Psycholog Ben Furman je mezinárodně uznávaný finský odborník na práci s dětmi. V češtině vyšla jeho knížka pro děti Toníkův zlý sen, jejíž poslední kapitolu věnoval rodičům.
Problémy způsobené dětskou představivostí se nejlépe vyřeší za pomoci představivosti.
Co jsou to noční můry?
Jedná se o sen, ve kterém dítě prožívá velkou úzkost. Tato úzkost je mnohdy natolik silná, že se dítě strachy probudí. Děti mají často zlé sny po tom, kdy zažijí něco znepokojujícího, ovšem noční můry se mohou objevit i bez toho.
Ojedinělé a náhodné noční můry jsou natolik běžné, že nás nemusí znepokojovat. Dítě se zlým snem probudí, vyhledá útěchu rodičů, uklidní se a zbytek noci klidně prospí. Z nočních můr se stává problém, pokud má dítě zlé sny často nebo pokud se ta samá noční můra opakuje.
V těchto případech bychom dítěti měli pomoci se zlých snů zbavit.
Zábavné knížky proti strachu – Jak vyzrát na duchy a Jak vyzrát na pavouky
Noční můry zapříčiněné šokem
- Má-li dítě zlé sny opakovaně, je možné, že zažilo něco šokujícího. Zde jsou příklady:
- • vidělo něco strašidelného v televizi,
- • slyšelo nějaký děsivý příběh,
- • bylo svědkem násilí,
- • bylo svědkem zločinu nebo nehody,
- • provedlo něco zakázaného
Vyjde-li najevo, že dítě něco takového prožilo, může pomoci, pokud si s ním o tom promluvíme. Strach plynoucí ze znepokojujících zážitků se většinou zmenší, jestliže o nich dítě může někomu povědět, nakreslit obrázek, který se k nim vztahuje, nebo například za pomoci panenek či jiných hraček ukázat, čeho bylo svědkem. Když se dítě o svůj zážitek podělí s dospělým, který se k věci staví se zájmem a zároveň klidně, úzkost, která se k situaci váže, většinou poleví a noční můry mohou skončit.
Honzík byl svědkem požáru, během nějž přišli o život dva lidé. Zážitek jím silně otřásl. Měl noční můry, v nichž se k požáru vracel, a často mluvil o smrti, ohni a výbuších, což bylo znepokojující.
Honzíkova úzkost polevila a zlé sny pomalu zmizely poté, co si s rodiči o tom, co se stalo, promluvil a nakreslil obrázky, na nichž popsal, co viděl.
Svou roli sehrálo i to, že ho otec vzal na požární stanici a vysvětlil mu, jak fungují požární hlásiče.
Jak přežít, když nerozumím emocím – rádce pro děti a dospívající
Promluvit si o podobných zážitcích a zpracovat je ale nutně neznamená, že noční můry zmizí. Je celkem běžné, že i když má dítě možnost šokující události s někým probrat, zlých snů se nezbaví. V tom případě je vhodné najít způsob, jak noční můry překonat nezávisle na tom, co je původně způsobilo.
Sedmiletá Bětka se často budila zlými sny, jestliže předešlého večera viděla něco strašidelného v televizi.
Její maminka vymyslela následující způsob, jak s nočními můrami bojovat: Před spaním si dívka na prst nasadila neviditelný čarovný prsten, který ji měl před zlými sny ochraňovat.
Kouzlo fungovalo tak dobře, že se k němu uchýlily pokaždé, když v televizi dávali program, kterého se holčička bála.
Babiččinu metodu z knížky Toníkův zlý sen můžeme uplatnit jak na noční můry, které souvisejí s nějakým děsivým zážitkem, tak na obavy, které jsou produktem dětské fantazie. Metodu lze v
Ben Furman je finský psychiatr, psychoterapeut a kouč, jeden z inovátorů v přístupu zaměřeném na řešení. Ve Finsku má svůj televizní pořad, je mezinárodně uznávaným odborníkem. Jeho publikace byly přeloženy do mnoha jazyků. Česky vyšly jeho knihy Nikdy není pozdě na šťastné dětství a Nikdy není pozdě na spokojený tým.
zásadě použít ke zmírnění strachu, ať už vyplývá z čehokoli. Čím lépe se dítěti podaří představy vzbuzující děs či úzkost nahradit představami veselými, legračními nebo příjemnými, tím lépe se strach daří zmírnit.
Obavy produkované představivostí – ať už se projevují ve snu, nebo v bdělém stavu – patří neodmyslitelně k vývoji dítěte. Jak roste, naučí se postupně oddělovat strachy vzešlé z fantazie od těch reálných, ovšem potřebuje k tomu značné množství tréninku.
Cvičit se v tomto umění na nočních můrách se výborně hodí.
- Jestliže má vaše dítě noční můry nebo za dne trpí úzkostí způsobenou bujnou představivostí:
- • Nechte dítě detailně popsat, co se mu zdá, nebo ho nechte nakreslit či jinak vyjádřit situace, kterých se bojí,
- • dejte dítěti najevo, že vás jeho popis zajímá, a pochvalte ho, že prokazuje velkou odvahu, když se s tak strašidelnými představami potýká,
- • naučte dítě osvobodit se od hrůzostrašných scén tím, že mu ukážete, jak lze úzkost vyvolávající představy vědomě měnit tak, aby měly vždy šťastný konec.
- Knihu Toníkův zlý sen koupíte na našem e-shopu
Noční můry a noční děsy nejsou totéž
Nočními můrami trpí až 50 % dětí. Jedná se o děsivé sny, často doprovázené pláčem, křikem, děsem či strachem. Trápí především děti mezi 5. a 6. rokem. „Objevují se v tzv. REM (rapid eye movements) fázi spánku.
Dítě se obvykle probouzí v poslední části noci v úzkostném stavu, má zvýšený srdeční tep a dechovou frekvenci, ale bývá plně orientované, schopné popsat obsah snu,“ vysvětluje Tomáš Havelka z Dětského oddělení Psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě.
„Pokud se takový sen vyskytne nepravidelně, nemusíme mu kromě uklidnění dítěte věnovat příliš pozornosti. Při frekvenci 1–2 x týdně je nutné to řešit. Noční můra je v takovém případě znakem opakovaného prožívání traumatického zážitku.“
Jen televize udělá své
Autor: Copyright © 123RF Stock Photos
V případě noční můry bývá dítě schopné popsat obsah snu, který jej vyděsil
A to v jakékoli denní době. Pohádky se špatným koncem jsou téměř na denním pořádku. Na filmy, kde se objevuje spousta zla, krve a vraždy, narazíte i v době oběda a vůbec, někdy se stačí jen dívat kolem sebe. Všemožné reklamy, letáky, billboardy nabízejí pohled, kterého by mohly být děti ušetřeny.
To je jen nástřel všech možných ohrožujících situací, které mohou v té malé dětské hlavě utkvět a následně narušit kvalitu spánku. Jde „jen“ o to, být jako rodič či jeho zástupce neustále v pozoru a alespoň do toho šestého roku věku eliminovat množství faktorů, které číhají za každým rohem.
Citlivější děti jsou nočními můrami ohrožovány více
Obrovská fantazie, bezmezná představivost a zvýšená schopnost vnímat a prožívat svět kolem – jak nádherné vlastnosti, ale právě děti s takovouto výbavou trápí noční můry nejčastěji. Mohou to být také děti s citlivější nervovou soustavou, s nižším sebevědomím nebo děti bojácné a ustrašené.
Pokud je zrovna vaše dítě probouzeno zlými sny, není lepší rady, než s ním hodně komunikovat. Povídat si o tom, co ho děsí, co se ve snech odehrává. V případě, že nechce o noční můře mluvit nebo ji nedokáže dobře popsat, doporučují odborníci sáhnout po papíru a pastelkách a nechat jej sny nakreslit.
„Dále může být ku prospěchu dítě probouzet před obvyklým počátkem noční můry,“ radí Tomáš Havelka a dodává: „Pokud zdroj noční můry zřejmý není (může to být např. fantazie, obava, o které dítě nemluví) a noční můra se opakuje, je zcela na místě vyhledat odbornou pomoc.
Častá noční můra a stejně tak i stresor, který k ní vede, mohou být pro dítě větší zátěží, než si myslíme.“
Noční můry a noční děsy nejsou totéž, potvrzuje lékař: „Noční děsy se oproti nočním můrám objevují v tzv. non-REM spánku, nejčastěji cca dvě hodiny po usnutí. Dítě si sedne nebo stoupne, vzlyká a křičí.
Slova a věty mohou být srozumitelné, ale jako celek často nedávají smysl. Dítě je jakoby v jiném světě. Na dotazy a příkazy nereaguje adekvátně, odpovídá iracionálně, často se snaží o nějakou činnost, někam jde, běží, nepoznává své blízké.
Po záchvatu tvrdě usíná a po probuzení si většinou nic nepamatuje.“
Noční děsy, které narušují spaní dětí, se nejčastěji vyskytují mezi 4. a 7. rokem, ale mohou se (stejně jako noční můry) objevovat až do dospělosti. Jejich frekvence je závislá na zátěžových situacích – únava, psychický stres, nemoc.
- děsivé sny doprovázené pláčem, křikem, děsem či strachem
- nejčastěji mezi 5. a 6. rokem
- v REM fázi spánku, obvykle v poslední části noci
- dítě bývá plně orientované, schopné popsat obsah snu
- v non-REM spánku, nejčastěji cca dvě hodiny po usnutí
- záchvat, kdy dítě vzlyká a křičí, chodí nebo běhá po bytě
- nejčastěji mezi 4. a 7. rokem
- dítě je „mimo“, nereaguje adekvátně, nepoznává své blízké, nic si nepamatuje
Noční můry i noční děsy se mohou objevovat až do dospělosti.
Záchvat dítěte vyvolaný nočními děsy může trvat několik vteřin, ale také dvacet minut. Během něho a také po jeho průběhu je třeba mít na paměti hned několik věcí, upozorňuje Tomáš Havelka: „Při nočním děsu musíme v první řadě zajistit bezpečnost dítěte, aby se nijak nezranilo. Zároveň je nutné uvědomit si, že dítě zažívá enormní stres, doslova děs.
To, že ještě např. nepoznává své blízké, jen umocňuje děsivý zážitek pocitem ohromné akutní opuštěnosti. Proto je neméně nutné být dítěti nablízku a poskytnout mu pocit bezpečí. Pokud dítě postupně přichází k vědomí, uvědomuje si vřelou blízkost rodiče, což jej uklidní a zároveň podpoří vztah mezi dítětem a rodičem do budoucna, mj.
má preventivní vliv na další děsy.“
Další preventivní opatření zajišťující kvalitní spánek dětí:
- Pravidelný spánkový režim
- Bezpečné prostředí pro spánek
- Tlumené světlo
- Pocit dostupnosti rodičů během noci
- Zamezit dlouhému vysedávání před televizní obrazovkou či počítačem
- Pohádky na dobrou noc
- Jóga pro děti
Jak na noční můry a děsy nejmenších
Dítě, které probudila noční můra, potřebuje cítit pocit bezpečí a jistoty od svých rodičů. Foto: Profimedia.cz
Noční můry a noční děsy – možná si i vy myslíte, že jde o dva názvy stejného problému. Omyl! Sice mluvíme v obou případech o poruchách spánku, tzv. parasomniích, ale projevují se odlišně.
„Noční můry přicházejí zpravidla v druhé polovině noci. Jsou spojeny s prožitkem nepříjemného snu, který dítě probudí. Prožívá úzkost, proto pláče nebo křičí. Je však při vědomí, pamatuje si, o čem se mu zdálo a postupně se nám ho podaří uklidnit,“ vysvětluje PhDr. Renáta Faltýnová, dětská psycholožka poradny http://www.feedo.cz/poradna .
Při nočních děsech naopak dítě při vědomí není. Lze ho jen těžko probudit, je dezorientované. Děti sen vyděsí brzy po usnutí v tzv. non-REM fázi spánku. Dítě vypadá, jako by bylo vzhůru, může se dokonce posadit na postel nebo mít tendenci vstávat a chodit po bytě. Druhý den si většinou nic nepamatuje, může se však cítit nepříjemně.
Křik a pláč se u nočních děsů také často vyskytuje, navíc však lze pozorovat i tělesné příznaky, jako jsou pocení a zrychlený srdeční tep.
V dětském věku jsou noční můry a děsy běžnými fyziologickými jevy, které jsou spojeny s dozráváním nervové soustavy. Postihují citlivější a úzkostnější jedince a také děti, které hodně intenzivně vnímají své okolí. Bývají reakcí na zvýšenou zátěž organismu, stres a negativní prožitky. Noční děsy se mohou vyskytnout i při horečkách, nebo když dítě málo spí.
„Procentuální statistiky se poněkud liší, obecně však lze říci, že s nočními děsy se potká 1 až 6 procent dětí, s nočními můrami 10 až 15 procent,“ říká Renáta Faltýnová.
Při nočních děsech rozhodně své zoufalé drobečky násilně nebuďte. Jen byste tím prodloužili celkovou délku jejich strašného prožitku a vystupňovali zmatenost. Zachovejte klid a ničeho se sami neděste – dítě stačí konejšit a pohladit. Zpravidla se uklidní samo a vrátí se k normálnímu spánku.
Dítě, které probudila noční můra, se ocitlo přímo uprostřed svého nepříjemného prožitku. Často se bojí znovu usnout. Rozhodně vás tedy potřebuje mít u sebe. Kdo jiný by měl drobečkovi dodat pocit bezpečí a jistoty, když ne jeho rodiče? Plyšový medvídek tady tedy nepomůže.
Asi není dobré s dítětem situaci zbytečně rozebírat, pokud o to samo nestojí, ale rozhodně ho pohlaďte a obejměte a vydržte s ním až do chvíle, kdy znovu usne. Pokud to bude nutné, klidně si ho vezměte i k sobě do postele.
Nic nezkazíte ani tlumeným světlem, zvláště zažívá-li vaše dítě období strachu ze tmy. Vhodné jsou například barevné lampičky s obrázky či postavami, které má dítě spojeno s příjemnými prožitky, jako je například jídlo.
„Televize je samozřejmě sama o sobě zdrojem velkého množství vizuálních a zvukových podnětů, které zatěžují nedozrálou nervovou soustavu dětí. Pokud tyto vjemy ještě umocní akční obsah sledovaného filmu, může je dítě ve spánku hůře zpracovávat. Pak dochází k přetížení nervové soustavy a mozkové aktivity, což může ovlivnit vznik spánkové poruchy,“ vysvětluje Renáta Faltýnová a dodává:
„Alespoň hodinu před spánkem bychom tedy dětem televizi či počítač neměli pouštět. Často se tomu neubráníme. Pak tedy nenechme děti před televizí sedět dlouho a pouštějme pořady přiměřené jejich věku – tj. klidnějšího obsahu, bez strašidelných námětů a násilných scén.“
Noční můry a děsy nejsou onemocnění, které by v drtivé většině bylo třeba léčit jinak než rodičovským pochopením a láskou. K pediatrovi je dobré jít jen v případě, jestliže se tyto poruchy spánku objevují častěji než čtyřikrát měsíčně. Lékař může doporučit i následné neurologické či psychologické vyšetření. Většina dětí však z nočních můr a děsů vyroste.
Hlavní zprávy
Noční děsy a noční můry u dětí / Rozhovory, články
Noční můry i noční děsy patří mezi poruchy spánku, tzv. parasomnie. Přesto jsou obě samostatné poruchy spánku a je třeba je odlišovat.
Noční můry se vyskytují v REM fázi spánku a mají spojitost s daným snem, který mnohdy není příjemný. Dítěti se zdá, že ho někdo honí, chce jej zabít, ztratilo se mámě, nebo trpí jeho sebevědomí – směje se mu celá třída apod. Často se noční můry objevují u dospělých, ale děti nejsou výjimkou. Nejčastěji se objeví mezi 3.- 5.
rokem, nejpozději v dospívání vymizí. Narozdíl od nočních děsů nejsou noční můry dědičné (noční děsy jsou dědičné až v 40% případech). Zlé sny se častěji objevují u dětí s citlivější centrální nervovou soustavou, děti ustrašené, s nízkým sebevědomím. Může se ale i jednat o děti s velkou fantazií a představivostí nebo se zvýšenou vnímavostí.
Noční můry se vyskytují u přibližně 15% dětí a můžeme si je představit jako zlý sen, který se stupňuje a vede k probuzení, dítě se po probuzení může bát usnout.
Pokud se dítě vzbudí uprostřed noci s pláčem nebo křikem či jinak, dítě obejměte a zkuste se jej zeptat, co ho probudilo. Pokud nechce o zlém snu mluvit, můžete to zkusit ráno. Za bílého dne se noční můra nejeví tak hrůzostrašně jako v noci.
Pokud z dítěte nedostanete nic ani za bílého dne, může zkusit svůj sen nakreslit. Jestliže dítě křičí, ale nejde vzbudit, nebuďte ho.
Sice bychom k nočním můrám měli přistupovat vážně, ale není třeba si dělat starosti. Nesnažte se nočním můrám zabránit nebo dokonce za ně dítě trestat.
Obzvlášť u dětí do 6 let se jedná o vyrovnání se s něčím, co je neznámé, dítě to nedokáže zařadit a tudíž jej ohrožuje, odžívá si tak i nově nabyté zkušenosti.
U starších dětí se noční můry objevují při nějaké psychické zátěži, ať už se jedná o stěhování, změnu školy, smrt v rodině, rozvod, starosti, špatné známky, ale i neshody s vrstevníky či šikana. Rozhodně se ale nejedná o žádnou duševní či jinou poruchu.
Noční děsy
Noční děsy, latinsky pavor nocturnus, se vyskytují především u dětí a vyznačují se výraznou sílou.
Noční děs vyvolává značnou úzkost až paniku, zvýší se srdeční tep, dítě se potí, bledne, třese se, pláče, křičí, může prudce kopat nohama, pohybovat rukama, pokouší se utéct z postele, pokoje apod.
Noční děsy se objevují v non-REM spánku, vyskytují se krátce po usnutí (někdy do 30 minut), tím pádem si dítě sen nepamatuje. Mnohdy tento stav trvá 1-2 minuty, někdy i 10 minut a déle. Dítě je po probuzení velmi zmatené, někdy nemusí vědět, kde je a nepoznává své blízké.
Během chvíle se však uklidní. Odborníci noční děsy přisuzují dozrávání nervové soustavy. Proto se vyskytuje většinou u dětí (a věkem většinou zmizí), nejčastěji po nějaké stresové situaci. Výjimečně přetrvává i do dospělosti, případně se objevuje nárazově po stresové zátěži.
I když i nás noční děs našeho dítěte dokáže vyděsit, měli bychom zachovat klid a stejně přistoupit k dítěti. Ne rozrazit dveře, prudce rozsvítit a vykřiknout. Jen náš klid, tichý hlas, jemné noční světýlko apod. dokáží dítě uklidnit. Pokud se dítě samo bojí, lehněte si k němu, než usne nebo si ho vezměte k sobě do ložnice.
Jak na klidný spánek a sladké sny
Pokud je to možné, pokuste se zabránit stresovým faktorům, případně o nich s dítětem mluvte. Ať už se jedná o změny, větší či menší problémy, zkrátka cokoliv. Snažte se dítěti zajistit určitý režim, aby jeho den nebyl příliš chaotický. To je neméně důležité před spaním. Vše dělejte v konkrétním sledu – večeře, nočník, koupel, pohádka.
Těsně před spaním se vyvarujte obrazovkám televize, počítače, mobilů i tabletů. Pro dítě je to spoustu podnětů, které obtížně zpracovává, nebo ho může nevědomky rozrušit nějaký děj z televize, který se projeví ve snu. Přes den by dítě mělo mít možnost vybít přebytečnou energii a nesledovat nadměrně televizi, to vše narušuje večerní usínání i samotný spánek.
Alespoň hodinu před usnutím “najeďte” na klidnější režim. Zahrajte si společenskou hru, dopřejte dítěti masáž pomocí dětského oleje, společně uložte i hračky ke spánku. Dítě by nemělo být hladové, ale vyvarujte se jídlům, které jsou pro žaludek těžké.
Místnost, kde dítě usíná vyvětrejte, zajistěte tmu (do usnutí můžete nechat noční světýlko), kromě pohádky můžete dětem i vyprávět nebo nechat vyprávět je, případně jim zazpívejte. Fajn je také si shrnout vše, co dítě za celý den prožilo, co se mu povedlo, co jej čeká zítra, tím mu pomůžete zpracovat jeho zážitky. O zlých snech v tuto chvíli raději pomlčte.
Velmi uklidňující je pro děti také fyzický kontakt, pusa, objetí, hlazení, ale i ujištění, že je máte moc rádi.
Někdy pomůže i změna jídelníčku, zdravá střeva josu i pro tento problém důležitá. Lze užívat také B komplex pro podporu nervové soustavy. Zkuste se zamyslet, co vám svým projevem dítě chce říct a snažte se to vyřešit, mnohdy je třeba dát do pohody domácí prostředí, sebe samu.
Oslovte homeopata (třeba v naší Poradně) nebo bylinkáře, případně si nechat namíchat Bachovy esence na míru. Za zkoušku stojí i aromaterapie. V neposlední řadě myslete i na zdravotní potíže.
Netrápí vaše dítě dlouhodobě zácpa, astma či jiné zdravotní komplikace? Může se jednat i o krátkodobou záležitost – horečka, růst zubů, alergie apod.
Setkala jste se u svého dítěte s noční můrou, nebo dokonce nočními děsy? Jaká je vaše zkušenost?
Noční běsy u dětí. Co je způsobuje a jak na ně?
Víte, jak poznat, zda vaše dítě v noci trápí noční běsy nebo noční můry? Co tyto poruchy spánku způsobuje? Jak jim předcházet? Na co si dát velký pozor a kdy navštívit odborníka? Který věk a která část noci je typická pro noční běsy? Které vitamíny mohou pomoci?
Noční běsy u dětí
Noční děsy nebo běsy (odborně pavor nocturnus) představují poruchu spánku projevující se náhlým výrazem obrovského děsu a paniky provázené křikem, pláčem či neklidem. Vyskytují se u zhruba u každého 10. dítěte, nejčastěji ve věku mezi 2. a 5. rokem. Někdy však přetrvávají až do adolescence.
Ačkoli se nejedná o závažné onemocnění, mohou noční běsy představovat stres nejen pro rodiče, ale také pro další sourozence, které to samozřejmě může také rozrušit a budit. Dítě, které trpí na noční běsy, většinou pláče, křičí, kope nohama a někdy se může dokonce i zranit, pokud je hodně rozrušené.
Noční běsy se nejčastěji odehrávají před půlnocí a trvají 1 až 5 minut.
Noční můry u dětí
Na rozdíl od nočních běsů, během kterých dítě téměř nevnímá své okolí, se u dětí mohou vyskytovat také noční můry. Dítěti se zdá během REM fáze nepříjemný sen, který jej vyděsí a probudí. Má strach a úzkostně pláče, ale je při vědomí. Někdy si sen i živě pamatuje. Může být zmatené, neví, zda se mu to zdá nebo ne.
Ačkoli špatné sny u dětí mohou odrážet nějaké nepříjemné zážitky během dne, nemusí tomu tak nevyhnutelně být. Přestože téměř každé dítě má příležitostně znepokojující sny, noční můry se týkají nejvíce až školních dětí či dospělých.
Zajímavé také je, že se noční můry objevují častěji v druhé polovině nočního spánku, kdy jsou REM fáze delší.
Noční můry utišit lze, ale běsy většinou ne…
Když se dítě probudí, obrazy, o nichž se mu zdálo, se stále mohou zdát reálné a bojí se. Volá rodiče. Teprve v předškolním věku děti začínají chápat, že je noční můra jen sen a ne realita. Ani tak se ale nemusejí hned zbavit strachu. Bojí se i starší děti.
U těch se navíc přidává ke strachu také ostych a pocit méněcennosti, že už jsou velké, ale i tak se bojí. Proto i větší děti mohou potřebovat pomoc rodičů a ujištění, že vše je v pořádku.
Nikdy bychom neměli dítě shazovat a dělat si z jeho strachu legraci nebo jakkoli situaci zesměšňovat větami jako “Prosim tě, co děláš, vždyť už jsi velký, takový velký kluci se už nebojí…”
Spánková paralýza jako nejděsivější porucha spánku
Nevyzrálá nervová soustava
Vznik nočních běsů zejména u malých dětí je dáván do souvislosti s nevyzrálostí nervové soustavy. Mozek dítěte přijímá během dne obrovské množství informací, které ve spánku třídí, zpracovává a ukládá. Spánek lze rozlišit na dva základní typy – tzv. non REM a REM spánek. Podle toho v jaké fázi spánku se dítě rozruší, lze identifikovat noční běsy od nočních můr.
REM fáze a non-REM fáze
Během REM (rapid eye movement = rychlý pohyb očí) fáze je mozek velmi aktivní, zpracovává informace, zrychluje se tep i dýchání, zdají se nám sny a jsme snadno probuditelní.
Oproti tomu non-REM fáze je hluboký spánek, během něhož se relaxují svaly i mozek (ten pouze kontroluje vegetativní funkce jako dýchání a srdeční aktivitu). Během této fáze se velice těžko probouzíme. Obě fáze se během noci několikrát střídají.
Zatímco noční můry se vyskytují během snové fáze spánku, noční děsy dítě potrápí v nejhlubším spánku v první třetině noci, zpravidla 60 – 120 minut od usnutí.
Bojujete s náměsíčností? Buďte úspěšní
Co způsobuje noční můry a noční běsy?
Odpověď bohužel není jednoduchá. Prostřednictví snů děti zpracovávávají své prožitky, myšlenky, pocity a obavy, kterým musí čelit (nástup do školky, stěhování, nový sourozenec atd.). Nicméně, noční můry i noční běsy se mohou objevit i bez zjevného důvodu.
Pro některé děti, zejména ty s dobrou představivostí, může být zdrojem pro děsivé sny čtení strašidelných knih nebo sledování akčních pořadů, ale také shlédnutí přírodních katastrof nebo různých dramatických událostí (autonehoda, týrání zvířat, povodeň) ve zprávách.
Náměsíčnost u dětí: Jak se vyhnout nebezpečí?
Pozor na výběr pohádek
Bohužel hrůzostrašné mohou být i tradiční pohádky typu Jeníček a Mařenka, Smolíček Pacholíček atd. Zejména před spaním byste si měli dát opravdu velký pozor, na to, co může dítě zahlédnout nebo vyslechnout.
Ale jak již bylo řečeno, i když budete dětem pouštět jen neškodné pohádky (Krteček, Kosí bratři, Matýsek a Jája, Hádej, jak tě mám rád, Prasátko Peppa…), mohou se noční běsy či můry dostavit. Ve více jak polovině případů mají noční běsy genetický podklad.
Pokud jste tedy na noční běsy trpěli vy nebo manžel, je dost pravděpodbné, že se to přihodí i vašim dětem.
Noční děsy – příznaky a projevy
Hlavním příznakem je náhlé procitnutí provázené extrémní úzkostí. Postižený má vyděšený, nepřítomný výraz v obličeji, nereaguje na vás a nepoznává známé osoby. Při pokusech o probuzení se může výraz paniky ještě prohloubit.
Noční děs bývá provázen bušením srdce a zrychleným dechem. Děti obvykle sedí na lůžku nebo sebou ze spaní trhají, vztekají se a koupou nohama. Mohou i vstát a snažit se utíkat pryč. Při pokusech o probuzení se chovají agresivně.
Stav trvá zpravidla 1 až 5 minut, poté postižený opět usíná. Běsy se objevují v první části noci, většinou jen jednou. Děti si ráno, na rozdíl od noční můry, většinou vůbec nic nepamatují.
Zatímco noční můru je možné slovy uklidnit a dítě utišit vlídným slovem, noční běsy musí víceméně samy odeznít a kolikrát se dokonce jakákoli snaha o uklidnění dítěte setká s ještě prudší reakcí.
Probuzení se zmateností
Od nočního děsu odlišujeme podobou poruchu non-REM spánku, kterou je probuzení se zmateností. Dítě je dezorientované, zmatené, mluví nesouvisle a zpomaleně mluvit nebo říká nesmysly. Může plakat.
Na rozdíl od nočních běsů je ale hlavním příznakem zmatenost, ne děs a úzkost. Navíc oproti nočnímu děsu trvají potíže déle (až 30 minut).
Probuzení se zmateností je charakteristické především u předškolních dětí.
Děti v rodičovské posteli. Kdy už je to problém a jak jim usnadnit odchod?
Na co si dát pozor?
Velký pozor je potřeba si dávat při dalších neobvyklých projevech – nejrůznějších záškubech, slinění, pokousání či pomočení, příp. pohybových automatismech. Pokud se vyskytnou, je nutno myslet na možnou diagnózu epilepsie a odborné vyšetření je nezbytné. Některé typy epilepsie se vyskytují typicky pouze ve spánku, jiné jsou vázané na dobu usínání či probouzení.
Při neobvyklém průběhu nočních běsů nebo při velmi častém výskytu, je potřeba navštívit odborného lékaře. Neurolog na základě popsaných příznaků obvykle doporučí vyšetření ve spánkové laboratoři (tzv. polysomnografii).
Při objevení se či přetrvávání ve starším věku, než je 5 let, bychom měli navštívit dětského psychologa, který nás může nasměrovat k možným příčinám této poruchy spánku a pomoci s terapií.
Jak reagovat? Nikdy dítě nebuďte!
I přes hrozivý průběh se snažte zachovat klid. Můžete na dítě mluvit tichým hlasem a zůstaňte mu nablízku. V žádném případě se nedoporučuje běsnící osobu budit! Buzením totiž může dojít k protahování úzkosti a nárůstu agresivity. Stav sám odezní zpravidla do několika minut. Ráno příhodu nerozebírejte a nepřipomínejte.
Noční běsy – prevence
Snažte se u dítěte dodržovat zásady správného usínání. Jde především o pravidelnou dobu usínání ve stejných podmínkách (místnost, tma či tlumené světlo, vyvětraná místnost s obvyklou teplotou).
Velice důležité jsou také uspávací rituály (pohádka, pusa na dobrou noc atd.). Je potřeba dbát na dostatek spánku.
Před usínáním by dítě nemělo jíst velké jídlo, ani příliš pít, aby se v noci nepočůralo nebo ho pocit na močení nebudil.
Pozor na přílišnou stimulaci vjemů
K předcházení nočních běsů také může pomoci klidnější odpolední program. Noční běsy se totiž často vyskytují po náročném dni (oslava, zábavní park, koupání v bazénu, návštěva kina atd.). Pokud se noční běsy dítěti přihodí víckrát, jak jednou týdně, měli byste značně omezit náročnější aktivity, zejména odpoledne. Nechte dítěti nějaký čas na hraní či odpočinek dle vlastní chuti.
Jak naučit miminko usínat samo v jiné místnosti a spát celou noc
Omezte sledování televize!
Důležité je také omezit sledování televize na minimum. Důležitá je pochopitelně i volba televizního programu (nic akčního).
Ačkoli je to náročné, protože je dítě večer unavené a nenaladěné, snažte se před spaním vyhnout stresujícím situacím a hádkám.
Pozor také na konfliktní situace se sourozenci a snažte se jim předcházet (v koupelně se např. připravuje ke spaní nejprve jeden, pak druhý, pokud se vzájemně dohadují atd.).
Farmakologická léčba
Pokud se běsy vyskytují u dětí častěji jak 4x za měsíc, může lékař na několik měsíců předepsat před spaním benzodiazepiny (diazepam), které mají zklidňující účinek.
Pozor ale, podání léků při právě probíhajícím běsu či po něm je zcela nevhodné, aby se dítě nezadusilo. Pokud se vám takováto farmakologická léčba nezdá, vyzkoušet můžete také B-komplex. Některým rodičům se osvědčil.
Vitamíny skupiny B mají totiž pozitivní účinek na nervovou soustavu.
Další možnosti léčby
Noční děsy zpravidla postupně samy odezní bez nutnosti výraznějšího lékařského zásahu. Pokud však přetrvávají, jsou časté nebo mají neobvyklý průběh, navštivte lékaře a psychologa. Ten vám může doporučit nejrůznější relaxační metody, hypnózu či behaviorální terapii.
Jaké máte zkušenosti s nočními běsy nebo nočními můrami u dětí vy? Podělte se s námi a s ostatními maminkami!
Noční můry trápí děti i dospělé. Podle odborníků se zlým snům dá vyhnout
Přiznám se bez mučení jde i o můj problém, noční můry mě pronásledují poměrně pravidelně. Nejčastěji jsou ovšem spíše nepříjemné než děsivé. Například se mi zdá, že musím kamsi odcestovat či odletět, a nejsem schopna si v časovém limitu sbalit kufr, stihnout autobus nebo taxík na letiště.
Další sen je mnohem nepříjemnější. Je mi znovu osmnáct, blíží se maturita z matematiky a má hlava je zoufale prázdná.
Jeho zvláštnost tkví vtom, že jsem z matematiky nikdy nematurovala, neboť ji ministr školství v bouřlivých polistopadových časech jako povinnou součást zkoušky dospělosti zrušil, a nezničil tak moji studijní i profesní kariéru v samém počátku. Přesto se trauma gymnaziálních let i strach z matematiky do mě zažraly jako mor.
Přečíst článek ›
A samozřejmě, čas od času mi jde v noci i o život: pronásleduje mě nebezpečný šílenec, maniakální zločinec či se rovnou ocitám uprostřed války. Mimochodem, na mých nočních můrách je patrné, jak náš život ovlivňují média a davová psychóza. Zatímco kdysi mě čas od času ve snu ohrožovali po zuby ozbrojení fašisté, dnes do mých nočních můr vstupují teroristé či podivní náboženští fanatici.
Zrcadlo problémů
Noční můry se objevují zejména během snové REM fáze spánku, která je charakteristická rychlými pohyby očí i lehčím spánkem. Po probuzení si sen jasně pamatujeme. Podobným fenoménem je noční děs, který se ovšem dostavuje v průběhu hlubokého spánku, takže si jej v bdělém stavu zpravidla nedokážeme vybavit.
Klasické noční můry mohou být snovými prožitky, které jsou provázeny obavami a úzkostmi různého stupně, od mírného strachu až po šílenou paniku.
Na podobném snu totiž není nejděsivější jeho průběh, ale pocit, který v nás vyvolává. Občas je dokonce doprovázen bušením srdce a pocením.
Nemá navíc ani reálný konec padající člověk se probudí těsně před dopadem, pronásledovaný těsně před tím, než jej pronásledovatel chytí.
Přečíst článek ›
V čem je problém? V naší psychice. Pokud jsme přes den nešťastní, či dokonce vystresovaní, nahlodávají pocity naši mysl i v noci. Typickým projevem jsou právě sny, které nejsou primárně děsivé, spíše znepokojivé.
V nich skládáme různé zkoušky, vidíme svého partnera při sexu s jinou osobou, ve společnosti jsme nevhodně oblečeni i třeba úplně nazí, chceme utéct, ale nemůžeme se pohnout z místa.
V dramatičtějších nočních můrách jsme pronásledováni nebo rovnou naprosto paralyzováni, stáváme se svědky či oběťmi násilí.
Psychiatrička Dana Kamarádová popisuje, že úzkostné sny často souvisejí s pocitem bezmoci i úzkostným nastavením člověka. Ideální je tedy svou beznaděj jakkoliv snížit, například si vzít dovolenou a odpočinout si.
Psychologové rovněž věří, že mnoho nočních děsů má souvislost s reálným životem pacienta a že nevyřešený zážitek z minulosti se podvědomě do snů promítne.
Noční můry ale mohou být i jakýmsi pomyslným zrcadlem jiných problémů, pocitů viny a deprese.
Alkohol a horory před spaním
Sami psychiatři řazení nočních můr mezi psychické nemoci nevidí rádi. Vnímají je totiž jako něco přirozeného.
Někdy ale mohou být součástí jiných diagnóz: velmi často posttraumatické stresové poruchy (například jako následek autonehody). Existuje i souvislost mezi typem osobnosti a nočními můrami.
Ambiciózní a podnikavé osoby mohou trpět fantasknějšími a dramatičtějšími sny než ostatní a zdá se, že ženy k nim mají větší sklon než muži.
Fyziologické faktory můžeme odbourat poměrně snadno. Stačí jít spát s poloprázdným žaludkem, konzumace jídla těsně před ulehnutím totiž kvalitu našich snů výrazně narušuje. Totéž lze říci i o lécích (zejména psychofarmakách) a alkoholu.
Přečíst článek ›
„Jedna z teorií tvrdí, že ve snění se nám vrací to, čemu věnujeme pozornost během dne. V průběhu spánku mozek ukládá získané informace do staropaměti a příběhy, jež nedokáže dokončit, nebo jsou příliš přeplněny emocemi, se právě v nočních můrách a snech objevují.
Podvědomí se je totiž snaží vyřešit či alespoň najít nějakou cestu,“ vysvětluje doktorka Kamarádová. Ale i člověk bez úzkostí může trpět můrami stačí, aby před spaním sledoval horor nebo televizní zprávy.
Co kdybyste pro příště zkusili uklidňující pohádku na dobrou noc?
Tvrdá srážka s noční realitou
Dieter Wolke PhD Dipl-Psych AFBPsS C.Psychol.
Protestuje vaše dítě, když má jít spát? Nedokáže spát celou noc? Dále se dovíte, proč se děti brání spánku a jak pomáhá správný spánkový režim, i to jak na noční můry, náměsíčnost a další.
Každý rodič má větší či menší problém s ukládáním dětí do postýlky a jejich usínáním. Těžkosti s usínáním a nočním probouzením patří k nejčastějším problémům, na které se rodiče ptají osobně nebo prostřednictvím internetové stránky. Nyní se podíváme na spánek z pohledu dítěte i na to, jak spí novorozeně, jak spí batole, a na některé problémy se spánkem a řešení pro rodiče.
Režim především
Děti se ve všech oblastech chovají nejlépe, mohou-li se řídit nějakým jasně daným vzorcem. Spánek miminka i batolete mají svůj řád. Díky pravidelnému režimu ukládání do postýlky dítě chápe, co se očekává. Dítěti to dodává pocit bezpečí.
Ví, kdy se co bude dít. Jestliže se čas, místo nebo způsob ukládání neustále mění, vloudí se úzkost, zmatek a prostor pro vyjednávání.
I když některé děti spoléhají na pravidelnost více než jiné, všem dětem prospívá pravidelný režim ukládání do postýlky.
Správné ukládání ke spánku téměř pro každé malé dítě trvá 30 minut. Pravidelný režim můžete nastavit ještě v kojeneckém věku – v prvních měsících života.
Skládá se například z koupele, pomazlení, pohádky nebo písničky. Pokud ukládání trvá déle nebo je příliš náročné, děti se probudí, spíše než zklidní.
Ukládání kratší než 30 minut pro většinu malých dětí znamená, že spěcháte, aby už šly spát.
Pokud se bude čas usínání o víkendu lišit od pracovních dnů, v pondělí nastanou problémy. Snažte se dodržet stejný čas po celý týden. Je to složitý plán pro rodiny, které si o víkendu rády přispí, ale ze své zkušenosti vím, že když alespoň jeden rodič ráno vstane i o víkendu, celý den má hladší průběh. Mnohým tatínkům to také dá možnost strávit klidné ráno s dítětem nebo dětmi.
Děti by měly spát každou noc na stejném místě, je-li to možné. Měnit místa – spát v jiné posteli, na podlaze, na gauči – ztěžuje dítěti, aby si osvojilo správné návyky. Je-li dítě ve střídavé péči po rozvodu, snažte se mu zajistit některé stejné věci na obou místech, například stejný polštář a peřinku.
Rodiče v různých domácnostech musí koordinovat režim ukládání do postýlky, aby měl více méně stejný průběh.
Odloučení ve spánku
Z hlediska dítěte je spánek odloučením – od rodičů, sourozenců, hraček, úžasných každodenních zážitků a od všeho, co se v domácnosti neustále děje.
Proč se má najednou toho všeho vzdát? Zvláště když to znamená odejít do tmavého pokoje, kde mohou být pod postelí strašidla, venku za oknem mohou lítat duchové nebo se pod peřinu může vplazit had? Žádné dítě nejde spát bez boje a přinucení a žádné dítě nebude spát samo od sebe ve své vlastní postýlce, aniž by k tomu mělo spoustu pomůcek, naučilo se to a mělo pevná pravidla, která se nemění. Spánek je také odloučením pro rodiče. Ačkoli většina rodičů tvrdí, že na konci dlouhého dne rádi dítě odloží, mnozí s tím mají problém. Dávají dětem rozporuplné pokyny, režim dodržují jen částečně a nezvládají disciplínu potřebnou k motivování dětí, aby spaly samy. Někteří rodiče, obzvláště ti, co se svým miláčkem tráví málo času během dne, byť někdy podvědomě, jsou rádi, když je večer dítě potřebuje a volá. Jako rodiče musíme být schopni poradit si s vlastním nelehkým problémem s odloučením a oddělením se od dítěte, a teprve potom dokážeme řešit obavy svých dětí. V mnohých kulturách smí malé děti spát vedle dospělého a není na tom nic špatného. Řada rodin nedá dopustit na koncept rodinné postele. Nicméně společné spaní funguje jen, když všichni s touto ideou opravdu souhlasí a potřeba každého člověka na samostatnost a soukromí je uspokojena jinak. Většina rodin v západních společnostech se domnívá, že dítě by mělo spát ve vlastní posteli už od kojeneckého věku. V obou případech je nejlepší si o tomto tématu promluvit se svým partnerem. Většina rodičů bere dítě k sobě do postele někdy, například když je nemocné, vyděšené, ve stresu. To je samozřejmě v pořádku, ale nezapomeňte, že dítě nepůjde ochotně zpět do své postýlky bez jasného pokynu rodičů.
Nekonečné pití vody
Batolata, která poskakují jako balónky, když je dáte do postýlky, musíte znovu uložit a doprovodit to maximálně jednou větou na vysvětlenou. Žádné další diskuse, vyjednávání nebo sledování televize. Tiše ho uložte zpět do postýlky, přikryjte a odejděte.
Někdy se to zpočátku musí opakovat stokrát, zvlášť pokud jste v pravidlech ukládání poslední dobou trochu polevili. Připravte se k boji o zavedení tohoto nového režimu, ale nejprve dejte jasně najevo, že jedno napití a jedno posazení na nočník stačí.
Uvědomte si, že pokud jednou trváte na pravidlu a podruhé mu tolerujete další pití a několik výletů z postýlky, bude stále těžší režim dodržet. Buďte důslední!
Chození do postele rodičů
Pokud opravdu nechcete, aby dítě spalo ve vaší posteli, tiše ho vraťte do postýlky tolikrát, kolikrát je třeba, bez průpovídek a dohadování.
Necháte-li ho vlézt si k vám do postele ráno a ještě usnout, nepochopí, proč by stejnou věc nemohlo dělat o půlnoci.
Dítěti, které odloučení stresuje a dlouho spalo s rodiči, dejte na podlahu spacák a odměňte ho, když si ho přisune blíž k vlastnímu pokojíčku.
Noční můry
Zlé sny jsou známkou aktivní mysli, která si třídí životní zkušenosti. I když děti mívají zlé sny během noci, až budou starší, budou mít sny k ránu jako dospělí. Většina nočních můr se zdá po třech hodinách spánku kojence. Všichni máme sny a noční můry, abychom se vyrovnali se stresem, změnami a tlaky. Děti mají schopnost snít, jakmile se naučí mluvit.
Malé děti si většinou sny nepamatují, ani ty, které je probudily. Obsah snu není tak důležitý, takže je nenuťte o něm mluvit. Pokud však má dítě stejný sen celé týdny, poraďte se s odborníkem, aby vám pomohl odhalit příčinu stresu. Nesnažte se pátrat po strašidlech ve skříni, jen dítě jednoduše ujistěte, že tam nejsou.
Pokud budete brát strašidla vážně a začnete se dívat pod postel a do skříně, abyste dítě ujistili, že tam nejsou, dosáhnete akorát opaku. „Když je maminka hledá a ukazuje mi, že tam nejsou, tak by tam být mohli.“ Pro dítě je těžké mít jistotu, že se někde neskrývají pod postelí. Až dítě trochu vyroste, většina snů a nočních můr přijde v brzkých ranních hodinách.
Asi 70 % dětí zažívá noční můry každý rok během dětství.
Noční děsy
Jsou to prudká částečná probuzení, která se stávají před půlnocí, tzn. do 3 hodin po usnutí. Často začínají pronikavým křikem. Děti jsou rudé, zpocené a nereagují na utěšování. Noční děsy rodiče vylekají, protože dítě má vytřeštěné oči, posadí se a hází sebou. Nejsou však nenormální nebo nebezpečné a dítě si ráno nebude nic pamatovat.
Chraňte ho před zraněním, až se bude pohybovat po postýlce nebo po místnosti. Mnozí rodiče se snaží dítě probudit a ráno o tom mluvit. Dítěti to však může způsobit starosti. Nejlepší je na dítě dohlédnout a nebudit ho. Za pár minut se uklidní a nebude si ráno nic pamatovat. Vyroste z toho. Většina těchto děsů se vyskytuje ve věku 3 až 7 let.
Možná jste vy nebo váš manžel měli tyto záchvaty v dětství, protože se to dědí v rodině.
Spánkové potíže. Náměsíčnost a mluvení ze spánku
Oba tyto stavy se dědí v rodinách, jsou častější a intenzivnější v období stresu a vyčerpání a vyskytují se spíše u chlapců. Vzhledem k tomu, že dítě si může při chození ve spánku ublížit, odstraňte z podlahy všechny předměty a zabezpečte schodiště. Alarm do dveří je potřeba, pokud někdo chodí ve spánku pravidelně.
Většina dětí z nich do dospělosti vyroste. Mluvení ze spánku neberte příliš vážně, protože obsah nebude dávat velký smysl. A nedobírejte si je proto. Některé upjatější děti pak mají strach, že odhalují nějaká tajemství nebo nechtějí přespávat u kamarádů.
Uklidněte dítě, že je normální a že jeho bystrý úsudek a živá představivost jsou aktivní i v noci.