Hyperkalemie (příliš draslíku v krvi) – příznaky, příčiny a léčba

Trápí vás tuhnutí svalů, pociťujete čas od času svalové křeče a bojujete s každodenní únavou? Na vině může být nízká hladina draslíku v krvi, která způsobuje také nepříjemné bušení srdce, zažívací potíže nebo třeba změny nálad. Jelikož je tento prvek pro fungování organismu naprosto nezbytný, neměli byste jeho nedostatek nikdy brát na lehkou váhu. Pozor si však dejte i na příliš vysoké hodnoty draslíku.

Co je draslík?

Draslík neboli kalium (K) je velice důležitý prvek z řady alkalických kovů, který má hojné zastoupení v zemské kůře. Představuje však i nezanedbatelnou složku mořské vody, můžete ho najít prakticky ve všech podzemních minerálních pramenech a zároveň patří mezi nejrozšířenější prvky v živých organismech, které bez něj nemohou správně fungovat.

Ačkoliv se v souvislosti se zdravím častěji skloňují jiné látky, jako je například vitamín C nebo hořčík, udržování správné hladiny draslíku v krvi je ve skutečnosti pro člověka zásadní.

Jedná se o třetí nejvíce zastoupený minerál v lidském těle, přičemž 98 % této látky je obsaženo v buňkách.

Z toho 80 % připadá na buňky svalové a zbylých 20 % se nachází v kostech, játrech a červených krvinkách.

Pro správné fungování lidského organismu je draslík naprosto nezbytný, jelikož se výrazně podílí na udržování stability vnitřního prostředí. Funguje totiž jako elektrolyt, který se ve vodě rozpouští na ionty schopné vést elektřinu. Přítomnost elektrolytů v lidském těle pak zásadně ovlivňuje mnoho důležitých funkcí včetně přenosu nervových vzruchů mezi buňkami.

Hodnoty draslíku v krvi jsou přísně regulovány pomocí ledvin. Správná hladina je přitom velice důležitá a jakákoliv větší odchylka koncentrace draslíku v krvi od optimálního stavu (nedostatek draslíku či nadbytek draslíku) může zdraví pacienta vážně ohrozit.

Jaké má draslík účinky?

Draslík je pro lidský organismus nenahraditelný, jelikož napomáhá správnému fungování veškerých buněk a tkání. Společně se sodíkem, hořčíkem a vápníkem udržuje optimální rovnováhu vody v organismu. Zhruba 60 % těla je tvořeno vodou, přičemž více než 40 % této tekutiny se nachází uvnitř buněk a zbytek je obsažen v krvi, v míše nebo v prostoru mezi buňkami.

Je to právě množství vody uvnitř buněk a ve vnějším prostředí, na které má vliv koncentrace přítomných elektrolytů.

Draslík se sodíkem a dalšími prvky v těle napomáhají vytvořit rovnováhu tekutin a udržují optimální poměr vody v tkáních.

Pokud se zde vyskytne nějaký problém, dochází k dehydrataci a špatná rovnováha tekutin může negativně ovlivnit také zdraví ledvin nebo srdce.

Kromě udržování vhodného poměru vody v těle je draslík nezbytný také pro správné fungování nervové soustavy. Ionty draslíku a sodíku totiž generují nervové impulsy a zajišťují jejich přenos po celé délce nervového systému, čímž umožňují pohyb svalů. Mají tedy vliv na veškeré svalové kontrakce a reflexy.

Draslík v těle pacienta dále napomáhá správné funkci kardiovaskulárního systému, udržuje pravidelný srdeční rytmus a zároveň reguluje krevní tlak. Brání tak rozvoji hypertenze a současně představuje prevenci mozkových i srdečních příhod. Poruchy srdečního rytmu ani zástava srdce v důsledku zvýšené či snížené hladiny draslíku v krvi dnes ovšem nejsou ničím neobvyklým.

Aby toho nebylo málo, draslík umožňuje přeměnu krevního cukru na glykogen, který se ukládá ve svalech a v játrech. Představuje také přirozené diuretikum, povzbuzuje vylučování moči z těla a pomáhá tak odstranit z organismu všechny škodlivé látky a toxické zplodiny metabolismu. Zároveň udržuje v těle alkalické prostředí, což má pozitivní vliv na zdraví kostí a svalů.

V kombinaci s hořčíkem funguje draslík jako prevence proti poškození ledvin a chrání je před nepříjemnými záněty i rozvojem horších komplikací. Má ovšem pozitivní vliv také na fungování jater, používá se k léčbě zadržování vody a řeší problémy s nafouklým břichem. Na přísun draslíku by ale měli dbát i sportovci, protože zajišťuje buňkám dostatek energie a posiluje imunitu.

Doporučená denní dávka draslíku

Co se týče správného dávkování, v ideálním případě by měl dospělý člověk zkonzumovat zhruba 2000-4000 miligramů draslíku v průběhu jednoho dne. U malých dětí je pak doporučená denní dávka o něco menší, konkrétně 500-2000 miligramů. Toto množství nicméně bez problémů zkonzumujete jako součást běžných potravin.

Přírodní zdroje draslíku

Draslík se samozřejmě přirozeně vyskytuje v okolním prostředí, ale najdete ho také v mnoha potravinách, které jsou součástí vašeho běžného jídelníčku. Mezi nejbohatší zdroje draslíku se v tomto případě řadí:

• ovoce (banány, jablka, pomeranče, hroznové víno, datle),
• sušené ovoce (meruňky, fíky, datle),
• zelenina (hrášek, rajčata, květák, kapusta, špenát),
• obilné klíčky,
• ořechy,
• sója,
• brambory,
• fazole,
• avokádo,
• houby,
• vejce,
• hovězí maso,
• ryby (losos, sardinky),
• černý čaj a káva.

Nedostatek draslíku

Nízký draslík v krvi se odborně označuje jako hypokalémie. Normální koncentrace draselných iontů se pohybuje v rozmezí od 3,8 do 5,3 mmol/litr.

Pokud jejich množství v krvi pacienta klesne pod 3,8 mmol/litr, lékaři hovoří o nedostatku draslíku.

Tento problém může nenávratně poškodit ledviny, vyvolává svalové křeče a další nepříjemné příznaky a zvyšuje riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění.

Co způsobuje nedostatek draslíku?

Kromě příznaků, které se s tímto problémem pojí, pacienty zajímá hlavně to, jaké má nedostatek draslíku příčiny. Na vině přitom může být celá řada různých faktorů, které není radno podceňovat. Sem patří například:

• užívání léků, které snižují koncentraci draslíku – především některá diuretika, jako je furosemid, který se užívá při léčbě srdečního selhání a vysokého krevního tlaku,
• nízká hladina krevního cukru – to je nebezpečné hlavně u diabetiků, kteří jsou léčeni pro příliš vysokou hladinu krevního cukru, což často vede také k prudkému poklesu draslíku,
• nedostatečný přísun draslíku v potravě,
• velké ztráty draslíku při déletrvajících průjmech nebo v důsledku zvracení,
• Connův syndrom, Bartterův syndrom či renální tubulární acidóza,
• problémy s ledvinami nebo nadledvinkami,
• rozvoj ledvinových kamenů,
• dlouhodobé užívání projímadel,
• alkoholismus,
• neléčený diabetes.

Nedostatek draslíku v krvi hrozí také osobám, které dodržují různé nízkokalorické diety, nebo třeba profesionálním sportovcům.

Pozor by si ovšem měli dát všichni pacienti, kteří podstupují dlouhé a náročné sportovní tréninky, kdy dochází k zahřívání těla, nadměrnému pocení a výrazným ztrátám minerálů.

Takoví lidé by si měli přísun draslíku hlídat a v případě potřeby tento prvek doplňovat.

Jaké má nedostatek draslíku projevy?

Při nedostatku draslíku dochází u pacienta k rozvoji celé řady nepříjemných symptomů, které mohou značně omezit jeho běžné fungování.

Mezi nejčastější komplikace patří celková únava, svalová slabost a gastrointestinální obtíže, přičemž patrné bývají také změny na EKG.

Může dojít k poškození ledvin, zrychlí se srdeční akce a v nejhorším případě se pacientovi dokonce může zastavit srdce.

Příznaky nedostatku draslíku:

• bolesti hlavy a závratě,
• hučení v uších,
• nespavost,
• celková únava a ospalost,
• slabost a svalové křeče,
• špatná koncentrace a problémy s pamětí,
• změny nálad, roztěkanost a deprese,
• mravenčení nebo brnění v končetinách,
• nevolnost a zvracení,
• průjem, nebo zácpa,
• plynatost a bolestivé větry,
• nepravidelný srdeční rytmus,
• bezdůvodné bušení srdce,
• vysoký krevní tlak.

Nedostatek draslíku způsobuje pacientům také snížení pevnosti kostí, jelikož dochází ke zvýšenému vylučování vápníku močí, a výjimkou nejsou ani nepříjemné bolesti kloubů. Nemocní se potýkají s tachykardií a hrozí jim zvýšené riziko rozvoje srdečních chorob, mrtvice a vzniku ledvinových kamenů.  

Problémy s nedostatkem draslíku je možné vyřešit prostřednictvím konzumace vhodných potravin, které jsou uvedené výše.

Sportovcům se pak doporučuje přijímat draslík také v doplňcích stravy, což zaručí, že je ztráty vlivem zvýšeného pocení a námahy nijak neohrozí.

To samé platí i pro pacienty, kteří mají málo draslíku v krvi vlivem onemocnění nebo jiných faktorů. Ideální je ovšem poradit se o tomto kroku nejprve s ošetřujícím lékařem.

Nadbytek draslíku

Ačkoliv užívání většího množství draslíku může pomoci vyřešit výše zmíněné obtíže, s jeho konzumací byste to rozhodně neměli přehánět. Nedostatek draslíku by se totiž rychle mohl změnit v opačný problém, kterým je zvýšený draslík v krvi neboli hyperkalémie. O té lékaři hovoří ve chvíli, kdy hladina draslíku stoupne nad 5,3 mmol/litr.

Co způsobuje nadbytek draslíku?

Stejně jako v případě hypokalémie je možné i zde najít celou řadu různých příčin, které mohou být za rozvoj obtíží zodpovědné. Nadbytek draslíku v těle mohou pacienti zaznamenat, pokud se jich týká některá z následujících problémů:

• zvýšený přísun draslíku (například v tabletách nebo v infuzích),
• užívání léků, které zvyšují hodnoty draslíku (ACE-inhibitory a diuretika spironolakton či eplerenon),
• rozvoj rozsáhlého nádorového onemocnění a jeho léčba chemoterapií či radioterapií,
• akutní nebo chronické selhání ledvin,
• vysoká hladina krevního cukru,
• Addisonova choroba.

Jaké má nadbytek draslíku projevy?

Ačkoliv v některých případech může být hyperkalémie zcela asymptomatická, jindy dokáže člověka pořádně potrápit. Typické jsou například změny na EKG (opačné než u hypokalémie), ale objevit se mohou i některé z následujících zdravotních obtíží:

• brnění v končetinách,
• podrážděný žaludek,
• pocity slabosti,
• zmatenost,
• nevolnost,
• průjmy a zvracení,
• nepravidelná srdeční akce,
• zástava srdce.

Zdroje: stefajir.cz, lekarna.cz, cs.medlicker.com

Vysoký draslík – hyperkalémie

Hyperkalémie označuje stav, kdy je zvýšená hladina draslíku v krvi. Draselný iont (latinsky kalium) se ve vysokých koncentracích vyskytuje v buňkách a v krvi je ho poměrně malé množství, které odpovídá koncentraci 3,8-5,3 mmol/litr.

Každá laboratoř se v hodnotách trochu liší, ale orientačne to platí. Zníží-li se hladina draslíku po 3,8 mmol/litr, mluvíme o hypokalémii. Zvýší-li se nad 5,3 mmol/litr, mluvíme o hyperkalémii.

Nejsou to jen nějaké teoretické laboratorní pitomosti – hyperkalémie může člověka usmrtit velmi rychle. 

Příčiny: Příčin zvýšení koncentrace draslíku v krvi je celá řada, uvedu ty nejdůležitější a nejpochopitelnější.

1. Zvýšený přísun draslíku – Podáváme-li pacientovi z nějakého důvodu draslík v tabletkách (např. lék Kalium Chloratum, Kalnormin) nebo infuzích, měli bychom si jeho hladinu v krvi občas zkontrolovat. Více draslíku je i v některých potravinách, například v peckovitém ovoci.

2. Užívání léků zvyšujících hodnotu draslíku – Sem spadají zejména ACE-Inhibitory (např. léky Tritace, Prestarium, Ramipril, apod.), běžně užívané diuretikum spironolakton(např. lék Verospiron) a méně často podávané diuretikum eplerenon (např. lék Eplerenon).

ACE-Inhibitory se používají jako výborné léky snižující vysoký krevní tlak a mají řadu dalších blahodárných účinků. Jedním z jejich vedlejších efektů je však i zvyšování draslíku v krvi. Verospiron se používá u srdečního selhávání, protože snižuje namáhání srdce a zvyšuje množství vymočené tekutiny a sodíku z těla. Zvyšování draslíku je opět vedlejší efekt.

Zkombinujeme-li u pacienta ACE-Inhibitor se spironolaktonem, může mu v krvi stoupnout draslík relativně hodně.

3. Rozsáhlé nádorové onemocnění a jeho léčba – Buky zhoubných nádorů se rychle množí a také rychle umírají. Vzhledem k tomu, že draslík je v buňkách ve vysoké koncentraci, se z nich uvolní a zvýší se jeho koncentrace v krvi. Při léčbě nádorů chemoterapií a radioterapií odumře velké množství nádorových buněk a kalium se z nich uvolní (tzv. syndrom nádorového rozpadu).

4. Selhání ledvin (akutní i chronické) – Ledviny vylučují draslík do moči, a proto se jejich narušená funkce obvykle projeví vzrůstem draslíku v krvi.

Pokud ledviny selžou úplně, musí docházet lidé na dialýzu, kde se jejich krev pravidelně čistí od odpadních látek a také od draslíku. Vzhledem k tomu, že vylučování draslíku je u těchto lidí minimální až nulové, musí si v odbdobí mezi dialýzami hlídat přísun draslíku v potravě.

Velké množství draslíku se nachází v peckovitém ovoci, a proto ho (a mnoho dalších věcí) mají tito pacienti zakázané.

5. Vysoká hladina krevního cukru – Draslík je úzce provázán s krevním cukrem. Detaily nebudu uvádět, ale zvýší-li se hladina krevního cukru (glykémie), vzroste hladina draslíku. Dochází k tomu u nedostatečně léčených (či neléčených) pacientů s cukrovkou.

6. Addisonova choroba – Při tomto hormonálním onemocnění chybí člověku hormon aldosteron, který zvyšuje hladinu sodíku a snižuje hladinu draslíku v krvi. Nedostatek aldosteronu znamená zvýšení hladiny draslíku.

Projevy: Projevy nemusí být přítomné a člověk s hyperkalémií může být naprosto asymptomatický.

Jak se hladina draslíku zvyšuje, může se objevit únava, svalová slabost, průjmy, zmatenost, dochází k určitým změnám na EKG (pro mediky: zvýší se vlna T), zpomalí se srdeční akce (bradykardie) a v nejhorším případě se může náhle zastavit srdce – to je smrtící komplikace hyperkalémie. Hypokalémie má do jisté míry projevy opačné (zejména na EKG), ale konec v podobě zástavy srdce je stejný jako u hyperkalémie.

Spíše pro mediky – EKG člověka s hyperkalémií. Vlny T jsou velmi vysoké, bradykardie není nicméně přítomna (Odhaduji tepovou fekvenci tak 60-65/min).

Diagnostika: Hladinu krevního draslíku lze snadno zjistit v laboratoři z běžného náběru krve. EKG může napovědět, ale učebnicové změny v něm nejsou vždy přítomny.

Léčba: Vysadíme léky zvyšující hladinu draslíku (pokud je pacient užívá), podáme léky snižující hladinu draslíku (například diuretika, jako je furosemid), podáme pacientovi infuze (tím naředíme krev a snížíme hladinu draslíku). Eventuálně využijeme toho, že hladinu draslíku umí snížit vápník a inzulin. Je-li hladina draslíku příliš vysoká, nebo pokud nereaguje na běžnou léčbu, musí se provést akutní dialýza, která krev očistí.

Konkrétní kazuistika: Jednomu mému pacientovi (cukrovka 1. typu) ve velmi těžkém stavu jsem zjistil draslík 6,4 mmol/litr. Předtím měl pacient draslík nízký (okolo 3), a proto jsem mu ho podával v tabletkách. Příčiny tu byly dvě – zevně podávaný draslík a zvýšená hladina krevního cukru (pacient měl i na inzulinu velké výkyvy).

• Léčba:
• a) Inzulin podkožně – Vzhledem k tomu, že pacient měl v danou chvíli vyšší hladinu krevního cukru je malá dávka inzulinu ideální. Sníží hladinu krevního cukru a sníží i hladinu draslíku
• b) 1 infuze glukozy s inzulinem – Glukoza naředí krev, inzulin zabrání dalšímu zvýšení krevního cukru glukozou z infuze a navíc umí snižovat draslík
• c) 1 infuze glukozy s inzulinem a 1 ampulí calcia gluconica – viz. předchozí + Calcium gluconicum je vápník, který opět snižuje hladinu draslíku
• d) 1 ampule furosemidu 20mg – Furosemid zvýší odtok moči z těla a také zvýší ztráty draslíku do moči.

e) Calcium resonium – Tohle je taková nechutná látka, která se pije. Také obsahuje vápník a tím snižuje hodnotu draslíku v krvi. Pacient dostal alespoň dvě odměrky, další odmítl.

f) Vyškrtl jsem z pacientovi medikace tabletky s draslíkem

Efekt léčby? Během 4 hodin klesla hladina draslíku z 6,4 na 5,1 mmol/litr, což je již v normě, a další den byla hodnota draslíku pěkných 4,9 mmol/litr.

Zdrojehttps://www.webmd.comhttps://emedicine.medscape.com

8 příznaků nedostatku draslíku. Hypokalémie může být nebezpečná!

Při nedostatku draslíku cítíte slabost a únavu, tuhnou vám svaly a máte křeče, můžete mít zažívací potíže a pociťovat bušení srdce neboli palpitace. Někdy se přidají i pocity mravenčení a brnění, dýchací potíže a změny nálady.

Draslík je totiž esenciální minerál, který v lidském těle plní řadu důležitých funkcí. Pomáhá regulovat svalové kontrakce, umožňuje přenos nervových vzruchů a reguluje také hospodaření s tekutinami.

V zemích, které se stravují takzvaným západním způsobem, včetně České republiky, řada lidí nekonzumuje ve stravě ani denní doporučené množství draslíku. Například ve Spojených státech až 98% lidí nejí dostatek draslíku. Důvodem je to, že lidé dávají přednost průmyslově vyráběným potravinám namísto potravinám rostlinného původu, jako jsou ovoce, zelenina, fazole nebo ořechy (1).

Na druhou stranu skutečnost, že v potravě nepřijímáme dostatek draslíku je jen vzácně příčinou kritického nedostatku draslíku neboli hypokalémie.

Za hypokalémii se považuje koncentrace draslíku v krvi nižší než 3,5 mmol/l (2).

K hypokalémii nejčastěji dochází při náhlé ztrátě velkého množství tekutin z organizmu. Mezi nejčastější příčiny nadměrných ztrát tekutin z organizmu patří chronické zvracení, průjem, nadměrné pocení a ztráta krve (3).

Tady je 8 příznaků, kterými se nedostatek draslíku projevuje.

Slabost a únava

Slabost a únava jsou často prvními projevy nedostatku draslíku.

Hypokalémie vyvolává únavu a slabost několika různými způsoby.

Draslík se jednak podílí na regulaci svalových kontrakcí. Když je hladina draslíku v krvi nízká, jsou svalové kontrakce slabší (4).

Nedostatek draslíku také negativně ovlivňuje hladinu dalších živin a minerálů v krvi, což vede k únavě.

Studie například naznačují, že nedostatek draslíku může narušit produkci inzulínu, což vede k hyperglykémii (příliš vysoké hladině cukru v krvi) (5).

Shrnutí: Protože draslík pomáhá regulovat svalové kontrakce, jeho nedostatek může způsobit svalovou slabost. Některé studie navíc naznačují, že nedostatek draslíku narušuje také hospodaření s dalšími živinami v organizmu, jako jsou například sacharidy, což rovněž může způsobit únavu.

Křeče jsou náhlé, nekontrolované svalové kontrakce.

Při nedostatku draslíku v krvi se mohou vyskytnout i svalové křeče (6).

Je to proto, že draslík reguluje tok signálů z mozku do svalů, které stimulují svalové kontrakce. Draslík se navíc podílí i na ukončení těchto svalových stahů (7).

Když je hladina draslíku v krvi nízká, mozek nedokáže správně zpracovávat signály ze svalů. To vede k prodloužení kontrakcí a ke křečím.

Shrnutí: Draslík se podílí na zahájení i ukončení svalové kontrakce. Proto jeho nízkáhladina může způsobit nekontrolované a prodloužené svalové kontrakce, kterým se říká svalové křeče.

Příčin zažívacích potíží je celá řada a jednou z nich je i nedostatek draslíku

Draslík se podílí i na přenosu nervových vzruchů z mozku do hladké svaloviny ve stěně trávicího ústrojí. Tyto signály vyvolávají peristaltické pohyby střev a žaludku, čímž dochází k rozmělnění potravy, jejímu promíchání se žaludečními a střevními šťávami. Peristaltika je tak velmi důležitou součástí trávení (8).

• Pokud je hladina draslíku v krvi nízká, mozek nedokáže účinně zpracovávat a vysílat signály potřebné pro aktivaci peristaltických pohybů střev.
• Peristaltika se proto zpomaluje a stejně tak se zpomaluje i trávení potravy, což vede k řadě trávicích potíží, jako jsou nadýmání, plynatost a zácpa (9, 10).
• Některé studie navíc naznačují, že těžká hypokalémie může způsobit až paralytický ileus (úplné zastavení peristaltického pohybu střev v důsledku paralýzy) (11).
• Další studie však nezjistily žádnou spojitost mezi nedostatkem draslíku a paralytickým ileem, takže to není tak jasné (12).

Shrnutí: Nedostatek draslíku může způsobit problémy, jako jsou nadýmání, plynatost a zácpa, protože zpomaluje pohyb potravy v trávicím traktu. Některé studie dokonce naznačují, že těžká hypokalémie může způsobit paralytický ileus, ale tato otázka ještě není zcela vyřešena.

Cítili jste někdy tlukot vlastního srdce a měli pocit, že bije rychleji, těžce nebo, že dokonce vynechává.

Těmto pocitům se říká palpitace a častou jsou spojeny se stresem a úzkostí. Nicméně srdeční palpitace mohou být také známkou nedostatku draslíku (13).

Je to proto, že draslík reguluje stahy srdeční svaloviny tím, že vstupuje do buněk myokardu nebo z nich vystupuje. Pokud je ho v těle nedostatek, vznikají nepravidelnosti srdečního rytmu v podobě palpitací a arytmií (14).

Palpitace mohou být začátkem arytmií, které, mohou vést až k úmrtí pacienta (14, 15).

Shrnutí: Draslík reguluje srdeční rytmus a jeho nízká hladina vyvolává palpitace. Těžká hypokalémie může způsobit až nepravidelnosti srdečního rytmu (arytmie), které jsou známkou těžkého poškození srdce a mohou způsobit smrt.

Bolesti svalů a jejich ztuhlost mohou být také známkou nedostatku draslíku (16).

Tyto příznaky mohou být také známkou rychlého rozpadu svalové hmoty, kterému se říká rabdomyolýza.

Draslík pomáhá regulovat průtok krve ve svalech. Pokud je hladina draslíku v krvi velmi nízká, dochází ke kontrakci cév ve svalech, což brání toku krve do svalů (17).

Svalové buňky tak dostávají méně kyslíku, mohou praskat a jejich obsah vytéká ven.

To vede k rabdomyolýze, která se projevuje bolestmi a ztuhlostí svalů (17).

Shrnutí: Bolesti a ztuhlost svalů jsou další známkou nedostatku draslíku. Vznikají tehdy, když dochází k rychlému rozpadu svalové hmoty (rabdomyolýza). Její příčinou jsou nedostatečný přísun krve a kyslíku do svalů.

Lidé s hypokalémií si často stěžují na pocity mravenčení a necitlivosti (18).

Těmto jevům se říká parestézie a nejčastěji se vyskytují na rukou, pažích, chodidlech a nohou (19).

Draslík je velmi důležitý pro správné fungování přenosu signálu mezi nervovými buňkami. Nedostatek draslíku může tyto signály oslabovat, což způsobuje pocity mravenčení a necitlivosti.

Pokud vás parestézie trápí jen občas, a pak zase odezní, nemusíte se ničeho bát, je to zcela normální. V případě dlouhodobých potíží ale vyhledejte vždy lékařskou pomoc, protože přetrvávající pocity mravenčení a necitlivosti mohou být známkou nějakého onemocnění.

Shrnutí: Pocity mravenčení a necitlivosti (parestézie) v nohách, rukách, na pažích nebo chodidlech mohou být známkou nedostatku draslíku. Pokud se u vás tyto potíže vyskytují opakovaně nebo dlouhodobě, vyhledejte lékařskou pomoc.

1. Těžký nedostatek draslíku může vyvolat potíže s dýcháním. 
2. Je to proto, že draslík se podílí na regulaci signálů, které zajišťují rozpínání a smršťování plic (dýchací pohyby) (20).
3. Při nedostatku draslíku se tak plíce nemohou správně rozpínat a smršťovat, což vede k pocitu dušnosti (21).

Draslík dušnost vyvolává nejen ovlivněním dýchacích pohybů, ale také kvůli působení na srdeční rytmus (viz. výše). 

Hypokalémie může způsobit poruchy srdečního rytmu, což vede k tomu, že srdce do oběhu čerpá menší objem krve a tím se do tkání dostává méně kyslíku, což opět vede k subjektivnímu pocitu dušnosti (14).

Velmi těžká hypokalémie může plíce úplně vyřadit z činnosti a způsobit smrt (22).

Shrnutí: Draslík se podílí na rozpínání a smršťování plic, takže jeho nedostatek může vyvolat dušnost. Těžká hypokalémie může způsobit až selhání plic a smrt.

• Nedostatek draslíku je spojován se změnami nálad a tělesnou i duševní únavou.  
• Nízká hladina draslíku narušuje signály, které udržují optimální funkci mozku (23).
• Jedna studie například zjistila, že až 20% pacientů s duševními poruchami současně trpí nedostatkem draslíku (24).
• Nicméně důkazy o vlivu hypokalémie na změny nálady nejsou jednoznačné, takže musíme provést další výzkum, než budeme moci vydávat jakákoli doporučení. 

Shrnutí: Nedostatek draslíku je spojován se změnami nálad a duševními poruchami. Nicméně spojení mezi těmito jevy není úplně jednoznačné.

1. Nejlepší způsob jak si zajistit dostatečný přísun draslíku, je konzumovat dostatek potravin bohatých na draslík, jako jsou ovoce, zelenina, fazole nebo ořechy.
2. Denní doporučený příjem draslíku pro Českou republiku je 2000 mg, ale v některých zemích (například ve Spojených státech), je to až 4 700 mg (25, 25a).
3. Někteří odborníci dokonce doporučují zvýšit příjem draslíku, protože draslík pomáhá snižovat krevní tlak (25b). 
4. Tady je seznam potravin, které obsahují nejvíce draslíku, s uvedením obsahu draslíku na 100 g dotyčné potraviny (podle amerických doporučení) (26):

• Vařená košťálová zelenina (zelí, kapusta, kadeřávek, kedluben): 26% denní doporučené dávky (DDD)
• Vařené sladké brambory: 19% DDD
• Vařené bílé fazole: 18% DDD
• Vařené ústřice: 18% DDD
• Vařené bílé brambory: 16% DDD
• Avokádo: 14% DDD
• Banány: 10% DDD

Shrnutí: Draslík se nachází v řadě různých druhů potravin, včetně košťálovité zeleniny, brukvovité zeleniny, fazolích, apod. Jeho bohatým zdrojem je i avokádo nebo banány.

Denní doporučený příjem draslíku v České republice je zatím 2000 mg, ale někteří odborníci doporučují až 4 700 mg denně, protože draslík pomáhá snižovat krevní tlak a chrání tak před kardiovaskulárními chorobami.

• Bez lékařského doporučení vám užívání doplňků stravy s draslíkem nedoporučujeme.
• Většinou to totiž nemá žádný velký smysl, protože například jedna tabletka doplňků stravy obsahuje pouze 99 mg draslíku, zatímco v jednom středně velkém banánu najdeme až 422 mg draslíku (27, 28).
• Výrobci doplňků stravy omezují množství draslíku ve svých výrobcích, protože studie zjistily, že vysoký obsah draslíku v doplňcích stravy poškozuje trávicí trakt a může způsobit poruchy srdečního rytmu (ano srdci škodí jak nedostatek tak nadbytek draslíku), což může skončit smrtí (27, 29, 30).
• Neužívejte tedy doplňky stravy s draslíkem bez lékařského předpisu, protože i nadbytek draslíku škodí a může způsobit arytmii a smrt (31).
• Nejlepší je přijímat draslík z potravy, protože tělo ho vstřebává postupně a pomaleji než z doplňku stravy a nehrozí prudké výkyvy.
• Pokud Vám ale lékař doplňky stravy s draslíkem předepsal, užívejte je podle jeho pokynů.

Shrnutí: Bez lékařského předpisu nedoporučujeme užívání doplňků stravy s draslíkem. Jednak je v nich často draslíku málo v porovnání s potravinami a jednak je jejich dlouhodobé užívání spojeno s řadou nežádoucích účinků.

Většina lidí nepřijímá v potravě dostatek draslíku.

Naštěstí nedostatečný příjem draslíku v potravě jen zřídka vyvolá nedostatek draslíku v organizmu. K hypokalémii nejčastěji dochází při velkých ztrátách tekutin z organizmu (zvracení, průjem, krvácení, apod.).

Mezi časté příznaky nedostatku draslíku patří svalová slabost, únava, křeče, bolesti a ztuhlost svalů, pocity mravenčení, brnění a necitlivosti v končetinách, palpitace, dušnost, změny nálady a zažívací potíže.

Pokud si myslíte, že nemáte dostatek draslíku nebo se u vás objeví a přetrvávají výše uvedené příznaky, vyhledejte neprodleně lékařskou pomoc.

Zajistit si dostatek draslíku naštěstí není nic složitého. Stačí konzumovat dostatek potravin bohatých na draslík, jako jsou košťálová zelenina, brambory, fazole, ústřice, avokádo nebo banány.

Hyperkalemie

Hyperkalemie je zvýšení hladiny draslíku v krvi. Normální hodnoty jsou 3,8–5,0 mmol/l.[1]
Klinicky významnou se hyperkalemie stává při vzestupu hladiny nad 6 mmol/l, nebezpečnou při vzestupu nad 7 mmol/l.[2]
Vzhledem k tomu, že kalemie závisí na stavu acidobazické rovnováhy, je třeba ji posuzovat ve vztahu k hodnotě pH (viz Vztahy mezi acidobazickou rovnováhou a ionogramem).

Při hyperkalemii mohou být celkové zásoby draslíku v těle zvýšené, normální i snížené!

Příčiny[upravit | editovat zdroj]

Retence draslíku

• zvýšený příjem,
  • podáváním rychlé infuze s K+,
  • transfuze staré krve s rozpadem erytrocytů,
  • potravou jen při porušené funkci ledvin,
• snížená eliminace,

Přesun draslíku z buněk do ECT (distribuční hyperkalemie)

• rozpadem buněk (crush syndrom, nekrotický rozpad nádorů, hemolýza, extrémní zátěž),
• při acidóze (výměna K+ za H+),
• při hyperosmolaritě,
• při katabolických stavech (při nich se uvolňuje K+ vázané v proteinech),
• při deficitu inzulinu (podporuje přesun K+ do buněk),
• při podávání β-blokátorů (antagonizují působení adrenalinu),

Při delším trvání acidózy se rozvíjí deplece kalia za současné hyperkalemie!

Pseudohyperkalemie

Zdánlivá hyperkalemie, která může být způsobena nesprávným odběrem krve při dlouhotrvající venostáze (dlouhé zaškrcení, delší cvičení) nebo hemolýzou (např. starý vzorek).

Souhrnné video[upravit | editovat zdroj]

Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba.

Projevy[upravit | editovat zdroj]

Změny na EKG při hyperkalemii

Draslík ovlivňuje děje na membráně, takže se změny týkají především vzrušivých tkání. Při vyšší hladině extracelulárního draslíku se snižuje koncentrační gradient, takže draslík z buňky uniká pomaleji. Tím se klidový membránový potenciál stává méně negativní. V počáteční fázi hyperkalemie se dráždivost zvyšuje (klidový membránový potenciál je blíže prahovému). Při dalším zvyšování kalemie ale dochází zvyšováním potenciálu k bloku napěťově řízených sodíkových kanálů, a dráždivost se snižuje.

Myokard

• Změny na EKG[3]:
  • vysoké hrotnaté vlny T, zkrácení intervalu QT – dáno zrychlením repolarizace;
  • prodloužení PQ, vymizení aktivity síní (a vln P) – dáno blokem Na+ kanálů → porušené vedení vzruchu;
  • rozšíření QRS (upozorňuje na riziko zástavy) – dáno blokem Na+ kanálů → porušené vedení vzruchu.
• Porucha vedení vzruchu může vést ke komorové fibrilaci.
• Zástava srdce v diastole (využívá se při kardioplegii u kardiochirurgických výkonů a v některých zemích jako součást smrtící injekce u vězňů).

Neuromuskulární přenos

• Parestézie, svalové záškuby, svalová slabost;
• nastupuje až po změnách na EKG.

Příčiny změn ve vzniku a vedení vzruchu[4][upravit | editovat zdroj]

Závislost rychlosti depolarizace na hodnotě klidového membránového potenciálu
Membránový potenciál kardiomyocytu při hyperkalemii

Při hyperkalemii ovlivňuje vznik a vedení vzruchu na membránách několik mechanismů:

• Koncentrační gradient draslíku ve směru z intra- do extracelulárního prostoru je klíčovým faktorem určujícím hodnotu klidového membránového potenciálu. Zvýšení koncentrace extracelulárního draslíku vede ke snížení gradientu, ke sníženému proudu K+ iontů z buňky, a tím i ke snížení negativity membránového potenciálu (např. v kardiomyocytu se klidový membránový potenciál zmenší z −90 mV na −80 mV).
• Při snížení negativity klidového membránového potenciálu je rozdíl mezi klidovým a prahovým potenciálem nižší, a může být proto snazší vyvolat depolarizaci. S dále se snižující negativitou klidového membránového potenciálu se však začíná snižovat i negativita prahového potenciálu (tj. hodnoty se k sobě nadále nepřibližují).
• Hodnota klidového membránového potenciálu určuje počet sodíkových kanálů, které budou „ochotné“ se během depolarizace aktivovat a umožnit vstup Na+ do buňky. Čím méně negativní je klidový membránový potenciál, tím méně sodíkových kanálů se aktivuje a tím pomaleji depolarizace probíhá.
• Repolarizace je realizována otevřením draslíkových kanálů a proudem K+ iontů z buňky. Z nejasných důvodů se množství draslíku, které při repolarizaci z buňky vytéká, paradoxně zvyšuje s rostoucí koncentrací draslíku v extracelulární tekutině. Při hyperkalemii tedy dochází k urychlení repolarizace.

Změny na EKG pak vznikají následovně:

• Nejčasnější manifestací hyperkalemie na EKG jsou hrotnaté a úzké vlny T (jejich tvar připomíná Eiffelovku). Jejich vznik je pravděpodobně dán zkrácením akčního potenciálu a urychlením repolarizace.
• Dochází k rozšíření komplexu QRS a prodloužení intervalu PQ. Tyto změny vznikají v důsledku zpomalené depolarizace.
• Se zvyšující se kalemií může dojít k vymizení síňové aktivity (a vlny P). Komory jsou pak stimulovány AV uzlem, který je k těmto elektrolytovým změnám odolnější. Můžeme tedy registrovat bradykardii.
• Pokud se hyperkalemie dále prohlubuje, pokračuje rozšiřování komplexu QRS, který se může napojovat na vlnu T, vytvářeje tak křivku podobnou sinusoidě. V této fázi hrozí fibrilace komor a zástava.

Změny na EKG mohou však být různorodé – objevují se tachykardie, bradykardie, změny délky PQ a QT intervalů, bloky. V některých případech dokonce může být přítomna výrazná hyperkalemie bez jakékoliv manifestace na EKG.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Okamžitá stabilizace – EKG změny, srdeční zástava[upravit | editovat zdroj]

• Kalcium i. v. – snižuje riziko maligních arytmií (stabilizuje membrány kardiomyocytů nejasným mechanismem, mimo jiné posunuje prahový potenciál k méně negativním hodnotám [4]): Calcium chlorid 10% 25–50 mg/kg (0,1–0,2 ml/kg) 10 ml dospělému, nebo Calcium gluconicum 10% 0,5–1 ml/kg . Nástup účinku je okamžitý, trvá cca 30 minut.

Úprava oběhu[upravit | editovat zdroj]

Hypovolémie potencuje a vyvolává všechny druhy selhání ledvin. Samotné podání diuretik u hypovolemického oligurického pacienta může vést těžkému poškození ledviny. Zásadní je zhodnocení hydratace pacienta, a doplnění objemu.[5]

Přesun kalia do buněk[upravit | editovat zdroj]

• Inzulin krytý glukózou (inzulin zvýší vstup K+ do buněk): 1 j inzulinu kryje 5 g glukózy. Glukóza 0,5 g/kg + inzulin 0,1 j/kg během 30 minut i. v. Efekt zřetelný po cca 30 minutách.
• Bikarbonát – zejména v případě metabolické acidózy: 50 mmol (děti 1–2 mmol/kg) i. v., použít 4,2% roztok. Účinek trvá cca 30 min. Před podáním bikarbonátu je vhodné podat kalcium – změna pH totiž vede ke snížení ionizovaného kalcia.
• β2 agonisté (zvyšují vstup K+ do buněk): podání inhalace Ventolin (salbutamol) 4 μg/kg/20 min ve 20 ml FR. Podání Bricanyl (terbutalin): 4–10 μg/kg/20 min ve 20 ml FR. Aplikace i. v. není v této indikaci proti inhalační výhodnější. Efekt po cca 30 minutách a trvání 2–3 hodiny.

Odstranění kalia z těla[upravit | editovat zdroj]

• Hemodialýza – nezbytné řešení při trvající oligoanurii
• Furosemid se současným i. v. přívodem fyziologického roztoku. Furosemid 0,5–2 mg/kg, ale účinek v akutní fázi je nevelký a nastupuje s latencí. U prerenálního selhání ledvin (pokles filtrace z nedostatečného prokrvení) je nutná hydratace, nikoliv jen furosemid. Kličková diuretika nesnižují mortalitu ani dobu úpravy renálních funkcí. (Merta 2009) Pokud jsou kličková diuretika podávána, doporučuje se jejich kontinuální podání spíše jen v řešení stavů spojených s převodněním.
• Calcium resonium – nevstřebatelná pryskyřice, iontoměnič, po p. o. podání ve střevě uvolňuje vápenaté ionty a váže draslík. Probíhá tedy pozvolné odstraňování kalia stolicí.[6]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

• Hyperkalemie a EKG podrobněji
• Hyperkalemia a EKG (TECHmED)

Související články[upravit | editovat zdroj]

• Hypokalemie
• Kalium
• Vztahy mezi acidobazickou rovnováhou a ionogramem

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

1. ↑ Maxdorf. Velký lékařský slovník On-line: Normální laboratorní hodnoty dospělých [online]. ©2008. [cit. 8. 2. 2010]. .
2. ↑ NEČAS, Emanuel, et al. Obecná patologická fyziologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2000. s. 255. ISBN 80-246-0051-X.
3. ↑ HAMAN, Petr. Výukový web EKG [online]. [cit. 8. 2. 2010]. .
4. ↑ a b PARHAM, Walter A, Ali A MEHDIRAD a Kurt M BIERMANN, et al. Hyperkalemia revisited. Tex Heart Inst J [online]. 2006, vol. 33, no. 1, s. 40–7, dostupné také z . ISSN 0730-2347. 
5. ↑ https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2007/02/07.pdf
6. ↑ Souhrn údajů o přípravku. CALCIUM RESONIUM. 2009. Dostupné také z URL .

• NEČAS, Emanuel, et al. Obecná patologická fyziologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0051-X.