Máte v hlavě zmatek a rozporuplné pocity. Jste těhotná – nečekaně, nechtěně. Co teď? Co dál? Není vhodná doba, měla jste jiné plány. Chcete, aby vše bylo jako dřív.
Možná Vás napadlo, že by vše vyřešil potrat. Možná o interrupci mluví někdo z Vašich blízkých.
Třeba Vás ale také napadá, jaké by to bylo mít dítě, které čekáte: „Jak by vypadalo? V čem by bylo jedinečné? Třeba by změnilo můj život k lepšímu.“
Takové rozhodování není snadné a je zcela přirozené, že Vaši mysl pohlcuje nejistota. Jde o budoucnost Vás i dítěte. Udělejte si čas na to, vše dobře zvážit.
Jak dospět ke správnému rozhodnutí?
Zkuste se zamyslet nad důvody pro i proti každé z variant. Někomu pomáhá, když si všechno sepíše na papír. Bude se ozývat rozum i srdce. My však někdy přikládáme větší váhu rozumovým argumentům.
Někdy k tomu pomáhají ostatní lidé, kteří s vámi probírají praktické otázky a vaše pocity jim nepřijdou podstatné. Emoce jsou však stejnou součástí vaší osobnosti jako rozum, proto byste je měla brát vážně.
Nebraňte se mateřským pocitům, které se vás probouzejí. Mají svůj smysl.
Přemýšlejte také o důsledcích svého rozhodnutí. Zkuste si představit, co by vám a dítěti přinesla každá z možností. Co by potrat znamenal pro mě? Co pro dítě? Co by mi těhotenství a mateřství přineslo? Co by pokračování života dalo dítěti?
Zkuste myslet také na dobré věci, které vás mohou potkat. Každá těžkost v sobě skrývá nové příležitosti a šanci ke změně. Třeba v sobě objevíte schopnosti a síly, o kterých jste dosud nevěděla, naučíte se nové věci, poznáte jiné lidi…
Jak se ale mám rozhodnout, když jsem tak zmatená?
Zmatek vám může bránit vidět některé věci. Abyste dohlédla dál, můžete zkusit „vrtulníkovou metodu“. V duchu se vyšplháte do kabiny vrtulníku. Ten s vámi vyletí vysoko nad místo, kde se nacházíte. Podívejte se dolů. Z výšky můžete vidět celou situaci. Můžete pod sebou zahlédnout zmatek, husté křoví, mokřiny i pouště.
Takhle z výšky dokážete ale objevit i pěšinu, po níž můžete dojít k místu, kde najdete pomoc. Můžete v dáli zahlédnout příjemné zákoutí i místa k odpočinku. Můžete zahlédnout lidi, kteří jsou zde s vámi a se kterými můžete jít kousek cesty. Můžete vidět své dítě, které je tu. Je ještě malinké.
Můžete se navzájem na sebe dívat a zůstat tak spolu nějakou chvíli.
Až se dostanete do výšky, uvidíte víc, dohlédnete i kousek do budoucnosti.
Z nadhledu si dokážete sama lépe poradit. Uvidíte, že se před vámi z jiné perspektivy začnou otvírat nové cesty a možnosti.
Vaše tělo vám napoví
Na vaše pocity reaguje také vaše tělo. Vnímejte jeho signály. Zkuste si najít čas sama na sebe, kdy vás nebude nikdo rušit. Sedněte si nebo lehněte tak, aby to pro vás bylo pohodlné. Položte si dlaně na břicho a zkuste si představit situaci, kdy se probouzíte z narkózy po interrupci. Jak reaguje vaše tělo? Co cítíte? Jak silné jsou vaše pocity?
Pak si zkuste představit, že pod vašimi dlaněmi se pohybuje vaše děťátko. Představujte si, jaké to je, když bude růst a narodí se. Co cítíte teď? To, co se bude dít s vaším tělem, vám může napovědět, jak bude reagovat, kdyby tato situace nastala.
Dopřejte si čas
Chvíle rozhodování jsou nepříjemné. Možná si přejete, aby vše bylo co nejrychleji za vámi. Rozhodnutí o přijetí, nebo nepřijetí vašeho dítěte je jedním z nejdůležitějších ve vašem životě.
Nespěchejte. Nechte si na rozhodnutí dostatek času – nejlépe několik týdnů. Během těchto dní můžete sledovat svoje pocity, které se mohou měnit. Můžete znovu přemýšlet o důvodech pro každou variantu. Jako první vás možná napadaly překážky, které by narození dítěte přineslo. Co vše by se změnilo… A jak byste to zvládla…
Zkuste si představit život s vaším dítětem. Jak by asi vypadalo… Jaké by mělo vlastnosti… Co by mi dal život s ním… Problémy s bydlením, penězi, věcmi pro dítě. Je možné je vyřešit?
Hledejte informace o tom, co vše potrat obnáší – jak probíhá, jak ovlivňuje život ženy po fyzické, psychické i duchovní stránce, jaký má dopad na partnerský život a život celé rodiny.
Přemýšlejte o různých možnostech. Teď se zdá, že jsou zde pouze dvě varianty, jak vyřešit nečekané těhotenství – buď je ukončit, nebo se starat o dítě i přes překážky.
Jsou zde i další možnosti, jako adopce nebo pěstounská péče, kdy se o dítě bude starat jiná osoba po dobu, než budete moci vy.
Jestliže chcete, aby o dítěti nevědělo vaše okolí, je zde možnost strávit těhotenství mimo váš domov, máte možnost utajeného porodu.
Přemýšlejte také o tom, kdo vám může pomoci zvládnout potíže, kterých se teď obáváte. Kdo vás může podpořit v tom, že těžkosti zvládnete. Může to být někdo z rodiny, přátel, odborníků, veřejných služeb… Hledejte pro sebe pomoc.
Jestli chcete s někým o tom všem mluvit, mluvte. Můžete se svěřit někomu blízkému, zavolat nebo napsat do některé z poraden. Reakce okolí na vaše nečekané těhotenství může být různá.
Můžete se dočkat různých rad, co byste měla dělat. Nenechte se od nikoho do rozhodnutí nutit. Nezapomínejte, že rozhodnutí je pouze na vás.
Ostatní vám mohou říci svůj názor, ale zodpovědnost za vás a vaše dítě nesete vy.
Nezapomeňte, že své rozhodnutí o potratu můžete změnit, když o něm budete pochybovat – třeba i na operačním sále.
Nejtěžší rozhodnutí žen: jít na potrat, nebo ne?
„Cítila jsem se hrozně. Ležela jsem na lehátku v řadě mezi ostatními ženami, které také čekaly na zákrok. Byla jsem jako kus. Chovali se ke mně hrozně. Všichni mnou opovrhovali, bylo to vidět,“ popsala svoje zážitky žena.
Proč si dítě nenechala? „Bylo to velmi stresující období. Pořád jsme s rodiči probírali pro a proti, několik dnů jsem kvůli tomu nespala, brečela jsem.
Neměla jsem ale partnera, se kterým bych dítě vychovávala. Finanční situace u nás doma tenkrát nebyla moc dobrá, zázemí pro dalšího člena rodiny v té době prostě chybělo.
Bylo to opravdu dost těžké, nepřeju nikomu, aby tohle musel podstoupit,“ vysvětluje žena.
Přečíst článek ›
S tím, co jako mladá dívka zažila, se vypořádávala nějakou dobu. Dnes už je se vším více méně smířená. Nechce si už dávat za vinu ani to, že na zákrok šla. „Trvalo mi hodně dlouho, než jsem se s tím aspoň nějak srovnala.
Rozhodování a potrat v nemocnici, na tyto věci nešlo jen tak rychle zapomenout.
Snažím se žít v přítomnosti a radovat se z toho, co mám,“ dodala maminka, které se v pozdějším věku podařilo založit fungující rodinu a má dvě malé děti.
Vážné komplikace nejsou výjimkou
S případy, kdy otěhotní velmi mladá dívka a její rodina řeší, co bude dál, se občas setkává i jihlavský psychiatr Miroslav Skačáni.
„Většinou celá záležitost zůstane u gynekologa, ke mně do ordinace se toho tolik nedostane. Každý případ se ale musí posuzovat individuálně. Pro dotyčnou je to obrovská zátěž, hodně záleží na její povaze, osobnosti i psychické odolnosti.
Roli hraje také prostředí, kde vyrůstá, i to, jak k otěhotnění došlo.
Zda šlo o náhodnou známost, nebo přišla do jiného stavu s partnerem,“ sdělil psychiatr s tím, že žena musí počítat s případnými negativními následky potratu, jako je neplodnost.
Přečíst článek ›
Podle psychiatra sice v dnešní době lépe funguje sexuální osvěta a mladí mají k dispozici různé typy antikoncepce, ale tím ještě není zaručeno, že se nikdo nikdy nedostane do této situace.
„Děti dnes fyzicky i duševně dospívají mnohem dříve, než tomu bylo u jejich rodičů a prarodičů. Ale fyzický vývoj je stále před tím psychickým.
V patnácti dnes děti vypadají starší, ale pořád ještě jsou to svým způsobem děti,“ dodal Skačáni.
Dříve jen s razítkem
Jihlavský psychiatr také připomněl, že v dobách minulého režimu potraty schvalovala speciální komise, pro ženu jakéhokoli věku to někdy byla velmi ponižující zkušenost. Známý je například příběh Iny ze seriálu Nemocnice na kraji města.
Přečíst článek ›
„Několikrát jsem u komise byl přítomen jako odborník. Pokud se umělé přerušení těhotenství neschválilo, měla žena velký problém. V případě, že by zákrok podstoupila nelegálně, mohla za to být i trestně stíhaná,“ doplnil jednu zajímavost Skačáni.
V současné době o tom, co je pro danou ženu či dívku vhodné, rozhoduje hlavně ona sama, gynekolog, v případě nezletilosti musí vše řešit rodiče.
Diskuze Co dělat? Potrat ano či ne?
Ahojky,
jsou skoro 3 hod. v noci a ja nemuzu spat. Mam sileny nervy! Aby jste byli trochu v obraze, tak se nejdriv
malicko predstavim. Je mi 30 let, mam 3 leteho chlapecka a 10 mesicni
holcicku. Spokojene manzelstvi. Nastalo vsak jiste prekvapeni, ze jsem asi opet
tehotna. Vím, ze je asi dost predcasny sem psat, kdyz jsem si jeste ani
nedelala tehotensky test. Ale menstruace se mi pred tím zpozdila jen 2×
v zivote a to vzdy jen, kdyz jsem byla tehu. Zpozdeni mam uz 8 den. Ke vsemu
provozujeme s manzelem prerusovany sex. Nejsem uplne blba, abych nevedela, ze
je to dost riskantni, ale vzdycky nam to zatim vychazelo. Nez jsem otehotnela se
synem, tak jsme to takhle provozovali nekolik let a nez jsme pak chteli dalsi
dite, tak taky. Kazdopadne s manzelem jsme nejakou antikoncepci chteli poresit,
jenze me se nechce do sebe rvat hormony. Manzel dokonce chtel podstoupit
vasektomii, jenze jsme se pak rozhodli, ze je jeste brzy. Ze i kdyz uz nam dve
deti staci, tak clovek nikdy nevi. Omlouvam se, ze to tady tak vse vypisuju, ale
holt vzdycky potrebuju rict uplne vsechno. Takze k veci. Se dvouma detma jsme proste
spokojeny. Ani jeden nehceme treti dite. A to hlavne kvuli financim. Nejsme
zadny zebraci, ale moc penez nam opravdu nazbyt nezbyva. Ke vsemu manzel travi
opravdu hodne casu v praci a ja jsem na deti casto sama. Kor kdyz nasi mladsi
dceri neni jeste ani rok. Chapu, že zvladnout se da vse, kdyz se chce. Ale co
se tyce tech financi, tak jsme zodpovední a vime, ze dalsi dite uz by bylo moc.
Nadruhou stranu, tohle za me mluvi vsechno mozek, ale kdyz si predstavim ten
potrat a ze tomu diteti proste nedam sanci zit, jako jsem to udelala u tech
dvou pred tim. Je mi zle! Hrozne zle a do breku. Co delat? Manzel je taky pro
potrat. Ja bych byla taky, kdyby byl tehotnej on. Jenze jsem tehotna (asi) ja.
Je mi jasny, ze pokud se k tomuhle mymu romanu tady vubec nekdo vyjadri, tak mi
napise neco jako- Co tady blaznis, kdyz jeste ani nevis jestli tehotna jses.
|Jenze ja to vzdycky tak nejak u predchozich tehotenstvich tusila a ted mam
stejny pocit. Byla bych strasne stastna, kdyby to tak nakonec nebylo!!! A ja
tohle nemusela resit. Pry muze zpozdit menstruaci i viroza, coz jsem ted
opravdu mela. Ale moc tomu neverim.. Odpoledne mi priveze manzel test, tak
uvidime. Jo a jeste jedna vec, oba dva porody jsem mela cisarskym rezem a
v porodnici mi rikali, ze kdyby jsme chteli 3 dite, tak kvuli jizve az tak za
5 let. Takze ani nevim, jestli bych si ho vubec mohla nechat. Děkuji predem za
vsechny reakce a jeste jednou omluva za muj sloh
Velikost písma:
Budu ti držet palce abys těhotná nebyla. Nevím co poradit, ja bych si
dítě nechala.Ale tohle je Vaše rozhodnuti. V tomhle je opravdu
těžké radit
Pokud chcete ješte nekdy deti, tak existuje i dočasná vasektomie, dají
se na semenovody takové svorky, které se pak odstraní… a nebudete pak muset
řešit težkou a závažnou otázku interupce.
Udelejte to, co vám radí váš instinkt, vaše srdce.
Taky nenuzu spat…tu tvou bitvu rozum x srdce chapu, az si udelas test,
budes mit jasneji…ja si na nejdriv odkladane, pak uz spis vytouzene 2.
dite
(do 2 let maleho jsem o tom nechtela ani slyset z duvodu muzovo casove
narocne prace s castymi nekolikadennimi pobyty mimo domov a spousty dalsich
aktivit k tomu, take spojenych s tim, ze nebyl proste doma, kdyz jsem to
potrebovala nejvic, plus jeste pes se zdrav.
problemy a moje vice nez rok
trvajici a muzem dost podcenovana poporodni deprese a nespavost) musela nakonec
docela pockat – kdyz byly malemu 2, zacali jsme se snazit, aby se to stihlo do
konce rodicovske…zadarilo se az za 3/4 roku, jenze jsem hned po potvrzeni tehu
zacala spinit a behem par dnu krvacet a i pres ujistovani dr.
,ze se ma novy
zivot k svetu a potrat bezprostredne nehrozi, jen se mam setrit v ramci
moznosti a nasazeni leku na udrzeni, se tehu neudrzelo a postupne ze me vse
odeslo nekdy v 6.-7.tt.
, presny okamzik ani nevim, jen proste na dalsi kontrole
po tydnu uz nebylo nic – ta nekolik dni, nakonec spis tydnu trvajici silna
„menstruace“ vzala s sebou vse, ale zase jsem aspon nemusela na revizi.
Zato jsem se musela vratit do prace, tam jsem tehu nastesti ani neoznamila – to
vlastne krome muze nikomu, jak to bylo od zacatku divne – a hlavne se u me pred
dalsim pokusem musel vyresit nejdriv vyssi tlak, ktery to cele mohl ale nemusel
zpusobit, a stres spojeny s nastupem do prace a maleho do skolky tomu taky
zrovna nepridaval, takze mirne zlepseni a povoleni k prechodu na prasky, ktere
se v tehu muzou (diky stresu, me unave atd.ani toho sexu tolik nebylo, kdyz uz
tak taky prerusovane, HA uz nechci, akorat mi rozhodila cyklus, i ta kojici, co
jsem brala asi rok) a tim i nove snazeni prislo az nekdy v listopadu, jenze
jsem mela hrozne kratky cyklus 21-24 dni, tak jsem v prosinci na prodlouzeni a
podporu prip. tehu dostala opet Duphaston, no a zacatkem ledna uz jsem to
nedostala a ted zacinam 8. mesic a porad mi to pripada jako takovy maly
(vlastne vanocni:-)) zazrak. Ale malemu jsou uz 4 a je to taky o necem jinem,
ty tam ten odstup mas kratsi i mezi 1.a 2.,natoz ted. Ale mam jednu
hhkamaradkuhkamaradku (z duvodu zminky o 3.osobe je snad anonym pochopitelny,
moc takovych neni), ta ma uz 3 deti -planovane, vzdy cca 2,5 roku od sebe a
vsechny na 1.pokus a vsechny cisarem ze zdrav. duvodu, a v 8 nebo 9ti mes. te
nejmensi zjistila, ze je opet tehotna, no a jelikoz byla v dobe, kdy sla na
potvrzeni, uz v nejakem 10.nebo 11.tt, proste na to prisla diky nepravidelne ms
pozde, tak uz by ani miniinter. nestihla…no nechali si to, doktor pry ani
nejasal ani ji to asi nejak extra nerozmlouval, a cekaji v listopadu ke klukovi
a 2 holkam dalsiho kluka, takze se pry sily vyrovnaji a uz se s tim nejak
smirili Spis je to narocnejsi pro ni, je na
ne dost sama ale babicky pohlidaji, kdyz je potreba – u nas ani nevim, kdo by
se byl o maleho postaral pred tim nastupem do skolky, kdybych mela tehu nejake
rizikovejsi a musela treba lezet – i na tu revizi jsem totiz mela uz jit, jenze
proste v tu chvili nebylo hlidani, muz samozrejme pryc (a s babickama jsem to
proste hned resit nechtela) tak jsem podepsala revers s tim ze nastoupim za
4 dny az bude doma a budu mit zajistene hlidani i psa, a pak zjistili, ze uz
to neni treba. Byla jsem na maleho skoro sama i s nohou v sadre…takze to
chce asi zvazit i to, jestli by se mel o deti kdo postarat, pomoct ti, kdybys
v tom dalsim tehu nebo po nem mela nedejboze nejake problemy nebo omezeni
s tou jizvou aj. Drzim kazdopadne palce, at se rozhodnete tak, abyste toho
nelitovali!
P. S.omlouvam se za delku prispevku i preklepy ale jako anonymni mi nesel uz
opravit…:nevim:
- @GabiR1 no upřímě
finance jsou v nešní dobe velké dilema clovek chce dopřát chápu ale
počítám že spousty vecí mate po dvou detech že…takže to je spíš pak
otázka do budoucna,,,škola, školka, kroužky… - Na jednu stranu mám chut napsat existují kondomy a jestli vám to ulítlo
tak postinor – a nemusela jste tohle řešit je to nezodpovědné kort když
další díte tedy nechcete ani jeden!
Mám na tohle jiný pohled nedařilo se nám 10 let mít díte nakonec jsem
musela na IVF a stálo nás to kolem 60 tis…tak já bych vám řekla nechcte
si ho… -
upřímně tohle si musíte rozhodnout jen a jen vy a pro příště rozmyslete
si tu vašá metodu a existuje třeba i tělísko at to neřešíte znovu
Když už se to stalo, tak bych na potrat nešla. Meli jste řešit, aby se
to nestalo. Je to vaše dítě. Bude stejné nebo podobné těm, co máte doma.
A třeba to tak prostě má být…Ale musíš to udělat podle sebe,
podle vás.
Řešila jsem stejnou situaci 2 roky zpátky. Akorát manžel vydělával
jen 15 tis. nájem byl 13,5 tis. a zbytek jsem táhla z rodičáku do toho jsme měli už jedno školkové dítě.
Bylo to hrozné období, museli jsme šetřit doslova každou korunu. Já
tenkrát na ten potrat chtěla. Měla jsem strach, jak to zvládneme. Horší
bylo, že první dítko nebylo manžela a on se strašně bál, že po potratu
už znovu neotěhotním. A on děti miluje. Nakonec jsem se vážně objednala
na potrat, i část ho zaplatila, ale jakmile mi udělali utz drobečka a dali
mi jeho fotku do rukou, že ji mam donést do nemocnice, kde mi ten potrat
udělají,…nedokázala jsem to. Nemohla jsem z fotky zpustit oči. No,
odešla jsem a už se vrátila až jako zajemkyne o těhotenskou prukazku teď je mladšímu synkovi rok a je to to
nejhodnější miminko, manžel několikrát povýšil, bere 25 tis.
v současné době čeká další přidání, my se vzali a řešíme
stěhování do baráku teď zpětně nechápu, jak jsem vůbec mohla
chtít dát syna pryč. Nikdy bych si to neodpustila. A pokud nečekaně
otehotnim, což se doufám nestane, protože beru zodpovědně prášky, zase si
miminko nechám. Hodně štěstí a ať vše dopadne tak jak chces
Predne se trosku uklidni. Dneska zjistis, zda jsi vubec tehotna. Pokud mas
zpozdeni 8 dni, tak se nemusis rozhodnout behem dne, mas trosku casu. Pak bych
racionalne (situaci, finance, jizvu atd.
) vse zvazila, ale hodne se ridila
i intuici a popremyslela, jestli pro me treba nebude potrat psychicky
narocnejsi nez treti dite. Ale nerikam Ti, co je spravne.
Spravne reseni bude
to, na kterem se s manzelem nakonec shodnete a budes vedet a citit, ze je pro
vas to nejlepsi.
Kdyz fakt nevim, co delat, tak mi staci par dni o zalezitosti jen tak
bezdecne premitat a nechat „problem“ na sebe pusobit. Nenutim se do rychlych
zaveru. Po par dnech vim tak nejak automaticky, co chci a co je pro me nejlepsi.
A zatim jsem nikdy nelitovala.
To je těžko radit. Já bych třetí dítě nechtěla, s partnerem jsme
v tomhle za jedno. Máme dva chlapečky a stačí. Každopádně kdyby se to
stalo a otěhotněla bych (jakože doufám, že nestane, chráníme se) tak
nevím jestli bych dokázala dát to malé pryč. Asi ne.
Moje známá měla
tři děti když zjistila, že je opět těhotná. Chtěla jít na potrat, ale
na utz miminku už bilo srdíčko a v tu chvíli bylo rozhodnuto a doma teď
mají čtyři děti To si každá musí rozhodnout sama. Držím
palce ať se rozhodnete správně.
Třeba ani těhotná nejsi a nakonec to ani
nebudete muset řešit. Ale pro příště se určitě líp chraňte
Pro mě je jediný relevantní argument ta jizva. Protože musíš na dítě
být připravená i fyzicky. Jsem taky po císaři a NIKDY bych se nespoléhala
na přerušování. Za to mi moje zdraví stojí.
Jsou kondomy i nehormonální
tělíska. Že vám to vyšlo předtím, to neznamená, že to tak bude vždy.
Rozhoduješ se ty sama, my ti tady neporadíme.
Přeju, aby to byl jen poplach a
doufám, že tě to dostatečně vytrestalo.
sama ve svem příspěvku píšeš, že třetí
teď ani náhodou. Já jsem byla ve stejné situaci. Celý život jde chtěla
dvě děti. A právě proto jsem po příchodu první MS po porodu doslova
letěla k doktorce pro tělísko!!! Do té doby sex pouze s kondomem.
Tvl
přerušovaný…tak mam už deset děti, hned jsem otěhotněla, když jsem se
nechránila. Jak jsi mohla takhle strasne riskovat, když už třetí nechceš
v tak krátké době Podle toho zpoždění nejspíš tehotna jsi.
Osm dni…to jsem mela tak jen u těhotenství.
Doufám, že se z toho poucis pro další roky se sexem.
Jste manželé, dvě děti, nechranite se – nejsem odpůrce potratu, ale ve
vašem případě je jedina věc, proč bych přemýšlela o potratu a to je ta
jizva, takže bych, pokud opravdu jsi těhotná, to probrala včas
s ddoktorem
Interrupce – ano či ne? Jsou terorem?
9. 04. 2016 1:52:50
Umělé potraty jsou vraždy; tvrdí jejich odpůrci. Hlavně křesťanská morálka je má za těžká provinění vůči božímu řádu i člověku. Proti interrupcím se naposledy vyjádřil kardinál Duka v textu, v němž připomíná Pochod pro život.
Pochod pro život bojuje za práva nenarozených dětí a konal se nedávno v Praze.
Kardinál Dominik Duka se ho účastní pravidelně a k interrupcím samým napsal, že když zabíjíme nenarozené děti, je to větší teror a hroznější neštěstí než atentáty z poslední doby.
Zde je celý text, z kterého jsem čerpal: http://www.novinky.cz/domaci/399978-duka-interrupce-jsou-horsi-teror-nez-utoky-atentatniku.html
Protesty a různé filipiky proti interrupcím čili umělému přerušování těhotenství se opakují zejména od listopadu 1989 v různých intervalech stále.
Odpůrci umělých potratů v čele s katolickou církví tvrdí, že interrupce je vraždou člověka, protože lidský zárodek je už ve velmi raném stádiu samostatným tvorem s vlastním cítěním a prožíváním. Nelze ho, podle těchto názorů, jen tak usmrtit, protože si to přeje jeho matka nebo že na takový zákrok přistoupí.
Naproti tomu stojí fakt, že ač má lidské embryo velmi záhy mnohé znaky jako už narozený jedinec, není a ani nemůže být v časných stádiích hotovým člověkem.
Kdyby jím bylo, proč by matka příroda či pán bůh vymezili normální těhotenství na dlouhých deset lunárních měsíců? Chce-li kdokoli tvrdit, že člověk je člověkem již v okamžiku početí nebo záhy potom, třeba proto, že v genech jsou už v té době zakódovány jeho hlavní povahové rysy a znaky, může, ale měl by si uvědomit, co vlastně tvrdí.
Domnívám se naopak, že mohu s jistotou prohlásit, že tříměsíční lidský plod není schopen samostatného života. Zemře-li tedy žena v raném stádiu těhotenství, zahyne s ní i embryo, co nosí pod srdcem, ať o tom kdokoli soudí cokoli.
Byť by bylo uzákoněno, že je člověkem už od početí, skončí život tříměsíčního lidského zárodku zároveň s životem jeho matky.
Uvádím tento mezní případ jako připomínku faktu, že je život embrya v prvních měsících gravidity spojen s životem jeho matky nerozlučně a v tomto smyslu je součástí jejího těla. Upírat právo matce o svém budoucím dítěti v této fázi těhotenství rozhodnout není možné tedy ani technicky.
Lze proto konstatovat, že interrupce byly, jsou a budou. Ostatně fakt, že je ženy podstupovaly houfně i v dobách, kdy byly nezákonné, vedlo k jejich legalizaci. Tím se do značné míry zamezilo jejich pokoutnímu, neodbornému provádění.
Kardinál Duka se nicméně domnívá, že ženy nemají právo podstupovat umělé přerušení těhotenství.
K heslu »Moje tělo-moje volba«, které razí zastánci svobodného rozhodování žen o jejich těhotenství, shrnul svůj postoj, že budoucí děťátko, které matka nosí v sobě, je sice z jejího těla, ale už to přece není ona.
Odpůrci interrupcí by si však měli přiznat, že lze dosáhnout jen zákazu interrupcí zákonem, jejich tajnému provádění nezamezí, jako se to děje v Polsku.
Přitom počet umělých přerušení těhotenství u nás klesl od roku 1990 asi na pětinu (22 714 v roce 2013) vlivem dostupnější spolehlivé antikoncepce, sexuální osvěty a větším možnostem řešit nepříznivou sociální situaci; jak se píše ve citovaném textu. Jenže Duka a s ním celá církev odmítá i chráněný sex jako sobectví a neochotu přijmout dítě.
Ovšem další snížení četnosti umělých potratů s pomocí zákona by mělo bezesporu často nepříjemné sociální, mravní, ba i fyzické důsledky pro nechtěné narozené děti, jejichž právo na život odpůrci interrupcí chrání. Nebo je snad málo případů týraných a utýraných dětí? A tyto děti jsou narozené, vnímající, cítící a prožívající zcela nepochybně.
A nevšiml jsem si, že by se kardinál Dominik Duka účastnil nějakých pochodů proti týrání dětí, ani že by proti němu katolická církev výrazněji vystupovala. Nejsem zastáncem ani propagátorem interrupcí.
Jen upozorňuji, že počínání, které se na první pohled jeví jako vysoce humánní, etické a život chránící, může vyvolat velmi negativní důsledky právě pro životy dětí, které se snaží chránit už od početí.
Autor: Jaroslav Kvapil | sobota 9.4.2016 1:52 | karma článku: 36.95 | přečteno: 3092x
Potrat: ano, či ne? – Jsme.cz
Zaskočilo vás neplánované těhotenství? Přišlo v době, kdy nejste schopna se s partnerem o dítě postarat? Nebo vám lékaři řekli, že těhotenství může ohrozit váš život, nebo že vaše dítě bude s největší pravděpodobností postižené? Pak si pravděpodobně pokládáte otázku, zda není ve vašem případě ideálním řešením plánovaná interrupce. Dříve než se ale rozhodnete, zda potrat podstoupit, či nikoliv, čeká vás náročné období plné zvažování různých alternativ.
Máte už doma dvě děti a třetí s manželem rozhodně neplánujete. Jenže ouha, stalo se. Žijete sama a nemáte stálého partnera. Neminuly vás ale následky vztahu na jednu noc.
Nebo vám v plánování rodičovství brání konkrétní zdravotní indispozice, jenže těhotenský test vám nyní ukázal dvě čárky.
Ať už k vašemu neplánovanému těhotenství vedly jakékoliv shody náhod či okolností, nyní stojíte před závažným rozhodnutím co dál. Měla byste si dítě nechat, nebo podstoupit plánovaný potrat?
Informace, že čekáte dítě, vás zřejmě zaskočila. Možná se nyní cítíte být sama a zoufalá. Pravděpodobně pokaždé, když na svůj problém pomyslíte, propadáte panice. Navíc zvažujete, komu všemu o svém těhotenství a úvahách týkajících se potratu říct. A vaší psychice nijak nepomáhá ani to, že na rozhodnutí, zda umělý potrat podstoupit, nemáte celou věčnost.
Bez ohledu na to, jaké jsou okolnosti vašeho početí a co k těhotenství vedlo, své rozhodnutí ohledně zachování, či ukončení života počatého dítěte byste měla učinit v klidu. Pokuste se oprostit od všech emocí a vidět celou situaci z nadhledu.
Přijmout odpovědnost za rozhodnutí, zda jít na potrat, není jednoduché bez ohledu na výsledek. Proto je důležité, abyste o správnosti své volby byla přesvědčena především vy sama.
Máte-li se správně rozhodnout, potřebujete znát fakta.
Předtím, než se definitivně rozhodnete, se snažte získat co nejvíce informací nejen o tom, co by pro vás znamenalo dítě si ponechat, ale také jaká rizika a důsledky s sebou nese rozhodnutí podstoupit interrupci.
Zachovat ve vaší situaci klid není vůbec snadné. Ve snaze racionálně přemýšlet vám může pomoct, když si sepíšete všechny plusy a mínusy obou variant na papír.
Pravděpodobně se přistihnete, že se po určitou dobu necháváte ovládat emocemi, jindy zase převáží rozum. Ani jedno se však nesnažte potlačit. Obojí má totiž svůj smysl.
A stejně jako nedokáže pouze rozumové rozhodnutí přesvědčit vaše emoce, stejně je tomu i naopak – váš mozek nikdy nepřijme pouze emocionální rozhodnutí. Nebraňte se proto svému rozumu ani emocím.
Při rozhodování přemýšlejte především o důsledcích svého rozhodnutí. Zvažujte, jaký dopad to bude mít nejen na vás, ale také na dítě. Co pro něj a pro vás bude znamenat, pokud si jej necháte? Co vám to přinese? A co naopak vezme?
V obdobích, kdy nás zachvátí panika a prožíváme silný stres, máme často tendenci vidět věci zkresleně.
Proto se při rozhodování, zda si dítě ponechat, či nikoliv, zamyslete i nad tím, zda je vaše situace opravdu natolik tíživá, jak se na první pohled zdá. Možná jste si dítě nepřála.
Zřejmě jste si své těhotenství plánovala jinak – za jiných okolností, v jiném životním období. Na druhou stranu, opravdu se vaše situace nedá zvládnout?
Zklamání, které možná pociťujete z toho, že jste si to takto neplánovala, časem vymizí. A radosti a starosti související s příchodem dítěte na svět je zřejmě zcela pohltí.
Kromě těžkostí, které vás pravděpodobně při rozhodnutí si dítě nechat čekají, proto myslete také na to, o které krásné momenty přijdete, pokud potrat podstoupíte. Dítě je nádherný dar, který přináší do života zcela nový rozměr. Obohacuje život bez ohledu na okolnosti.
Své rozhodnutí proto důkladně zvažte, abyste ho později nelitovala. A kdo ví, když se rozhodnete si dítě nechat, třeba v sobě objevíte dosud nepoznanou sílu bojovat se vším, co vám život přinese.
Řada žen očekává, že se po podstoupení plánovaného potratu vrátí vše do původních kolejí. Ve skutečnosti už váš život nikdy nebude takový jako dřív.
Zvažujete-li, zda je rozhodnutí podstoupit potrat dobrý nápad, neopomeňte také zdravotní stránku věci.
Ještě před tím, než potrat podstoupíte, zdravotnické zařízení po vás bude vyžadovat podepsání informovaného souhlasu, že jste si vědoma všech zdravotních rizik, která toto rozhodnutí může přinést.
Při zákroku se leccos nemusí podařit. Nemalou roli hrají ale také psychické následky, které si s sebou můžete nést celý život.
Ačkoliv vás rozhodnutí nechat si dítě může stát v budoucnu spoustu sil, energie a financí, v případě rozhodnutí potrat podstoupit často vše nekončí. Řada žen totiž následně svého rozhodnutí lituje. Ztráta, kterou v souvislosti s potratem prožijete, může mít vliv na vaše psychické a duševní zdraví a následky si s sebou můžete nést i celá desetiletí.
Možná očekáváte, že po podstoupení plánované interrupce bude váš život stejný jako dřív a vše se vrátí do zajetých kolejí. Jenže nevrátí.
Po zákroku se totiž v jediném okamžiku rozplynou všechny vaše plány na mateřství. A často pak přichází pláč a výčitky svědomí. Některé ženy se navíc musí vypořádat i s tzv.
postabortivním syndromem, který s sebou nese řadu problémů v podobě úzkosti, spánkových poruch a deprese.
Při rozhodování se snažte vnímat své pocity. Nechejte si napovědět, co dělat, svým tělem. Reagujte na jeho signály. Pokuste se nerušeně zamyslet nad tím, jaké by to bylo, kdybyste interrupci podstoupila.
Představte si, že se probíráte z narkózy. Je po všem.
Co vám vaše tělo napovídá? Dokážete se svým rozhodnutím žít? Jste ochotna podstoupit riziko, že už nikdy nebudete moct mít děti? Jak toto rozhodnutí ovlivní váš vztah s partnerem?
Pak si zkuste představit situaci zcela opačnou. Jste na porodním sále. Porodní asistentka vám právě přikládá na břicho vaše čerstvě narozené miminko. Co cítíte v této chvíli? A jak vaše tělo reaguje na to, když si představíte, že vaše dítě roste a prožíváte s ním první radostné okamžiky?
Své rozhodnutí můžete do posledního okamžiku změnit. Třeba i na operačním sále.
Zdraví matky versus zdraví dítěte – i takové dilema řeší nejedna nastávající maminka. Možná si dítě nadmíru přejete, ale lékaři se obávají o jeho či vaše zdraví.
Víte, že pokud si dítě necháte vzít, ponesete si ve svém srdci celoživotně obrovskou bolest.
Pokud si ale dítě ponecháte, hrozí vám obrovské zdravotní komplikace, které mohou vést k řadě zdravotních komplikací či dokonce k vašemu úmrtí či úmrtí nenarozeného dítěte.
Ani taková situace rozhodně není snadná. Nést si následky obou rozhodnutí je velmi tíživé. Než vyřknete konečný verdikt, dopřejte si proto čas. Co můžete dělat?
- Snažte se najít různé způsoby, jak se oprostit od stresu, který ve vás toto rozhodování vyvolává.
- Dopřejte si dostatek spánku, zdravého jídla i pohybu.
- Snažte se najít dostatek objektivních informací, které vám pomohou učinit správné rozhodnutí.
- A v neposlední řadě přemýšlejte nad všemi důsledky, které vaše rozhodnutí vyvolá.
Ať už se rozhodnete potrat podstoupit, nebo si dítě ponechat, své okolnosti dokážete nejlépe zhodnotit jen vy sama. Nezapomeňte vzít ale v potaz i názor partnera, se kterým dítě čekáte. Možná vás jeho postoj překvapí.
A třeba vám jeho pohled napoví v tom, jak se správně rozhodnout. Nezapomeňte ale, že aby se se situací vyrovnal, potřebuje informaci o těhotenství také vstřebat.
Nechejte mu proto dostatek času a nerozhodujte se unáhleně podle partnerovy první reakce.
Stejně tak vám mohou pomoci vaši nejbližší. Zkuste se svěřit někomu, komu důvěřujete. Může to být maminka, kamarádka, nebo kdokoliv z příbuzných.
Na škodu není ani důvěrný rozhovor s někým, kdo podobnou situaci v minulosti prožil. Přesto platí, že vaše okolí může pouze vyjádřit svůj názor. Definitivní rozhodnutí nakonec tak jako tak budete muset učinit vy sama.
Stejně tak, jako si ponesete všechny následky, které bude váš verdikt znamenat.
Interrupce pro Polky jsou podle ministerstva v Česku legální. Úřad se omlouvá za zmatky
Velký zájem vyvolal text, v němž Respekt před několika dny upozornil na překvapivou změnu ve výkladu pravidel pro umělé přerušení těhotenství pro občanky EU – a specificky pro Polky, které by se po zpřísnění tamní potratové politiky obrátily na česká zdravotnická zařízení.
Otázka je právně nejasná, ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nicméně v dopise zaslaném před časem pirátskému poslanci Františku Kopřivovi upozornil, že podle trestního zákoníku je interrupce provedená „jinak než způsobem přípustným podle zákona o umělém přerušení těhotenství“ trestným činem, za který hrozí až pět let vězení nebo zákaz činnosti. „Předpokládáme tedy, že případné provedení potratu cizince, která v ČR bude trávit jen jeden den nebo několik dní, by mohlo naplnit výše uvedenou skutkovou podstatu. I příprava je v tomto případě trestná,“ konstatoval ministr.
Blatný se tak odchýlil od dosavadního postoje ministerstva, který naopak umělé přerušení těhotenství pro Polky i občanky ostatních států EU pokládal za možné a v souladu v českým právním řádem.
Důvody změny postoje nebyly jasné a nevysvětlila je ani mluvčí ministerstva, ani autor původního výkladu, náměstek pro legislativu.
Nově prezentované závěry odmítali oslovení právníci a znepokojily polské i české organizace pomáhající polským ženám.
Čtěte také: Česko už Polkám s interrupcemi nepomůže
„Je to velká škoda, Česko je mnohem blíž než třeba Nizozemsko, finančně i jinak by to bylo pro Polky výhodnější,“ řekla Respektu Krystyna Kacpura, ředitelka polské Federace pro ženy a plánované rodičovství. Obavu pak měly rovněž v Česku působící aktivistky, které Polkám pomáhají – zejména kvůli zmiňovanému dovětku, že i příprava je trestná a mohla by se případně vztahovat na jejich činnost.
Ve čtvrtek nicméně ministerstvo zdravotnictví věc vyjasnilo a „vrátilo“ se k původnímu stanovisku.
„V návaznosti na zvýšený zájem o toto téma jsme detailně prověřili obsah dopisu, který připravil odpovědný zaměstnanec.
S politováním musíme uznat, že v tomto případě došlo k závažnému pochybení,“ píše se v tiskové zprávě zveřejněné na webu ministerstva s tím, že z pochybení byly vyvozeny neupřesněné „důsledky“.
„Uvedený text, ve kterém se autor kromě zdravotnického výkladu pustil i do právní analýzy, neprošel standardním systémem, který je na ministerstvu nastavený.
Zaměstnanci pověření přípravou podobných stanovisek mají povinnost konzultovat obsah odpovědi jak s ministrem, tak i s několika dalšími útvary (např. právní odbor či odbor komunikace). To se však v tomto případě nestalo.
Výsledkem je, že uvedená odpověď obsahuje závěry, které nejsou v souladu s platným právem,“ stojí ve zprávě.
Čtěte také: Česká teta jde na pomoc polským ženám
Úřad se tak za pochybení omlouvá a opakuje původní výklad z roku 2016, podle něhož je v souladu s českým právním řádem, aby polské ženy umělé přerušení těhotenství v Česku podstoupily, i když v Česku trvale nežijí.
„Jasným závěrem pak je, že občanky Evropské unie mohou legálně v České republice podstoupit umělé přerušení těhotenství.
A to i v případě, že by do naší země přicestovaly pouze za tímto účelem a strávily tu jen několik málo dnů,“ stojí v prohlášení.
Stále nicméně platí, že kupříkladu Česká lékařská komora – a řada zdravotnických zařízení – tento výklad odmítá a dál tvrdí, že interrupce provedená cizinkám bez trvalého pobytu v ČR je v rozporu se zákonem. „Trváme na tomto výkladu a zdravotnickým zařízením doporučujeme, aby se jím řídila kvůli možnému právnímu riziku,“ řekl Respektu mluvčí komory Michal Sojka.