Jak bude vypadat Praha? Podívejte se, co vám vyroste za humny

Jak bude vypadat Praha? Podívejte se, co vám vyroste za humny Jak bude vypadat Praha? Podívejte se, co vám vyroste za humny Jak bude vypadat Praha? Podívejte se, co vám vyroste za humny Jak bude vypadat Praha? Podívejte se, co vám vyroste za humny Jak bude vypadat Praha? Podívejte se, co vám vyroste za humny Jak bude vypadat Praha? Podívejte se, co vám vyroste za humny

čtvrtek, 25. března 2021, 11:57

Praha 5 si nechala vypracovat studii s názvem „Vybudování parku Na Pláni“ na Malvazinkách. V minulém týdnu pořádala Pětka on-line setkání také s občany, kde představila právě novou podobu parku Na Pláni. Letos bude vypracována projektová dokumentace a samotná realizace začne příští rok.

Setkání s veřejností proběhlo v pondělí 15. března on-line. Praha 5 si nechala vypracovat předmětnou studii za účelem nalezení vhodného krajinářského, urbanistického a architektonického řešení lokality Na Pláni.

„Snahou městské části je dotvořit tuto lokalitu, která se nachází z většiny ve zdevastovaném stavu,“ uvedl mluvčí Prahy 5 Tomáš Kopečný.

Navrhovaná studie řeší zájmové území pro realizaci veřejného prostranství, které je vymezeno ulicemi Na pláni a K vodojemu.

K podobě parku se může vyjádřit také veřejnost, a to do 2. dubna 2021 na e-mail [email protected].

Štítky park, Na Pláni, Malvazinky, Praha 5

Tři odbornice na urbanismus: Jak bude vypadat Praha za dvacet let?

Jaká je budoucí tvář hlavního města? Kde vzniknou nové parky a čtvrti? Online výstava „Praha zítra? Pražské priority“ v Centru architektury a městského plánování představuje 25 projektů, které mají proměnit tvář metropole.

CAMP, Centrum architektury a městského plánování, je multifunkční přednášková a výstavní hala v přízemí Institutu plánování a rozvoje v Praze. Institut sám nic nestaví, ale připravuje data, podklady a studie pro budoucí rozvoj města. Tři projekty z aktuální expozice představují ženy podílející se na jejich ­realizaci, Monika Habrová, Jitka Romanov a Zuzana Mráziková. 

Kdykoli se začne mluvit o nových stavebních projektech v Praze, přijdou argumenty o chamtivých developerech a přebujelých kancelářích. Výstava ale představuje projekty, do nichž má investovat město a které budou formovat „veřejný prostor“. Co všechno to vlastně znamená? 

JR: Nejsou to jen náměstí, parky a ulice, může to být i řeka. Otevřený prostor, který začíná za hranicí toho soukromého, to je nejjednodušší způsob, jak to někomu popsat. 

MH: Já to chápu ve dvou rovinách, fyzické a abstraktní. Jednak jsou to prostory, kam mají všichni přístup a setkávají se tam. Na abstraktní rovině je součástí veřejného prostoru třeba i oblast médií. V dobrém veřejném prostoru se cítíte bezpečně a můžete se v něm nějak projevovat. 

ZM: Veřejný prostor patří všem a zohledňuje různé druhy a možnosti pohybu. Neměl by nikoho upřednostňovat, což se bohužel stává. 

Je to i parkoviště u supermarketu? 

JR: Parkoviště jako veřejný prostor je vlastně dobrý příklad. Když je správně řešené, nemusí působit bezútěšně. Navíc by mělo plynule navazovat na okolí, organicky s ním fungovat. 

S jakými předsudky ohledně městského plánování se nejčastěji setkáváte? 

JR: Často jsou to detaily, například názor, že je lepší podchod než přechod pro chodce. Nebo že více pruhů na silnici vyřeší zácpy, přitom to ve skutečnosti jen přivede víc aut a vytíženost bude stejná. Taky víc zeleně, hlavně té okrasné, může být nakonec horší než dobrá dlažba. Místo jednoduchého a přehledného prostoru chtějí všichni fontány. 

Jitka Romanov

Jak bude vypadat Praha? Podívejte se, co vám vyroste za humnyFoto: Archiv IPR, CAMP

Vystudovala územní a krajinné plánování na České zemědělské univerzitě v Praze. Od roku 2017 pracuje jako urbanistka na IPR Praha. 

