Za první polovinu července zkontrolovali pracovníci Krajské hygienické stanice 27 dětských táborů. V deseti z nich odhalili různé nedostatky, především v oblasti stravování, za které udělili pokuty. Závažné prohřešky neobjevili. Žádný tábor v Libereckém kraji tak zatím nemuseli hygienici zavřít.
„Letos jsme neodhalili nic výjimečného, dá se říci, že každý rok se jedná o velmi podobné prohřešky provozovatelů letních dětských táborů,“ řekla Deníku Zuzana Balašová, mluvčí Krajské hygienické stanice Libereckého kraje (KHS LK).
Nejzávažnější prohřešky odhalili hygienici v oblasti stravování a uložili za ně sankce v hodnotě několika tisíc korun. „Setkali jsme se především se skladováním surovin v rozporu s požadavky legislativy. Potraviny byly často uloženy na nevhodných místech, v nevyhovujících teplotách, našli jsme i nečisté nádobí nebo neoznačené pracovní plochy,“ uvedla Zuzana Balašová.
Podle ní je toto nedostatek především táborů, které stojí takzvaně na zelené louce. Tyto tábory si zázemí budují samy a podmínky jsou tam někdy skutečně nevyhovující. „Tábory, které mají v areálu pevný objekt, jsou na tom z tohoto hlediska podstatně lépe,“ dodala mluvčí.
Druhým největším problémem bývá tradičně ubytování. Ve stanech nebo v chatkách nikdo přes den neuklízí a neprobíhá zde ani žádný generální úklid.
Zdravotníky zaměstnávají hlavně klíšťata
Při kontrolách letních táborů věnují pracovníci KHS velkou pozornost zdravotnímu zabezpečení kempu. V tomto testu obstály tábory v kraji také dobře.
„Do čtvrtečního večera nebyla zjištěna ani hlášena žádná hromadná horečnatá nebo průjmová onemocnění nebo jiné závažné onemocnění.
Ve zdravotních denících, které pečlivě procházíme a kontrolujeme, převažují záznamy o odstranění klíšťat,“ vysvětlila Zuzana Balašová.
Rodiče dětí často strašil výskyt vší. Hnidy a vši jsou ale spíše otázkou minulosti, dnes už se s nimi hygienici téměř nesetkávají. „Od našich pracovníků, kteří jsou v terénu každý den, mám informaci, že letos se nikde vši neobjevily,“ podotkla Zuzana Balašová. Stejně tomu bylo i loni.
Vzhledem k tomu, že hygiena neodhalila žádná závažnější pochybení ze strany provozovatelů táborů, dá se říci, že děti jsou na táborech v Libereckém kraji vesměs v dobrých rukou. Vždyť pokutu pracovníci hygieny udělili deseti táborům a na území kraje bylo v první polovině července nahlášeno celkem 116 letních dětských táborů a v nich zhruba 11 267 dětí.
Chtějí zkontrolovat každý druhý tábor
Kontroly bude KHS provádět dál, v průběhu celého léta. „Naší snahou je zkontrolovat každý druhý tábor. Naše personální možnosti jsou samozřejmě omezené a záleží také na tom, kolik je nahlášeno táborů. Loni se nám každý druhý tábor zkontrolovat podařilo, doufáme proto, že se to povede i letos,“ říká Zuzana Balašová.
Statistiky připravují po celé léto hygienické stanice ve všech krajích. Informace slouží ministerstvu zdravotnictví, které na konci prázdnin připraví celkový přehled o tom, jak si české dětské tábory stojí.
Tato zpráva pak může sloužit rodičům. Obávat se špatných výsledků ale nemusejí. Podle Zuzany Balašové je situace na táborech rok od roku lepší a závažné prohřešky jsou spíše výjimkou.
Dětský tábor? Na jihu Moravy bez problémů
Dva týdny bez rodičovského dozoru na táboře? Toho, v kom tato slova vyvolávají vzpomínky na romantické mytí v potoce, provizorní latríny a dobrodružné schovávání průjmem stižených táborníků před kontrolou z hygieny v lese, možná čeká zklamaní. Pro dětské pobytové akce vytyčili odborníci přísná pravidla. A organizátoři je dodržují stále poctivěji. Z táborů, které letos hygienici na jižní Moravě prověřili, neměl vážné nedostatky ani jediný.
Navštívili přitom víc než sto z celkem asi sto šedesáti hlášených táborů a dalších pobytových letních akcí pro děti. „Nezaznamenali epidemiologický výskyt žádných infekčních onemocnění. A ani jeden z táborů nebylo nutné zavřít,“ potvrdila Hana Pokorná z jihomoravské hygienické stanice.
Pokud kontroloři pořadatelům vytkli nějaký nedostatek, jednalo se o drobnosti. „Nejčastější byly závady ve stravování. Obvykle jsme problém odstranili přímo na místě, jen ve třech případech jsme uložili pokutu.
Ve dvou případech šlo o nevhodné skladování surovin. Největší pokutu dostal tábor, který vůbec nebyl nahlášený.
Pořadatelé musí za několik chyb zaplatit dva a půl tisíce korun,“ podotkla Jana Tušerová z jihomoravské hygienické stanice.
Pozornosti týmu odbornic, které tábory jezdí každý rok prověřovat, přitom unikne máloco. Kromě stravování se zaměřují především na zásobování pitnou vodou. A prověřují třeba i to, jak je zajištěný úklid a jaký režim účastníci tábora dodržují.
Podle Pokorné pořadatelé pobytů pro děti zvládají zajistit jejich hladký průběh stále lépe. „Na počátku devadesátých let se objevili zlatokopové, kteří se na podobných akcích pokoušeli vydělat. Tehdy jsme se setkávali s problémy, současní organizátoři ale tábory dokáží je zabezpečit po stránce hygieny i programu,“ vysvětlila hygienička.
S tím souhlasí i Irena Marečková z Brna, která letos na tábor vyslala oba své syny. „Je to osvědčená akce, kdysi jsem na ni jezdila i já. Například sociální zařízení je tam teď na nesrovnatelně lepší úrovni. Loni jsme naopak zkusili jiný tábor a udělali špatnou zkušenost. Měl sice krásný web, kluky tam ale za celou dobu osprchovali jednou,“ podotkla Marečková.
Lichotivé hodnocení hygieniků proto pro pořadatele tábory rozhodně není samozřejmost. „Před prázdninami jsme museli v areálu vyčistit studnu, potrubí i vodojem. Také jsme si nechali vypracovat důkladný rozbor vody, což nás stálo dvaadvacet tisíc korun.
Na druhou stranu tábory pořádáme už čtyřiačtyřicet let a nikdy u nás hygiena nic nenašla,“ řekl například organizátor tábora Radost František Fráňa. Žádnou závadu letos nenašla kontrola ani na dětských táborech Drak, které pořádá Pavel Vaverka.
„Problémy nemáme, protože striktně dodržujeme vyhlášku,“ podotkl Vaverka.
Letos přitom organizátorům štěstí příliš nepřálo. Tropická vedra na začátku léta totiž přinesla větší nároky na bezpečné uchování potravin. A také víc starostí s pitným režimem dětí.
„Vydatné deště naopak větší problémy nezpůsobily. Žádný tábor nebylo třeba evakuovat. Na Blanensku ale začátek sezóny poznamenala větrná bouře a vyhlášení zákazu vstupu do některých lesů.
Na většině míst bylo také hodně bodavého hmyzu,“ podotkla Pokorná.
Na táborech platí kvůli koronaviru přísnější opatření. Hygienici zatím závažnější nedostatky neodhalili
Desinfekce na každém rohu a přísnější hygienická nařízení. Takové novinky patří k letošním letním táborům, které právě navštěvují hygienici při pravidelných kontrolách. Třetinu z nich provedou na jihu Čech, kam jezdí na tábory nejvíc dětí z celé republiky.
Na táboře nedaleko Purkarce na Českobudějovicku si hygienička Jana Němcová prohlédla mimo jiné jídelnu a kuchyni. „Nejdřív se podíváme na celkový prostor, jestli je možnost oddělit pracovní plochy, kde se zpracovávají potraviny syrové a vařené, prohlédneme zásobování, lednice, hygienické zázemí, zdravotní průkazy personálu,“ popsala.
Areálem hygieniky provázel hlavní vedoucí tábora Pavel Bouda. „Na tábor jako hlavní vedoucí jezdím už osm let. Do oddílu jsem vstoupil v roce 1997 a od té doby jsem prošel různé funkce, zažil jsem různá tábořiště i několik kontrol,“ řekl.
Hygieniky tentokrát zajímalo nejen sociální zařízení nebo ubytování dětí, ale třeba také to, jestli jsou na táboře dezinfekční prostředky. „Visí všude v rozprašovačích a také jsme proškolili děti, co mají a nemají s dezinfekcí dělat, což je v tuto chvíli asi největší problém,“ dodal Pavel Bouda s úsměvem.
Letos je totiž nutné na táborech dodržovat mimořádná opatření související s koronavirem. „Zajímá nás, jestli se nevrátili ze zahraničí, děti nesmí pomáhat při úklidu, maximálně uklízí svoje chatky, nesmí vypomáhat při přípravě pokrmů. Pokud je na táboře více dětí, je potřeba je rozdělit do oddílů,“ vyjmenovala ředitelka krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.
Na táboře nedaleko Purkarce hygienici žádné nedostatky neobjevili. V jižních Čechách zatím udělili dvě sankce celkem za čtyři tisíce korun, důvodem byla nekompletní zdravotní dokumentace dětí.
Letní tábory můžou začít už na konci června. Cenu testů na covid-19 bude stát regulovat
Fakta
- Letní tábory budou moct zahájit provoz už na konci června. Kapacitní strop představuje 500 lidí (včetně personálu), u stanových táborů 100 osob.
- Ministerstvo zdravotnictví začne od pátku regulovat maximální cenu testu na covid-19 pro samoplátce a správní úřady. Stát bude nejvýše 1674 korun.
- Případů koronaviru od rána přibylo víc než ve středu za celý den. Počet stoupl o 55 na 8330. Vyléčených přibylo 169 na 5227, úmrtí je 292.
Dětské tábory jsou v současnosti zakázané kvůli epidemii nového koronaviru. Premiér Andrej Babiš (ANO) na začátku května uvedl, že by se mohly konat od 1. července. Očekával, že se to vyjasní do konce května a rozhodující bude epidemiologická situace.
Nyní jednali zástupci organizátorů s hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou, a jak informoval předseda České rady dětí a mládeže (ČRDM) Aleš Sedláček, při zachování příznivé epidemiologické situace se budou moci tábory konat od 27. června.
Navrhovaná hygienická opatření proti šíření koronaviru (například ochranné pomůcky pro kuchařky) by pro většinu táborů neměla být překážkou. „Omezujeme velikost táborů s maximálním počtem pěti set účastníků a osob, které se na činnosti a zajištění tábora podílejí. U stanových táborů je to stanoveno na stovku,“ doplnila hygienička Rážová.
„Vysoká míra hygieny, mytí a dezinfekce rukou, nošení roušek mimo prostory vlastního tábora, respirační hygiena, která provází celou koronavirovou epidemii, tedy kýchání do kapesníků nebo do loktů, zvýšená četnost úklidu,“ shrnula Rážová v pořadu Devadesátka ČT24 obecné zásady pro tábory. Konkrétní podmínky budou zveřejněny v pátek.
Dětská populace je novým koronavirem zasažená v malém procentu. I to byl dle hlavní hygieničky jeden z faktorů, který byl brán v potaz při rozhodování o otevření táborů.
video
90’ ČT24: Prázdniny na táboře – jak to bude letos?
Podle Aleše Sedláčka se organizátoři táborů s hlavní hygieničkou dohodli, že se termín pro možnost jejich konání posune ještě o několik dní dopředu. Konec školního roku totiž letos připadá na úterý 30. června, řada škol bude mít poslední dva dny ředitelské volno, a prázdniny tak dětem začnou de facto už v sobotu sedmadvacátého.
Epidemiolog Roman Prymula v České televizi řekl, že podmínkou přijetí na tábor pro děti pravděpodobně nebude test na koronavirus. Dle něj tábory nejsou jako zahraniční dovolené, kde při překročení hranic mohou jednotlivé země test vyžadovat.
„V táborech bude snaha vytvořit reálné hygienické podmínky. Uvnitř nebudou vyžadovány roušky, pokud však děti půjdou mimo tábor, budou si je muset vzít,“ řekl a dodal, že co se týče návštěv na táborech, mohly by probíhat v omezenějším režimu, než je obvyklé. Pokud by návštěvníky byli pouze rodiče dětí, riziko přenosu nákazy se podle Prymuly nezvýší.
Negativní test na koronavirus nebude nutný ani podle hygieničky Rážové. Děti ale budou muset mít vystavené čerstvé zdravotní potvrzení, které je povinné každý rok.
Pokud se však během pobytu zjistí, že je nějaké dítě infikované, to znamená, že vykazuje známky koronavirového onemocnění, bude na táboře izolováno.
„Zajistí se odběr, a pokud bude ten test pozitivní, tak bude celý tábor uzavřen a zrušen,“ uvedla hygienička v pořadu Devadesátka ČT24. Je přesvědčena, že jsou děti schopny hygienická pravidla dodržovat a naslouchat rad vedoucích.
„Jestli se táborů zúčastní stejný počet dětí jako v minulých letech, říct neumíme.
Můj soukromý odhad je, že to bude o něco méně, protože existují rodiče, kteří nechtějí, aby děti chodily do školy, když je to dobrovolné, mají pocit, že když děti budou trávit v rodinném prostoru i prázdninový čas, že je to lépe ochrání. Ale táborů bude, myslím, stejný počet,“ předpokládá Aleš Sedláček, který byl rovněž hostem pořadu Devadesátka ČT24.
Dodal, že problematické bylo také rozhodnutí ohledně přípravy stravy. V mnohých menších táborech se na vaření podílí samotné děti. S tím mělo ministerstvo problém a stanovilo, že připravovat jídla budou moci děti jen v táborech menších než 50 účastníků.
Testy budou levnější. Kvůli dovoleným
Ministerstvo zdravotnictví začne regulovat maximální cenu testu na covid-19 pro samoplátce. Stát bude nejvýše 1674 korun, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V současné době za test, který potřebují pravidelně například lidé jezdící za prací do zahraničí, zaplatí lidé od 1800 do 3000 korun.
„Testování pro samoplátce je stále více využívané. Chceme, aby cena byla přijatelná a nevznikaly velké cenové rozdíly. Cenový předpis začne platit od pátku,“ řekl ministr.
Maximální výše ceny, jak ji stanovil resort zdravotnictví, je však podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže nepřijatelná. Ministerstvo by podle něj mělo poctivě zveřejnit náklady. Podle mluvčí resortu Gabriely Štěpanyové se cena odvíjí od částky, kterou platí laboratořím zdravotní pojišťovny.
„Podle našich informací je nákladová cena 350 korun,“ řekl Papež. Podle něj by proto cena pro spotřebitele neměla přesáhnout 500 korun. Pokud stát test stanoví jako povinnost pro cestování, měl by se také postarat o to, aby byla cena akceptovatelná, uvedl.
Nejlevnější testy laboratoří jsou nyní dostupné přibližně za 1200 korun. Vstupní náklady se podle informací ČTK mohou významně lišit podle použitých chemikálií a jejich dodavatelů.
Největší položka je ale práce laboranta, protože testování trvá několik hodin a se vzorkem je třeba opakovaně pracovat.
Koncem února Státní zdravotní ústav uvedl, že pokud laboratoř postupuje podle aktuální metodiky Světové zdravotnické organizace (WHO), je cena testu přibližně 5000 korun.
Jiný názor na regulovanou cenu má Bioptická laboratoř v Plzni, která tvrdí, že je příliš nízká. „Do ceny 1674 korun by se zřejmě dalo pořídit samotné testování, ale určitě ne včetně odběru vzorku,“ řekla její ředitelka Zdenka Dušková.
Laboratoř tak bude muset zvážit, zda dál odběry provádět. Pochybnosti má i sdružení Pendleři bez hranic. Jeho zástupce Jan Průha částku považuje za nesmyslnou.
Soudí, že resort zdravotnictví nemůže regulovat maximální cenu u soukromých laboratoří a zřejmě ani u akciových společností.
O cestování se jedná
Podle epidemiologů by jednou z podmínek pro možné vycestování na dovolenou do ciziny mohlo být právě testování před odjezdem, které zřejmě budou požadovat cílové země, a po návratu, které bude chtít Česko.
Jako první – a snad už v průběhu června – by se Čechům mohly otevřít Slovensko s Rakouskem. Jak uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), s Vídní a Bratislavou se bude jednat v půlce příštího měsíce tak, „abychom umožnili cestování na jejich území nejen z nutných ekonomických důvodů, ale také kvůli příbuzným a kvůli turismu. Chceme také, aby z těchto zemí mohli přijet turisté k nám.“
S Polskem je situace o něco složitější, turistické možnosti ovlivňuje pandemie v černouhelných dolech v dolním Slezsku; od jejího vývoje se bude odvíjet i úvaha o otevírání hranic. O možném cestování od července Česko jedná také se Slovinskem, Chorvatskem, Řeckem a Bulharskem.
„Na začátku, zejména před Velikonocemi, kdy ta epidemie brutálně nastupovala, bylo v pořádku hranice zavřít, i když nesouhlasil jsem s absolutní nemožností opustit republiku, to bylo neústavní, ale dnes už je doba to začít otevírat,“ vyzval europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v pořadu Události, komentáře. V červnu by se podle něj mohly otevírat hranice se sousedním státy.
„Je dobře, že přicházíme s návrhem, jak hranice postupně uvolňovat, jak se dívat na situaci plošně v Evropské unii, abychom se vrátili k nějakému normálu a fungujícímu vnitřnímu trhu,“ říká k otevírání hranic místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO).
„Evropa ukázala v prvních dnech určitou váhavost, bylo to proto, že neexistují kompetence a jasné nástroje, které by Evropská unie měla v těchto věcech,“ připustil náměstek pro řízení evropské sekce ministerstva zahraniční Aleš Chmelař (ČSSD). „Ale teď už vidíme konkrétní iniciativy, ať už finanční nebo koordinační, které dávají nástroje jednotlivým členským státům,“ upozornil v pořadu Události, komentáře.
video
Události, komentáře: Dita Charanzová, Alexandr Vondra a Aleš Chmelař k otevírání hranic
Česko se současně chystá na případnou druhou vlnu pandemie, plány podle premiéra Babiše připravují epidemiologové a tým takzvané chytré karantény společně s ministerstvem zdravotnictví.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) v pondělí předloží kabinetu i návrh nákupu do státních hmotných rezerv. Pracovní verze podle ČTK počítá s pořízením ochranných zdravotnických pomůcek v hodnotě 2,25 miliardy korun (1,86 miliardy korun bez DPH). Zásoby by ministerstvům a vybraným úřadům měly vydržet na měsíc.
Souběžně se připravuje druhá část projektu chytré karantény, do které bude zapojena mobilní aplikace eRouška nebo sdílení polohy skrz Mapy.cz, vznikne i velké call centrum.
Druhá fáze projektu chytré karantény má především propojit informační systémy laboratoří a hygienických stanic a umožnit lepší řízení testování a rychlejší izolaci kontaktů nakažených v karanténě.
Cílem je do tří dnů odhalit možné rizikové kontakty každého nakaženého, ty poslat do karantény a za několik dní, kdy bude možné virus testem odhalit, je otestovat.
Ve vazbě je první nakažený vězeň
Ve Vazební věznici v Brně je první člověk, který má onemocnění covid-19. Je prvním případem z řad vězněných, uvedla mluvčí Vězeňské služby České republiky Petra Kučerová. Neupřesnila věk ani pohlaví vězně. Na případ upozornil server iRozhlas.cz, podle kterého tento člověk skončil ve vazbě z obavy, že bude nemoc úmyslně šířit.
„Mohu potvrdit, že ve středu jsme přijali do vazby osobu, která má onemocnění covid-19,“ uvedla Kučerová. Nemocnice v bohunické věznici má na infekčním oddělení vyčleněno asi 20 lůžek pro vězně s koronavirem.
„S předstihem jsme nastavili řadu přísných protiepidemických opatření, díky kterým jsme do minulého dne neměli z řad vězněných osob žádnou nemocnou,“ řekla Kučerová. Do věznice nesmí lidé s teplotou nad 38 stupňů, jsou také zakázané návštěvy.
Život se vrací k normálu, ukázala analýza
V pátek to budou dva měsíce, co vláda poprvé v historii kvůli koronaviru zakázala volný pohyb na veřejnosti. Teď se život Čechů postupně vrací k normálu. Dokazoval to pohled na ulici, ale také velká analýza mobility. Na základě dat mobilního operátora ji vypracovala Vysoká škola báňská. Popisuje také, jak jednotlivé fáze mimořádných opatření zasáhly do života lidí.
Například v Hradci Králové od zákazu volného pohybu do konce března zůstalo doma o 50 procent víc obyvatel než jindy. V širším centru Prahy ale lidí ubylo ještě více, propad tam byl až o 80 procent.
Podle analýzy obyvatelé vládu poslouchali i v dubnu, zejména o rizikovém Velikonočním pondělí. Cestu si tehdy rozmyslelo na 80 procent lidí, dálnice zůstaly prázdné stejně jako hlavní tepny ve městech.
Data ukazují také rozdíl, s jakým se teď v květnu vrací do ulic život. Nejrychleji se to děje ve Frýdku-Místku a Havířově, tam se lidé pohybují téměř jako za normálního stavu.
Sociolog Roman Vido si jev vysvětluje ukončením odstávky provozu firmy Hyundai, která je největším zaměstnavatelem v lokalitě.
Naopak návrat k běžnému životu je nejpomalejší v Praze, kde pracuje nejvíce lidí ve službách, a pak také v Pardubicích a Kolíně, kde tamní automobilka TPCA stále neotevřela.
Senátoři navrhli zrušení zmrazení nájmů
Třicítka senátorů navrhla Ústavnímu soudu, aby jako nepřiměřené zrušil cenové moratorium na výši nájemného z bytů, které vláda prosadila kvůli epidemii koronaviru. Oznámil to zástupce navrhovatelů a první místopředseda senátorského klubu ODS Zdeněk Nytra.
„Vládní nařízení je napsáno tak, že by mohlo platit po neomezenou dobu. Jsme přesvědčeni, že tím neúměrně zasahuje do vlastnických práv,“ uvedl Nytra. Podle něj se žádné hromadné navyšování nájmů nekoná. „Spousta pronajímatelů naopak pro letošní rok přistoupila ne-li ke snížení, tak aspoň ke zmrazení nájemného. Proto považujeme nařízení vlády také za nadbytečné,“ dodal Nytra.
Moratorium je podle senátora v rozporu se zákonem o cenách, který umožňuje cenovou regulaci provést jen na jeden rok. Nařízení vlády přitom dobu, po kterou má platit, ohraničilo trváním protikoronavirových opatření, což podle Nytry může znamenat i dva či tři roky.
Moratorium přijal kabinet v návaznosti na zákon, podle kterého nájemníci bez příjmů nebudou moci dostat výpověď kvůli tomu, že v důsledku epidemie koronaviru nebudou schopni nejdéle do konce července platit nájemné. Dlužné nájemné ale budou muset splatit do konce letošního roku. Zákon již schválila sněmovna přes názor Senátu, který chtěl, aby stát ručil pronajímatelům za 80 procent dlužného nájmu.
Školy už se znovu plošně nezavřou
Opatřením snažícím se zabránit tuzemskému šíření pandemie se už ve středu také opakovaně věnovala Poslanecká sněmovna.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) před poslanci uvedl, že v červnu by se mohli vrátit na bázi dobrovolnosti do základních škol žáci druhého stupně. Dosud plán obnovování výuky počítá s tím, že od 25.
května se do lavic budou moci vrátit žáci prvního stupně. Ve skupině jich bude smět být nejvýš 15.
Plaga současně nepředpokládá, že by se školy při případné druhé podzimní vlně pandemie zavíraly plošně. Pokud by se na podzim epidemie vrátila, mohlo by se podle ministra stát, že se dostanou do karantény některé ze škol nebo spíš některé ze tříd. „Všechny kroky směřují k tomu, aby to potenciální vypnutí nebylo úplné, ale aby se soustředilo na oblasti nákazy,“ řekl.
Z rozhodnutí vlády školy zavřely v polovině března, opatření se netýkalo těch mateřských, ministerstvo školství nicméně doporučilo provoz přerušit – a podle aktuálního průzkumu České školní inspekce provoz neomezilo jen půldruhého procenta z nich. I v těch se pak snížila docházka na polovinu.
Zřizovatelé podle inspekce iniciovali zavření hlavně větších školek. Menší mateřské školy se zavřely často proto, že do nich rodiče přestali posílat děti. Omezený provoz zůstal převážně v zařízeních s vyšším počtem dětí.
Sněmovna rovněž vyšla vládě vstříc v otázce sestavování státního rozpočtu. Návrh jí bude moci kabinet předložit až do konce října. Jde o měsíční posun proti běžnému harmonogramu, který reaguje na hospodářské dopady pandemie. Dopadům na letošní státní účet se od čtvrtečního rána věnuje i rozpočtový výbor sněmovny.
Ministerstvo zdravotnictví informovalo o prodloužení současného modelu lékařských kontrol; čestné prohlášení místo lékařské prohlídky do zaměstnání bude možné používat ještě 90 dní po skončení nouzového stavu. U rizikovějších prací musí lidé prohlídku absolvovat ale už 30 dní po skončení nouzového stavu. Stejně se prodlouží platnost i už propadlých pravidelných prohlídek zaměstnanců.
VZP ujišťuje
Všeobecná zdravotní pojišťovna potom ubezpečuje, že tuzemskou zdravotní péči neohrozí ani očekávaný negativní vývoj ekonomiky. Veřejné zdravotní pojištění mělo mít pro letošní rok k dispozici zhruba 350 miliard korun. Kvůli pandemii nemoci covid-19 by se mohlo podle odhadů dostat do schodku až 60 miliard korun.
„Přistoupili jsme k mimořádným stabilizačním krokům, které reagovaly na propad příjmů způsobený dopady covidu-19 na ekonomiku, která zažila bezprecedentní šok a došlo k poklesu příjmů veřejného zdravotního pojištění,“ doplnil náměstek VZP David Šmehlík. Pojišťovny chtějí pro letošní rok použít 42 miliard korun z rezerv.
Další peníze do systému dodá i stát zvýšením platby za státní pojištěnce, tedy nezaměstnané, děti nebo seniory, od června o 500 korun a o dalších 200 korun příští rok.
Letos tak do zdravotnictví půjde 19 miliard navíc, celkem za dva roky 53 miliard.
„Bude to kompenzovat propad příjmů a zajistí, že ani dopad covid-19 nebude znamenat, že velmi dobrá úroveň zdravotní péče nebude tímto ovlivněna a nebudeme muset přistoupit k nějaké silné korekci výdajů,“ dodal.
Více na webu ČT24: aktuální informace o pandemii nemoci covid-19
Pravdivěji o covidu-19, řádí na táborech, v ČR, cizině..
Vložil/a autor, Út, 07/14/2020 – 23:18
Na dětském letním táboře v Letinách na Plzeňsku se objevil koronavirus. Jeden z účastníků měl pozitivní test na covid-19. Pobyt dětí skončil a všichni účastníci museli do karantény. Na táboře se nacházelo asi 80 dětí a 20 dospělých. Nákaza se u jednoho dítěte projevila už 9. července, podle pořadatelů to bylo dva dny před koncem prvního termínu tábora.
Podle ředitele Krajské hygienické stanice v Plzni Michala Bartoše byl tábor s 80 dětmi a zhruba 20 dospělými uzavřen v době, kdy se blížil ke konci. Jde o jediný případ koronaviru na letním dětském táboře v Plzeňském kraji.
„Byl jeden pozitivní účastník, u všech ostatních byly testy na covid-19 negativní. Jednalo se o import nákazy z jiného kraje,“ řekl portálu iDNES.cz Bartoš.
Dodal, že dítě se nakazilo od rodinného příslušníka a nemělo příznaky nemoci.
Hygienici jej takzvaně vytrasovali, když dostali z jiného kraje informace o pozitivním nálezu u jeho rodiče. Dítě bylo okamžitě izolováno a odvezeno.
Podle Bartoše nebylo nutné přijímat žádná opatření v obci Letiny.
Iva Páleníčková z Tábora Letiny uvedla, že tábor rozpuštěný nebyl. „Čtrnáctidenní pobyt dětí byl ukončen v řádném termínu 11. července. Teď je na místě další skupina,“ řekla Páleníčková.
K otázce, zda bylo v táboře zjištěné onemocnění koronavirem, se nechtěla vyjadřovat. Podle úředníků z radnice v Letinech se na stejném místě tábory organizují desítky let.
Táborová osada s chatkami je v lese kousek od koupaliště.
Vláda povolila letní dětské tábory od konce června za přísných hygienických opatření proti šíření koronaviru, které stanovilo ministerstvo zdravotnictví.
Tábory jsou povoleny maximálně pro 500 účastníků, u stanových táborů je limit 100 lidí. Děti by zároveň neměly podle pokynů ministerstva potkávat ve větších skupinách.
Podle odhadů České rady dětí a mládeže se letos uskuteční asi o desetinu táborů méně než před rokem.
ROUŠKY V MHD OD ŘÍJNA ČI LISTOPADU?
Roušky v městské hromadné dopravě by se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mohly znovu nosit od října či listopadu. Ke koronaviru se totiž přidají další respirační viry a později i chřipka. Podle ministra bude na podzim kvůli vyloučení jiných nákaz také třeba víc testovat.
Vojtěch informaci, jež řekl při úterní návštěvě firmy Diana Biotechnologies, portálu iDNES.cz potvrdil.
„Určitě to bude věc, kterou budeme zvažovat, abychom zabránili šíření infekce v době, kdy tu bude kolovat celá řada dalších respiračních virů. Bude ale samozřejmě záležet na aktuální epidemiologické situaci,“ řekl iDNES.cz Vojtěch k možnosti nošení roušek na podzim.
Ministr zdravotnictví si dokáže představit, že by se na podzim roušky nosily v místech, kde se koncentruje větší množství osob a není možné dodržovat žádné sociální odstupy. Což jsou například podle něj přeplněné tramvaje a autobusy.
Přesný termín se bude teprve určovat podle výskytu koronaviru, ale i ostatních infekcí dýchacích cest. Neočekává, že by se roušky znovu nosily i venku.
Epidemiolog Rastislav Maďar, který s ministerstvem zdravotnictví spolupracuje na boji proti infekci, je ve svých názorech razantnější. Podle něho není pochyb o tom, že bude třeba, aby se lidé v říjnu zase vrátili k povinnému nošení roušek na veřejnosti. Je podle něj nutné zabránit tomu, aby se koronavirus dostal ke starším skupinám obyvatelstva.
Polským pendlerům hranici nezavřou
O uzavření hranic pro polské pendlery, kteří dojíždějí za prací do Moravskoslezského kraje, se podle Vojtěcha zatím neuvažuje. Nakažené covidem-19 mezi nimi odhalily povinné testy, které od nich musí zaměstnavatelé vyžadovat.
Nakažení polští pracovníci byli například ve firmě Varroc Lighting na Novojičínsku, kde se dosud nakazilo 23 lidí.
„Když se podíváme na data za Slezského vojvodství, tak situace je tam lepší než před dvěma měsíci. Budeme to samozřejmě dál sledovat, protože to riziko existuje.
Ale opatření považujeme za dostatečné,“ řekl ministr.
Karvinský hněv. Jak se žije městu, které Česku kazí koronavirovou reputaci
V Moravskoslezském kraji platí poslední měsíc povinnost nechat své zaměstnance ze zahraničí jednou za dva týdny testovat. Kraj má největší počet nakažených ze všech regionů v Česku, onemocnělo tam přes 3750 osob.
Covid-19 v posledních týdnech nejvíce zasáhl Karvinsko. Nákaza se v okrese rozšířila hlavně mezi pracovníky dolů černouhelné firmy OKD a jejich blízkými.
OKD kvůli vysokému počtu nemocných přerušila těžbu na všech svých dolech.
Hygienici minulý týden v pátek nařídili vedení OKD opakované testování zaměstnanců. PCR testy se od 19. do 22. července provedou u pracovníků dolů ČSM Sever a ČSM Jih a dolu ČSA. Situace v okrese se ale podle hygieniků uklidňuje a počet nových případů klesá.
- Pražské metro, Karvinsko a Jihlavsko
- V současné době jsou roušky povinné jen v pražském metru a v MHD v regionech, kde je více nakažených jako v Moravskoslezském kraji nebo nově na Jihlavsku.
- Česko by mělo mít vlastní výrobu testů na koronavirus, řekl Babiš ve Vestci
Dál se musí nosit také v lůžkových zdravotnických zařízeních a domovech pro seniory a také při akcích ve vnitřních prostorách pro více než 100 lidí.
Povinnost používat mimo domov roušku či jiné zakrytí nosu a úst zavedla česká vláda kvůli pandemii koronaviru od 19. března. K prvnímu zmírnění tohoto opatření přistoupil kabinet 25.
května, odkdy mohli lidé venku odložit roušky, pokud zachovají od ostatních aspoň dvoumetrový odstup.
CHORVATSKO MEZI 6 STÁTŮ EU S RŮSTEM COVID-19
Nebezpečná místa v Chorvatsku: nejvíce nakažených má Záhřeb, Split a Osijek: V Chorvatsku se přes víkend proti předchozím dnům výrazně snížil denní přírůstek potvrzených případů koronaviru, což však místní média přisuzují nižšímu počtu provedených testů. Země ale v minulém týdnu patřila mezi šest států EU s nejvyšším růstem infikovaných. Nejvíc nakažených hlásí vnitrozemský region Záhřebu a Osijeku a pak přímořská oblast Splitu.
Zatímco v pátek odpoledne úřady hlásily za předchozích 24 hodin pro Chorvatsko rekordních 116 nových případů, v sobotu odpoledne tento nejvyšší údaj překonalo 140 nově infikovaných. Během víkendu pak tyto počty klesly nejprve na 50 a v pondělí krizový štáb hlásil 53 dalších nakažených. Otázkou je, zda tento klesající trend v úterý odpoledne potvrdí aktuální čísla za uplynulých 24 hodin.
„Minulý týden v Chorvatsku denně v průměru onemocnělo dvacet lidí na milion obyvatel. Jde o velmi vysoké číslo, podle něhož je Chorvatsko šesté nejhorší mezi státy Evropské unie,“ napsal Jutarnji list.
Daleko nejhůře je na tom s 85 nemocnými na milion obyvatel Lucembursko, za nímž následují Portugalsko, Švédsko, Bulharsko a Rumunsko.
Podle zatím posledních údajů z pondělí, které zveřejnil zpravodajský web Dnevnik.hr, se ve čtyřmilionovém Chorvatsku od prvního potvrzeného případu z 25. února doposud koronavirem nakazilo 3 775 lidí.
Z nich 119 pacientů nemoci covid-19, způsobované koronavirem, podlehlo a 2 514 se vyléčilo.
Češi jsou v Chorvatsku vítáni bez omezení, zdůrazňuje velvyslankyně
Podle přehledu situace v jednotlivých regionech daleko nejvíc infikovaných, 945, od začátku epidemie registruje hlavní město Záhřeb. To vyplývá z velké hustoty osídlení – na přibližně 640 kilometrech čtverečních žije přes 806 000 obyvatel. Úmrtí chorvatská metropole dosud zaznamenala 20.
Co do počtu dosud nakažených lidí, 671, je na druhém místě přímořská Splitsko-dalmatská župa, kde žije na 4 540 kilometrech čtverečních téměř 448 tisíc obyvatel. Úmrtí spojených s koronavirem má však tento region v zemi daleko nejvíce – 41.
Chorvatsko není nebezpečná země, řekl Vojtěch
Třetí nejpostiženější oblastí je Osijecko-baranjská župa na vnitrozemském severovýchodě země. Tam se celkově nakazilo 463 lidí, z nichž osm zemřelo. Podle úterních údajů deníku Jutarnji list se v Záhřebu z nemoci covid-19 léčí 359 pacientů, v Osijecko-baranjské župě 151 a ve Splitsko-dalmatské 77.
Chorvatsko vrací roušky do obchodů. Nakažených v poslední době přibývá
„Je potřeba si uvědomit, že se v zemi ani nemuseli nakazit, protože by byla riziková z hlediska epidemiologické situace, ale proto, že do Chorvatska jezdí i turisté z jiných zemí,“ řekl ke dvěma nakaženým Čechům, kteří se vrátili z dovolené v Chorvatsku, v úterních Lidových novinách ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.„V rámci hromadných akcí může dojít k přenosu viru. Nemůžeme říci, že Chorvatsko jako takové je z hlediska covidu nebezpečná země. Případů by muselo být více, což dosud není,“ uvedl.
JIŽNÍ ITÁLIE SE ZLOBÍ NA EU A LEYENOVOU, NEPOMÁHÁ S PÉČÍ O UPRCHLÍKY
Lídři jihoitalských regionů Sicílie a Kalábrie vyzvali v neděli vládu v Římě, aby urychleně řešila situaci s migranty.
V prvním pololetí se jejich počet oproti loňsku více než zdvojnásobil, vyplývá z pondělní zprávy unijní agentury pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex.
„Cynická Evropa by měla opustit svou pokryteckou roli,“ uvedl šéf sicilské samosprávy, který žádá o pomoc s přílivem běženců také EU.
Jihoitalské regiony podle tiskové agentury EFE upozornily vládu, že jejich zařízení pro migranty jsou přeplněná. Obavy mají i z protestů proti ubytování běženců s nákazou covidu-19.
„Jsme přesvědčeni, že otázka migrace by měla být v centru pozornosti (italské) vlády.
Je tu problém sanitární, sociální i ekonomický, potřebujeme okamžité řešení,“ uvedl předseda sicilské regionální vlády Sebastiano Musumeci, který vyzval italskou vládu k vyhlášení nouzového stavu v jižních oblastech potýkajících se s přílivem migrantů.
„Absolutně neudržitelná“ je podle Musumeciho situace na Lampeduse, která patří k Sicílii a leží asi 100 kilometrů od afrického pobřeží. Jen za sobotu na tento ostrov s asi sedmi tisíci obyvatel připluly tři čluny s celkem 173 migranty, přitom na 600 už jich tam bylo předtím. Kapacita tamního střediska pro migranty je přitom asi 100 lidí.
Musumeci kritizoval i EU za to, že Itálii nedostatečné pomáhá s přílivem běženců. „Evropa, ta cynická Evropa, by se měla probudit a opustit svou pokryteckou roli, které se drží už příliš dlouho,“ uvedl šéf sicilské samosprávy
Testování migrantů na covid-19
Otázkou však není jen kdo migranty po jejich vylodění v Itálii přijme, ale také to, kdo zajistí testy na covid-19 a případnou péči o nemocné. Předsedkyně regionální vlády Kalábrie Jole Santelliová vyzvala italskou vládu, aby všechny migranty umisťovala do karantény na lodě u italských břehů.
To vláda dělá mimo jiné s běženci, které přivezou k jejím břehů humanitární plavidla.
K tomuto účelu slouží trajekt Moby Zaza kotvící u sicilského přístavu Porto Empedocle, jeho kapacita už ale přestává stačit.
Santelliová také uvedla, že italská letoviska na jihu země žijí z cestovního ruchu a některé turisty podle ní může odradit ubytování migrantů pozitivně testovaných na covid-19 v těchto lokalitách.
Agentura AP informovala o protestu desítek místních v kalábrijském městečku Amantea proti ubytování více než desítky běženců, u nichž se potvrdil covid-19 a kteří byli umístěni do karantény vedle obytné čtvrti v tomto přímořském městečku s asi 14 tisíci obyvatel. Už o víkendu desítky místních blokovaly kvůli tomu státní silnici. Podle italských médií tam dohlíží na pořádek zatím policie, ale ve hře je i vyslání armády.
- Podobný protest, kvůli němuž vláda vyslala na pomoc vojáky, se odehrál koncem června v italském městečku Mondragone nedaleko Neapole, když tam úřady nařídily omezení pohybu pro asi 700 lidí na sídlišti, kde žijí většinou bulharští dělníci pracující v zemědělství.
- Migranti už zase plují do Evropy. Dvě lodě hledají ve Středomoří přístav
- Letos připlulo už 7 200 běženců, loni 3 200
Podle nejnovějších předběžných údajů Frontex připlulo od začátku roku do Itálie na 7 200 běženců, zatímco loni za stejné období to bylo na 3 200 běženců. Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) eviduje od začátku roku do 8. července 7 330 migrantů, kteří připluli do Itálie přes Středomoří, přičemž za celý loňský rok to bylo 11 471 lidí.
Frontex vysvětluje velký nárůst oproti loňsku „velmi nízkými počty“ z loňského prvního pololetí. Tehdy totiž byla v Itálii ve vládě krajně pravicová strana Liga, jejíž šéf jako ministr vnitra Matteo Salvini uzavřel přístavy pro lodě nevládních organizací s migranty.
Podle agentury Frontex letos za první pololetí klesl o téměř pětinu počet ilegálních přechodů vnějších hranic EU ve srovnání s loňským prvním půlrokem. Zhruba o polovinu poklesl letos příliv migrantů do Řecka a Španělska, do Itálie a na západním Balkáně ale naopak výrazně vzrostl.
AŽ NA SMRTELNÉ POSTELI POZNAL ŠKODLIVOST KORONAVIRU
Asi jsem udělal chybu. Muž se nakazil na covidové party, virus měl za hoax: Americká lékařka zveřejnila příběh třicetiletého pacienta, který v její nemocnici zemřel v souvislosti s koronavirem. Tím se nakazil na takzvané covidové party, kam se popírači pandemie chodí nakazit. Patřil mezi ně i tento mladý muž. Až na smrtelné posteli mu došlo, že koronavirus asi nebude hoax.
„Tento týden jsem slyšela příběh, ze kterého mi puká srdce. V Nemocnici metodistů jsme se starali o třicetiletého pacienta, který řekl zdravotní sestře, že se zúčastnil jedné covidové party,“ vypráví na Youtube primářka Jane Applebyová z nemocnice v texaském San Antoniu.
Kdo se první nakazí, vyhrává. Studenti v USA soutěží na covidových party
Myšlenkou takového večírku je přijít k někomu, komu diagnostikovali koronavirus, a zjistit, „jestli je ten virus skutečný a jestli se někdo nakazí“, popisuje lékařka party, které se v posledních měsících konají nejen ve Spojených státech.
„Těsně před tím, než tento pacient zemřel, podíval se na sestru a řekl: ‚Myslím, že jsem udělal chybu. Myslel jsem si, že je to hoax, ale není,‘“ odhaluje Applebyová poslední slova nakaženého, jehož identitu lékařka ani média nezveřejnila.
Říká, že toto je konkrétní případ úmrtí, kterému se dalo vyhnout. „Neumím si představit, jakou ztrátu pacientova rodina utrpěla,“ dodává primářka. Podle stanice ABC také poznamenala, že příběh nezveřejnila proto, aby občany vyděsila, ale aby pochopili, že koronavirem se může nakazit opravdu každý.
Varovala, že virus „nikoho nediskriminuje“, a vyzvala, aby lidé nosili roušky, myli si ruce a co nejvíce se zdržovali doma. Jen v její nemocnici přibývá nakažených dvacátníků a třicátníků, uvedla. A zatímco některé mohou brzy propustit domů, jiní vážně onemocní.
V Texasu dosud podle deníku The New York Times zaznamenali přes 258 tisíc případů nákazy a více než 3 200 úmrtí v souvislosti s covidem-19. A čísla dál strmě stoupají. Jen v neděli tam přibylo dalších osm tisíc případů, píše The Guardian. V celých Spojených státech pak v pátek evidovali rekordních 68 tisíc nových případů za den.
SYN TRUMPA PÍŠE KNIHU O BIDENOVI
Trumpův syn píše knihu o „pravém“ Bidenovi. Slibuje říct, o čem média mlčí: Syn amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámil, že připravuje knihu o rivalovi svého otce v nadcházejících prezidentských volbách Joeu Bidenovi.
Donald Trump mladší slibuje, že dílo odhalí pravou tvář demokrata a všechny prohřešky, o kterých údajně americký tisk mlčí. Kniha ještě nevyšla, ale už stihla sklidit posměch.
Trump junior totiž obálku svého díla zveřejnil s gramatickou chybou.