Hypertrofické jizvy – co to je za jizvy a jak je léčit?

Jizvy vznikají obvykle po traumatu, chirurgickém výkonu nebo po prodělaném zánětlivém onemocnění kůže. Mohou vznikat také jako komplikace po některých korektivně dermatologických výkonech. Tvorba jizvy je nezvratný proces a obvykle ji nelze definitivně odstranit, avšak čím dříve je zahájena léčba, tím lepšího lze dosáhnout výsledku.

Vznik jizvy je výsledkem komplexních fyziologických procesů při hojení rány. Při porušení kožní integrity okamžitě startuje hojivý proces, jehož cílem je uzavření rány. Při hojení rány dochází k jejímu vyplnění novými reparačními buňkami (tzv. zrnitá tkáň). Červené zbarvení čerstvých jizev způsobuje přítomnost kapilár. Ty se postupem času ztrácejí a jizva s odstupem několika měsíců bledne. Za ideálních podmínek by jizva měla být hladká, pevná, asymptomatická, barevně se neodlišující od okolní tkáně, funkčně by neměla omezovat pohyb. Každá jizva vyzrává přibližně 3-6 měsíců, mohou to však být i 2 roky.

Nejčastějším typem jizvy je jizva atrofická. Vzniká např. po traumatu, injekčním podání některých léčiv, po spontánně zhojených dekubitech, u pacientů s akné nebo po planých neštovicích. Jizva je zpočátku zarudlá, postupně stříbřitě bělavá.

Přečtěte si také: První pomoc při popálení: Jak ošetřit jednotlivé stupně popálenin?

Do této skupiny patří i strie (pajizévky). Jsou to atrofické jizvy se ztenčenou epidermis a s úbytkem kolagenních a elastických vláken. Nezpůsobují zdravotní ani medicínské potíže, jsou však velmi negativně vnímány z kosmetického hlediska.

Nejčastěji se tvoří na bocích, hýždích, stehnech, na prsou. Rizikovými faktory jsou rychlý růst, obezita, hormonální změny, dlouhodobá léčba kortikoidy, často se objevují u těhotných. Strie během několika měsíců až 2 let blednou, zcela se nikdy nezhojí.

Dalším typem je skupina jizev hyperplastických, která zahrnuje hypertrofickou jizvu a keloidní jizvu. Oba tyto typy jsou charakterizovány nadměrným množstvím kolagenní tkáně v jizvě, která je někdy až bizarního vzhledu.

Hypertrofická jizva je charakterizována vyvýšením nad úroveň okolní kůže, může být zprvu zarudlá, ale nepřesahuje okraje původní rány. Během prvních týdnů až měsíců značně roste, v dalších 12-18 měsících často spontánně regreduje. Keloidní jizva, na rozdíl od jizvy hypertrofické, přerůstá okraje postižené tkáně do okolí.

Obvykle se objevuje do 1 měsíce po traumatu, může se však objevit až po 1 roce.

Pokud chcete předejít vzniku zbytnělých jizev, je důležité dodržovat následující doporučení jak se o jizvu starat

• Čerstvou jizvu udržujte v čistotě (omývejte čistou tekoucí vodou).
• Vynechejte koupání ve vaně první 2-4 týdny, používejte jemná mýdla bez parfému, alkoholu, mentolu, kafru, eukalyptu (dráždí kůži).
• Jizvu nepřetěžujte – omezte sportovní a jiné aktivity způsobující natahování kůže (tkáně potřebují na kvalitní zahojení cca 6 týdnů).
• Nestrhávejte strup, neškrábejte ránu.
• Vyhýbejte se soláriu, sauně a chladu (dochází k odlišné pigmentaci a jizva je více patrná po delší dobu).
• Nenoste těsné oblečení (dochází k tření pokožky, citlivá tkáň jizvy reaguje zatvrdnutím a zčervenáním).
• Provádějte tlakovou masáž zahojené rány (cca 1-2 týdny po vyndání stehů) – alespoň 3x denně 10 minut jizvu opakovaně stlačte prstem na dobu cca 30 vteřin, čekejte, až vybledne.Poté povolte tlak a pokračujte stejně dál po celé délce jizvy. Nikdy nepřejíždějte po jizvě ze strany na stranu.
• Po zhojení jizvu pravidelně promašťujte, aby nedocházelo k přesychání kůže (lze použít jakýkoliv mastný krém – nesolené vepřové sádlo, bílá vazelína, měsíčková mast, Infadolan aj.).
• Nevystavujte jizvu slunečnímu záření nejméně první 3 měsíce (při pobytu na slunci použijte vysoký ochranný faktor).

Vzhled a tvar jizvy můžeme ovlivnit i vhodnými terapeutickými metodami. Vhodná doba ke korekci jizev je do 1 roku od jejich vzniku.

Metody léčby jizev

Jedna z metod je léčba tlakovými bandážemi. Tato metoda se používá ke snížení rizika vzniku nadměrných jizev. Je dlouhodobá – specifické klipy, bandáže nebo návleky se přikládají nejméně na 23 hodin denně minimálně po dobu 6 měsíců.

Další možností léčby je aplikace přípravků s obsahem silikonu. Přípravky se vyrábí ve formě gelů (Strataderm, RejuvaSil, Topigel, Dermatix), krémů, plátků (Cica-care, Mepiform silikon krytí, Silipos) nebo náplastí.

V současné době jsou využívány jak při léčbě čerstvých jizev, tak i preventivně při použití některých chirurgických metod. Aplikace je jednoduchá, ale musí být dlouhodobá (několik měsíců) a důsledná. Gel či krém se obvykle nanáší 1-2 x denně v tenké vrstvě, v jizvě by se měl ponechat minimálně 12 hodin.

Plátek se ponechává na jizvě 12-24 hodin po dobu 12-24 týdnů, celý je třeba nahradit cca po 4-6 týdnech celodenního užívání.

Dalšími vhodnými preparáty, které urychlují správné hojení rány, jsou přípravky s výtažky z cibule (Contractubex) či s jinými výtažky z rostlin (jitrocelová mast, konopná mast, chamazulénové masti), vitaminem E, allantoinem, heparinem (Heparoid, Hirudoid forte mast) nebo jinými látkami s antibakteriálními a hojivými účinky (HemaGel, Flamigel, SynCare Keloderm, Avéne Cicalfate, Topicrem Cica, La Roche Posay Cicaplast Baume B6 apod.).

Nehojí-li se jizva podle vašich představ a konzervativní ošetření nestačí, pak je na místě konzultace s plastickým chirurgem či kožním lékařem, který vám nabídne různé další metody např.

dermabraze, chemický peeling, kolagenové injekce, které mají za cíl vyhladit a zarovnat povrch kůže.

Dále se provádí korekce jizvy laserem, excize jizvy, radioterapie, kryoterapie tekutým dusíkem, transplantace kožních buněk atd.

Správné péči o jizvu by měla být věnována pozornost nejen ve zdravotnických zařízeních, ale i v domácím prostředí pacienta. Předejde se tím pozdějšímu vzniku nevzhledných jizev.

• Mgr. Dita Otradovcová
• Ústavní lékárna IKEM
• Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
• 

Uvolnění jizvy

V průběhu života většina z nás přijde k nějaké té malé nebo větší jizvě a nezáleží na tom, jestli ji způsobil úraz, operace, nebo špatně zahojená kožní choroba. Správná péče o jizvy totiž nemá jen estetický efekt, ale především pokožce okolo jizvy vrací alespoň část původní elasticity.

Co je jizva

Jizva je součástí přirozeného procesu hojení kůže. Vzniká jako následek porušení, které může být náhodné (při úrazu), nebo dokonce plánované (např. při chirurgickém zákroku).

Některé přírodní kmeny, především z Afriky, dokonce jizví svoji pokožku záměrně v rámci rituálů a určování příslušnosti ke kmeni. Například Dinkové (největší etnická skupina v Jižním Súdánu) si je vyřezávají na čelo a spánky. Dobrovolné jizvení má pravděpodobně nejdelší historii ze všech způsobů „zdobení“ těla.

V současnosti v zahraničí existují studia, kde si zájemci mohou nechat jizvením, tzv. skarifikací, vytvořit na tělo různé ozdobné obrazce.

Faktory ovlivňující hojení

Rozsah a vzhled jizvy závisí na mnoha okolnostech. Intenzivně se mění až do 18 měsíců od svého vzniku. Čerstvé jizvy se odstraňují mnohem jednodušeji a s lepším efektem v porovnání se starými.

Studie dokazují, že je možné ovlivnit a uvolnit napětí i u několik let starých jizev. Schopnost hojení kůže po různých typech poranění nebo po chirurgických zákrocích je u každého pacienta jiná.

Jizvy mají nejrozličnější tvary, barvy a velikost.

Proces hojení ran je u člověka do určité míry podmíněný geneticky a ne vždy probíhá podle našich představ, přičemž například záněty proces tvorby nové, zdravé tkáně komplikují. Při léčbě větších, plošných jizev, které zůstávají například po popáleninách je třeba spolupracovat s odborníkem.

Při chirurgických zákrocích nepochybně svojí úlohu hraje způsob šití, použití vstřebatelných materiálů a podobně.

V rámci pooperační rehabilitace, kromě cílené pohybové léčby, je důležitá také následná péče o jizvu. Jizvy po dobu léčby vyžadují především vlhkost a maximální přístup kyslíku.

Hydratace napomáhá produkci kolagenu pro rychlejší hojení a je klíčem k dosažení maximálního efektu. Práci s jizvou můžeme zahájit hned první den po vyjmutí stehů.

V následujícím období jde o zvyšování kondice, síly a úpravu koordinace pohybů.

Typy jizev

Podle vzhledu rozeznáváme:

• Hypertrofické jizvy (vyvýšené)Vznikají nadměrnou tvorbou nové kůže, jsou obvykle červené, hrubé a tvrdé. Často svědí nebo bývají bolestivé a nepříjemné. Mají tendenci vystupovat nad úroveň okolní kůže, přičemž se ale nerozšiřují mimo oblasti původního zranění.
• Keloidní jizvy (přečnívající linie rány)Jsou hrubé, oblé, tvoří nepravidelné shluky jizvovité tkáně, které se šíří za hranice původního zranění. Často jsou červené nebo tmavší v porovnání s okolní kůží.
• Atrofické jizvy (promáčknuté)Vznikají, když se rána nehojí správně a tvoří se tak nedostatečné množství nové pojivové tkáně. Výsledná jizva je pod úrovní okolní kůže; např. jizvy po akné nebo planých neštovicích.
• StrieStrie označují popraskanou kůži následkem rychlého roztahování, nejčastěji běhemtěhotenství. Dá se jim předejít pravidelným nanášením zvláčňujících emulzí. K dosažení potřebné pružnosti pokožky je důležité také pravidelné cvičení.

Péče o jizvu

Předpokladem účinné péče o jizvy je začít s léčbou co nejdříve. Odměnou jsou jizvy, za které se pacient nemusí stydět a které mají přirozenou pružnost a elasticitu.

Bezbolestná léčba jizev, kterou je možné bez rizika použít v jakékoliv věkové kategorii, si v řadách lékařů získává stále více příznivců. Jednou z metod je aplikace produktů na bázi silikonu, a to ve formě silikonového plátku, gelu nebo tyčinky.

Všechny tyto produkty jsou určeny k léčbě jizev po uzavření a zahojení rány. Na otevřené či čerstvé rány se používat nesmí.

Lékaři často pacienty upozorňují, aby čerstvé jizvy nevystavovali slunci. UV záření by totiž mohlo způsobit hyperpigmentaci, čili nežádoucí ztmavnutí jizvy. Před sluncem je potřebné Jizvy je před sluncem třeba chránit až do úplného zahojení, tedy dokud je jizva červená, což může někdy trvat i rok.

Dobrých výsledků je možné dosáhnout i u starších jizev, ačkoli stále platí, že čím dříve jizvu začneme ošetřovat, tím lepší bude účinek. Při hojení ran je nutné zejména uvolnit pnutí, aby poraněné místo nebylo namáhané a aby se jizva zbytečně nerozšířila. Stažené a tence na sebe naskládané blány měkkého vaziva mají tendenci se slepit.

Tímto způsobem se jizva stává aktivní, což znamená, že není pružná ani bolestivá. Slepení struktur znemožní klouzání vazů, šlach, svalů a kůže pod jizvou. Místo pod kůží s omezenou pohyblivostí má přímý vliv také na chod vzdálených struktur, napětí kůže, citlivost a pohyblivost. Na povrchu kůže v těsné blízkosti jizvy pociťujeme zvýšené napětí a bolest.

Níže si ukážeme, jak bolestivým stavům předcházet.

Nejlevnější jsou přírodní léky a fungují nejlépe, když se člověk pro odstranění jizvy člověk rozhodne včas. Naše babičky ošetřovaly jizvy domácím sádlem. A již v minulosti lidé pochopili, že jizva se nesmí vysušit.

Třezalkový olej

Třezalka tečkovaná je při péči o jizvy „číslo jedna“. Na potírání rány je vhodné používat třezalkový čaj nebo odvar. Po zahojení rány si připravte vlastní domácí třezalkový olej.

Jak připravit třezalkový olej:

• 2 hrsti třezalkových květů zalijte půl litrem olivového oleje (dávku můžete podle potřeby snížit)
• nechte tři týdny odležet na tmavém místě
• přeceďte
• uchovávejte v tmavé lahvi

Jizvy olejem natírejte denně.

Sádlo

Účinné je též ošetřování jizev domácím sádlem. Pozor, sádlo musí být skutečně domácí a nesolené i jinak neupravené. Po jeho aplikaci se pokožka uklidní a zjemní.

Jitrocelová tinktura

Pokud máte k dispozici sušený jitrocel, připravte si silný odvar a ten nanášejte na jizvu vatovým tampónem.

Na hypertrofické a keloidní jizvy je možné použít jiný přípravek s aktivní rostlinnou složku bohatou na enzymy se silnými antioxidačními účinky (Sodermix).

Jeho výhodou je, že kromě protizánětlivého účinku a omezení tvorby volných kyslíkových radikálů zmírňuje nepříjemné svědění. Doba aplikace na zahojenou jizvu je nejméně tři měsíce.

Používá se také na postradiační fibrózu (zmnožení tkání po radioterapii).

Pokud nemáte důvěru v bylinky nebo čas připravovat si přírodní receptury, potírejte si jizvu každý večer po sprchovaní vrstvou mastného krému, který necháte několik minut působit, nebo si ji nastříkejte panthenolem ve spreji. Při ošetřování jizev je důležité dbát na pravidelnost. Pokud chcete, aby se stav Vaší jizvy zlepšil co nejdříve, je potřebné se jí věnovat každý den.

Měkké techniky

Nejdůležitější je však jizvy uvolňovat pomocí tzv. měkkých technik. Při jakékoliv péči o čerstvou jizvu je třeba mít na paměti následující pravidlo: s léčbou jizvy je třeba začít až po zahojení rány. Některé produkty k léčbě jizev nejsou určeny do otevřených či čerstvých ran.

Všeobecně se na jizvy doporučuje tlaková léčba. Masáž tlakem je mnohem účinnější než klasické masírování. Aplikací tlaku se předchází hypertrofii jizev, tedy tomu, aby nadměrnou tvorbou nové kůže došlo k jejich vyvýšení a zhrubnutí.

Ruční uvolňování jizvy

Jizvu připravte jemným uchopováním, „štípáním“ mezi dvěma prsty a nadzdvihováním s mírným „ždímáním“ prsty oproti sobě. Jizva se může jemně zahřát a zčervenat.

Uvolňovací cvičení

Prvním uvolňovacím cvičením může být vytváření tzv. céčka:

• přiložte palec kolmo na podélnou část jizvy
• jemným tlakem/posunem palce po kůži nahrňte kožní řasu a opřete se do vytvořeného „céčka“ z řasy
• jizva má tendenci být tuhá, nepoddajná a někdy slepená a může tahat směrem pod kůži
• při uvolňování musíme dát jizvě čas k povolení
• po prvním jemném zatlačení do jizvy a vytvoření „céčka“ v poloze vydržte a počkejte na uvolnění
• nesnažte se jizvu úplně přetlačit a proklouznout na druhou stranu jizvy
• takto projděte všechny části jizvy z obou stran

Jako druhý krok zkoušejte jemné pružení jizvy:

• bříšky prstů překryjte plochu jizvy a jemně na jednu a druhou stranu v různých směrech uvolňujte jizvu plochým pomalým kmitem
• jedná se o několikacentimetrové pomalé pruživé pohyby s mírným tlakem, aby bylo zabezpečeno klouzání kůže po podkoží

Další možností je tvoření tzv. esíček:

• jemným úchopem vytvořte kožní řasu a povolujte jizvu do protichůdných pohybů
• jizva je mírně zdvihnutá a podebraná s prsty nahoru
• pomalu uvolňujeme kůži v oblasti celé jizvy do vyšší pružnosti

Osud Vašich jizev je jen ve Vašich rukou. I když neexistuje mastička po které by zmizely, správnou péčí můžete dosáhnout alespoň toho, že jejich barva a povrch bude jemnější a že se do okolní pokožky vrátí pružnost bez omezení pohybu.

Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha

Keloidní a hypertrofická jizva není totéž!

Jak hypertrofické, tak keloidní jizvy charakterizuje nadměrný růst zjizvené tkáně. Zjednodušeně řečeno, tyto typy jizev mají tendenci zvětšit v průběhu hojení svůj objem a vystoupit nad povrch kůže. Obě postihují často osoby mladší třiceti let (bohužel se ale nevyhýbají ani starším) a častěji se objevují u osob tmavšího odstínu pleti (ani toto ovšem není 100% pravidlo).

Nejběžnější lokality, kde se objevují, jsou hrudník, ramena, paže, ušní lalůčky (pozor na naušnice!) a tváře. Kromě tradičních úrazů bývají viníky vzniku tohoto typu jizvy popálení, ale i neodborné propíchnutí uší pro náušnice a také jakékoliv další faktory, které prodlužují dobu hojení jizvy.

Stále se zvětšuje

Keloid obvykle nevzniká ihned v rámci hojení jizvy, ale až v momentě, kdy je rána jako taková zacelená.

Onen zmiňovaný rozdíl mezi keloidem a hypertrofickou jizvou je, že hypertrofická se sice zvedá nad povrch pokožky, ale co se týče plochy kůže, jizva zůstává stále stejně velká.

Oproti tomu keloid přerůstá až do zdravé tkáně a jizva tak zvětšuje svoji plochu a ještě k tomu se rozšiřuje nad povrch pleti.

Termín keloid pochází z řeckého výraz „cheloid“, který znamená krabí klepeto

• Hypertrofie se u jizvy objeví během prvního měsíce hojení, keloidní jizvě může trvat tři měsíce i několik let, než se začne objevovat. Oba typy jizev spojuje bujné hromadění kolagenu, která vždy prochází třemi základními stádii:
• 1.       Zánět (první 3 až 10 dní)
• 2.       Proliferace (dalších 10 až 14 dní)
• 3.       Zrání a remodelace (dva týdny až několik let)

Co se týče léčby, hypertrofické jizvy mají o něco lepší prognózu než keloidy. Ty bývají v rezistenci hodně „sveřepé“.

A jaké jsou tedy rozdíly?

Hypertrofická jizva

• Zůstává na ploše původního zranění
• Objevuje na celém těle, často v oblasti kloubů
• V čase se zmenšuje
• Slabší kolagenová vlákna
• Málo mukoidního matrixu
• Spontánně se v průběhu času vyrovnává
• Objeví se během jednoho měsíce od zranění
• Její vznik neovlivňuje pigmentace pleti

Keloidní jizva

• Přerůstá přes plochu původního zranění, má tendenci se zvětšovat
• Často se objevuje na pokožce hrudníku, ramenou, ušních lalůčcích, tvářích
• Zvětšuje se po léta
• Silná kolagenová vlákna
• Mukoidní matrix
• Zůstává vyvýšená oproti ostatnímu povrchu kůže i více než 4mm
• Objeví se po třech a více měsících od zranění
• K jejímu vzniku jsou náchylnější lidé s tmavším odstínem pleti

Konec článku

Člověk se vždy celou zimu těší, až začne svítit sluníčko a léto se naplno rozjede. Jenže pozor, léto není zrovna příznivé roční období vzhledem k vaší pleti. Nyní, na začátku podzimu, je proto třeba napravit, co vám léto na pleti způsobilo. A že toho není málo! Co všechno se na vaší pleti může v …

Předně je potřeba zdůraznit, že žádná procedura ani látka nedokáže již vytvořenou jizvu kompletně zneviditelnit. Každopádně ale lze poměrně efektivně pracovat s její viditelností.

Proč mám na obličeji rozšířené žilky? Tuhle otázku si zřejmě při pohledu do zrcadla položila nejedna z nás.

Každá jizva má svůj příběh. Jenže my nežijeme s indiány v rezervaci, abychom byli nuceni nechávat si tyto „známky z boje“ na kůži pro společenskou prestiž. Klidně se je můžeme nechat odstranit, v současné doby existuje mnoho způsobů.

Léčba jizev

Bylo prokázáno, že měkké silikonové krytí Mepiform určené k ošetření jizev zlepšuje vzhled hypertrofických a keloidních jizev.

Jizvy nejsou pěkné na pohled a mohou narušovat normální fungování kůže a postižených orgánů. Obvykle se tvoří tam, kde přetrvává původní příčina jizvy, kde probíhá zánětlivý proces a v případě, že hojení jizvy trvá dlouho . Probíhající fibróza kůže může vést ke vzniku jizev a potenciálně k deformacím v důsledku progresivního ukládání matrix. 

• Hypertrofické jizvy se vyskytují u přibližně 50 procent ran po chirurgických zákrocích a u více než 50 procent zahojených hlubokých popálenin. Obvykle jsou červené, vystouplé a svědí. Vyskytují se na okrajích rány.
• Keloidní jizvy jsou do jisté míry podobné hypertrofickým jizvám, ale obvykle přesahují okraje původní jizvy: vyskytují se u všech lidských ras, ale pravděpodobnost výskytu u osob s tmavou kůží je až 15x vyšší. Keloidní jizvy se tvoří u vysoce rizikových skupin asi u 10 % ran. 
• Kontraktury jizev jsou obzvláště závažné a obvykle se vyskytují v důsledku ztráty velkých oblastí kůže, například po popáleninách, u pacientů s epidermolysis bullosa a u nepřesně sešitých chirurgických ran, které neodpovídají Langerovým liniím. U těchto jizev se okraje kůže stáhnou dohromady, což má vliv na blízké svaly a šlachy ľ dojde k omezení normálního pohybu a ve výsledku může být nutná tzv. Z-plastika nebo aplikace kožního štěpu.
• Široké jizvy se vyskytují tam, kde jsou chirurgické rány šity pod tahem nebo kde byl vyvíjen tah během procesu hojení. Obvykle mají světlou barvu, jsou ploché, měkké a bezpříznakové, ale z estetického hlediska neatraktivní .

Role měkkého silikonu při léčbě jizev

Silikonové gelové krytí se již 20 let úspěšně používá k topické léčbě hypertrofických a keloidních jizev   a jeho účinnost je potvrzena mnoha klinickými hodnoceními a mezinárodními doporučeními lékařů, kteří mají zkušenosti s léčbou jizev . 

Mepiform®, měkké silikonové krytí s technologií Safetac®, bylo testováno v celé řadě studií při léčbě hypertrofických jizev:

• Saulsberry a kol.  uvádí čtyři případy, kdy bylo krytí Mepiform použito pro léčbu jizev po chirurgických řezech a popáleninách.

Během období léčby (minimálně šest měsíců u každého pacienta) si krytí zachovalo nízký profil a zůstalo na místě aplikace pod kompresním oblečením, aniž by docházelo ke shrnování okrajů nebo byla narušena mobilita kloubů.

U původně hyperpigmentovaných jizev bylo dosaženo normálnější pigmentace a hladšího a přirozenějšího vzhledu.

• Middelkoop a kol.   dospěli k závěru, že při používání krytí Mepiform došlo během studie u 12 pacientů k výraznému zlepšení stavu hypertrofických jizev.

• V rámci observační studie  provedené za účelem vyhodnocení účinnosti krytí Mepiform u jizev po popáleninách a jizev po traumatu u pediatrických i dospělých pacientů (n = 87) v ambulantním prostředí Cain a kol. zjistili, že Mepiform by mohl přispívat k lepší compliance pacientů, ke zlepšení stavu jizev a zvýšení komfortu pacienta.

• Tato zjištění se odráží i v hodnocení krytí Mepiform autory Forest-Lalande na bázi případové studie .

• V Majanově randomizované kontrolované studii  prováděné u 11 pacientů s pooperačními hypertrofickými jizvami byla některým účastníkům náhodně přiřazena léčba krytím Mepiform – u ostatních se nepoužívala žádná léčba.

Pacienti léčení pomocí krytí Mepiform vykazovali mnohem výraznější a rychlejší zlepšení v porovnání se skupinou pacientů bez léčby, přičemž k měření se používala vancouverská stupnice hodnocení jizev.

Autor v komentáři k těmto výsledkům uvádí, že krytí Mepiform je samolepicí a při jeho používání nedochází k tak výraznému poškození vrstvy stratum corneum, což je výraznou výhodou v porovnání s neadhezivními silikonovými gelujícími krytími.

• V roce 2006 Meuleneire prokázal, že časné používání krytí Mepiform pomohlo zabránit zjizvení po vážné tržné ráně na čele u jednoho pacienta .

• Philandrianos a kol. uvádí, že krytí Mepiform bylo úspěšně použito k léčbě jizev po operacích prsů  

Jizva

Keloidní přerůstání jizvy

Jizva je druh útvaru na kůži a ve tkáni, který vzniká na místě, kde byl organismus poraněn vlivem protržení ochranné vrstvy – kůže. Vzniká při vniknutí cizího tělesa pod kůži, během prasknutí, či jiném druhu poškození jako například popálení.

Jizva vzniká regenerací poškozeného místa, kdy dochází k zacelení rány a vytvoření nové vrstvy kůže. V tomto místě je pak kůže zpravidla světlejší než v okolí, či je červenější, což umožňuje její rozeznání.

V některých případech dochází k přerůstání jizvy, při němž jizva zvětšuje svůj objem a objevuje se útvar zvaný keloid. Nejčastěji se objevuje v oblastech krku a zad. Pokud je poškození organismu velké, musí být rána často sešita.

Jizva má pak tvar čáry v jejímž okolí se nacházejí viditelné známky po šití.

Druhy jizev

Jizvy můžeme rozdělovat podle dvou hledisek, a to dle příčiny jejich vzniku nebo dle jejich vzhledu.[1]

Jizva po srdečním bypassu

Dělení podle příčiny vzniku jizvy

• Jizvy po tržném nebo řezném zranění: Vznikají při náhodném roztržení nebo pořezání kůže. Při větším rozsahu zranění vyžaduje jizva zašití, u menších poranění vzniká jizva samovolným hojením.
• Jizva po císařském řezu: Tento druh jizev vzniká při porodu. Jizva se nachází ve stydké oblasti a bývá dlouhá zhruba 10-15 cm. Vzhledem k tomu, že řez je poměrně hluboký, vyžaduje dlouhé hojení, zhruba 6 týdnů.
• Jizva po oparu: Tyto jizvy vznikají na rtu v důsledku napadení organismu virem herpes simplex. Virus způsobuje hnisavé puchýřky, po jejichž sloupnutí může jizva vzniknout.
• Jizva po operaci: Každý chirurgický zákrok má za následek jizvu, různí se pouze její velikost a výraznost. Po laparoskopických operacích zůstávají pouze drobné, zhruba centimetrové jizvičky, zatímco po klasické operaci zůstane na kůži jizva v celé délce operačního řezu.
• Jizva po popálení:Výsledný vzhled jizvy záleží na stupni popálení. U popálenin prvního stupně často dojde k úplnému zhojení. U těžších popálenin může docházet až k odumření tkáně a je nutné podrobit dané místo chirurgické rekonstrukci.
• Jizvy po neštovicích: Jejich původcem je onemocnění zvané plané neštovice. Při nich je po těle nemocného rozeseto velké množství drobných svědivých puchýřků. Při jejich rozškrábání mohou vznikat drobné jizvičky.
• Jizvy po akné: Průběh akné během dospívání je u každého jedince odlišný, v některých případech ale mohou zůstat na obličeji po akné trvalé propadlé jizvy.
• Jizva na rohovce: Tento druh jizev má za následek nepravidelný astigmatismus. Tuto vadu oka nelze kompenzovat brýlemi, v některých případech pomohou kontaktní čočky. Nerovnosti rohovky lze odstranit fototerapeutickou keratektomií.[2]
• Strie: Tyto drobné rýhy vznikají na pokožce při zvětšení objemu těla. Příčinou může být těhotenství, přibývání na váze, rychlý růst u dětí nebo výrazné nabrání svalové hmoty. V kůži, která se snaží novému objemu přizpůsobit, dochází k popraskání elastických vláken. Strie mají barvu od červené po modrofialovou, časem blednou a získávají šedostříbrný až bílý odstín.

Dělení podle vzhledu jizvy

• Jizvy hypertrofické: Vznikají převážně v důsledku úrazu nebo po operaci. Jizva je vystouplá nad okolní pokožku v důsledku vzniku nadbytečného vaziva. Tento výstupek nepřesahuje hranici operačního řezu nebo zranění. Jedná se o nejčastější typ chybného hojení jizev. Dochází k němu převážně u osob s více pigmentovanou pletí nebo mladých žen. V případě, že se hypertrofická jizva nachází v místě kloubu, může způsobovat omezenou hybnost.
• Jizvy hypotrofické (africké): Tyto jizvy jsou opakem jizev hypertrofických. Oproti okolní pokožce jsou vpadlé a tvoří důlek. Jde především o jizvičky po neštovicích nebo akné.
• Keloidní jizvy: Jsou stejně jako jizvy hypertrofické vystouplé a snadno nahmatatelné, ovšem svým rozsahem přesahují původní rozsah rány. Keloidní jizvy jsou zbytnělé a mají převážně červenou nebo fialovou barvu, která časem bledne na šedorůžovou.

Vlevo čerstvá rána, vpravo zahojená nešitá jizva

Odstranění jizev

Jakmile jizva vznikne, není nikdy možné ji úplně odstranit, lze pouze zmírnit její výraznost. Některé tyto zákroky proplácí v Česku zdravotní pojišťovna, pokud jsou jizvy ve viditelné oblasti lidského těla. Cena těchto zákroků se pohybuje od zhruba 400 Kč po několik tisíc.[3]

Menší viditelnost jizvy můžeme zajistit průběžnou péčí ihned po jejím vzniku. Základem správného hojení jizvy je pravidelné promašťování postiženého místa, ať už čistým vepřovým sádlem, měsíčkovou mastí nebo jiným krémem.

Je vhodné také zabránit vystavování jizvy přímému slunečnímu záření, případně ji chránit krémem s vysokým ochranným faktorem. Při pokusu o lepší zhojení jizvy se nejprve používají tzv. konzervativní metody, jako tlaková masáž nebo silikonové kompresní náplasti.

[4] V případech císařských řezů je nutné dbát na uvolnění jizvy, resp. na obnovení vzájemné posunlivosti kůže, podkoží a svalů.

Jizva, která by byť malým bodem zůstala ‚slepena‘ s podkožím, je překážkou volného pohybu trupu, v daném místě bolí a nezřídka rezultuje ve vertebrogenních potížích bederní páteře.[5]

Pro estetickou korekci jizev může lékař doporučit i některou z invazivních metod. Mezi nejčastěji používané patří:

• Biostimulace tkáně: LED terapií nebo stimulačním laserem dochází k podpoře výměny buněk v postiženém místě, což způsobuje lepší hojení jizvy. Pro dosažení uspokojivých výsledků je nutné proces biostimulace opakovat zhruba 10x v rozmezí 2-3 týdnů.
• Frakční laser: Pomocí laseru dojde k lehkému obroušení vrchní vrstvy pokožky, čímž se vystouplá jizva zarovná s okolním povrchem a je méně nápadná. Bodovým vybroušením pokožky lze také výrazně podpořit novou tvorbu kolagenu, a docílit tak zarovnání hypotrofických jizev.
• Karboxoterapie: Tenkou jehlou je do místa jizvy aplikován oxid uhličitý, který zlepší prokrvení tkáně, urychlí tvorbu kolagenu a zajistí regeneraci poškozené kůže.[6]
• Aplikace přípravku pro změkčení jizvy: Lokální aplikace kortikoidu způsobí zastavení nadměrné produkce vaziva, takže keloid změkne a stane se méně výrazným.

Ve velmi závažných případech lze přistoupit i k vyříznutí jizvy nebo nahrazení poškozené tkáně implantátem (zvláště u popálenin).

Význam jizev v kultuře

Některé kultury považují jizvy za znak mužství a dospělosti a jedinci s nimi tak získávají vyšší společenské postavení. Jiné kultury využívají úmyslné jizvení těla a obličeje jako způsob tetování, jímž jedinec podobně dosahuje lepšího společenského postavení (např. dosáhl věk dospělosti, stal se bojovníkem atd.)

Odkazy

Reference

1. ↑ Druhy jizev [online]. odstraneni-jizev.info [cit. 2012-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-08. 
2. ↑ Jizva na rohovce [online]. hojeni-jizev.cz [cit. 2012-06-28]. Dostupné online. 
3. ↑ Odstranění jizev cena, ceník [online]. laserstudio.cz [cit. 2012-06-28]. Dostupné online.

    

4. ↑ Péče o jizvy [online]. ordinace.cz [cit. 2012-06-28]. Dostupné online. 
5. ↑ LEWIT, Karel, Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace (1990)
6. ↑ Odstranění jizev [online]. laserstudio.cz [cit. 2012-06-28]. Dostupné online.

    

Autoritní data: GND: 4210065-3 | LCCN: sh85025918 | WorldcatID: lccn-sh85025918

Externí odkazy

• Slovníkové heslo jizva ve Wikislovníku

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jizva&oldid=17674317“

Keloidy | Syncare kosmetika

Jizvy tohoto typu mají tendenci se tvořit ještě dlouho po zahojení rány. Jejich vznik způsobuje masivní nadprodukce vláken pojivové tkáně – ta pak přerůstá ránu i do okolí na zdravou kůži jako klepeta kraba. Keloidy nejčastěji postihují dívky a mladé ženy, tvoří se také často na místech s vysoky´m napětím kůže. Tendence k tvorbě keloidů by´vá dědičná. Keloidy se vyskytují desetkrát častěji u lidí s jinou než bílou barvou kůže. Keloidní jizvy jsou velmi časté u dívek, které si rozškrábaly aknozní ložiska a hojení rány probíhalo nerovnoměrně. K typicky´m lokalizacím patří obličej a ramena. Keloidní jizvy mají tendenci vznikat znovu. Dělení typů jizev je celá řada. Někteří autoři dělí jizvy na hyperplastické (koloidní a hypertrofické a hypolastické – např. po neštovicích.)

Typický věk:

všechny věkové kategorie

Převažující pohlaví:

bez rozdílu

Rizikové faktory:

genetická dispozice, špatná péče o kůži při stavech, u kterých existuje riziko jizvení (akné, kožní infekce, pooperační stavy, úrazy)

Léčba:

Nejlepší léčbu je zábrana vzniku jizev. Pokud již k nim dojde, mělo by se začít s jejich léčbu ihned, jakmile to stav dovolí. Starší jizvy se potlačují obtížněji. U keloidních a hypertrofických jizev se osvědčuje injekční aplikace CO2 do jizvy (karboxyterapie) za současného změkčování jizev speciálními přípravky.

Experimentuje se rovněž s injekční aplikací kortikosteroidů nebo s kyselinou retinovou. Hypotrofické jizvy vyžadují zcela jiný způsob léčby. Kožní tkáň zde chybí a pomocí metody lékařské dermarollerové mezoterapie lze organizmus ‚donutit‘, aby vytvořila novou kůži.

Pokud máte problém s jizvami, můžete kontaktovat ambulanci SynCare.

Kosmetická péče:

Jizvy patří k těm typům stavů na pleti, které v mnoha případech lze úspěšně řešit i v rámci kosmetické péče. Masáž hypertrofických a keloidních jizev pomocí přípravku Keloderm gel dosáhnete změkčení jizvy a zmenšení její velikost.

U hypotrofických jizev doporučujeme podstoupit kosmetickou dermarollerovou mezoterapii, která může být provedena i v certifikovaných kosmetických salonech.

Seznam ambulancí a kosmetických salonů s oprávněním provádět tento zákrok najdete v seznamu salonů.

Související přípravky

Jizvy po akné | důsledky problematické pleti | přípravky Eucerin pro zmírnění následků akné

Tuto metodu je bezpochyby dobré vyzkoušet, jelikož je relativně snadná, vhodná a cenově dostupná. Můžete si kůži masírovat sami, nebo si ji nechat masírovat profesionálem. 

Krémy a masáž mohou pomoci zmírnit jizvy po akné

Uvidíte, že tento postup může být skutečně účinný – hydratační přípravky v kombinaci s masáží zlepšují cirkulaci krve v kůži a pružnost zjizvené tkáně. Musíte nicméně jizvy masírovat pravidelně a být trpěliví, výsledky se totiž mohou dostavit až po delší době.

Při výběru krémů dbejte na to, aby byl zvolený přípravek nekomedogenní. V opačném případě by mohl přispívat k návratu akné.

Někteří odborníci (dermatologové anebo kosmetičky) nabízejí ošetření akné peelingem. Používají se k němu ovocné kyseliny, kyselina salicylová nebo kyselina trichloroctová v různých koncentracích. Peeling odstraňuje nejsvrchnější vrstvy kůže. Po zhojení kůže mohou být jizvy méně viditelné a vaše pleť se tak jeví hladší a celkově více sjednocená. 

Krémy a masáž mohou pomoci zmírnit jizvy po akné

Ovocné kyseliny se často používají k léčbě kůže se stopami po pupíncích nebo s jizvami po akné. Nižší koncentrace (do 12 %) jsou volně dostupné.

K vyšším koncentracím (až 40 %) mají přístup kosmetičky a dermatologové mohou používat až 70% koncentráty. Koncentraci, která je pro vás nejvhodnější, vám doporučí váš dermatolog.

Viditelné výsledky jsou obvykle patrné po několika aplikacích peelingu.

Poznámka: Pleť může být po chemickém peelingu anebo ošetření ovocnými kyselinami velmi citlivá, a proto je nutné se vyhnout přímému slunečnímu záření (a soláriím) a používat ochranné přípravky s vysokým faktorem, jako např. ochranný krémový gel na opalování regulující tvorbu mazu Eucerin Ochranný krémový gel na opalování na obličej Oil Control SPF30 nebo SPF50+.

Poměrně jemný způsob dermabraze, při níž se mechanicky (pomocí malých krystalků) odstraňují svrchní vrstvy pokožky. Zákrok má příznivý vliv na pleť a je rovněž vhodný při problémech se suchou kůží, rozšířenými póry nebo jinými typy jizev.

Mikrodermabraze je nebolestivý zákrok obvykle prováděný v kosmetických salonech. Účinek a trvalé výsledky se dostaví po pravidelném provádění zákroku.

Mikrodermabraze může pomoci omezit zjizvení po akné u pacientů se suchou kůží

Ačkoli jsou dostupné i pomůcky s mikrojehlami na domácí použití, nejlepší a nejbezpečnější zákroky s aplikací mikrojehel vám vždy provede dermatolog nebo kosmetický salón. Vyhnete se tak riziku dalšího zanícení.

Pleť obličeje se při tomto zákroku ošetřuje derma válečkem, což je pomůcka s vysokým počtem jemných jehliček délky maximálně 0,5 mm. Tyto jehličky propichují svrchní vrstvu kůže, která pak vyšle signál, že je narušená a musí být opravena. Pleť reaguje zvýšenou produkcí kolagenu, elastinu a kyseliny hyaluronové. Již brzy po zákroku se pak pleť může jevit pevnější, mladší a svěžejší.

Jizvy po akné lze také ošetřit injekcemi.  Pod prohloubení atrofických jizev se vpichuje kyselina hyaluronová, která vyplňuje jamky jizev. Kyselina hyaluronová se nicméně v těle postupně rozkládá, a proto jsou výsledky pouze krátkodobé. Při léčbě hypertrofických jizev je přínos injekcí obvykle dlouhodobější. Po vpíchnutí kortizonu se zjizvená tkáň rozpadá a je pak méně vyvýšená.

Injekce kortizonu jsou zvlášť účinné v případě hypertrofických jizev

Jednou z možností léčby keloidních jizev je kryoterapie. Lékař při ní „zmrazí“ kůži a pak do zjizvené tkáně vpíchne látku obsahující kortizon.

Nevýhodou tohoto postupu je, že výsledky zákroku se obvykle dostavují až po poměrně dlouhé době, někdy až po letech. Důvodem je to, že je nutné jizvy ošetřovat jednotlivě a keloid se zmenšuje postupně.

Tato metoda může pomoci zlepšit vzhled ošklivých jizev, musíte se ovšem obrnit trpělivostí.

Kryoterapie může být účinná při ošetření keloidních jizev

Při laserové terapii se cíleně poškozuje kůže tak, aby se v ní aktivoval přirozený proces spontánního hojení. Jakmile se kůže obnoví, pleť vypadá hladší. K dispozici je široká škála laserových postupů, které by měl vždy provádět pouze zkušený dermatolog, aby nedošlo k poškození okolní kůže. Pro dosažení viditelných, dlouhodobých výsledků je bohužel opět nutné zákrok absolvovat opakovaně.

Laserová terapie spouští proces spontánního hojení pleti