DTest: Salmonela v kuřatech

dTest: Salmonela v kuřatech

Kuřecí prsní řízky jsou nejžádanějším druhem kuřecího masa pro grilování. Díky libovosti a vysokému obsahu svalových bílkovin mají punc zdravého masa. Spotřebitelský časopis dTest poslal do laboratoře 11 vzorků těchto mas, aby prověřil jejich kvalitu a dodržení legislativních požadavků. Ve třech produktech odhalil dTest přítomnost salmonely, ve dvou nadměrné množství vody

dTest: Salmonela v kuřatechČasopis dTest podrobil nezávislému testování 11 chlazených prsních řízků balených v ochranné atmosféře. „Od každé šarže jsme poslali do laboratoře vždy desítku balení. Pátrali jsme po nežádoucích bakteriích a stopách antibiotik. Dál nás zajímalo, jestli řízky neobsahují víc vody, než kolik dovoluje vyhláška,“ říká Jan Maryška, redaktor časopisu dTest a dodává: „Nežádoucí mikroby jsme zjistili u třech výrobků. U dvou výrobků jsme zjistili vyšší obsah vody v poměru k bílkovinám. Kvůli těmto prohřeškům jsme podali podnět Státní zemědělské a potravinářské inspekci na prošetření.“

Přestože se v potravinářství udržuje vysoký hygienický standard, riziko, že se v jídle objeví škodlivé bakterie, stále zůstává.

Z kuřecího masa hrozí nákaza bakteriemi salmonely, Escherichia coli, listerií, stafylokoky nebo kampylobaktery.

Pokud se po několika hodinách od konzumace objeví u člověka průjem, zvracení či horečky, stojí za nimi pravděpodobně jeden ze zmíněných mikrobů. Nejlepší a nejlevnější prevencí je dodržování hygieny v kuchyni.

U masa, jako u všech přírodních produktů platí, že každá šarže se může lišit. Navíc i u balení v rámci jedné šarže lze najít rozdílný počet bakterií. Předpisy proto například v případě salmonel vyžadují vyšetření pěti balení, přičemž všechna musejí být čistá.

K nakažení salmonelózou může člověku stačit pouhých 20 bakterií. „V řízcích Albert a Tesco jsme salmonelu objevili v jednom balení z pěti. U Vodňanských kuřat však nevyhovovaly rovnou tři balíčky z pěti.

Na přítomnost salmonel jsme narazili také v jednom balení rumunských řízků značky Coco Rico,“ shrnuje zjištění Jan Maryška.

Listerie v kuřecím mase dTest vůbec nenašel. Kampylobakterie se objevily pouze v jediném případě řízků značky Karapetjan, navíc v malém množství. Střevní bacily Escherichia coli byly přítomny ve čtyřech masech.

Nejvíce jich laboratoř napočítala u řízků značky Albert. Koagulázopozitivní stafylokoky objevil dTest v malém množství u tří značek – Billa/Vocílka, Karapetjan a Coco Rico.

V žádném z uvedených případů však nebyly nálezy znepokojivé.

Řada spotřebitelů se kuřecímu masu vyhýbá, protože věří, že kuřecí maso je plné antibiotik. „Pomocí chemických a mikrobiologických testů jsme prověřili výskyt antibiotik ze skupiny sulfonamidů, tetracyklinů, beta-laktamů, chinolonů a makrolidů. Žádná ze zkoušek ani v jednom případě přítomnost antibiotik v kuřecím mase neodhalila,“ konstatuje Jan Maryška.

Během tepelné úpravy se z masa uvolňuje voda. Na to, aby nám z velkého řízku na pánvi nezůstal malý utopený kousek, dohlíží obchodní norma. Podle ní smí množství vody u kuřecích prsních řízků převyšovat bílkoviny nejvýše 3,4krát.

Předpisům v tomto ohledu nevyhověly značky Lidl/Řezníkova porce a Albert, protože obsahovaly 3,55krát víc vody než bílkovin. Přehled testovaných kuřecích řízků najdete na webu  www.dtest.cz.

Kompletní výsledky testu přineslo červencové vydání časopisu dTest.

Rady dTestu pro prevenci nákaz z masa:

Na nákup masa choďte s termotaškou, cestu domů zbytečně neprotahujte a doma maso co nejdříve uložte do lednice. Teplota v chladničce by neměla být vyšší než 7 °C.

Maso nechte v mikrotenovém sáčku, aby se zamezilo případnému skapávání volné tekutiny, která by mohla kontaminovat plochy chladničky či mrazničky a v nich umístěné potraviny.

Se syrovým kuřecím masem zacházejte opatrně, dodržujte přísnou hygienu v kuchyni. Při práci s masem jsou nejbezpečnější jednorázové papírové utěrky a jednorázové chirurgické rukavice.

Na krájení syrového masa používejte prkénko a nože, kterými nebudete krájet jiné druhy potravin. Veškeré „masné“ nástroje a pracovní desku stolu co nejdříve po práci důkladně omyjte horkou vodou a prostředkem na nádobí. Totéž platí i pro ruce.

Salmonela zahyne, když na ni působí teplota nad 70 stupňů po dobu nejméně deseti minut. Tepelná úprava kuřete musí být taková, aby bylo maso v celém rozsahu, tedy i u kostí, důkladně propečeno či provařeno.

Text a foto: dTEST

This slideshow requires JavaScript.

Komentáře

komentářů

POZOR! Kuřata prodávaná u nás obsahují i SALMONELU

Syrové kuřecí a drůbeží maso prodávané v Česku obsahuje kromě jiných i bakterie salmonely. Jak zjistil časopis dTest, v některých případech se jednalo dokonce o nadlimitní množství škodlivých bakterií.

Od prosince 2011 byly v Evropské unii nastaveny limity pro vybrané druhy salmonel v syrovém drůbežím mase. Časopis dTest nakoupil 17 kuřat, kuřecích čtvrtek a stehen, aby spotřebitelé věděli, jak unijní nařízení funguje v praxi.  

Bakteriologické vyšetření se zaměřilo i na přítomnost bakterií, jejichž výskyt není limitován – termofilní kampylobaktery, Staphylococcus aureus, Escherichia coli a Listeria monocytogenes.  

Za závažné zjištění testu je považován zejména nález Salmonelly enteritidis ve Zlatém kuřeti z Vodňan, které nevyhovělo unijnímu nařízení. Salmonelu bakteriologické vyšetření odhalilo i v kuřeti Raciola Jehlička.

Jednalo se o druh Salmonella ohio, na který se ale unijní nařízení nevztahuje.

Ve všech kuřatech byly přítomny bakterie Staphylococcus aureus a Escherichia coli, v patnácti termotolerantní kampylobaktery a v osmi byla prokázána Listeria monocytogenes.  

  • ČTĚTE TAKÉ:
  • Prací koule NEPEROU! A nejsou ani ekologické  
  • „Jakkoli se v případě Zlatého kuřete jedná o závažný nález, je třeba vědět, že po náležité kuchyňské úpravě nezpůsobí konzumace drůbežího masa onemocnění,“ řekla šéfredaktorka časopisu dTest Ida Rozová.  
  • A dodává: “Námi zjištěné hodnoty ostatních bakterií korespondují s obvyklými nálezy u kuřat, která jsou určena k tepelnému opracování.“  

Časopis se kromě mikrobiologických ukazatelů zajímal o vodu v kuřatech, jejíž přirozený obsah se může zvýšit v průběhu chlazení.

Budete mít zájem:  Hypertrofické jizvy – co to je za jizvy a jak je léčit?

Stranou neponechal ani obsah tuku a zaměřil se i na podíl nasycených mastných kyselin. Jejich pravidelná konzumace může vést ke zvýšenému riziku srdečně-cévních onemocnění.

Nejnižší obsah tuku a současně i nejnižší obsah nasycených mastných kyselin mělo bio kuře společnosti Biopark s.r.o.  

Vyjádření společnosti Vodňanská drůbež  

Společnost Vodňanská drůbež reaguje na výsledky testů provedených Občanským sdružením spotřebitelů TEST a zveřejněných v únorovém čísle časopisu dTest. Protože se nejednalo o úřední odběr vzorků, není možné posoudit objektivitu výsledků.

V závodech společnosti jsou nastavené velmi přísné kontrolní mechanismy, které jsou pravidelně sledovány v rámci systémů řízení jakosti a to i v rámci monitoringu prováděného Státní veterinární správou.

Společnost Vodňanská drůbež má kuřata z vlastních chovů, krmená kontrolovanými krmnými směsmi.  

krt TN.cz

Časopis dTest objevil kuřata s nebezpečnými bakteriemi

10. 2. 2012 14:35

Nařízení unie jsou sice směrodatná, ale ne vždy se dodržují. Na to přišel časopis dTest, když testoval chlazená kuřata na salmonelu a další bakterie. Testy nedopadly dobře. Ale dobrou zprávou je, že stačí maso dobře upravit a dodržet pár podmínek přípravy, a nic se vám nestane.

Opět se s negativním nálezem hlásí časopis dTest s tím, že testoval chlazená kuřata. Test nedopadl nejlépe. Dobrou zprávou ale je, že když se s masem správně zachází a dobře se upraví, nebezpečí nákazy bakteriemi ze syrového kuřete nehrozí.

Od prosince 2011 byly v Evropské unii nastaveny limity pro vybrané druhy salmonel v syrovém drůbežím mase.

Časopis dTest nakoupil 17 kuřat, kuřecích čtvrtek a stehen, aby spotřebitelé věděli, jak unijní nařízení funguje v praxi.

Bakteriologické vyšetření se zaměřilo i na přítomnost bakterií, jejichž výskyt není limitován – termofilní kampylobaktery, Staphylococcus. aureus, Escherichia coli a Listeria monocytogenes.

Za závažné zjištění testu je považován zejména nález Salmonelly enteritidis ve Zlatém kuřeti z Vodňan, které nevyhovělo unijnímu nařízení. Salmonelu bakteriologické vyšetření odhalilo i v kuřeti Raciola Jehlička.

Jednalo se o druh Salmonella ohio, na který se ale unijní nařízení nevztahuje. Ve všech kuřatech byly přítomny bakterie Staphylococcus aureus a Escherichia coli, v patnácti termotolerantní kampylobaktery a v osmi byla prokázána Listeria monocytogenes.

„Jakkoli se v případě Zlatého kuřete jedná o závažný nález, je třeba vědět, že po náležité kuchyňské úpravě nezpůsobí konzumace drůbežího masa onemocnění,“ sdělila šéfredaktorka časopisu dTest Ida Rozová. „Námi zjištěné hodnoty ostatních bakterií korespondují s obvyklými nálezy u kuřat, která jsou určena k tepelnému opracování.“

Zásady práce se syrovým masem

Především už v obchodě dbejte na to, aby chlazené maso nemělo porušený obal. Zabalte ho do mikrotenového sáčku, aby případná odkapavající tekutina neinfikovala další věci v nákupu či doma v lednici. Až budete maso zpracovávat tak dbejte na to, abyste ho měli na samostatném prkénku a i během přípravy si myjte jak ruce tak prkénko i nůž.

Je třeba myslet na to, že salmonela se už při pokojové teplotě rychle množí. Mráz jí nezahubí, pouze se dočasně přestává množit.
Tepelná úprava musí být taková, aby bylo maso v celém rozsahu (maso u kosti, v hloubce svaloviny) důkladně propečeno či provařeno (uvádí se působení

  • teploty nad 70 °C po dobu minimáln ě 10 minut).
  • ilustrační foto: obrázky.cz

Testy odhalily v kuřatech salmonelu. Propadly hlavně výrobky Agrofertu

výsledky časopisu dTest

NOVÉ Kuřecí prsní řízky Foto:

Ilustrační foto: Shutterstock

Lidem z požití kuřecího masa obecně hrozí nákaza bakteriemi salmonely, ale také E-coli či stafylokoky. Vyvolávají střevní potíže, zvracení nebo horečky. Protože se jednotlivé testované šarže mohou lišit, ukládají předpisy analýzu alespoň 5 balení s tím, že všechna musejí být čistá. „Od každé šarže jsme poslali do laboratoře vždy desítku balení,“ uvedl Jan Maryška z dTestu.

K nákaze salmonelou dojde už při požití 20 bakterií. „V řízcích Albert a Tesco jsme salmonelu objevili v jednom balení z pěti. U Vodňanských kuřat však nevyhovovaly rovnou tři balíčky z pěti.

Na přítomnost salmonel jsme narazili také v jednom balení rumunských řízků značky Coco Rico,“ napsal ve výčtu Maryška.

„Kvůli těmto prohřeškům jsme podali podnět Státní zemědělské a potravinářské inspekci na prošetření,“ dodal.

Server Echo24 společnost Vodňanská drůbež kontaktoval s žádostí o vyjádření. Zástupci firmy je přislíbili, zatím však nedodali.

„Máme informace jen z médií. Neznáme detaily a neznáme podmínky, za kterých testování probíhalo.

Přijde nám to podivné, protože naše provozy splňují nejpřísnější standardy a jsou pod stálým veterinárním dohledem. Samozřejmě celou věc prověříme,“ uvedl pro TN.

cz mluvčí Pavel Hanzelka, mluvčí Agrofertu, pod který Vodňanské kuře spadá. Podnik je ve svěřeneckém fondu současného premiéra Andreje Babiše.

Střevní Escherichia coli byla zjištěna ve 4 případech, především v řízcích řetězce Albert. Kampylobakterie se objevily v jednom produktu. Na tzv. koagulázopozitivní stafylokoky výzkumníci narazili ve třech případech u značek. Billa/Vocílka, Karapetjan a Coco Rico.

Test naopak vyvrátil obavy spotřebitelů o tom, že kuřecí maso často obsahuje antibiotika. „Pomocí chemických a mikrobiologických testů jsme prověřili výskyt antibiotik ze skupiny sulfonamidů, tetracyklinů, beta-laktamů, chinolonů a makrolidů.

Žádná ze zkoušek ani v jednom případě přítomnost antibiotik v kuřecím mase neodhalila,“ uvedl na pravou míru redaktor dTestu. Normám nevyhověly ještě dva produkty Lidlu a Albertu, v nichž se nacházelo více vody, než je přípustné.

Předpisy udávají, že objem vody v mase může přesahovat množství bílkovin maximálně 3,4krát. V tomto případě přesahovaly povolenou normu 3,55krát.

Mluvčí marketů Albert Barbora Vanko zareagovala pro TN.cz: „Na základě výsledků časopisu dTest jsme se ihned spojili s dodavatelem a dohodli jsme se na kontrolním testování. Zároveň výrobek sami preventivně prověřujeme. Ujišťujeme zákazníky, že ve spolupráci s našimi dodavateli máme nastavený důsledný systém kontroly kvality zboží.“

Budete mít zájem:  Jeseníky se možná stanou národním parkem

Čtěte také: Řetězec prodával kuřecí stehna za 40 korun. Část zákazníků to rozčílilo

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde

Test kuřat: Inspektoři v nich našli salmonelu!

Nejhůř v testu dopadlo Zlaté kuře z Vodňan, v němž odborníci objevili Salmonellu enteritidis. Salmonelu bakteriologické vyšetření odhalilo i v kuřeti Raciola Jehlička. Jednalo se o druh Salmonella ohio, na který se ale unijní nařízení nevztahuje.

Bakteriologické vyšetření se zaměřilo i na přítomnost bakterií, jejichž výskyt není limitován – termofilní kampylobaktery, Staphylococcus aureus, Escherichia coli a Listeria monocytogenes. Ve všech kuřatech byly přítomny bakterie Staphylococcus aureus a Escherichia coli, v patnácti termotolerantní kampylobaktery a v osmi byla prokázána Listeria monocytogenes.

Šéfredaktorka časopisu dTest Ida Rozová bakteriologické nálezy komentuje: „Jakkoli se v případě Zlatého kuřete jedná o závažný nález, je třeba vědět, že po náležité kuchyňské úpravě nezpůsobí konzumace drůbežího masa onemocnění.“ A dodává: „Námi zjištěné hodnoty ostatních bakterií korespondují s obvyklými nálezy u kuřat, která jsou určena k tepelnému opracování.“

dTest apeluje na spotřebitele, aby při jakékoli manipulaci se syrovým drůbežím masem důsledně dodržovali hygienu. Jen tak lze zabránit případným zdravotním komplikacím. Základní hygienická pravidla spotřebitelé naleznou na www.dtest.cz/kurata.

Kromě mikrobiologických ukazatelů se časopis dTest zajímal o vodu v kuřatech, jejíž přirozený obsah se může zvýšit v průběhu chlazení.

Stranou neponechal ani obsah tuku a zaměřil se i na podíl nasycených mastných kyselin. Jejich pravidelná konzumace může vést ke zvýšenému riziku srdečně-cévních onemocnění.

Nejnižší obsah tuku a současně i nejnižší obsah nasycených mastných kyselin mělo bio kuře společnosti Biopark s.r.o.

Výsledky analýz a senzorického hodnocení se vztahují ke kuřatům, která byla v prodeji v lednu 2012. Konkrétní data spotřeby a informace o výrobcích jsou uvedena na www.dtest.cz.

Tady jsou výsledky pěti vybraných výrobků z celkem 17 testovaných kuřat, kuřecích čtvrtek a stehen:

Hodnocení kvality: dobře (65 %)

Hodnocení obsahu vody: dobře 69 %

Množství a složení tuku: velmi dobře 89 %

Mikrobiologické ukazatele: uspokojivě 51 %

Deklarace: dostatečně 36 %

Dodavatel:Biopark s.r.o., Lipová u Šluknova

Hodnocení kvality: uspokojivě (44 %)

Hodnocení obsahu vody: uspokojivě 46 %

Množství a složení tuku: uspokojivě 52 %

Mikrobiologické ukazatele:uspokojivě 56 %

Deklarace: nedostatečně 10 %

Dodavatel:Raciola – Jehlička s.r.o., Uher.Brod

Hodnocení kvality: nedostatečně (10 %)

Hodnocení obsahu vody:dobře 79 %

Množství a složení tuku: dobře 65 %

Mikrobiologické ukazatele: nedostatečně 10 %

Deklarace:nedostatečně 10 %

Dodavatel:Vodňanská drůbež, a.s., Vodňany

Hodnocení kvality: uspokojivě (42 %)

Hodnocení obsahu vody: dobře 60 %

Množství a složení tuku:nedostatečně 14 %

Mikrobiologické ukazatele:uspokojivě 56 %

Deklarace: dostatečně 23 %

Dodavatel: Drůbežářský závod Klatovy a.s.

Hodnocení kvality: dostatečně (24 %)

Hodnocení obsahu vody: nedostatečně 0 %

Množství a složení tuku:uspokojivě 50 %

Mikrobiologické ukazatele: uspokojivě 52 %

Deklarace: nedostatečně 10 %

Dodavatel:Vidora, s.r.o., Všetaty

V testu časopisu dTest bylo testováno 17 kuřat, kuřecích čtvrtek a stehen. Kompletní test kuřat a zásady bezpečné a hygienické manipulace se syrovým masem naleznete na www.dtest.cz/kurata.

Vodňanská kuřata mají salmonelu. Výrobky Agrofertu v testu propadly

Kuřecí prsní řízky jsou nejžádanějším druhem kuřecího masa pro grilování. Díky libovosti a vysokému obsahu svalových bílkovin mají punc zdravého masa. Ten se však ve světle srovnávacího testu otřásl v základech. Kromě salmonely dTest v mase ve dvou případech odhalil nadměrné množství vody.

Nezávislým testováním prošlo 11 chlazených prsních řízků balených v ochranné atmosféře. „Od každé šarže jsme poslali do laboratoře vždy desítku balení,“ uvedl redaktor dTestu Jan Maryška.

Zkouška našla u třech výrobků nežádoucí mikroby a u dvou balení vyšší obsah vody v poměru k bílkovinám.

„Kvůli těmto prohřeškům jsme podali podnět Státní zemědělské a potravinářské inspekci na prošetření,“ dodal Maryška.

Přečíst článek ›

Značka Vodňanské kuře patří spolu s firmami Synthesia, Penam, Precheza, Kostelecké uzeniny, Mafra a dalšími do holdingu Agrofert. Skupinu založil a do loňska vlastnil premiér Andrej Babiš, kvůli novele zákona o střetu zájmů ji převedl do svěřenského fondu.

Z kuřecího masa hrozí nákaza bakteriemi salmonely, Escherichia coli, listerií, stafylokoky nebo kampylobaktery. Pokud se po několika hodinách od konzumace objeví u člověka průjem, zvracení či horečky, stojí za nimi pravděpodobně jeden ze zmíněných mikrobů.

Přečíst článek ›

U masa jako u všech přírodních produktů platí, že každá šarže se může lišit. Navíc i u balení v rámci jedné šarže lze najít rozdílný počet bakterií. Předpisy proto například v případě salmonel vyžadují vyšetření pěti balení, přičemž všechna musejí být čistá.

K nakažení salmonelózou může člověku stačit pouhých dvacet bakterií. „V řízcích Albert a Tesco jsme salmonelu objevili v jednom balení z pěti. U Vodňanských kuřat však nevyhovovaly rovnou tři balíčky z pěti.

Na přítomnost salmonel jsme narazili také v jednom balení rumunských řízků značky Coco Rico,“ shrnul hrozivá zjištění Maryška.

Test přinesl i jednu dobrou zprávu – v žádném vzorku nebyly objeveny listerie. Kampylobakterie se objevily pouze v jediném případě řízků značky Karapetjan, navíc v malém množství.

Střevní bacily Escherichia coli však byly přítomny ve čtyřech masech. Nejvíce jich laboratoř napočítala u řízků značky Albert. Koagulázopozitivní stafylokoky objevil dTest v malém množství u tří značek – Billa/Vocílka, Karapetjan a Coco Rico.

V žádném z uvedených případů však nebyly nálezy znepokojivé.

Přečíst článek ›

Řada spotřebitelů se kuřecímu masu vyhýbá, protože věří, že kuřecí maso je plné antibiotik. „Pomocí chemických a mikrobiologických testů jsme prověřili výskyt antibiotik ze skupiny sulfonamidů, tetracyklinů, beta-laktamů, chinolonů a makrolidů. Žádná ze zkoušek ani v jednom případě přítomnost antibiotik v kuřecím mase neodhalila,“ uklidnil veřejnost Maryška.

Podle platné normy ní smí množství vody u kuřecích prsních řízků převyšovat bílkoviny nejvýše 3,4krát. Předpisům v tomto ohledu nevyhověly značky Lidl/Řezníkova porce a Albert, protože obsahovaly 3,55krát víc vody než bílkovin.

Přečíst článek ›

Budete mít zájem:  Temperament a zdraví: Je výhodnější být extrovert?

Rady dTestu pro prevenci nákaz z masaNa nákup masa choďte s termotaškou, cestu domů zbytečně neprotahujte a doma maso co nejdříve uložte do lednice. Teplota v chladničce by neměla být vyšší než 7 °C.

Maso nechte v mikrotenovém sáčku, aby se zamezilo případnému skapávání volné tekutiny, která by mohla kontaminovat plochy chladničky či mrazničky a v nich umístěné potraviny.Se syrovým kuřecím masem zacházejte opatrně, dodržujte přísnou hygienu v kuchyni.

Při práci s masem jsou nejbezpečnější jednorázové papírové utěrky a jednorázové chirurgické rukavice.Na krájení syrového masa používejte prkénko a nože, kterými nebudete krájet jiné druhy potravin.

Veškeré „masné“ nástroje a pracovní desku stolu co nejdříve po práci důkladně omyjte horkou vodou a prostředkem na nádobí. Totéž platí i pro ruce.

Salmonela zahyne, když na ni působí teplota nad 70 stupňů po dobu nejméně deseti minut. Tepelná úprava kuřete musí být taková, aby bylo maso v celém rozsahu, tedy i u kostí, důkladně propečeno či provařeno.

dTest: Kuřecí prsa – hlavní problém salmonela

Spotřebitelský časopis dTest poslal do laboratoře 11 vzorků těchto mas, aby prověřil jejich kvalitu a dodržení legislativních požadavků. Ve třech produktech odhalil dTest přítomnost salmonely, ve dvou nadměrné množství vody.

Časopis dTest podrobil nezávislému testování 11 chlazených prsních řízků balených v ochranné atmosféře. „Od každé šarže jsme poslali do laboratoře vždy desítku balení. Pátrali jsme po nežádoucích bakteriích a stopách antibiotik.

Dál nás zajímalo, jestli řízky neobsahují víc vody, než kolik dovoluje vyhláška,“ říká Jan Maryška, redaktor časopisu dTest a dodává: „Nežádoucí mikroby jsme zjistili u třech výrobků. U dvou výrobků jsme zjistili vyšší obsah vody v poměru k bílkovinám.

Kvůli těmto prohřeškům jsme podali podnět Státní zemědělské a potravinářské inspekci na prošetření.“

Přestože se v potravinářství udržuje vysoký hygienický standard, riziko, že se v jídle objeví škodlivé bakterie, stále zůstává.

Z kuřecího masa hrozí nákaza bakteriemi salmonely, Escherichia coli, listerií, stafylokoky nebo kampylobaktery.

Pokud se po několika hodinách od konzumace objeví u člověka průjem, zvracení či horečky, stojí za nimi pravděpodobně jeden ze zmíněných mikrobů. Nejlepší a nejlevnější prevencí je dodržování hygieny v kuchyni.

U masa, jako u všech přírodních produktů platí, že každá šarže se může lišit. Navíc i u balení v rámci jedné šarže lze najít rozdílný počet bakterií. Předpisy proto například v případě salmonel vyžadují vyšetření pěti balení, přičemž všechna musejí být čistá.

K nakažení salmonelózou může člověku stačit pouhých 20 bakterií. „V řízcích Albert a Tesco jsme salmonelu objevili v jednom balení z pěti. U Vodňanských kuřat však nevyhovovaly rovnou tři balíčky z pěti.

Na přítomnost salmonel jsme narazili také v jednom balení rumunských řízků značky Coco Rico,“ shrnuje zjištění Jan Maryška.

Listerie v kuřecím mase dTest vůbec nenašel. Kampylobakterie se objevily pouze v jediném případě řízků značky Karapetjan, navíc v malém množství. Střevní bacily Escherichia coli byly přítomny ve čtyřech masech.

Nejvíce jich laboratoř napočítala u řízků značky Albert. Koagulázopozitivní stafylokoky objevil dTest v malém množství u tří značek – Billa/Vocílka, Karapetjan a Coco Rico.

V žádném z uvedených případů však nebyly nálezy znepokojivé.

Řada spotřebitelů se kuřecímu masu vyhýbá, protože věří, že kuřecí maso je plné antibiotik. „Pomocí chemických a mikrobiologických testů jsme prověřili výskyt antibiotik ze skupiny sulfonamidů, tetracyklinů, beta-laktamů, chinolonů a makrolidů. Žádná ze zkoušek ani v jednom případě přítomnost antibiotik v kuřecím mase neodhalila,“ konstatuje Jan Maryška.

Během tepelné úpravy se z masa uvolňuje voda. Na to, aby nám z velkého řízku na pánvi nezůstal malý utopený kousek, dohlíží obchodní norma. Podle ní smí množství vody u kuřecích prsních řízků převyšovat bílkoviny nejvýše 3,4krát. Předpisům v tomto ohledu nevyhověly značky Lidl/Řezníkova porce a Albert, protože obsahovaly 3,55krát víc vody než bílkovin.

Přehled testovaných kuřecích řízků najdete ZDE. Kompletní výsledky testu přineslo červencové vydání časopisu dTest.

Rady dTestu pro prevenci nákaz z masa: Na nákup masa choďte s termotaškou, cestu domů zbytečně neprotahujte a doma maso co nejdříve uložte do lednice. Teplota v chladničce by neměla být vyšší než 7 °C.

Maso nechte v mikrotenovém sáčku, aby se zamezilo případnému skapávání volné tekutiny, která by mohla kontaminovat plochy chladničky či mrazničky a v nich umístěné potraviny. Se syrovým kuřecím masem zacházejte opatrně, dodržujte přísnou hygienu v kuchyni.

Při práci s masem jsou nejbezpečnější jednorázové papírové utěrky a jednorázové chirurgické rukavice. Na krájení syrového masa používejte prkénko a nože, kterými nebudete krájet jiné druhy potravin.

Veškeré „masné“ nástroje a pracovní desku stolu co nejdříve po práci důkladně omyjte horkou vodou a prostředkem na nádobí. Totéž platí i pro ruce.

Salmonela zahyne, když na ni působí teplota nad 70 stupňů po dobu nejméně deseti minut. Tepelná úprava kuřete musí být taková, aby bylo maso v celém rozsahu, tedy i u kostí, důkladně propečeno či provařeno.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *