Druhy rakoviny – zajímavé a důležité informace o rakovině - Úvod

Průvodce pacienta

Diagnózy
Rakovina prsu

Rakovina prsu – základní informace

Většinu typů rakovin prsu lze úspěšně léčit, pokud jsou zachyceny včas.

Nejdůležitějším faktorem při rozhodování o tom, jak tuto nemoc nejlépe léčit, je přesná znalost prediktivních faktorů, které pomohou určit léčebný postup indikovaný pro dané onemocnění.

Je pravděpodobnější, že pokud cílíme na konkrétní typ rakoviny, dosáhneme pozitivního efektu léčby. 2,3

Podle přítomnosti receptorů (proteinů), které se vyskytují na povrchu rakovinných buněk, existuje několik typů rakoviny prsu. Tyto receptory hrají důležitou roli při vzniku a vývoji nádoru, protože dávají buňkám signál, aby rostly a dělily se. Léčba je proto navržena tak, aby se zablokovaly ty receptory, které jsou u daného typu rakoviny pozitivní.

Karcinom prsu s pozitivitou hormonálních receptorů (HR) HR-pozitivní karcinom prsu je nejčastějším typem rakoviny prsu, představuje až 80 % případů rakovin prsu.4 Rakovina prsu je považována za HR pozitivní, pokud nádorové buňky na svém povrch mají receptory pro hormony estrogen a/nebo progesteron, označují se ER a PR. Jsou to místa na nádorových buňkách, kde se vážou ženské pohlavní hormony, které jsou přítomny v krvi. Ty potom působí na nádorovou buňku jako růstový faktor. Dá se toho využít v léčbě zhoubného nádoru. Pacientkám s karcinomem prsu s pozitivními hormonálními receptory se podávají léky, které ovlivňují tvorbu pohlavních hormonů nebo brání v jejich vazbě na příslušné receptory na povrchu nádorových buněk. Nádorová buňka potom odumře.

HER2-pozitivní karcinom prsu HER2-pozitivní karcinom prsu představuje přibližně 15 % případů rakoviny prsu.5 Vyznačuje se přítomností nádorových buněk, které produkují v nadměrném množství HER2 protein. Tento typ rakoviny prsu může být mimořádně agresivní. Pokud se neléčí, je spojen s rychlejší progresí onemocnění a horšími šancemi na přežití ve srovnání s HER2-negativním karcinomem prsu. Dnes je k dispozici léčba, která přesně cílí na HER2 receptory a blokuje signály, které způsobují růst a množení rakovinných buněk.

Triple-negativní karcinom prsu Triple-negativní karcinom prsu (TNBC) představuje přibližně 10–20 % všech případů rakoviny prsu.4 U tohoto typu rakoviny nejsou přítomné ani estrogenové, ani progesteronové receptory, ani se netvoří nadměrné množství HER2 proteinu. Mechanismy vzniku tohoto typu rakoviny jsou tak z velké části neznámé, proto je léčba tohoto karcinomu prsu obzvláště náročná. Pacientky mohou dobře reagovat na chemoterapii, ale celkově jsou možnosti léčby omezené a rakovina má tendenci se vracet.4

Znalost typu rakoviny prsu je velmi důležitá. Některé možnosti léčby, jako je chirurgická léčba a radioterapie mohou být u různých typů rakoviny prsu podobné, ale farmakologická léčba, do níž patří chemoterapie, hormonální terapie a cílené terapie, se bude u jednotlivých typů rakoviny lišit.4

Genová mutace genu BRCA1 a BRCA2

Okolo 5–10 % zhoubných nádorů prsu může vzniknout na základě dědičné dispozice.6 Dnes jsou genetici schopni vyšetřit určité geny a odhalit případnou poruchu jejich funkce. Je známo, že ženy, které zdědily chybu v genu BRCA1 nebo BRCA2, mají mnohonásobně vyšší riziko onemocnění nádorem prsu nebo vaječníku než ostatní populace.6

Pokud si žena najde v prsu bulku nebo jiný neobvyklý útvar, je nutné provést vyšetření, která pomohou objasnit, zda se jedná o zhoubný nádor prsu, či nikoliv. Tato vyšetření zahrnují mamografii, ultrazvuk prsů, případně magnetickou rezonanci a klinické vyšetření lékařem.6

Po stanovení diagnózy lékař sdělí pacientce kromě typu také stádium nemoci. Řekne jí, jak je nádor velký a zda došlo k rozšíření rakoviny po těle do okolních tkání, takzvaným metastázám.

Stádium je důležité z toho důvodu, že pomáhá odborníkům vybrat pro danou pacientku nejlepší možnou léčbu.

Obvykle platí, že čím je rakovina pokročilejší, tím hůře se léčí a tím je její prognóza obvykle horší.7

Časný karcinom prsu Většina případů rakoviny prsu je diagnostikována v časném stadiu, tedy předtím, než se rakovina rozšíří do okolních tkání. Nádorové onemocnění se omezuje na prsa a/nebo mízní uzliny.2 Pokud je rakovina prsu léčena v tomto časném stádiu, může být potenciálně vyléčitelná.8 Léčebný postup je u časného karcinomu komplexní a může zahrnovat systémovou léčbu před chirurgickým zákrokem i po něm a radioterapii. Cílem léčby je odstranit rakovinné buňky a zabránit jejich návratu.

Pokročilý karcinom prsu Některým pacientkám je však bohužel rakovina prsu diagnostikována v pokročilém stádiu, u některých z nich může dojít k návratu nebo zhoršení časného onemocnění. U pacientek, u nichž se rakovina rozšířila do dalších částí těla, jako je mozek nebo játra, již bohužel není možné úplné vyléčení. Cílem léčby u těchto žen je co nejvíce prodloužit jejich život a zároveň zmírnit symptomy onemocnění a nežádoucí účinky léčby tak, aby se cítily co možná nejlépe.7

Snížit riziko rakoviny prsu můžete například zdravým životním stylem a pravidelným cvičením.6

Jestliže vám lékař sdělil diagnózu rakoviny prsu, ptejte se a mluvte s ním o moderních diagnostických metodách a o možnostech personalizované zdravotní péče.

1 Estimated number of new cases in 2018, worldwide, females, all ages. International Agency for Research on Cancer. Cancer Today. http://gco.iarc.fr/ (Naposledy navštíveno 18.9.2018) 2 SEER: http://seer.cancer.gov/statfacts/html/breast.html (Naposledy navštíveno srpen 2018) 3 Dawood S, et al. J Clin Oncol 2010;28,1:92-98 4 WebMD: http://www.webmd.com/breast-cancer/breast-cancer-types-er-positive-her2-positive (Naposledy navštíveno srpen 2018) 5 Tesařová. P. Cílená léčba karcinomu prsu; Remedia 2016; 26: 171-179 6 O nádorech prsu. Linkos.cz. https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/nadory-prsu-c50/o-nadorech-prsu/ (Naposledy navštíveno 13. 9. 2018) 7 Treatment of Stage IV (Metastatic) Breast Cancer. Cancer.org. https://www.cancer.org/cancer/breast-cancer/treatment/treatment-of-breast-cancer-by-stage/treatment-of-stage-iv-advanced-breast-cancer.html (Naposledy navštíveno 19.9.2018)

8 . Wolff AC and Davidson NE. Curr Treat Options Oncol 2000; Aug;1(3):210-20

Rakovina: Popis, druhy, příznaky a léčba smrtelné nemoci

Nezhoubné (benigní) nádory nezakládají dceřinná ložiska a rostou omezeně (přičemž mohou působit problémy utlačováním okolní tkáně. Tyto nádory se svou strukturou také více podobají původní tkáni, ze které vyrůstají.

Za projev zhoubnosti rakoviny (malignity) se považuje to, když nádor začne prorůstat do okolní tkáně, napadat jiné orgány a zakládat vzdálená ložiska, takzvané metastázy (kromě nádorů na mozku).

Příznaky rakoviny

Mezi nejznámější druhy rakoviny patří a jejich typické příznaky patří:

rakovina prsu (bulka v prsu)

rakovina děložního čípku (bolesti v podbřišku, vodnatý až krvavý výtok, urologické komplikace
rakovina tlustého střeva (krev ve stolici, časté střídání průjmu a zácpy)
rakovina prostaty (časté močení, menší proud moči)

rakovina plic (kašel, chrapot, vykašlávání krve)
rakovina slinivky břišní (poruchy trávení, bolesti břicha)
rakovina jater (žloutenka, zvětšení jater)

rakovina mozku (epilepsie, bolesti hlavy)
rakovina kůže (melanom – ploché mateřské znaménko bez jasného ohraničení)
rakovina krvetvorné tkáně – leukemie a lymfomy (horečka, krvácení, těžké infekce)

rakovina ledvin (krev v moči, bolest v boku či v zádech, hmatné zvětšení ledviny)

Kromě toho, že nádor roste v místě, kde vznikl, většinou různou měrou ovlivňuje celkový stav organizmu. To se projevuje různorodými necharakteristické příznaky jako například silné noční pocení, nechutenství, náhlý úbytek hmotnosti apod.

U většiny druhů rakoviny se objeví v rozboru krve pozitivní nádorové (onkologické) markery. Jde o látky, které jsou produkovány nádorovými buňkami.

Ty přecházejí do tělesných tekutin (krevní sérum, moč), kde je lze prokázat. Markerů lze využít i ve sledování možné recidivy rakoviny.

Mezi onkomarkery patří CA 125, CA 72-4, CA 19-9, CA 15-3, CEA, NSE, CYFRA, PSA, fPSA, HE4, AFP, proGRP.

Vše o příznacích rakoviny plic čtěte zde.Vše o příznacích rakoviny vaječníků najdete zde.

Vyšetření

Nádorová onemocnění se diagnostikují pomocí pěti základních skupin metod:

biochemické – vyšetření krve, moči nebo stolice na množství určitých látek
genetické – zkoumají případné změny ve vzorcích DNA
bioptické – odběr vzorku tkáně (biopsie) a jeho následné vyšetření (histologie), patří sem například kolonoskopie nebo bronchoskopie

cytologické – odběr vzorku tekutiny (mozkomíšní mok, výpotek apod.), sleduje se přítomnost nebezpečných buněk
zobrazovací – hledají případné nádory na rentgenových a podobných snímcích, dále se využívá mamografie (rakovina prsu), počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance

Léčba rakoviny

Pokud je to možné, je nejsnadnějším způsobem, jak zastavit šíření rakoviny, chirurgické odstranění nádoru. Uvádí se, že v takovém případě má pacient největší šanci na uzdravení, protože nádor byl zachycen včas, ještě než stačil prorůst do okolí.

Další známou léčbou rakoviny je chemoterapie, tedy léčba vysokými dávkami cytostatik – látek poškozujících rakovinné (ale i zdravé) lidské buňky. Tento druh léčby mívá někdy velmi nepříjemné vedlejší účinky (zvracení, průjem, anémie, vypadávání vlasů, sterilita a další).

Lidé s rakovinou také často podstupují takzvanou radioterapii neboli ozařování. Kde o terapii ionizujícím zářením, kdy se energie záření předává do nádoru, a ten se jím narušuje. Záření může být aplikované celotělově, nebo cíleně jen na místo růstu nádoru.

Mezi další druhy léčby rakoviny patří termoterapie, imunoterapie, hormonální terapie a alternativní medicína.

V posledních letech se dostává do popředí velmi účinná, ale také nákladná biologická léčba. Ta využívá přirozenou imunitu lidského těla k vyléčení onemocnění a může chránit pacienty před nežádoucími účinky některých jiných způsobů léčby (např.

u chemoterapie). Při biologické léčbě se užívají látky které lidské tělo v malém množství produkuje jako odpověď na zánět nebo různá onemocnění.

S pomocí moderních laboratorních technik je dnes možné tyto látky uměle vyrobit a použít je v léčbě rakoviny a dalších chorob.

Nedílnou součástí léčby rakoviny je také psychická pomoc a podpora, a to nejen od profesionálů (psychologů, terapeutů), ale také od lidí blízkých pacientovi.

Bylinky

Některé potraviny a bylinky mají prokazatelnou a vědecky ověřenou účinnost proti rakovině. Patří sem zejména:

Potraviny na rostlinné bázi. Ty obsahují přirozeně se vyskytující látky zvané fytonutrienty. Jsou to například karotenoidy nebo karoteny, které najdeme v červené, oranžové, žluté a některé tmavě zelené zelenině.
Polyfenoly, nalezené v bylinách, koření, zelenině, čaji, kávě, čokoládě, ořechách, jablkách, cibuli, bobulovinách a dalších rostlinách.
Sloučeniny nalezené v pažitce, česneku a pórku.

Další informace k tématu čtěte zde.O tom, co jíst při rakovině, čtěte zde.

Prevence rakoviny

Primární prevence

Na vzniku rakoviny se podílí celá řada faktorů, nejvíce však životní styl a prostředí. Mezi ty nejrizikovější patří zejména kouření, nadměrné pití alkoholu, nedostatek pohybu, konzumace uzenin, nedostatek vlákniny v potravě, vystavování některým chemikáliím (tzv. karcinogenům), expozice ionizujícímu záření a vrozené dispozice (genetika).

Prevence rakoviny tak spočívá hlavně dodržování zdravého životního stylu a odstranění všech možných rizikových faktorů.

Sekundární prevence

Kromě dodržování zásad zdravého životního stylu je nezbytné chodit na pravidelné lékařské prohlídky.

Při včasném záchytu rakoviny může být nemoc mnohem lépe léčitelná, a často dochází i k úplnému uzdravení pacienta.

Celá řada nádorů dokáže růst skrytě i po dobu 5 až 10 let, než se projeví prvními příznaky (a v některých případech – rakovina plic, slinivky břišní – už může být v takové chvíli pozdě).

Mezi základní lékařskou prevenci rakoviny patří:

pravidelné gynekologické prohlídky (rakovina nádorů děložního čípku)
samovyšetření prsu a mamografie (rakovina prsu)
test na okultní krvácení ve stolici (rakovina tlustého střeva)

vyšetření per rektum – konečníkem (rakovina konečníku, tlustého střeva a prostaty

Vše o preventivních prohlídkých čtěte zde.

Další informace o prevenci rakoviny čtěte zde.

Kdy jít k lékaři

Kromě pravidelných preventivních prohlídek bychom měli jít k lékaři vždy, když zaznamenáme některé z nejčastějších příznaků rakoviny:

změny ve střevních návycích (průjmy, zácpy)
bulky nebo bouličky pod kůži (zejména v prsní tkáni)

dlouhodobý kašel a chrapot
změny v činnosti močového měchýře
nevysvětlitelní přetrvávající bolest

nevysvětlitelný úbytek váhy
jakékoli krvácení kromě menstruace
nehojící se rány

otoky, které se neztrácejí

Autor: Marie Bezděková

Češi jsou na předních místech ve zhoubných nádorech ledviny nebo slinivky břišní v Evropě

Počet nových případů zhoubných novotvarů (incidence) v Česku setrvale roste. V roce 2018 bylo nově diagnostikováno 87.361 onkologických onemocnění. Zemřelo 27.699 osob.

Zhoubné novotvary jsou dlouhodobě druhou nejčastější příčinou úmrtí v ČR po kardiovaskulárních chorobách.

Souhrnnou analýzu zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR) při příležitosti Dne boje proti rakovině, který každoročně připadá na 4. února.

Celkem s nádorovým onemocněním žilo (prevalence) nebo zhoubný nádor prodělalo ke konci roku 2018 téměř 600 tisíc (594.637) Čechů a Češek, tj. meziročně o 2,8 % více než v roce 2017.

Nejčastější je rakovina tlustého střeva a konečníku, prostaty, prsu u žen, průdušnice, průdušky a plíce, které dohromady tvořily téměř polovinu (49,0 %) všech diagnostikovaných zhoubných nádorů roce 2018. Každým rokem je nově diagnostikováno přibližně 7 700 zhoubných nádorových onemocnění tlustého střeva a konečníku, 7 500 prostaty, 7 200 prsu u žen a 6 600 onemocnění průdušnice, průdušky a plíce.

Česko je na předních místech evropského žebříčku v počtu případů rakoviny ledviny (2. místo) a slinivky břišní (3. místo), žlučníku a žlučových cest (3. až 5. místo) nebo rakoviny prostaty (8. místo). Celkově je ČR v počtu nových případů zhoubných nádorů na počet obyvatel (incidence) na 16. až 17. místě v Evropě.

Zatímco u nově diagnostikovaných případů mírně převažují muži (v poměru 1,2:1), u celkového počtu nemocných (prevalence) převažují ženy (v poměru 0,8:1).

Zhoubný nádor prostaty tvoří u mužů čtvrtinu všech zhoubných nádorů

Nejčastějším zhoubným novotvarem v roce 2018 u mužů byl zhoubný nádor prostaty, který tvořil 25,0 % všech nových onemocnění zhoubným nádorem u mužů. Incidence zhoubných nádorů prostaty v dlouhodobém trendu výrazně narůstá. V roce 2018 bylo nově diagnostikováno celkem 7.938 onemocnění.

Trend mortality u zhoubných nádorů prostaty je i přes výrazně rostoucí incidenci v dlouhodobém časovém trendu stabilní. V souvislosti se zhoubným nádorem prostaty v roce 2018 zemřelo 1.372 mužů. Prevalence rakoviny prostaty setrvale výrazně narůstá.

Ke konci roku 2018 žilo v ČR celkem 65.662 mužů s tímto onemocněním. Ve srovnání s předchozím rokem tak vzrostl počet žijících mužů s touto diagnózou o 6,2 %. U mužů se jednalo o 3.

nejčastější příčinu úmrtí v rámci onkologických diagnóz (9,0 % všech úmrtí na ZN u mužů).

V časném stadiu, tedy s příznivou prognózou tohoto onemocnění, bylo v letech 2014 až 2018 zachyceno 70 % nově diagnostikovaných nádorů prostaty.

Nejčastějším zhoubným nádorem u žen je karcinom prsu. Tvoří zhruba čtvrtinu všech nádorů u žen

Nejčastěji diagnostikovaným novotvarem u žen byl zhoubná nádor prsu, který představoval 26,5 % všech nových onkologických onemocnění u žen. Incidence zhoubného nádoru prsu u žen v dlouhodobém trendu narůstá. V posledních letech došlo ke zpomalení růstu a náznaku stabilizace. V roce 2018 bylo nově diagnostikováno celkem 7.182 onemocnění.

Trend mortality v posledních letech vykazuje mírný pokles. U žen se jednalo o 2. nejčastější příčinu úmrtí v rámci onkologických diagnóz (13 % všech úmrtí na zhoubné novotvary u žen). V souvislosti s nádorem prsu zemřelo 1.621 žen. Počet žen s tímto onemocněním setrvale výrazně narůstá. Ke konci roku 2018 žilo v ČR celkem 88.

059 žen s tímto onemocněním. Ve srovnání s předchozím rokem tak vzrostl počet žijících žen s touto diagnózou o 3,2 %.

Z pohledu pokročilosti onemocnění byly v období 2014–2018 více než tři čtvrtiny (78 %) nově diagnostikovaných pacientek se zhoubným nádorem prsu zachyceny v časném stadiu (klinické stadium I a II), tedy s příznivou prognózou tohoto onemocnění.

Rakovina tlustého střeva a konečníku, druhé nejčastější nádorové onemocnění u mužů i žen

Na druhém místě v nově diagnostikovaných onemocněních byl v roce 2018 u mužů i u žen zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku, který celkově tvořil 12,4 % všech nových onkologických onemocnění. Na třetí příčce byl u obou pohlaví zhoubný nádor průdušnice, průdušky a plíce (11,0 % všech nových onemocnění v roce 2018).

U mužů byl zaznamenán nejvyšší nárůst věkově standardizované incidence (incidence zohledňující změny věkové struktury populace v čase) v recentním období 2009–2018 pro zhoubný melanom kůže a zhoubný nádor varlete, zatímco u žen došlo k nejvýraznějšímu nárůstu incidence pro zhoubný nádor hlavy a krku a zhoubný nádor jícnu.

Nejvýraznější rozdíl v trendu mezi muži a ženami pozorujeme pro zhoubný nádor průdušnice, průdušky a plíce a zhoubného nádoru hrtanu, zatímco u mužů dochází v posledních letech u obou diagnóz k výraznému poklesu, u žen je naopak patrný výrazný nárůst.

Díky screeningu klesá incidence i mortalita, především u rakoviny tlustého střeva, konečníku a děložního hrdla

V České republice jsou dlouhodobě zavedené, a ze zdravotního pojištění plně hrazené, organizované screeningové programy nádorových onemocnění – screening zhoubného nádoru prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku.

Díky zavedeným screeningovým programům onkologických onemocnění sledujeme setrvale jejich pozitivní dopad na vývoj epidemiologických trendů incidence (především u zhoubného nádoru tlustého střeva a konečníku a zhoubného nádoru děložního hrdla) a mortality u těchto zhoubných nádorů.

Pokrytí cílové populace screeningem zhoubného nádoru prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku dosahovalo ve standardním screeningovém intervalu (doporučený interval, po kterém by měl účastník programu opakovaně navštívit lékaře a nechat se vyšetřit) v posledních letech přibližně 59 %, 56 % a 30 %.

V důsledku pandemie je nutné nezanedbat prevenci

V návaznosti na epidemií nového koronaviru, v jejímž důsledku může být omezen přístup k neakutním zdravotním službám, je naprosto nezbytné podnikat kroky k udržení a ideálně zvýšení pokrytí cílové populace screeningovými programy, jejichž výpadek by v dlouhodobém horizontu mohl vést ke zhoršení zdravotního stavu populace.

Poznámka: Poslední dostupná data Národního onkologického registru (NOR) byla připravena z dat ve stavu ke konci září 2020 a obsahují jako poslední úplný statistický rok 2018, v epidemiologických analýzách jsou tedy nyní k dispozici údaje za období 1977–2018, viz www.svod.cz.

Dvouleté zpoždění v dostupnosti dat je dáno nezbytnou dobou potřebnou pro sběr, kompletaci a validaci řady údajů obsažených v jednotlivých hlášeních onkologických onemocnění od různých poskytovatelů zdravotních služeb a toto zpoždění je běžné u všech onkologických registrů ve světě.

Rok 2018 byl posledním rokem, kdy byla data sbírána podle původní metodiky organizace sběru dat zavedené v 80. letech minulého století, kdy byly údaje zasílány v listinné podobě na určená místa a zde následně kompletována vyškoleným personálem.

Od roku 2019 je sběr dat NOR postupně převáděn na zjednodušenou elektronickou formu hlášení od jednotlivých poskytovatelů, což by mělo v budoucnu vést ke zrychlení a zefektivnění dostupnosti potřených epidemiologických dat o novotvarech. Více informací lze najít na stránkách Národního onkologického registru.

Zdroj: ÚZIS ČR

Studie: Strategie „s druhou dávkou počkáme“ je pro lidi s rakovinou nebezpečná

Na vakcínu tandemu Pfizer a BioNTech se zaměřili odborníci z vysoké školy King’s College London a výzkumného ústavu Francis Crick Institute v Anglii. Studie, která ze spolupráce vyšla a zatím nebyla přezkoumána, se věnovala celkem 205 účastníkům, které tvořilo 54 zdravých dobrovolníků a 151 pacientů s rakovinou, jako je leukémie či rakovina prsu.

Výsledky, které vysoká škola zveřejnila na svém webu, odhalily, že tři týdny po podání první dávky zmiňované vakcíny se protilátky ukázaly u 39 % pacientů s takzvaným „solidním nádorem“, v případě rakoviny krve pak studie hlásí protilátky pouze u 13 % lidí. V případě zdravých účastníků výzkumu však testy ohlásily 97% účinnost.

Jde o termín, který se používá pro nádor vytvořený zmnožením zhoubných buněk. Tento nádor vytváří kus solidní – tj. pevné – hmoty. Daným termínem se vyjadřuje skutečnost, že se nejedná o nádor tvořený cystami nebo o zhoubnou chorobu z krvetvorných buněk (leukémii či lymfom), informuje na svých internetových stránkách Fakultní nemocnice Brno.

Navzdory na první pohled nepříznivým výsledkům však imunitní odpověď razantně vzrostla poté, co pacienti obdrželi druhou dávku vakcíny po uplynutí třítýdenního časového rozestupu, který doporučuje samotná firma Pfizer. Koronavirové protilátky totiž začalo vykazovat celkem 95 % pacientů se solidním nádorem.

U těch pacientů s rakovinou, kteří i nadále čekali na svou druhou dávku, se po pěti týdnech rozestupu mnoho k lepšímu nezměnilo. Jen 43 % pacientů se solidním nádorem vykazovalo detekovatelné protilátky a v případě pacientů s rakovinou krve jich bylo pouze 8 %. U zdravých účastníků studie přitom vědci zjistili 100% účinnost.

Odborníci tak bijí na poplach v případě očkovací strategie Spojeného království a apelují na změnu ohledně pacientů s rakovinou, jež kvůli ní země ponechává vůči nákaze zranitelné. Postup, který si Velká Británie zvolila, totiž zahrnuje rozestup mezi dávkami dlouhý dvanáct týdnů místo doporučovaných tří.

Britská vláda o nové strategii rozhodla v prosinci s cílem poskytnout za kratší čas alespoň částečnou ochranu co nejvíce lidem. Přednostně pak země v první fázi očkovací kampaně poskytla vakcínu přibližně 1,2 milionu lidí, kterým v případě nakažení hrozil vážný průběh covidu-19. Mezi nimi byli i pacienti s určitými druhy rakoviny, píše web BBC News.

Podle onkoložky Sheeby Irshadové z King’s College London jsou nálezy studie skutečně znepokojivé, a tým tak doporučuje urgentní přezkoumání načasování dávek u lidí z extrémně zranitelných skupin. Zdůrazňuje také důležitost toho, aby takoví pacienti dbali na dodržování zavedených protikoronavirových opatření, a to i po absolvování vakcinace.

„Ukazujeme, že po první dávce zůstali pacienti se solidním nádorem a rakovinou krve imunologicky nechráněni po dobu nejméně pěti týdnů. Tuhle špatnou účinnost by však šlo zachránit pomocí druhé dávky jednadvacátého dne,“ informuje Irshadová a připomíná, že imunitní systém pacienta s rakovinou je horší než člověka bez ní. „Druhou dávku potřebují rychle.“

Cancer Research UK, charitativní organizace zabývající se výzkumem a osvětou rakoviny, se ale výsledky studie zatím příliš nevzrušuje. Zjištěné nálezy považují za zajímavé, výzkum je však relativně malého rozsahu, a lidé s rakovinou by se tak i nadále měli řídit radami svých doktorů.

„Jedná se o zajímavou studii a je důležité posoudit, jak pacienti s rakovinou reagují na zavedené vakcíny. V této fázi se ale díváme na data, která nebyla recenzována a u kterých by jiní odborníci v oboru mohli upozornit na chyby a omezení ve výsledcích,“ cituje britský list The Guardian Martina Ledwicka z Cancer Research UK.

K přezkoumání studie nyní vyzývá britský Smíšený výbor pro očkování a imunizaci několik dalších tamních charitativních organizací, mezi které patří například Breast Cancer Now nebo Blood Cancer UK. Tým vědců hodlá do výzkumu zapojené pacienty sledovat po dobu nejméně dalších šesti měsíců.

Aktuality a zajímavosti z onkologie

Rubriky: Onkologický výzkum | Onkologická prevence | Česká onkologie | Vývoj projektu NOP On-line

Prevence je v léčbě rakoviny děložního čípku klíčová, vzkazují lékaři
13. 8. 2021 Česká televize | Další informace…

Včasná diagnóza pomáhá k úspěchům v léčbě rakoviny děložního čípku. Umožňují ji i speciální testy. U žen v pětatřiceti a v pětačtyřiceti letech je nově hradí pojišťovny, u starších ale ne. Gynekologové přitom upozorňují, že právě po padesátce přestávají pacientky na prevenci chodit. Nádor tak odhalí až v pokročilé fázi.

Prevence je podle ministra Vojtěcha základním pilířem. Nově ji chce podpořit screeningem rakoviny plic
2. 8. 2021 zdravotnickydenik.cz | Další informace…

Podpora primární prevence a praktických lékařů, kteří by v tomto ohledu měli hrát hlavní roli, je ve zdravotnictví zcela klíčová. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se nám každá investice do této oblasti mnohonásobně vrátí.

Bohužel je ale faktem, že česká populace se zatím v této oblasti příliš nepoučila a radám o prospěšnosti pohybu a škodlivosti kouření či alkoholu nenaslouchá.

Ministerstvo zdravotnictví chce proto alespoň posílit sekundární prevenci, a to tak, že ke třem stávajícím onkologickým screeningovým programům přidá čtvrtý zaměřující se na záchyt rakoviny plic u rizikové populace, tedy dlouhodobých kuřáků starších 50 let.

Na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku, která se věnovala ekonomice prevence, to 22. července řekl Adam Vojtěch.

Onkologických screeningů loni ubylo, VZP chce proto podpořit prevenci i nejmodernější péči
28. 5. 2021 zdravotnickydenik.cz | Další informace…

Víc než rok jsme téměř veškerou pozornost věnovali covidu, zatímco ostatní nemoci zůstávaly tak trochu v pozadí. Zachována sice byla akutní péče, na prevenci ale mnohdy nebyl prostor.

Platí to i o onkologii, kde meziročně klesl počet pojištěnců, kteří dorazili na screening, o osm až 18 procent. O to důležitější nyní je dobrá organizace péče, aby ti, kdo kvůli pandemii nešli na screening a jejich onemocnění mezitím pokročilo, co nejrychleji dostali potřebnou léčbu.

VZP zároveň plánuje edukativní aktivity, aby její pojištěnci věděli, na co mají nárok a co je třeba nezanedbat.

Nádorová onemocnění ve starším věku
27. 10. 2015 IBA MU | Další informace…

Stárnoucí populace se stává aktuálním problémem onkologické péče v rozvinutých zemích. U starších onkologických pacientů je nezbytné přihlížet ke specifikům této populace. Dosud však neexistují standardní léčebná doporučení pro starší populaci, neboť vyšší věkové kategorie nejsou dostatečně zastoupeny v klinických studiích.

Adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů
15. 1. 2014 IBA MU | Další informace…

V České republice bylo v lednu 2014 zahájeno adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů, konkrétně screeningu nádorů děložního hrdla a nádorů prsu u žen, a dále nádorů tlustého střeva a konečníku. Cílem je posílit stávající programy prevence a zvýšit dosud nedostatečnou účast v nich – proto jsou adresně zváni občané, kteří se těchto programů dlouhodobě neúčastní a riskují tak závažné nádorové onemocnění.

» Archiv