MH: Když se mluví o proměnách ulic, většinou zazní, že se v Praze stejně nedá jezdit na kole, není na to místo, je moc kopcovitá a podobně, to ale není pravda. Lidé taky chtějí lavičky v ulicích, ovšem ne pod svými okny, bojí se hluku. A každý by chtěl parkovat auto před svým vchodem, jenže to prostě nejde splnit. 

ZM: Lidé nejsou připraveni na změny ve svém okolí. Ať se vše postaví, ale někde jinde! Taky všichni chtějí výhled a stromy, ale jen do momentu, kdy stromy brání výhledu. 

JR: Ano, místní o stromy v ulicích kupodivu často nestojí, to pro mě bylo šokující zjištění, protože zeleň jinak bývá mezi požadavky na prvním místě. Ale když na to přijde, někdo si vždycky přijde stěžovat, že strom zabere parkovací místo, popřípadě z něj bude padat listí.  

Představených projektů je dvacet pět. Jaké jsou vaše osobní priority? Kdybyste třeba jako primátorka měly vybrat jen jediný… 

MH: Já bych postavila filharmonii. 

Ale nesmí to být ten váš projekt! 

JR: Asi bych se zhroutila, netuším, po kterém projektu bych skočila dřív, protože Praha toho potřebuje hodně. Nejdůležitější by bylo podpořit dostupné bydlení, například městskou výstavbou a družstevními byty. 

Praha je sice jedno z nejzelenějších měst, ale ne každá zeleň se dá používat k rekreaci, protože je zanedbaná.

ZM: Důležité je také víc investovat do lepší hromadné a bezmotorové dopravy. Z mnoha důvodů je dobré hledat alternativu vůči autům, negativní motivace tu nefunguje. 

Investice do veřejných staveb je potřeba doprovodit konkrétními představami, jak lidem zlepší život. Co tedy budou mít Pražané z vašich projektů? 

ZM: To se dá popsat na drážní promenádě, plánované ve Vršovicích a Strašnicích. Její přínos není jen v opravě území, ale právě v dopadu na okolí, i když konkrétní hodnoty se špatně vyčíslují. Zatraktivní zanedbané území, v okolí asi vzniknou nové služby, obchody a ostatním začne dávat smysl do oblasti investovat. 

Jak bude vypadat Praha? Podívejte se, co vám vyroste za humnyFoto: Archiv IPR, CAMP

DRÁŽNÍ PROMENÁDA: Liniový park v trase opuštěného železničního koridoru se má stát zelenou bezmotorovou páteří Vršovic a Strašnic a sloužit obyvatelům a návštěvníkům k rekreaci, dopravě a sportu. Umožní komfortní chůzi, běh, jízdu na kole či bruslích s bezpečným oddělením rychlejšího a pomalejšího pohybu a s rozšířením o další prostranství a zeleň.

Nabídne alternativní, hezkou cestu k velkým ulicím okolo, které nejsou úplně příjemné na pobyt, je tam hluk a spousta aut. Taky bude mít rekreační účel. Praha je sice jedno z nejzelenějších měst, ale ne každá zeleň se dá používat k rekreaci, protože je zanedbaná. Tohle bude čtyřkilometrový lineární park. 

Zuzana Mráziková

Jak bude vypadat Praha? Podívejte se, co vám vyroste za humnyFoto: Archiv IPR, CAMP

Na IPR Praha působí od roku 2017 v Kanceláři podpory území jako garantka území pro Prahu 10. Zde zastupuje hlavní město v územních řízeních. 

Připadá mi to jako celkem nekontroverzní projekt. Je to zelené, je to rekreace, je to hezké a je to na ­místě, kde teď není nic. Je lepší soustředit se na podobné zanedbané části, nebo se hádat o zavření Smetanova nábřeží? 

Budete mít zájem:  Stane se zlatá svatba minulostí?

ZM: Tyto věci by se měly dělat současně, ale hledání dohody mezi všemi zainteresovanými stranami prodlužuje přípravu projektů. V případě drážní promenády chceme využít potenciálu zanedbaného místa, i proto to jde oproti jiným projektům docela rychle. Například na Karlově náměstí jsme řešili pár přechodů několik let. 

Další z vašich projektů je zmiňovaná filharmonie. Kde je teď a proč potřebuje novou budovu? 

MH: V Praze sídlí dva velké orchestry, Česká filharmonie v Rudolfinu a Symfonický orchestr hlavního města Prahy v Obecním domě. Obě budovy navržené v 19.

 století už nevyhovují, velké orchestry se tam nevejdou a některé skladby není možné zahrát, buď je malé jeviště, nebo špatná akustika. Tím se ochuzujeme o zajímavá díla, protože není kde je v Praze uvést.

V roce 2017 byla na základě analýzy různých míst vybrána Vltavská. Na lokalitě velmi záleží a v zahraničí je vidět přínos takové stavby pro okolí. 

Jak bude vypadat Praha? Podívejte se, co vám vyroste za humnyFoto: Archiv IPR, CAMP

FILHARMONIE: Praha dlouho usiluje o výstavbu koncertního sálu, který by splňoval světové standardy pro uvádění vážné hudby. Jako nejvhodnější místo pro stavbu se podle analýz jeví levý břeh Vltavy v lokalitě Vltavská. Nové hudební centrum se tak stane symbolem přeměny jednoho z největších pražských brownfieldů, transformačního území Bubny-Zátory.

V Oslu takto vybudovali v opuštěném nákladním přístavu operu a její okolí teď patří k nejoblíbe­nějším místům, protože kolem vzniklo mnoho nového.

Vltav­ská je teď jedno z nejhorších míst v Praze, i když je na metru a na nábřeží.

Filharmonie to může výrazně zlepšit a z místa, kterému se chce teď kaž­dý vyhnout, bude hudební centrum se spoustou doplňkového provozu. Dopoledne tam budou besídky, odpoledne místní v kavárně… 

Když si představím Oslo, vybavím si právě operu, chvíli bych musel přemýšlet nad další známou budovou. To platí asi i pro Hamburk. Je důležité, aby budoucí filharmonie byla fotogenická? 

MH: Hlavní je, aby skvěle fungoval vnitřek a měla dobré okolí. Případná ikoničnost bude vyplývat až z výsledků architektonické soutěže, která se připravuje. Očekáváme mezinárodní účast, dá se tedy předpokládat, že vznikne něco zajímavého. 

Monika Habrová

Jak bude vypadat Praha? Podívejte se, co vám vyroste za humnyFoto: Archiv IPR, CAMP

V Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy se věnuje architektonickým soutěžím a projektům veřejného prostoru, vede projekt Vltavské filharmonie. 

Kdy bude první koncert? 

MH: Pokud vše půjde podle plánu, mohlo by to být někdy po roce 2030. 

Ještě komplikovanější než jedna filharmonie je celá nová čtvrť. Jak se takový projekt rodí, třeba v případě projektu pro oblast žižkovského nákladového nádraží? A kdo například zajišťuje, aby na sebe ulice jednotlivých projektů navazovaly? 

JR: Snažíme se všechny záměry koordinovat podle naší studie, kterou průběžně aktualizujeme. Regulační plán ale zatím není. Závaznost podkladové studie lze zajistit smlouvami s investory, kteří by díky tomu měli přispívat na celkovou vybavenost. Chystáme o tom výstavu v CAMPu, kde záměr pro tuto oblast detailně představíme.  

Celému brownfieldu se sice říká Nákladové nádraží, ale to zabírá jen malou část plochy. Samotná budova nádraží je od roku 2013 památkově chráněná, nebude to komplikace? 

JR: Památková ochrana je tu namístě. Je to zajímavá budova a nebylo jisté, jak ji předchozí vlastník zrekonstruuje. Památková ochrana má určitě i negativa, omezuje další využití, ale místa je okolo dost, určitě bude možné dát jí nějakou kulturní funkci. 

Nerušila se nákladová nádraží příliš zbrkle? Teď se skoro vše do Prahy musí vozit kamionem. 

JR: Zrovna žižkovské nádraží bylo zrušené oprávněně, rozvoz nákladu z tohoto místa by znamenal velkou zátěž pro okolí a omezovalo by to další rozvoj. Rozvoz nákladu je ale určitě téma, řešíme teď cyklodepo na Těšnově. To je ovšem jen malá budova k překládce.  

Jak bude vypadat Praha? Podívejte se, co vám vyroste za humnyFoto: Archiv IPR, CAMP

ŽIŽKOV: Území bývalého koncového nákladového nádraží spolu s areály Olšanských a Vinohradských hřbitovů tvoří málo prostupnou oblast mezi živými čtvrtěmi Vinohrad a Žižkova a ukrývá silný potenciál pro vznik nové městské struktury. Dominantou je hlavní budova nádraží, která byla v roce 2013 prohlášena kulturní památkou.

Čím bude nová čtvrť přínosná i pro ty, kdo v ní nebudou bydlet? 

JR: Zlepší se prostupnost. Teď je to v podstatě díra, která od sebe odděluje dvě části města. Taky to oživí budovu nádraží, přibudou byty, ale měla by se zlepšit i okolní doprava, počítá se s novou tramvajovou tratí a novou silnicí, Jarovskou třídou. Lépe se tak napojí Jarov a Malešice.

Pojďte na online výstavu!

Na webu praha.camp se můžete podrobně seznámit s 25 „pražskými prioritami“. Projděte si výstavu alespoň virtuálně s komentářem Adama Gebriana a poslechněte si řadu přednášek v rámci doprovodného programu.

Budí to ve mně zvědavost. Kam se může obrátit člověk, kterého dění v architektuře a plánování právě začalo zajímat? 

JR: Ráda doporučuju náš CAMP, organizuje výstavy, má vlastní podcast, informuje na sítích, má dobré knihkupectví. Skvělé jsou i jednorázové akce, třeba Open House Praha zaujme hodně lidí, kteří by se k architektuře jinak nedostali. 

MH: Na CAMPu jsou skvělé i virtuální procházky po různých městech. Za pozornost určitě stojí filmaři Bêka & Lemoine, kteří točí dokumenty z pohledu různých obyvatel zajímavých budov. I kamarádům mimo obor se to líbilo. 

ZM: Já jakožto garantka území Prahy 10 bych doporučila například knihu Sídliště Solidarita. 

MH: A já knihu K čemu jsou architekti. Je sice určená dětem, ale na úvodní seznámení s profesí architekta je perfektní. 

Jak bude vypadat Praha za dvacet let? Podívejte se

Nové čtvrti, náměstí nebo dopravní propojení. Výstava v pražském Centru architektury a městského plánování představuje pětadvacet projektů v různých fázích přípravy, které v budoucnosti změní tvář Prahy. 

„Pražské priority jsou modelovým výběrem pětadvaceti zajímavých projektů, které promění výraz Prahy, jak jej známe dnes. Ukazují nám vnitřní rezervy města a jeho potenciály,“ popisuje výstavu Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. 

Projekty, které výstava přibližuje, se liší svou velikostí a nachází se v různých částech města. Mají jedno společné, většina z nich je totiž investicí města. Expozice je rozdělena do pěti částí – nové čtvrti, náměstí, parky a příležitosti a propojení. 

Budete mít zájem:  Bezpečné koupání: Jak je na tom vaše koupaliště?

Prohlédněte si některé z projektů, které změní Prahu, v následující galerii:

  • fotografií

Hlavní město se potýká s celou řadou problémů, jedním z nejožehavějších je podle primátora Zdeňka Hřiba nedostupnost bydlení. „Jako zásadní téma rozvoje města proto vidím otevřít pro výstavbu největší brownfield, tedy Bubny-Zátory,“ dodává Zdeněk Hřib.

Náměstek primátora Petr Hlaváček naopak zmiňuje plány na možnou výstavbu nové budovy filharmonie, která by se podle něj mohla stát symbolem Prahy 21. století. 

  • „Proto, aby tyto krásné projekty mohly být realizovány, je mým úkolem zajistit finance, což je obzvlášť v současné obtížné koronavirové době velmi obtížné,“ konstatoval Pavel Vyhnánek, náměstek primátora pro oblast financí a rozpočtu s tím, že ze své pozice čelí hned dvěma výzvám.

Tou první je spolupráce se státem. „V tomto případě doufám, že stát ukáže Praze svou přívětivější tvář a přizná jí její specifické postavení. Zároveň očekávám, že se postaví čelem ke spolufinancování některých z projektů,“ dodal Vyhnánek s tím, že finanční účast státu očekává především u projektu nové linky metra. 

„Jako spravedlivý vnímám způsob, jak se na financování takto důležité infarstrukturní stavby podílí v sousedním Rakousku. Jedna polovina investic do metra v hlavním městě jde za Vídní, druhá pak za státem,“ přibližuje Vyhnánek.

V souvislosti se situací, která nastala v kvůli pandemii a daňových propadů, přišla Praha o 12 až 15 miliard korun.

Proměny Prahy: Jak bude vypadat hlavní město v budoucnosti?

Matičku stověžatou čekají velké změny. Nebudou přibývat jen nové byty, ale dočkáme se i nových čtvrtí na Smíchově nebo Žižkově. Projděte si s námi stavební projekty, které promění hlavní město. Získáme nový terminál lodní dopravy, nový most přes Vltavu nebo nové náměstí přímo v centru Prahy.

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Ačkoli největší pozornost přitahují rezidenční projekty, Praha bude procházet i jinými změnami. Vedle velkých čtvrtí jako Žižkov City nebo Smíchov City na mapě Prahy přibudou nové mosty, lávky, stanice.

Revitalizací projdou náměstí i parky. 

CAMP (Centrum architektury a městského plánování) shromáždilo na webu prahazitra.camp rezidenční i veřejné stavební projekty, které se do budoucna mají v Praze realizovat. Jsou tu přestavby známých budov (třeba nákupního domu Bílá labuť), ale také plány na novou výstavbu. Podívejte se na projekty, které nám přijdou nejzajímavější a které se budou týkat všech, kteří v Praze bydlí.

Fotogalerie: Praha zítřka

Projekty, které stojí za pozornost

Revitalizace Malostranského náměstí ještě letos

Už letos by se mělo začít s proměnou Malostranského náměstí, které zatížila automobilová doprava. Mělo by se vrátit obyvatelům a turistům. Přibude kašna nebo nová zastávka MHD. Proměnou projde i vrchní část náměstí před kostelem sv. Mikuláše, které dnes slouží spíše jako parkoviště než plnohodnotný veřejný prostor. 

Na Malostranském náměstí bude příjemněji

Lávka Holešovice Karlín

Minimalistická lávka propojí Holešovice s Karlínem a půjde z ní sejít i na Štvanici. Pěším a cyklistům se tak zkrátí cesta mezi dvěma pražskými čtvrtěmi a navíc se snadněji dostanou na ostrov, kde mohou relaxovat či sportovat. Lávka bude bezbariérová, měla by být hotová v roce 2022 a vyjde na 200 milionů.

Lávka propojí Holešovice, Karlín a Štvanici

Terminál Smíchov

Na místě dnešního nádraží Smíchov vznikne nový terminál, který propojí vlakovou a autobusovou dopravu. Autobusové nádraží se sem přesune z ulice Na Knížecí. Historická budova vlakového nádraží z 50.

let se zachová, ale zmizí pod novou halou. Mají přibýt obchody a také dojde k úpravám prostoru v okolí nádraží.

S výstavbou by se mělo začít v roce 2021 a projekt má ambice stát se prvním moderním nádražím na území hlavního města. 

Fotogalerie: Terminál Smíchov

Hradební korzo od Národní po Revoluční

Na místě bývalých staroměstských hradeb má vzniknout korzo, prostředí ulic zpříjemní zeleň a bude se lépe hospodařit s dešťovou vodou.

Součástí projektu je i tržiště, které má vyrůst na místě dnešních farmářských trhů na náměstí Republiky. Korzo bude zelenou zónou s omezeným provozem aut. Například by se měl kompletně uzavřít průjezd Prašnou branou.

Stromy se zasadí do speciálního substrátu, což umožní, aby se ke kořenům dostal dostatek vláhy a přebytečná voda odtekla. 

Hradební korzo vytvoří příjemné prostředí v srdci Prahy

Přestavba paláce Savarin

Do roku 2022 by měla být hotová přestavba paláce Savarin v centru hlavního města. Barokní památka dozná výrazných změn a otevře se veřejnosti. Počítá se se zelení, obchody i gastronomickým trhem.

Do paláce má vést přímý přístup z metra a rekonstrukce naváže na tradici pasáží známých z Václavského náměstí. Projekt propojí ulice Na Příkopě, Panská a Jindřišská.

Za návrhem stojí studio Heatherwick z Londýna. 

Palác Savarin dozná velkých změn a otevře se veřejnosti

Nová čtvrť Bubny-Zátory

Na brownfieldu o rozloze 110 hektarů mezi Holešovicemi a Letnou by se mělo v roce 2021 začít stavět. Plánuje se tu čtvrť pro 25 tisíc lidí. Má nabídnout i téměř 30 tisíc pracovních míst a nebudou prý chybět parky ani kulturní instituce. Počítá se s výstavbou koncertního sálu v blízkosti stanice metra Vltavská.

Projekt se inspiroval Vinohrady a Smíchovem, co se výšky budov týče. Stavby by měly mít jen šest až osm podlaží, takže se Pražané nemusí bát, že panorama města zhyzdí věžáky. Čtvrť bude mít i dobré dopravní spojení, díky tomu, že vznikne mezi stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice.

Hotovo by mělo být ale až v roce 2040. 

Mezi Holešovicemi a Letnou vznikne nová čtvrť pro 25 tisíc lidí, bude tu i velký koncertní sál.

Anenský trojúhelník

Praha dostane nové náměstí, které nahradí nevzhledný prostor s náletovou zelení u Karlových lázní. Vznikne tu nový veřejný prostor se zastávkou tramvaje a obnoví se zde přístup k Vltavě. Náměstí bude dlážděné, vysadí se zde jeden velký platan. Zároveň projekt počítá s revitalizací Anenského náměstí a přidáním 17 parkovacích míst.

Na nábřeží u Karlových lázní vznikne nové náměstí. Projekt nese pracovní název Anenský trojúhelník

Dvorecký most

Břehy Vltavy v jižní části Prahy spojí nový most. Zlepší se dopravní propojení města a svým vzhledem Dvorecký most naváže na unikátní český kubismus v architektuře. Přes nový most by se řidiči i cyklisté měli dostat už v roce 2023.

Budete mít zájem:  S igelitkami zadarmo je ámen. Kolik kde zaplatíte?

Zbrusu nový Dvorecký most propojí Smíchov a Pankrác

Dostavba Kongresového centra

Na jih od budovy Kongresového centra vyroste stavba, která poslouží pro doprovodné výstavy ke kongresům. Bude mít podlouhlý tvar a architekti se zaměří i na prostor v jejím okolí.

Kongresové centrum získá přístavbu pro výstavy

Smíchov City

Na místě smíchovského nákladového nádraží vyroste nová čtvrť, která by se měla stát domovem pro více než tři tisíce lidí. Jedná se o jeden z nejznámějších developerských projektů v Praze. V nové čtvrti vznikne i základní škola a svou centrálu tu otevře Česká spořitelna. Středem čtvrti povede pěší bulvár a počítá se s vybudováním několika parků.

Známý projekt Smíchov City by měl být dokončen roku 2037

Žižkov City

Obdobný projekt vznikne na Žižkově. Tam má do roku 2037 vyrůst nová čtvrť na místě dnešního nákladového nádraží Žižkov.

Olšanská ulice se prodlouží dále směrem k Jarovu, částečně půjde pod zemí, a čtvrť protne i nová tramvajová linka. Žižkov City bude ještě větší než Smíchov City.

Zatímco nová čtvrť na Žižkově vyroste na 33 hektarech, nová zástavba na Smíchově zabere jen 20 hektarů. Za oběma projekty stojí Sekyra Group.

Žižkov City vznikne v prostoru nákladového nádraží Žižkov

Revitalizace Vítězného náměstí

Změny čekají i známý „Kulaťák“. Srdce Dejvic, které vzniklo za první republiky, projde revitalizací. Z jeho středu se odsunou tramvajové koleje a prostor se zaplní zelení. Cílem projektu je zlepšit dopravní situaci i kvalitu obyvatel Dejvic. 

Na Vítězném náměstí bude příjemněji

První čtyřkolejná trať v Česku

Modernizací projde vlakový koridor mezi Hostivaří a hlavním nádražím. Stane se vůbec první čtyřkolejnou tratí u nás. Vzniknou zde dvě nové zastávky, Eden a Zahradní Město, naopak se zruší zastávka ve Strašnicích. Součástí projektu je i revitalizace parku u nádraží Vršovice, kam by měla být umístěna socha Jindřicha Chalupeckého. Hotovo by mělo být už v roce 2021.

Proměnami projde trať mezi Hostivaří a hlavním nádražím. Vzniknou tu nové zastávky Eden a Zahradní Město. mělo by se jednat o první čtyřkolejnou trať v Česku

Místo Mordoru Jiřičná

Ústřední telekomunikační budovu, které se přezdívá Mordor kvůli věži, jež připomíná Sauronovu pevnost Barad-dûr, má nahradit rezidenční projekt od Evy Jiřičné. Na 70 procentech plochy bude stát veřejný park, zbytek zaberou stavby.

Nad čtvrtí se budou tyčit tři zvlněné věže, které by mohly dosáhnout výšky až sto metrů. Současný Mordor má s anténou 96 metrů. Údajně je nutné ho zlikvidovat také kvůli azbestu, který byl při stavbě budovy Telecomu použit.

Nové objekty mají být energeticky nenáročné a počítá se i s výstavbou školky a komerčních prostor.

Věže od Evy Jiřičné vyrostou na mstě žižkovského „Mordoru“ Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Článek je zařazen v: IPR Praha , CAMP , Smíchov City , Žižkov city

Cyklisté a chodci místo vlaků. Podívejte se, jak bude vypadat nová promenáda

Drážní promenáda vznikne na dvoukolejné benešovské trati, na které po 150 letech své existence v prosinci tohoto roku definitivně skončí železniční provoz díky přeložce a modernizaci trati.

V první etapě se chystá realizace hlavní části promenády v délce přes čtyři kilometry mezi ulicemi U Seřadiště a Dolínecká spolu s přístupy a vybranými navazujícími prostranstvími liniového parku. V dalších etapách se předpokládá přímé napojení až po železniční stanici Praha-Vršovice a realizace dalších částí parku.

„Získáme nová bezbariérová místa pro setkávání a společenské a kulturní aktivity pro všechny bez rozdílu věku a možností pohybu.

 Promenáda naváže na existující síť ulic a na současné stezky a cesty, ve Vršovicích například podél Botiče. Pražanům nabídne dostatek místa pro vycházku, jízdu na kole nebo bruslích mimo silniční provoz.

Je to výhra pro všechny,“ uvedl náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.

Přečíst článek ›

„Projekt v sobě snoubí respekt k historické stopě původního železničního využití se soudobou architekturou veřejného prostranství.

Bezpochyby se stane novou páteří veřejného života v městské části a oblíbeným cílem pro Pražany, s nadsázkou jí proto říkáme „Nová pražská High Line“.

Trasa promenády vede i územím, kde předpokládáme novou výstavbu,“ připojil náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Tato „páteř“ by měla vypadat následovně: Jeden pás o šířce čtyři metry bude rozdělený do dvou pruhů a umožní pohodlné cestování rychlejším cyklistům a bruslařům v obou směrech. Druhý směrově smíšený pás bude věnovaný chodcům. Jeho šířka bude 3.

2 metru a od rychlého cyklistického pásu jej bude podle konkrétního místa dělit necelý metr zeleného pásu, tartanu nebo původní koleje. Podél vnějších stran bude souběžná síť doplňkových nezpevněných pěšin a cest pro chůzi či běh na měkčím povrchu.

Historický most projde rekonstrukcí

„Promenáda má působit velkoryse, klidně a minimalisticky, z hlediska orientace intuitivně a přehledně.

Má být soudobá a současně se přitom odkazovat na železniční minulost – základními materiály jsou světlý beton, rezavě probarvený asfalt, štěrk a korodovaná ocel.

Veřejné osvětlení vlastní promenády je umístěno na převěsech mezi stožáry, se kterými společně rámují volný prostor promenády a jeho kontinuální plynutí územím,“ řekl hlavní architekt a koordinátor akce Tomáš Cach.

„Vše je navrženo s důrazem na přírodní hodnoty a udržitelnost, základem je ochrana hodnotných prvků, krajinných, architektonických i technických.

V liniovém parku je ponechán prostor pro přírodu v přirozených formách, stávající krajinné prvky jsou doplněny novými, utváří se propojený systém městské krajiny,“ doplnily Lucie Vogelová a Zuzana Štemberová z ateliéru Terra Florida, krajinářští architekti.

Přečíst článek ›

Součástí záměru je rekonstrukce historického mostu a tři nové lávky. „Lávky jsou na trase drážní promenády navlečeny jako korálky na niti. Jejich styl je minimalistický. Povrch konstrukce lávek je tvořen patinující ocelí,“ dodal architekt mostů Petr Tej.

„Momentálně jsme ve fázi hotového konceptu dokumentace pro územní rozhodnutí, který vychází z představené studie. Plán je v příštím roce získat územní rozhodnutí, v roce 2022 stavební povolení, vysoutěžit zhotovitele a zahájit stavbu. Nejpozději v roce 2024 by měli Pražané moci začít využívat zelenou bezmotorovou páteř území Prahy 10,“ uzavřel Scheinherr.

Přečíst článek ›

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *