesticidů, v rámci kterého je označeno ovoce a zelenina s nejvyšším a nejnižším zbytkem pesticidů. Níže uvedené plodiny patří mezi ty, u nichž je nejméně pravděpodobné, že budou kontaminovány zbytky pesticidů. Pokud tedy máte omezený rozpočet, zaměřte se na nákup právě těchto plodin.
1. Avokádo
Avokádo vidíte v obchodech v bio kvalitě jen málokdy. I výrobci totiž vědí, že by se jim náklady na vypěstování bio avokád nevyplatily. Z testovaných avokád v klasické kvalitě se pesticidy nacházely jen v jednom procentu.
2. Kukuřice
Taktéž kukuřici nemusíte kupovat v bio kvalitě, protože pokud jde o pesticidy, kukuřice je jednou z nejčistších potravin, které si můžete koupit (méně než 2 % měly zbytky pesticidů). Kukuřici už je možné vidět mnohem častěji v bio kvalitě, ale rozhodně se nevyplácí připlácet si za ni.
3. Ananas
Téměř všechen (90 %) ananas, který byl testován, neměl žádná rezidua pesticidů.
4. Zelí
Velká většina (86 %) testovaného zelí neměla žádná rezidua pesticidů a pouze dva z více než 700 vzorků zelí obsahovaly více než jeden zbytek pesticidu.
5. Cibule
Ze všech testovaných cibulí obsahovalo méně než 10 procent rezidua pesticidů.
6. Zmrazený sladký hrášek
Velká většina (80 %) testovaného sladkého hrášku neměla žádné zbytky pesticidů, přičemž nebyly zjištěny více než dva pesticidy.
7. Papája
Velká většina testovaných papájí (80 %) neměla žádné zbytky pesticidů. Nicméně, malé množství papájí je produkováno z geneticky modifikovaných semen, takže pokud se takovým produktům vyhýbáte, kupujte spíše papáju v bio kvalitě.
8. Chřest
Chřest je také jednou z potravin, u které se nevyplácí připlatit si za bio kvalitu.
9. Mango
Také exotické mango obsahuje jen minimální množství, ve kterých jsou zbytky pesticidů.
10. Lilek
Lilek patří mezi plodiny, jejichž bio verze se nevyplatí kupovat.
11. Meloun cukrový
Jen velmi málo melounů (i jiných druhů) obsahuje zbytky pesticidů. Nejlépe z nich ovšem vychází právě meloun cukrový.
12. Kiwi
I když kiwi patří mezi ovoce, která často vyvolávají alergie, nepatří mezi ovoce, která obsahují velké zbytky pesticidů.
13. Meloun Cantaloupe
Jen pro úplnost uvádíme další druh melounu, který je na tom s pesticidy dobře.
14. Květák
Ani květák nekupujte v bio kvalitě, nevyplatí se to.
15. Brokolice
A brokolice jakbysmet…
Závěrem o pesticidech…
Pesticidy mohou být absorbovány do ovoce a zeleniny. Jedním ze způsobů, jak se vyhnout vystavení se pesticidům, je výběr organické zeleniny a ovoce.
Avšak finanční náklady na pořízení takových plodin mohou být několikanásobně vyšší, než na plodiny v „normální“ kvalitě.
Takže pokud nechcete utrácet takové peníze, zkuste nakupovat chytřeji: kupujte klasické plodiny, u kterých je ale menší pravděpodobnost toho, že budou mít nejvyšší množství pesticidních zbytků.
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz