Gestalt terapie

Gestalt terapie Terapie

V rámci psychoterapie je možné odlišit více směrů dle toho, jak s klientem pracují, z čeho vychází a na co se nejvíce zaměřují. Jedním z těchto směrů je právě gestalt terapie, která vznikla v USA v 50. letech 20. století.

Vznik gestalt terapie je bezprostředně spojen se jménem jednoho z jejích zakladatelů – Fredericka Perlse (1893 – 1970). Byl německým lékařem a psychoanalytikem, který kvůli hrozbě fašismu emigroval nejprve do Jihoafrické republiky a posléze do USA.

Jeho pojetí psychoterapeutické práce se postupně stále více odlišovalo od Freudovy psychoanalytické teorie a dalo tak vzniknout novému terapeutickému směru. Sám Perls byl velmi svéráznou osobností, charismatickou a kontroverzní zároveň.

Perls měl štěstí na spolupracovníky – významný podíl na gestalt terapii měla jeho žena, Laura Perls, a pak i spoluautoři první monografie o gestalt terapii, Ralph Hefferline a Paul Goodman.

Terapeutický proces

Gestalt terapii možno charakterizovat těmito slovy: existenciální, experimentální a zážitková. Zaměřuje se na existenci člověka, jeho vztahy, radosti a utrpení, jak je právě prožívá a jak s nimi může naložit. Má zážitkový charakter a je zacílena na osobní zkušenost klienta.

Jejím cílem není interpretování klientových pocitů, činů a rozhodnutí, ale prostřednictvím zážitkových experimentů (přehrávání určitých situací, hraní vnitřních dialogů, imaginací, práce se sny, regrese – návrat do minulosti…

) umožnit klientovi přímý prožitek, a pak pracovat na tom, jak jej klient může ve svém životě využít.

Vychází z názoru, že představy, pocity a činy souvisí s celou osobností (z německého gestalt – celek, tvar).

Jestliže reakci na nějakou událost neprožívá celá osobnost, je podle terapeutů zkušenost neúplná a výsledkem je vnitřní konflikt. Ten pak způsobuje poruchy chování.

K zablokování určitých aspektů reakcí může dojít už v dětství, snad na žádost dospělých. Některé potřeby člověka tak mohou zůstat trvale neuspokojeny.

Gestalt terapie se pokouší nesprávné reakce napravit tím, že klientovi radí, aby neanalyzoval minulost (kterou se zabývají jiné psychoterapie), nýbrž aby si uvědomoval všechny své myšlenky, pocity, aktivity a gesta, jež to, co se kolem něho děje, vyvolává.

Cílem je plně si uvědomovat sám sebe, vidět svůj život jasně, uvědomit si, co od něj chceme, ocenit vlastní hodnotu a cítit se svobodně sám sebou. Perls shrnul svou teorii takto: ‚Dělám svou věc a vy děláte svou.

Nejsem tu na světě proto, abych žil podle vašich očekávání, a vy také ne proto, abyste žili podle mých. Vy jste vy a já jsem já.‘

Hlavní důraz v gestalt terapii se klade na osobní zkušenosti klienta, na přímý prožitek ‚tady a teď‘ během terapeutického sezení. Klient ale nikdy není schopen sdělovat, co se v něm vcelku děje. Mluví jen za některou část své osobnosti, jinou potlačuje.

Terapeut ho nutí, aby potlačovanou část sebe sama dostal do kontaktu s tou složkou své osobnosti, kterou reflexivně terapeutovi nabídl jako první. Vnitřní rozpor je nejčastěji přehráván jako dialog. Klient také může být požádán, aby formou monologu mluvil jen za nějakou svou vlastnost.

Může dostat za úkol, aby hrál opačnou roli, než jakou hraje obvykle, a tak se dostal do kontaktu se svými popíranými sklony. Jiným typem terapeutického úkolu je předvedení zkoušky na nějaké veřejné vystoupení – klient má např.

ukázat, jak se doma chystá vystupovat v situaci, v níž mu nadřízený přiděluje obtížný úkol. Nebo jak se chystá vystupovat doma po příchodu z práce.

Ve srovnání s jinými druhy psychoterapie věnuje gestalt terapie velmi mnoho pozornosti tzv. neverbálnímu chování, tedy výrazům obličeje, polohám a pohybům těla, tónu řeči a všem dalším aspektům mluveného projevu, jež se v něm krom obsahu dají najít.

Tématem terapie je jakékoliv téma, které přinese klient. Hodně času se zde věnuje současnému životu, potížím a možnostem změny a zpravidla se cíleně nepátrá po příčinách v minulosti.

Avšak stává se, že za současnými potížemi se odkryjí jejich kořeny v minulosti, a pak se tématem může stát i minulost, dětství a důležité vztahy, které mohou být zdrojem dnes již nefunkčních způsobů chování, myšlení a prožívání. Pozornost se také věnuje vztahu mezi klientem a terapeutem.

Terapie se provádí ve skupinách, ale terapeut se po jistou dobu plně soustřeďuje na jednoho klienta, někdy jej posazuje před sebe na tzv. horkou židli.

Perls soudil, že i pasivní diváci mají ze sledování terapie prospěch, přinejmenším ten, že jsou připravováni na to, co se s nimi bude dít, až sami na horkou židli zasednou. Gestalt terapie klientovi nepodává intelektuální vysvětlení vnitřních konfliktů, pouze nutí klienta, aby konflikty naplno prožil.

Terapeut, vystupující ve srovnání s jinak školenými psychoterapeuty jako suverénní autorita, přesto nechává odpovědnost za průběh léčby klientovi.

Terapeutický kurz trvá obvykle několik měsíců, frekventanti navštěvují skupinu zpravidla jedenkrát týdně.

Některé principy terapie

Gestalt terapie je ve své podstatě otevřený systém – jeho prvním principem je totiž ‚teď a tady‘. Její další principy, jakkoliv jasné a vyhraněné, se jinak podřizují realitě, v níž se terapeut a jeho klient právě (čili znovu ‚teď a tady‘) nacházejí.

o   „Teď a tady‘: Terapie nehledá příčiny ani účel, minulost a budoucnost si uvědomujeme v přítomném okamžiku. Tím není řečeno, že se nemůžeme dívat zpět či dopředu, ale i o tom se rozhodujeme zase jen z pozice ‚teď a tady‘.

o   Uvědomění: Co si neuvědomuji, není moje a nemohu s tím zacházet. Naopak to, co si uvědomím, mi nabízí možnost být bohatší, celistvější, zdravější…

o   Zkušenost: Co si zažiji, mohu pochopit a integrovat. Osobní zkušenost je předpoklad i prostředek osobní změny.

o   Kontakt: Každý člověk si vytváří a obnovuje vědomí, že já není ty, ačkoliv existují společně.

o   Pole: Jak klienti, tak terapeuti existují v určité velmi konkrétní síti vztahů. Změna v poli terapeut – klient pak zpětně navozuje aspoň možnost změny v poli klienta

o   Dialog: Terapeut a jeho klient jsou partneři. Jediný významný rozdíl mezi nimi je v tom, jak si uvědomují vnitřní a vnější svět: terapeuti jsou v tomto smyslu ‚pokročilejší‘, a proto i kompetentní k tomu, aby poskytli doprovod druhému.

o   Kreativita: Kdo přijme princip ‚teď a tady‘ za svůj, připouští, že život je vlastně neustálá improvizace.

Pro koho je vhodná?

Gestalt terapie klade na klienty poměrně vysoké nároky. Terapeutický materiál chce dostat gestaltista svými instrukcemi na denní světlo prakticky okamžitě. Gestalt terapie může být dobrou doplňkovou technikou, je-li uvážlivě užívána v rámci skupinové psychoterapie u lidí trpících neurotickými obtížemi. Gestalt terapie je vysloveně nevhodná u lidí nemocných psychózami.

Tato terapie může být prospěšná lidem, kteří trpí úzkostí a napětím, a také těm, kteří stráví příliš mnoho času hodnocením a vysvětlováním toho, co udělali. Pomoc nabízí i těm, kdo mají stále potíže s lidmi vyjít nebo vytvořit blízký vztah.

Budete mít zájem:  Schistosomóza (schistosomiáza) – příznaky, příčiny a léčba

Je určena pro ty, kteří se chtějí učit poznáváním a objevováním sebe samých v různých situacích, kteří chtějí rozšířit svoje možnosti a svůj lidský potenciál. Je zejména vhodná pro lidi, kteří se nechtějí jenom zbavit symptomů svých problémů, ale chtějí, aby jejich život byl bohatší a rozmanitější.

Je nejúčinnější pro klienty, kteří jsou otevřeni práci na sobě. Vhodná především pro léčení úzkostných stavů, fobií, depresí, psychosomatických problémů, problémů souvisejících s nízkým sebevědomím a sebehodnocením, studu a sociální fobie.

  Pro svůj důraz na studium kontaktu mezi lidmi je efektivní také v párové a rodinné terapii.

Slyšeli jste již dříve o gestalt terapii? Setkali jste se s touto terapií osobně?

Autor: Michaela Holá

Co nabízíme

Gestalt terapie se v České republice dnes už etablovala. Máme zde tři instituty specializované na systematický výcvik: IVGT, Dialog a Gestalt Studia. Mimoto u nás existují  výcviky, v nichž se Gestalt používá gestalt terapie jako metodologický  zdroj, např. Instep.

Dále jsou zde výcviky, kde se jeho know-how přímo či nepřímo využívá, např. Výcvik integrace v psychoterapii či SUR. A jistě bychom našli i výcviky, které s ním spojuje humanistická orientace.

 Právě absolventy těchto vzdělávacích programů oslovujeme s naší nabídkou.

Vycházíme z toho, že profesní růst je v našem oboru obecně sdílenou normou / hodnotou. Vystudovaní psychoterapeuti vidí dvě možnosti: přihlásit se do dalšího výcviku nebo se účastnit speciálních kurzů a tematických seminářů. Ukazujeme jim novou možnost.

S ohledem na vzdělávací potřeby českých psychoterapeutů nabízíme postgraduální výcvik v gestalt terapii (2.běh). Jeho základní parametry jsme stanovili na základě evropských standardů i našich zkušeností, i těch z 1.běhu postgraduálu (2016-2019).

V našem výcviku můžete rozvinout specifické psychoterapeutické kompetence, rozšířít si svůj repertoár o nové perspektivy, modely a kognitivní mapy, zažít  experienciální a experimentální přístup, procvičit si práci s emocemi či skupinovou dynamikou. A můžete zažít supervizi a intervizi ad hoc a zejména podnětné kolegiální prostředí.

Pojetí:

Předpokládáme, že procesní, resp. sebezkušenostní  průpravu už zájemci o postgraduální studium získali v dostatečné míře ve svém primárním výcviku. Samozřejmě –  vzhledem k povaze gestalt terapie – budou i frekventanti našeho výcviku využívat vlastní prožívání a uvědomování. Naší prioritou ovšem je profesní podpora.

Obsah:

Respektujeme požadavky na kontinuální vzdělávání, které zformulovala Evropská asociace pro gestalt terapii: standardy výcviků a kompetence gestalt terapeuta.

Účastníky chceme podpořit, aby teorii gestalt terapie tvořivě využívali praxi – a obohatili tak svůj terapeutický styl.

 Proto je pro nás důležité společné bádání,   kolegiální diskuse a tvůrčí práce s kazuistikami.

  • Tematická osa výcviku: Filosofie a jazyk gestalt terapieSoučasná gestalt terapie: výzkumy a trendyTeorie self v gestalt terapiiFenomenologicko-experimentální přístupGestalt diagnostika a case formulationTerapeutický vztah a terapeutická situace
  • Terapeutické aplikace gestalt terapie

Čas a rozsah:

Program trvá dva roky a čítá celkem 160 výcvikových hodin. Začíná v zimě roku 2020. První setkání se koná 13. – 15. února. Další termíny 1.ročníku:  4.-6. června (zrušeno), 10.

– 12. září, 10.-12.prosince 2020.Termíny 2. ročníku v roce 2021 jsou tyto: 14.-16.ledna4.-6.března, 13.-15.května, 9.-11. září a 4.-6.listopadu.

Místo:

Výcvik bude probíhat v Praze, v centru Modrý klíč v Modřanech. Máme zde k dispozici celé jedno patro včetně kuchyně a sociálního zázemí. Dá se tu i přespat.

Struktura a náplň:

Program tvoří třídenní semináře po 20 hodinách. Každý výcvikový rok se konají celkem čtyři setkání, zpravidla dva v zimním a dva v letním semestru, a to vždy od čtvrtka do soboty.

Struktura podle dnů a hodin:

  • čtvrtek 10:00 – 13:00 a 14:30 – 19:00 (tj. 7,5 hod)
  • pátek 9:00 – 13:00 a 14:30 – 19:00 (tj. 8,5 hod)
  • sobota 9:00 – 13:00 (tj. 4 hod)

Ve vzdělávacích blocích se frekventanti věnují teorii a metodologii gestalt terapie a své znalosti také zpevňují ve cvičeních.

Semináře zahrnují také pravidelné individuální a skupinové reflexe, společné diskuse, sdílení tipů na odborné zdroje atd. Supervize nejsou součástí výcviku.

Jsme však připraveni ji s ohledem na potřeby účastníků zprostředkovat, a to jak v individuální tak i skupinové formě.

Lektoři:

Výcvik koncipuje a metodologicky garantuje kmenový tým. Jednotlivé vzdělávací bloky vedou dva lektoři.

Účastníci:

Program je primárně určen absolventům výcviků v gestalt terapii. Vítáni jsou i kolegové vzdělaní ve spřízněných směrech / modalitách (viz výše).  Přihlášky mohou posílat všichni zájemci. Každopádně podmínkou účasti je vždy aktuální terapeutická praxe.

Počet členů:

Výcviková skupina bude mít 25 členů.  Kromě práce v celé skupině budeme často využívat i dvě menší skupiny a také nácvik ve trojicích (klient – terapeut – pozorovatel).

Cena:

Za jeden výcvikový rok, resp. za blok čtyř seminářů po čtyřech dnech, se platí celkem 20.000 Kč.  Nabízíme možnost splátkového kalendáře.

Formality:

Vztah frekventanta a poskytovatele upravuje smlouva, s níž se frekventanti seznámí před prvním setkáním. Zahrnuje standardní položky, kromě pravidel uvedených výše také etické zásady včetně ochrany osobních údajů. Po splnění vzdělávacích a finančních podmínek dostanou absolventi diplom s počtem hodin.

Účastníci mohou tyto hodiny využít pro doplnění vzdělávání vyžadovaného zaměstnavateli, odbornými pracovišti, národními či mezinárodními asociacemi.

Počítáme s akreditací výcviku v rámci Asociace klinických psychologů.

Přihlášky a vstupní rozhovor:

Na účasti ve výcviku se s adepty chceme domlouvat. Společně s nimi chceme společně zvážit, nakolik může program naplnit jejich vzdělávací potřeby.

První krok představuje vyplnění formuláře zde, přímo na webových stránkách. Druhým krokem je pak rozhovor s členem kmenového týmu v dohodnutém termínu.

Na vstupní interview budou uchazeči individuálně pozváni, vybíráme za ně jednorázový poplatek 500 Kč. Přihlášky posílejte do 31. května 2019.

Gestalt terapie

Co je gestalt terapie

Gestalt terapie patří k hlavním přístupům humanistického, na vztah a prožitek zaměřeného proudu v současné psychoterapii. Zde najdete podrobnější popis gestalt terapie z kapitoly Jana Roubala v knize Současná psychoterapie a také praktickou ukázku práce s klientem.

Základní charakteristika

Gestalt terapie je psychoterapeutický směr, který klade zásadní důraz na neustále propracovávané uvědomování vlastního vnímání, prožívání a jednání v přítomné situaci teď a tady. To umožňuje nahlédnout doposud neuvědomované navyklé vzorce, více se řídit vlastní svobodnou volbou a přijímat za svá rozhodnutí zodpovědnost.

Gestalt terapie směřuje k sebepřijetí, sebevyjádření, seberealizaci a osobnímu růstu. Gestalt terapie je založena na předpokladu, že člověk má od narození zdroje a schopnosti potřebné k navazování vzájemně prospěšného kontaktu s druhými lidmi a okolním prostředím a k prožití uspokojivého a tvořivého života.

Osobní potenciál a proces seberozvoje může být v dětství i během dalšího života různými způsoby narušen a člověk uvízne ve fixovaných vztahových vzorcích. Cílem gestalt terapie je zkoumat a odkrývat v zde a nyní způsoby, jak tyto vzorce ovlivňují život klienta v současnosti, a nalézat nové, tvořivější způsoby kontaktu s okolím.

V aktuálním dění terapeutické situace a především v terapeutickém vztahu klient rozšiřuje své uvědomění v emoční, kognitivní i tělesné složce a je poté schopen převzít zodpovědnost za svobodné vyjádření svých potřeb.

Jinými slovy: terapeut umožňuje pacientovi zpřítomnit zkušenosti, zážitky a vzorce reagování z jeho osobní historie a vyzkoušet si nové, vhodnější způsoby fungování ve vztahu k okolí i k sobě samému.

Teoretická východiska a jejich využití

Fenomenologické hledisko. Gestalt terapeut si všímá toho, co je zjevné; nehodnotí důležitost jednotlivých jevů, respektuje klientovo vlastní vnímání světa a sebe sama.

Budete mít zájem:  Neplánované dítě: nedokážu se srovnat s tím, že čekám další!

Gestalt terapeut vychází z předpokladu, že objektivní pravda neexistuje, vědomě odkládá svůj vlastní výklad (interpretování skutečnosti) stranou a nabízí setkání.

Společně s klientem zvědomuje složky přítomného prožívání (emoce, myšlenky, tělesné a smyslové vjemy, potřeby, impulsy) a nechává prostor k jejich uspořádání do nového smysluplného tvaru.

Teorie pole (také dynamické pole). Všechny prvky životního prostoru klienta jsou v daném okamžiku ve vztahu a vzájemně se ovlivňují. Pole se neustále proměňuje a také smysluplně organizuje.

Klientovy obtíže terapeut nevnímá jako kauzální následek minulosti, nýbrž jako interakci a způsob přežití, na který je možno nyní zaměřit pozornost. Terapeut je součástí aktuálního pole.

Terapeut se zaměřuje na proces klientova kreativního přizpůsobení proměňujícímu se poli.

Souvisejícími pojmy, inspirované gestalt psychologií, jsou figura a pozadí. U zdravého jedince aktuálně nejrelevantnější potřeba se dostává do centra pozornosti, stává se tedy figurou a organizuje vnímání, emoční prožívání i jednání člověka a to dotud, dokud není uspokojena.

Poté se gestalt se uzavírá, figura ustupuje do pozadí a uvolňuje místo jiné figuře (potřebě). Zákonitosti celého procesu popisuje tzv. interaktivní kontaktní cyklus. Pokud je tento proces naplnění potřeby narušen, mluvíme o neukončené záležitosti. Jestliže tato neuvědomovaným a stereotypním způsobem dále ovlivňuje prožitek i jednání, stává se tzv.

fixovaným gestaltem. To následně znemožňuje přirozenou a uspokojující interakce jedince s jeho prostředím.

Existenciální dialog. Gestalt terapeut vstupuje sám za sebe do autentického setkání a dělá toto setkání skutečným. Terapeut a klient jsou partneři, kteří prostřednictvím kontaktu navzájem ovlivňují a definují jeden druhého.

Gestalt terapie se zaměřuje na práci se vztahem. Terapeut využívá sám sebe jako nástroj terapie a díky svému uvědomování dává klientovi zpětnou vazbu. Setkání se odehrává na tzv. hranici kontaktu.

Zde má klient možnost zakoušet a zvědomovat aktuální jevy, nalézá vlastní zdroje pro plynulé navazování kontaktu a stahování se z něj.

Tvořivý, experimentální přístup k životu a procesu terapie. Gestalt terapie nepracuje podle předem připraveného manuálu terapeutických intervencí. Tvořivost terapeuta představuje podstatný zdroj jeho terapeutické kompetence.

Terapeut sleduje aktuální proces teď a tady v terapeutickém vztahu, který slouží jako experimentální laboratoř pro zkoumání a proměňování klientových vztahových vzorců, fixovaných gestaltů a ukončování dosud neukončených záležitostí.

Terapeut pružně reaguje na probíhající terapeutický proces a dává důraz buď na aktivně usměrňující, jindy konfrontační či empaticky přijímající postoj.

Experimentem se nazývá terapeutická intervence, při které terapeut aktivně přetváří terapeutickou situaci s cílem zvýšit klientovo uvědomění a zapojit jeho nevyužívaný potenciál. Experimentem je právě proto, že je hledáním, odmítáním či prověřováním dalších možností.

Vznik a vývoj:

Gestalt terapie se utvářela ve 40. a 50. letech 20. století. Duchovním otcem byl Frederick Perls, původně psychiatr a psychoanalytik. Ten emigroval z Německa před nacismem a posléze zakotvil v USA. Na vzniku uceleného terapeutického směru se významně podíleli též Laura Perlsová a Paul Goodman.

Gestalt terapie se postupně vytvářela na základech filozofických (existencialismus, fenomenologie, vztahové pojetí M. Bubera, zen buddhismus) a psychologických (psychoanalýza, gestalt psychologie, holismus, bioenergetika). V roce 1951 vydává F. Perls, P.Goodman a R.

Hefferline monografii ‚Gestalt Therapy: Excitement and Growth in the Human Personality‘, která zpřístupňuje základní principy Gestalt terapie.

Současné pojetí a význam pro praxi:

Gestalt terapie prodělala od doby Perlse značné změny. Původní styl měl často spíše workshopový charakter, založený na značně direktivní, rychlé a efektní individuální práci ve skupině či spíše před skupinou. V pracech Perlsových následníků (např. G. Yontef, J. Zinker, E. a M. Polsterovi, J. Simkin, G.

Wheeler) byla Gestalt terapie důkladněji teoreticky rozpracována a revidována. V praxi se vyvíjela směrem k většímu důrazu na systematickou, dlouhodobější a jemnější práci. Gestalt terapie nadále klade důraz na nepatologizující individuální přístup ke klientovi, podporu osobního růstu a jedinečnost terapeutického setkání.

V poslední době se v Gestalt terapie rozpracovává dialogické paradigma.

Gestalt terapie se dnes uplatňuje nejen v práci s relativně zdravými jedinci, ale velmi významně v klinické praxi v širokém okruhu psychických poruch, např.: úzkostné a depresivní poruchy, závislosti, poruchy osobnosti, psychotické poruchy, poruchy příjmu potravy, posttraumatické stavy i psychosomatické choroby.

Gestalt terapie má vypracován vlastní přístup pro práci se skupinou, dětmi, párem či s rodinou. Gestalt terapie nalézá uplatnění i v organizačním poradenství.

Kromě příbuznosti s existenciálními a humanistickými psychoterapeutickým přístupy je nyní gestalt terapie řazena do skupiny prožitkových psychoterapií („experiential psychotherapies“).

Současná gestalt terapie klade důraz na důkladně teoreticky podložený přístup, výzkum a inspirující interakci s ostatními psychoterapeutickými směry.

(Z textu: Knop, J., Roubal, J. (2009) Gestalt terapie. In Psychologická encyklopedie (B. Baštecká – ed.) Praha)

Gestalt terapie

Gestalt terapie je existenciální a zážitková forma psychoterapie, která zdůrazňuje význam osobní odpovědnosti, zaměřuje se na přítomný okamžik a vztah klient/terapeut. Gestalt terapie byla vyvinuta Fritzem Perlsem, Laurou Perls a Paulem Goodmanem ve 40. a 50. letech 20. století.

  • Název vychází z něm. slova ‚Gestalt‘, které znamená ‚tvar‘ a jež lze opsat jako ‚smysluplně organizovaný celek‘.[1]
  • Český ekvivalent ‚tvarová terapie‘ Karla Balcara se neujal.[1]

Teoretická východiska

Za duchovního otce je považován Frederick Perls. Na vzniku uceleného terapeutického směru se významně podílela též jeho žena Laura Perlsová a americký sociolog Paul Goodman.

Gestalt terapie se vytvářela na základě filozofických a psychologických směru, mezi než patří zejména existencialismus, fenomenologie, zen buddhismus, psychoanalýza, Gestaltismus, holismus a bioenergetika.

[1] Základní principy Gestalt terapie zpřístupňuje veřejnosti v roce 1951 kniha Gestalt Therapy: Excitement and Growth in the Human Personality.

  • Gestalt terapie klade důraz na neustále propracovávané uvědomování vlastního vnímání, prožívání a jednání v situaci: teď a tady. To umožňuje jedinci prohloubit vlastní vnímání a tak se více řídit vlastní svobodnou volbou a přijímat za svá rozhodnutí odpovědnost.

Fenomenologické hledisko

Fenomenogolické hledisko vychází z filosofického příštupu Edmunda Husserla, které bylo upraveno pro terapeutické účely.[2] Terapeut respektuje klientovo vlastní vnímání světa a nehodnotí důležitost jednotlivých jevů, vychází z předokladu, že objektivní pravda neexistuje a vedomě odkládá svůj vlastní výklad skutečnosti.

Teorie pole

Gestalt terapie je inspirována teorií pole vypracovanou v roce 1951 Kurtem Lewinem. [2] Terapeut chápe jedince jako součást složité sítě vztahů mezi jednotlivými částmi celku (pole) svého životního prostoru.

Lidem totiž nelze porozumět izolovaně, ale pouze jako složitým a interaktivním celkům v prostředí vztahů s okolním světem a se společensko-kulturním zázemím, pričemž aspekty všech těchto součástí se navzájem ovlivňují a neustále proměňují.[3]

Existenciální dialog

Gestalt terapeut vstupuje sám za sebe do autentického setkání a dělá toto setkání skutečným. Terapeut a klient jsou partneři, kteří prostřednictvím kontaktu navzájem ovlivňují a definují jeden druhého. Gestalt terapie se zaměřuje na práci se vztahem. Terapeut využívá sám sebe jako nástroj terapie a díky svému uvědomování dává klientovi zpětnou vazbu.[1]

Kritika Gestalt terapie

Kritika ze strany jiných psychoterapeutických směrů se často vztahuje k původnímu perslovskému stylu pro jeho manipulativnost, individualismus a důraz na techniky.[1] V teoretické oblasti je jí vytýkáno chybění konzistentní teorie obonosti a pojetí psychopatologie.[1]

Budete mít zájem:  Azurit a jeho účinky na zdraví – na co se dá použít?

Odkazy

Použité odkazy

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 Baštecká, B. (2009). Psychologická encyklopedie: aplikovaná psychologie. (1. vyd., 515 s.) Praha: Portál.
  2. ↑ 2,0 2,1 Vybíral, Z., & Roubal, J. (2010). Současná psychoterapie. (Vyd. 1., 743 s.) Praha: Portál.
  3. ↑ Mackewn, J. (2004).

    Gestalt psychoterapie: moderní holistický přístup k psychoterapii = [Orig.. Developing gestalt counseling]. (Vyd. 1., 262 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Portál.

  • Baštecká, B. (2009). Psychologická encyklopedie: aplikovaná psychologie. (1. vyd., 515 s.) Praha: Portál.
  • Mackewn, J. (2004). Gestalt psychoterapie: moderní holistický přístup k psychoterapii = [Orig.. Developing gestalt counseling]. (Vyd. 1., 262 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Portál.
  • Vybíral, Z., & Roubal, J. (2010). Současná psychoterapie. (Vyd. 1., 743 s.) Praha: Portál.

Institut pro výcvik v Gestalt terapii

Doporučená literatura

Mackewn, J. (2004). Gestalt psychoterapie: moderní holistický přístup k psychoterapii = [Orig.. Developing gestalt counseling]. (Vyd. 1., 262 s., Přeložil Jiří Štěpo). Praha: Portál.

Související články

Psychoterapie , Gestaltismus

Klíčová slova

Gestalt, terapie, psychoterapie

Gestalt terapie, psychoterapie

Perls anásledovníci

Fritz Perls se pakv souladu se svým pojetím terapie soustředil na praxi,vedl workshopy, méně psal a raději (často provokativně)ukazoval, co Gestalt terapie obnáší. Tak se stalo, že pojeho smrti v roce 1970 nezůstal žádný přímý nástupcea Gestalt terapii paralelně rozvíjeli různí jeho studentia kolegové. Mnozí z nich formulovali mnohé dílčídoplňky a korekce.

Syntéza tradičníGestalt terapie a její 2. generace, již reprezentujínapříklad Irvinga Miriam Polsterovi, GaryYontef, JamesSimkin či JosephZinker, probíhávlastně až dodnes.

Současný vývoj charakterizuje jednak návratke kořenům a jednak důraz na nový, odborný až vědeckýimage (který by nahradil dosud tradovaný image, že Gestalt terapiipraktikují terapeutičtí rebelové a anarchisté). Zásluhuo tento vývoj mají mimo jiné členové tzv.

clevelandskéškoly – zejména GordonWheeler, autormonografie ‚Gestalt Resconsidered‘ a také terapeutéz Evropy, kde si Gestalt terapie nacházela svoji cestu od70. let.

Principy

Gestalt terapieje ve své podstatě otevřený systém – jeho prvním principemje totiž ‚teďa tady‘. Jeto vlastně jediné ‚dogma‘, které Gestalt terapie má.Její další principy, jakkoli jasné a vyhraněné, se jinakpodřizují realitě, v níž se terapeut a jehoklient právě (čili znovu ‚teď a tady‘) nacházejí.

Teď a tady

Gestalt terapiese neslučuje s kauzálním přístupem (nehledá příčiny),ani s přístupem finálním (nehledá účel). Minulosta budoucnost si uvědomujeme – někdy dost koncentrovaně -v přítomném okamžiku. Tím není řečeno, žese nemůžeme dívat zpět či dopředu – často je todokonce nutné, ale i o tom se rozhodujeme zase jenz pozice ‚teď a tady‘.

Uvědomění

Co si neuvědomuji,není moje a nemohu s tím zacházet. Naopak to, cosi uvědomím, mi nabízí možnost být bohatší, celistvější,zdravější… Každý má široký repertoár způsobů, jak sevyhnout uvědomění; rozpoznat tyto způsoby – totiž uvědomitsi je – bývá často první krok ke změně.

Zkušenost

Co si zažiji,mohu pochopit a integrovat. Osobní zkušenost je předpokladi prostředek osobní změny. Zvlášť důležitá je zkušenostsenzorická (ve smyslu úsloví ‚loose your mind and come backto your senses‘); nicméně pro zakotvení změnyje důležitá i zkušenost kognitivní.

Kontakt

Každý člověksi vytváří a obnovuje vědomí, že ‚já‘ není’ty‘, ačkoli koexistují. Být v kontaktu se sebou(s některou svojí částí, již si právě uvědomuji) nebos okolím (s lidmi, rodinou, kulturou, jež si právěuvědomuji) znamená být v napětí mezi tím, co je staré,známé a rigidní a tím, co je nové, neznáméa zdravé.

Fenomenologie

Svět je takový,jaký se nám jeví, neboť je to člověk/subjekt, kdo jejvnímá a zároveň spoluvytváří. Proto je možné, čidokonce užitečné, věřit svým smyslům, věřit tomu, co cítíma co si myslím, neboť to je nejen můj dojem, alei součást reality. Vyměňují-li si klienti a terapeutésvé ‚dojmy‘, své pocity a myšlenky, jsou v realitěa mají reálný vztah.

Pole

Jak klienti,tak terapeuti existují v určité, velmi konkrétní sítivztahů. Pro terapii má největší význam jejich vzájemné pole,jejich vzájemný vztah, v němž se dříve či pozdějireprodukují zážitky, vzorce, postoje z jejich života; jinakřečeno, toto pole se organizuje ve shodě s potřebamiklienta. Změna v poli terapeut – klient pak zpětně navozujeaspoň možnost změny v poli klienta.

Holismus

Jsme částmi celkua sami jsme celek, který má své části – jsou jimi tělo,emoce a mysl. Soulad těchto částí je smyslem osobníhorůstu i terapie.

Dialog

Terapeut a jehoklient jsou partneři. Jediný významný rozdíl mezi nimi je v tom,jak si uvědomují vnitřní a vnější svět: terapeutéjsou v tomto smyslu ‚pokročilejší‘, a protoi kompetentní k tomu, aby poskytli doprovod druhému.Klienti si do terapie přicházejí pro podporu -a opouštějí ji tehdy, když nalezli zdroje své sebe-podpory.

Zodpovědnost

Terapeut má funkcitoho, kdo nabízí uvědomění, sebepoznání a změnu a jena klientovi, zda tuto nabídku přijme či odmítne – je tojeho osobní zodpovědnost, a tu z něho terapeut nesejme.Brát si zodpovědnost za sebe, byť ‚jen‘ v terapii,je postoj, který Gestalt terapie preferuje. Nejde o morálníhledisko (co by kdo měl či neměl), nýbrž o schopnostreagovat na výzvy, které přináší realita.

Kreativita

Kdo přijme princip’teď a tady‘ za svůj, připouští, že životje vlastně neustálá improvizace. Terapeut se nemůžeplně spolehnout na osvědčené postupy a a jináschémata, nýbrž jen na svoje uvědomění, a to znovua znovu nabízí klientovi. Tak spolu-vytváří prostorpro uzdravení a změnu.

Růst

Zaměří-lise terapeut na patologii, posiluje ji. Proto Gestaltterapie programově odmítá patologické paradigma a jakoalternativu nabízí růst: ať už osobní (uvědomuji si svékvality a zdroje, stává se ze mne dospělejšía zdravější osobnost) či duchovní (uvědomuji si svévztahy, svůj potenciál a svoje poslání).

Techniky

Gestalt terapienení sbírka technik (které působí efektně či efektivně),je to spíš způsob vnímání, uvažování, ne-li dokoncezpůsob existence. Lze říci, že alfou a omegou je zdeuvědomění – cíl i prostředek terapeutické práce.

Jako zážitkováterapie Gestalt nezdůrazňuje standardní postupy, spíš sázína osobní kompetenci a zaujetí, jakož i tvořivostterapeuta. Nicméně je paradox (jeden z mnoha, jimižGestalt terapie oplývá), že právě Gestalt terapie proslula svýmitechnikami, mezi nejznámější patří:

  • horká židle (klient prožívá intenzivně své ‚teď a tady‘ – zpravidla ve skupině, tedy druhým lidem na očích, s tím, že terapeut ho důsledně podporuje v uvědomění),
  • prázdná židle (terapeut umístí na židli naproti klientovi něco či někoho z jeho života, konfrontuje ho a vede k nové zkušenosti),
  • identifikace (terapeut nabídne klientovi, aby se ztotožnil s určitou částí reálné situace nebo snu, nechá ho za ni mluvit či jednat, než se objeví osobní obsah, který může klient integrovat a dále zužitkovat).

Gestalt terapieje bohatá na experimenty a jiné kreativní techniky(práce s tělem, hlasem, psaním, kreslením…).Experimentální je ovšem z principu, pokaždé totižnabízí novou zkušenost, nové poznání a zárodek osobnízměny. Je ale pouze na klientovi samotném, zda a jak tutošanci využije.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *