Jak léčit opruzeniny a plenkové dermatitidy u novorozenců a miminek?

Jak léčit opruzeniny a plenkové dermatitidy u novorozenců a miminek?

Jak léčit opruzeniny a plenkové dermatitidy u novorozenců a miminek?U koho se nejčastěji plenková dermatitida vyskytuje?

Plenková dermatitida se objevuje všude tam, kde dochází ke kontaktu moči nebo stolice s pokožkou.

Pleny jsou nedílnou součástí péče o kojence a batolata. I přes to, že v dnešní době mají maminky na výběr z nepřeberného množství typů a značek plen, zůstává plenková dermatitida jedním z nejčastějších kožních problémů kojeneckého a batolícího věku. V tomto období mívá až 50% dětí alespoň jedenkrát projevy plenkové dermatitidy. Nejčastější výskyt pozorujeme mezi 9. – 12. měsícem věku.

Pleny umožňují lepší hygienu také u dospělých pacientů. Jednorázové hygienické pomůcky zjednodušují nemocniční i domácí péči. I přes pokrok ve vývoji plen zůstává plenková dermatitida častou diagnózou.

Ohroženou skupinou jsou inkontinentní osoby (15 – 30% osob starších 60 let trpí močovou inkontinencí), špatně pohybliví, nepohybliví a dlouhodobě ležící pacienti.

Do rizikové skupiny patří také obézní nemocní, diabetici a pacienti, kteří mají narušeny přirozené obranné mechanismy.

Jak léčit opruzeniny a plenkové dermatitidy u novorozenců a miminek?Co je to plenková dermatitida a jak vzniká?

Plenková dermatitida (také kontaktní iritativní dermatitida) představuje široký termín. Hlavním vyvolávajícím faktorem je vlhká hydratovaná pokožka, jejíž příčinou je moč v relativně neprodyšné pleně.

Ta zabraňuje odpařování vlhkosti z povrhu kůže. Vlhkost pokožky se navíc zvyšuje zapocením. Dochází také ke zvýšení teploty kryté kůže a vazodilataci, což podporuje rozvoj zánětu.

Vlhká zapařená pokožka je následně náchylnější k poškození třením a oděrem.

Dalším vyvolávajícím faktorem je kontakt kůže se stolicí při průjmu, při málo častém přebalování dítěte nebo výměně inkontinenčních pomůcek.

Ve stolici se nachází aktivované enzymy, které jsou přímo odpovědné za dráždivý potenciál stolice.

Poškozená pokožka je pak bránou vstupu pro další dráždivé látky obsažené v krémech nebo mycích, dezinfekčních a léčebných prostředcích. Všechny uvedené faktory navíc umožňují růst některých mikroorganismů.

Plenková dermatitida se vyskytuje v nižší míře u kojených dětí. Stolice kojených dětí má nižší pH a tím i nižší aktivitu dráždivých enzymů (fekálních proteáz).

Faktory aktivující podrážděnou pokožku Hydratace pokožky
Kontakt se stolicí a močí
Faktory vyvolávající plenkovou dermatitidu Iritace, tření, teplo
Vzestup aktivity enzymů stolice
Mikrobiální superinfekce

Co plenkovou dermatitidu komplikuje?

Nejčastější komplikací je druhotná infekce kvasinkou Candida albicans. Kvasinka způsobuje zarudnutí v oblasti genitálu a hýždí, postižená bývá i oblast třísel. Kandidová infekce se pak dále šíří do dalších oblastí, kde dochází k výraznému tření kůže navzájem (krční rýha, podpaží). Často se také nachází v ústní dutině, nebo způsobuje bolestivé, popraskané koutky úst s bělavými povlaky.

Je možné plenkové dermatitidě předcházet?

Základem terapie jsou režimová a hygienická opatření. K základním zásadám patří snížení vlhkosti kůže, zamezení tření v postižené oblasti volbou správného typu pleny a pravidelná a častá výměna plen.

Výměnu pleny volíme podle věku dítěte. Novorozenec močí více než 20x za 24 hodin, proto se doporučuje měnit plenu vždy před a po kojení, v prvních týdnech nejméně 12x denně.

Frekvence močení se s věkem snižuje. Plenu tedy následně měníme pouze po jídle. Kojenec ve věku jednoho roku močí už jen 7x denně, ovšem porce moči jsou podstatně větší.

Počet přebalení by tak neměl být nižší jak 6-7x denně.

Stolice má větší dráždící efekt. Důležité je vypozorovat rytmus defekací a znečištěnou plenu co nejdříve vyměnit. V případě jednorázových plen se v době akutních projevů plenkové dermatitidy doporučuje používat o jedno číslo větší velikost pleny, aby nedocházelo ke tření genitálu a hýždí s plenou.

Navíc větší plena obsahuje i větší savé jádro. V případě použití bavlněných plen je nutné pamatovat na to, že mají nižší savou schopnost a že při použití neprodyšných kalhotek přes pleny dochází velice často k zapaření pokožky.

Důležité je jejich dokonalé vymáchání od zbytku saponátů a používání pracích prostředků určených pro citlivou kojeneckou pleť. Měkkost pleny lze zvýšit v sušičce nebo přežehlením vnitřních stran plen po naskládání. Použití aviváží v době hojení zánětu se nedoporučuje.

Ať už si maminky vyberou z jakéhokoliv důvodu k přebalování jednorázové, nebo bavlněné pleny, je dobré ponechat dítě co nejčastěji volně rozbalené bez plen, aby pokožka větrala a lépe se regenerovala.

V geriatrii se inkontinenční pomůcky (vložky, pleny, kalhotky) používají stále více pro svůj dobrý odsávací účinek. Tyto pomůcky ovšem zadržují vlhkost, brání větrání pokožky, odpařování potu a zvyšují teplotu kůže.

Dochází ke změkčování svrchních vrstev kůže (maceraci), objevují se trhlinky a odřeniny a vytvářejí se tak ideální podmínky pro zachycení bakterií a plísní.

Podle doporučení výrobců je ideální měnit inkontinenční pomůcky po 6-8 hodinách, bez ohledu na jejich znečištění, tzn. 3 – 4x za 24 hodin.

Opruzená pokožka by se neměla přehnaně často omývat, voda a mýdlo (popř. jiný mycí prostředek pro citlivou pleť) by se měly používat pouze po stolici. Po omytí by se mělo místo šetrně vysušit jemným přikládáním ručníku či pleny, ne však třením. Je také možné použít proud teplého vzduchu.

Ke zvýšení bariérové funkce pokožky je při každé výměně pleny vhodné aplikovat ochranný bariérový krém. Mezi nejúčinnější ochranné látky na kůži patří oxid zinečnatý. Bariérový krém s oxidem zinečnatým se nanáší v tzv. ultratenké vrstvě. Naopak silná vrstva způsobuje tzv. okluzivní efekt, který může stav zhoršit. Pod silnou vrstvou krému se totiž mohou bakterie ještě více množit.

Jak přistupovat k léčbě?

Opruzeniny je nutno léčit již v počátečním stadiu. Většinou postačí masti a krémy s obsahem panthenolu, vitaminu E a zinku. Pokud dochází k závažnějším problémům a opruzení se nelepší ani při pečlivém ošetřování v průběhu jednoho týdne, je na místě navštívit lékaře.

Plenková dermatitida je v těchto případech již komplikována kvasinkovou nebo bakteriální infekcí. Často je nutno odebrat stěr na mikrobiologické vyšetření a předepsat cílenější léčbu na recept. U závažnějších problémů se předepisuje např.

pasta s obsahem protimikrobní látky nebo antimykotika zaměřená proti kvasinkám. Závažný zánět se zklidňuje použitím slabého lokálního kortikoidního přípravku v kombinaci s protikvasinkovým léčivým přípravkem nebo antibiotikem pro místní léčbu.

Při dodržení režimových i léčebných opatření se zlepšení neobjeví dříve než za týden, úplné vyhojení může trvat i několik týdnů.

Látky vhodné k preventivnímu i léčebnému použití

Lanolin

  • Napomáhá uklidnění a zvláčnění pokožky. Díky své mastné konzistenci vytváří na pokožce dlouhodobě působící ochrannou vrstvu.

Oxid zinečnatý

  • Je zodpovědný za vysušení kožní sekrece při opruzeninách (působí adstringentně). V kombinaci s masťovým základem vytváří na pokožce ochranný film, který působí preventivně.
  • Př. Sudocrem (oxid zinečnatý, lanolin).

Vitamin D

  • Podporuje granulaci tkáně a regeneraci horních vrstev pokožky i podkoží zejména v kombinaci s vitaminem E. Je obsažen v přípravcích s olejovými složkami, které promašťují a zvláčňují pokožku.
  • Př. Rybilka (rybí tuk, vitamin D, vitamin E a oxid zinečnatý).

Dexpanthenol

  • Posiluje přirozené léčebné procesy, působí protizánětlivě a podporuje produkci kolagenu a elastinu v kožních buňkách.
  • Př. Bepanthen® (dexpanthenol, lanolin).

Kreatin

  • V kombinaci s tukovými substancemi, panthenolem a heřmánkem vykazuje významný ochranný efekt v kožních přípravcích určených k prevenci před agresivními látkami obsaženými v moči a stolici.
  • Př. Menalind professional – růžová řada určená k ochranně namáhané pokožky (kreatin, panthenol, mastné kyseliny, mandlový olej).

Clotrimazol

  • Tato účinná látka má široké spektrum antimykotického působení, a proto působí na celou řadu mikroorganismů, jako jsou dermatofyty, kvasinky a kvasinkové houby, plísně a dimorfní houby.
  • Př. Imazol krémpasta® (clotrimazol).

Výše uvedený přehled účinných látek a přípravků představuje stručné shrnutí terapie pacientů s plenkovou dermatitidou. Pro výběr konkrétního přípravku se poraďte ve Vaší lékárně.

Léčivé přípravky vhodné k preventivnímu i léčebnému použití

Sudocrem

Antiseptický ochranný krém obsahující zejména lanolin, který napomáhá uklidnění a zvláčnění pokožky. Oxid zinečnatý vysušuje kožní sekreci při opruzeninách (vykazuje svíravý, adstringentní účinek), benzylalkohol omezuje bolest, podráždění a má antibakteriální a antifungicidní vlastnosti. Benzyl benzoát a benzyl cinamát podporují tvorbu nové svrchní vrstvy pokožky v místě poškození.

Rybilka

Účinek je dán obsahem rybího tuku s vitaminem D. Vitamin D podporuje granulaci tkáně a regeneraci horních vrstev pokožky i podkoží. Regenerační účinek je podpořen vitaminem E. Oxid zinečnatý působí adstringentně. V kombinaci s masťovým základem vytváří na pokožce ochranný film, který působí preventivně. Olejové složky pak promašťují a zvláčňují pokožku.

Bepanthen®

Jedná se o mast obsahující dexpanthenol v koncentraci 5%. Tato účinná látka posiluje přirozené léčebné procesy, působí protizánětlivě a podporuje produkci kolagenu a elastinu v kožních buňkách.

Za zklidňující vlastnosti je odpovědný lanolin, který díky své mastné konzistenci vytváří na pokožce dlouhodobě působící ochrannou vrstvu. U ošetřovaných kojenců se aplikuje při každé výměně plen.

Nanáší se na dobře očištěnou pokožku.

Budete mít zájem:  Závislost Na Cukru Příznaky?

Imazol krémpasta®

Obsahuje účinnou látku clotrimazol v koncentraci 1%.

Tato účinná látka má široké spektrum antimykotického působení, a proto působí na celou řadu mikroorganismů, jako jsou dermatofyty, kvasinky a kvasinkové houby, plísně a dimorfní houby.

Krémpasta se nanáší v tenké vrstvě na postižená místa jednou nebo dvakrát denně (nejlépe ráno a večer) a důkladně se rozetře. Dostačující 0,5 cm pasty na ošetření plochy velikosti dlaně.

  • PharmDr. Martina Nováková
  • Lékárna Dornych, Brno
  • Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
  • Jak léčit opruzeniny a plenkové dermatitidy u novorozenců a miminek?

Opruzeniny u miminek

Jedná se o zarudlá místa, kde o sebe třou dvě plochy pokožky. Nejčastěji se vyskytují na citlivých místech, jako je zadeček, třísla a genitálie. Méně často se pak objevují na stehnech, za oušky, v podpaží či dalších kožních záhybech. Rajónem opruzenin jsou především vlhčí a teplejší místa, jako například plenková oblast, tady jsou opruzeniny „jako doma“.

Zánět vyvolává nepříjemné pocity pálení, svědění a váš drobeček je velice podrážděný a pláče. V případě, že kůže mokvá a objevují se drobné prasklinky, může být onemocnění vážnější. Když problémy s opruzeninami přetrvávají déle než 3-4 dny, navštivte raději lékaře. Příčiny vzniku opruzeniny mohou být i naléhavějšího charakteru – onemocnění bakteriálního či kvasinkového původu.

Jak poznáte opruzeniny

  • Větší zarudlé části v oblasti kožních záhybů, zadečku, genitálií,
  • vlhká oblast pokožky – dochází k mokvání,
  • puchýřky – objevují se drobné prasklinky,
  • podrážděná pokožka – vzniká vyrážka,
  • suchá kůže –  dochází k olupování,
  • pocity svědění a pálení – dítě je podrážděné a pláče.

 

Nejčastější příčiny opruzenin u miminek

  • Delší doba bez výměny plenky,
  • odírání či poškrábání dětského zadečku o plenku (to se stává většinou u nevhodně zvolené velikosti plenky – u nás najdete kompletní sortiment značek PAMPERS, Huggies a dalších),
  • použití látkových plen – zadržují vlhkost, dostatečně neabsorbují,
  • alergická reakce na plenku či krém,
  • průjem,
  • infekce buď bakteriálního nebo kvasinkového původu.

Jak léčit opruzeniny a plenkové dermatitidy u novorozenců a miminek? Jak jim předejít

Opruzeniny vznikají nejčastěji ve vlhkých oblastech, proto je potřebné udržet miminko v suchu. Toho dosáhnete pravidelným přebalováním a větráním zadečku dítěte. Pro prevenci použijte speciální masti a krémy pro citlivou pokožku.

Tip BENU: Jste si jistí, že ve své lékárničce pro miminko máte skutečně vše?

Dodržování hygieny

Miminko koupejte v ne příliš horké vodě a spíše po kratší dobu – cca 10 min.  Voda vysušuje, proto použijte dětské olejíčky. Můžete vyzkoušet například značku Aviril.

Dbejte na to, abyste pokožku dítěte vždy důkladně očistili. Především se zaměřte na pečlivé očištění veškerých zbytků stolice a moči. Můžete použít i dětské vlhčené ubrousky.

Volte takové, které citlivé pokožce miminka vyhovují, a nezpůsobí podráždění. 

Pravidelné přebalování

Přebalujte své dítko a to pravidelně, doporučujeme až 8krát za den. Pokožka miminka je opravdu citlivá, takže se snadno a rychle zapaří.

Dochází tak k nežádoucím podrážděním a vyrážkám a opruzenina je na světě jedna dvě. Při přebalování dbejte na to, abyste zadeček miminka pořádně očistili.

Poté natřete krémem na opruzeniny – vhodný je například Bepanthen.

Dostatečné větrání

Nechávejte pokožku miminka co nejvíce volně dýchat. Jednak je to skvělá prevence, ale i ve chvíli, kdy je miminko opruzené, tak je větrání velmi žádoucí. Vhodná chvilka pro provětrání zadečku vašeho dítěte je právě při přebalování.

Použití mastí a krémů

Suchou a podrážděnou pokožku miminka je potřeba hydratovat a regenerovat. Natírejte proto své miminko pravidelně krémy a mastičkami, které jsou vhodné pro prevenci opruzenin. Krém či mast vybírejte tak, aby co nejvíce vyhovovala citlivé pokožce vašeho drobečka. Velmi šetrný přípravek je například Rybilka.

Jak léčit opruzeniny a plenkové dermatitidy u novorozenců a miminek? Ošetření opruzenin

Ke kojencům a batolatům zkrátka opruzeniny občas patří, ale nepodceňujte je a věnujte jim dostatečnou pozornost a péči. Snažte se udržet pokožku dítěte suchou a zmírnit podráždění. Opět platí, stejně jako u prevence, že byste měli dítě častěji přebalovat a nechávat volně bez plenky.

K ošetření opruzenin je vhodné použít

  • Masti a krémy na opruzeniny – natírejte pravidelně při každém přebalování miminka. Podstatné je, aby pokožka děťátka byla důkladně umytá a v plenkové oblasti nezůstaly žádné zbytky nečistot. Poté stačí, když nanesete menší množství krému (Sudocrem).
  • Bylinné koupele – mají hojivé a proti zánětlivé účinky, které mohou uklidnit podrážděnou pokožku miminka (např. bylinné koupele Weleda či Leros). Můžete je doplňkově využít k mastičkám na opruzeniny. 

V případě, že zarudnutí a podráždění neustupuje i po poskytnuté péči, kterou uvádíme, navštivte lékaře. Může se jednat o zánětlivé kožní onemocnění či vyrážku.

Teď už jste zjistili, jak si poradit s opruzeninami vašich maličkých. Další nezbytnosti k péči o miminko najdete v sekci dětské hygieny.

Teď už si s dětskými opruzeninami určitě poradíte raz dva. Trápí opruzeniny přímo vás? Přečtěte si článek Jak na opruzeniny u dospělých.

Vše pro přebalování

Opruzení a plenková dermatitida

Opruzeniny jsou začervenalá pálivá a bolestivá ložiska v kožních záhybech, v tříslech nebo na zadečku, se sklonem k hnisání, které vznikají nejen mechanickým drážděním kůže, ale i spolupůsobením potu, zbytků moče a stolice. K onemocnění přispívá nedostatečná hygiena. V postižené kůži pak dochází snadněji k bakteriálnímu nebo kvasinkovému zánětu.

Plenková dermatitida je zvláštní formou opruzení u nejmenších dětí. Vzniká třením plen o citlivou kůži hýždí, třísel a genitálu v teplém, vlhkém prostředí za spolupůsobení moče a stolice a ná­sled­ně bakterií a plísní. Kůže nemá pod běžnou plenou zajištěn patřičný přístup vzduchu.

Při nedostatečné hygieně a ponechání dítěte v plenách bez jejich výměny delší dobu dochází k porušení celistvosti kůže, především povrchní vrstvy pokožky, a tím i její ochranné funkce. Takto poškozená pokožka je pak náchylná ke kvasinkové nebo bakteriální infekci. Nepříznivě může ale působit i nadměrná péče o zadeček.

Časté mytí mýdlem totiž rovněž poruší ochrannou vrstvu pokožky.

Jak léčit opruzeniny a plenkové dermatitidy u novorozenců a miminek?

Projevy plenkové dermatitidy

Nemocná kůže je zarudlá, lesklá, oteklá, šupí se, projevem dermatitidy může být i drobná kopřivková vyrážka. Vlivem druhotné infekce kvasinkou se mohou vytvářet až puchýřky, které se snadno strhávají.

Jak plenkové dermatitidě předcházet a jak ji léčit?

Základem prevence je pečlivé očištění kůže od zbytků stolice pod tekoucí vodou nebo čisticími ubrousky. Nevhodné je používání detergentních mýdel. Při přebalování necháme zadeček chvíli volně a osušenou kůži ošetříme ochrannou mastí určenou pod plenky nebo mastí proti opruzeninám.

Obsahují zinkovou pastu nebo jiné složky, které zvyšují obranyschopnost kůže (Menalind pasta, Johnson pasta, Bepanten, Purelan apod.). Zásyp se na podrážděnou a zvláště vlhkou pokožku nehodí. Nevhodné jsou i masti, které zabraňují přístupu vzduchu k po­kožce. V případě nehojících se ložisek dermatitidy lze předpokládat přítomnost kvasinky nebo bakteriální infekce.

Podle rady lékaře se k léčbě používají protiplísňové či antiseptické masti nebo krémy. Pleny vyměňujeme dítěti často, alespoň 7× denně, u novorozence ještě častěji. Neméně důležitý je i výběr kvalitní pleny, která dobře absorbuje moč, takže je kůže jen krátkou dobu vlhká.

Kvalitní plena je zároveň i do určité míry prodyšná a zajistí proudění vzduchu k povrchu kůže. Pleny by měly být přiměřeně velké, aby v nich dítě nebylo utaženo a ome­zeno v pohybu. Pohyb ale omezuje i příliš velká plena. Obojí pak může vadit mimo jiné i správnému vývoji kyčelního kloubu.

Kvalitní vysoce absorpční pleny přinášejí nejen pohodlí matkám, ale i komfort dětem. Jejich častá výměna je nutná. Určitý problém pak vzniká při ekologické likvidaci použitých plen.

Autor: MUDr. M. Gregora

z knihy prof. MUDr. A. Pařízka CSc. Kniha o těhotenství, porodu a dítěti, Galén, Praha 2015

Opruzeniny u kojenců: Prevence a první pomoc

Opruzenin se bojí plno maminek. Při vhodné péči k nim však nemusí
vůbec dojít. Opruzeniny vznikají nejčastěji v oblasti plenek. Nicméně
i v jiných kožních záhybech se mohou snadno objevit (např. v oblasti
podpaží nebo krčku). Jaká je vhodná prevence proti nim a jak s nimi co
nejrychleji zatočit?

Zdroj: EvgeniiAnd / Shutterstock, Inc.

Zadeček (plenková dermatitida)

Zadeček dětem zarudne většinou jako reakce na vylučovací tekutiny
miminka. Teplo a vlhko je ideální prostředí pro kvasinky, které se usazují
na kůži a způsobují opruzeniny.

Budete mít zájem:  Příznaky Boreliozy Bolest Zad?

Příznaky a projevy opruzenin

  • Zarudnutí kůže, pupínky na kůži pod plenou
  • Citlivá a šupinatá ložiska
  • Bolestivost zarudlých míst

Opruzeniny se mohou objevit v lehké (kůže je mírně zarudlá) až
těžké formě, kdy zanícená kůže mokvá.

Léčba opruzenin

V případě, že domácí rady nepomáhají, navštivte s dítětem lékaře.
Lékař rozhodne, zda je kožní infekce kvasinková nebo bakteriální a
předepíše dítěti odpovídající mast, popř. ošetří zadeček
genciálovou violetí, která dezinfikuje a vysušuje zánět.

Do boxu: „Pokud má dítě více stolic za den, můžete mu zkusit upravit
střevní mikroflóru podáváním probiotik,“

Co zabere na opruzeniny

  • Nenechávejte dítě dlouho v jedné plence. Přebalujte ho co nejčastěji
    (alespoň 1× za 3 hodiny), aby byl kontakt s močí a stolicí co
    nejkratší.
  • Na očištění zadečku používejte pouze vodu, žádné vlhčené
    ubrousky nebo olejíček. Zadeček po omytí usušte fénem (fén nastavte na
    nejnižší stupeň a držte ho ve 30cm vzdálenosti od dítěte.
  • Nechávejte dítě co nejvíce rozbalené a bez plenek.
  • Potírejte postižená místa dočasně mastí, která obsahuje zinek
    (Sudocrem, Imazol, Rybilka apod.).
  • Zkuste vyměnit značku jednorázových plen.

Krémy s obsahem zinku používejte pouze při léčbě nebo
začátku vzniku opruzenin.

Rady maminek z eMimina:

Rose-k napsala: „Mně jednou doktorka poradila řepíkový
čaj na oplachování a přes den tím potírat a pak vyfoukat fénem.
A hlavně teda hodně větrat.“

Lucie.t napsala: „Na netu jsem zjistila, že pokud jsou
opruzeniny velké až puchýřky a nic nepomáhá, bývají způsobené
kvasinkami. Tak to chce vydržet, dodržovat hygienu. Já kojím, tak jsem
vynechala z jídelníčku sladké, to mají kvasinky rády. No a mazat, větrat
(třeba i vysušit fénem), k omývání nepoužívat vlhčené ubrousky. Já
omývám silným černým čajem nebo řepíkem.“

Tip eMimina:
Podívejte se na recenze jednotlivých krémů na
zadeček.

Prevence opruzenin

  • Často vyměňujte plenky (i v noci) a omývejte zadeček čistou vodou,
    popř. vodou s vhodným olejíčkem.
  • Osušte kožní záhyby po omytí.
  • Nepoužívejte chemické vlhčené ubrousky.
  • Kupujte na ošetření zadečku kosmetiku na bázi přírodních látek
    (např. Weleda).
  • Pravidelně kontrolujte všechny kožní záhyby a dbejte o jejich hygienu.
    Pokud začínají být místa začervenalá, potřete je mastí
    s obsahem zinku.
  • Nepoužívejte pudr (zásyp).
  • Dávejte dítěti často pít, nejlépe vodu nebo čaje. Ovocné šťávy
    podávejte jen občas, protože kyseliny z ovoce mohou způsobit vyrážku na
    zadečku.
  • Pokud kojíte, vyhýbejte se potravinám, které mohou opruzeniny
    zhoršovat – např. kyselá jablka, rajčata a citrusy.

Pozor na přípravky s heřmánkem, mohou u alergického
dítěte podráždit pokožku a rychleji způsobit opruzeniny.

Plenková dermatitida – opruzeniny

» Plenková dermatitida

Plenková dermatitida – opruzeniny

Úvod:

Plenková dermatitida je jedním z nejčastějších kožních zánětlivých onemocnění kojenců a batolat. Nejčastější výskyt je mezi 9. a 12. měsícem věku, kdy si tyto obtíže prodělá téměř 50 % všech dětí.

Specifika dětské kůže:

Kůže dětí v novorozeneckém, kojeneckém i batolecím věku má četné anatomické i fukční odlišnosti od kůže starších dětí i dospělých. Epidermis je tenká, ztenčelá je i vrstva rohová  (stratum corneum). Také kolagenní vlákna jsou tenčí než u dospělých, elastická vlákna nejsou v ranémdětství téměř vyvinuta.

Dermoepidermální spojení není pevné – kůže novorozence tedy snadno reaguje na různé podněty tvorbou puchýřů. Podkožní vrstva obsahuje méně tuku a více vody. Činnost mazových žláz je zprvu po narození ovlivňována mateřskými androgeny, které tvorbu mazu podporují. Jejich samostatná funkce začíná asi ve 12.–15.

týdnu života a je celkově až do puberty snížena. Proto je celkově povrch dětské kůže sušší. Cévy jsou sice dobře vyvinuty, ale jejich stěny jsou propustnější. Kyselý ochranný plášť u novorozence chybí a pH reakce kožního povrchu se upravuje až ve 4. týdnu života, je však stále méně kyselá než u dospělých.

   Celková plocha kůže ve vztahu k váze je u malých dětí 3× větší než u dospělých a u nedonošenců dokonce 7× vyšší.

Tyto odlišnosti způsobují i změny některých základních funkcí. Především je kůže snadněji zranitelná i náchylná k mikrobiální infekci. Má také zvýšenou propustnost a těmito vlastnostmi umožňuje snazší působení fyzikálních i chemických vlivů.

Etiopatogeneze :

Přesnou etiopatogenezi plenkové dermatitidy se zatím nepodařilo objasnit. Pravděpodobná je kombinace několika faktorů – fyzikálních, chemických, enzymatických a mikrobiálních. Kůže malých dětí v oblasti pod plenami je vystavena řadě nepříznivých vlivů:

  • Okluze málo prodyšnými plenami zabraňuje odpařování vody z povrchu pokožky . Tím dochází ke zvyšení vlhkosti kůže, maceraci rohové vrstvy a změnám pH kožního povrchu. Pod plenou navíc dochází ke zvýšení teploty kůže a tím i k vazodilataci, což podporuje vznik zánětu. Vlhká zapařená pokožka je pak náchylná k mechanickému podráždění třením a oděrem, ke vzniku drobných mikrotraumat.
  • Při kontaktu kůže s močí a se stolicí pod okluzivním krytím fekální ureáza štěpí ureu v moči, produkuje amoniak a zvyšuje tak významně pH. Tím jsou aktivovány fekální proteázy a lipázy, které následně poškodí macerovanou traumatizovanou epidermis. Kyselý povrch kůže je navíc nezbytný pro zachování normální mikroflóry, která poskytuje přirozenou antimikrobiální ochranu proti invazi patogenních bakterií a kvasinek. Patogenetickou roli fekálních enzymů dokazují studie, které dokumentují nižší výskyt plenkové dermatitidy u kojených dětí, neboť stolice těchto dětí má nižší pH a tím i nižší aktivitu fekálních proteáz.. Aktivita fekální lipázy a proteázy je také značně zvýšena při průjmech, což je důvodem vysokého výskytu plenkové dermatitidy pozorované u dětí, které měli posledních 48 hodinách řídké stolice.
  • Bariérová funkce kůže může být poškozena i častým používáním detergentních mýdel a přemírou kosmetických přípravků, především parfemovaných. V poslední době dochází k nárůstu kontaktních alergií. Obranné mechanismy kůže poškozuje i užívání ATB či preexistijící onemocnění, jako např. atopická nebo seborhoická dermatitida.
  • Výše uvedené spouštěcí faktory umožnují sekundární kolonizaci mikroorganismů – Candida albicans nebo některých bakterií.

Klinický obraz:

Základním počátečním příznakem plenkové dermatitidy bývá lesklý splývající erytém s ne zcela zřetelnými okraji v oblasti konvexit pod plenami, který vynechává oblast záhybů kůže. V některých oblastech můžeme nalézt i papuly, pustuly, vezikuly či povrchové eroze.

Pro kandidovou superinfekci svědčí  erytem s ostrými okraji papuly a pustuly až eroze, límečkovitě se olupující okraje lézí. Časté jsou malé satelitní léze v okolí a nález kandidové infekce i v dutině ústní. Nezřídka dochází i ke zvětšení lokálních mízních uzlin.

Dle vzhledu a lokality rozeznáváme několik forem tohoto kožního onemocnění

  • Základní a nejčastější formou je tzv „W“ dermatitida, při které má podrážděná kůže tvar písmena W. Kůže je lesklá, živě červená a připomíná spáleninu. Erytém vzniká v místě největšího kontaktu vlhké

pokožky s plenou při pohybech dítěte – tedy na konvexních plochách hýždí a stehen, kožní záhyby zůstávají ušetřeny. Tato forma tvoří 88 % případů plenkové dermatitidy

  • Takzvaná Závorková (svorková) dermatitida je charakteristická pruhovitým ostře ohraničeným zarudnutím s infiltrací na vnitřních plochách stehen a na břiše při okraji plenky .Tento typ tvoří asi  2 % případů
  • Dalšími méně častými formami plenkové dermatitidy jsou :
  • Kojenecký gluteální granulom ( jednotlivé červenofialové až hnědé uzlíky o průměru až 4 cm),
  • Lucky Luke“ dermatitida ( trojúhelníková nebo čtvercová ložiska po stranách na hýždích vzniklá kontaktem s lepícími páskami plen připomínají rukojeti pistolí kovboje)
  • Závažnější formou je erozivní plenkové dermatitida ,kdy se v perigenitální nebo perianální oblasti vytváří nejprve papulopustuly, které jsou poté erodovány a dochází ke vzniku ulcerací ( tzv. amoniakové vředy)
  • Komplikace:

Nejčastější komplikací plenkové dermatitidy je druhotná infekce kvasinkovými mikroorganismy – Candida albicans ( candidosa), při které se mohou přidružit i další projevy tohoto onemocnění v jiných místech zapářky ( krční rýha, podpaží..), v dutině ústní ( soor) nebo popraskané koutky s bělavými povlaky.

  1. Další komplikací může být sekundární infekce bakteriální.
  2. Léčba:
  3. Základem léčby jsou preventivní a režimová opatření – je nutno snížit vlhkost kůže a zamezit tření volbou správné velikosti pleny a její častou výměnou.

Častost výměny pleny je závislá na věku dítěte. Novorozenec močí více než 20x za den, a přebalovat je nutno přibližně 12x denně. Tato frekvence se věkem snižuje – roční kojenec močí asi 7x denně. Hlavním úkolem rodičů je především zabránit delšímu kontaktu se stolicí.

V současné době dáváme přednost jednorázovým plenám, které nasávají moč do spodních vrstev,takže kůže je mokrá po pomočení jen krátce a nedoczází tak k její maceraci. Navíc je separována moč od stolice a proto mezi nimi nedochází k enzymatickým interakcím.

Budete mít zájem:  Léky Na Podporu Myšlení?

V době akutních projevů plenkové dermatitidy je vhodné použít o jedno číslo větší velikost pleny ( zabráníme tření, větší pleny mají větší savé jádro). Pokud rodiče používají látkové pleny, je nutno je po vyprání dokonale vymáchat od zbytků saponátů, nepoužívat aviváže a plenu po vyprání přežehlit či vysušit v sušičce.

Látkové pleny by měly být vyrobeny z měkké bavlny, není vhodná příměs polyesterů.V teplém prostředí ponecháváme dítě co nejčastěji rozbalené volně bez plen.

Nutné je omezení přehnaně častého mytí postižené oblasti, které poškozuje bariérovou funkci kůže. Vodu a dětské mýdlo pro citlivou pleť je vhodné použít jen po stoličce.

Vhodné je omýt oblast vlažnou vodou a poté pečlivě bez tření osušit. Denní koupel by měla obsahovat koupelovou olejovou přísadu.

Ke zlepšení bariérové funkce aplikujeme při přebalování krém určený pod pleny ve velmi tenké vrstvě.

Nejčastější účinné látky těchto krémů:

  • oxid zinečnatý – adstringentní účinek, vysušuje kožní sekreci při opruzeninách. V kombinaci s masťovým základem vytváří na pokožce ochranný film, který působí preventivně.
  • rybí tuk – hlavní složka -vitamín D- podporuje granulaci tkáně a regeneraci horních vrstev pokožky i podkoží, promašťuje a zvláčňuje pokožku
  • Panthenol – účinná látka dexpanthenol se v buňkách kůže přeměňuje na kyselinu pantothenovou ze skupiny B vitaminů, která je nepostradatelná pro tvorbu a regeneraci kůže
  • Benzyl alkohol – omezuje bolest a podráždění, má také antibakteriální a antifungicidní vlastnosti
  • vitamin E, A,.- podporuje buněčnou obnovu, antioxidant

Při závažnějším postižení je nutno použít i pastu s antimikrobiálními látkami. Velmi závažné projevy je nutno léčit krémy s obsahem slabého lokálního kortikoidu, který aplikujeme 2x denně maximálně po dobu 7 dnů. Dlouhodobé a časté používání genciánové violeti není vhodné vzhledem k riziku vstřebání z poškozené pokožky a možnosti vzniku lokálních nekroz.

  • Rodiče musí být připraveni na to, že prvé známky zlepšení neuvidí dříve než za týden a úplné vyhojení trvá několik týdnů  i při pečlivém dodržení všech opatření.
  • Většinu plenkových dematitid mohou rodiče vyléčit sami za pomoci režimových opatření a volně prodejných léků.
  • Příklady vhodných přípravků k preventivnímu i terapeutickému užití:
  • Sudocrem, Rybilka, Bepanthen mast, ALTERMED Panthenol forte 9% mast,2DERM bariérový krém transparentní,BIODERMA ABCDerm Change krém, Aviril dětský krém, Batole dětský krém na opruzeniny, Pythie Baby mast na opruzeniny
  • LETI AT-4 dětský krém na opruzeniny,Bübchen Speciální ochranný krém s panthenolem,BIOLANE Přebalovací krém,Seba med baby dětský krém na opruzeniny,NIVEA Baby Okamžitá pomoc – opruzeniny,CutisHelp mimi OPRUDÍK konopný krém,Ungentum Lavarisini
  • Vitella Ictamo pasta – hlavní účinná látka ichtamol má protizánětlivé účinky, působí antibakteriálně, omezuje růst kvasinek
  • Imazol krémpasta – hlavní účinná látka clotrimazol – široké spektrum antimykotického i antimikrobiálního působení,vhodná při komplikacích
  • Závěr:

Plenková dermatitida je jedním z nejčastějších kožních onemocnění, které přivádí rodiče s kojenci a malými dětmi do ambulancí pediatra.

Pokud se jedná o nekomplikovanou formu postižení, zvládnou rodiče většinou léčbu sami za pomoci režimových opatření ( častá výměna plen a jejich správná velikost) a volně prodejných léků. Pokud však příznaky onemocnění nemizí do týdne, je třeba vyhledat pomoc dětského lékaře.

Při komplikacích, jako je např protrahovaný průběh nebo časté recidivy je vhodné konzultovat dětského dermatologa k vyloučení závažnějších dermatoz.

Použitá literatura:

1.Čapková Š., Plenková dermatitida, Dermatologie pro praxi 2010,4 , 126-129

2.Čapková Š., Nejčastější kožní choroby v dětském věku a jejich léčba, Dermatologie pro praxi

2009; 3, 119–124

2. Seifertová J., Plenková dermatitis z pohledu praktického dětského lékaře, Pediatrie pro

praxi, 2005,3, 152-153

3. Koktavý P., Přehled hygienických a kosmetických přípravků pro děti, Pediatrie pro praxi,

2011,5, 364-368

4. Polášková S., Péče o kůži novorozence a kojence, Praktické lékárenství, 2006,6, 279-281

5. Rohová I., Prevence a léčba opruzenin, Dermatologie pro praxi 2012,3,148-151

6. Eichenfield LF, Frieden IJ, Esterly NB. Textbook of Neonatal Dermatology. W. B. Second

edition, Saunders Company, 2009.

Opruzeniny u miminek

První rok po narození dítěte je jedním z nejnáročnějších období, a to nejen pro miminko. Zatímco se dítě seznamuje se světem a buduje tolik důležité základy pro svůj pozdější vývoj, maminka si osvojuje zcela nový průběh svého každodenního života. A ten je plný rutin.

Je to především kolotoč krmení a přebalování, na co si musí zvyknout. Právě druhé zmíněné však může přinášet řadu dalších starostí, na něž se dá jen stěží připravit. Řeč je o opruzeninách, kterým se vyhne jen málokteré miminko. Nejčastější jsou okolo 9. až 12.

měsíce života, objevují se ale i u novorozenců a batolat, která trápí citlivá pokožka či alergie.

Pokožka miminek je velmi jemná, až desetkrát tenčí než u dospělého člověka. Ke vzniku opruzenin dochází nejčastěji v oblasti zadečku, protože ten je celý den zabalený v neprodyšné plence, kde musí odolávat mnoha negativním faktorům: teplu, vlhku, enzymům ze stolice, amoniaku moči a bakteriím.

Plenková dermatitida, jak je onemocnění odborně nazýváno, se pak projevuje zčervenalou kůží, tvořit se mohou i pupínky či drobná kopřivka. Pro děti jde o velmi nepříjemný problém, jenž doprovází pálení a bolestivé řezání, proto jsou při vzniku opruzenin plačtivější a neklidnější než obvykle. Opruzeniny se nemusí objevit jen pod plenkou.

Zvlášť v teplých měsících a u silnějších miminek se často tvoří i na těžko přístupných místech, jako je podpaždí či záhyby kůže na rukou a stehnech.

Nejúčinnějším řešením opruzenin je zamezit tomu, aby vůbec vznikly. Prevence plenkové dermatitidy spočívá zejména v pravidelném přebalování. Důležité je dbát i na hygienu a pokožku při každém přebalování důsledně očistit.

Zadeček můžeme opláchnout pod tekoucí vodou nebo použít praktické vlhčené ubrousky.

Bohužel ty běžně dostupné v drogeriích mnohdy obsahují spoustu škodlivých látek, jako jsou parabeny a parfémy a mohou pokožku zadečku zbytečně podráždit. 

Vhodnou alternativou je výroba domácích vlhčených ubrousků.

Stačí nastříhanou netkanou textilii (například perlan) přelít hrnkem černého čaje s trochou dětského oleje (skvělý je například Měsíčkový kojenecký olej od Weledy), trochu vyždímat a uzavřít do plastové nádoby, kterou lze snadno používat i na cestách. Při každém přebalování se navíc snažíme, aby zadeček pod plenkou byl co nejsušší, proto ho po otření vlhčeným ubrouskem ještě osušíme čistou látkovou plenou. 

U opruzenin na zadečku i jiných částech těla se mnoha maminkám osvědčily bylinné koupele a obklady.

Nejčastěji se používá řepík lékařský, lidová léčivka s vysokým obsahem prospěšných kyselin a tříslovin.

Mezi jeho úžasné vlastnosti patří zejména protizánětlivé účinky na mokvavou a zanícenou tkáň, pro léčbu opruzenin i dalších kožních problémů u miminek je tak i z dlouhodobého hlediska jako stvořený.

Že se má zadeček při přebalování mazat, to jistě ví každá maminka. Platí to jak při prevenci, tak i v případě, že se již opruzeniny na pokožce objevily. Krém pokožku chrání, ale také podporuje její přirozené funkce, jež mohou být vlivem bakterií narušeny.

Vhodné je volit krém určený přímo pro miminka, bez přídavku toxických či konzervačních látek a bez parfemace. Měsíčkový kojenecký krém na opruzeniny od Weledy obsahuje extrakt z květů měsíčku lékařského a heřmánku, které mají na pokožku přímo zázračné účinky.

Kromě toho v něm najdete i lanolin a oxid zinečnatý, jež zadeček chrání před nadměrnou vlhkostí.

Problém mohou představovat i samotné plenky. Ty jednorázové jsou nejčastěji vyrobeny z umělých neprodyšných materiálů, často navíc parfémovaných, což připravuje pro vznik opruzenin doslova živnou půdu.

Stále více oblíbenou alternativou se tak stávají látkové plenky, jejichž dotyková vrstva je vyrobena z přírodních materiálů, jako je bavlna, bambus či konopí.

Ty zaručují prodyšnost a nedráždivost pro miminko a menší ekologickou zátěž pro naši planetu.

Když se opruzenina přece jen objeví, je důležité začít bedlivě dodržovat všechna výše zmíněná doporučení. Kromě toho podpoříme regeneraci pokožky i tím, že necháme zadeček co nejčastěji větrat.

Miminka nahaté chvilky bez plenky milují, bohužel jakmile začnou lézt a objevovat všechny kouty našeho domova, je s touto metodou tak trochu problém.

I přesto jim však můžeme dopřát pár minut denně na vzduchu, třeba na přebalovacím pultu.

Pečující ochrana jemné dětské pokožky v oblasti plenek.

Šetrná péče o citlivou dětskou pokožku v oblasti plenek.

Šetrná péče pro suchou a citlivou dětskou pokožku.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector