Fotogalerie: Když spálit, tak na uhel

Vloženo 01.02.2021

I když bylo první pololetí současně probíhajícího školního roku opět poznamenáno omezením prezenční výuky a většina žáků základních škol je vzdělávána distančně, přesto po pololetní poradě byly žákům školy předány výpisy vysvědčení.

Prvního oficiálního hodnocení se dočkali i naši prvňáčci, ti stejně jako současní druháci dostali výpisy na třídách od svých třídních.

Pro prvňáčky to byla opravdu událost a všechny tři třídy našich nejmladších školáků ukazují výpisy na společných fotografiích.

Pro žáky 3. – 9. ročníků jsme připravili časový harmonogram tak, aby byla u jednoho ze 3 různých vchodů do školní budovy pouze jedna třída.

Ročníky se střídaly v areálu školy po 30 minutách a během dopoledne od svých třídních převzali žáci pololetní výpisy.

Pro deváťáky byla setkání s třídními ještě příležitostí získat informace k podání přihlášek na střední školy. Pro ně platí povinnost odevzdat přihlášku na SŠ do 1. března.

Fotogalerie: Když spálit, tak na uhelFotogalerie: Když spálit, tak na uhelFotogalerie: Když spálit, tak na uhelFotogalerie: Když spálit, tak na uhelFotogalerie: Když spálit, tak na uhelFotogalerie: Když spálit, tak na uhel

Vloženo 04.12.2020

Každoročně se především páťáci těší na svátek svatého Mikuláše, protože tento ročník pravidelně v termínu svátku se stará o školní mikulášskou nadílku. Dlouho jsem letos nevěděli, jestli vůbec v prosinci žáci 1. stupně ve škole budou.

Když už se první stupeň začal učit ve škole, samozřejmě se děvčata i kluci ze 2 pátých ptali, jestli budou mít šanci obejít ostatní třídy 1. stupně jako čerti, andělé a Mikuláš. Nemohli jsme jim tradici odepřít a v pátek 4. 12. se vydaly 2 skupiny nebešťanů a pekelníků po třídách 1. stupně.

Podmínkou bylo, že všichni budou mít samozřejmě roušky, nesměli chodit strašit mezi lavicemi, vše se odehrávalo v patřičné vzdálenosti od prvních lavic. Pro žáky mladších tříd zase platil zákaz zpěvu.

Pokud ovšem Mikulášové požadovali o žáčků, kteří tu a tam něco nepatřičného provedou, nesplní úkoly, zazlobí nebo zapomenou, tak je požádal, aby něco z toho, co se za těch pár týdnů naučili, tak třídami zněly různé veršíky a říkanky. Naprosto originální byla třída 3.A, která si společně před páťáky zopakovala vyjmenovaná slova po b.

  • Protože k Mikuláši, andělům i čertům patří nějaká ta odměna, nakonec ve všech třídách byly rozdány malé igelitky se sladkými drobnými odměnami pro všechny školáky.
  • Více fotografií naleznete ve fotogalerii.
  • Fotogalerie: Když spálit, tak na uhelFotogalerie: Když spálit, tak na uhelFotogalerie: Když spálit, tak na uhelFotogalerie: Když spálit, tak na uhel

Vloženo 30.11.2020

Žáci současné 2.A se v květnu minulého školního roku zúčastnili výtvarné soutěže, kterou vyhlásila Česká lékařská komora s hlavním partnerem projektu nakladatelstvím GRADA PUBLISHING pro děti a mládež na téma „Naděje v medicíně“.

Zaslané obrázky byly vydraženy v aukci a výtěžek věnován oddělení dětské onkologie v Motole ke zlepšení podmínek malých pacientů. Pro účastníky z naší školy byl velmi příjemným překvapením balíček, který byl do školy doručen. Každý balíček zaslaný z nakladatelství GRADA obsahoval pro každého účastníka soutěže hezký dárek.

Poděkování za účast si zaslouží samozřejmě všichni účastníci a také jejich třídní učitelka p. Mgr. H. Skalová.

Na snímku účastníci výtvarné soutěže s dárkem od vydavatelství Grada.

Vloženo 09.10.2020

V rámci projektu Podpora odborného vzdělávání v Plzeňském kraji navštívili zájemci z 9. tříd Střední školu v Oselcích, kde pod dohledem vedoucích odborného výcviku měli možnost vidět a vyzkoušet si své dovednosti truhlářské, kovářské a automechanické.

Nahlédli zde také do galerie výrobků v rámci závěrečných prací a dozvěděli se podrobnosti o studiu v této vzdělávací instituci.

Škola se může pochlubit mnoha moderními stroji, které se v rámci různých grantů neustále obnovují, v kovářské dílně však na nás čekala poctivá výheň a masivní kladivo.

Žáci si odnesli domů krásné vlastnoručně zhotovené výrobky v podobě adventního svícnu z třešňového dřeva a vykovaného přívěsku na klíče. Jako škola budeme i v dalších letech spolupracovat se SŠ Oselce v rámci polytechnického kroužku.

  1. Pavel Pelcr
  2. Více fotografií naleznete ve fotogalerii

Vloženo 09.10.2020

V době, kdy bylo ještě možné uskutečnit exkurze mimo školu, tak se čtvrtý ročník vypravil do plzeňské ZOO. Co nejvíc zaujalo, co se líbilo, to nám sdělili sami účastníci:

Jeli jsme se školou na výlet do Plzně. Šli jsme na výukový program Primáti. Nejdříve jsme šli k šimpanzům, moc se mi líbili. Viděli jsme mnoho jiných zvířat.David

Byli jsme na výletě v ZOO Plzeň a šli do pavilónu motýlů. Moc se mi tam líbilo. Viděli jsme i tučňáky, dokonce i obří želvy, lemury a byli tam i medvědi. Jeden spal a druhů chodil po trávě. A viděli jsme malé šimpanzátko Cailu. Na začátku jsme viděli bílé klokany a měli jsme skvělou paní průvodkyni. Stela

V září 2020 jsme jeli autobusem do ZOO Plzeň. Když jsme tam přijeli, tak jsme měli velikou radost. V 9:30h jsme si dali přestávku a potom nás prováděla průvodkyně a povídali jsme si o šimpanzích. Měli dokonce i malé šimpanzátko, které se narodilo 1. 1. 2020. Viděli jsme mnoho druhů zvířat. Natálie

Moc se mi v ZOO líbila malá Caila. Caila je malé šimpanzátko, nemohli jsme se od něj hnout.Alžběta

V pavilónu opic se mi moc líbilo, dokonce jsem viděla malé mládě šimpanzů, opičku Cailu. A taky jsem viděla lemury. Andrea

V ZOO Plzeň je spousta krásných zvířat. Jeli jsme do ZOO 9.září 2020. Jeli jsme tam se třídou. V autobuse jsem se hrozně pobavila, protože tam byla spousta kamarádek.Nela

Jeli jsme do ZOO Plzeň. Měli jsme prohlídku šimpanzů. Byli moc super. A průvodkyně taky. Nikola

Byli jsme se školou v ZOO Plzeň na primátech. Viděli jsme lva a klokany, ale nejlepší bylo šimpanzátko Caila.Michal

Mgr. Jana Skalová

Vloženo 25.09.2020

Ještě před zahájením školního roku jsme ve škole přivítali 2 lektorky, které se všemi členy a členkami pedagogického sboru na semináři probraly informace a zkušenosti z oblasti, jak pracovat s nadanými žáky.

V minulých letech byl kladen velký důraz na začleňování dětí s různými poruchami a úplně stranou zájmu zůstali jedinci, kteří svými znalostmi a přehledem jednoznačně převyšovali ostatní spolužáky. Naštěstí se z řad pedagogické veřejnosti začaly čím dál víc ozývat hlasy, že je velkou chybou nechat nadané jedince bez povšimnutí a patřičné péče.

Specializovaná pracoviště vytvořila týmy lektorů a lektorek, které pořádají různé akce, kde se účastníci mohou seznámit s tím, jak nadané žáky podpořit. V rámci čerpání dotací z programu nazvaného Šablony II jsme mohli do školy pozvat p. Mgr.

Irenu Hoškovou, která celý život pracuje s lidmi a snaží se rozvíjet jejich potenciál a z plzeňské pobočky Národního pedagogického institutu p. RNDr. Mgr. Zdeňku Chocholouškovou, Ph.D. Obě lektorky předaly všem přítomným celou řadu podnětů a nápadů, jak maximálně nadané žáky podpořit.

Vloženo 25.09.2020

Po celou dobu existence školy na severní štítové zdi jsme si zvykli na kovovou konstrukci, která měla působit jako výrazný estetický prvek ukončující jeden z pavilonů.

Po zateplení školy však z terasy i ze železné konstrukce do fasády zatékala dešťová voda a nová omítka odpadávala na několika místech.

Po dohodě se zřizovatelem byla celá terasa včetně konstrukce odstraněna, fasáda bude brzy opravena a na metrové zbytky traverz bude umístěn cca metrový skleněný přístřešek.

Vloženo 25.09.2020

V minulých letech jsme hned na začátku školního roku pravidelně pořádali adaptační kurzy pro žáky 1. a 6. ročníků. Šesťáci měli několik let adaptační kurz v nedalekých Žinkovech. Letos jsme oslovili rodiče šesťáků, zda v situaci ovlivněné Covidem 19 umožní svým dcerám nebo synům účast na třídenním kurzu v Žinkovech.

Zhruba třetina dotázaných se vyslovila záporně. Pořádat kurz se dvoutřetinovou účastí nemá smysl, proto jsme zvolili variantu kurzu v době výuky nedaleko od školy a částečně i na třídách.

Během dvoudenního kurzu si žáci vyzkoušeli svou obratnost na lanech upevněných mezi stromy, prokázali manuální zručnost při potisku triček a tvorbě.

Fotografie naleznete ve fotogalerii

Foto Mgr. H. Bohatá a Mgr. R. Sinkulová

Prvňáčci absolvovali svůj adaptační kurz také v areálu školy a na třídách v době výuky. Také si vyzkoušeli svou obratnost a odvahu na lanech a zahráli si řadu kolektivních her.

Cílem obou kurzů je, aby se děti lépe seznámily, stejně tak nové třídní učitelky poznají své žáky jinak než při hodinách ve třídě a rovněž žáci se seznámí se svými třídními v jiném prostředí a při jiných činnostech než při výuce.

Přirozenou formou se v každém kolektivu objeví jedinci, kteří jsou aktivní, činorodí, velmi ochotní ostatním pomáhat, dokáží zformovat skupiny ap. Zrovna tak se projeví ti, kteří jsou více pasívní a méně průbojní.

Fotografie naleznete ve fotogalerii

Vloženo 18.09.2020

Vážení sportovní příznivci,

i v této nelehké době vám přinášíme fantastickou zprávu ze sportovního prostředí. Tereza Bláhová a Kryštof Kotiš si svými výkony vybojovali právo účasti na republikovém finále Odznaku všestrannosti olympijských vítězů, které se konalo ve dnech 2. – 4. 9. 2020 v nádherném sportovním areálu VUT v Brně.

Po oba dny byly vidět v tomto obtížném sportovním odvětví (10 disciplín) neuvěřitelné sportovní výkony (např. 161 kliků za 2 minuty), naši závodníci se však rozhodně neztratili a udělali nám obrovskou radost. Terezka v kategorii dívek r. 2005 a Kryštof v kategorii chlapců r. 2008 obsadili shodně 7.

místo (Terezka obsadila dílčí 2. místo za 77 shybů ve 2 minutách, Kryštof pak obsadil dílčí 2. místo ve skoku do dálky za 4,63 m) a tím se nesmazatelně zapsali do historie této soutěže. Bližší info o výsledcích můžete nalézt na http://rf.ovov.cz/, podrobnosti o soutěži OVOV pak na https://www.sazkaolympijskyviceboj.cz.

Terezko a Kryštofe, děkujeme vám za parádní reprezentaci školy! Speciálně Terezce pak děkujeme za všechny 4 roky, kdy se stala průkopníkem této soutěže v naší škole a opakovaně nás reprezentovala na republikových finále.

Přejeme Ti mnoho studijních úspěchů na střední škole a nezapomeň se na nás přijít podívat!! Zvláštní poděkování pak patří také rodičům našich sportovců, kteří je doprovázeli na finále a především dohlíželi na jejich pravidelnou přípravu.

Text Pavel Pelcr Foto Roman Bláha

Vloženo 01.09.2020

Po více než pěti měsících se celá školní budova rozezvučela hlasy školáků. Do lavic se vrátilo cca 465 žáků a spolu s nimi přišlo poprvé celkem 53 prvňáčků. Nově nastupující žáky přivítal na třídách, kam budou celý školní rok 2020-2021 chodit, ředitel školy spolu s panem starostou a zástupkyní ředitele pro 1. stupeň.

Chtěl bych touto cestou poděkovat všem zákonným zástupcům, mamkám a taťkům, kteří respektovali informace ze školního webu a doprovodili své malé školáky s nasazenými rouškami.

Budete mít zájem:  Jsou předtréninkové suplementy a různé doplňky před tréninkem dobré nebo špatné?

Pravidelně se minulých letech slavnostního zahájení účastnili prarodiče, sourozenci a další příbuzní, letos jsme kvůli situaci související s COVID-19 museli přijmout opatření, abychom v rámci možností splnili doporučení MŠMT a současně nepřipravili rodiče o účast v prvním dni školní docházky jejich děvčat a a chlapců. Děkujeme za pochopení.

  • Všem školákům přeji úspěšný školní rok, rodičům radost z úspěchů svých dětí a kolegyním a kolegům hodně optimismu, pohodu a pevné zdraví.
  • Více fotografií naleznete ve fotogalerii

Stránka:
(1) 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Georges Elliot:

Usmívej se, a získáš přátele, buď zamračený a získáš vrásky.

Diskuse: Lékař: Odstranění všech znamének už v dětství by před melanomem ochránilo – iDNES.cz

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

Fotogalerie: Když spálit, tak na uhel Letos mi bude 48 let,mám na zádech od dětství mateřské znaménko, a to na stejném místě, na jakém ho měla moje babička, která se dožila 90 let. Když mi ho máma chtěla v dětství nechat odstranit, dětská doktorka jí akorát řekla, že je lepší se do toho nehrabat. P.S. Nerada se opaluji a plavky si kupuji zásadně takové, které znaménko zakrývají 🙂
Fotogalerie: Když spálit, tak na uhel Moje osobní zkušenost s pobytem dětí na sluníčku: nášeho kluka jsme od malička, ještě když mu nebyl rok, dávali pravidelně na chvilku na sluníčko tak, aby se ale nikdy nespálil! Teď už je větší, před sluníčkem ho nikdy nestrašíme, protože chceme aby byl zdravý a víme že sluníčko nutně potřebuje, ale když by mu mělo hrozit spálení, dáme mu něco na sebe nebo ho dáme do stínu nebo ho namažeme, ale jak si postupně na sluníčko zvyká, tak už na něm teď v červenci v pohodě vydrží 2 hodiny. Takže já z vlastní zkušenosti doporučují misto strašení, postupně děti na sluníčko nechat zvykat.
Fotogalerie: Když spálit, tak na uhel nic proti slunicku dopoledne nebo pozdeji odpoledne, ale vyhybat se sluneni pres poledne a brzo po poledni
Fotogalerie: Když spálit, tak na uhel Myslím si, že částečně máte pravdu, při dlouhém pobytu v poledne na slunci, hrozí zvláště neopálené kůži spálení. Protože neopálené kůže nemá dostatečně vytvořenu vlastní přirozenou ochranu před spálením. Ale když jdete v poledne na sluníčko jen na chvíli tak, abyste se nespálil, dle typu kůže a stupně opálení 10 – 60 minut, načerpá tělo nejvíce vitamínu D. A tenhle vitamín je jeden z nejdůležitějším pro naše zdraví. Já si myslím, že rozumné je vystavovat se slunci postupně a pravidelně, ale bez spálení.
Fotogalerie: Když spálit, tak na uhel vubec nezalezi na neopalene nebo opalene kuzi. To je prave ten neopodstatneny myth, ze „opalena kuze ma ochranu“. Nema!
Fotogalerie: Když spálit, tak na uhel Ja ziskavam ochranu neopalene kuze pres zimu B-karotenem, takze na jare jsem docela hezky zluty a mohu se jit hned opalovat, aniz bych se spalil. Z malou dcerou jsme to resil stejne. Na konci leta vypadala jak cikane. 🙂
Fotogalerie: Když spálit, tak na uhel „Vitamin D se vytváří kontaktem slunečního záření s pokožkou. Na pokrytí potřebné dávky stačí vystavit slunci obličej a paže třikrát týdně po dobu zhruba patnácti minut.“
Fotogalerie: Když spálit, tak na uhel Pokud chcete opalenim ziskat vitamin D3, ktery vznika v tele dopadem zareni UVB, tak je treba byt na slunicku v okamziku, kdy je slunce vic jak 50°nad obzorem. Pokud je slunce niz, UVB zareni uz na zemsky povrch nedopada, takze se sice opalujete, ale uz neziskavate vitamin D3.
Fotogalerie: Když spálit, tak na uhel A odstranění hlavy ochrání před nádorem mozku.
Nic ve zlem, ale pripada mi to jako reakce ditete ze zakladni skoly. 🙂
Moje zkusenost s odstranovam potencialne rizikoveho znamenka v mich ctyrech letech: Doktori mi svym zakrokem (odstraneni znamenka bez umrtveni)zpusobili takovy sok, ze jsem z toho krome jizvy ziskal i vadu reci. Na zakladni skole jsem nebyl schopen rict souvislou vetu. A dokazete si predstavit jak to brali mi spoluzaci. Diky vybornym profikum v logopedickem centru v Brne ted nastesti koktam jen kdyz jsem rozcilenej.
Dane, nezoufejte, časem se to ztratí i z rozčilení, moje bývalá spolužačka měla také problémy již od základky, nyní v dospělosti, po narození dětí se problémy ztratily, už by nikdo nezpozanl, že v dětství koktala – kupodivu se ji nikdo nesmál, asi jsme byly výborná třída, tak hodně štěstí a nerozčilujte se.
Daleko horsi nez slunicko je ta silena chemicka strava co se vsude prodava a deti to jedi uz od malicka. staci se divat kolem sebe, co deti v kocarcich zmoulaji za svinstva.
To asi jo, ale že má vliv na rakovinu kůže, to nebude snadné prokázat.
To se da jednoduse overit na lidech, kteri se stravuji RAW stravou. Cernovlasy clovek se muze opalovat na plnem slunci klidne 8 hodin a nespali se. Clovek co se zivi chemikaliemi se spali na 100%.
Uživatel požádal o vymazání
Ja tomu neverim, ja to praktikuji primo na sobe uz 9 let.
Jako že střídavě zkoušíte různou stravu a zkoumáte, kdy se spálíte?
Ano tak nejak, spis jsem se driv ma „NEnormalni strave“ spalil, ted uz 9 let ne. Zkousim na sobe ruzne veci, ty co mi funguji, mohu pripadne poradit dal.
Dr. Sorencen ve své knize „Sluneční záření a vitamin D“ poměrně přesně a důkladně vysvětluje, že za vznik rakoviny kůže je zodpovědná velká konzumace trans mastných kyselin a velké množství chemických látek v kosmetických přípravcích aplikovaných na kůži. Takže já bych Vám věřil. Rozhodně si myslím, že svému zdraví prospíváte mnohem více zodpovědným opalováním, než ti kteří se slunci vyhýbají, protože kam nechodí slunce, tam chodí lékař.
Ano, to co by jste nesnedli, tak si v zadnem pripade nemazte na kuzi. Ja pouzivam na namazaji pouze kokosovy a arganovy olej. Je mozne take pouzit kakaove maslo, ale to uz je relativne drahe.
Ta vaše strava RAW je rovněž chemická, i kdybyste jedl kamení tak se stále jedná o chemické látky.
Dobra rada, ja ji take nekupuji. V supermarketu kupuji akorat toaletni papir. 🙂
Takže špatně vychované puberťačky si připadají málo nahnědlé a kromě pobytu na slunci ještě vymetají solária, takže ročně přibylo pár případů rakoviny …. a tady se z toho dělá haló, kde se straší i maminky od miminek.Jako jo, trocha osvěty neuškodí, ale každý rok k dermatologovi? Kdybych se řídil všemi doporučeními o prevenci, tak jsem u lékaře stále. Očař bude taky doporučovat každoroční návštěvu (všem se kazí zrak), diabetolog a alergolog rovněž (rakovina trávení je tak častá), …Ale k zubaři chodím.
právě chemické krémy jsou největší svinstvo. Maminky a všichni ostatní kupujte přírodní kosmetiku! Chemie dělá rakovinu.
tip na přírodní UVA UVB 50+
zabalit do alobalu
To už je fakt lepší nalézt na slunce, ne?
to se ale moc neopálím
Jak jsem již psal výše, my našeho 3 letého kluka od malička necháváme postupně zvykat na sluníčko tak, aby se nespálil. SPF krémy skoro nepoužíváme, jenom tehdy, pokud by mu hrozilo spálení, když jsme dlouho u vody a je silné sluníčko, a to maximálně SPF 6. Děláme to proto, aby byl zdravý a měl dostatek vitamínu D pro své zdraví a správný vývoj.
Fakt, že se nespálí, nijak nezaručuje, že nebude mít jednoho dne melanom.„Vitamin D se vytváří kontaktem slunečního záření s pokožkou. Na pokrytí potřebné dávky stačí vystavit slunci obličej a paže třikrát týdně po dobu zhruba patnácti minut.“
Maminky, prosím vás, nechoďte se svým miminkem na procházku za poledne – když slunko svítí a obloha je jak vymetená – pokud vám to sluníčko chybí, zařiďte si to JINAK – svému miminku totiž může to sluíčko velmi ublížit !!! … Poraďte se se svým dětským lékařem, lékařkou.
Sluníčko má miminko? Odkdy?
A jinak je u vás doma všechno v pohodě?

Historičtí viníci oteplování. Kdo spálil nejvíc fosilních zdrojů od roku 1751? | Energetika

WASHINGTON Kdo je historicky největší znečišťovatel klimatu? Data se evidují od roku 1751. Od té doby největší množství fosilních zdrojů – ropy, uhlí a plynu – spálily Spojené státy americké. V současnosti všechny ostatní poráží Čína. Má také nejvíce uhelných elektráren v provozu.

Ani covid-19, který dominuje zpravodajství v roce 2020, nemůže zastavit dlouhodobý trend, který je neúprosný. Civilizace spaluje stále větší množství fosilních zdrojů.

Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla, že wuchanský virus na tom nic nezměnil. Koncentrace oxidu uhličitého byla v atmosféře rekordní v roce 2019 (410,5 částic na milion) a také s končícím rokem 2020 se očekává, že bude zase vyšší.

Oxid uhličitý se v ovzduší kumuluje už od roku 1750 a jeho koncentrace se kontinuálně zvyšuje, zdůraznila Oksana Tarasova, šéfka oddělení pro výzkum atmosféry a životního prostřední při WMO.

Data o produkci skleníkových plynů od roku 1751 evidovalo pracoviště  Carbon Dioxide Information Analysis Center (CDIAC), což byla instituce podřízená americkému ministerstvu energetiky. Měla sloužit vládě USA jako zdroj informací o globálním oteplování. Centrum CDIAC bylo založeno v roce 1982. Zrušila ho administrativa Donalda Trumpa 30. září 2017. Většina dat byla přenesena na Environmental System Science Data Infrastructure for a Virtual Ecosystem (ESS-DIVE), jež  přímo podléhá ministerstvu energetiky.

V atmosféře zůstává dlouhé roky. V současnosti je koncentrace CO2 o 48 procent vyšší, než byla v době před průmyslovou revolucí.

Budete mít zájem:  Internet vám pomůže i s hubnutím

Generální tajemník ženevské organizace Petteri Taalas dodal, že svět musí přejít od spalování fosilních zdrojů k větrným, solárním, vodním a jaderným zdrojům, aby dokázal oteplení udržet pod 1,5 stupně Celsia.

I když se v rámci restartu ekonomiky jako reakci na covidová omezení hlasitě hovoří o podpoře bezemisních nebo nízkouhlíkových technologií, je jen málo pravděpodobné, že se podaří nastolit změnu trendu v globálním měřítku, varoval německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Americký boom

Připomíná se historická úloha západních průmyslových států, které kumulativně přispěly nejvíce k nahromadění koncentrace uhlíku v atmosféře. Od roku 1751 tak nejvíce spálily Spojené státy.

V procentuálním vyjádření to je čtvrtina všech emisí oxidu uhličitého. Státy EU (včetně Velké Británie) přispěly 22 procenty, Čína se ve své krátké průmyslové periodě dostala už na 13 procent. Rusko je naopak jen na 6 procentech.

Fotogalerie: Když spálit, tak na uhel

Procentuální podíl na emisích CO2 od roku 1751 do roku 2017.

Od začátku industrializace tak bylo uvolněno do atmosféry 2000 gigatun – 2000 miliard tun oxidu uhličitého. Průměrná teplota Země se dosud zvýšila o jeden stupeň Celsia.

Klimatologové z institutů v Postupimi a Hamburku tvrdí, že tak vysoká koncentrace oxidu uhličitého nebyla v atmosféře poslední tři miliony let.

Fotogalerie: Když spálit, tak na uhel

Historický vývoj produkce CO2 od roku 1751 do roku 2018, v gigatunách CO2.

Uhlíkový účet je na konci

Pokud by se mělo docílit hranice oteplení maximálně o 1,5 stupně Celsia, je již uhlíkový účet téměř vyčerpán. I proto je málo pravděpodobné, že se podaří tohoto cíle dosáhnout.

Pokud se k tomu přidají i emise metanu a oxidů dusíku, tak by se Země mohla oteplit o tři stupně Celsia nebo i více, tvrdí německý deník. Uhlíkový účet lidstvo vyčerpá, při současném tempu, už během této dekády, upozornila organizace Global Carbon Budget.

Fotogalerie: Když spálit, tak na uhel

Největší producenti uhlíku v roce 2019, v milionech tun a procentech.

Čína – největší spalovač uhlí

V současnosti se ale váha znečišťovatelů posouvá ze západu na východ do asijských ekonomik. Nejvíce přispívá komunistická Čína, jež také spaluje největší množství uhlí na světě. K produkci skleníkových plynů přispívá v současnosti 30 procenty.

V zemi žije 1,4 miliardy lidí a ekonomika v posledních letech rychle roste. Uhlí je pro Čínu dostupný zdroj energie. Kromě toho, že jej ve velkém dováží – hlavně z Austrálie, má i vlastní zásoby černého zlata, od kterého naopak na Západě státy ustupují.

V Číně uhlí spalují elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 1000 gigawattů, což je zhruba 1000 výkonných jaderných reaktorů. Indie a Spojené státy nespálí ani polovinu toho, co komunistická lidová říše.

Ale i Peking slíbil, že do roku 2060, tedy za 40 let, bude jeho hospodářství také uhlíkově neutrální. Sází na nové jaderné reaktory i na obnovitelné zdroje.

I když se nové technologie – zejména fotovoltaika i akumulace energie – zlevňují, stále se na globálním energetickém mixu podílí uhlí, ropa a zemní plyn 84 procenty.

Naopak vítr a slunce drží dohromady jen procenta tři. Hydroelektrárny 6 a jádro 4 procenta. Zbylá dvě procenta připadají na biomasu a geotermální energii.

Fotogalerie: Když spálit, tak na uhel

Banner peak.cz.

Kvalita snímku na displeji a v počítači

RAW má smysl zkoušet, pokud se budete chtít učit fotky upravovat (např. stažení jasů nebo naopak prosvětlování tmavých oblastí…) a budete k tomu mít editor (nejčastěji asi Lightroom nebo Zoner Photo Studio).

Skouknul jsem fotky a z toho co píšete mi vychází spíše to, že problém bude v představách, které jste si o některých fotografických pojmech vytvořila.

Neřešte zatím kde je slunce (nějaké „stání bokem“) – foťte to co vás právě zaujalo, nehledě na slunce. Mezi přepaly a orientací foťáku vůči Slunci nevidím žádný přímý vztah. To, jestli budou na fotce přepaly je věc měření a nastavení/přizpůsobení „expozice“ (clona, čas, ISO).

Ten klíčový „omyl“ je zdá se ten, že se snažíte přizpůsobit expozici tomu „jak to vidí foťák“ a ne tomu „jak to chcete vidět vy“. Foťák, přes veškeré pokročilé funkce, je jen „tupá krabička“, vůbec netuší co fotíte, ani jak by to mělo „správně“ vypadat. : )

Zkuste si najít nějaké články o „měření expozice“, např. jeden zde: https://www.fotoaparat.cz/clanek/115/systemy-mereni-expozice-u-zrcadlovek-2318/

Jde o to, že foťáku musíte říct, z jak velké oblasti „toho co vidí“ chcete změřit expozici. Zda jen z malého kousku uprostřed a zbytek ignorovat (bodové měření) nebo naopak ze všecho co je v záběru (a bude tak brát v potaz třeba i světlou oblohu někde u kraje fotky).

U vašich fotek je zvolen režim „bodové“ nebo „vzorek“, což podle mne v praxi znamená, že foťák se podívá na oblast uprostřed fotky (ignoruje oblasti u okrajů) a nastaví expozici tak, aby ta oblast uprostřed nebyla „ani moc tmavá, ani moc světlá“ (=takový průměr). Což vede k tomu, že pokud fotíte krajinu a uprostřed fotky je „země“ a mimo střed „nebe“, tak „země“ bude spíše světlejší a „nebe“ zcela spálené (foťák ho vůbec nebral při měření v potaz…).

Zkuste tedy (dle manuálu!) mrknout na režimy měření expozice, které u foťáku máte k dispozici a vybrat ten, který bude brát v potaz celý záběr. Nedělejte si z toho ale chybný závěr, že jeden z režimů je lepší než ostatní. Každý má své opodstatnění, někdy je lepší ten, jindy ten opačný (někdy nás trápí celek a jindy jen určitá klíčová oblast záběru).

Rovněž pusťte z hlavy představu, že cílem je u toho ukazatele měření expozice „dostat tu čárku na nulu“. Je zcela běžné, že při focení na přímém slunci budete chtít tu čárku dostat do mínusu, doleva, třeba o tři dílky (říct tím té krabičce „hezky sis to změřila, ale já vím, že mi tu kytku/nebe spálíš a chci výsledek o kus tmavší!“). ; )

K tomu pak slouží třeba tlačítko/funkce „kompenzace expozice“, kdy foťáku říkáte, že výsledek má být tmavší nebo světlejší než bylo změřeno.

Je to věc zkušeností a aspoň u mne spokojenost s výslednými fotkami poskočila používáním „kompenzace expozice“ o úroveň výš.

O další úroveň výš, když jsem pak začal fotky upravovat v editoru a později ještě výš, když jsem se přestal bát slova „RAW“. Vše má svůj čas.

Mimochodem, většina fotek, které pořídím, je lehce podexponovaná – taky se mi pak výsledek líbí víc a hlavně, méně mi vadí šum při prosvětlování fotky než přepal se kterým už nic neudělám.

A důležitá věc – velice často nelze pořídit fotku, kde by nebylo něco „příliš světlé“ nebo „příliš tmavé“, zkrátka – do foťáku se to co vidí všechno najednou nevejde. Často je to kompromis a rozhodování, co bude ve výsledku vadit méně. : )

A už jen ve zkratce:

– čas ovlivňuje ostrost, respektive „(ne)rozmazání“, schopnost „zmrazit pohyb“, toť vše … pokud se v záběru nic nepohybuje a vy udržíte z ruky 1/50 sekundy, pak ta 1/50 není o nic lepší nebo horší než 1/500 sekundy … pokud máte fotky často rozmazané, je vhodné zkusit kratší časy

– clona ovlivňuje na prvním místě hloubku ostrosti (kolik toho je ostrého blíž k foťáku a dál od místa, kam jste ostřila) a vedlejší efekt je, že ovlivňuje celkovou ostrost (neovlivnitelné nastavením času), zkuste se pohybovat mezi nastavením clony od zcela odcloněného objektivu až po řekněme clonu 11 a nedávat vyšší clonová čísla (16, 22 ..) dokud nezjistíte, že stále nemáte ostré to co chcete (extrémní hloubka ostrosti, kdy chcete mít ostré vše takříkajíc od vlastních bot až po horizont v dáli…)

– nastavením času a clony říkáte, jak moc chcete mít fotku světlou/tmavou, jak moc tam toho má být ostrého, případně nerozmazaného …

– ISO je taková „rezerva“, základ je nejnižší hodnota (nejčastěji 100) a pokud vám nastavení clony a času dá to co potřebujete, ISO vůbec neřešíte

– pokud ale víte, že potřebujete ještě trochu přiclonit (-> větší hloubka ostrosti) nebo ještě kratší čas (->méně rozmazaná fotka) a fotka by byla příliš tmavá, protože už není tolik světla kolik by bylo potřeba, pak zvýšíte ISO a budete tím kompenzovat nedostatek světla za cenu postupného zhoršování kvality obrazu, což se ale u zmenšenin na webu dost ztratí … moje zkušenost, ISO 100 až 800 nemusíte na zrcadlovkách vůbec řešit (ale samozřejmě méně – lépe), ISO 1600 a výš už se projeví více, ale neznamená to, že fotka bude k ničemu (to chce vyzkoušet, každý foťák má jiný výsledek)

Zase „slohové cvičení“, ale vyberte si co se vám hodí a snad jsem vám trochu pomohl. Když tak se ptejte dál. ; )

před 5 lety

Svět Homeopatie

Autor: PharmDr. Daniela Pešová

Popáleniny a opařeniny patří k nejtěžším úrazům lidské traumatologie. Léčba bývá často dlouhá a nákladná. První stupeň se hojí řádově dny. Druhý stupeň se hojí několik týdnů, tvoří se puchýře vyplněné plazmou.

Je to prý nejbolestivější stupeň. Rady první pomoci zní obvykle: chladit studenou vodou. Chlazení má trvat tak dlouho, dokud přináší úlevu. Tedy do okamžiku, kdy popálené místo po vyjmutí z chladné vody už nepálí.

Chlazení prvních 20 minut je prý nejdůležitější věc.

Když jsem poprvé četla Hahnemannův Organon léčebného umění, hodně mě překvapila tato věta: „Ruku opařenou vroucí polévkou podrží zkušený kuchař blízko u ohně a nedbá přitom zpočátku silnější bolesti, protože ze zkušenosti ví, že tak v krátké době, často v několika minutách, bude mít na opařeném místě opět zdravou kůži, která ho nebude bolet“. Dále uvádí, že už v roce 1607 bylo zaznamenáno: „Studené obklady jsou při popáleninách mimořádně nevýhodné a vyvolávají velmi špatný stav. Vzniká po nich zápal, zanícení nebo dokonce popálení“. Dánský plukovní lékař Stahl v 18. století říká: „Zcela nesprávné a zvrácené je pravidlo užívané v léčitelství, totiž že je třeba léčit opačnými prostředky (contraria contrariis)“. Byl přesvědčen, že je třeba léčit prostředky vyvolávajícími podobné utrpení (similia similibus), tedy popáleniny přiblížením k ohni, omrzliny velmi studenou vodou.

Budete mít zájem:  Souboj hamburgerů: Farmářské tržiště proti fast foodu

Byla jsem rozhodnutá to příležitostně vyzkoušet takříkajíc na vlastní kůži. Moje maminka si totiž před lety opařila celou dlaň horkou párou z varné konvice.

Jako pediatr důvěřovala vzdělávacímu systému, který až dodnes učí, že první pomoc při popáleninách prvního a druhého stupně je dostatečně dlouhou dobu místo chladit, nejlépe studenou vodou. Bolest ale nepřestávala. Když si ruku přestala chladit, byla bolest nesnesitelná.

Na její přání jsem vyndala z mrazničky ještě i led, který si dala do utěrky a přikládala na dlaň. Abych to zkrátila: po několika hodinách to vzdala, ruka vypadala hrozně, kůže na dlani se už strhávala z velkých puchýřů. Odebrala se na chirurgii, kde jí ruku ošetřili a ovázali.

První noc (12 hodin od nehody) bolestí nespala. Několik dní brala analgetika. Byla ještě na převazech a 14 dní nemohla nic dělat.

Pak přišel den, kdy jsem si měla vše ověřit i já, vyzbrojená znalostí pravidla, které objevil už Hippokrates, že „nemoc léčí tytéž látky, které ji vyvolaly“ a Hahnemann jej rozvedl: „Léčivé látky jsou schopny vyléčit příznaky, které se podobají těm, jež mohou vyvolat“.

Spálila jsem si celou dlaň, když jsem z trouby bez chňapky vytáhla za držadlo nerezový rendlík. Bezpečně byl přesunut na kuchyňskou linku i s jídlem, ale moje kůže na dlani a prstech zbělela a voněla nevábně. Držadlo mělo v tu chvíli 150 stupňů.

Po několika sekundách váhání jsem se rozhodla vyzkoušet postup z Organonu. Byla jsem v kuchyni, tak jsem bleskově ohřála vodu ve varné konvici na 60 stupňů a do jedné minuty už byla ruka v teplé vodě. Bolest byla najednou ještě větší, ale to jsem očekávala.

S rukou ve vodě jsem si došla do domácí lékárničky pro lék Cantharis, takže za 5 minut jsem měla i homeopatickou první pomoc. Bolest po několika minutách už začala ustupovat.

Dvacet minut jsem udržovala vodu teplou přiléváním další vody z konvice, teprve pak jsem nechala vodu postupně chladnout a držela jsem ruku v teplé vodě dalších 10 minut.

Po vytažení z vody ruka bolela už minimálně. Byla červená, některá místa hodně. Ale žádný otok, ani náznak puchýře, jen kůže vypadala „nezdravě“ (taky byla půl hodiny ve vodě) a v konečcích prstů byl oslabený hmat. Po chvíli jsem si ještě na půl hodiny do dlaně nanesla vrstvu Panthenol pěny.

Za další dvě hodiny, během kterých jsem ještě zopakovala několikrát lék Cantharis, začala kůže blednout a červené skvrny zůstaly už jen na nejvíc popálených místech na dlani v oblasti thenaru a na proximálních článcích prstů. Kůže se hojila doslova před očima.

Spát jsem šla v obvyklou dobu asi 5 hodin od nehody a ruka už vůbec nebolela. Ráno jsem docela nevěřícně hleděla. Jen dvě malinko zarudlá místa, cit v prstech byl zpátky. Za 24 hodin byla ruka bez jakéhokoliv dalšího ošetřování zhojena ad integrum. Jen dva dny mi vadilo mytí dlaně v teplejší vodě.

Cítila jsem pálení v místech, kde byla kůže předtím spálená nejvíce.

Po této zkušenosti jsem se rozhodla otestovat ošetřování popálenin pokusně při svých občasných nehodách na předloktí od rozpálené žehličky. Nastavuji ji vždy „na dvě tečky“, tedy na rozmezí 100-160.

Při svém posledním spálení (daleko menšího rozsahu asi 3x1cm a trvající kratší dobu) jsem si místo ochladila studenou vodou.

Bolest, puchýř na celé ploše, tři týdny tmavý flek, posléze sloupnutí poškozené kůže a růžový flek dalších 14 dnů.

Nedávno jsem si spálila jazyk a patro vařící polévkou. Podržela jsem v ústech chvíli teplou vodu a nebylo co řešit. Vzpomněla jsem si, jak dlouho mi trvalo hojení této banální záležitosti, když jsem si vyplachovala ústa studenou vodou.

Teď už by mě vlastně nikdy nenapadlo si popálené místo chladit, i když se všude dočtete, že to je základní první pomoc.

Raději řádově minuty vydržím silnější bolest v teplé vodě, ale do 24 hodin mám zdravou kůži, než se týdny trápit s převazy a brát léky proti bolesti.

Poté, co jsem měla rozepsaný tento článek, přišli najednou po delší době podobně postižení pacienti pro radu. Tento týden jsem konzultovala ošetření dlouhodobě se hojící popáleniny ruky a předloktí vařícím vývarem.

Při pohledu na kůži hřbetu ruky těsně u obvazu mi bylo jasné, že se to bude hojit ještě dlouho. Vzhledově se to podobalo spálenině horkou párou nebo mojí popálenině od žehličky. Zeptala jsem se, co bylo učiněno jako první pomoc.

Přece chlazení popáleniny studenou vodou, jak jinak. A pak bolest tlumená analgetiky, obrovské puchýře a opakovaná ošetření na chirurgii. Zanedlouho přišel kulhající pán, který si pro změnu polil nohu olejem z pánve. Toto jsou spáleniny, které se hojí opravdu dlouho.

Tedy pokud je strčíte na 20 minut do studené až ledové vody (používáním opaku – contraria contrariis curantur).

Obdobně špatný nápad je, kdybyste ponořili opravdu hodně promrzlé a promodralé ruce do horké vody a chtěli si je tak zahřát. Následná bolest vás upozorní, že to není optimální postup. Není to podle similia similibus curantur, tedy že podobné se může léčit podobným.

Cantharis vesicatoria je lék známý pod názvem španělské mušky. Je připravovaný z brouka puchýřníka lékařského (Lytta vesicatoria), čeleď majkovití. Kontakt s tekutinou vylučovanou puchýřníky vede ke vzniku bolestivých hnisajících puchýřů.

Pocity směrující k předepsání léku jsou palčivá bolest („pálí jako čert“) a pocit že je v jednom ohni, jako by stále ještě hořel. Jsou známy pozoruhodné výsledky. Pacienti s popáleninami, kterým ani morfin nepřinesl úlevu od bolesti, a jediná dávka Cantharis 30 C u nich bolest odstranila.

Lék se používá u těžších popálenin se vznikem puchýřů.

U lehčích popálenin je možné vyzkoušet lék z kopřivy – Urtica urens 9 C. Je více indikovaný u popálenin od slunce, kdy je kůže rudá a každý pohyb znamená píchavou, pálivou bolest. Lze také nalít na listy kopřivy horkou vodu a přiložit jich několik přímo na spáleninu – pacientovi se uleví.

Nebo použít obklad z čaje z listů kopřiv, který se přiloží na popáleninu (podle materie mediky R. Murphyho). Dalšími léky použitelnými u popálenin jsou Apis mellifica 15-30 C nebo Belladonna kvůli pálivé bolesti a otoku a Callendula (nebo Pyrogenium), které pomáhají zabraňovat infekci při hlubokých popáleninách.

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Léčba hemoroidů Barronovou ligaturou

Hemoroidy se vyskytují hlavně ve starším věku, říká se, že obtíže s nimi má minimálně jednou za život..každý druhý člověk. Některé zdroje uvádějí, že jimi trpí až 70% veškeré populace.

Příčiny hemoroidů se dají rozdělit na:

Vrozené /snížená méněcennost pojivové tkáně resp.

snížení odolnosti pojivové tkáně ve stáří/ a naZískané /zvýšený tlak při vyprazdňování, dlouhé sezení na míse při vyprazdňování, příliš tuhá stolice, těhotenství, hormonální antikoncepce u žen, špatné stravovací návyky, sedavý způsob života, nedostatek pohybu, obezita, některé sporty-jízda na kole či na koni, silný kašel, zvedání těžkých břemen, průjmy atd./

Příznaky hemoroidů nemusí být zpočátku žádné, člověk o nich nemusí ani vědět, ale u jiných pacientů se začnou projevovat některým z níže uvedených příznaků nebo případně všemi:

  • krvácení při vyprazdňování či po něm, přítomnost jasně červené krve na povrchu stolice či na papíře
  • svědění a pálení po stolici se sekrecí vyhřezlých hemoroidů /tzv. vlhká řiť/
  • hmatné zduření v konečníku, které se dá zprvu po stolici zatlačit zpět do konečníku, při větším postižení to již však nejde
  • někdy je přítomna tupá bolest v konečníku.

Jak již bylo řečeno, onemocnění hemoroidy je velmi časté, avšak v převážné většině pacienti k lékaři přijdou, až když jsou potíže nesnesitelné.

 Překážkou k dřívější návštěvě je stud, pocit trapnosti při vyšetření či strach.

Je to zcela zbytečné a dá se říci, že čím dříve pacient navštíví lékaře, tím dříve bude zbaven obtíží a předejde tak vzniku možných komplikací nebo vzniku hemoroidů vyššího stupně. Proto stud stranou!

Navíc každé krvácení z konečníku by měl vyšetřit lékař! Tento příznak bychom neměli podceňovat, protože krvácení může být způsobeno i jinými příčinami- například řitní trhlinou, ale též i nádorem tlustého střeva. Proto je potřeba snažit se příčinu krvácení vždy zjistit. Dlouhodobé krvácení z konečníku může způsobit i chudokrevnost.

Léčba vnitřních hemoroidů je dána jejich stupněm:

Hemoroidy I. stupně je možno léčit konzervativně – úprava životosprávy, dostatek tekutin, péče o měkkou stolici, změna stravovacích návyků, sedací koupele, aplikace čípků a léků působících proti zánětu a/nebo na zlepšení kvality cévní stěny.

Hemoroidy II. a vyššího stupně je vhodné léčit operací. Typů operačních zákroků je větší množství, jejich principem je vždy zmenšení /redukce/ hemoroidálních uzlů.

V minulosti se tyto zákroky prováděly většinou krvavě (vyříznutí hemoroidů s podvazem jejich krevního přítoku). Dále se provádělo prosté zmenšení hemoroidů jejich spálením vysokou teplotou nebo naopak zmrazením. V současné době se užívají jiné a šetrnější, moderní metody.

Jsou založeny buď na přesném vyhledání cévních přítoků do hemoroidálních uzlů pomocí ultrazvukové sondy spolu s jejich podvazem (metoda HAL-RAR) nebo na principu fotokoagulace /spálení/ laserem.

Přítoky lze ošetřit též bez ultrazvukové sondy, za zrakové kontroly, s pomocí elektrokoagulace (metoda HEMORON) nebo zaškrcením pevnou elastickou gumičkou (BARRONOVA LIGATURA).

Hemoroidy III. a IV. stupně lze také odstranit pomocí speciálního nástroje tzv. stapleru (LONGOVA METODA). Avšak pro příliš pokročilé stavy zůstává jediným řešením klasická operace krvavou cestou, vyžadující výkon v narkóze, s následnou hospitalizací a s relativně dlouhou dobou rekonvalescence spojenou se značně bolestivým pooperačním průběhem.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *