K čemu slouží zákazníkům kódy natištěné na každém slepičím vejci v obchodě? Co znamená „chov slepic na podestýlce“? A proč bychom měli být rádi alespoň za „obohacené“ klece povinně nařízené v EU?
Znáte původ svých vajec? A víte, jak bydlí „vaše“ slepice?
Lidé podvědomě dělí zvířata na tři kategorie – „divoká“, která se o sebe starají sama, „mazlíčky“, o něž se staráme my, a „potravní“, která se ne zcela dobrovolně starají svými těly o naše blaho.
A právě ta poslední by zasloužila více pozornosti, než se jim dostává.
Roztomilé pejsky a kočičky má rád skoro každý – pokud jde ale o zvířata produkční, raději nad jejich chovem zavíráme oči a vidíme je výhradně na talíři.
Mnohdy přitom stačí málo a konzumované šunky i omelety mohou být dochuceny dobrým pocitem z malého příspěvku na zvířecí blahobyt. Vezměme si za příklad slepice. Zkoumáte při každém nákupu čísla na vejcích či nápisy na krabičkách? Pokud nikoliv, věnujte pár minut tomuto článku. Třeba vám pak bude bábovka chutnat lépe.
Něco málo statistiky
Slepice, řadový zástupce druhu kur domácí, pochází pravděpodobně z kura bankivského, který byl v Asii domestikován před více než 5 000 lety. Původně se agresivní samečci kurů chovali na kohoutí zápasy, ale později převládla jasná produkční výhoda nenápadně zbarvených slípek.
Krom masa nám totiž slepice poskytují též vejce, bez nichž si mnoho běžných jídel nedokážeme představit. V roce 2003 bylo celosvětově chováno přes 24 miliard slepic.
V rámci České republiky sice spotřeba vajec oproti devadesátým letům klesla, přesto však za rok 2012 zkonzumoval průměrný Čech 245 kusů vajec.
Takto vypadá nejbližší divoký příbuzný slepic – kur bankivský. | Kredit: Lip Kee Yap, Wikimedia – CC BY-SA 2.0
Ptáci do klece (ne)patří
Dříve měl každý dvůr svoje hejno slepic a rodiny měly vlastní zdroje vajíček. To už dnes zdaleka neplatí. Mnoho lidí žije ve městech a slepice na balkoně paneláku by se zajisté staly jádrem sousedských sporů.
Slepice v klecích (Brazílie). Nenechme se uchlácholit opačným koncem světa – u nás to ještě nedávno vypadalo téměř stejně. | Kredit: Agricultura.sp, Wikimedia – CC BY 2.0
Nároky na vejce ale neklesly. Z chovu slepic se postupem času stala výroba.
Slepice se přesunuly do uzavřených hal bez světla a čerstvého vzduchu, kde byly zavřeny do velmi malých klecí s mřížovým dnem o velikosti menší než papír formátu A4.
Z jedné strany se do tohoto slepicostroje sype zrní, z druhé se kutálejí vajíčka. Jednoduché, levné, ale o humánním přístupu a úctě ke zvířatům zde rozhodně mluvit nemůžeme.
I slepice si zaslouží slušné zacházení
Slepice nejsou zvířaty, která by proslula jiskřivou inteligencí. Domestikované slípky ji také nijak zvlášť nepotřebovaly.
Stačí jim uspokojit vlastní potřeby – získat potravu, prostor, pohyb, klidné místo na snášení, kontakt s hejnem a možnost se na chvíli vzdálit. O vše krom potravy však při klecové „výrobě“ přišly.
Lidé se běžně rozčilují nad týráním psů zavřených celý život na zahradě, ale na slepice se zcela zapomnělo. Bodejť, vejce přece potřebujeme všichni.
Zlepšení podmínek v Evropské unii
S otevřením trhu a zvýšeným zájmem spotřebitelů o kvalitu naštěstí drůbeži svítá na lepší časy. Od roku 2012 museli všichni producenti tzv. „klecových“ vajec na nařízení EU prostor pro svá zvířata rozšířit.
„Obohacené“ klece mají plochu 600 cm2 (pořád méně než jedna čtvrtka papíru!), k tomu ale navíc hnízdo, které nemá mřížovou podlahu a lze si zde jakž takž brousit drápy; dále popeliště, hřadovací tyč a prostor pro klování.
Pořád jsou to podmínky poněkud bídné (rozšířená plocha slepicím nestačí ani na protažení křídel a načechrání peří), ale oproti předchozímu stavu lze změnu srovnávat s přesunem nájemníka z garsonky do třípokojového bytu.
Jaké jsou další možnosti?
Naštěstí však není naší povinností kupovat vajíčka z klecových chovů. Pořád ještě můžeme něco málo (nebo i docela hodně) připlatit a zajistit slepicím důstojnější zacházení.
Existují totiž další způsoby chovu slepic: v halách na podestýlce (zde jsou zvířata sice umístěna dost „natěsno“, ale mohou se volně pohybovat a mají k dispozici snášková hnízda), chov s výběhem (k dispozici je navíc výběh s vegetací) a ekologický chov, který je srovnatelný s volným chovem slepic u vesnického domu. Potrava slepic v poslední skupině navíc musí pocházet výhradně z „bio“ zdrojů.
Pokud nás zajímá cena, kterou za welfare (alias „blahobyt“) slepic zaplatíme, stačí porovnat nabídku supermarketů. Cena za jedno vejce z klece činí cca 2,5 koruny za kus, z podestýlkového chovu 3,5 Kč, z bio chovu pak i více než 8 korun za jedno vajíčko.
Slepice s volným výběhem – nejlepší způsob komerčního chovu.
Vejce s označením „0“ na začátku (= bio chov) z Německa (DE). Značení v ČR je v tomto směru stejné, zkratka používaná pro český původ vajec je „CZ“. | Kredit: BMK, Wikimedia – CC BY-SA 3.0
Nenechme se napálit!
Způsob chovu označují natištěná razítka na vejcích. CZ značí český původ vajec, číslo 0 na začátku „biochov“, číslo 1 „volný výběh“, číslo 2 „podestýlkový chov“ a číslo 3 „klecový chov“. Hlavní část peněz, kterou u lepšího způsobu chovu zaplatíme navíc, jde skutečně na welfare a snížení stresu chovaných zvířat.
Výživová kvalita všech vajec je v zásadě srovnatelná, pouze biovejce vykazují v některých výzkumech vyšší výživovou hodnotu. Hygienické kontrole podléhají všechny typy chovu, byť je zřejmé, že čistší vejce se vždy vykoulejí ze sterilní klece.
Barva žloutku směrodatná není – i vajíčka z klecí mohou mít jasně oranžové barvy, pokud do krmení přidáme vhodné barvivo.
Chceme-li skutečně pomoci zvířatům, nenechme se nalákat na podbízivé popisky drahých vajec typu „fitness“ či „cereální“ – ano, slepice obvykle (k velkému překvapení) žerou zrní, ale obohacení stravy jim na pohybovém komfortu opravdu nepřidá.
Vrcholem je chování některých rádoby trhovců, kteří nabízejí klecová vajíčka s „trojkou“ koupená v supermarketu za dvojnásobek s přídomkem „domácí chov“ (ano, i s tím se lze setkat). Naučme se proto raději těch pár číslic navíc a nestyďme se v obchodě vytáhnout brýle, abychom růžovou šifru správně vyluštili.
Dobrý pocit ze správně investovaných peněz nám to vynahradí.
Zdroje: statistikaamy.cz, biospotrebitel.cz, wikimedia.org
(Zobrazeno celkem 622-krát, 1 zobrazení dnes)
Není vejce jako vejce – jak si koupit (nejen) v době Velikonoc ta správná?
Blíží se Velikonoce, čas, který si jen těžko dokážeme představit bez vajec. Ne všechna vejce jsou, alespoň z pohledu slepic, stejná.
Některá snesly slepice namačkané celý život v kleci, jiná slípky, které mají volnost pohybu a jejichž veškeré další přirozené potřeby jsou naplňovány.
Jak od sebe vajíčka poznat a koupit si ta „správná“? A jak se nenechat napálit reklamními slogany? To vám poradíme v následujícím článku.
Celé „tajemství“ původu každého vajíčka se skrývá v kódu, který musí být povinně natištěný na skořápce.
A upřímně, nejdůležitější je pro běžného spotřebitele pouze jeho první číslice. 0 označuje vejce z biochovu, 1 z volného výběhu, 2 z podestýlky a 3 z klecového chovu. Jestli vám alespoň trochu záleží na tom, v jakých podmínkách slepice žijí, jsou vaší jednoznačnou volbou jedničky a nuly. A na trojku raději zapomeňte.
Řetězce se zbavují klecí
V českých obchodech bohužel stále tvoří klecová vejce velkou většinu nabídky, jsou totiž, pochopitelně, nejlevnější. Ve velkochovech se u nás chová v klecích neuvěřitelných 90 % slepic.
Odolávat nízké ceně Češi moc neumí, a tak je pro slepice jedinou šancí, že klecová vejce úplně zmizí z nabídky obchodů. K tomuto kroku se zavázala většina řetězců jako Globus, Rohlík.cz, Košík.
cz, Tesco, Albert, Lidl, Kaufland a Penny Market, ale řada z nich až od roku 2025. Luštit první číslici z kódu na vajíčku tak musíme ještě několik let!
Co potřebuje ke spokojenému životu taková slepice? Klec to není
Stejně jako lidi, mají i slepice svoje základní potřeby – získat potravu, mít dost prostoru k volnému pohybu, klidné místo ke snášení, kontakt s ostatními členy hejna a možnost se na chvíli vzdálit. Jestli mezi tyto potřeby něco nepatří, pak je to prožít život namačkané v kleci na tak malém prostoru, že si ani nemohou načechrat peří a roztáhnout křídla.
Slepice z klece ven
A takhle nějak to bohužel v realitě vypadá. Existují naštěstí i další způsoby chovu slepic a i v běžném supermarketu již dnes máme na výběr vajíčka i z nich (i když bývají stále v menšině).
Slepice na podestýlce bývají sice v halách poněkud natěsno, zato se ale mohou volně pohybovat a mají k dispozici snášková hnízda.
V chovu s volným výběhem je navíc zajištěn nepřetržitý volný přístup k výběhu s vegetací, ekologický chov odpovídá pobíhajícím slepicím kolem vesnického stavení, které si k tomu klovou biozrní.
Nenechte se napálit
Producenti vajíček si velmi dobře uvědomují, že spotřebitelé chtějí nejen levná, ale taky etická vejce. Jenže většina z nich je nemá v nabídce, a tak se snaží zákazníka napálit.
Krabičky s vejci tedy hýří barvami a fotkami spokojených slepic, objevují se na nich nápisy jako fitness, cereální, čerstvá, kvalitní, pohodová a další. Tahle hesla ale o tom, v jakých podmínkách slepice žijí, neříká vůbec, ale vůbec nic.
Rozhodující je typ chovu, který musí být jednak uveden na krabičce (bio, z volného výběhu, z podestýlky, klecová) a také natištěn jako kód (respektive jeho první číslice) na každém jednotlivém vajíčku.
Tak pamatujte, nejen na Velikonoce vybírejte při nákupu jenom vejce s kódem od jedničky nebo nuly!
zdroj: Lenka Pipková | fotografie: pexels.com
Slepice v nouzi | Pravý domácí časopis
Je to možná trochu sugestivní úvod článku. Vězte ale, že pro miliony ještě mladých slepic z vajíčkových velkochovů toto není jen zlý sen, ale realita. A my konzumenti často děláme, že o tom nevíme. Možná jen nechceme vědět…
Nekupujme vajíčka od slepičích vězňů
Tak snadné a pro mnoho lidí stále neznámé. Stačí sledovat značení vajec přímo na vejcích. Každé vajíčko je značeno poměrně dlouhým kódem, ale o způsobu chovu informuje hned první číslo (1). Následující písmena označují zemi původu vajíčka (2), CZ je české vajíčko, následující kód informuje o konkrétním velkochovu (3). Jaké jsou tedy možnosti volby (první číslo kódu) při nákupu:
- 0 – vejce z ekologického chovu – objekty s výběhy, navíc bio krmení
- 1 – vejce z volného chovu – objekty s výběhy venku
- 2 – vejce z halového chovu – tisíce slepic namačkané ve velkých halách, obvykle bez oken
- 3 – slepice v klecích, kde pro každou slepici je prostor nepatrně větší než formát papíru A4
Blíží se Velikonoce, doba největších nákupů vajíček. Pokud nechcete ta z klecových chovů, nekupujte ta vajíčka, která mají jako první číslo v natištěném kódu číslici 3.
Upřednostňujte vajíčka s označením 0 nebo 1 (ekologické a volné chovy). Ano, jsou dražší, ale obvykle i kvalitnější. Trh je otázkou nabídky a poptávky.
Pokud přestanou tisíce rodin kupovat vajíčka z klecových chovů, velkochovy přestanou mít pro taková vajíčka odbyt a omezí počet slepic v klecích.
Je důležité se vždy řídit kódy na jednotlivých vajíčkách, nenechte se oklamat slogany a obrázky na obalech vajec. Obrázky sluníčka, trávy, proutěného košíčku jsou velmi často jen reklamní trik. Slepičky z velkochovu se nikdy se sluncem, ani trávou nesetkaly. Kódy na vajíčkách žádná „reklamka“ nemůže měnit, jak se jí zachce. A otevřít krabičku je přeci tak snadné…
Živý traktor na zahradě
V posledních desetiletích slepičky z dvorků a zahrad vymizely. Byly nahrazeny velkou garáží, anglickým trávníkem a bazénem… Slepičky tak občas potkáte jen ve výbězích o minimálních rozměrech. Sice pořád lepší než klece ve velkochovu, ale ani takové výběhy nejsou právě lákavé.
Původní tráva se dříve nebo později změní v rozbahněný kus země s vyhrabanými jámami, které slepice používají ke své očistě. Ano, pokud mají slepice minimální prostor, tak to jinak nemůže dopadnout. Bohužel v takovém chovu netrpí jen vzhled prostoru vyhrazený slepičkám, ale i slepice samotné.
Doporučuji volit jinou cestu.
Cestu, kdy se oprostíme od zbytečného strachu o zničení zahrady a naplno využijeme neoddiskutovatelné výhody z chovu vlastních slepiček.
Ty kromě vajíček, která snášejí a můžeme je využít v kuchyni, zahradu zbavují všemožných škůdců a svým trusem, považovaným za jedno z nejlepších přírodních hnojiv, dokonale pohnojí tam, kam je pustíme.
Ne nadarmo se slepičky v přírodních zahradách používají k tvorbě přírodního kompostu a jako „živý traktor“.
Množství trusu na metr čtvereční
„Když pustíš slepice na zahradu, budeš ji mít celou posranou.“ Tuhle „přátelskou“ radu dostanete zcela jistě od chovatelů, kteří slepice chovají v malých výbězích, ale i od lidí, kteří o slepičkách vědí jen to, že snáší vajíčka.
Přitom stačí logické myšlení, které vám potvrdí, že počet slepičích hovínek se nenásobí s rozlohou zahrady. Naopak, čím větší výběh, tím méně trusu na 1 m². Jak známo, trus se rychle rozkládá vlivem počasí, takže na velké ploše trus z několika slepiček téměř nepotkáte.
Já sám řadu let chovám kachny indického běžce a z počátku jsem dostával stejná varování o „hovnech všude“. „Dnes mohu konstatovat, že s 20 běžci na zahradě o rozloze 1000 m² trus potkávám jen u misky s jídlem, kde se kačky rády a dlouho zdržují.
Zato zahrada roste před očima a sousedé se neustále ptají, čím hnojím a jak likviduji škůdce. Samozřejmě ničím, hnojí a likvidují kačenky, přírodně a bez škodlivé chemie. Zahradu je ale potřeba mít oplocenou a chránit drůbež před predátory.
Jistě, jsou místa, kam je nutné nebo potřebné zamezit slepičkám přístup. To lze řešit snadným oplocením takových ploch králičím pletivem. Slípky se zastřiženými křídly takový metrový plůtek nepřekonají. V permakultuře se používá schopnost slepic vybrat škůdce ze země i z rostlin.
Na záhonky se ale pouští jen na omezenou dobu tak, aby zlikvidovaly škůdce, ale neuškodily úrodě. I se vzhledem kurníku se dá pohrát. Snadno a levně se z nevzhledné bedny může stát ozdoba zahrady. Na webu najdete krásné kurníky, které vyhovují jak slepicím, tak zahradě rozhodně ostudu nedělají.
I na kurníky jde poměrně dobře využít palety.
Adopce slepiček z velkochovu
Jen málo lidí ví, že existuje možnost, jak dát slepičím otrokyním druhou šanci. Vykoupit je z otroctví je vlastně úplně snadné. Velkochovy vyřazují nosnice ve chvíli, kdy přestávají stíhat předepsanou snášku. Děje se tak obvykle kolem 18.
měsíce jejich věku, v době přepeřování. Jsou pak nacpány do kamionu a odvezeny na jatka.
Provozovatele chovu opravdu nezajímá, že slepice se mohou dožít i více než 10 let, že po přepeřování by zase začaly snášet, že mohou snášet (byť méně) ještě několik let…
V době vyřazování (tak pěkně tam transportu na smrt říkají) je možné si ve většině velkochovů tyto slepičky zakoupit. Cena za takto získanou a zachráněnou slepičku se pohybuje kolem 30 Kč. Je potřeba si vybrat velkochov a zjistit si, kdy je možné slepičky získat. Obvykle to bývá na jaře a na podzim. Seznam velkochovů i s kontakty najdete na našem webu.
Hodně lidí má pochybnost, zda výkupem slepiček vlastně velkochov nepodporuje. Pokud si právě proto slepičku raději nekoupíte, je dobré vědět, že velkochov neprodělá tak jako tak. Slepičí maso se totiž dále používá do konzerv pro zvířecí miláčky, ale i k lidské konzumaci, takže provozovatel velkochovu dostane zaplaceno i za mrtvou slepičku.
Je tu iniciativa Slepice v nouzi
V zahraničí existují neziskové projekty, které se snaží zachránit slepice z klecí. Poměrně malá skupina lidí ve Velké Británii dokázala za několik let najít nové majitele pro neuvěřitelných 400 tisíc slepic. I naše iniciativa Slepice v nouzi se chce o něco podobného pokusit. V lednu jsme zachránili prvních 92 slepiček a zájemců máme už teď na dalších několik set.
Chceme slepicím z vajíčkových velkochovů prodloužit život a umožnit jim, aby alespoň druhou část života prožily tam, kde uvidí slunce, kde se budou moci popelit v trávě, kde budou moci běhat po zahradě, tam, kde jim nebude hrozit utracení, pokud třeba při přepeřování nebudou snášet vajíčka. Plánujeme tyto slepičky nabízet k adopci do kvalitních malochovů, případně k virtuální adopci. Spokojené slepice snášejí kvalitní vajíčka, která, na rozdíl od těch z velkochovu, jako vajíčka nejen vypadají, ale i chutnají. Chceme vysvětlovat, že slepice jsou jedineční, citliví a inteligentní tvorové, kteří se umí radovat, smutnit, přátelit, ale i učit věci, které očekáváme jen u dětí, psů a koček. Nechceme se prostě smířit s tím, že slepice ve velkochovech jsou takřka ještě v juniorském věku posílány na smrt jen proto, že přestávají zvládat majitelův plán snášky, ani s tím, že se z nich stal, z vůle nás lidí, jen stroj na vajíčka, který nemá žádná práva, jen povinnost snášet dle norem. Ale ani s tím, že většina lidí si myslí, že slepice jsou hloupá a smradlavá zvířata jen proto, že jsme je my lidé zavřeli do malého holého prostoru, kde nemohou dělat nic jiného než jíst, pít, snášet vejce a bojovat o minimální životní prostor s ostatními nosnicemi.
Více o naší iniciativě, ale i rady a tipy, jak je možné slepičkám i nám pomoci, najdete na nedávno spuštěném webu www.slepicevnouzi.cz. Na webu najdete i adresy velkochovů vč.
kontaktů i registrační formulář, pokud chcete adoptovat slepičky s námi. Tady nejde o pár slepiček. Jen v českých velkochovech se tísní v klecích téměř 6 milionů nosnic.
Všechny zachránit nemůžeme, ale každá ta pipka za záchranu stojí.
Pomozme jim poprvé v životě roztáhnout křídla!
Naše první záchranná slepičí mise
Ani ve snu by mě nepadlo, že už začátkem letošního roku pojedeme zachraňovat první slepičky. Uplynuly totiž jen 3 měsíce od doby, kdy jsme spustili naši iniciativu.
Jak to, že to nabralo takový kalup, říkám si, když jednoho sychravého rána v půlce ledna se synem Vítkem nasedám do firemního auta obchodu Zelená domácnost.com.
Tuším, že lidé, ale i firmy cítí, že všechny tyhle velkochovy a smutné slepičky v nich jsou špatně, a chtějí pomoci. Bez nich bychom dnes nikam nejeli.
Na začátku jsme vyhledali asi 60 velkochovů a oslovili je s prostou nabídkou. Jestli by bylo možné domluvit spolupráci při záchraně jejich slepiček.
Většina odpovědí byla ve smyslu: „My jich moc na jatka neposíláme, lidé si je tu kupují, na jatka jich jde od nás vždy jen asi kolem deseti tisíc…“ Zatím se našel jen jediný majitel, který projevil radost a zájem, aby žádné jeho holky neskončily v konzervách.
Asi příznačně je to nejmenší neklecový velkochov v ČR – Statek Dvořák kousek od Prahy. A právě tam dnes jedeme pro 92 slepiček.
Přijíždíme na statek. Pan Dvořák říká, že je to šílený pocit, když má vybrat jen 10 % ze všech slepiček, které v hale jsou, když ví, že ostatní musí na jatka. Až mě dojme, že takové pocity mám nejen já, ale i provozovatel velkochovu. Tiše si říkám, že těm příštím v červenci už tohle udělat nemůžeme a pokusíme se zachránit je všechny. Má jich být asi 1 500!
Doráží dobrovolnice Katka a pomáhá naložit ty slepičky, které vezeme na Moravu, do našeho auta. Ostatní krabice se slípkami dává pan Dvořák do své dodávky a vyjíždí s ní před statek. Všichni, co měli dorazit sem, už čekají a tak předávka může začít.
Vybíráme adopční poplatky (30 Kč za výkup slepičky + poplatek 20 Kč za jednu slepičku), které snad pokryjí alespoň náklady na dnešní den. Lidé se rozjíždějí do svých domovů. Invalidní paní z Prahy si sjednala řidiče, aby mohla několik slepiček zachránit.
Paní od Sedlčan se nemohla uvolnit z práce, ale našla kamarádku, která zaskočila. Další paní přijela i se 3 dětmi. Manželský pár od Liberce to měl nejdál, ale i tak dorazil na čas.
A pak že dobří lidé nejsou! Loučíme se s nimi, ale také s Katkou, která se nám do auta nevejde, i panem Dvořákem, který svým přístupem k našemu záměru dokazuje, že nic není černobílé. Věřím, že bude inspirací pro další majitele velkochovů.
Vyjíždíme směr Brno. Telefonicky domlouváme čas předávky u brněnského McDonaldu. Pán doráží se slovy, že se na ně doma už všichni těší. Rychle vyřídíme formality a startujeme směr Mikulov. Vítek si povzdechne, že za dobu předávky se v tomhle fastfoodu snědlo více slepiček, než máme v autě. Názorná relativita lidského konání.
Vyrážíme směr poslední štace – Strážnice. Na zdejším parkovišti už se stmívá. Manželé přijeli pro slepičky pro sebe i kamarádku až od Zlína. Poslední slepičky vyráží do nového domova. Nakládáme do prázdného auta čmelíny pro náš obchod od místního výrobce a jedeme domů. Vítek čte v mobilu došlé e-maily pro nás.
Píše nám ekonom (4 tituly u podpisu), že z ekonomického pohledu nemá naše snažení smysl, neboť záchrana slepic nepodporuje růst HDP. Píše naštvaný chovatel drůbeže, že díky nám chovatelé prodají méně kuřic. Kdosi píše, že jsme podvodníci, kteří chtějí zbohatnout na rozvozu slepiček.
Všem odpovídáme a vysvětlujeme, i když tušíme, že ti lidé to nepochopí. Je ale slušné odpovídat.
Domů dojíždíme hodinu před půlnocí a jsme rádi, že jsme rádi. Děkuji Vítkovi za pomoc o to víc, že vím, že má ráno těžkou zkoušku ve škole, zdravím se s manželkou Zuzkou a jsem rád, že ji mám. Ne každá by asi pochopila to, co dělám.
Ležím v posteli s vidinou 92 zachráněných životů, ale také vidím dalších 900, které jsme dnes nezachránili. Promítám si v hlavě všechny ty báječné lidi, co jsem dnes potkal… Usínám a zdá se mi o skvělé knížce Kuře s modrýma očima. Je o kuřeti, které uteklo z transportu na jatka.
Ve snu vidím konec knížky, kdy mu holčička Anetka, která kuře zachránila před zmrznutím, nepřistřihne křídla, jak jí radí babička, a dává mu tak svobodu. Kuře vzlétá za ostatními ptáky, tak jak o tom vždycky snilo, a Anetka za ním volá do oblak: „Mám tě ráda.
“ A kuře tu zprávu přes vzdálenost asi stovky metrů bezpečně zachytí a nadobro si ji uloží v srdci…
V knížce a ve snu to tedy s kuřetem dobře dopadlo. Kolik dokážeme zachránit těch opravdových chudinek z klecí velkochovů, záleží jen na tom, kolik takový „Anetek“ je mezi námi.
Značení a uchovávání vajec
Vařená vejce jsou potravinou určenou k přímé spotřebě, jejíž skořápka je částečně prostupná pro různé nežádoucí mikroorganismy či plísně.
Velikonoční kraslice – pokud jde o pomalované výdutky samozřejmě veterinárně kontrolované nejsou. Ale syrová slepičí vejce, která se vařená používají k barvení a lze je vykoledovat o Velikonočním pondělí, musejí splňovat podmínky zdravotní nezávadnosti. Pokud prodává chovatel vejce od svých slepic tzv. ze dvora, tj.
„přímo konečnému spotřebiteli k užití v jeho domácnosti“, tak samozřejmě vejce nikterak neoznačuje. Samozřejmě ale musí mít chov slepic zdravý a i on musí dodržovat podmínky pro skladování vajec. Pokud jsou vejce tzv. uváděna do oběhu, může se zákazník v obchodech přesvědčit o tom, jak jsou označována.
Kromě běžně používaného označování jakostních tříd vajec EXTRA A, a třída A, neboli „čerstvá“, které se musí uvádět na obalu, se používá označení na vejci: kódu producenta. První „číslo“ může být zajímavé pro zákazníka tím, že říká, z jakého chovu vejce pochází.
Takže, je-li první jednička, pochází vejce od slepic chovaných ve volném výběhu, dvojka značí nosnice z halového chovu, trojka z klecového a je-li první nula, tak jde o slepice z chovu ekologického. Další čísla a znaky na vejcích pak na základě nařízení EU č.
2002/4/ES jsou – kód státu a poslední číslo je registrační číslo hospodářství. Kód producenta musí být na obalu nebo uvnitř obalu vysvětlen.
Pro úplnost informace lze ještě citovat z Nařízení Komise ES č. 557/2007, článek 12, který se týká povinnosti označovat obaly. Na obalu musí být uvedeno číslo balírny či třídírny, třída jakosti (například „třída A“), hmotnostní skupina (XL, L, M, S, popřípadě „Vejce různých velikostí“), datum minimální trvanlivosti, údaj o podmínkách skladování a údaje o způsobu chovu.
Vejce třídy A mají minimální dobu trvanlivosti nejvíce 28 dní po snášce. Na obalech vajec musí být pro spotřebitele tato skutečnost vyznačena.
Vejce extra A pak mají minimální trvanlivost 9 dní a musejí obsahovat údaj o datu snášky a uvedenou dobu použitelnosti, tj. plus 9 dnů (a označení extra čerstvá). (Vejce třídy B jsou vejce tzv.
výrobní, nesplňující jakostní požadavky pro vejce třídy A, a jsou určena pro potravinářskou výrobu – v obchodě se s nimi není možné setkat).
Všechna čerstvá vejce se musejí uchovávat v teplotách pod 18 °C, a nad 5 °C. Vejce prodávaná v tržnici, na tržišti nebo do místní maloobchodní prodejny musí být též označena stanoveným způsobem – kódem producenta. Za místní maloobchodní prodejnu se v této souvislosti považuje maloobchodní prodejna v obci, v níž prodejna sídlí, zpravidla nejblíže hospodářství chovatele.
Vzhledem k tomu, že vařená a barvená vejce jsou považována za vaječný výrobek nebo výrobek z vajec, stanovuje jejich minimální dobu trvanlivosti a podmínky skladování v souladu s § 6 zákona o potravinách (č. 110/1997 Sb.) sám výrobce, který garantuje i jejich jakost a zdravotní nezávadnost po celou dobu minimální trvanlivosti.
Je-li vejce dostatečně provařeno a je skladováno při 5 až 10 °C, je bez problémů použitelné zhruba deset dní.
Je však třeba si uvědomit, že vařená vejce jsou potravinou určenou k přímé spotřebě, jejíž obal (skořápka) je částečně prostupný pro různé nežádoucí mikroorganismy či plísně, které mohou při nevhodném uložení nepříznivě ovlivnit jejich zdravotní nezávadnost a zkrátit dobu minimální trvanlivosti. Pozor tedy například na pokojovou teplotu!
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.
Sleva! Huayi fotografie, pozadí šťastné narozeniny dekorace barevné balón svíčkách pozadí pro studio xt-7054
SKU: s22649
O naše značky HUAYI Jsme profesionální fotografické pozadí výrobce,Máme vlastní fotografické studio a náš profesionální tým.Naše zázemí je primárně zaměřena na novorozence,děti, dospělé,svátky,narozeniny,svatby,atd. Naši konstruktéři mohou navrhovat různé prostředí podle potřeb každého zákazníka.Pokud potřebujete vlastní pozadí, prosím, neváhejte nás kontaktovat.
- 2 druhy materiálů
- Umění Tkaniny (Výchozí )
- (jemné pletení,měkké,0,3 mm tloušťka ,nízká hmotnost ,non-glare)
Umění Tkanina je nejvíce prodejný materiál, tento materiál je lehký, malý vodotěsný, mírně průsvitný.Vzhledem k non-reflexní, je vhodný pro vnitřní použití.Tam budou nějaké vrásky, když otevřete balíček, potřebuje csutomer k žehlička na zadek, odstranit vrásky(ne celé).
- a co je nejdůležitější,je to nákladově efektivní.
- bavlna, polyester (Vyšší cena )
- V porovnání s art tkaniny pozadí, bavlna a polyester v pračce, odolné,bezešvé,reuseable ,skládací,není reflexní,jasné a bez vrásek!
V případě, že pozadí je špinavý,můžete hodit je do pračky.Může být použit vícekrát,vhodné pro Profesionální Fotografy a Fotografické Ateliéry.
To lze složit pro snadné přenášení.
Dalších kusů nábytku nemůže děl ní služby,Prosím, kontaktujte nás 1.Přidat horní/spodní kapsy nebo otvoru 2.Válcované odesílání pozadí 3.Lze přizpůsobit tak, aby jakékoli velikosti 4.Pozadí lze přizpůsobit vzor,přidávat fotografie,měnit barvu/styl 5.Drop shipping 6.Zejména urychlené,Zpracované objednávky do 24-48 hodin a odeslány.F&Q:Jaký je rozdíl mezi tenkou vinyl(art látka) a polyester?
A: Tenký vinylový materiál: Není vodotěsné;Mohou být použity pouze pro vnitřní fotografie;Více pro jeden-čas použití.Maximální bezešvou šířku 300 cm
Polyester Materiál: Silnější ,Může být promyt a žehlit;skládací, snadno se přenáší,nízkou cenu, Lepší kvalitu!Může být použit jak pro vnitřní a venkovní fotografování, Může být používán a skladován po dlouhou dobu.Pro polyester pozadí,můžete prát, nebo žehlit, aby se odstranily záhyby,záhyby jsou snadno odstraněny.
Q:Jak mohu přizpůsobit pozadí na prodej?A:můžete odeslat uživatelské informace a rozměry na náš zákaznický servis prostřednictvím Konverzace nebo Pořadí Zpráv.Naši designeři vám navrhnou pro vás.
- Q:Jak mohu upravit pozadí není na prodej?
- A:můžete odeslat obrázky nebo nápady a velikost, kterou chcete na náš zákaznický servis, a naši designéři se bude snažit navrhnout podobné pozadí pro vás.
- Q:mám soubory mohou být vytištěny přímo, jak poslat k vám?
- A:Prosím, řekněte nám velikost, kterou chcete.
- Pixel obrazu je nejlepší více než 3000px * 3000px, nebo usnesení, alespoň 72dpi,jinak se tisk nebude rozmazaný.
- Q:Jak si přizpůsobit pozadí?
- A:můžete odeslat přizpůsobit informace podle kódu na pozadí.
- Náš návrhář bude vykreslování pro vás, pak vám pošlu vykreslování potvrdit.
- Q:Jak dlouho to bude stát poslat pozadí na mě?
A: potřebujeme 2-4 pracovní dny vyrábět poté, co si objednáte.Obvykle to trvá asi 10-17days do USA a Evropa, Asie.Oceánie trvá 15-30 pracovních dnů.Afriky, Jižní Ameriky trvá 25-60 pracovních dnů.Poznámka Brazílii trvá 40-90 dnů.Pokud jste touží Dostat balíček, prosím, kontaktujte nás, aby si vybrat rychlé dodání
- Materiál: Vinyl
- Původ: KN(Původu)
- Značka: HUAYI
- Styl: Děti
- Číslo Modelu: XT-7054
- Typ: Další
- Balíček: Ano
Není vejce jako vejce…: Jihlava
Není vejce jako vejce. Nepodporujte klecové chovy!
Pokud se řadíte ke konzumentům vajec a nechcete se jich za žádnou cenu vzdát, dívejte se na to, jaké vejce nakupujete a jaký systém tímto nákupem podporujete. Většina nabízených vajec v supermarketech a dalších obchodech pochází především z klecových nebo halových chovů. V České republice přibližně 84% komerčních velkochovů využívá klecovou technologii.
Jak si při výběru vajec poradit? Každé vejce je značeno poměrně dlouhým kódem, o způsobu chovu informuje hned první číslo (viz obrázek). Pokud nechcete podporovat klecové chovy, nekupujte vejce, která mají jako první číslo v natištěném kódu číslici 3.
- 0 – vejce z ekologického chovu – objekty s výběhy (plní přísné podmínky pro udělení certifikátu Bio ve všech aspektech chovu, podléhají pravidelným kontrolám)
- 1 – vejce z volného chovu – objekty s výběhy venku
- 2 – vejce z halového chovu – tisíce slepic namačkané ve velkých halách, obvykle bez oken
3 – slepice v klecích, kde pro každou slepici je prostor nepatrně větší než formát papíru A4, klece jsou v dlouhých řadách v minimálně třech patrech, slepice jsou pod umělým intenzivním osvětlením až 17 hodin denně, protože světlo podporuje snášení vajec,…
Řiďte se vždy kódy na jednotlivých vajíčkách! Nenechte se oklamat reklamními slogany a obrázky na obalech vajec. A to ani v období Velikonoc.
Výrobci se snaží maskovat informace o klecovém chovu velkými barevnými texty typu: super čerstvá, kvalitní, chov na podestýlce, milujeme vejce… Také obrázky šťastných slepiček na trávě vůbec neznamenají, že slepice, které vejce snesly, někdy viděly trávu. Otevřít krabičku je přeci tak snadné…
Nakupujte vajíčka s označením 0 nebo 1 (ekologické a volné chovy). Vejce jsou kvalitnější. Ano, jsou dražší, ale… Vejce nejsou potravinou nezbytně nutnou k životu. A navíc jde o cenu života, ne o cenu za vajíčko.
Nemusíte si každý týden kupovat plato vajec a podporovat tak týrání zvířat. Omezte nákup vajec a dopřejte si tak kvalitní vejce od „spokojených“ slepic. Pokud máte možnost, kupujte nejlépe vajíčka z kvalitních domácích chovů.
Slepice zavřené v klecích a halách si samy nepomohou. Naopak, vy máte možnost volby, vy máte možnost jim pomoci!
Průměrná tříčlenná rodina spotřebuje za rok cca 735 vajec. Slepice ve velkochovu snese za rok cca 245 vajec.
Změnou svých nákupních preferencí tak můžete velmi výrazně ovlivnit, co se bude prodávat a jak se díky spotřebnímu chování budeme chovat ke zvířatům. Trh je otázkou nabídky a poptávky.
Pokud přestanou tisíce rodin kupovat vajíčka z klecových chovů, velkochovy přestanou mít pro taková vajíčka odbyt a omezí počet slepic v klecích!
Více informací najdete na stránkách www.slepicevnouzi.cz.
První číslo informuje o způsobu chovu (1), následující písmena označují zemi původu vajíčka (2), poslední kód informuje o konkrétním velkochovu (3). Nekupujte vejce, která mají jako první číslo v natištěném kódu číslici 3, jedná se o děsivé klecové chovy!