Domácí násilí – týrání – je jako spirála

Co je domácí násilí , páchané především na ženách, snad není ani potřeba nijak zvlášť popisovat.

Není ani v našem zájmu
zde popisovat brutalitu, jakou jsou mnohdy fyzicky napadány ženy svými partnery, ale v mnoha případech i muži svými
partnerkami, ale rádi bychom o tomhle problému na našich webových stránkách psali a poskytli několik důležitých
informací a užitečných rad, protože domácí násilí je mnohem častějším jevem, než se většina lidí domnívá, a i ve vašem
okolí se může vyskytovat oběť domácího násilí.

Domácí násilí je chování, které v partnerském soužití nebo v širší rodině u jedné osoby vyvolává strach z osoby
druhé. Přitom jsou tito lidé na sobě většinou citově, sociálně a ekonomicky vzájemně závislí. Jedná se často o útoky na
vůli a tělesnou integritu člověka. Jejich cílem je získat a udržet převahu, kontrolu a moc.

Domácí násilí může mít podobu fyzického, sexuálního a psychického násilí, vynucené sociální izolace a ekonomické
závislosti.

TYPICKÉ ZNAKY DOMÁCÍHO NÁSILÍ:

• probíhá vždy mezi blízkými osobami v soukromí, beze svědků, často jsou účastníky děti,
• násilí není jednorázový incident, dlouhodobě se opakuje, jde o násilí na pokračování,
• domácí násilí se stupňuje, předchází od jednotlivých útoků v pravidelné násilí, od urážek k fyzickému napadání až k
  možnému ohrožení života,
• role ohrožené a násilné osoby jsou jasně a nezaměnitelně rozděleny.

Oběti domácího násilí se většinou samy od sebe se svým problémem nesvěřují, naopak se ho
snaží tajit.

O domácí násilí se může jednat v těchto případech:

• partner nebo partnerka oběť neustále kontroluje (např. telefonicky),
• vyžaduje striktní dodržování časů (z práce rovnou domů a další rozkazy),
• brání oběti v kontaktech s přáteli, známými, později i s příbuznými,
• oběť skrývá zranění, jejich vznik vysvětluje vyhýbavě (pád ze schodů, popálení žehličkou apod.), lékařskou pomoc
  často vyhledá až po delší době,
• oběť má psychické problémy (deprese, sebevražedné sklony,poruchy spánku aj.).

• Násilníci se doma chovají většinou zcela odlišně než na veřejnosti.
• 

„Postavil přede mě misku s psí konzervou a řval na mě:
„Žer!“ Držel mě přitom za krk, hlavu mi strkal do misky a nepřestal, ani když
jsem se pozvracela…To všechno jen proto, že jsem mu nestihla připravit večeři.

Tak se rozhodl, že musím poznat, jaké to je mít hlad jako pes…“

POTŘEBUJETE SE VY NEBO NĚKDO VÁM BLÍZKÝ ODSTĚHOVAT? JAK TO UDĚLAT BEZPEČNĚ?

• Odejděte v bezpečnou chvíli (např. když je násilník v práci) vyhledejte bezpečné místo (např. domácnost příbuzných,
  azylový dům pro matky s dětmi).
• Nezapomeňte vzít dětem jejich oblíbenou hračku či knížku.
• Mějte u sebe (pokud možno) dostatečnou finanční rezervu a vezměte si všechny potřebné dokumenty (rodný a oddací
  list, občanský průkaz, cestovní pas, platební karty atd.).
• Přibalte všechny léky, které vy nebo vaše děti užíváte.

Pokud se o domácím násilí dozvíte, jednejte!!!

PRÁVNÍ OCHRANA PŘED DOMÁCÍM NÁSILÍM

Jednání násilné osoby většinou naplňuje znaky přestupků nebo dokonce trestných činů. To, že k nim dochází
v soukromí, neznamená, že nejsou protiprávní. Dnešní právní úprava poskytuje oběti několik možností, jak se násilníkovi
bránit. Důležitá je vůle tuto ochranu využít co nejdříve – obvykle oběť vyhledá pomoc až po delší době týrání nebo až
je-li přesvědčena, že jí jde o život. 

Možnosti řešení:

1. Policisté mohou na místě rozhodnout o vykázání násilné osoby ze společného obydlí, a to na dobu 10 dnů.
   Pokud se násilná osoba na místě již nenachází, může policista rozhodnout o zákazu vstupu. Vykázání má především
   preventivní charakter, odvrací se jím aktuálně hrozící útok.

   • Podat návrh k civilnímu soudu na vydání tzv. předběžného opatření, ve kterém soud může násilné osobě uložit, aby
     společné obydlí opustila a aby se zdržela jakéhokoli kontaktování ohrožené  osoby (na dobu jednoho měsíce až
     jednoho roku);
   • Podat trestní oznámení pro podezření z trestného činu „Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě“.

2. Oběť může v této době:

3. Kdykoliv je možné se obrátit na intervenční centra, která ohrožené osobě poskytnou psychologickou pomoc, sociální
   pomoc a právní poradenství.  

JAK POMOCI V PŘÍPADĚ DOMÁCÍHO NÁSILÍ:

• Nevystavujte svou snahou pomoci oběť ani sebe jakémukoliv ohrožení, bezpečnost je na prvním místě!
• O domácím násilí s obětí nemluvte v přítomnosti jiných osob.
• Zkuste klást jednoduché otázky, například: „Stalo se někdy, že Vás někdo blízký uhodil nebo že Vám vyhrožoval?“
  „Cítíte se doma bezpečně?“
• Buďte chápaví – vysvětlete, že i jiní lidé zažívají podobné situace. Buďte dobrými posluchači.
• Násilníka přímo nekritizujte, ale vyjádřete svůj nesouhlas s násilím – oběť je na násilníka vázána a může odmítnout
  s vámi dále komunikovat.
• Nabídněte pomoc, v případě potřeby doprovod do nemocnice či pomoc s kontaktováním policie.
• Nechte oběť, aby se rozhodla sama (např. opustit násilníka), musí sama chtít a odhodlat se k řešení.
• Zkuste hledat reálné možnosti řešení. Kontaktujte intervenční centrum nebo pomáhající neziskovou organizaci.

KAM SE OBRÁTIT PRO POMOC:

Policie ČR	158
Městská policie	156
Zdravotnická záchranná služba	155
Integrovaný záchranný systém	112

Intervenční centra

Intervenční centra v jednotlivých krajských městech:

 Některé pomáhající neziskové organizace: 

Centrum krizové intervence	Tel.: 284 016 666  nonstop
Bílý kruh bezpečí, o.s.	Tel.: 257 317 110
Dona linka	Tel.: 251 511 313  nonstop
ROSA, o.s.	Tel.: 241 432 466
Acorus	Tel.: 283 892 772  nonstop

Co si představit pod pojmem domácí násilí

Co si představit pod pojmem domácí násilí

Tímto pojmem se označuje fyzické, psychické, sexuální, ekonomické a sociální násilí mezi partnery, které se zpravidla odehrává v soukromí, je opakované a mívá eskalující tendenci. Zahrnuje veškeré násilí, které probíhá za zdmi domova. Může směřovat nejen k partnerům a manželům, ale i ke starým lidem, dětem a zdravotně postiženým. Vyskytuje se v případech, kdy lze konstatovat nerovnováhu moci.

K určujícím typickým znakům domácího násilí patří zejména

Soukromí jako místo činu ‒ domácí násilí je specifické tím, že se odehrává mezi čtyřmi stěnami. To je na jedné straně důvodem, proč zůstává (často i řadu let) utajeno, zároveň ale také způsobuje, proč se o něj lidé příliš nezajímají – považují je totiž za soukromou záležitost.

Opakování a stupňování ‒ domácí násilí nebývá záležitostí ojedinělou, charakteristické je naopak opakované poškozování oběti. Násilí se ve vztahu nemusí objevit ihned, zpravidla začne drobnými výpady, které se oběť snaží omlouvat. Útoky mohou nabývat na intenzitě a současně se zkracují intervaly klidu. Platí, že domácí násilí nikdy samo neskončí.

Cyklus domácího násilí

Případy domácího násilí probíhají v cyklu, který je nazýván spirálou násilí. Cyklus se může opakovat i několik let.

Období vystupňování napětí ‒ např. neustálé kritizování, vyhrožování, zesměšňování.Samotný akt násilí ‒ fyzický útok; sexuální zneužití; psychický nátlak, který má za cíl pokořit, např.

ve formě nedovolení celou noc usnout, přinucení svléknout se před jeho/jejími přáteli atd.

Omluvy, odprošování, svalování viny na ostatní ‒ dárky na usmířenou; odprošování na kolenou; pláč; sliby, že se nikdy nic podobného opakovat nebude; obviňování partnera/partnerky, že za to může vlastně on/ona.

Domácí násilí dle zákona

Trestný čin s názvem „domácí násilí“ sice neexistuje, trestní zákoník (40/2009 Sb.) však upravuje trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), který se na případy domácího násilí vztahuje.

Podle tohoto ustanovení „kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta.

Pokud pachatel spáchá uvedený čin zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, způsobí takovým činem těžkou újmu na zdraví, páchá tento čin nejméně na dvou osobách nebo páchá-li tento čin po delší dobu, hrozí mu trest odnětí svobody na dvě léta až osm let.

V případě, že pachatel tímto činem způsobí těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt, hrozí mu trest odnětí svobody na pět až dvanáct let.“

V souvislosti s domácím násilím může docházet i k dalším trestným činům, jako např.

týrání svěřené osoby (§ 198), ublížení na zdraví (§ 146), těžké ublížení na zdraví (§ 145), vydírání (§ 175), znásilnění (§ 185), násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352), vražda (§ 140), omezování osobní svobody (§ 171), zbavení osobní svobody (§ 170), porušování domovní svobody (§ 178), porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182), neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru (§ 208 odst. 2), maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (§ 337 odst. 2), únos dítěte a osoby stižené duševní poruchou (§ 200) a další.

Statistiky a výzkumy

Výzkum Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) na téma Násilí na ženách z roku 2014 – výsledky reprezentativní pro EU.

 Výzkum Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) na téma Násilí na ženách z roku 2014 – výsledky reprezentativní pro Českou republiku.

 Výzkum agentury STEM/MARK zadaný organizací Čas robinsonů na téma Veřejnost a domácí násilí z roku 2015.

Domníváte se, že se vás domácí násilí týká?

Podívejte se, jak vám můžeme pomoci

Prohlédnout nabídku služeb

Co je domácí násilí a kdo Vám pomůže

Rodina znamená pro většinu z nás bezpečné zázemí, kde nacházíme podporu a pochopení. Ne každý má však takové štěstí. Jak poznáte, že žijete v násilném vztahu a jak násilí řešit? Domácí násilí má několik forem a ne každá forma je tak zřejmá a viditelná jako forma fyzického násilí.

Uvědomit si, že jsem obětí domácího násilí a uniknout z něj je složitější, než se může na první pohled zdát. Proto může vaše všímavost a uvědomění pomoci i někomu z Vašich blízkých.

Násilí nemusí být jen mezi manželi a partnery ale třeba i vnoučaty a prarodiči, kteří spolu sdílejí byt či rodinný dům.

• Opakování incidentů případně provázené eskalací (četnost, hrubost)
• Jeden z partnerů je vždy násilníkem, druhý je vždy napadán, role se nemění
• Násilí se děje v soukromí, ve společném obydlí – bytě, domě

• Ponižuje, uráží, nutí k věcem, které se vám nelíbí, například v oblasti sexu.
• Fyzicky napadá – bije, fackuje, škrtí, kope.
• Zakazuje kontakt se světem, blízkými, rodinou, přáteli, zamyká Vás v domě.
• Sleduje, pronásleduje, kontroluje Vaše telefonáty, SMS.
• Kontroluje všechny Vaše finance, snižuje Vám bezdůvodně rozpočet na domácnost, děti.
• Vyhrožuje Vám a zastrašuje, že Vám sebere děti.
• Ničí Vaše věci, ubližuje zvířatům, která máte ráda.

Děti, ženy, muži, senioři, zdravotně postižení.

• Násilí není Vaše vina. Nikdo nemá právo Vás bít, ponižovat, kontrolovat, vydírat.
• Žádný člověk se nezmění, pokud se k tomu sám neodhodlá.
• Nestyďte se za svou situaci, neomlouvejte násilí a neobviňujte se z něj.
• První krok je těžký, pokud ale nic neuděláte, násilí samo nepřestane – ani přes sliby násilníka. Nestyďte se za svou situaci a vyhledejte odbornou pomoc intervenčního centra.
• Domácí násilí, které zažíváte, může být trestným činem – týrání osoby žijící ve společném obydlí §199.

Nebojte se obrátit na městskou policii nebo Policii ČR. Policisté tu jsou pro Vás, aby Vám pomohli. Strážníci Městské policie Most i mostečtí příslušníci Policie ČR vědí, jak postupovat v případě domácího násilí, a jak Vám pomoci.

Městská policie – tísňová linka 156

Strážníci městské policie Vám pomohou v situaci akutního ohrožení či napadení. Poté Vám poradí, kam se obrátit, když budete chtít situaci řešit.

Policie ČR – tísňová linka 158

Policisté Vám pomohou v situaci akutního ohrožení či napadení. Policie ČR může také násilnou osobu z bytu vykázat, a to i v případě, že násilná osoba byt či dům vlastní! Co znamená vykázání? Násilná osoba ve Vašem společném obydlí nesmí 10 dní pobývat, nesmí Vás kontaktovat ani osobně, ani telefonicky – získáváte tak čas pro sebe a pro řešení vzniklé situace.

Intervenční centrum Spirála

Prvním krokem z domácího násilí může být Intervenční centrum pro osoby ohrožené násilím. V případě, že jste policii nevolali, ať už z jakéhokoliv důvodu, např. že máte strach, odejděte do bezpečí a nebojte se obrátit na poradnu – Intervenční centrum.

Nabízí anonymitu  a bezplatnost při sepsání návrhu na předběžné opatření, kterým soud zakáže násilné osobě vstup do společného obydlí a kontakt s Vámi, případně Vašimi dětmi. Při telefonickém či osobním kontaktu Vám intervenční centrum poskytne rady, jak je možné vaši složitou osobní situaci řešit.

Kontaktovat poradnu mohou osoby ohrožené domácím násilím nebo také svědci domácího násilí starší 15 let.

Linka pro osoby ohrožené domácím násilím: Tel.: 475 511 811

Informace pro osoby ohrožené domácím násilím: http://www.spirala-ul.cz/ V případě, že u Vás dojde k vykázání, policie bude informovat poradnu Spirála, která Vás zkontaktuje a nabídne Vám pomoc.

Intervenční centrum Spirála nabízí zdarma, diskrétně a bez doporučení:

•    Bezpečný prostor pro sdílení Vašich potíží,•    morální a emocionální podporu,•    pomoc při hledání řešení vaší složité životní situace, problému,•    právní rady a asistenci při vypracování písemných právních podání,•    informace o možnostech pomoci ze strany Policie ČR nebo soudu•    pomoc při zajištění krizového, azylového nebo utajovaného bydlení pro vás a vaše děti.

Na řešení Vašeho problému nemusíte být sami

Martina VOJTÍŠKOVÁ, vedoucí Intervenčního centra Spirála Ústí nad Labem, specialistka na pomoc obětem domácího násilí

Vzkaz pro oběti domácího násilí

„Přeji Vám, abyste našli odvahu využít služby intervenčního centra, abyste mohli s pracovníky konzultovat Vaši složitou situaci. Vyslechneme Vás, nabídneme Vám možné cesty řešení, bezpečnostní plán, pokud zatím nemůžete odejít z místa agrese.  Vaše rozhodnutí zůstat či odejít ze vztahu budeme respektovat.

Rozhodnutí o tom, zda budete dále žít v násilí, záleží na Vás. Získejte důvěru ve vlastní síly a poraďte se s odborníky. Svůj problém neskrývejte. Pamatujte, že násilí, které se nezastaví v samotném počátku, se bude stupňovat. Násilí není Vaše vina. Nikdo nemá právo Vás bít, ponižovat, vydírat.

Nestyďte se za svou situaci, neomlouvejte násilí, neobviňujte se z něj.“

Odborné texty dodala organizace Spirála, z.s. – Intervenční centrum, Ústecký kraj, která je partnerem projektu „Seber odvahu, získej dovednosti, braň se“. Projekt realizuje statutární město Most – městská policie a je spolufinancován Ministerstvem vnitra ČR z Programu prevence kriminality na rok 2018.

Za aktualizaci zodpovídá: Ing. Veronika LouckáVytvořeno / změněno: 8.8.2018 / 8.8.2018

Domácí násilí

Domácí násilí může mít různé podoby, a proto je leckdy velice obtížné jej rozeznat. Přesto se při jeho rozpoznávání v rámci partnerských vztahů můžeme orientovat dle určitých znaků, které jsou v násilných vztazích obvyklé. K lepší orientaci v problematice si můžeme zodpovědět několik otázek:

Co je to domácí násilí?

Existuje celá řada definic domácího či partnerského násilí. Všechny tyto definice však spojují znaky, které jsou pro domácí násilí typické a kterým se budeme dále podrobněji věnovat.

Definici domácího násilí v širším slova smyslu podala Rada Evropy v roce 1985: „Násilné chování v rodině zahrnuje jakýkoliv čin nebo opomenutí spáchané v rámci rodiny některým z jejich členů, které podkopávají život, tělesnou nebo duševní integritu, nebo svobodu jiného člena stejné rodiny, nebo vážně poškozují rozvoj jeho osobnosti.“ V užším slova smyslu pak intimní (partnerské) násilí je „jakýkoliv výskyt ohrožujícího chování, násilí nebo zneužití psychického, fyzického, sexuálního, ekonomického nebo emocionálního mezi dospělými osobami, které jsou nebo někdy v minulosti byly intimními partnery nebo členy rodiny, a to bez ohledu na pohlaví.“[1]

Dle definice Istanbulské úmluvy jsou za domácí násilí považovány veškeré akty fyzického, sexuálního, psychického, ekonomického či dalších forem násilí, k němuž dochází v rodině nebo domácnosti, anebo mezi bývalými či stávajícími manželi, partnery či osobami blízkými, bez ohledu na to, zda násilná osoba sdílí nebo sdílela společnou domácnost s osobou ohroženou tímto násilím.

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje intimní partnerské násilí jako “chování intimního partnera či bývalého partnera, které způsobuje fyzické, sexuální nebo psychické zranění, včetně fyzické agrese, sexuálního nátlaku, psychického týrání a kontroly chování.“[2]

Český statistický úřad na svých stránkách uvádí: „Domácí násilí / násilí v rodině = opakované a dlouhodobé násilí, kterého se dopouští dospělá nebo mladistvá osoba na svých blízkých (obětí mohou být manžel/manželka, druh/družka, rozvedení manžel/manželka, dítě, rodič, prarodič).

Domácí násilí má podobu fyzického, psychického, sexuálního, ekonomického či jiného násilí, nejčastěji jejich kombinace, jehož intenzita se stupňuje. Domácí násilí je vědomá činnost. Začíná opakujícími se útoky proti lidské důstojnosti, k nim se zpravidla postupně přidávají útoky proti zdraví a v konečném stádiu může přejít v útoky proti lidskému životu.

Domácí násilí se liší od ostatních forem delikventního chování tím, že vytváří vztah závislosti oběti na násilné osobě, je zaměřeno na získání moci násilné osoby nad obětí a probíhá v soukromí, tedy ve skrytu, mimo kontrolu veřejnosti.

Charakteristickým rysem domácího násilí je skutečnost, že se pro svou trvalost a různou intenzitu násilných aktů postupně stává součástí běžného života. Více než 90 % obětí domácího násilí jsou ženy.“[3]

Na základě souboru dosud používaných definic byla navržena konceptuální definice partnerského násilí, která vychází z hlavních definičních znaků partnerského násilí a obecného chápání tohoto jevu.

Partnerské domácí násilí tedy definujeme jako: „Opakované projevy fyzického, sexuálního, psychického, ekonomického či dalších forem násilného jednání stupňující se intenzity, odehrávající se v současném či bývalém partnerství, kdy násilná osoba využívá své převahy (fyzické, psychické, ekonomické) nad druhou osobou, bez ohledu na formu jejich vztahu, pohlaví a sexuální orientaci, k nimž dochází v soukromí, bez ohledu na to, zda osoby v partnerském vztahu sdílejí či sdíleli společnou domácnost.“[4]

Jaké jsou druhy domácího násilí?

Rozlišujeme několik druhů domácího násilí, které se pak často v různé míře a intenzitě kombinují:

• fyzické násilí (strkání, fackování, tahání za vlasy, smýkání, házení předmětů, znehybňování oběti atd.);
• psychické násilí (slovní týrání, ponižování, zesměšňování, permanentní kontrola, výslechy, vyhrožování atd.);
• sexuální násilí (všechny intimní kontakty, které jsou na oběti vynucovány proti její vůli);
• ekonomické násilí (zamezení možnosti disponovat s finančními prostředky, zákaz získání zaměstnání, neposkytování finančních prostředků, vystavování hladu atd.);
• sociální násilí (zamezení kontaktu s rodinou či přáteli, zákaz využívání komunikačních prostředků, sociální izolace atd.).

Jaké jsou znaky domácího násilí?

• Mezi obětí a násilníkem je blízký vztah, ať už se jedná o partnerský, příbuzenský atp.
• K domácímu násilí obvykle dochází v soukromí, ale to nevylučuje, že k napadení nemůže dojít i na veřejnosti
• Domácí násilí je těžko prokazatelné (především ty formy, které nezanechají fyzické stopy)
• Domácí násilí má svou dynamiku, útoky jsou opakované, obvykle se stupňují v četnosti a intenzitě

Co je dynamika domácího násilí?

Dynamikou domácího násilí rozumíme soubor mechanizmů probíhajících ve vztahu, které přispívají k páchání násilí ze strany násilné osoby a na druhé straně zabraňují týrané osobě násilný vztah opustit.

Pro násilný vztah je typické střídání fází, které jsou označovány jako fáze napětí, fáze násilí a fáze klidu.

Tyto 3 fáze na sebe plynule navazují a je možné si je představit jako zužující se spirálu, která ukazuje, jak se jednotlivé fáze střídají a postupně dochází ke zkracování období mezi nimi.

Na klidovou fázi, která způsobuje setrvání oběti v násilném vztahu, plynule navazuje fáze napětí, kdy je oběť schopná vycítit, že se schyluje k fázi násilí.

Snaží se tuto nejhorší fázi co nejdéle odvracet, vychází násilnému partnerovi vstříc, ale není v její moci situaci zvrátit a nevyhnutelně přichází fáze násilí, protože násilný partner je ten, kdo potřebuje mít nad obětí moc a udržovat ji pod kontrolou.

Ve chvíli, kdy je oběť oslabená po útoku, zraněná a ponížená a často neví, kudy dál, ukazuje násilný partner svou tzv. „lepší tvář“ a dává oběti zažít období klidu. Fáze klidu však není trvalá, postupně opět dochází ke vzrůstání napětí, které je následováno násilným atakem.

Takto se nebezpečná spirála udržuje v pohybu a pravidelné střídání třech fází se stává pastí pro oběť. Jak je uvedeno výše, zejména ve fázi klidu se oběť snaží věřit, že se násilný partner změní, že bude lépe, má tendence fáze násilí vytěsnit.

Pokud by se pouze stupňovaly násilné ataky, oběť by snáze našla sílu vztah opustit, ale protože zná i „dobrou tvář“ agresora, je pro ni velmi těžké násilný vztah ukončit. Období klidu však není jediné, co přispívá k setrvání oběti v násilném vztahu, svou zásadní roli sehrávají pocity studu, viny a strachu, které spirálu násilného vztahu věrně provází.

Násilný partner využívá v období klidu manipulativních technik, kterými se oběť snaží přesvědčit, že za násilí ve vztahu je zodpovědná ona sama. Ruku v ruce s omluvou z jeho strany většinou přichází obvinění oběti, že ona je zodpovědná za útok, že partnera vyprovokovala, špatně se zachovala, špatně odpověděla, udělala věci jinak, než partner očekával.

Oběť tak postupně přistupuje na to, že ona sama zavinila násilné chování svého partnera. Vedle pocitů viny se začínají objevovat pocity studu, že oběť není dostatečně schopná udržet si kvalitní a respektující vztah. Pocity strachu se zpočátku objevují po násilném napadení, ať už slovním nebo fyzickém, později je strach přítomen ve všech fázích.

Oběť je v permanentním napětí, protože nikdy neví, kdy se fáze klidu začne obracet a spirála se s osvědčenou jistotou opět dotočí do fáze násilí.

 

Jak skutečně vypadá násilí na ženách v ČR?

Práva obětí trestného činu

Obětí trestného činu, kam patří také domácí násilí (respektive týrání osoby žijící ve společné domácnosti) se může stát kdokoliv.

 Zároveň může být těžké se v celé situaci, ale i právech a možnostech, vyznat. Zákon přitom na oběti trestných činů pamatuje a oběti mají určitá práva, například na právní poradenství zdarma.

Informace o právech obětí trestných činů naleznete v seriálu informačních videí.

Zdroje:

[1] Rada Evropy, Shromáždění pro prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, CETS 210, čl. 3b. Dostupné z: https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/rms/090000168008482e.

[2] World Health Organization. Violence against women. Dostupné z: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs239/en/.

[3] Český statistický úřad. https://www.czso.cz/documents.

[4] http://www.tojerovnost.cz/images/analyzy/Analyza-vyskytu-a-latence-DN.pdf

Domácí násilí – Týrání osoby žijící ve společném obydlí – Policie České republiky

Týrání osoby žijící ve společném obydlí, jinak řečeno „domácí násilí,“ je fyzické, psychické nebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v jejich soukromí a mimo kontrolu veřejnosti. Intenzita násilných incidentů se během doby zpravidla stupňuje. U oběti vede ke ztrátě schopnosti násilí zastavit včas a situaci efektivně řešit.

Domácí násilí samo od sebe neskončí, naopak má nebezpečnou tendenci eskalovat. Ohrožené osoby potřebují včasnou a účinnou pomoc, ochranu a podporu.

O domácí násilí se jedná vždy, pokud jsou přítomny všechny následující znaky: • Opakování a dlouhodobost – z jednoho útoku jakéhokoli charakteru ještě nelze určit, zda jde o domácí násilí. Může to však být jeho začátek.

• Eskalace – domácí násilí se stupňuje od útoku proti lidské důstojnosti k fyzickým útokům až k závažným trestným činům ohrožujícím zdraví a život.

• Jasné a nezpochybnitelné rozdělení rolí na ohroženou osobu a násilnou osobu – domácím násilím nejsou vzájemná napadání, hádky, rvačky, spory, kde je rovné nebo střídavé postavení stran incidentu. • Neveřejnost – domácí násilí probíhá zpravidla za zavřenými dveřmi bytu či domu, stranou společenské kontroly.

Proč je domácí násilí nebezpečné?• Je skryté před zraky veřejnosti i státních orgánů.

• Narůstá pozvolna, ohrožená osoba obtížně pozná okamžik, kdy již vztah není bezpečný. • Lze se před ním těžko bránit, protože ohrožená osoba s násilníkem sdílí řadu společného, a to včetně obydlí, ze kterého nemá kam odejít. • Má dopad na děti přítomné při násilí, které získávají negativní vzory a považují je za normální. • Má vzrůstající tendenci – zpočátku se jedná o útoky proti lidské důstojnosti (urážky, vydírání, ponižování), následují útoky proti zdraví (facky, bití, škrcení) a může vyústit a až v útoky proti životu.

• Projevuje se formou:• fyzického násilí – facky, kopance, škrcení, odepírání spánku a jídla, až po útok na život,
• • sociálního násilí – sociální izolace: zákazy kontaktu s rodinou, s přáteli, zákaz telefonování, doprovázení k lékaři, na úřady, na nákupy, cílem je oběť sociálně izolovat.
• Obětí domácího násilí může být manželka, manžel, družka, druh, registrovaní partneři, bývalí manželé dále žijící ve společném bytě, děti žijící v tomto vztahu, senioři, osoby zdravotně postižené a odkázané na pomoc blízkých osob.

• psychického násilí – nadávání, urážení, ponižování, ničení věcí, terorizování, zesměšňování, citové vydírání, soustavná kontrola co oběť dělá, s kým se stýká, kam chodí,• sexuálního násilí – znásilnění, nucení proti své vůli k různým sexuálním praktikám • ekonomického násilí – ekonomická kontrola, jako například omezování přístupu k penězům, absolutní kontrola nad příjmy a výdaji oběti,

Co dělat, když k činu došlo (dochází):Nejtěžší bývá zůstat na vše sám, a proto doporučujeme svěřit se osobě, které oběť důvěřuje, kontaktovat intervenční centra, poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, občanské poradny, krizová centra, která mají zkušenost s možnostmi řešení situace domácího násilí. Po oznámení učiněném na policii, v případě zranění (včetně modřin) je zapotřebí podstoupit lékařské vyšetření. V některých případech může lékařské vyšetření samotnému oznámení předcházet.

Bezpečnostní plán

Pokud se necítíte ve vztahu či rodině bezpečně, připravte se na možnosti ochrany pro případ dalšího násilného útoku. Zvažte zejména:• shromáždění důležitých telefonních čísel pro případ potřeby (známí, policie, intervenční centrum, azylový dům apod.), • možnost informování rodiny, přátel či sousedů, kteří by Vám v případě potřeby mohli pomoci (např. poskytnutím krátkodobého úkrytu), • možné únikové cesty v případě násilného jednání, např. nenechat se zavřít v části obydlí bez oken ani východu, ale též kam se lze v takové situaci uchýlit, • smluvené znamení pro sousedy v případě ohrožení, • vytvoření bezpečnostního zavazadla pro případ nenadálého odchodu z obydlí, kde budou uloženy všechny potřebné věci. Jedná se zejména o:

• doklady (průkaz totožnosti, rodný list, průkaz zdravotního pojištěnce apod.),

• důležité dokumenty (k účtům, k bytu, pracovní smlouvy, rozhodnutí soudu apod.), • léky, věci denní potřeby pro sebe a případně pro děti (oblečení, hygienické potřeby, hračky), • klíče od obydlí, peníze, kreditní kartu, jízdenky. Zavazadlo je možné nechat i mimo obydlí na místě, kde se k němu můžete snadno dostat.

Při samotném oznámení, či v průběhu vyšetřovacích úkonů, může být psychickou oporou a nápomocí z řad policie odborně vyškolený krizový intervent. Neobávejte se požádat o jeho pomoc.

1. Prioritou je zajistit bezpečí ohrožených osob a řešit situaci včas.
2. Místa prvního kontaktu ohrožených osob se systémem pomoci:• Policie ČR, • obecní/městská policie, • přestupkové oddělení obecního úřadu, • intervenční centrum, • OSPOD, • krizové centrum/centrum krizové intervence (pro děti a rodinu), • manželská poradna, • azylový dům, • linka důvěry, • praktičtí lékaři, • pediatři a další specialisté, • nemocnice (včetně sociálního oddělení),
3. • záchranná služba.

Více informací lze dohledat na www.domacinasili.cz . Nebo také na nonstop telefonické lince pro oběti domácího násilí DONA, tel.: 251 51 13 13.

Pomáhá řešit domácí násilí. Policistka Petra nyní dosáhla ocenění

V přestavěném kostele Svaté Máří Magdalény na pražské Malé Straně udělovalo minulý týden Policejní prezídium svá ocenění. Medaili si odsud do domovského Mostu odvezla i Petra Hälbigová, která se na obvodním oddělení specializuje na řešení domácího násilí.

O tom, že má spolu s kolegy spoustu práce, svědčí smutný fakt: Ústecký kraj v tuzemsku dlouhodobě kraluje statistikám osob vykázaných kvůli násilí ze společné domácnosti.

Přečíst článek ›

Za řešení domácího násilí letos odměňovalo prezidium policisty vůbec poprvé. Muži a ženy zákona můžou díky institutu vykázání vstupovat do rodin s násilníkem od roku 2007. Petra Hälbigová nastoupila k policii o rok později, kdy byl institut v praxi ještě v plenkách. Zažila tak vzestupný trend, kdy počet vykázání v jejím regionu každým rokem narůstal.

„Má za úkol navázat kontakt s možnou obětí domácího násilí a přesvědčit ji ke spolupráci,“ popisuje agendu kolegyně její šéf z mosteckého obvodního oddělení Martin Rekl. Po shromáždění informací společně s kolegyní rozhodne, jestli desetidenní vykázání násilníka je nebo není vhodné. 

Napříč společností

Na konferenci, kterou minulý týden pořádal Ústecký kraj s regionálním intervenčním centrem a poradnou pro osoby ohrožené domácím násilím, experti upozornili, že domácí násilí není výjimkou ani v rodinách vysoce postavených manažerů. „Dochází k němu napříč společností, nejen u sociálně slabších,“ potvrzuje i policistka z Mostu, který je přitom pověstný jako město se sociálně vyloučenými lokalitami.

Kromě Petry Hälbigové ocenilo prezidium v nové kategorii výjimečně také civilistku, s tou se ale mostecká policistka dobře zná. Martina Vojtíšková totiž vede ústecké intervenční centrum Spirála. Její konzultanti nabízejí rodině pomoc, když policie násilníka vykáže z domácnosti.

„Oběť domácího násilí získává během vykázání agresora na 10 dní čas na přemýšlení, jak si uspořádat život. A my jí v tom pomáháme,“ popisuje práci centra Martina Vojtíšková. A upřesňuje, že v krajské Spirále s několika okresními pobočkami týrané osoby emočně podporují, poskytují jim právní servis a radí jim jak získat finanční podporu, pokud oběť s dětmi odchází od živitele rodiny.

Přečíst článek ›

Případně je i krátkodobě ubytují ve svých ústeckých prostorech či v bytech s regulovaným nájemným, aby si mohl samoživitel s dětmi našetřit na komerční bydlení, nebo zprostředkovávají delší pobyt v některém azylovém zařízení v regionu. Policie mezitím kontroluje, jestli násilník neporušuje vykázání. Tím by mařil úřední rozhodnutí a dopouštěl se tak trestného činu.

Někdy je deset dní na řešení dlouhodobé neuspokojivé situace v rodině málo. V tom případě může týraná osoba požádat soud o prodloužení vykázání na dalších 30 dnů až půl roku. I v tom jí pomůžou pracovníci intervenčních center, která jsou v každém kraji.

Institut vykázání přišel jako užitečná zákonná pomůcka k řešení domácího násilí až poté, co v roce 2004 trestní zákon definoval pojem týrání osoby žijící ve společném obydlí.

Zásluhu na tomto mimo jiné měla expertní skupina odborníků a též policejní psycholožka Ludmila Čírtková. Ta je dnes mezi lidmi z branže brána jako „guru“ řešení domácího násilí v Česku.

Jako znalkyně po celé republice vypracovává posudky pro policii ve fázi prověřování případů potenciálního domácího násilí.

Na konferenci v Ústí hovořila o svých zkušenostech ze soudních síní. Znatelná přitom byla jistá frustrace psycholožky z toho, jak se někteří ze zástupců justice, kteří neabsolvovali školení k tomuto složitému tématu, k domácímu násilí staví.

„Někteří o tom skoro nic nevědí a uplatňují své vlastní předsudky,“ potvrdila po přednášce Deníku Ludmila Čírtková.

Podle ní na předsudky dochází zejména v důkazní nouzi nebo v situaci, kdy stojí výpověď proti výpovědi, a vzniká tedy velký prostor pro interpretaci případu senátem.

Přečíst článek ›

Mezi tradované mýty patří zkratky jako „může si za to sama“, „bije ji proto, že ho provokuje“, „neodešla proto, že se jí to líbí“…

Domácí násilí je přitom specifickou kriminalitou, ke které je nutné znát kontext. „Je diametrální rozdíl, když se vyšetřuje loupežné přepadení trvající třeba tři minuty.

Domácí násilí obvykle trvá dlouho, oběti o něm zpravidla dlouho mlčí, setkáváme se tu s fenomény jako disociativní paměť čili že si oběti některé věci těžko vybavují, a podobně.

A to jsou všechno okolnosti, které by soudci měli znát,“ upozorňuje Ludmila Čírtková.

V celé České republice bylo v roce 2020 celkem 1 170 případů vykázání násilné osoby ze společného obydlí.Ústecký kraj je v ČR dlouhodobě v počtech vykázání na 1. místě. V roce 2020 to bylo celkem 136 případů, z toho: Územní odbor PČR Děčín: 13, Chomutov 15, Litoměřice 21, Louny 35, Most 17, Teplice 8, Ústí nad Labem 27.

V celé ČR se na krajsky příslušná intervenční centra pomáhajícím obětem domácího násilí v roce 2020 obrátilo 7 082 osob. Na krajské intervenční centrum Spirála v Ústí n. L. se ročně s prosbou o pomoc obrací kolem 450 osob ohrožených domácím násilím. Kontakt na intervenční centra najdete na webech nenech.se nebo www.domaci-nasili.

cz. 

V případě ohrožení života volejte Policii ČR – 158.

Co dělat, když… mě potká domácí násilí

DN zahrnuje fyzické, sexuální, psychické či ekonomické násilí, k němuž dochází mezi blízkými osobami a většinou žijí ve společné domácnosti.  Obětí DN bývají většinou ženy, pachateli obvykle jejich současní i bývalí partneři. K násilí dochází i na dětech, starých osobách, na mužích ze strany žen i k násilí v homosexuálních vztazích. Formy DN: fyzické násilí  – bití, facky, kopance, škrcení, rány pěstí a další fyzické útoky, tahání za vlasy, vláčení v úchopu, ohrožování zbraní psychické násilí –  nadávky, obviňování, ponižování, zesměšňování ve společnosti, vyhrožování fyzickým násilím, zastrašování, odepírání spánku, potravy, vydírání sebevraždou, ničení věcí sexuální zneužívání – znásilnění, donucení k sexu či sexuálním praktikám, které oběť běžně odmítá sociální izolace – bránění v kontaktu s rodinou, přáteli, sledování pohybu, telefonátů, pronásledování ekonomická kontrola – omezování přístupu k financím, vytvoření závislosti na partnerovi, snaha zakázat chodit do práce, ven DN většinou začíná nenápadně tak, že oběť si často ani nevšimne jeho prvních příznaků. Pokud není včas rozeznáno a zastaveno má stupňující se tendenci a nabývá na intenzitě. Často se objevuje ve více formách současně. K DN nedochází neustále, střídají se období násilí a relativního klidu. Cyklus DN se střídá z fáze líbánek, vzrůstající tenze, konfliktu a usmiřování. Děti mohou být:                  přímou obětí DN – ze strany pachatele je směřováno na rodiče i dítě, pak je dítě dítětem ohroženým syndromem týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (CAN)            nepřímou obětí – dítě je svědkem DN,  může být přítomno incidentu nebo ne, být v jiné místnosti a „jen“ slyšet, vidět zranění dospělé osoby. Toto může ovlivnit příznivý citový, rozumový a mravní vývoj dítěte a i v tomto případě je dítě obětí DN

Přivolat pomoc Policie České republiky při akutním ohrožení zdraví, bezpečí a života oběti do domácnosti. Poradny:  v Děčíně Krizová poradna, Občanská poradna, Intervenční centrum o.s. Spirála  – DN je ze zákona obsahem práce poradny – konzultační hodiny každý čtvrtek v Děčíně v prostorách Krizové poradny po telefonickém objednání , tel. 475  511 811 V případě přítomnosti nezletilých dětí v rodině  – OSPOD MM Děčín

Najít odhodlání věc řešit, neutajovat, neoddalovat. Doklady nejsou na první konzultaci potřeba žádné.

Magistrát města Děčín – odbor sociálních věcí  – oddělení sociálně právní ochrany dětí Mgr. Iva Stránská, tel. 412 593 153, mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. v případě její nepřítomnosti zastupující kolegyně