Nemoci a léčba
– Lidé vynechávají preventivní prohlídky u praktického lékaře z mnoha důvodů – nemají zdravotní obtíže, z časových důvod …
Hubnutí, dieta a zdravá strava
Dieta podle DNA je součástí odvětví výživy, které stravovací směry přizpůsobuje do těch nejmenších detailů. Patří ke směru, kterému se říká nutrigenetika. Co všechno obnáší a hodí …
Nemoci a léčba
V pondělí 20. září 2021 proběhne mezinárodní osvětová akce World GO Day (Světový den onkogynekologických diagnóz) zaměřená na prevenci gynekologických zhoubných onemocnění. V ČR bu …
Sport a relaxace
I když to tak na první pohled nevypadá, odpočinek je pro podání lepších výkonů opravdovou nezbytností. Dostat se do lepší formy tedy určitě neznamená chodit o to více do posilovny. …
Duševní zdraví a psychologie
Akné, kožní problém, který trápí nejen náctileté, ale i v pozdním věku dokáže pěkně potrápit. A pokud na vaší pleti nechaly pupínky nepěkné jizvičky, jistě vás zajímá, zda je možné …
Alternativní medicína
Šafrán je nejdražším kořením na světě, dokonce desetkrát dražším než vanilka. Tvoří jej sušené blizny šafránu setého a j …
Nemoci a léčba
Vývojová dysfázie znamená specifickou poruchu řeči a jde o poměrně častý problém. Tato komunikační neschopnost zasahuje …
Hubnutí, dieta a zdravá strava
V lidském organismu je kolagen nejdůležitější bílkovinou. Tvoří 25–30 % hmotnosti všech bílkovin člověka, to odpovídá zh …
Nemoci a léčba
Onemocnění střev a konečníku jsou u nás bohužel poměrně častá a například obávaná rakovina tlustého střeva patří dokonce k nejčastějším onkologickým onemocněním u nás. Tomuto druh …
Nemoci a léčba
Vysoký krevní tlak neboli hypertenzi můžeme nazvat velmi rozšířeným civilizačním onemocněním a nebezpečí s ním spojené si jistě všichni uvědomujeme. Vysoký krevní tlak však kupodiv …
Zákeřná fruktóza
Zdá se, že kolem tohoto cukru je spousta nejasností. Obecná domněnka, že fruktóza je pro nás zdravá, protože pochází z ovoce, není zcela přesná. Do určité míry je to pravda. Fruktóza se ale nachází i v některých druzích zeleniny a v medu.
Víme, že cukry dodávají tělu “rychlou” energii, ale fruktóza dodává tělu glykogen zřejmě nejrychleji, tj. rychleji než ostatní sacharidy nebo složené cukry (škroby).
Zatímco většina glukózy putuje do tkání, především do svalů, kde slouží jako zdroj energie, fruktóza míří přímo do jater. Tam se ukládá v podobě glykogenu a díky omezené kapacitě jater se ukládá většina fruktózy rovnou ve formě tuku.
Fruktóza zvyšuje syntézu tuků, které se usazují v cévních stěnách. Jasně tedy s uvedeného vyplývá, že stojí za různými cévními chorobami a ischemickou chorobou srdeční. Co je ještě zákeřnější – fruktóza zvyšuje množství viscerálního tuku.
Pro ty co neví: viscerální tuk je důležitý, protože fixuje naše orgány v těle. Je-li ho však příliš, zvětšuje objem břicha a obvod pasu! Ukládání tuků z fruktózy v játrech může při dlouhodobém přebytku dojít až k jejich ztučnění či zánětu jater.
Další zákeřností fruktózy je fakt, že se po její konzumaci cítíme daleko méně sytí.
Ještě zpět ke srovnání s glukózou. Zatímco se glukóza spálí a na tuk přemění jen z 5%, fruktóza se přemění na tuk ze 40%. Nedělejte si ale z tohoto faktu závěr, že glukóza je zdravější!
Stručně a jasně celý problém popisuje profesorka Strunecká: “Tuk z fruktózy se ukládá v játrech, kolem srdce a v břiše. Tento způsob obezity je nebezpečný pro vznik infarktu, onemocnění jater, aterosklerózu i pro vznik vysokého krevního tlaku.
Zvýšení hladiny fruktózy v krvi je spojováno s mnoha projevy metabolického syndromu – rezistence k inzulinu, zvýšený objem pasu, porucha lipidů a hypertenze.
Fruktóza ovlivňuje i metabolismus jiných tkání, jako jsou trávicí systém, tuková tkáň a mozek, vede zejména k narušení citlivosti k inzulinu i ke vzniku zánětů a tvorbě volných kyslíkových radikálů.”
Jenže výše popsaným informace o fruktóze nekončí. Z mého pohledu je daleko zásadnější množství “skryté” fruktózy v průmyslově vyráběných potravinách. Tato fruktóza už nemá s ovocem nic společného. Vyrábí se totiž z cukrové třtiny, cukrové řepy nebo z kukuřice. Začátkem 70.
let se začíná v potravinářském průmyslu v zahraničí (japonský patent) používat vysoko-fruktózový kukuřičný sirup, který je výrazně levnější a sladší než řepný či třtinový cukr. U nás se podobně vyrábí sirup z pšenice či brambor, který známe pod názvem glukózový sirup.
Oba tyto sirupy – odděleně nebo dohromady pod názvem glukózovo-fruktózový sirup – se nacházejí hlavně ve slazených nápojích typu coca-cola a spol. Jenže je k našemu údivu nacházíme i v džusech, které jsou doslazované. Použití u různých cukrovinek je pak zcela logické (viz např.
složení “ovocné” formy Brumíka, jak popisujeme v našem článku). Pozor: fruktózu najdeme i ve výrobcích, které se řadí mezi zdravé.
“Ve čtvrtlitrové sklenici pomerančového džusu je asi 8 čajových lžiček cukru; z toho téměř polovinu tvoří fruktóza. Podle doporučení odborníků, může dospělý muž spotřebovat denně až 9 a žena 6 čajových lžiček cukru.”
Samozřejmě jsou tato doporučení velmi obecná. U některých skupin musíme sledovat spotřebu cukru důkladněji a příjem cukru ještě zmenšit. Vliv fruktózy např. na ženské hormony či rakovinu je dnes již prokázaný.
Osobně za nejzáludnější považuji v izolované (uměle vyrobené) fruktóze zbytky některých chemikálií z výroby.
První látkou je glutaraldehyd, který může i v malém množství vyvolávat bolest hlavy, nevolnost, dráždit oči, hrdlo či žaludek. Naštěstí je této látky v potravinách slazených fruktózou minimální množství.
Jenže při dodání dalších “prima” additiv obsažených v daných potravinách to nic pozitivního našemu organismu nepřinese.
Další látkou fruktózového sirupu může být rtuť, která je neurotoxická i ve stopovém množství. Naštěstí ne všichni výrobci dodávají fruktózový sirup s touto látkou. Zde je na místě opět jedna citace od profesorky Strunecké:
“…uvádí se, že třetina až polovina testovaných výrobků slazených fruktózovým sirupem (ovocné nápoje, ovocné tyčinky, dresinky) obsahuje tolik rtuti, že při průměrné spotřebě slazených nápojů může konzument přijmout až pětkrát vyšší dávku rtuti, než je hladina nezpůsobující žádný efekt, což je 5,5 mikrogramu rtuti za den.”
Šalamounské tvrzení, že? Nebo lépe: alibistické. Co je to vlastně průměrná spotřeba slazených nápojů. Ta je přeci statisticky rozpočítaná i na osoby, které tyto nápoje vůbec nekonzumují.
Pak analogicky vyvodíme, že lidé, kteří tyto nápoje pijí pravidelně, mají spotřebu vyšší než průměrnou a tak i možné množství rtuti může být tzv. nad normou. Něco lidský organismus unese, i když to pro něj zdravé není.
Jenže je opět třeba zvážit, kolika dalším nepříznivým či přímo toxickým látkám musí daný jedinec čelit.
Nemyslete si, že při výběru nápojů slazených aspartamem nebo acesulfamem K vašemu zdraví uděláte službu. Nejen, že obě sladidla mají negativní vliv na naše zdraví (více přineseme v připravovaném příspěvku), ale neukázala se vhodná ani jako varianta při potřebě hubnutí. Ba právě naopak.
Nabízí se jeden ze závěrů – nepijme žádné slazené nápoje, protože obsah výše uvedených látek nám nepřinese nic dobrého. Zdůrazňujte od mala tento fakt pravidelně vašim dětem.
Složení nápojů u malých dětí sice dokážete ovlivnit, ale u větších dětí začne převažovat vliv vrstevníků a zvědavost zkusit nepoznané.
Dostatek vody a neslazených čajů jsou pro zdraví nás všech o moc víc přínosné.
Zdroj:
Fruktóza – zdánlivě neškodné zlo
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jiné názvy: ovocný cukr, levulóza
Jak sám název napovídá, fruktózu můžeme najít ve většině ovoce i zeleniny a je to právě ona, která způsobuje jeho sladkou chuť. Na první pohled se tedy tváří jako čistě přírodní, zdraví prospěšná látka, kterou můžeme využít pro rychlé získání energie. Bohužel není tomu tak.
„OVOCNÝ TUK“
Ačkoli je fruktóza monosacharid stejně jako její sestra glukóza, nedokáže ji většina buněk vůbec přijmout. Naopak glukóza je všemi buňkami nadšeně používána jako palivo pro všechny buněčné pochody. Fruktóza jako taková naopak buňky vůbec nezajímá, neumí si s ní poradit.
Metabolizuje se výhradně v játrech, kde se z ní vyrábí buď zásobní polysacharid glykogen, nebo tuk. Ano, čtete správně. Skoro polovina přijaté glukózy se přemění na tuk. Děje se tak zvlášť v případě, kdy se do krve dostane fruktóza ve větší koncentraci.
Pokud vypijeme jakýkoli slazený nápoj, který obsahuje cukr (směs glukóza a fruktózy), glukózo-fruktózový sirup nebo invertní cukr, fruktóza se do naší krve dostane prakticky okamžitě. Naproti tomu přítomnost vlákniny (v případě ovoce a zeleniny) její vstřebávání zpomaluje, což játra chrání.
Soustavné zatěžování jater fruktózou totiž vede k jejich ztučnění, inzulinové rezistenci, metabolickému syndromu a cukrovce. Stále mi není jasné, proč se fruktózou slazené produkty vyskytují v regálech pro diabetiky. Kocourkov… Fruktóza nejvíce stimuluje centra sytosti, ačkoli má vyšší sladivost než samotný cukr, takže energii nedodá a ani hlad nezažene.
Prokazatelně tedy přispívá k tloustnutí. Bohužel tuk, který si vytvoříme z tohoto nevinně se tvářícího ovocného cukru, se uloží v dutině břišní jako tzv. viscerální tuk, což je asi nejvíc nebezpečná forma tloustnutí. Dále pak se tento „ovocný tuk“ ukládá ve stěnách cév, což vede k řadě kardiovaskulárních onemocnění.
MÁME SE BÁT?
Není třeba bát se fruktózy v ovoci, zelenině ba ani v medu ne, ačkoli obsahuje ze 40 % fruktózu. Abychom se jí předávkovali, museli bychom sníst 2 kila jablek na posezení nebo vymlsat půl sklenice medu. Přemíra fruktózy způsobí průjem, což ví každý, kdo se někdy přejedl zralých třešní nebo švestek.
Opravdové nebezpečí ale představuje fruktóza na místech, kde by nás to ani nenapadlo, kde zvyšuje chuťovou atraktivitu a hlavně všude tam, kde se vyskytuje bez vlákniny.
Pečiva, uzeniny, cukrovinky, slazené nápoje, dresinky a omáčky, granulované nápoje, polévky v prášku, snídaňové cereálie a dokonce řada potravinových doplňků vpašují do našeho těla fruktózu nejčastěji v podobě kukuřičného sirupu.
Vyrobit tento sirup z kukuřičného škrobu je totiž výrazně levnější než vyrobit cukr z řepy, a protože ekonomika je dnes argumentem číslo jedna, dává se HFCS (high fructose corn syrup) prakticky do všeho.
Poměr glukózy a fruktózy se v jednotlivých variantách HFCS liší, ale většinou se pohybuje kolem 45–65 % fruktózy. HFCS 65 se používá především k výrobě slazených nápojů kolového typu, kde nahrazuje cukr již od roku 1976. Posuďte sami, čísla mluví za vše: právě od roku 1976 začala v Americe, kolébce slazených nápojů, výrazně stoupat obezita.
VYBERTE SI DOBŘE
Pokud si opravdu potřebujeme dopřát nějakou sladkost, vybírejme si takové, které neobsahují fruktózo-glukózový sirup, protože v tomto případě je poměr fruktózy vyšší než glukózy.
Vyrovnaný poměr obou monosacharidů obsahuje sacharóza, prostě cukr. Rozhodně se vyhněte čisté fruktóze, marmeládám a nápojovým koncentrátům slazeným fruktózou.
A pokud nechcete číst etikety, jezte jen sladkosti, které etiketu nemají… mlsejte v přírodě.
Zdroj: www.energy.cz
Fruktóza a její vliv na zdraví. Je opravdu zákeřná?
Fruktóza se často využívala namísto sacharózy (řepný cukr) při výrobě potravin určených pro diabetiky. Důvod je ten, že fruktóza nevede na rozdíl od sacharózy, která obsahuje glukózu, k vzestupu glykémie s následným vyplavením inzulínu.
Dnes se však ví, že vyplavení inzulínu po jídle má význam i pro diabetiky – inzulín blokuje příjem potravy účinkem na centra sytosti v CNS a na hladinu leptinu.
Dia výrobky tedy mohly mít příznivější vliv na hladinu krevního cukru, ale hlad nezahnaly a k hubnutí rozhodně nevedly.
Mnohé z dia potravin totiž měly výslednou energetickou hodnotu vyšší, než cukrovinky slazené sacharózou, jelikož obsahovaly větší podíl tuku.
Opravdu je fruktóza zákeřná?
Fruktóza je v poslední době dávána do souvislosti s výskytem některých civilizačních onemocnění, zejména s obezitou a kardiovaskulárními onemocněními.
Žádná senzace se neděje, s fruktózou je to stejné, jako s jinými potravinami – záleží na množství.
Při běžné konzumaci ovoce a zeleniny nehrozí žádné komplikace, nicméně pokud denně sníme kilogram ovoce nebo základ pitného režimu tvoří nápoje slazené glukózo- fruktózovým sirupem a/nebo si často pochutnáváme na cukrovinkách slazených opět glukózo- fruktózovým sirupem, je to již obrovská nálož.
Fruktóza je i v pečivu a instantních polévkách
Glukózo – fruktózové sirupy se vyrábí především z řepného cukru nebo kukuřičného škrobu. Glukózo-fruktózové sirupy jsou značně rozšířené, přičemž důvodem je jednak vyšší sladivost fruktózy oproti sacharóze a také nižší cena.
Glukózo – fruktózovým sirupem se sladí především nápoje, ale je obsažen i v pečivu, jogurtech, instantních polévkách, cereálních tyčinkách, oplatkách, a podobně.
Problematické jsou především slazené nápoje, jelikož jejich denní příjem je u některých jedinců závratný.
Inzulínová rezistence
Pokud zvýšenou dodávku cukru nekompenzujeme zvýšenou fyzickou zátěží, mohou se objevit nepříznivé důsledky nadměrné konzumace fruktózy – inzulinová rezistence, zvýšené riziko vzniku nadváhy a obezity a také vzestup hladin krevních tuků – triacylglycerolů. O nepříznivém vlivu fruktózy na hladinu krevních tuků se poměrně málo mluví, ale jde o poměrně rozšířený problém.
- V dobré víře, co nedělají pro své zdraví, mnozí lidé prohánějí odšťavňovače, smoothie mašinky nebo pijí fresh džusy po půllitrech. To je ovšem příliš, doporučená denní dávka ovoce je přibližně 300 g a na získání litru fresh džusu je potřeba 2 kilogramů ovoce!
Intolerance fruktózy
Zajímavostí je, že tak jako existuje laktózová intolerance (v důsledku chybění nebo nedostatečnosti enzymu laktázy), existuje i fruktózová intolerance. Jedná se o vrozenou neschopnost metabolizovat fruktózu. Onemocnění je způsobeno nedostatek enzymu aldolázy B, která štěpí fruktózu na monosacharidy. Projevem je nadýmání, plynatost, zvracení, bolesti břicha, hypoglykémie.
V léčbě je nutné vyloučit ze stravy potraviny obsahující fruktózu a sacharózu (řepný cukr). V praxi to znamená vyloučení všech sladkostí, slazených nápojů, ovoce a džusů. Nutností je pečlivé sledování informací na obalech výrobků, protože glukózo-fruktózový sirup je používán ve velmi širokém spektru výrobků.
Kauza fruktóza: proč to nepřehánět (nejen) s ovocem
V ovoci najdeme především vitamín A a C, vitamíny skupiny B nebo kyselinu listovou, z minerálů pak vápník, fosfor, železo, draslík a jiné.
Prospěšná je v něm i vláknina, která udržuje v kondici výměnu látkovou. To všechno jsou důvody, proč by mělo ovoce v každém dobrém jídelníčku dlouhodobě být.
Víš ale, že jeho nadmíra ti může způsobit spoustu zdravotních problémů, stejně jako jednoduché sacharidy z cukrovinek a dalších pochutin?
Mozek fruktózu nevnímá
Ovoce kromě všeho, co jsme uvedli, také nabízí nám konzumentům fruktózu, tedy jednoduchý ovocný cukr.
Jakkoli by se mohlo zdát, že jde o zdravou alternativu glukózy, přičemž se jím poměrně hojně ládují diabetici, opak je pravdou.
Jeho nadměrná konzumace způsobuje obezitu a s ní spojené komplikace a onemocnění, jako je vysoký tlak a vyšší riziko srdečních chorob.
Přemíra fruktózy škodí. Mlsat ovoce neomezeně se fakt nevyplatí.
Potíž s fruktózou je třeba v tom, že při její konzumaci mozek nereaguje tak, jako při konzumaci jiných složek potravy, například složených sacharidů. Fruktóza nevyvolává pocit sytosti, takže máš pocit, že musíš jíst pořád dál a dál. Strava bohatá na fruktózu nezasytí na dlouho a ty máš pořád hlad.
Fruktóza je démon. Skrývá se i tam, kde bys ho nečekala
Kromě ovoce se fruktóza nachází i v jiných potravinách, kam je dodávána uměle při výrobě, nejčastěji v podobě fruktózového sirupu.
Výrobci ji do potravin dodávají jako levnou variantu, která přidává sladkou chuť. Fruktóza se pak snadno – zejména při vyšším energetickém příjmu než výdeji – mění v těle v tuky.
To jen tak, abys věděla, že když sníš místo čokolády ovoce, nemusí to být úplně dobře.
Poučka „všeho s mírou“ platí i u ovoce. Nejede přes to vlak.
Kromě ovoce najdeš fruktózu především ve slazených nápojích (v džusech, ochucených minerálkách i v limonádách), v cukrovinkách, v pečivu, jogurtech, dokonce třeba i ve slaných pochoutkách.
Zdrojem tohoto typu cukru jsou také medy a rádoby zdravé sirupy, jedním příkladem za všechny může být sirup agávový.
Fruktóza víc sladí a je levnější – to je ten hlavní důvod, proč v potravinách pořád je a jen tak z nich asi nezmizí.
- Med je požehnání pro vlasy i obličej. Zkus naše tipy
Horší než glukóza? Podle některých vědců ano
Jedna skupina odborníků si stojí za tvrzením, že fruktóza je dokonce pro tělo horší než glukóza, klasický cukr. Glukóza se totiž rozkládá ve svalových tkáních a slouží pak jako zdroj energie. Fruktóza však putuje do jater, kde prochází mnoha přeměnami a škodí tělu, například pomáhá rozvíjet cévní choroby a zvyšuje hladinu viscerálního tuku.
I samotným játrům fruktóza v nadbytku škodí. Jejím vlivem totiž dochází k jejich zvětšení a ztučnění, načež může propuknout i zánět jater. Vyšší přísun fruktózy taky snižuje citlivost těla na inzulin a výsledkem může být porucha jeho sekrece a ve finále cukrovka jaksepatří.
Miluješ ovoce? Dej si ho! Mysli ale na správné množství.
Kolik ovoce denně můžu sníst?
Na tuhle otázku se nedá jednoznačně odpovědět, ale přesto to zkusíme. Obecně má člověk s vyváženým jídelníčkem stanovený počet gramů sacharidů, které by měl přijmout. Z toho 20 % mohou tvořit jednoduché sacharidy, tedy cukry, tedy fruktóza. Při tomto množství se dá i hubnout.
Taky platí, že dva kusy ovoce denně jsou optimální – pochopitelně se jeden trs hroznového vína nepočítá jako jeden kus.
🙂 Na druhou stranu je ovoce, které obsahuje cukrů méně (jahody, maliny, borůvky, citrusy), a ovoce, které je jím nabité od hlavy až k patě (třeba banány).
Další teorie říká, že se dají denně sníst bez výčitek například jedno jablko a jedna hruška, případně broskev nebo srovnatelné množství jiného ovoce. Stoprocentně spolehlivý bude ale snad jen výpočet na míru od výživového poradce.
Fruktóza nebo glukóza?
Je fruktóza vhodnější ke konzumaci než glukóza? To je otázka, se kterou se často setkáváme. Fruktóza (cukr ovocný) i glukóza (cukr hroznový) patří mezi monosacharidy.
Cukr řepný nebo třtinový (sacharóza) je disacharid tvořený právě z glukózy a fruktózy. Molekula disacharidů je příliš velká na to, aby mohla procházet buněčnou stěnou a organismem byla následně využita.
Nejdříve se musí v tenkém střevě rozštěpit na základní jednotky – monosacharidy a teprve potom může být vstřebána. Následný metabolismus glukózy a fruktózy se zásadně liší.
Glukóza představuje pro organismus hlavní zdroj energie. V momentě, kdy se glukóza dostane do krevního řečiště, hormon inzulín vysílá signál buňkám, aby glukózu vstřebaly a následně využily. Veškeré tkáně v organismu jsou schopny zpracovat glukózu jako zdroj energie.
Část glukózy, která není bezprostředně využita, se ukládá ve formě glykogenu jako zásobní zdroj energie. Glykogen je polysacharid složený z molekul glukózy, je k dispozici ve svalech a játrech jako zdroj rychlé energie. Mezi hladinou glukózy v krvi, její přeměnou na energii a glykogenezí (tvorbou zásobního glykogenu) se utváří neustálá rovnováha.
Jaterní glykogen udržuje stabilní hladinu krevního cukru zvláště při hladovění, svalový glykogen je okamžitě využitelný ke svalové práci jako bezprostřední zdroj energie.
Určitý podíl glukózy, který není využit jako zdroj energie nebo zásobního glykogenu, při její konzumaci v nadbytku, se mění na tuky, které se následně ukládají do zásob a tím přispívají k rozvoji nadváhy a obezity.
Metabolismus fruktózy probíhá v játrech, je nezávislý na inzulinu. Proto byla fruktóza doporučována jako cukr vhodný pro diabetiky. Fruktóza má nízký glykemický index. Pokud bychom se drželi jen tohoto kritéria, měla by být fruktóza vhodnou složkou potravy pro diabetiky.
Naši prapředci konzumovali fruktózu převážně v ovoci a k její vysoké konzumaci nedocházelo. Rovněž sacharóza v čisté formě nebyla našim prapředkům známá. Zvýšená spotřeba sacharózy a různých sirupů, kde je fruktóza rovněž přítomna (někdy i v převaze nad glukózou), vedla k výraznému zvýšení příjmu fruktózy a cukrů obecně.
Fruktóza při nadměrném příjmu není využita jen jako zdroj energie. Dochází ke zvýšené syntéze mastných kyselin a tuků, což může mít negativní vliv na zdraví. Vznikají aterogenní lipoproteinové částice. Vyšší koncentrace mastných kyselin v krvi může vést k rozvoji inzulinové rezistence a ke vzniku diabetu 2.
typu
. Může docházet ke ztukovatění jater. Místo, aby fruktóza byla pro diabetiky prospěšná, může naopak její nadměrný příjem rizika rozvoje některých onemocnění i zvyšovat. Vyšší konzumace fruktózy bývá spojována i s rozvojem hypertenze.Fruktóza na rozdíl od glukózy nenavozuje pocit sytosti, což může vést ke zvýšené konzumaci potravin či nápojů obsahujících fruktózu, problematické jsou například nápoje s vyšším obsahem fruktózy.
Rozřešení otázky, který z cukrů je vhodnější ke konzumaci, spočívá však v jejich umírněné konzumaci. Pokud jsou dodržována doporučení pro příjem přidaných cukrů do 50 g, nepředstavují glukóza ani fruktóza žádná zdravotní rizika, problém nastává až při jejich nadměrném příjmu.
O tom, kde se jednoltivé sacharidy vyskytují, se dočtete v těchto článcích:
http://www.stobklub.cz/clanek/kde-jednotlive-sacharidy-najdeme-/
http://www.stobklub.cz/clanek/prehled-sacharidu/
Sdílet:
Fruktóza | CHARLIEHO FITNESS slovník
Fruktóza
Fruktóza (též ovocný cukr) patří mezi monosacharidy a je to přírodní cukr, který se přirozeně vyskytuje v ovoci, ovocných šťávách, některé zelenině, medu a přírodních sirupech (např. v javorovém). Ve výrobcích je fruktóza obsažena v podstatě ve všech cukrech používaných jako sladidla.
Fruktózu tedy například obsahují všechny sacharózy, které se skládají z glukózy a fruktózy v poměru půl na půl (jsou to tedy disacharidy). Jedná se o klasický stolní cukr z řepy, hnědý cukr, nebo třeba třtinový cukr.
Dále je fruktóza samozřejmě v glukózo-fruktózovém sirupu, který se přidává prakticky do všech vysoce průmyslově zpracovaných potravin.
Chování glukózy
Na rozdíl od glukózy způsobuje fruktóza jen minimální vzestup hladiny cukru v krvi (glykémie). Důvodem je to, že zpracování fruktózy a glukózy probíhá v těle odlišně.
Když člověk sní sacharidy s převahou glukózy, z tenkého střeva se glukóza přes játra dostane do krve.
Chemická struktura glukózy stimuluje slinivku břišní (pankreas) k uvolnění inzulínu, který dopraví glukózu z krve do buněk, kde se využije jako zdroj energie.
Chování fruktózy a vliv na zdraví
Za normálního příjmu potravy je většina požité fruktózy přeměněna v tenkém střevě primárně na glukózu, která je poté dodávána do oběhové soustavy pro využití buňkami.
Fruktóza se v tenkém střevě převádí na glukózu v různém rozsahu v závislosti na kondici jedince, pohlaví, zdravotním stavu a množství požité fruktózy.
Přeměnu fruktózy na glukózu například negativně ovlivňuje obezita či metabolický syndrom.
Fruktóza, která v tenkém střevě zbyde, je transportována přes jeho stěnu do vrátnicové žíly a z ní do jater, kde je zadržována a zpracovávána. Nejvíce fruktózy zbyde po jídlech obsahující velké množství sacharózy, glukózo – fruktózového sirupu, nebo samotné fruktózy.
Toto nadměrné množství fruktózy způsobí neschopnost tenkého střeva takto velké množství fruktózy zpracovat a za těchto podmínek je pak významné množství fruktózy dopraveno právě do jater.
Malé množství fruktózy se dostane také do krevního oběhu, nebo je dodáváno do periferních tkání.
Zatímco glukózu může používat každá buňka v těle, játra jsou jediným orgánem, který může metabolizovat fruktózu ve významném množství. V játrech se fruktóza musí nejdříve přeměnit na glukózu, která se následně ukládá především do jaterního glykogenu (a méně do svalového glykogenu).
Jenže kapacita jaterního glykogenu je výrazně menší, než toho svalového. Když se tedy naplní jaterní glykogen (u lidí bez pohybu se sedavým způsobem života je to hned), hrozí větší riziko, že se další přebytečná fruktóza uloží ve formě tuku.
Část tohoto přebytečného tuku se může uložit přímo v játrech, kde může časem způsobit nealkoholické ztukovatění jater, nebo také v oblasti břicha, kde se tak vytváří asi nejnebezpečnější tuk v těle – viscerální tuk. Čili dá se říci, že fruktóza je o něco více tukotvorná než glukóza.
Dále se zdá, že se fruktóza v zažívacím traktu absorbuje hůře, než jiné cukry. Výsledkem může být to, že do jater jde fruktózy příliš. Přebytečná fruktóza játra zatěžuje, což může vést k různým metabolickým problémům.
Fruktóza neovlivňuje hladinu inzulínu tolik jako glukóza (fruktóza je v podstatě na inzulínu nezávislá – glykemický index fruktózy je 19) a ani nespouští uvolňování hormonů jako je leptin (takže dochází i k většímu uvolnění hormonu ghrelin). Leptin a ghrelin jsou hormony „sytosti“ a „hladu“.
V důsledku všech těchto vlastností fruktózy vědci naznačují, že fruktóza je pro člověka škodlivá, protože je pravděpodobné, že určitá část se uloží do tukových zásob (včetně jater a viscerálního neboli břišního tuku).
A také, že toho člověk sní více (díky slabší stimulaci leptinu, větší stimulaci ghrelinu a jinému chování hypotalamu), než kdyby jedl potravu se sacharidy obsahující převážně glukózu. To vše může vést k metabolickému syndromu či obezitě, nebo k obojímu současně.
Rizika fruktózy
Ačkoli existují důkazy, že nadměrná konzumace fruktózy je pro zdraví škodlivá, je celkem obtížné oddělit účinky fruktózy ve stravě od účinků jiných rychlých cukrů.
Potraviny, které obsahují vysoké množství přidané fruktózy, obvykle také obsahují vysoké množství jiných cukrů, jako je třeba právě glukóza, která samozřejmě obsahuje také kalorie (stejné množství jako fruktóza).
Například tyto metaanalýzy sice potvrzují zdravotní závadnost fruktózy, zároveň ale neprokázaly, že fruktóza se chová odlišně od jiných forem sacharidů a její závadnost tak souvisí spíše s nadbytečnými kaloriemi při nadměrné konzumaci průmyslově zpracovaných sladkostí a hlavně slazených nápojů.
Fruktóza a ovoce
Ovoce sice obsahuje také fruktózu (cca půl na půl s glukózou), ale ovoce je skutečné organické jídlo se spoustou živin, polyfenolů a antioxidantů a díky vláknině a samotnému složení ovoce i s nižším glykemickým indexem (většinou).
Vláknina přísun fruktózy do jater zpomaluje, čímž mají delší čas na její zpracování a tím se zmírní i její možné negativní následky. Proto jsou nevhodné i ovocné džusy. A je jedno, zdali jsou 100% či ne.
Džusy jsou totiž zbavené vlákniny.
Aby se tedy dosáhlo škodlivého množství fruktózy, muselo by se sníst ovoce velké množství. Ovoce je ale obecně menším zdrojem fruktózy ve stravě ve srovnání s přidanými cukry v průmyslově zpracovaných potravinách. Škodlivé účinky fruktózy se tak vztahují spíše na západní styl stravování, zahrnující přebytečné kalorie a přidané cukry.
Nevztahuje se na přírodní cukry obsažené v ovoci a zelenině. Přírodní fruktóza z čerstvého ovoce a zeleniny je pro zdraví člověka prospěšná.
Na rozdíl od zpracované formy fruktózy, jako je glukózo-fruktózový sirup (v Americe High Fructose Corn Syrup – HFCS), který může mít negativní účinky na zdraví člověka (obezita a s tím související civilizační choroby).
- Takže jako vždy, viníkem zdravotních problémů není samotná látka (v tomto případě fruktóza), ale její množství.
- Zdroje
- CHCI DLOUHODOBÝ TRÉNINKOVÝ PROGRAM PRO NEJLEPŠÍ VÝSLEDKY
MŮJ TRENÉRSKÝ PŘÍSTUP A MÉ TRÉNINKOVÉ PRINCIPY
Zdravý cukr neexistuje. Lidé si některými "sladkými" alternativami dokonce škodí
Klasický cukr platí v posledních letech za největšího výživového strašáka. Z kuchyní těch, kdo se zajímají o své zdraví, proto začal ve velkém mizet. Nahradil ho cukr hnědý, třtinový nebo kokosový, případně nejrůznější sirupy. A s tím ubylo i výčitek svědomí – alternativní slazení je přeci zdravé! Jenže to je omyl.
Přečíst článek ›
Ať už si koláč osladíte čímkoli, pořád do svého těla dostanete velké množství kalorií. Případný obsah minerálních látek, kterými si nás náhražky cukru získaly, jsou přitom bohužel zanedbatelné. Často si tak kupujeme jen lepší pocit. Nevhodným slazením navíc škodíme i planetě. Proslídili jsme spíže a zjistili, čím sladit a kdy.
PŘÍRODNÍ SLADIDLA
1. Glukóza (hroznový cukr)Glukóza je nejčastější monosacharid. Je to okamžité palivo pro naše tělo i mozek. Můžeme jí také říkat krevní cukr. Aby glukóza přešla z krve do buněk a mohla se tam spotřebovat jako zdroj energie, je k tomu potřeba hormon inzulin.
Pokud máme glukózy nadbytek, je ukládána v podobě glykogenu v játrech a svalech, odkud si ji tělo umí v případě potřeby zase uvolnit. Nemá-li tělo přísun glukózy ve stravě, umí si ji i vyrobit. Glykemický index je od glukózy odvozen a je tedy roven 100.
Pro běžnou výživu se tohle sladidlo nedá doporučit, můžete ho ale využít, když rychle potřebujete doplnit energii – třeba při běžeckém závodě.
2. Fruktóza (ovocný cukr)Další monosacharid, který je obsažen hlavně v ovoci, je fruktóza. Je o třetinu sladší než glukóza a má nižší glykemický index. Dříve se proto doporučoval diabetikům. Problém je, že ovocný cukr zvyšuje hladinu hormonu gherlinu, který podporuje chuť k jídlu. A také se odbourává téměř výhradně v játrech.
Proto je vyšší příjem fruktózy spojován s rizikem ztučnění jater a ukládání tuku v břišní oblasti. Pokud jste teď s hrůzou vyhodili rozjedené jablko do koše, musíme vás uklidnit. V ovoci je totiž i spousta vlákniny, která vstřebávání fruktózy zpomaluje. Není proto žádný důvod si ovoce v rozumné míře odpírat, zvlášť když obsahuje i spoustu vitaminů.
Přečíst článek ›
3. Sacharóza (bílý cukr)Sacharóza je klasický cukr, který máme v cukřence. Jde o disacharid, v němž je ve stejném množství zastoupena glukóza a fruktóza. Jeho glykemický index je 60 a obsahuje 17 kJ na 1 g.
Bílému cukru se často říká bílý jed – jeho nadměrná konzumace totiž vede k nadváze a obezitě, zvyšuje i riziko vzniku zubního kazu a rozvoje cukrovky. Negativně ale dopadá i na tlak, hladinu cholesterolu v krvi či na stav srdce a cév.
Navíc tělu kromě energie nedodává žádné prospěšné látky.
4. PalatinózaStejně jako bílý cukr obsahuje i toto sladidlo fruktózu a glukózu. Rozdíl je v tom, že tyto monosacharidy mají upravenou vazbu, kterou jsou spojené.
Díky tomu se palatinóza vstřebává pomaleji (asi třetinovou rychlostí) než sacharóza. Výhodou je tedy nižší glykemický index a také to, že se nerozkládá v ústech. Je u ní tedy i nižší riziko vzniku zubního kazu.
V konečném důsledku se ale také kompletně stráví, a tak je její energetická hodnota stejná jako u klasického cukru.
5. Třtinový/hnědý cukrVyměnili jste bílý cukr za ten tmavší a máte pocit, že sladíte zdravěji? Tak to vás zklameme. Třtinový cukr je vyrobený z cukrové třtiny a hnědou barvu má přirozeně. Hnědý cukr se vyrábí z cukrové řepy nebo z cukrové třtiny.
Je hnědý jen proto, že ho výrobce dobarvil karamelem nebo při jeho výrobě vynechal poslední krok rafinace. Jde-li o druhý případ, tedy o nerafinovaný cukr, zůstává v něm nepatrné množství melasy. Takový cukr pak obsahuje minerály a další mikroživiny.
Háček je v tom, že je jich tak malé množství, že byste museli denně sníst několik stovek gramů takového cukru, aby z toho tělo něco mělo. Oba dva cukry mají stejné množství kalorií jako bílý cukr a jejich jedinou výhodou je specifická chuť. Zuby i postavu kazí úplně stejně jako ten klasický bílý.
V případě třtinového cukru také platí, že k nám putuje přes půl světa a zatěžuje tím životní prostředí.
Přečíst článek ›
6. Agávový sirupAgávový sirup se získává ze sukulentů z Jižní Ameriky.
Je složen až z 90 procent fruktózy, takže i když má nízký glykemický index, odborníci před jeho vysokou konzumací začínají varovat.
Nadměrný přísun fruktózy totiž může vést nejen ke ztučnění jater, jak už jsme vysvětlili výše, ale i ke vzniku cukrovky anebo nemocem srdce. Také agávový sirup to k nám má pěkně daleko.
7. Javorový sirupTento sirup se vyrábí z mízy několika druhů javoru, která se zahříváním zahušťuje. Obsahuje okolo 60 procent sacharózy, což z něj vlastně dělá tekutý cukr, dále různé minerály (zejména mangan, železo a vápník) a oligosacharidy.
V syrové javorové šťávě najdeme i fytohormony nebo polyfenoly. Při výrobě javorového sirupu se ale velké množství biologicky aktivních látek zahříváním mízy zničí, takže prospěšnost výsledného produktu není velká.
Javorový sirup má také nižší energetickou hodnotu než bílý cukr a poloviční sladivost.
8. MedMed se skládá hlavně z glukózy a fruktózy a menšího množství sacharózy, na obezitu i kazivost zubů má tedy stále stejný vliv jako jiné cukry. Obsahuje mnoho organických kyselin, enzymů, minerálů a dalších prospěšných látek. Organické látky se ale zničí při teplotě vyšší než 42 °C, proto si čaj slaďte až zchladlý. Výhodou medu je jeho lokálnost.
Přečíst článek ›
9. Datlový sirup a sušené ovoceVyrábí se zahuštěním přefiltrované směsi z rozvařených datlí. Obsahuje asi 60 procent směsi glukózy a fruktózy, minerální látky a rozpustnou vlákninu.
Datlemi lze sladit i tak, že je krátce namočíte a rozmixujete. Vzniklá pasta se hodí ke slazení kaší, raw dezertů nebo pečiva a jde o jedno z nejzdravějších sladidel. Kromě datlí můžete použít i sušené meruňky nebo rozinky.
Nezapomeňte ale, že ani tady nesmíme slazení přehánět.
10. Glukózový sirupVyrábí se zejména z kukuřice, ale dá se získat i z rýže nebo brambor. Obsahuje především glukózu. V rýžovém sirupu najdete i některé složené sacharidy, a proto dochází k uvolňování glukózy pomaleji a glykemický index je nižší. Kalorická hodnota je ovšem stále stejná jako u bílého cukru.
11. MelasaMelasa je odpadní materiál, který vzniká při výrobě třtinového cukru.
Obsahuje jen asi 20 procent cukrů (v různých poměrech sacharóza, fruktóza a glukóza) a najdeme v ní velké množství minerálních látek – je jedním z nejbohatších rostlinných zdrojů železa, obsahuje i vápník, fosfor, draslík, hořčík a zinek.
Bohužel chutná poněkud specificky a ne každý si ji oblíbí. Je také nutné hlídat si zdroj melasy, protože jako odpadní produkt výroby může obsahovat pesticidy, těžké kovy nebo různé mikroorganismy. Nevýhodou melasy je, že k nám také putuje zdaleka.
Přečíst článek ›
12. Palmový a kokosový cukrOba se získávají z nektaru kokosové palmy.
Z neznámého důvodu se poslední dobou propagují jako zdravé cukry, jenže obsahují sacharózu (asi 80 procent) a mají zhruba stejné množství kalorií jako klasický bílý cukr.
Najdeme v nich i nějaké ty minerály a další mikroživiny, ale opět se jedná o stopové množství. Jeho doprava na náš stůl zatěžuje planetu.
13. SladěnkaZískává se extrakcí z ječmene a jiných obilovin, a nedoporučuje se proto lidem s intolerancí lepku. Má konzistenci medu a méně sladkou chuť, která ovšem ne každému vyhovuje.
Kromě glukózy a fruktózy (přes 60 procent) obsahuje i minerální látky (železo, vápník, hořčík, draslík, fosfor, měď a zinek).
Energeticky se bílému cukru přibližuje, ale je to nejméně zpracovávané přírodní sladidlo.
14. Čekankový sirupSirup, který se získává z kořene čekanky, je zajímavý obsahem rozpustné vlákniny – inulinu. Té je v ní zhruba 68 procent, sacharózy potom 14 procent. To je také důvod, proč by se sirup neměl konzumovat ve velkém množství.
Jde totiž vlastně o vlákninový doplněk stravy a může způsobit zažívací obtíže. Maximální denní dávka by neměla překročit 10–20 gramů. Výhodou čekankového sirupu je jeho nízký glykemický index, má také méně kalorií.
Nehodí se ale pro malé děti, které by z inulinu mohlo bolet bříško.
Slaďte méně* Odborníci se shodují na tom, že nejlepší řešení je příjem cukru snížit. Jak na to?* Pijte převážně čistou vodu.* Postupně přestaňte sladit čaj a kávu.* V receptech snižujte množství cukru.* Nekupujte polotovary a cukrovinky, raději si dejte ovoce nebo si dezert připravte sami.
* Sladkosti berte jako občasné zpestření zdravého jídelníčku, a pokud už si je dopřejete, tak s chutí a bez výčitek.
UMĚLÁ SLADIDLA
Umělá sladidla našemu tělu dodají méně kalorií, nebo dokonce vůbec žádné, což zní báječně. Bohužel to ale není tak jednoduché. Umělá sladidla nám ve větším množství mohou uškodit.
Některé studie ukazují, že sladká chuť v ústech bez následného přísunu energie může vést k nepříznivým biochemickým pochodům v našem organismu. Tělo totiž očekává cukr, a tak přesune glukózu (svůj zdroj energie) z krve do buněk.
Citlivý jedinec se tak může dostat až do hypoglykemie.
Projevy příliš nízkého obsahu glukózy v krvi jsou pocení, slabost, chvění, nevolnost nebo naopak hlad, bolesti hlavy, neschopnost se soustředit.
Aby tělo takovou situaci vyřešilo, uvolní stresové hormony (adrenalin a kortizol) a mobilizuje cukr ze zásob v játrech a svalech.
Pokud vypijete jednu plechovku limonády light, svět se nezboří, ale je dobré vědět, co se může dít, pokud to člověk s těmito sladidly bude přehánět.
Přečíst článek ›
1. StévieSladidlo získávané z rostlinky stévie mezi ty umělé tak úplně nepatří. Je zde zařazené, protože neobsahuje žádné kalorie.
Možná si řeknete, sladká rostlinka bez kalorií, to je zázrak! Ale jestli jste ji ochutnali, tak víte, že má bohužel i hořkou pachuť. Průmyslově zpracované potraviny proto nebývají slazeny jen stévií, ale i cukrem.
Navíc i stévie vlastně šidí mozek, nemělo by se to s ní tedy přehánět.
2. Cukerné alkoholy – erythritol, xylitol, maltitol, sorbitolJedná se o skupinu náhradních sladidel, které se v malém množství přirozeně vyskytují v některém ovoci, v pivě či sýru. Tráví se jiným mechanismem než cukr a ve větším množství můžou způsobovat gastrointestinální potíže.
Xylitol – Není zcela bez kalorií, obsahuje cca 2,4 kcal (oproti 4 kcal z klasických cukrů). Získává se třeba z kukuřice nebo březové šťávy. Jeho sladivost je podobná jako u bílého cukru. Jedna lžička xylitolu tedy zhruba odpovídá jedné lžičce cukru.
Ve větším množství ale může způsobovat průjmy a v poslední době se diskutuje o tom, zda nemůže poškozovat střevní mikroflóru. Erythritol – Má zhruba tříčtvrteční sladivost a jen 6 procent kalorií oproti běžnému cukru. Prochází tělem téměř beze změn, a i proto je všeobecně lépe tolerován než většina ostatních sladidel.
Maltitol – Je z poloviny tvořen glukózou, a proto má vyšší glykemický index než ostatní cukerné alkoholy. I on má zhruba 2,4 kcal a sladí přibližně z 90 procent jako cukr.
3. SukralózaJedná se o chemicky upravenou sacharózu, docílí se tím 600krát větší sladivosti a také toho, že ji naše tělo neumí zpracovat. Důsledek je ten, že je zcela bez kalorií, navíc má výborné senzorické vlastnosti. Bohužel i sukralóza je některými studiemi spojována s poškozováním střevní mikroflóry.
4. AspartamPokud byste chtěli vyhledat studie, které řeší zdravotní nezávadnost aspartamu, vyskočilo by na vás více než 1400 článků.
Toto umělé sladidlo je spojováno i s vyšším výskytem rakoviny, nicméně nic takového mu prokázáno nebylo. Jediné skutečné negativum je mírný vliv na vznik migrény. Bezpečná dávka aspartamu je stanovena na 40 mg na kilogram hmotnosti.
To pro člověka o váze 60 kg odpovídá zhruba 18 kusům 330 ml plechovek light nápoje slazeného aspartamem.
Přečíst článek ›
5. Acesulfam KAcesulfam je tepelně velice stabilní a je 200krát sladší než cukr. Bohužel má hořký ocas, a proto se využívá v kombinaci s ostatními sladidly. I on je podezřelý z karcinogenity, ale ani u něj se to studiemi nepodařilo potvrdit. Jeho bezpečná dávka je 15 mg na kg živé váhy.
6. Sacharin a cyklamát sodnýSacharin byl jako první umělé sladidlo objeven už na konci 19. století. Kvůli jeho kovové pachuti je používán v kombinacích, a to nejčastěji právě s cyklamátem. Obě dvě sladidla jsou podezřívána z toho, že mohou zvyšovat riziko rakoviny, nicméně v malých množstvích jsou považována za bezpečná.
SARAH ŠUVARINA BECHAROVÁ