Díky krmení ze lžičky a pití z hrníčku se dítě učí mluvit

Kojenecké láhve se používají pro podávaní tekutin kojencům, např. mateřského mléka7 (získaného z prsů ručním odstříkáním nebo pomocí odsávačky25, umělého mléka49, rostlinného „mléka“1, vody, čaje, ovocné šťávy či dokonce řídké kaše22. K ohřívání obsahu lahviček je možné používat jak obyčejnou nádobu s teplou vodou, tak i speciální elektrické ohřívačky kojeneckých lahví.

Díky krmení ze lžičky a pití z hrníčku se dítě učí mluvit

Ale pro děti kojené70 jsou láhve nepotřebné až škodlivé. Kojené dítě potřebuje být kojeno. Žádná značka kojenecké láhve nemá savičku podobnou prsu (bradavce a dvorci při kojení), kojení nepomáhá a neumožňuje bez rizika bojkotu kojení8 střídat krmení z prsu a z láhve.

Kojení a pití z láhve nejsou alternativy, jsou to dva naprosto odlišné způsoby krmení. Někteří výrobci tvrdí, že občasné použití láhve místo kojení kojící maminku „osvobodí“ od závislosti dítěte na ní a kojení nemůže poškodit. Takovýto marketing kojeneckých lahví je ale zavádějící až lživý, manipulativní.

Problémem nejsou lahvičky jako takové, ale nepravdivá tvrzení o nich, která udávají jejich výrobci či se šíří mezi lidmi.

I děti krmené mateřským nebo umělým mlékem z láhve by se měly během zavádění příkrmů10 učit polykat jídlo ze lžičky, kousat a pít z hrnku, skleničky či kelímku (bez savičky či náustku). Lahvičky a hrnečky s náustky, brčky, tzv. učící hrnečky jsou vlastně jen jinou formou láhve, dítě z nich saje, nepije volně.

Díky krmení ze lžičky a pití z hrníčku se dítě učí mluvit

Rizika používání kojenecké láhve

Vzhledem ke způsobu toku tekutiny z láhve, sacímu a polykacímu reflexu se mohou děti při pití z láhve překrmovat, sají, i když už nemají tolik hlad či žízeň.

Pokud se maminka snaží, aby dítě vypilo celý obsah kojenecké láhve, často to vede k přejídání miminka a později, jak je dítě starší, mohou být podobně narušeny i jeho stravovací návyky (snaží se nic nenechat na talíři a následně tloustne) i chování maminky (nutí dítě sníst vše, co má na talíři).

Méně časté a rychlé krmení z lahvičky většími dávkami, a to umělého i mateřského mléka, zvyšuje během prvních měsíců života miminka riziko pylorické stenózy neboli zúžení průchodu ze žaludku do tenkého střeva. Jak žaludek musí uvnitř sebe udržet vyšší obsah, sval kolem vyústění do střev zbytní a blokuje ho tak.

Jestliže má dítě k lahvičce neomezený přístup, může se přepíjet, pití z láhve je pro něj vlastně hrou. Pokud jsou z lahvičky podávány sladké nápoje, zvyšuje se riziko vzniku zubního kazu3. Nejhorší je, pokud je láhev s takovým pitím dítěti volně přístupná, dítě pocucává, často pije, i když zrovna nemá žízeň nebo hlad.

Cukry pak na zoubky působí téměř neustále. Podávání sladkých nápojů vznik zubního kazu podporuje ještě více v noci, kdy se snižuje tvorba slin a zoubky tak nejsou jejich působením přirozeně čištěny. Špatně udržované lahvičky a savičky mohou být zdrojem infekcí (např.

průjmových1 onemocnění, moučnivky10 – kandidózy, zánětů středního ucha8).

Díky krmení ze lžičky a pití z hrníčku se dítě učí mluvitPro sání z láhve stačí pouze slabé pohyby jazykem, nejsou dostatečně stimulovány nervy pusinky, tváří a obličeje, to dokáže zajistit pouze kojení přímo z prsu (pomoci případně může i orofaciální terapie). Používání kojeneckých lahví negativně ovlivňuje vývoj ústní dutiny a patra, statisticky významně snižuje pohyblivost jazyka, čelistí, rtů, zhoršuje schopnost dýchat nosem, žvýkat a polykat tuhou stravu, prodlužuje potřebu dudlat. Kojenci při sání z lahvičky obtížněji koordinují dech a polykání, pro nedonošené děti je kojení10 méně namáhavé a méně stresující než pití z láhve, i když ještě nemají plně vyvinutý sací reflex, dostatek mléka mohou získat při kojení dohromady z prsu a ze suplementoru4.

Kojenecká láhev má velký potenciál pokazit přisátí děťátka k prsu. Dítě, aby z láhve získalo mléko (či jinou tekutinu), nemusí doširoka otvírat ústa a přisát se tak, aby lahvička byla hluboko v dutině ústní.

Tekutina z láhve teče, ať už se dítě přisaje jakkoliv, i když savičku jen tiskne rty či dásněmi (k prsu je takové přisátí často pro maminku velmi bolestivé).

Dítě nemusí výrazně používat jazyk jako při kojení, zapojují se i jiné svaly tváří.

Navíc z většiny lahviček tekutina teče snadno, relativně rychlým a nepřetržitým proudem, tedy jinak než z prsu, kdy mléko teče spíše ve vlnách a to pouze při aktivním sátí a tok mléka je ovlivněn i spouštěcím efektem.

Pokud dítě používá láhev, problémy při kojení se nemusí projevit ihned, ale až za několik týdnů či měsíců, kdy laktace a tok mléka zeslábnou natolik, že dítě začne být při kojení nespokojené, kousat či dokonce prs odmítat, preferovat láhev.

Postupně se může i zhoršit přisátí a maminku začít bolet bradavky nebo vznikat v prsou zatvrdliny (retence mléka). Používání kojenecké láhve statisticky snižuje míru kojení a zkracuje dobu výlučného kojení i celkovou dobu kojení.

Samozřejmě jsou děti, které zvládnou prs a kojeneckou lahvičku střídat bez obtíží, ale není jich mnoho a nikdo nedokáže ani odhadnout, jestli konkrétní dítě toho schopné je nebo není.

Ale nevěřte tvrzením, že láhev kojení nemůže uškodit, obzvlášť ne od maminek, které nekojí plně (proč by jinak tu láhev používaly, kdyby se kojení dařilo) nebo mají teprve pár měsíční miminko (problémy se ještě nemusely projevit).

Díky krmení ze lžičky a pití z hrníčku se dítě učí mluvit

Jak snížit u nekojených dětí rizika používání kojenecké láhve

Miminko by mělo být z lahvičky krmeno v pololehu, v poloze podobné té při kojení, kdy je hlavička výše než zbytek těla. Krmení vleže je nevhodné z důvodu vyššího rizika vzniku zubního kazu a infekcí středouší.

Během krmení je ideální miminko chovat, hladit, mluvit na něj a dívat se mu z očí do očí, nebude tak ochuzeno o těsný kontakt17 a vývoj děťátka3 podporující jemné stimuly (vůně, dech, tep, dotyky, řeč maminky), které by jinak mělo při kojení. Aby nebyl narušen motorický vývoj8 a vývoj zraku miminka, při držení v náručí a krmení by se měly střídat strany.

Dítě by ale mělo být chováno a nošeno49 i mimo krmení, aby byla uspokojena jeho potřeba blízkosti maminky a také aby nevznikla nevhodná asociace „pokud chci pochovat, musím se projevovat hladově a pít“.

Díky krmení ze lžičky a pití z hrníčku se dítě učí mluvitAby se děťátko učilo regulovat si příjem potravy, je možné ho i z láhve krmit podle projevů hladu, ne podle časových harmonogramů. Dávat mu lahvičkou menší množství vícekrát za den, tzv. na požádání, samozřejmě je ale potřebné hlídat celkové celkové množství mléka za den. Tento postup může pomáhat u kojeneckých kolik25 i gastroezofageálního refluxu4, častější a pomalé krmení menšími dávkami je i prevencí pylorické stenózy. Dítěti by se kojenecká láhev, raději než dávat rovnou do pusinky, měla podržet tak, aby se k ní mohlo přisát samo, více otevřít ústa a také si samo určit začátek pití. Při krmení je potřeba nespěchat, nechat miminku alespoň 10 až 20 minut, aby si stihlo plně uvědomit pocit plnosti, zasycení. Pokud během krmení potřebuje pauzy, je vhodné to respektovat, děťátko se pak nenaučí potravu rychle hltat. Samozřejmě ho nenutíme lahvičku dopíjet a používáme savičku s co nejnižším možným průtokem.

Pokud maminka miminku dává umělé mléko i odsáté mateřské mléko, je sice možné je v lahvičce smíchat, ale vhodnější je nejprve podat mateřské mléko, aby ho dítě vypilo co nejvíc, a pak teprve umělé mléko.

Kojenecké láhve a savičky je nezbytně nutné dobře umývat (vodou a vhodným mycím prostředkem) a podle potřeby i sterilizovat. K dezinfekci je možné používat vyvaření v horké vodě, sterilizační tablety či různé typy sterilizátorů6. Před přípravou mléka nebo jiné tekutiny do lahvičky je potřeba si umýt ruce.

Dokrmování kojeného miminka – přisátí neovlivňující alternativy kojenecké láhve

Pokud se plné kojení kojení70 ani při dodržování správné techniky kojení5 a pomoci laktační poradkyně10 nedaří a je nezbytně nutné kojené miminko dokrmovat, ať již odsátým nebo odstříkaným mateřským mlékem nebo v případě jeho nedostatku umělým mlékem, pak by první volbou měl být suplementor (laktační pomůcka). Jde ho snadno vyrobit právě z kojenecké lahvičky a cévky. Suplementorem4 se miminko dokrmuje přímo po prsu a jeho používání na rozdíl od kojenecké láhve (jakékoliv značky) nekazí přisátí miminka.

Suplementor umožňuje během dokrmování stimulaci dvorců, kontakt miminka s prsem, který má jak pro maminku, tak i pro miminko prospěšný vliv emocionální a zároveň podporující laktaci.

Mezi ústy miminka a prsními bradavkami a dvorci probíhá chemická komunikace, mateřské mléko se tvoří miminku na míru, během dokrmování se tvoří v prsu další mléko, které miminko saje. Maminka i miminko se učí kojit kojením.

Pokud se miminko nepřisává nebo jsou důvody, proč nemůže být přiloženo, pak by mělo být krmeno z otevřeného pohárku12. Více o této laktační pomůcce naleznete v samostatném článku Suplementor4.

Typy kojeneckých lahví

  • skleněné: těžší, křehké, snáze se umývají a sterilizují, jejich obsah se ohřívá déle
  • plastové: lehké, téměř nerozbitné, od tekutin se mohou zabarvit, jejich obsah jde rychleji ohřát, ale teplota se hůře odhaduje (plast je tepelný izolant), při sterilizaci je nutné dávat pozor na teplotu
  • různé velikosti nádobek
  • s různými typy držátek a úchytů

Typy saviček pro kojenecké láhve

Podle použitého materiálu odlišujeme savičky silikonové a latexové. Silikonové savičky jsou průhledné, hypoalergenní a mají dlouhou životnost. Latexové savičky jsou odolnější vůči prokousnutí, časem ale měknou, někdy se může vyskytovat alergie na latex.

Antikolikové savičky mají systém odvzdušňování lahvičky (např. otvory či ventil), miminko si proto při krmení nenasává tolik vzduchu, což může snížit pravděpodobnost koliky25.Díky krmení ze lžičky a pití z hrníčku se dítě učí mluvit

Savičky mohou mít různý tvar, od kulatých tvarů po anatomicky tvarované zploštělé, žádná ale není podobná prsu při kojení. Velikost savičky se řídí podle věku a velikosti dítěte.

Budete mít zájem:  Na nespavost platí bylinky, salát a šlapání vody

Průtok savičky je dán počtem a velikostí otvorů a měl by se používat co nejmenší možný. Na vodu či čaj stačí menší otvory, na mléko jsou potřeba menší a střední a na kaši větší. Průtok savičky zjistíme tak, že naplněnou kojeneckou láhev otočíme dnem vzhůru a sledujeme odkapávání tekutiny. Tekutina by měla z lahvičky pomalu kapat, ne kapat rychle nebo dokonce téct proudem.

Značky kojeneckých lahví

  • Akuku
  • Avent (Philips)
  • Baby Nova (Novatex)
  • Baby Ono
  • Béaba
  • Bébé Jou
  • Bibi
  • Difrax
  • Dr. Brown's
  • Farlin
  • Green to Grow
  • Cherub Baby
  • Chicco
  • Life factory
  • Lovi (Canpol)
  • MAM
  • Medela
  • Nuby
  • NUK
  • Pacific Baby
  • Simax (Kavalier)
  • Suavinex
  • Tommee Tippee

Více o kojeneckých lahvích na Modrém koníku

Použité zdroje

Proč nechat dítě pít z hrnečku?

Protože pití z hrnečku, stejně jako příjem tuhé stravy, procvičuje všechny části mluvidel a připravuje je na správnou výslovnost téměř všech hlásek. Pitím z hrnečku tak můžete dítě podpořit ve vývoji výslovnosti. Pokud chcete vědět jak, vezměte si do ruky hrnek s vodou a čtěte dále. Přitom se občas napijte a zkoušejte si to, o čem tady píši.

Pokud jsou mluvidla nastavena ve správné poloze, při pití z hrnku aktivně pracují rty, které se přimknou k okraji hrnku (jako u hlásek P, B, M).

Abychom mohli tekutinu nalít do úst a ona tam zůstala, jazyk se musí dost snažit, aby tekutinu podržel. Jazyk se posune mírně vpřed za dolní řezáky a je aktivní – v napětí.

Následně se hrot jazyka mírně přitlačí za dolní řezáky ( jako když vyslovujeme C, S nebo Z). Hřbet jazyka se přizvedne a boky jazyka se protlačí mírně do stran.

V mírném napětí jsou i tváře, lehce přimknuté k zubům (jako u hlásek F, V, Š, Ž, S, Z).

ČELIST

Aby se vám voda nevylila ven z pusy, musí se zapojit také čelisti. Zuby se přivírají k sobě (jako při Č, Š, Ž nebo Ř) a spolu s nimi také rty (jako u P, B, M a také částečně u F a V). Oba mechanismy vytvořit takzvaný zámek.

Díky krmení ze lžičky a pití z hrníčku se dítě učí mluvit

S právě vytvořeným zámkem pomocí rtů a čelistí (zubů), můžeme začít polykat. Schválně, zkuste si polknout s otevřenými rty. Jde to? Jde, ale hodně ztuha. A teď to zkuste s otevřenými rty i zuby. To už prostě nedáte .

A TEĎ VŠECHNO DOHROMADY

Při polykání se hrot jazyka po uzamčení přední části mluvidel (rtů a zubů) zvedá nahoru na dásně za horní řezáky a lehce do nich zatlačí, aby mohl tekutinu ladným pohybem dopravit do zadní části dutiny ústní – do nosohltanu (jako při T, D, N, L, R, Ř).

Hrot jazyka je ten, který zahajuje elegantně nazvanou polykací vlnu. Jazyk se následně přimyká svojí střední částí k tvrdému patru a vlna se ladně šíří shora ze předu vzad šikmo dolů. Na jejím konci se kořen jazyka přimkne k nosohltanu (jako u K, G a slabší verzi tohoto pohybu využijeme u CH a H) a následně tekutinu polkneme.

MÁME TO POD KONTROLOU

Díky krmení ze lžičky a pití z hrníčku se dítě učí mluvit

Až do této chvíle máme nad vším kontrolu a mluvíme o takzvané vědomé fázi polykání. Pak se již vše další děje bez naší vědomé kontroly. Tekutina si prostě putuje trávicím traktem tam, kde ji organismus potřebuje.

Tak už víte, proč dítěti prospívá pití z hrnečku?

Ale ještě nevíte, kdy začít

Já sama jsem u svých děti zrála postupně, tak jak to v mateřství bývá. Stejně tak jsem intuitivní postřeh nechat dětem volnost a samostatnost při pití a krmení, časem doplnila také o teoretické znalosti z metod Oral placement therapy a Baby Led Weaning, které mi dodaly teoretickou bázi k praktickým zkušenostem s mými třemi dětmi.

Nejstarší syn začal pít z hrnku až po roce. Do té doby jsem si pořídila pěknou várku hezkých, ale pro vývoj řeči zcela nevhodných lahví na pití. Prostřední syn měl hrníček v ruce již před prvními narozeninami a nejmladší dáma z fotek, která už letos oslaví páté narozeniny, se z hrnečku na espreso naučila pít již v sedmi měsících.

A jak to zvládla?

Lépe, než bych čekala. S malým množstvím vody na dně hrnečku, který přesně padl do jejích malých ruček, si ho přiložila k ústům a napila se. Hned. Množství tekutiny bylo opravdu malé, tak na jeden lok.

Spolu s rozvíjejícími se schopnostmi ovládnout motoriku ruky, synchronizovat pohyby a zvládnout regulovat tok většího množství tekutiny jsem množství navyšovala. Každé dítě je jiné a nástup schopností pít z hrnečku může přijít tedy v odlišnou dobu.

Nicméně mezi 6. až 9. měsícem můžete začít hrneček dítěti již nabízet.

A co lahvičky?

Lahvičky, ale jen ty s BRČKEM, si nechte jen na procházky po venku nebo na cestování. Lahvičky s plochým pítkem nebo s dudlíkem na rozdíl od pití z hrnečku udržují jazyk v dolní poloze a nepodporují dostatečnou aktivitu rtů a tváří. Proto právě dlouhodobě používaná lahvička se špatným pítkem může být ta jediná příčina, která způsobí přítomnost dítěte na logopedii.

Možná si říkáte, proč se o tom nevědělo dřív?

Logopedie je mladý obor, který se neustále vyvíjí. Máme často tušení, které však nemáme podložené výzkumy, ale spíše pozorováním. O negativním vlivu dlouhodobého používání dudlíku na vývoj řeči jsme věděli už dávno. O vztahu vývoje řeči, pití a příjmu potravy, jsme se však dozvěděli teprve nedávno.

V USA se o nevhodnosti lahví pro batolata a zejména zde oblíbeného tzv. sippy cup, volně přeloženo srkací hrneček, mluví trochu déle. A proto považuji za více než nutné, aby tyto informace zaznívaly a šířily se do veřejného povědomí. Ušetří vám to kačky za lahvičky stejně jako hodiny strávené zbytečně s dítětem na logopedii.

Pokud vás toto téma zajímá, pokračujte na článek o vztahu řeči a příjmu potravy, který napsala kolegyně, klinická logopedka Barbora Červenková pro časopis Vitalia. Najdete ho zde.

Více o pití a příjmu potravy z pohledu logopedie se dozvíte v připravovaném druhém vydání e-booku První příkrmy z pohledu logopedie – s lžičkou i bez. Pokud chcete, aby vám jeho vydání neuniklo, můžete se zaregistrovat zde.

Výživa batolat od ukončeného 12. měsíce

Díky krmení ze lžičky a pití z hrníčku se dítě učí mluvit

Je čas slavit! Vaše děťátko má právě 1. narozeniny. Z kojence je batole a začíná pro něj nové období plné dosud nepoznaných chutí a dalších vzrušujících vývojových krůčků. Základem pro zdravý růst zůstává strava bohatá na živiny se spoustou ovoce a zeleniny a vedení ke správným stravovacím návykům.

Batolecí období začíná prvními narozeninami a vaše dítě začíná být čím dál samostatnější. No, alespoň se o to snaží :-). Už si umí vložit lžičku do úst, ale jíst samo se naučí až kolem 15. měsíce. Často si bude chtít všechno samo vyzkoušet a jak se učí mluvit, nebude se bát vás odkázat do patřičných mezí typickým “já sám”.

Kojeneckou láhev již nepotřebujete. Nejpozději od jednoho roku by vaše dítě mělo pít veškeré nápoje z hrnečku.

Co se týče stravy a s ní spojených návyků, jste pro své dítě absolutním vzorem. Vždy se snažte jíst společně a ve stejnou dobu – alespoň jednou denně by se celá rodina měla sejít u stolu, aby dítě mělo při jídle společnost a vzor.  I když některé pokrmy nebude chtít zpočátku ochutnat, je důležité vytrvat a nabízet je zas a znovu nenásilným způsobem.

TIP: Nechte různé složky jídla rozložené na stole a nechte dítě, aby si vybralo. Rozhodně by mělo něco z nabídnutých pokrmů sníst, ale může si vybrat. Potřebuje totiž až 10 „pokusů“, než si na nové jídlo zvykne a oblíbí si ho. Nezapomeňte prcka za každé zdlábnuté jídlo náležitě pochválit.

Ročnímu batoleti se už prořezaly mléčné zoubky a může papat polotekutou i tuhou stravu, která je pro něj vhodná, stejně jako pít mléčnou výživu pro batolata. Mléko a mléčné výrobky jsou v tomto věku stále důležité a doporučuje se, aby batolata dostávala 300 – 330 ml mléka a mléčných výrobků denně – nejlépe podávaných ve 2 až 3 porcích v průběhu dne.

Mléčná batolecí výživa HiPP 3 JUNIOR Combiotik® s probiotickými kulturami mléčného kvašení a galaktooligosacharidy GOS odpovídá speciálním výživovým požadavkům dětí od 1 roku.

Obsahuje důležité živiny, které jsou nezbytné pro správný růst dítěte, a vitamíny a minerály pro zdravý vývoj – např.  jód, železo, vápník a vitamín D, který podporuje vstřebávání vápníku, a tím i růst kostí.

 Esenciální omega-3 mastné kyseliny v mléce jsou důležité pro rozvoj mozku, protože organismus malého dítěte si je neumí sám vytvořit.

HiPP pro roční batolata připravil také spoustu nových chutí a prospěšných látek ukrytých v dětských BIO těstovinách v praktických plastových “srdíčkových” miskách. Snadno tak celou misku ohřejete v lázni s horkou vodou nebo v mikrovlnné troubě.

Vybírejte z boloňských špaget, lasagní, mini-rigatoni se smetanovou omáčkou nebo těstovinami s rajčaty a cuketou. Všechny varianty obsahují jód pro podporu funkce štítné žlázy a rozpoznávacích funkcí. Vyvážený obsah živin dodají batolatům i BIO maso-zeleninová menu speciálně určená pro věk od 1 roku.

Děti v tomto věku totiž v závislosti na své hmotnosti potřebují až 4x více železa a 3x více vápníku než dříve.

Pro zdravé chroupání jsme pro roční batolata připravili BIO dětské jablečné keksy s vitaminem B1 a BIO müsli tyčinky s broskvovo-jablečnou příchutí. Tyčinky jsou ideální na cesty a chutnají i dospělým. Dobrůtkou jako dělanou na cesty jsou také HiPP BIO ovocné tyčinky.

  • Ráno začněte kojením, nebo náhradní mléčnou výživou HiPP 3 JUNIOR Combiotik®, pokud si již batole nezvyklo sníst celou porci müsli HiPP. Můžete zkusit dítěti nabídnout i plátek celozrnného chleba – samostatně, nebo s batolecím mlékem HiPP v hrnečku.
  • Dopoledne nabídněte oslavenci obilnou kaši a ovoce v jakékoliv formě.
  • K obědu naservírujte menu pro batolata, nebo polévku. Jako dezert přijde na stůl ovoce.
  • Odpoledne přichystejte obilnou kaši a ovoce – dušené, čerstvé, ve skleničce, kapsičce, nebo ovocné tyčince.
  • Večer zasytí před spaním HiPP mléčná kaše na dobrou noc, ovoce, nebo krajíc chleba v mléku.
Budete mít zájem:  Diabetická dieta a jídelníček – co jíst při cukrovce?

Pitný režim doplňujte obyčejnou vodou, čaji a BIO ovocnými šťávami. Novopečenému batoleti nabídněte ke každému jídlu přibližně 100 – 150 ml nápoje v hrnečku. Za celý den by mělo vypít zhruba 600 – 800 ml tekutin.

Díky krmení ze lžičky a pití z hrníčku se dítě učí mluvit

V nedávném článku na serveru Vitalia.cz popisuje mluvčí Rady Asociace klinických logopedů Lenka Bartáková současný stav, kdy děti mluví hůř než dříve, a možné příčiny. Málo známou souvislostí je vliv zavádění pevné stravy a pití z hrníčku na rozvoj řečových dovedností, kterému se věnujeme v tomto článku.

Do čtyř až šesti měsíců věku se děti v našich zeměpisných šířkách obvykle kojí nebo přijímají mléčnou výživu z láhve se savičkou.

Je to proto, že vnitřní prostor úst je zpočátku velmi malý, zcela zaplněný jazykem a z vnější strany ohraničený sacími „tukovými“ váčky ve tvářích, nevzniká tedy mnoho prostoru pro pohybové variace jazykem.

Za této anatomické situace lze efektivně přijímat jen tekutou stravu.

Díky krmení ze lžičky a pití z hrníčku se dítě učí mluvit

V prvním půlroce života dítě vydává první hlásky. Díky anatomickým poměrům mezi jazykem a čelistí, kdy jazyk stále zaplňuje velkou část dutiny ústní, jsou to nejčastěji vysoké přední a střední samohlásky (i, e, a).

V tomto období se začínají objevovat i zadní samohlásky (o, u). Děti je oproti samohláskám i, e, a realizují čtyřikrát méně často, jen v pětadvaceti procentech z celkového objemu produkce samohlásek, protože tyto souhlásky jsou artikulačně náročnější.

Souhlásky při hře dítěte se zvuky (vokalizaci) obvykle nepozorujeme.

V ústech půlročního dítěte se dějí velké věci

V šesti měsících věku je však situace již zcela jiná.

Prostor vnitřních úst se výrazně zvětšuje, a to jak v horizontálním směru, protože spodní čelist roste do délky, tak i vertikálně, protože sací váčky ve tvářích jsou postupně absorbovány.

Aby dítěti při sání neutíkala tekutina z úst, rty a tváře musejí začít být aktivnější. Po vymizení sacích váčků se vyvíjí stabilita čelisti, pomocí postupné koordinace funkce svalů.

Díky poklesu hrtanu i hltanu poklesá i jazyk. Ten je nyní umístěn více vzadu v dutině úst a hrot jazyka se dotýká alveolu (tedy dásňového výstupku u horních zubů, na němž se tvoří hlásky). Tento nově vzniklý prostor úst umožňuje dítěti začít přijímat pevnou stravu díky nově vzniklé možnosti pohybovat jazykem nahoru, dolů i do strany.

V půlroce věku bývají dětem nabízeny příkrmy, hladké kaše nabízené ze lžičky. Do devíti měsíců věku k nim poté přibývají kaše s kousky a různé kukuřičné křupky a dětské sušenky, které lze snadno rozmělnit v ústech.

Od devíti měsíců věku můžeme již dítěti nabízet pevnou stravu rozmačkanou vidličkou či nakrájenou na malé kousky. V roce věku je dítě již schopné jíst víceméně stejné pokrmy jako zbytek rodiny jen s omezením soli a dalších dochucovadel.

Hrníček a lžička – posilovna pro jazyk a rty miminka

Všeobecně lze říci, že v období od půl roku do jednoho roku věku je pro dítě nejdůležitější naučit se pohybovat jazykem jinak než v prvním půlroce, kdy děti jazykem pohybují jen dopředu a dozadu v horizontálním plánu pohybu.

Při krmení ze lžičky a pití z hrníčku se musí naučit pohybovat jazykem zralým způsobem, tedy nahoru a dolů ve vertikálním plánu pohybu. Při zpracování pevné stravy zase pohybovat jazykem do strany, tj.

posunout sousto na místo budoucích stoliček, kde jsou čelisti silnější, schopné pevnou stravu efektivněji rozmělnit.

Hlavním klinickým faktorem, který tuto změnu umožní, je zvyšování síly a preciznosti pohybu rtů, které si dítě cvičí jak při snímání pevné stravy ze lžičky, tak i při pití z hrníčku.

Druh stravy souvisí s rozvojem řeči dítěte

Jak všechny tyto změny ovlivní rozvoj řeči? Zvětšování vnitřního prostoru úst a pokles hrtanu kojence ovlivňuje i rezonanci jeho hlasových projevů. Zdvihač měkkého patra začíná efektivně ovlivňovat pohyb měkkého patra při polykání a vokalizaci. Dítě dokáže změnit výšku a sílu hlasu, což je důležitý krok předcházející vývoji zvukových vlastností řeči.

Při hře se zvuky se v „řeči“ dítěte zhruba od půl roku věku začínají objevovat i souhlásky. Ty však nevznikají dříve, než dítě začne podobný pohyb realizovat při příjmu potravy.

Například Suzanne Evans Morrisová vysledovala, že mnohé pohyby, které dítě začalo využívat při příjmu potravy, využilo o několik týdnů později také při své hře se zvuky (Pre-feeding skills. A comprehensive resource for mealtime development).

Pozorovala kupříkladu, že pokud se dítě naučilo zavírat rty na lžíci při příjmu potravy ze lžičky, případně i použít horní ret při pití z hrníčku, začalo posléze také produkovat bilabiály (p, b, m), tedy hlásky tvořené rty.

Dokud při krmení převládal pohyb jazykem dopředu a dozadu, nepozorovala při hře dítěte se zvuky žádné řečové zvuky vyžadující pohyb jazykem nahoru na alveodentální výběžek (t, d, n). Tyto zvuky se začaly objevovat až poté, co při příjmu potravy začal být dominantní vyspělý způsob sání, při kterém se jazyk pohybuje nahoru a dolů, tj. po devátém měsíci věku.

Hlásky (k, g) pozorovala v řeči dítěte až poté, co bylo schopno dítě při polykání oddělit, disociovat přední a zadní část jazyka.

A jsou tu další souvislosti. Dítě se po vymizení sacích polštářků v tvářích musí naučit ovládat tváře aktivně, tj. vtahovat je, aby mu při sání neutíkala tekutina z úst. Později je musí umět aktivně zapojit při zpracování pevné stravy, aby mu potrava nepadala do vnitřních tváří, ale aby je tváře udržely na ploše stoliček.

Stejně jako tyto „stravovací dovednosti“ se musí naučit zapojit tváře při produkci frikativ (f, v, š, ž, s, z) tak, aby výdechový proud vycházel středem úst a nerozléval se do stran po celých ústech. Proto tyto hlásky děti začínají produkovat až poté, co jsou schopny žvýkat pevnou stravu a aktivně při tom zapojovat tváře.

Autoři Steeve, Moore, Green a Engel (1999) zase našli spojitost mezi specifickou kontrakcí svalů čelisti při žvýkání a při žvatlání dítěte starého devět měsíců věku.

Řekni mi, co jíš, a já ti řeknu, kdy začneš mluvit

Tyto souvislosti mezi orálně motorickými pohyby při řeči a příjmu potravy neznamenají, že děti, které nebudou přijímat potravu orálně, se mluvit nenaučí. Pokud však budeme děti krmit způsobem, který nepodporuje jejich orálněmotorický vývoj, může jim to trvat déle.

Například pokud při krmení ze lžičky po osmém měsíci věku budeme stále otírat dítěti potravu o horní zuby, znemožníme tím dítěti aktivně používat horní ret a snímat potravu ze lžičky vyspělejším způsobem.

Děti s inaktivními rty obvykle hlásky tvořené rty neprodukují. Pokud po roce věku nabízíme dítěti pro příjem tekutin jen láhev se savičkou nebo s pítkem, způsobíme tím opoždění ve zrání orálně motorických pohybů.

Dítě bude dále pohybovat jazykem v horizontálním plánu, protože savička či pítko znemožní trénovat pohyby nahoru a dolů jazykem. Při tomto způsobu sání nejsou dostatečně aktivní ani tváře a rty. Tyto děti mohou poté realizovat velké skupiny hlásek (d, t, n, l, c, s, z) s jazykem mezi zuby, případně až mezi rty.

A podobně pokud budeme zdravému dítěti nabízet pevnou stravu ke žvýkání pozdě, po desátém měsíci věku, může se u něj opozdit počátek žvatlání.

Pokud tedy děti krmíme vhodným způsobem, můžeme tak trénovat jejich orální motoriku a podpořit i vývoj jejich řeči.

Galerie: Děti mají černé mléčné zuby. Někdy všechny

První lžička: Dítě se učí jíst, jak to zvládnout?

Miminko se vyvíjí a nastává čas prvních příkrmů. První rok jeho života je rokem objevů a to platí i v jeho stravování. Kromě sání mléka se musí postupně naučit jíst jídla podávána lžičkou. Je to ale občas problematické, chvíli trvá, než si dítě osvojí nové návyky a zručnost při polykání. Také si musí zvyknout na nové chutě a oblíbit si je.

Miminko se vyvíjí a nastává čas prvních příkrmů. První rok jeho života je rokem objevů a to platí i v jeho stravování. Kromě sání mléka se musí postupně naučit jíst jídla podávána lžičkou. Je to ale občas problematické, chvíli trvá, než si dítě osvojí nové návyky a zručnost při polykání. Také si musí zvyknout na nové chutě a oblíbit si je. To často řeší maminky – neví si rady, podléhají tomu, že dítě pokrmy odmítá. Obavy ale nejsou na místě. V tomto článku se tedy zaměříme na samotný proces krmení, sbližování se s prvními lžičkami.

POZOR: Maminky, které testují přípravky Hami, vyplňte anketu ZDE

Kdy začít s prvními příkrmy? Z hlediska prevence alergií je doporučováno výlučné kojení pro první 4 měsíce věku a zavádění nemléčné stravy mezi ukončeným 4 a 6 měsícem ( 17. až 26. týdnem).* Nejlépe přijímá dítě nové potraviny v době kdy je zároveň ještě kojeno. Oddalování příkrmů po 27. týdnu života nepřináší dítěti žádný užitek, naopak při pozdějším zahájení podávání příkrmů může být tolerance nových potravin horší.

Kolik příkrmu dítěti dávat?

Nespěchejte. Stačí na začátek dítěti nabídnout jen pár lžiček. Řiďte se instinkty, pokud vidíte, že dítěti stačí málo, nenuťte ho, nechte ho, ať si samo určí, kolik sní. Nedělejte si starosti, když nesní všechno. Tím dává najevo, že snědlo dost.

Budete mít zájem:  Vyražte na výlet. Balonem

Kdy dávat příkrmy? Zvolte správnou situaci

Dobrá doba pro podávání příkrmů je, když dítě není příliš unavené a nemá bříško plné mléka. Vhodný čas je například „obídek“v poledne, mezi kojením nebo krmením z lahvičky.

Kojení nebo mléčná výživa z lahvičky jsou i nadále důležité

Dítě si po malých soustech s vaší pomocí zvyká na jinou, pevnou stravu. Tato strava obohacuje jeho jídelníček, kopíruje jeho potřeby, jeho zdravý vývoj. Mléko ale zůstává dále důležitým zdrojem živin. Do šesti měsíců je kojení nebo mléčná výživa z lahvičky dokonce nejdůležitější výživou dítěte.

Teprve až vaše dítě  povyroste, bude jíst větší množství pestřejší pevné stravy, lze jí nahradit kojení nebo mléčnou výživu. Pokud potřebujete, při návštěvě pediatra se poraďte o množství kojení nebo mléčné výživy, které vaše dítě potřebuje vedle příkrmů.

Také uvidíte, jak dítě váhově prospívá, s lékařem komunikujte a nebojte se zeptat na vše, co vám není jasné.

Tip na dobrou techniku krmení

Jak dítě naučit jíst lžičkou? Vaše dítě si musí zvyknout nejen na nové chutě, ale i na jídlo podávané lžičkou. Zpočátku je dítě v kontaktu se lžičkou neohrabané.

Jak mu pomoci? Pomůžete mu, když mu lžičku vložíte do pusy vodorovně – neměla by být vrchovatá!  Neotírejte mu ji o patro, nechte ho, ať si jídlo samo sní a ze lžičky spolkne. Tak se totiž naučí optimálně využívat svalů v ústech a samo si určí tempo, kterým jí.

Zpočátku bude reakce dítěte stejná, jako kdyby mělo v ústech lahvičku – bude se snažit lžičku sát. Velmi rychle ale přijde na to, že jde o jiný předmět a naučí se posunovat pokrm jazykem.

Přechod z kojení nebo mléčné výživy z lahvičky na pevnou stravu jde po malých krůčcích. Dítě si musí zvyknout na jídlo ze lžičky a na polykání. Proto se obrňte trpělivostí.

Chvíli to trvá a je to normální

Ne každé dítě reaguje na první sousta stejně. Je úplně normální, když dítě první sousta hned zase vyplivne, zašklebí se, vystrašeně se podívá na lžičku nebo si ji hned zase strčí do pusy. Když to budete v klidu zkoušet dát, dítě si samo od sebe začne první příkrmy užívat.

Na co si dávat pozor:

  • Podávejte příkrmy v důvěrně známém prostředí a dbejte na to, aby bylo dítě co nejméně rozptylováno.
  • Dítě si s jídlem rádo hraje a zkoumá ho, než ho ochutná. Dejte mu bryndáček, ať si klidně cintá.
  • Dejte dítěti několik lžiček příkrmu a užívejte si jeho reakce.

Tipy na první pokusy se lžičkou – vyzkoušejte

  • Dítě posaďte zpříma, vleže nemůže dobře polykat.
  • Používejte malou plastovou lžičku.
  • Přesvědčte se, že je konzistence pyré dostatečně jemná a přiměřeně teplá, a lžičku nenaplňujte až po okraj. Dítě zpočátku potravu ze lžičky saje. Lžičkou mírně stiskněte kořen jazyka, tím vyvoláte polykací reflex.
  • U teplých příkrmů nezapomeňte zkontrolovat teplotu.
  • Nabízejte příkrm tak, aby na něj dítě vidělo.
  • Pokud dítě jídlo odmítá, nenuťte mu ho. Na nové chutě si musí zvyknout postupně.
  • Při krmení buďte trpělivá, na dítě mluvte klidným hlasem a povzbuzujte každé jeho úsilí. Učíte své miminko něco zcela nového.
  • Nechte dítě, aby si samo určilo množství jídla, které sní. Nucení k větším dávkám jídla mívá za následek odmítání jídla a zvracení.
  • Na dítě mluvte a povzbuzujte ho.
  • Pochvalte ho za každý úspěch.
  • Nenechávejte dítě při jídle samotné.

Tip na první příkrm

Jsou vašemu dítěti čtyři měsíce? Zahustěte mu mléčnou výživu rýžovou kašičkou. Přidejte 2 až 3 lžičky do první lahvičky (zchladlého) mléka. Rýžová mouka je ideální seznámení s pevnou stravou, protože ji přidáte do důvěrně známé mléčné výživy. Použijte savičku na kaše nebo nastavitelnou savičku, aby rýžové vločky neucpaly průchod.

V dalších článcích probereme zeleninové příkrmy a význam zeleniny pro vaše dítě.

Máte dotazy k signálům vašeho dítěte? Nebo si myslíte, že vaše dítě je zralé na první příkrmy, ale nejste si tím zcela jisti? Zeptejte se v poradně Klubu maminek. http://www.klub-maminek.cz/

Více o příkrmech se také dozvíte na stránce http://www.klub-maminek.cz/articles/index/zavadime-prikrmy

Nejlepší alternativa – náš tip

Hami nabízí první příkrmy, které jsou ideální pro začátky podávání nemléčné stravy do jídelníčku dítěte. Všechny Hami první lžičky obsahují 100% přírodní ingredience bez přísad a mají jemnou chuť i texturu, proto jsou nejoblíbenější mezi českými maminkami*.

S Hami prvními příkrmy si vaše děti zamilují zeleninu od první lžičky:

  • Z pečlivě kontrolovaných surovin
  • 100% zelenina
  • Jemná a hladká konzistence
  • Bez přidaného cukru**, soli a škrobu
  • Bez konzervantů a barviv***.

Všechny Hami příkrmy jsou schváleny Českou pediatrickou společností.

Tip

„Dětskou výživu není třeba ohřívat ve skleničkách, ale u zeleninových příkrmů je to chutnější. Ohřejte otevřenou skleničku v nádobě s horkou vodou, před ohřátím i po něm příkrm vždy důkladně zamíchejte a zkontrolujte teplotu.“

  • * Zdroj: AC Nielsen
  • ** Obsahuje přirozeně se vyskytující cukry.
  • *** Jakákoliv dětská a kojenecká výživa dle zákona.

Máma logopedka

Neposlouchá? Nerozumí? NEREAGUJE? Zdá se, že má svoji hlavu? Možná ano, možná ne.

Víš, já ti NEROZUMÍM, PROTOŽE se soustředím na to, co dělám tak moc, že nezvládám vnímat nic, kolem sebe. Prý se tomu říká „flow“. Fakt, nevymýšlím si, vždyť to taky znáš. Je to ten „moment“, kdy přestává běžet čas, když tě něco úplně pohltí. Pokud mně i tak potřebuješ něco nutně říct, přijď ke mně, ať tě vidím, třeba se mě i dotkni, a teprve pak mluv.

Víš, já ti NEROZUMÍM, PROTOŽE jsem zrovna nedával/a pozor. Tak se nezlob, prosím zopakuj mně to.

Víš, já ti NEROZUMÍM, PROTOŽE nevím, co znamenají všechna ta slova, která říkáš a nevím, jak si mám říct o vysvětlení. Prosím, zkus mně to říct jinak.

Víš, já ti NEROZUMÍM, PROTOŽE toho říkáš moc a dlouho. Já se opravdu moc snažím si to všechno zapamatovat, ale nejde mi to, a pak se v tom ztrácím. Prosím zkus to říct stručně & jednoduše.

Víš, já ti NEROZUMÍM, PROTOŽE nestíhám, potřebuju víc času na to, abych ti mohl/a odpovídat. Zkus si v duchu napočítat aspoň do 5, než se na mě nazlobíš, nebo než mně to začneš opakovat znova.

Víš, já ti NEROZUMÍM, protože je pro mě těžké poslouchat. Slyším všechno kolem a je pro mě těžké se soustředit jen na tvůj hlas.

Ruší mě televize v pokoji, písnička, co hraje z mobilu, pes, co štěká na ulici, táta, který ťuká do klávesnice, digestoř, co hučí v kuchyni a taky ségra, která pořád něco kramuje…

v tom všem se mně tvůj hlas ztrácí. Potřebuju větší klid, abych se tě dokázal/a poslouchat.

Víš, já ti NEROZUMÍM, PROTOŽE špatně slyším. Možná tě to už někdy napadlo. Zvykl/a jsem si na to, ono se to totiž zhoršovalo postupně. Možná už ovládám řadu strategií, kterými se snažím doplnit to, co špatně slyším.

O to hůř se mi ale učí nové věci, protože se musím hodně soustředit, a to mě stojí spoustu energie. Možná častěji visím pohledem na tvém obličeji, mluvím hlasitěji, mačkám si uši, natáčím hlavu, když spolu mluvíme, nebo když se dívám na pohádku..

zatímco ty se rozčiluješ, že tě zas nevnímám. Prosím, zajdi se mnou pro jistotu k doktorovi. Moje paní doktorka toho vyšetřením šepotem a hlasitou řečí bohužel moc nezjistí.

Nech si napsat žádanku a zajdi se mnou ke specialistovi – ORL lékaři, který moje ouška pořádně – OBJEKTIVNĚ vyšetří. ………………………………………………………………….

Prosím, nauč mě N A S L O U CH A T.

NASLOUCHAT NEZNAMENÁ jenom SLYŠET. Znamená také CHÁPAT a ROZUMĚT, a to vyžaduje KOMUNIKACI – třeba jen ujištěním se o tom, že rozumím tomu, o čem se povídá, nebo že dokážu vnést vlastní postřehy & myšlenky, které k tomu o čem je řeč patří.

NASLOUCHÁNÍ je klíčovou dovedností k VZÁJEMNÉ KOMUNIKACI & efektivnímu UČENÍ. Je to schopnost & dovednost, na které pracujeme doslova CELÝ ŽIVOT – od zvuků, přes slova, krátké věty, až po dlouhá vyprávění.

NASLOUCHÁNÍ totiž dokáže ZÁZRAKY. Sbližuje. Propojuje naše myšlení & bytí. Soustředí naší pozornost na PŘÍTOMNÝ OKAMŽIK.

A víš že je důležité, abys naslouchal/a i ty mně?Možná, že tě naučím hledat řešení tam, kde bys je nečekal/a, nebo dokážu nasměrovat tvoji pozornost na to, čeho by sis sám/sama nevšiml/a. Pak budeme mít mnohem víc společného.

Prosím, otevři své srdce.

I když to tak mnohdy nevypadá, tak ti rozhodně mám co říct. Proto nepředjímej a nedokončuj. Nech to na mně. Často jsi ve svým myšlenkách úplně mimo můj svět. Když mi dáš šanci, naučím tě vidět ho mýma očima. Je to fér, snažíš se to samé učit mě. DEJ mně ŠANCI a nezapomeň – slova nejsou vše.

  • TADY & TEĎ, SPOLU.
  • Jaké jsou nejčastější důvody nedorozumění U VÁS DOMA?
  • Děkuji za SDÍLENÍ ❤️
  • ZuzAnna Blažková, máma & klinická logopedka

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *