Uživatelský účet pro pouhé dobíjení karty mít založený nemusíte. Pokud si ho však založíte, získáte přístup k dalším funkcionalitám, které se mohou hodit.
Například budete znát platnost svého předplatného, platnost své Plzeňské karty, budete mít možnost nastavit si upozornění před blížícím se koncem platnosti předplatného, nebo při nízkém zůstatku na elektronické peněžence, a další vychytávky.
Pokud je původní karta při výdeji nové karty ještě aktivní a nepoškozená, bude na přepážce převedeno veškeré platné předplatné i zůstatek na elektronické peněžence. Pokud měl na původní kartě držitel i jiné aplikace, než jen na dopravu (např. přístup do knihovny, přístupy od zaměstnavatele, apod.), je nutné oznámit výměnu karty v příslušné instituci, která přístupy zadá na nové číslo karty.
Pokud jste si kdykoliv po založení účtu na VPK změnil(a) nějaké osobní údaje, je vždy nutné dojít na přepážku zákaznického centra PMDP a nechat si s průkazem totožnosti účet ověřit, jinak změna nebude platná a budou platit vždy původně zadané údaje. Tento krok ověření účtu je nutný z bezpečnostních důvodů.
Pokud se Váš účet nachází ve stavu „Ověřený“, je vše v pořádku a můžete ho naplno využívat s údaji, které na účtu vidíte.
Pokud je však ve stavu „Upravený“ a nebyl proveden krok ověření účtu na přepážce zákaznického centra, případná přepravní kontrola uvidí původní údaje, které na účtu byly zadány před editací účtu, tedy v době, kdy byl ještě účet ve stavu „Ověřený“, přičemž Vy na uživatelském účtu uvidíte již Vámi upravené údaje.
Identifikátor může být buď bankovní karta nebo mobilní telefon. Je to prostředek, na který si budete jednotlivé jízdenky nebo předplatné nakupovat, a poté se prostřednictvím tohoto identifikátoru budete prokazovat při přepravní kontrole.
Pokud si přejete přidat jako identifikátor mobilní telefon, stačí se z mobilní aplikace VPK přihlásit do svého účtu na základě přihlašovacích údajů a tento mobilní telefon bude automaticky přiřazen jako identifikátor k Vašemu účtu.
V případě potřeby přidání bankovní karty jako nového identifikátoru, klikněte ve svém účtu v záložce „Identifikátory“ na tlačítko Registrovat novou kartu. Budete odkázáni na platební bránu, kam zadáte údaje o své bankovní kartě a z účtu Vám bude stržena ověřovací transakce 1,- Kč.
Po tomto procesu bude Vaše bankovní karta sloužit jako platný identifikátor a můžete na ni kupovat předplatné a při přepravní kontrole se jí prokazovat.
Přes Virtuální kartu je možné uplatňovat stejné slevy, jako přes klasickou Plzeňskou kartu. Je však nutné si v uživatelském účtu VPK v záložce „Mé profily“ zažádat o profil, na který máte nárok (dárce krve, student, důchodce, apod.
) a poté se s potřebnými doklady dostavit na zákaznické centrum PMDP, kde si obsluha dle průkazu totožnosti ověří Vaše osobní údaje a slevu případně potvrdí.
Pokud stejnou slevu již uplatňujete právě na klasické plastové Plzeňské kartě, není dokládání slevy znovu nutné, obsluha si v tomto případě jen ověří Vaši totožnost a slevu potvrdí.
Děti se samy neubrání! Zapojit se můžete i vy!
Byla zahájena osvětová informační kampaň STOP! násilí na dětech Nadace Naše dítě. Tato kampaň má za cíl upozornit na nevhodnost používání tělesných trestů jako výchovné metody, upozornit, že týrání se většinou děje za zavřenými dveřmi domácností a že by nikdo z nás neměl být lhostejný ke svému okolí. Šířit myšlenku kampaně může každý.
innogy jako patron nadace Naše dítě se do kampaně zapojila s cílem navázat na dlouholetou osvětovou činnost zakladatelky Nadace Naše dítě Ing. Zuzany Baudyšové. Stejně jako u jiných celospolečenských témat považujeme v Nadaci Naše dítě za důležité veřejnosti připomínat, že místo tělesných trestů lze děti vychovávat s láskou, respektem a porozuměním.
„Kampaň STOP! násilí na dětech cílíme na širokou veřejnost, především rodiče, sousedské komunity, pedagogické pracovníky a podobně. Rádi bychom zdůraznili, že pokud kdokoliv z nás tuší, že dochází k násilí páchanému na dítěti, neměli bychom váhat věc oznámit buď na Orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), nebo Policii České republiky,“ říká Zuzana Šafářová z Nadace Naše dítě.
Jeden ze sloganů kampaně zní: Děti se samy neubrání! Často ke svým trýznitelům paradoxně mají jakousi patologickou vazbu, někdy nazývanou také jako Stockholmský syndrom, kdy děti raději zůstávají s rodičem-tyranem, než aby přijaly vysvobození z ohrožujícího prostředí. Velká část obětí domácího násilí týrání tají, bojí se o něm mluvit, případně ho i zapírají, nebo tvrdí, že si trest zasloužili apod.
Trpělivost a láskyplná výchova místo facek
Jak je známo, děti potřebují bezpodmínečné a láskyplné přijetí. A kde jinde by se jim ho mělo dostat než ve vlastní rodině. Pokud dochází k týrání, dítěti mnohdy dlouho trvá, než vůbec pochopí, že skutečně je něco špatně. V prvotní fázi dítě nerozumí tomu, že v jiných rodinách se toto neděje a považuje bití, či jiný druh násilí za součást svého života.
Pokud je však dítě dlouhodobě fyzicky či psychicky týráno, ztrácí postupně ve vlastním domově pocit bezpečí, cítí se nepřijímáno, nemá k nikomu z nejbližších lidí důvěru, může se cítit za situaci doma zodpovědné, mít výčitky, prožívat zmatek, úzkosti i deprese. Následky týrání mohou být u dětí skutečně fatální a ovlivnit jejich další psychosociální vývoj.
Oznamovací povinnost aneb nebuďte lhostejní ke svému okolí
Kampaň STOP! násilí na dětech má za cíl široké veřejnosti připomenout také tzv. oznamovací povinnost, která je v ČR uzákoněna od roku 1994. Neoznámení trestného činu, když stoprocentně víme, že byl spáchán, je totiž také samo trestným činem a můžeme za něj být stíháni. Lhostejnost okolí může často vést až k tomu, že dítěti je skutečně vážně ublíženo na zdraví.
Jak poznat týrané dítě?
- Fyzicky týrané dítě bývá pobledlé, tiché, uzavřené
- Je bojácné, úzkostné, uhýbá před pohlazením či dotekem
- Má sebedestruktivní sklony
- Mívá opakovaná poranění, modřiny, drobné rány hlavně v měkkých částech těla
- Bývá smutné a zamyšlené, nerado odpovídá na otázky, jak přišlo ke zraněním
- Vyhýbá se návratu domů, rádo zůstává např. u sousedů
- Brání své rodiče, zlehčuje příznaky týrání, říká, že si trest zasloužilo
- Nepřiměřeně reaguje na bolest, nebo naopak bolest jakoby necítilo
- Má problém s navázáním přátelských vztahů
Jak se můžete zapojit do kampaně i vy?
Třeba tím, že použije plakáty, které jsou volně a zdarma ke stažení na webu www.nasedite.cz. Plakáty můžete volně stáhnout také dole pod článkem. Nadace Naše tímto vyzývá kohokoliv, kdo s touto myšlenkou souhlasí, aby plakáty umístil na dostupné kanály (nástěnky nebo sociální sítě). Pomůžete nám tak šířit osvětovou myšlenku pozitivního rodičovství a výchovy bez tělesných trestů.
Chci být doma v bezpečí. Děti se samy neubrání!
Plakáty ke stažení:
- Plakát A1 Nebuďte lhostejní
- Plakát A1 Proč já?
Absurdistán trvá. Stop sportu, Česko hledá nové tlusťochy
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORÁKA | Ta zpráva je stará asi dva roky, platí doteď. Z Čechů se stává národ tlouštíků, v evropském žebříčku obezity se trpělivě derou k nejvyšším příčkám.
Co je děsivé, rapidně přibývá otylých dětí, kteří své špekaté těleso málokdy zvednou od počítače a hýbou se leda cestou pro brambůrky. Není se čemu divit, vedení státu se ke sportování chová odměřeně, což věrně dokumentuje absurdní stopka provozování tělesné kultury.
Do nekonečně dlouhého ofsajdu se odhodili i ti, kteří jsou pro populaci ohledně nákazy koronavirem nulovým rizikem. Pardon, vlastně jednoprocentním.
Jakmile se to hodí, vládní špičky předhazují různé grafy a malůvky, jak jsou na tom s covidem v cizích zemích. Nejprve se vychloubají, aby ukázaly, jak parádně se zvládla první vlna epidemie, příště se hodí postrašit jinými numery. Dle potřeby. Platí i to, že když se COVID-19 drží pod krkem, je to úspěch vlády, pokud nabírá na síle, může za to nespolehlivý občan.
Jenže když dostávají slovo zástupci dvou největších sportů v zemi a argumentují tím, že svět fotbalu a hokeje se všude jinde nezastavuje a má k tomu pádné důvody i podporu čísel, druhá strana držící opratě mlčí. „Pracujeme na tom,“ slyšíte z nejvyšších úřadů.
A dny, týdny plynou. Přemýšlí se nad výjimkou v opatřeních pro kdejakou komunitu, a byť premiér radí, ať lidé chodí na vzduch, sportovci mají utrum. Asi by ho vydýchali někomu společensky důležitějšímu.
Nepochopil jsem, proč minulý týden padla dohoda ministerstva zdravotnictví s vedením hokeje. V tuto dobu už měl být hokej restartovaný, s tréninky ve vlastních halách, v neděli 1. listopadu se měla rozjet extraliga. Za velmi přísných podmínek, bez diváků, s testováním.
Noční dostaveníčko profesora Prymuly ve vyšehradském Riu celou akci zbortilo, podpis pod uzavřenou dohodu nepřišel. V podmínkách českého uvažování se to dalo čekat. Jenže když se nad tím zamyslíte, nechápete, proč to celé zamrzlo?!
Stojím si za tím, že jednou z priorit nového ministra zdravotnictví mělo být rychlé uvedení vypracovaného paktu do života. Co vím, „smlouva“ byla do detailů ošetřená a všemi odsouhlasená.
Taktéž hygienou. Přijde nový ministr a po pár dnech prohlásí, že „se na to musí nejprve podívat“. Ano, přesně to by stačilo. Podívat se, podškrábnout, protože je to vyřešené. Nic z toho se neděje.
Katastrofa.
Místo toho dál platí nepochopitelná diskriminace fotbalu, hokeje a dalších kolektivních odvětví, jež v důsledku přinese nevídaný dopad na statisíce sportovců v zemi. Její dozvuky budou dlouhodobé, ať už ve srovnání se světovou konkurencí, jež neúprosně mizí v dáli, nebo i u nás doma.
Evropská hitparáda obezity bude brzy celá v českém držení, početnější riziková skupina obyvatelstva s nadváhou se díky vládnímu přístupu utěšeně rozroste. Ano, nic jiného se nyní neděje. Zdraví lidé se zákazem pohybu se kvůli vládním restrikcím postupně přesunou do grupy ohrožených, zdravotnický systém dostane další ťafku.
Nezbývá než doufat, že nový ministr Blatný se bude rozkoukávat jen chvilku. Milion chvilek by bylo moc.