Dobrý a špatný cholesterol – jak na prevenci?

Věděli jste, že hladinu cholesterolu lze regulovat nejen pomocí léků, ale rovněž přírodní cestou? ✔️ Sepsali jsme pro vás několik tipů, jak snížit vysoký cholesterol přírodně.

Jak lze snížit cholesterol přírodní cestou?

Některé odborné studie uvádí, že v České republice trpí zvýšeným cholesterolem až 70 % populace (čerpáme např. ze studie IKEM). A my navíc dodáváme – pokud si myslíte, že se problém vysokého cholesterolu týká jen dospělých, zbystřete. Naopak, stejně jako obézních dětí, přibývá i dětí, které trpí vysokým cholesterolem.

Vysoký cholesterol je doslova prevít. Neprojevuje se, nebolí nás, a i přesto nás může pomalu ale jistě zabít. Velmi se totiž podílí zejména na kornatění tepen, také na infarktech a mrtvicích.

Proto lékaři důrazně sdělují veřejnosti, aby svou hladinu cholesterolu pravidelně kontrolovali. Zdali je hladina vysoká, budou vám předepsány léky na snížení hladiny cholesterolu.

Ovšem cholesterol lze rovněž snižovat také bez léků.

Hladinu svého cholesterolu můžeme ovlivnit také skladbou našeho jídelníčku, dostatečným a také pravidelným pohybem. Shozená kila a také mnohem lepší schopnost čelit stresovým situacím, vám v boji proti cholesterolu také pomohou.

Čím negativně ovlivňujeme hladinu cholesterolu v organismu?

  • obezita – kila navíc mají přímý dopad na hladinu LDL cholesterolu
  • nezdravý životní styl – kouření
  • dlouhodobě působící stres
  • vyšší věk (zejména u žen)

Představujeme cholesterol – LDL a HDL

Věděli jste, že cholesterol běžně přijímáme v potravě? A co víc, že si ho naše tělo vytváří v játrech? Důvod je jednoduchý – cholesterol tvoří plazmatickou membránu všech buněk, hlavní složku žlučových kyselin a je prekurzorem steroidních hormonů a vitamínu D (tedy vznikají z něho tyto látky). Možná to zní hrozně složitě, ale ve zkratce – cholesterol má význam při řadě činností našeho sortimentu.

Pokud je ho ovšem nadbytek, pak je nutné zbystřit. V této chvíli totiž započalo jeho negativní působení na náš organismus. Zvýšená hladina cholesterolu je hlavním rizikovým faktorem pro onemocnění srdce a komplexně pak kardiovaskulárního systému.

Cholesterol se dělí na dvě skupiny, nejčastěji popsané anglickými zkratkami: LDL a HDL.

LDL „ low density lipoprotein“ (lipoprotein s nízkou hustotou) a HDL „high density lipoprotein“ (lipoprotein s vysokou hustotou). Zmíněný LDL je často brán jako ten špatný. Naopak, HDL je hodným, dobrým.

1. Dávejte si pozor na stres

Stres velmi zvyšuje hladinu cholesterolu ve vaší krvi a mnoho lidí o tom vůbec netuší. Dokazují to zejména přesná měření. Když se kupříkladu lidé dostanou do jistých stresových situací, lékaři jim ihned naměří o poznání vyšší hladinu cholesterolu.

Se stresem se umíme lépe vyrovnat například tehdy, když jsme dobře vyspaní a také odpočatí. Mnohem hůře se vyrovnáváme se stresem v okamžiku, kdy jsme vyčerpaní. Proto má pro nás daleko větší smysl relaxace, ovšem také různé rekreační sportování, které zlepšuje naši schopnost stresu čelit. Skvělá je také jóga.

2. Které potraviny nám mohou pomoci?

O celé řadě potravin či potravinových doplňků se často můžeme dočíst v různých publikacích. Pouze ovšem některé z nich skutečně umí s hladinou cholesterolu v krvi bojovat. Jedná se především o:

  • Dostatečné množství vlákniny

Ryby

Zaměřte se na ryby, které obsahují velké množství omega-3 nenasycených mastných kyselin, tedy zejména mořské ryby

Velmi tučnými mořskými rybami se rozumí zejména šproty, sledě, sardinky, tuňáky, lososy a také makrely. Velmi příznivý obsah zdravých tuků má rovněž sladkovodní pstruh či o poznání vzácnější hlavatka, která patří mezi takzvané lososovité ryby. U nás se zejména prodává krmený kapr, který má velký obsah podobných látek.

Dobrý a špatný cholesterol – jak na prevenci?

Vláknina

Hladinu cholesterolu v našem organismu snižují také potraviny, které mají zvýšený obsah vlákniny. Naši předkové konzumovali zhruba 100 gramů denně. My jí sníme zhruba 12 gramů denně namísto doporučených 35 gramů denně. Vláknina totiž velmi tlumí vstřebávání cholesterolu do našeho organismu.

Potraviny, které mají vysoký obsah vlákniny nejsou pouze otruby či naopak psyllium, ovšem také valná většina zeleniny a také ovoce, ovesné vločky, houby, luštěniny, ořechy a další obiloviny. A znáte třeba psyllium?

Ořechy

Lidé, kteří sní denně zhruba 40 gramů vlašských ořechů, mohou snížit celkové množství cholesterolu až o 9,3 %. Stejných výsledků dosáhnete také v případě, kdy budete konzumovat oříšky či mandle. Oříšky mají ovšem mimo jiné také velký obsah kalorií, proto jich rozhodně nejezte více než se doporučuje. Vyhnout byste se ovšem měli zejména slaným praženým oříškům.

Fazole

Fazole jsou velmi dobré pro vaše srdce. Pokud fazole zařadíte do svého jídelníčku, budete moci snížit celkovou hladinu cholesterolu v krvi. A to z velmi prostého důvodu, kterému se říká vláknina. Bylo prokázáno, že fazole umí zpomalit proces vstřebávání celkového cholesterolu z některých druhů potravin.

Špenát

Špenáte obsahuje velké množství luteinu, který se nachází zejména ve vaječném žloutku a také především v zelené listové zelenině.

Velmi dlouhou dobu byl také lutein spojován s prevencí takzvané makulární degenerace, která je jednou z hlavních příčin slepoty.

Výzkum také naznačuje, že zhruba u ¼ šálku potravin, které jsou velmi bohaté na lutein pomáhá velmi dobře chránit i před případným infarktem a to tím, že ze stěn vašich cév odstraňuje jisté nánosy cholesterolu, které následně způsobují jejich ucpání.

Avokádo

Avokádo je výborným zdrojem takzvaných nenasycených mastných kyselin, které následně zvyšují hladinu HDL cholesterolu, ovšem současně také snižují hladinu takzvaného LDL cholesterolu.

Fytosteroly, které naleznete v avokádu, dokáží velmi dobře zpomalit absorbování cholesterolu z přijaté potravy.

Ovšem pozor si dávejte na to, že má o poznání vyšší obsah tuků a také kalorií, proto ho používejte s mírou.

3. Hýbejte se a choďte pravidelně ven

Hladinu cholesterolu ve vaší krvi rovněž ovlivňuje také každodenní pohyb. Stačí pouhých 20 až 30 minut chůze každý den, kterou může pokrýt například cesta do vašeho zaměstnání a zpět. Měli bychom denně zvládnout zhruba 10.000 kroků, což je zhruba necelých 4 až 5 kilometrů.

Velmi užitečné jsou v tomto případě také chytré hodinky, které vaše kroky pravidelně sledují, a to včetně dalších sportovních aktivit, které provozujete. Díky nim si získáte alespoň základní představu o tom, jak se denně hýbete. Pravidelná chůze přispívá k velmi dobré fyzické kondici a tím pádem k lepšímu stavu vašeho kardiovaskulárního systému.

A co doplňky stravy?

Je potřeba si říct, že předchozí doporučení jsou spíše obecnějšího charakteru. Je tedy na každém z nás, jak se postaví k potřebě pohybu, úpravy jídelníčku či změny životního stylu. Abychom vás podpořili, vypsali jsme taktéž látky, které hledejte v doplňcích stravy. Ty neslouží primárně k dopadu na hladinu cholesterolu či léčbě – nicméně, podpoří váš organismus.

1. Yucca

Roslina – bylina z čeledi chřestovitých, podčeledi agávovitých, u níž se zpracovává zejména oddenek. Bylinka Yucca je pak známá pro vysoký podíl saponinů.

Tyto saponiny napomáhají při snižování vysoké hladiny cholesterolu. Díky této bylince se LDL cholesterol váže ve střevech, vytváří spletenec, který se nevstřebá a tělo jej vyloučí. Díky tomu může docházet ke snižování podílu LDL cholesterolu v krvi.

2. Lecitin

Svůj název získala tato látka z řeckého slova „leikthos“ – neboli žloutek. Jedná se o společné označení pro skupinu tuků, přesněji fosfolipidy. Ty jsou složené z mastné kyseliny, glycerolu, kyseliny fosforečné a cholinu.

A proč zmiňujeme lecitin? Protože má vysoký podíl esenciálních mastných kyselin, které dokážou aktivně v krevním oběhu rozpouštět škodlivý LDL cholesterol. Díky tomuto štěpení a rozkladu se nemůže usazovat a je vyloučen krevním řečištěm.

3. Omega-3 mastné kyseliny (nejdůležitější EPA a DHA)

Takzvané esenciální mastné kyseliny jsou pro náš organismus nezbytné, ale tělo si je nedokáže vytvořit – musíme je získávat ze stravy. Důraz klademe na tučné ryby a ořechy. A stejně tak – vhodně zvolené kvalitní doplňky stravy s obsahem Omega 3.

Jak snížit cholesterol přírodně?

Vysoký cholesterol může zaskočit i třicátníky. Stačí přitom dodržovat pravidla

„Byla jsem si jistá, že dělám všechno dobře. Nejedla jsem nic špatného, jeden čas jsem byla i vegetariánka, nicméně později jsem se k masu vrátila. Zeleninu jsem jedla jedině bio nebo se své zahrádky, vyhýbala jsem se cukru a taky jsem si nedala nic, kde by byl lepek.

Pravidelně jsem běhala, nikdy jsem nekouřila a každou noc jsem se snažila spát minimálně sedm hodin. Prostě jsem žila opravdu zdravě,” vypráví 31letá Daniela.

„Takže když jsem se v 30 letech rozhodla, že si u lékaře nechám zkontrolovat hladinu cholesterolu, očekávala jsem, že budu mít perfektní výsledky.

Přečíst článek ›

„Nikdy nezapomenu na den, kdy mi doktor řekl, že hladina mého celkového cholesterolu je 7,9 mmol/l. Byl jsem v tu chvíli naprosto v šoku. Tolik peněz za doplňky stravy, správná strava, cvičení – to všechno bylo k ničemu a hrozil mi ve 30 letech infarkt? Nic mi nedávalo smysl,“ pokračuje Daniela.

Hladina celkového cholesterolu by měla být 3,9–5,2 mmol/l.Nad 6,2 už je vysoké riziko ucpání cév, u dětí by mě být cholesterol pod 4,4 mmol/l. Každý pátý Čech má hladinu cholesterolu zvýšenou.

Až 30 % lidí nad 70 let bere léky na snížení cholesterolu.

Lékař jí tehdy zmínil, že vliv může mít i genetika. „Já si vzpomněla, jak moje máma celý život bojovala s vysokou hladinou cholesterolu v krvi. Tehdy tvrdila, že je to prostě dané. Bylo to 'součástí' naší rodiny a nedalo se s tím nic dělat. Jen se s tím naučit žít.

Podle lékaře se vysoká hladina opravdu může projevit jako následek dědičné choroby, ale často s tím souvisí i strava bohatá na nasycené tuky.

U mnoha lidí se jedná o kombinaci obou faktorů, tedy špatných stravovacích návyků a zděděné tendence k vysokému cholesterolu, což byl přesně případ mojí matky,“ vypráví Daniela.

Budete mít zájem:  Zrovnoprávnění žen na dohled, do důchodů půjdou ve stejném věku jako muži

Nechtěla se smířit s tím, že tak mladá má tak vysoké hodnoty. Jakmile přišla domů, začala si hledat informace. „Vyděsilo mě, kolik lidí mělo ve třiceti kvůli cholesterolu velké zdravotní potíže. Zatímco já se připravovala na to, že bych chtěla dítě, podle těch stránek jsem se měla spíš připravovat na potenciální infarkt,“ vzpomíná.

Přečíst článek ›

„Přestože beru léky, jsem odhodlaná udělat vše pro to, abych se jich jednou zbavila, i když mi lékař říkal, že to pravděpodobně nebude možné.

Zařadila jsem víc potravin, které mají snižovat hladinu cholesterolu, jako je olivový olej nebo listové saláty, a na poslední kontrole byly výsledky mnohonásobně lepší. Nicméně bych ráda doporučila všem, ať si hladinu nechají zjistit včas.

Kdo ví, co by se mnou bylo, kdybych se to nedozvěděla včas a mohla s tím ještě něco dělat,“ dodává Daniela.

Názor odborníka

Cholesterol je důležitá součást všech buněk v těle. Tvoří se v játrech, navíc je přijímán i potravou v tucích. LDL (tzv. „špatný“ cholesterol) transportuje cholesterol z jater do cév. Při jeho nadměrném množství dochází k nežádoucímu usazování do cév a ateroskleróze. HDL (tzv.

„hodný“ cholesterol) transportuje naopak cholesterol z cév do jater a tam jej využívá k tvorbě hormonů, žlučových kyselin a vitaminu D, potřebného pro stavbu kostí. Látky tukové povahy (cholesterol, triglyceridy) mohou poškozovat cévní stěnu a podílet se na srdečně-cévních onemocněních.

Nejnápadnější změny jsou pozorovány jako ateroskleróza na cévách srdce, dolních končetin a mozku. Usazování cholesterolu do cév nebolí onemocnění cév se obvykle projeví až komplikacemi, např.

infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou a ischemickou chorobou dolních končetin. Důležitá je prevence – zamezení trvale zvýšené hladiny cholesterolu.

Léčba zvýšeného cholesterolu a triglyceridů je obvykle celoživotní, nelze ji přerušit po dosažení cílových hodnot.

Informace o nemoci

* Při nízkocholesterolové dietě omezte potraviny obsahující velké množství cholesterolu (vnitřnosti, žloutky). Vybírejte si bílé a libové maso a vynechejte uzeniny, tučné maso a tučné mléčné výrobky.

* Důležitý je i dostatek vlákniny, především z ovoce, zeleniny (s důrazem na tmavé listové saláty), celozrnného pečiva, celozrnných těstovin nebo hnědé rýže. Pokud hladiny neklesnou ani za 3 až 6 měsíců po úpravě jídelníčku a při pravidelném pohybu (při opravdu vysokých hladinách ihned), lékaři pacientovi nasadí léky – statiny, případně jiné léky.

Přečíst článek ›

* Rozhodně se vyhýbejte slazeným limonádám a alkoholu. Vysoký cholesterol se nijak neprojevuje a o to je nebezpečnější. „Potichu“ tak dochází k rozvoji aterosklerózy – omezení průchodnosti tepny.

  • * Každý dvoustý Čech má podle lékařů vrozenou vysokou hladinu cholesterolu, která se nedá ovlivnit změnou životního stylu.
  • Recept pro zdraví: Kuřecí filety s hráškem a brokolicí
  • Ingredience:  600 g kuřecích vnitřních filetů, 2 limetky, 2 lžíce tekutého medu, 3 lžíce arašídového oleje, 2 snítky máty, 500 g brokolice, 250 g fenyklu, 300 g mraženého hrášku, sůl, pepř, kari

Postup: Kuře omyjte a nakrájejte na nudličky. Smíchejte šťávu z 1 limetky, med a olej. Nakrájené nudličky v této směsi 30 minut marinujte. Mátu omyjte a otrhejte. Zeleninu očistěte. Brokolici rozdělte na růžičky. Fenykl nakrájejte na úzké nudličky. Do napařovací vložky dejte brokolici, fenykl a hrášek.

Vložte do vhodného hrnce nad mírně vroucí osolenou vodu a zakryté vařte 3–5 minut do poloměkka. Nudličky opékejte na pánvi s nepřilnavou vrstvou 4–5 minut a přitom obracejte. Osolte, opepřete a ochuťte mletým kari. Zeleninu vyjměte, ochuťte zbývající limetkovou šťávou a osolte. Naservírujte na ni nudličky a vše ozdobte mátou.

Tipy pro zdraví

Léčit vysokou hladinu cholesterolu léky bez změny životního stylu nemá smyl. Přiměřené množství cholesterolu má pro tělo nenahraditelný význam. Naše strava však obsahuje příliš mnoho nasycených mastných kyselin a tzv. „špatného“ LDL cholesterolu, který se usazuje v cévách a způsobuje srdeční onemocnění.

Na druhé straně je „hodný“ HDL cholesterol, který zase pomáhá odstraňovat ten „špatný“ z krve. Zaměřte se také na to, jaké porce jíte. Porce masa nebo ryby by se měla vejít do dlaně, čerstvé ovoce by mělo odpovídat velikosti pěsti. Jeden díl vařené zeleniny, rýže nebo těstovin by se měl rovnat velikosti šálku, který vytvoříte spojením svých dlaní.

Máte-li chuť na něco malého, sáhněte po ořeších.

Přečíst článek ›

Obsahují mononenasycené mastné kyseliny, které snižují LDL cholesterol, přičemž nemají žádný vliv na HDL. U celozrnných výrobků si zase dávejte pozor, jestli jsou opravdu celozrnné – stačí si přečíst složení.

Pokud na prvním místě figuruje celozrnná pšenice nebo celá zrna, buďte bez obav. Všímejte si též množství nasycených mastných kyselin a cholesterolu.

Potraviny s nulovým obsahem cholesterolu mohou paradoxně zvýšit LDL cholesterol.

Mezi vhodné úpravy potravin patří dušení, vaření, úprava v páře nebo v alobalu, pečení, grilování bez tuku. Naopak smažení a grilování se snažte omezit.

Vysoký cholesterol – příčiny, léčba a prevence

Informace o cholesterolu se na nás valí ze všech stran. Co je to za látku, že má v těle takovou moc? V následujícím článku se dozvíte, proč jsou optimální hladiny cholesterolu pro člověka tolik důležité a jaká je role cholesterolu v organismu.

Cholesterol je částice tuku v krvi, která hraje důležitou roli v řadě tělesných procesů. Je stavebním prvkem buněčných membrán, součástí některých hormonů, podílí se na tvorbě vitaminu D a je potřebný pro zpracování tuků v těle. Část cholesterolu se do těla dostává stravou, většinu si však organismus vytváří sám v játrech.

Zvýšená hladina cholesterolu v krvi je způsobena buď zvýšenou konzumací především živočišných tuků nebo zvýšenou syntézou cholesterolu v játrech. Tato nadprodukce cholesterolu je často dědičná a může se vyskytnout i u těch, kteří v jídelníčku upřednostňují rostlinné tuky a zdravou výživu.

„Zvýšená hladina cholesterolu může vést k ukládání tukových látek do stěn cév v podobě tukových proužků či plátů a množení hladkých svalových buněk ve stěnách tepen, čímž cévy ztrácejí na pružnosti a postupně se zužují. Tento proces se nazývá ateroskleróza. V důsledku těchto změn dochází k omezení zásobení orgánů kyslíkem a k jejich poškození.

Onemocnění cév se obvykle projeví až komplikacemi, např. infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou a ischemickou chorobou dolních končetin,“ vysvětluje MUDr. Eva Kašparová, internistka a praktická lékařka z kliniky Canadian Medical, které je součástí zdravotnické skupiny EUC.

Přílišná konzumace živočišných tuků má za následek zvýšení hodnoty cholesterolu v krvi. Foto: Dayvison de Oliveira Silva, Pexels

Druhy cholesterolu – HDL a LDL cholesterol

Cholesterol se v krvi sám nerozpouští, jeho transport v krevním oběhu je zajištěn prostředictvím „nosičů“, které nazýváme lipoproteiny. Jsou složeny z tuků a bílkovin.

Rozlišujeme celkem 3 druhy krevních tuků – LDL cholesterol, HDL cholesterol a jednoduché tuky (triglyceridy = TGA). Hodnota celkového cholesterolu v krvi by u dospělého neměla přesáhnout 5,0 mmol/l. Za zvýšenou hladinu se považuje hodnota od 5,0 do 6,2 mmol/l, nad 6,2 mmol/l jsou hodnoty rizikové.

  • LDL neboli low density lipoprotein – je převážně tukový lipoprotein s nízkou hustotou, který cholesterol transportuje krví do tkání. V nadbytečném množství může vniknout do cévní stěny, kde se usazuje v podobě tukových hmot. Lidově se mu říká „zlý“ či „špatný“ cholesterol. Jeho hladina by měla být pod 3,0 mmol/l. U kardiaků, nemocných s diabetem, chorobami ledvin a ostatních rizikových nemocných by tyto hodnoty měly být až o polovinu nižší.
  • HDL neboli high density lipoprotein – je převážně bílkovinný lipoprotein s vysokou hustotou, který pomáhá transportovat nadbytečný cholesterol z tkání do jater, kde se odbourává. Lidově se mu říká „hodný“ cholesterol. Jeho norma je nad 1,0 mmol/l u mužů a 1,2 mmol/l u žen.
  • Triglyceridy (jednoduché tuky) jsou tvořeny tuky vstřebanými z potravy, slouží jako zdroj energie. Hladinu triglyceridů je vhodné udržovat pod 1,7 mmol/l.

Rizikové faktory vysokého cholesterolu a aterosklerózy

Existuje mnoho rizikových faktorů, které proces aterosklerózy urychlují. Zásadní pro její rozvoj je nadměrný příjem nevhodné stravy bohaté na živočišné tuky spolu s kouřením, obezitou, fyzickou inaktivitou, stresem, vysokým krevním tlakem, diabetem. Nelze opomenout ani roli genetiky.

Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou nemocnosti a úmrtí ve vyspělých zemích…

Léčba vysokého cholesterolu – dieta, pohyb, léky

Usazování cholesterolu v cévách nijak nebolí, vysoký cholesterol zjistí lékař při analýze krve, která se provádí standardně při preventivních prohlídkách.

Základem léčby zvýšeného cholesterolu a triglyceridů je vždy změna životního stylu. A to i v případě, že lékař doporučí léky pomáhající snižovat hladinu krevních tuků. Léčba je zpravidla celoživotní, nelze ji přerušit ani po dosažení cílových hodnot. Pacientům jsou doporučována především tato opatření:

  • Nekouřit: Nekuřáctví je základním opatřením k prevenci srdečně-cévních chorob.
  • Zbavit se nadváhy: Zredukovat tělesnou hmotnost, zejména břišní obezitu (riziko zdravotních komplikací se zvyšuje při obvodu pasu u mužů nad 102 cm, u žen nad 88 cm), snížit energetický příjem a zvýšit energetický výdej.
  • Zařazovat fyzickou aktivitu: Pravidelně většinu dní po dobu 30–40 minut aerobně cvičit. Vhodnými činnostmi jsou svižná chůze či nordic walking, běh, plavání, cyklistika.
  • Vyvarovat se stresu.
  • Změnit stravovací návyky: Zaměřit se na obsah a složení stravy, nepřejídat se, dbát na pestrou stravu, omezit příjem tučných masných a mléčných výrobků, jednoduchých cukrů a soli, preferovat kvalitní rostlinné a rybí tuky, do jídelníčku zařazovat dostatek vlákniny v podobě celozrnného pečiva, zeleniny, ovoce, dodržovat střídmost v pití alkoholu. Mezi vhodné tepelné úpravy stravy patří dušení, vaření, úprava v páře, pečení, grilování bez tuku.

Boj s vysokým cholesterolem začíná změnou životního stylu – omezením příjmu živočišných tuků a zvýšením fyzické aktivity. Foto: Andres Ayrton, Pexels

V případě, že nefarmakologický přístup nevede k dostatečnému ovlivnění rizik, navrhne lékař medikamentózní léčbu.

  Nejvíce používanými léčivými přípravky na snížení hladiny cholesterolu jsou statiny (z moderních preparátů především atorvastatin, rosuvastatin), ezetimib, fibráty, pryskyřice, omega 3 mastné kyseliny.

Budete mít zájem:  Když hosta lapají, pěkně mu zpívají. Jak hotely šidí v mezích zákona?

Pro vysoce rizikové pacienty jsou k dispozici i vysoce efektivní monoklonální protilátky (inhibitory PCSK-9).

Prevence onemocnění je základ zdravých cév

Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou nemocnosti a úmrtí ve vyspělých zemích. Pokud lékař zjistí zvýšené riziko rozvoje chorob srdce a cév, doporučí svému pacientovi vhodná opatření, aby se riziko minimalizovalo.

  Nejúčinnější prevencí je tedy nekouřit, hlídat si tělesnou hmotnost a příjem tuků, vybírat si zejména rostlinné či rybí tuky, dále omezit příjem alkoholu a soli, jíst více ovoce, zeleniny a vlákniny, pravidelně provozovat aerobní fyzickou aktivitu.

V případě nutnosti doporučí i odpovídající farmakologickou léčbu, a to zejména u obézních, diabetiků, hypertoniků, kuřáků,“ vysvětluje MUDr. Kašparová.

Hypercholesterolemii je důležité podchytit a intervenovat včas – může spolu s dalšími rizikovými faktory vést k vážnému onemocnění cév, které se následně projeví např. infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou nebo ischemickou chorobou dolních končetin. V rámci preventivní kontroly hladiny cholesterolu v krvi se můžete obrátit také na odborníky z klinik EUC.

Obáváte se, že máte vysoký cholesterol? Můžete se poradit s našimi praktickými lékaři:

Praktičtí lékaři EUC

Cholesterol není jen nepřítel

Cholesterol není jen škůdcem. Naše tělo jej nezbytně potřebuje a neobejde se bez něj. Cholesterol je pro lidský organismus životně důležitá chemická látka. Tělo si jej z větší části vyrábí samo v jaterních buňkách a zbytek si bere z jídla. Jedná se o steroid, který tělo využívá při tvorbě hormonů, vitaminu D, buněčných membrán nebo při zpracování tuků.

Rozlišujeme takzvaný špatný cholesterol (LDL) a dobrý cholesterol (HDL).

Právě LDL cholesterol se snadno ukládá na cévních stěnách a je jednou ze základních příčin jejich postupného zužování, které může vést k nejrůznějším zdravotním problémům.

LDL cholesterol transportuje cholesterol z jater do cév a okolních tkání, kde je využíván, při vyšší hladině v krvi ale hrozí zmíněné usazování v cévních stěnách. „Hodný“ cholesterol přenáší cholesterol z cév do jater, kde je zneškodňován.

Hladina cholesterolu

Sám o sobě cholesterol nebezpečný není. To ovšem platí jen do okamžiku, kdy je jeho hladina v krvi v normě. Pokud naše tělo není schopno regulovat jeho hladinu a ještě k tomu ho vydatně zásobujeme cholesterolem z potravin, vzniká problém.

Dobrého cholesterolu máme čtyřikrát méně než toho špatného, a tak si HDL cholesterol s nadbytkem LDL neumí vždy poradit a jeho hladina roste. Čím vyšší je hladina cholesterolu v krvi, tím je pravděpodobnější, že dojde k onemocnění srdce a cév.

Obecně platí, že by se celková hladina cholesterolu měla pohybovat do 5 mmol/l (u dospělého člověka, existují hraniční hodnoty podle pohlaví), za hraniční se považují hodnoty do 6,18 mmol/l a vyšší hladina je už riziková. U dětí do 15 let je za normální hodnotu považována hladina do 4,4 mmol/l. Pokud je ale v celkovém množství cholesterolu relativně více HDL a méně LDL, nemusí způsobovat ani vyšší celková hladina problém.

Sami na sobě zvýšenou hladinu cholesterolu nepoznáte. Dokud se nerozvine kardiovaskulární onemocnění, nemusíte vůbec vědět, že se vám ucpávají cévy. Jen v některých případech jsou patrné drobné příznaky zvýšené hladiny tuků v krvi, na pokožce např.

hrbolky na hýždích, nad klouby nebo šlachami rukou nebo nohou, ploché hrbolky na vnitřní straně víček nebo šedobílý prstenec okolo oční duhovky. Už hodnota celkového cholesterolu nad 8,5 mmol/l zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění čtyřikrát.

Pokud snížíte hladinu cholesterolu v krvi jen o deset procent, snížíte riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby o celou čtvrtinu.

O svou hladinu cholesterolu by se měli zajímat mladí i štíhlí, měla by se pravidelně kontrolovat každé dva roky. Zvýšenou ji často mají i děti: je to dáno dědičností, nezdravým životním stylem.

Problémy může způsobovat i diabetes, porucha funkce ledvin, zvýšený krevní tlak nebo kouření. Někdy mohou být příčinou vyšší hladiny cholesterolu i problémy s hormony, například se štítnou žlázou.

Jistotu nízké hladiny cholesterolu ale nemají ani lidé, kteří jsou štíhlí a žijí celkem zdravě, a dokonce ani aktivní sportovci.

Pokud test ukáže, že je hodnota cholesterolu zvýšená, měli byste lékaře začít pravidelně navštěvovat a hodnotit pokroky či naopak zhoršení. Díky tomu budete moci upravovat léčbu – kromě diety nasadit i léky, nebo naopak jejich dávku snížit.

Pokud u vás v rodině někdo trpěl na vysoký cholesterol nebo pokud vy sami máte pár kilo navíc, nezaškodí téma cholesterolu probrat s lékařem i v mladším věku. Lékař by vám měl hladinu cholesterolu zkontrolovat v 18 letech, poté ve 30 a dále každých deset let.

Změna životosprávy

Především s našimi stravovacími návyky snižování a zvyšování hladiny cholesterolu souvisí.

Nízkocholesterolová dieta není jen tak nějaká dieta, při které na krátkou dobu vyškrtáte z jídelníčku vše, co nesmíte.

Více než o dietu jde o zdravý životní styl, do kterého je potřeba kromě změny jídelníčku zakomponovat také zanechání kouření, pohyb minimálně půl hodiny denně a udržování váhy pod BMI 25.

Pokud úprava životního stylu nepomůže nebo pokud je hladina cholesterolu opravdu vysoká, přijdou na řadu léky. Existuje jich několik typů. Nejrozšířenější jsou fibráty a statiny. Jestliže vám lékař předepíše léky na cholesterol, počítejte s tím, že budete pravidelně chodit na odběry krve, které zkontrolují jak hladinu cholesterolu, tak funkci jater.

Všechno tučné obsahuje cholesterol

Cholesterol obsahují jen potraviny živočišného původu. Rostlinné potraviny mohou být jakkoli tučné, ale cholesterol v nich není. Najdete jej proto pouze v mase, vnitřnostech, vejcích, mléku a výrobcích z těchto potravin. Ani zde však neplatí, že čím tučnější, tím více cholesterolu obsahuje.

Většina lidí se domnívá, že nejvíce cholesterolu se nachází ve vepřovém mase. I drůbeží stehno s kůží má více tuku a cholesterolu než libové vepřové nebo hovězí kýta. Vepřové maso obsahuje sice dvojnásobné množství tuku než drůbež bez kůže, ale zato jen dvě třetiny cholesterolu.

Zvěřina naopak obsahuje málo tuku, ale zato má vysoký obsah cholesterolu. Totéž platí pro vnitřnosti, játra a ledviny.

Hodně cholesterolu je ve vejcích, ale je zde ve formě, která je vzhledem k ukládání cholesterolu v cévách méně riziková. Proto chcete-li snížit příjem cholesterolu, omezte spíše maso a uzeniny než vejce a mléčné výrobky. U mléčných výrobků platí, že čím je výrobek tučnější, tím více cholesterolu obsahuje.

Nejvíce ho je v másle. Při nízkocholesterolové a redukční dietě tedy kupujte nízkotučné jogurty a tvarohy. Ryby mají zásadně odlišné složení tuků než máslo. Jejich tuk se více podobá rostlinnému než živočišnému.

Obsahují velké množství nenasycených mastných kyselin, které aktivně snižují hladinu špatného cholesterolu v krvi.

Kromě správného výběru tuků mohou při snižování hladiny cholesterolu pomoci i některé konkrétní složky potravy. Obecně je užitečná vláknina obsažená například v rostlině psyllium nebo ovesné otruby. Velkou roli mohou sehrát i funkční potraviny obsahující rostlinné steroly, například speciální margarín Flora pro.

activ, který prokazatelně pomáhá hadinu cholesterolu snižovat. Margaríny se připravují ztužováním rostlinných olejů. Některé výhodné vlastnosti rostlinných olejů se tímto způsobem ztrácejí. Co do složení mastných kyselin jsou na tom margaríny podstatně hůře než oleje.

Bílé margaríny jsou vhodné ke smažení a tepelné úpravě za vyšších teplot. Žluté, pomazánkové, jsou ochuceny jako máslo. Přidává se do nich syrovátka pro zvýraznění máslové chuti, vitaminy E, A a D a karoteny. Margaríny však mají stejnou energetickou hodnotu jako máslo – takže po nich hubnout určitě nebudete.

Museli byste sáhnout po variantě light. Jejich hlavní výhodou oproti máslu ale je, že neobsahují cholesterol.

Nezatracujete tuky

Tuky samy o sobě nejsou jen nezdravé. Musíme ale vědět, jak si máme vybrat ty správné. Češi stále nedokážou posoudit, který tuk je dobrý a který je špatný a jaký mají vliv na náš organismus.

Tělesný tuk chrání vnitřní orgány, zajišťuje tepelnou izolaci, hraje důležitou úlohu při tvorbě některých hormonů a v neposlední řadě slouží k ukládání energetických zásob.

Nesprávné chápání některých informací o množství a složení tuků v potravě může vést i k poškození zdraví: například úplné vynechání tuků v dietě způsobuje nedostatečné vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích, což může vést k narušení menstruačního cyklu u žen.

Navíc některé životně důležité tuky, což jsou především esenciální mastné kyseliny, si naše tělo neodkáže vyrobit samo. Denní doporučená dávka tuků činí 30 až 35 % celkového příjmu energie. Dalších 50 až 55 % připadá na sacharidy a zbývajících 15 % na bílkoviny.

Z této dávky tuků by pak dvě třetiny měly tvořit tuky rostlinné (nenasycené) a jenom jednu třetinu tuky živočišné, tedy nasycené.

Důležitý je výběr

Dieta určená ke snížení hladiny cholesterolu by měla obsahovat především nenasycené, respektive vícenenasycené mastné kyseliny. Dobré tuky najdeme v rostlinných olejích a výrobcích z nich vyrobených – v margarínech, v tucích ryb, ořeších a semínkách.

Ne všechny nasycené kyseliny jsou ovšem špatné: například kyselina stearová, kterou najdeme třeba v kokosu, kakau, čokoládě nebo palmovém oleji, nezvyšuje hladinu špatného cholesterolu, a naopak může zvyšovat hladinu toho dobrého.

Podstatné je minimalizovat příjem transmastných kyselin, které zvyšují hladinu cholesterolu v krvi.

Dávejte si pozor na ztužené pokrmové tuky, ale také na některé sušenky, náhražky čokolády a polevy, včetně těch na „zdravých“ musli tyčinkách.

Naopak vhodné jsou nenasycené mastné kyseliny, zvlášť pak ty s označením omega-3 a omega-6. Ty mají příznivý vliv na srdce – včetně prevence poruch srdečního rytmu – a rovněž podporují imunitní systém, kvalitu zraku a v neposlední řadě mozkovou činnost.

Proto se vyplatí naučit se v tucích orientovat – lépe se nám pak vybírají zdravé potraviny. Nasycené tuky jsou obsaženy v mléce, mase, másle a mléčných i mastných výrobcích.

Ale překvapivě také v kokosovém nebo palmovém oleji, který se dnes v potravinářství hojně využívá.

Velmi vhodné ke snížení cholesterolu jsou také ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny. K nim patří makrela, pstruh, sardinky, tuňák, losos a halibut. Srdce chrání i konzumace ořechů.

Přibližně 50 gramů mandlí, lískových či vlašských ořechů nebo pistácií denně vám může pomoci snížit hladinu cholesterolu – nesmějí být solené, obalené v cukru nebo smažené.

Budete mít zájem:  Odřený nos při rýmě není nutný

Ořechy jsou však tučné, takže pozor na vaši hmotnost.

V souvislosti s cholesterolem se v minulosti často mluvilo o vejcích. Vejce ale obsahují řadu potřebných živin, a proto není rozumné je zatratit. Jedno vejce denně je přijatelné i při zvýšené hladině cholesterolu, jen k němu už nesmíte přidávat další zdroj této látky. Hlavně vejce nesmíme jíst smažená.

Ve vašem jídelníčku by neměly chybět celozrnné potraviny, ovoce a zelenina. Vhodné jsou těstoviny, tmavá mouka, hnědá rýže a také ovesné vločky a otruby. Užitečné jsou i luštěniny – jejich pravidelná konzumace může hladinu škodlivého cholesterolu snížit až o pětinu. Podle některých výzkumů jsou proti cholesterolu zvlášť účinné mrkev, cibule, pórek, česnek a jablka.

I z klasických receptů můžete udělat nízkocholesterolové. Stačí, když budete omáčky a polévky zahušťovat místo jíšky moukou, chlebem nebo mixovanou zeleninou, k maštění používat zásadně rostlinný tuk a při vaření používat jen nízkotučné mléko a mléčné výrobky.

Čokoláda, káva, alkohol

Čokoláda má vysoký obsah tuku a cukru, a má tedy vysokou energetickou hodnotu. Cholesterol však neobsahuje, s výjimkou mléčné čokolády vyrobené ze sušeného mléka. Nachází se v ní i velké množství biologicky aktivních látek, které kladně působí na náš organismus.

Čokoláda například obsahuje kyselinu stearovou, která má příznivý vliv na syntézu hodného cholesterolu. Dále obsahuje fosfolipidy a nukleotidy, které zlepšují činnost mozku, a působí na zvýšení syntézy tryptofanu, jenž má antidepresivní účinky. Podobné účinky má lecitin, který se do čokolády přidává jako emulgátor.

Tento fenyletylamin obsažený v čokoládě má silný antidepresivní účinek, zmírňuje pocity strachu, úzkosti a napětí.

Odborníci se neshodují, jaký vliv má alkohol na hladinu cholesterolu. Rozhodně platí, že alkoholici svým játrům nepomáhají, podle některých ale mírná konzumace alkoholu (především červeného vína) může zvyšovat hladinu dobrého cholesterolu a zmenšovat riziko krevních sraženin.

Káva překapávaná přes filtr a rozpustná káva jsou z hlediska hladiny cholesterolu bezpečnější než káva vařená nebo espreso.

Cholesterol a menopauza

Po menopauze se ženám často hladina cholesterolu zvýší. Ženy v reprodukčním věku mají výhodu, protože je hormon estrogen před usazováním cholesterolu do určité míry chrání. Potvrdily to studie, při nichž ženy dostávaly hormonální substituci: hladina špatného cholesterolu při dodávání estrogenu o 15 procent klesla a hladina dobrého cholesterolu o 16 procent stoupla.

Více než polovina žen, které zemřou v České republice, zemře na srdečně-cévní onemocnění. Hlavními příčinami jsou různé formy ischemické choroby srdeční, včetně srdečních infarktů a cévní mozkové příhody.

Vysoký cholesterol: příznaky, léčba (hypercholesterolémie)

Každému je jasné, že pojem zvýšený či vysoký cholesterol znamená,
že by toho cholesterolu správně mělo být méně. Většina také ví, že
onen cholesterol se vyskytuje a měří v krvi.

Co to ale cholesterol je, jakou
má funkci, a hraje-li jednoznačně špatnou roli v našem těle.. zde už
možná leckdo tápe. Není se co divit.

V reklamách je cholesterol
představován pouze jako zlo, které se musí snižovat, ne-li jako jed,
kterým je naše tělo otravováno.

Pravda je ale jiná. Bez cholesterolu bychom si nepostavili jedinou
buňku v těle, nevytvořili vitamin D,
žlučové kyseliny, nevyprodukovali steroidní
hormony
(testosteron, estrogen..)..

Na druhou stranu, cholesterol se ukládá do stěny cév,
stěna tím přestává být pružná, dojde k zúžení vnitřního průměru
(zde se může snadněji zachytit tromb = krevní sraženina), nastává riziko,
že orgán zásobený krví přitékající z této „ucpané“ cévy, nebude
dostatečně prokrvený, a nedostatek kyslíku způsobí jeho odumření
(princip infarktu myokardu – část srdce, která je špatně zásobená
krví, nemá dostatek kyslíku, odumírá, srdce špatně pracuje).

Z toho tedy vyplývá, že v těle je potřeba nějaké určité množství
cholesterolu. Za toto ideální množství se počítá hodnota celkového
cholesterolu nižší než 5,2 mmol/l.

Nad 6,2 mmol/l
hovoříme již o vysokém cholesterolu znamenající výrazné riziko pro
vznik ischemické choroby srdeční (ischémický = nedostatečně prokrvený,
tedy stav, kdy cévy nepřivádějí srdci takové množství okysličené krve,
jaké pro svoji správnou činnost vyžaduje).

Hodnota celkového cholesterolu však není jediná ani ta
nejpodstatnější.
Mnohem více o stavu pacienta vypovídá hodnota vzniklá poměrem HDL
a celkového cholesterolu
 – HDL / celkový = více než 20%
ideálně.

HDL je látka tradičně označovaná jako
hodný“ cholesterol (oproti LDL =
zlý“ cholesterol). Toto označení je však poněkud
zavádějící, neboť mnozí se pak domnívají, že z některé potravy lze
přijímat ten hodný a z jiné zlý.

Cholesterol jako takový je pouze jeden.
Do těla se jednak dostává potravou, jednak ho tělo samo vyrábí (hlavně
v játrech). Cholesterol zlý a dobrý se však neodlišuje místem vzniku,
nýbrž přenašečem, jež se ho ujme. V těle nám totiž cholesterol koluje
na různých nosičích (lipoproteinech).

Jedny nosiče jsou převážně
tukové – LDL (low density lipoprotein) – ty s navázaným cholesterolem
putují do okrajových tkání, kde může cholesterol negativně působit na
cévní stěnu.

Naproti tomu nosič HDL (high density lipoprotein) má velký
podíl proteinů a odnáší přebytečný cholesterol z cév do jater.

  • Ideální hodnoty cholesterolu z vyšetření krve by tedy
    měly být:
  • celkový: pod 5,2 (nad 6,2 vysoké riziko);u dětí: pod
    4,4 (nad 5,5 vysoké riziko)
  • HDL chol :nad 1,4 (pod 0,9 vysoké riziko);u dětí: nad 1
    (pod 0,9 vysoké riziko)
  • LDL chol :pod 3,4 (nad 4,1 vysoké riziko);u dětí: pod
    2,6 (nad 3,1 vysoké riziko)

Rizikové faktory vysokeého choesterolu

Rizikovými faktory pro vysoký cholesterol je v různém poměru
dědičnost a vnější faktory.

Je prokázaná i familiární hypercholesterolémie, což
je autozomálně dominantně přenášené onemocnění (dostane-li dítě od
jednoho rodiče nemocnou sadu genů, onemocní). O zbylých onemocněních
vysokým cholesterolem lze polemizovat, do jaké míry bylo dědičné a do
jaké ovlivněno životním stylem (který mnohdy bývá také tzv. sociálně
dědičný.. – tradice).

Dosud byla řeč o tzv. primárním vysokém cholesterolu. Vysoký
cholesterol je však někdy naměřen jako důsledek nějakého jiného
primárního onemocnění (nejčastěji onemocnění jater, ledvin, štítné
žlázy..)

Prevence vysokého cholesterou

Ze dvou hlavních rizikových faktorů – dědičnost a životospráva –
můžeme (prozatím) upravit pouze jeden. Tedy prevencí je dodržování zásad
zdravého životního stylu.

„Bohužel“ vysoký cholesterol
nebolí, a tak mnoho pacientů bere doporučení zkvalitnění životosprávy
jen jako takové dobré rady od lékaře do života. (Jako když sousedka
poradí vitamin C při chřipce..

), což se jim často vymstí.

Dobré rady pro prevenci vysokého cholesterolu, tedy vzniku aterosklerózy,
tedy vysokého rizika ischemické choroby srdeční, tedy..

  • hlídat si váhu, nechat si navrhnout vhodnou dietu
    v případě obezity
  • hlídat si příjem tuků (měly by představovat
    maximálně 30% celkové energie)

    • z přijímaných tuků dávat větší prostor rostlinným a rybím
  • nepřekračovat příjem cholesterolu 200 mg/den
  • přijímat vyšší množství vlákniny (30 g/den)
  • více konzumovat ovoce a zeleninu
    (vláknina, antioxidanty)
  • snížit příjem alkoholu či ho zcela vyloučit
  • častěji zařazovat ryby a nízkotučné mléčné
    výrobky
  • omezit příjem soli na 6 g/den

Příznaky a projevy vysokého cholesterolu

Velký problém vysokého cholesterolu je ten, že se
neprojevuje. Vysoký cholesterol je spíš hodnota než nemoc.

Toto číslo nás však může informovat o zvýšeném riziku vzniku
ICHS (ischemické choroby srdeční – Angina pectoris,
srdeční infarkt – nejčastější příčina úmrtí u nás).

Proto by
objevení zvýšené hodnoty mělo posloužit nikoli k vyděšení pacienta,
nýbrž jako užitečná informace o riziku, na které tak lze reagovat a
snažit se ho snižovat.

Nemoc vysoký cholesterol se tedy projevuje zvýšenou hodnotou cholesterolu
v krvi. Nejnebezpečnější následek vyššího množství cholesterolu je
jeho ukládání do cév – ateroskleróza.

Jedna z forem vysokého cholesterolu je zcela dědičná. Potomci, kteří
dostanou špatnou výbavu, která vede k jistému onemocnění vysokým
cholesterolem, ji mohou dostat buď od jednoho rodiče nebo od obou. V obou
případech onemocní (neboť se jedná o chorobu dominantní).

Nicméně
potomci, kteří dostali obě výbavy špatné jsou těžce postiženi
již od dětství. Ischemická choroba srdeční se u nich
projevuje v útlém dětství a většina z nich umírá do 20 let (na
infarkt).

Vnějším znakem takto postižených je tvorba
kožních a šlachových xantomů (boule
např. na kloubech ruky).

Oproti tomu pacienti s postiženou alelou (špatnou výbavou) pouze od
jednoho z rodičů, nemusejí mít žádné viditelné příznaky po
dlouhá léta.

Léčba vysokého cholesterolu

Léčba nemoci se vzhledem k tomu, že jejím hlavním rizikem je vznik
kardiovaskulárního onemocnění (onemocnění srdce a cév), zaměřuje na
všechny rizikové faktory pro toho onemocnění. Tedy nemedikamentózní
léčba spočívá ve změně životního stylu (viz prevence nemoci):

  • kouření snižuje množství „hodného“ HDL –
    cholesterolu, proto je doporučováno kouření zanechat
  • obezita taktéž zvyšuje riziko
    kardiovaskulárních chorob
  • zdravá výživa zaměřená na snížený příjem
    cholesterolu
  • pohybová aktivita – (ideální je aktivita, kdy se
    tepová frekvence pohybuje v rozmezí 60 – 75% maximální tepové
    frekvence – ta se vypočítá jako 220 – věk)
  • úprava krevního tlaku – vysoký tlak nahrává
    onemocněním srdce a cév

Z farmakoterapie se na snižování cholesterolu užívají
statiny (lovastatin, pravastatin, simvastatin, fluvastatin,
atorvastain), pryskyřice (cholestyramin, colestipol).

Jak si mohu pomoci sám

.. nejlépe dodržováním doporučeních týkajících se životosprávy.
Vhodné je přemýšlet o zdravé stravě i při volení
způsobu přípravy potravy – omezovat
smažení a pečení, dát přednost vaření,
vaření v páře, dušení. Dále existují seznamy látek a potraviny
s prokázaným účinkem na snížení hladiny cholesterolu v krvi:

  • stanoly a steroly
  • vláknina
  • nenasycené mastné kyseliny
  • lecitin
  • artyčok, cibule, citrusy, česnek, fazole, houby, jablka, len (lněný
    chléb), mandle, oves, ryby (losos, tuňák, sardinky, sleď), rýže, červené
    víno, vlašské ořechy

Komplikace vysokeého cholesterolu

Komplikací vysokého cholesterolu je ateroskleróza, jejíž
riziko zvyšuje.

Diskuse

Další názvy: hypercholesterolémie, zvýšený cholesterol, familiární hypercholesterolémie

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector