Daň za gymnázia pro elitu. České děti ve světě propadly

Po devíti letech vzdělávací reformy se české školství ze světového průzkumu dozvědělo tragický výsledek

Praha – Po devíti letech vzdělávací reformy se české školství dozvědělo katastrofální výsledek. Ve světovém průzkumu PISA 2009 české děti zcela propadly ve čtení, dosáhly na podprůměr v matematice a na průměr v přírodních vědách.

Jenom v šesti zemích Evropské unie mají patnáctiletí žáci horší čtenářské dovednosti oproti těm českým, konkrétně na Slovensku, v Litvě, v Lucembursku, v Rakousku, v Bulharsku a v Rumunsku.

Od průzkumu PISA 2000 přeskočili české žáky ve čtení Němci, Poláci, Maďaři, Lotyši, Italové, Řekové a Portugalci.

Ani v roce 2000 nedopadli čeští žáci nejlépe, a právě proto zahájil ministr školství Eduard Zeman (ČSSD) reformu školství. V reformách pokračovalo pět ministrů a dnes se ukazuje, že výsledek je tragický.

Nerovnost, kterou úřady ignorují

Podrobná zpráva PISA 2009 ukazuje, kde je v českém systému základní chyba: výstupy jednotlivých škol se od sebe příliš liší.

„V Japonsku, České republice, Německu a Belgii existuje pětina škol s příznivým socioekonomickým zázemím. Žáci tam dosahují výrazně lepších výsledků, jako by měli za sebou o jeden školní rok navíc,“ píší výzkumníci.

V Česku vychovávají elitu víceletá gymnázia, kde měli žáci o pětinu lepší výsledky než jejich vrstevníci ze základních a ostatních středních škol.

Rozdělení škol na výběrové a ty ostatní zhoršuje výsledky u většiny žáků, upozorňují výzkumníci. Proto také zjišťovali, do jaké míry se v jednotlivých zemích snaží rozdíly mezi školami zmenšovat.

Kázeň a nasazení

Úspěšní v tomto směru jsou především Němci. Tamní úřady trvají na tom, aby měli učitelé stejně kvalitní vzdělání na všech typech škol.

V Česku přednášejí na učilištích a středních i základních školách lidé s nižší kvalifikací než na gymnáziích.

Stejný problém hlásí i gymnázia z Belgie a elitní soukromé školy v Japonsku. Japonci a Belgičané však po vzoru Němců nasazují do škol s horším sociálním zázemím víc učitelů. To však není případ Česka.

Japonské školy jsou také jedněmi z mála, které dokážou zlepšit výsledky zavedením přísné kázně. V tom se jim podobají Číňané, Litevci a školy ve střední Asii.

Pád gymnázií

Na nerovnosti v přístupu ke vzdělání upozornily Čechy všechny tři předchozí průzkumy PISA. Poslední výzkum však přidal tvrdý argument.

V letech 2000 – 2006 se zlepšovaly výsledky českých žáků na výběrových gymnáziích. Vzdalovali se tak studentům na ostatních typech škol, kteří se naopak zhoršovali.

Tentokrát se ukázalo, že předčasná selekce neprospívá ani gymnazistům. Jejich výsledky se proti roku 2006 zhoršily nejvíc ze všech, učňové se naopak trochu zlepšili.

Reformátor Eduard Zeman chtěl v roce 2001 školy sjednotit a navrhl, ať se zruší výhody víceletých gymnázií, především vyšší platy jejich učitelů.

Se svým nápadem však narazil na vlivnou lobby soukromých gymnázií a od té doby se nikdo rozdíly v kvalitě vzdělávání patnáctiletých ani nepokusil zmírnit.

Dnes hodlají gymnázia rušit Rakušané, kteří dostali v průzkumu PISA společně s Čechy nejhorší známku. Plán sociálnědemokratického premiéra Wernera Faymanna však odmítá lidovecký ministr financí Josef Pröll.

Dobeš zabere kontra

PISA 2009 nepřinesla Čechům jen opakování staré kritiky, ale také jednu pochvalu. Reforma zrušila po roce 2004 osnovy a nechala na školách, ať samy vybírají učivo a ať také známkují podle vlastních pravidel.

Autonomní školy měly výrazně lepší výsledky nejen v Japonsku, Koreji a na Tchajwanu, kde prospívá uvolnění tradičního asijského drilu, ale také v Nizozemsku a Česku.

Ministr školství Josef Dobeš paradoxně hodlá tuto přednost českého školství odstranit, když školám nařizuje státní maturitní zkoušku omezující opět svobodu při volbě učiva i zkoušení.

Následujete Poláky

Na výsledky výzkumu PISA 2009 reagoval ministr školství tím, že navrhl šest kroků, které by výkony českých škol měly zlepšit.

V první řadě připomíná opět maturity, které budou doplněny srovnávacími zkouškami také v páté a deváté třídě. Nechce po vzoru Eduarda Zemana rušit gymnázia, ale naopak školy, jejichž žáci budou mít v testech nejhorší výsledky. Zároveň slibuje, že učitelům zvýší mzdy.

Tím si vysloužil kritiku některých expertů.

„Způsob, jakým chce ministr Dobeš reagovat na zhoršující se výsledky žáků, povede k dalšímu propadu v mezinárodním srovnání,“ míní Tomáš Feřtek ze sdružení EDU info, který odsuzuje především nové maturity a srovnávací zkoušky.

Místo nich doporučuje následovat úspěšné reformy v Polsku a Německu, které se zaměřily na metodickou podporu učitelů. „Učí je tam, jak děti lépe učit. A má to měřitelné výsledky,“ upozorňuje Feřtek.

Poláci a Němci měli v roce 2000 ještě horší výsledky než Češi. Během devíti let je předstihli ve čtení a matematice, v přírodních vědách dokonce patří do evropské špičky.

Vyšší daň z nemovitostí nezhojí ztráty v příjmech – Ministerstvo vnitra České republiky

Primátorů statutárních měst jsme se zeptali, jakou částku představuje v jejich městském rozpočtu daň z nemovitosti, ovlivňuje-li ji v obci místní koeficient a jak vnímají fakt, že poslední novela zákona o dani z nemovitosti zvyšuje sazbu daně na dvojnásobek. Zeptali jsme se i na to, co soudí o hledání dalších cest v systému výběru daně, která je výsostným příjmem obecních rozpočtů.    

Ing. Werner Hauptmann, primátor města Karlovy VaryV našem městě přináší letos daň z nemovitosti 40 miliónů korun. Je to dvojnásobek oproti předchozímu roku, protože místním koeficientem jsme ji pro letošek navýšili dvojnásobně. A protože se v příštím roce sazba daně zdvojnásobuje ještě ze zákona, očekáváme výběr kolem 70 miliónů korun.

Očekávaný propad v daňových příjmech města ale tato částka zdaleka neřeší, činí totiž za letošní rok 145 miliónů korun. A tomuto problému, myslím, čelí drtivá většina územních samospráv.

Pokud jde o způsob vyměření daně, zdá se, že z praktického hlediska je účelné vyměřovat ji i nadále na základě velikosti nemovitosti, která je snadno doložitelná a obvykle se dlouhodobě příliš nemění. Použít k vyměření cenu by bylo daleko složitější.

U nemovitostí, které jsou dlouhodobě užívány stejnými majiteli, by si to vyžadovalo stanovení znaleckých posudků, nebo použití jiných instrumentů. I když v některých státech tvoří daň z nemovitosti základ municipálních rozpočtů, my ji chápeme jako daň principiálně spjatou s obcí či městem, které ji vybírají.

Na rozdíl od daní příjmových, spotřebních či nepřímých je tato daň relativně zaručena a stálá, neměla by tolik podléhat výkyvům ekonomiky.

 Aby se ale v současném systému rozpočtového určení daní stala alespoň podobně silným zdrojem jako daně sdílené, musela by být mnohonásobně navýšena, na což ovšem není společnost v tuto chvíli dostatečně připravena. Výtěžek daně z nemovitosti by měl především sloužit k posilování infrastruktury daného města či obce. Filosoficky vzato, pokud platím municipalitě za to, že mám v jejím katastru nemovitost, očekávám, že se na oplátku ke své nemovitosti dostanu po kvalitní cestě, budu napojen na vodovodní řad a kanalizaci.

Mgr. Juraj Thoma, primátor města České Budějovice

Už od roku 2005 se u nás formou daně z nemovitosti vybere kolem 35 miliónů korun. Sazbu pro rok 2009 jsme místním koeficientem nenavýšili, což se ukázalo, vzhledem k uzákonění vyšší sazby v příštím roce jako prozřetelné. Jinak bychom byli dnes před problémem, jak koeficient snížit nebo zrušit.

Ing. Jiří Kittner primátor města Liberec

V Liberci byla pro letošní rok daň z nemovitosti dvojnásobně navýšena místním koeficientem. Protože se ale pro příští rok sazba daně zvyšuje ze zákona, začali jsme v zastupitelstvu, bezprostředně po přijetí příslušného zákona, projednávat návrh na zrušení místního koeficientu.

V roce 2008 činil u nás příjem z daně přibližně 35 miliónů korun, pro rok 2009, kdy platil navyšující místní koeficient, je počítáno se 70 milióny korun. Ztráty týkající se příjmu z rozpočtového určení daní nemůže ale tato částka kompenzovat. Pohybují se kolem 150 miliónů korun.

Navíc zcela neplatí matematika, že násobek koeficientu odpovídá násobku příjmu. Pokud jde o další směřování v oblasti daně z nemovitosti, přišlo by mi například nesmyslné, aby stát určoval nějaký vývoj této daně. Jde o příjem obcí a stanovení její výše by mělo být na obcích.

Lukáš Ženatý, náměstek primátora Ostravy

V Ostravě se daň z nemovitosti místním koeficientem nezvýšila. V roce 2008 činil její výnos přes 113 miliónů korun, v polovině letošního listopadu přes 68 miliónů. Celkový výnos z daně se převádí na naše městské obvody, podle toho, v kterém z nich se poplatná nemovitost nachází.

Zdvojnásobení daňové sazby, myslím, starostové přivítají a to z důvodu omezení jiných rozpočtových příjmů.

Pokud jde o úvahy týkající se například způsobu výběru této daně, je především nezbytné, aby byla zachována její výlučnost z pohledu rozpočtového určení daní, aby byla stoprocentním příjmem obce, v níž se nemovitosti nachází.

Ing.Vladimír Duchek, Ph.D., náměstek primátora Plzně

Možnost navýšit daň z nemovitosti místním koeficientem jsme nevyužili. Nevidíme důvod pro další zvyšování daňové zátěže obyvatel a proto raději řešíme problémy vyvolané krizí snižováním výdajů. Příjem z této daně u nás činí 79 miliónů korun ročně a pokud jde kompenzaci stagnace daňových příjmů rozpočtu města Plzně touto cestou, je skoro zanedbatelná. Daň z nemovitosti chápu jako druhé zdanění již jednou pořízeného majetku. Její význam je vyšší u menších obcí, s vyšším počtem obyvatel její podíl na příjmech do obecních rozpočtů klesá. Vzhledem k tomu, že podíl daně z nemovitosti na všech daňových příjmech obcí jsou pouhá dvě procenta, nejedná se o významnou položku ani v příjmech rozpočtu našeho města. Nyní počítáme s tím, že příjem daně se přeci jen trochu zvýší a to nejen v důsledku zdvojnásobení sazby v příštím roce, ale také proto, že v příštím roce končí osvobození od daně pro majitele novostaveb, což se u nás týká přibližně tří tisíc poplatníků. Kdyby Poslanecká sněmovna, oproti původnímu záměru vlády, nevyňala z režimu zdvojnásobení sazby zemědělské a podnikatelské nemovitosti, mohl být výběr této daně v příštím roce ještě vyšší. Mám-li vyslovit vlastní názor, domnívám se, že zákonné zvýšení sazeb daně z nemovitosti je cesta, jak ad hoc řešit problémy české ekonomiky, kdy tíhu ponesou především fyzické osoby. To, že se nezvyšuje daň ze zemědělské půdy, je ve vazbě na daň z nemovitosti v našem městě zanedbatelné. Pokud jde o debatu k systému výběru a kriteriím pro vyměření této daně, považuji především za nesmysl úvahu, aby ji vybíral, namísto finančního úřadu, nově zřízený obecní úřad. K systému, který ze sta procent určuje výnos obecním rozpočtům, nemám výhrady. Má správnou logiku a administrativa s ním spojená je tudíž dobře proveditelná. Teorie praví, že daň z nemovitosti by měla, tak, jako ostatně všechny daně, sloužit k přerozdělování a uspokojování veřejných potřeb. Daně ale nikdy nejsou a priori spravedlivé. Každý stát má svůj systém, který vychází z historických zkušeností v daném místě.

Jaroslav Kubera, primátor města Teplice

Pro letošní rok jsme sazbu daně navýšili trojnásobně a pak jsme uvažovali o snížení na dvojnásobek, jenže do toho přišlo schválení novely zákona o dani z nemovitosti v „úsporném balíčku“ (vládní předloze zákona zahrnujícího soubor novel k úsporám ve státním rozpočtu na rok 2010 – pozn. redakce), takže pro příští rok se u nás navyšující místní koeficient uplatňovat nebude.

Dá se říct, že se způsobem, jak byl zákon o dani z nemovitosti pro příští rok upraven, spokojen nejsem. Z důvodu, jak byl načasován i proto, jak byl nastaven. V obcích se očekává propad příjmů z rozpočtového určení daní a jako částečná kompenzace jim byla dána možnost být vykonavateli nepopulárního opatření vůči místním obyvatelům,jakým je výběr vyšší daně.

Všechny budou plošně vybírat dvojnásobnou daň. Navíc, nikoliv od všech majitelů nemovitostí, protože na návrh Poslanecké sněmovny budou pardonováni majitelé zemědělských pozemků a podnikatelských nemovitostí. Daň z nemovitosti, ze sta procent náležející obci, by měla významně saturovat místní infrastrukturu. Jenomže tomu tak není. Platí ji jen majitelé nemovitostí.

A já bych byl pro to, aby na infrastrukturu v obci přispíval každý, kdo ji užívá. Nejen majitel domu, ale i jeho nájemník. Všichni, kdo v obci bydlí. Proto bych daň z nemovitosti, ale i většinu místních poplatků zrušil a místo toho zavedl něco jako „infrastrukturní“ daň, která by zahrnula poplatek ze všech obcí poskytovaných služeb, které jsou pro její obyvatele společné.

Budete mít zájem:  Mezinárodní Klasifikace Funkčních Schopností Disability A Zdraví?

Ne každý obyvatel má například psa, ale všichni užívají vodovod, chodníky nebo třeba odvoz komunálního odpadu.

Text: Alexandra Štefanová

Zrušit víceletá gymnázia? Děti tam utíkají před špatnou úrovní základních škol, kritizuje Klaus

Markéta Bidrmanová, Josef Mačí

Zrušit víceletá gymnázia? Duel poslance a bývalého ředitele PORG Václava Klause ml. a redaktorky A2larm Saši Uhlové. (Video: Markéta Bidrmanová, Seznam.cz)

aktualizováno • 24. 9. 2019 11:45

Zavedení víceletých gymnázií nebylo moc systémové, ta čtyřletá by stačila, říká v Duelu bývalý ředitel PORG a poslanec Václav Klaus ml. Ministerstvo školství opět řeší, zda víceletá gymnázia zachovat. Kritici tvrdí, že přispívají k nerovnosti ve společnosti a podle novinářky Saši Uhlové se kvůli nim snižuje kvalita druhého stupně základních škol.

V páté třídě se děti rozdělí na dva proudy.

Na budoucí právníky, lékaře a inženýry, kteří přestoupí na víceletá gymnázia, a na řemeslníky či dělníky, kteří zůstanou až do devítky na základních školách.

Trochu přehnané, ovšem statisticky podložené. České školství tak podle kritiků segreguje děti a přispívá k nerovnostem ve společnosti. Hlavní roli, v které skupině dítě skončí, pak hraje rodina.

„Na víceletá gymnázia se hlásí děti, jejichž rodiče si to přejí. Je jim 11 let, sama bych si v tom věku netroufla rozhodnout za své dítě, co bude dělat,“ míní redaktorka magazínu A2larm Saša Uhlová.

„Mému synovi na druhém stupni ZŠ učitelé snižovali sebevědomí, chovali se k němu jako k nějakému odpadu právě proto, že v páté třídě děti odešly na víceletá gymnázia a učitelé na druhém stupni pak ty, co zůstaly, brali automaticky tak, že jsou k ničemu,“ popisuje svou osobní zkušenost.

Podle poslance a experta na školství Václava Klause ml. (Trikolóra) by případné zrušení víceletých gymnázií zásadně nevadilo. „Místo osmiletého by vznikla dvě čtyřletá gymnázia, těm školám by se asi nic nestalo. Společnost by se ale měla vrátit k tomu, že základem je to, co umí deváťák, tedy doručit vzdělání všem dětem a snažit se ho zlepšit. V tom úspěšní nejsme,“ míní Klaus.

Pro argumenty rodičů, kteří se snaží své potomky dostat na víceletá gymnázia, má ale pochopení. „Chtějí, aby děti byly v kolektivu, kde vzdělání stojí na žebříčku hodnot v popředí. Hlasují proto nohama. Celospolečenský důvod je ten, že zhruba 80 % mladých lidí jde na vysokou školu, takže logicky předtím směřují na gymnázia. Neznamená to, že jdou studovat nejnadanější, ale všichni,“ říká.

Co by se mělo stát s víceletými gymnázii v ČR?Celkem hlasovalo 6214 čtenářů.

S tím, že hlavním problémem je úroveň vzdělání na druhém stupni, souhlasí i novinářka Uhlová: „Na víceletá gymnázia odcházejí i děti rodičů, kteří by si to třeba nepřáli, ale bojí se, že základní škola sníží na druhém stupni kvalitu. Proto radši zaplatí dětem doučování (aby udělaly přijímací zkoušky na víceletá gymnázia). Utíkají před horšími podmínkami.“

Počet přihlášených a přijatých (1. kolo) na osmiletá gymnázia.

Podle pravidelných hodnocení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má rodinné zázemí na budoucí vzdělání českých dětí až příliš velký vliv. Šanci na gymnáziích dostanou mnohem pravděpodobněji ti, jejichž rodiče jsou sami vzdělaní a ekonomicky zajištění.

„Replikují se nám sociální statuty rodin do vzdělání jejich dětí, to znamená, že nemáme rovný přístup ke vzdělání,“ upozornil nedávno ministr školství Robert Plaga (ANO).

I podle Klause víceletá gymnázia přispívají k rozdělení společnosti tím, že ze základních škol „odčerpají“ už v páté třídě budoucí elity. „Pokud by stát víceletá gymnázia zrušil, základní školy by to spíš přivítaly,“ říká. „Od aktivních rodičů by pak byl větší tlak na zlepšení základních škol. To by pomohlo,“ dodává Uhlová.

Počet víceletých gymnázií v ČR.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) nyní připravuje novou vzdělávací strategii do roku 2030. Její hlavní cíle formuluje v tomto týdnu expertní tým. A jedním z uvažovaných kroků je i do budoucna víceletá gymnázia zrušit.

Téma je evergreenem debat o českém školství. Ministerstvo zatím pouze rozhodlo, že nebude počty gymnázií rozšiřovat. V aktuálním školním roce v Česku funguje 69 šestiletých a 271 osmiletých gymnázií.

Schillerová: Lidé si polepší z daní

Rozhovor s Alenou Schillerovou, ministryní financí Datum vydání: 5.09.2020 | Zdroj: Právo | Rubrika: Rozhovor | Strana: 7 | Autor: Tomáš Volf, Jakub Svoboda

* Chcete drtivé většině zaměstnanců snížit daň z příjmu. Víc peněz na výplatnici potěší každého. Nicméně kdo má děti, vnuky, ten se může s ohledem na ně bát dluhové spirály a rozvratu veřejných financí. Proti zrušení superhrubé mzdy se dost důrazně ozvala rozpočtová rada i guvernér ČNB Jiří Rusnok. Oni se pletou?

Ke zrušení superhrubé mzdy jsme se zavázali ve vládním prohlášení, v koaliční smlouvě. Zavázali jsme se, že to zrušíme a dáme sazbu 19 procent. Slabé místo ale bylo, že bychom tak efektivně zvýšili daň OSVČ a museli jim to nějak kompenzovat. Ten návrh jsme pak stáhli a udělali to jinak, dvě sazby 15 a 23 procent.

Teď jsme samozřejmě v úplně jiné situaci, je tady nejtěžší krize od 30. let minulého století. A co nám táhne ekonomický růst? Dva faktory: spotřeba a investice. Dohodli jsme se na těchto dvou sazbách v rámci koalice s tím, že tím chceme podpořit jednoznačně spotřebu. V tuto chvíli potřebujeme pozitivní stimuly do ekonomiky.

Pro většinu lidí to bude 15 procent, protože těch zaměstnanců s příjmy nad 140 tisíc Kč, kteří nám spadnou do druhého pásma s progresí (23 procent), máme 80 tisíc. My tím pádem vzbudíme jakési pozitivní očekávání, ekonomika získá výrazný stimul a jsem přesvědčená, že se nám to vrátí v dlouhodobém ekonomickém růstu.

Samozřejmě propad to bude, neříkám, že ne, do veřejných rozpočtů propad bude zhruba 70 miliard, na státním rozpočtu se bavíme o 50 miliardách, ale z pohledu krátkodobého, ale i dlouhodobého ekonomického stimulu nám to naopak pomůže překonat tyto těžké roky a nedostane nás to do recese, což se notabene stalo v letech 2008, 2009 a následně 2011 a 2012, kdy se šlo úplně opačnou cestou.

* Debatu o zrušení superhrubé mzdy vláda v minulosti několikrát zmrazila právě kvůli dopadům na rozpočet. Teď s tím přicházíte v době, kdy se veřejné finance propadly do stamiliardového schodku. Můžete se ještě vrátit k té kritice z rozpočtové rady?

Bylo to ministerstvo financí, které prosadilo vznik Národní rozpočtové rady, a já jsem za to ráda, i za rozpočtové prognózy, a s velkou pečlivostí se seznamuji s jejich názory, rozhodně je všechny čtu, všechny vnímám, ale ne vždy souhlasím.

Nesouhlasím s různými projekcemi odhadů na 50 let. Ekonomika se bude vyvíjet nějakým způsobem a dneska pro to rozdáváme karty.

Jsem přesvědčena, že můžeme mít i zrušenou superhrubou mzdu a sazby 15 a 23 procent, jak plánujeme, a můžeme mít z hlediska dlouhodobého horizontu i vyrovnaný státní rozpočet. O tom jsem přesvědčena.

* Řada ekonomů by místo nižší daně šla raději cestou snižování odvodů či slevy na poplatníka. O tom jste neuvažovali?

V tuto chvíli ne. Sleva na poplatníka se v podstatě netýká jenom zaměstnanců, týkala by se všech. To znamená, že by to bylo plošné opatření, které nám v tuto chvíli nedávalo úplně smysl. Souhlasím s tím, že zdanění práce je u nás hodně vysoké a určitě by si sociální odvody zasloužily snížení, ale je to obrovská díra do sociálního systému.

Už dneska máme v minusu důchodový systém, po třech letech, kdy byl v plusu, a bude to dotovat státní rozpočet, takže si to v tuto chvíli nemůžeme dovolit. Ale je to na diskusi, a bude to podle mě téma na příští vládu, ne pro tuto, protože máme rok do voleb, a toto bude zásadní reforma.

Chtělo by to celou změnu daňového mixu a s tím bude muset přijít příští vláda.

* Zrušení superhrubé mzdy sníží příjmy rozpočtu nejméně o 74 miliard i v dalších letech. Jak chcete tu ztrátu časem snižovat? Nabízí se prý například zvyšování majetkových daní. Navrhnete zvýšení daně z nemovitostí?

Je pravda, že majetkové daně jsou u nás jedny z nejnižších a byli jsme za to dlouhodobě kritizováni.

Nicméně je to stoprocentní příjem obce a já se domnívám, že obce by měly mít pravomoc i politickou odpovědnost. Každá obec má jiné podmínky, některá potřebuje udělat novou kanalizaci, druhá potřebuje něco jiného, takže je to na nich, aby to zvážily.

Námi předložený daňový balíček pro příští rok proto posiluje rozhodovací pravomoci místních samospráv v oblasti daně z nemovitých věcí a nově jim umožňuje stanovovat místní koeficient pro jednotlivé části obce. Nyní si mohou obce nastavit místní koeficient pouze jednotně na celém svém území.

Daň z nemovitých věcí je stoprocentním příjmem obce, přičemž ty mají právě díky stanovení místního koeficientu možnost zvýšit své příjmy.

* A co ještě výraznější zdanění tabáku, alkoholu nebo hazardu?

U cigaret v rámci balíčku, který je už delší dobu ve Sněmovně, navrhujeme zvýšení zdanění o pět procent v následujících třech letech kvůli předvídatelnosti. Diskutovali jsme to s tabákovými firmami, je to pro ně lepší než skoky. Zvažuji, že zvýšíme navrhovanou sazbu spotřební daně z tabáku ke kouření.

Sekundárně s navýšením sazby tabáku ke kouření vzroste i odvozená sazba na zahřívané tabákové produkty. Dnes se daň na jeden kus zahřívaných tabákových výrobků pohybuje na úrovni méně než čtvrtiny zdanění standardních cigaret. Tím dojde k faktickému přiblížení zdanění zahřívaných tabákových výrobků k výši zdanění cigaret.

Toto opatření veřejným rozpočtům v roce 2021 přinese 2,3 miliardy Kč, v dalších letech pak 3,1 miliardy ročně.

Zvažujeme také zvýšení daně z hazardních her, konkrétně z 23 na 25 procent u kurzových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu a z 23 na 30 procent u binga a živé hry Toto navýšení sazeb koresponduje s původním návrhem zdanění hazardních her tak, jak jsme jej navrhovali v loňském daňovém balíčku, respektive vládním návrhu zákona o dani z hazardních her z roku 2015. Nakonec jsem loni totiž nedokázala prosadit původní návrh, který jsme měli připravený. Neprosadil ho ani Andrej Babiš v roce 2016, ani jsem to neprosadila já v roce 2019. Hazardní lobby v této zemi je skutečně silná, v parlamentu zase zafungovala. Neprošlo navrhované navýšení zdanění u kurzových sázek.

* Bankovní daň nechcete, názor jste nezměnila?

Ne. Myslím si, že se uprostřed hry nemění podmínky. Do vládního prohlášení jsme si to nedali. Uzavírali jsme tuto koaliční vládu a jedno z pozitiv této krize, a to znovu musím zopakovat, je to, že máme zdravý bankovní sektor a ten nám pomůže podržet financování a likviditu firem.

Budete mít zájem:  Léky Na Zvýšení Krevního Tlaku?

* Přišla byste se zrušením superhrubé mzdy a jednorázovým příspěvkem 5000 Kč pro důchodce, i kdyby na podzim a hned potom na jaře nebyly volby? Podle analytiků to zřejmě zaručí vládním stranám vítězství, ale bude to prohrou ekonomiky jako celku a její budoucnosti.

To jednoduše odmítám. Co se týká příspěvku, byla to otázka vyjednávání jednak s premiérem Babišem, jednak následně jednání s vicepremiérem Janem Hamáčkem jako zástupcem koaliční ČSSD. Řeknu vám, proč jsem souhlasila, a budu to opírat o jasné ekonomické důvody, aniž bych do toho tahala politiku.

Připomínám, že jsem navrhla nejnižší částku příspěvku (4000 Kč), což je logické, jsem ministryně financí, tak chápete, že určitě nebudu soutěžit například s Janou Maláčovou (ČSSD), která dá víc. Určitě se vždycky budu chovat střízlivě a rozpočtově odpovědně.

Příjmy fungují, samozřejmě ne tak jako za konjunktury, ale vyvíjí se to celkem rozumně, tak si myslím, že prostor tady letos pro jednorázový příspěvek je. Dobře víte, že se každý rok počítají dva spotřební koše. Jeden je pro důchodce, protože struktura výdajů důchodců je jiná než u mladších pracujících lidí.

Ti třeba utrácejí víc za naftu a za benzín, když jezdí, ale oni musejí ^ více utrácet za léky a teď po několika letech se poprvé stalo, že spotřební koš pro důchodce je vyšší než běžná inflace. Jednorázový příspěvek byl pro mě přijatelnější než závody, které se začaly hrát o výši částky nad valorizaci.

Pro mě bylo rozumnější přilepšit důchodcům z letošního rozpočtu, ale příští rok navyšujme pouze o valorizaci, to znamená o částku v průměru 848 korun.

* S jakým výsledkem skončí letošní rozpočet? Jaký deficit očekáváte?

Samozřejmě že pracuji s prognózami. Částku říkat nebudu, ale už jsem dneska přesvědčená, že to dopadne lépe, než je schválených 500 miliard.

* Ještě před rokem jste hájila takřka každou miliardu, teď vláda ochotně vydává desítky miliard na různá opatření. Bez ohledu na jejich užitečnost, neobáváte se, že to ohrozí vaše renomé strážkyně státní kasy?

S největší pravděpodobností vstoupím do historie jako ministryně financí s velkým deficitem, ale v době tak těžké krize, která ze dne na den přišla, na kterou jsme se nemohli připravit. Bylo to jedno z nejtěžších rozhodnutí v mém životě, zvednout zjara ruku pro taková omezení lidských práv i podnikání, osobní svobody. Chtěli jsme ale ochránit zdraví a případně životy lidí.

Pro mě by bylo mnohem horší žít s tím, že bychom firmy a občany nechali na holičkách, když už jsme jim zakázali v důsledku pandemie v podstatě podnikat. Poskytli jsme ale kompenzace a pomoc, abychom udrželi například zaměstnanost. Jsou však určitá opatření, kde jsem ani ruku nezvedla, kde jsem třeba měla pocit, že už se to přehnalo v daný okamžik, ale vláda je kolektivní orgán.

* Například?

Přiznám se, že to bylo 80 % ošetřovného. Podnikatelé v regionech si na to stěžovali, že mají nedostatek lidí. Ošetřovně znamenalo, že celá řada firem měla ještě větší problémy, kdo by dělal na zakázkách.

* Budete tlačit na úspory v resortech?

Ano, určitě. Už jenom teď při sestavování rozpočtu jsem jasně vyslala signál svým vládním kolegům, že budu chtít zásadním způsobem škrtat v provozních výdajích ministerstev. Nenajdu tam desítky miliard, to je nemyslitelné, ale najdu tam jednotky miliard. Tak jako každý rok, letos nevyjímaje, budu ještě přísnější.

* Co platy státních zaměstnanců? Porostou dál?

Neumím si to představit. Budu chtít tlačit na to, abychom růst mezd kompenzovali zrušením superhrubé mzdy, to je sedm procent hrubého, pět procent čistého. Myslím si, že v době krize to je ve veřejném sektoru dostatečné.

Musíme vnímat i to, že nemůžeme pokračovat v rozevírání nůžek mezi veřejným a soukromým sektorem, protože očekáváme minimálně stagnaci růstu průměrné mzdy, jestli ne mírný pokles. To ovšem neplatí v případě učitelů.

Těm jsme slíbili průměrný plat 45 tisíc Kč v roce 2021 a to dodržíme.

* Jaká opatření by tedy měla kompenzovat schodek deficitu chronicky nafouklý zrušením superhrubé daně?

Rozhodně nebudeme v tuto chvíli plošně zvedat daně, v době, kdy se firmy vzpamatovávají a budou vzpamatovávat z takovéto těžké krize, kdy možná budou některé z nich bojovat i o holou existenci, kdy občané naopak potřebují stimulovat. Stimulujeme ekonomiku spotřebně, ale i investičně. Vezměte si, že poslední novelou jsme navýšili investice zhruba na 200 miliard, dali jsme 13,4 miliardy do kompenzačního bonusu obcím, 35 miliard jsme dali do dotačních programů.

* Kdy bude mít Česko zase vyrovnaný rozpočet?

Nastavili jsme to do novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, kterou parlament schválil před prázdninami. Tam jsme nastavili plán konsolidace na sedm let. Němci ho mají asi na dvacet let, pokud si dobře vzpomínám. Počítáme, že bychom někdy v roce 2028 mohli být zhruba na číslech, na kterých jsme byli před pandemií.

* Opozice chce ve čtvrtek na mimořádné schůzi Sněmovny prosadit prodloužení odpuštění odvodů pro živnostníky a malé firmy, podporu pro živou kulturu i zvýšení důchodů za vychované děti. Jak se k těmto návrhům postavíte?

Díky vládním opatřením jsme již reálně poskytli na mimořádné pomoci ekonomice přes 180 miliard korun a další miliardy přibývají každým týdnem tak, jak se čerpá z jednotlivých vládních programů.

Předhánět se nyní, navíc v době, kdy již ekonomika není zavřená, v tom, kdo přijde se štědřejším plošným opatřením, je velmi krátkozraké.

Návrhy samozřejmě jako vždy velmi podrobně zhodnotíme právě v kontextu těch opatření, která již běží. Jsem ale velmi skeptická.

* Opozice vládu v minulosti kritizovala i za EET. Ta se letos na tři čtvrtě roku zastavila. Máte nějaký odhad, jak se to odrazilo ve výběru daní?

Myslím si, že to budou jednotky miliard, protože propad byl i z jiných důvodů. Každopádně počítám s tím, že od 1. ledna 2021 EET spustíme a bude se to týkat všech.

* Takže žádné výjimky?

S EET už nebudeme hýbat. Jsem přesvědčena, že už nevypneme ekonomiku, nemůžeme si to dovolit.

* Podpoříte snížení spotřební daně z nafty alespoň o korunu na litr? Prý to s vámi už vyjednal ministr Havlíček. Zlevní to naftu u čerpacích stanic? U benzínu se daň nesníží?

Navrhnu korunu u nafty, to snížení znamená výpadek 4,5 miliardy. Korunu snížení podpořím, víc ne. Důvodem je zvýšení konkurenceschopnosti našich dopravců z hlediska okolních zemí, třeba v Polsku je daň nižší. Motoristé to pocítí u čerpacích stanic, když nafta zlevní o korunu, to je asi 3,7 procenta ze současné ceny. U benzínu o tom zatím neuvažujeme.

* Na závěr trochu kultury. Nedávno jste zaujala svěžím literárním dílkem, básničkou na sociálních sítích. Můžeme se těšit na další?

Když budu mít hezkou fotku, ke které se to bude hodit, budu mít čas, jako jsem měla na cestě z Brna do Prahy, a budu mít slinu, tak proč ne.

* Píšete už dlouho?

Vždycky mě bavil sloh a tyto věci a jako holka jsem si psala do šuplíku. Byly to spíše hloupé, naivní básničky mladé puberťačky. Pak jsem to na léta odložila, protože jsem byla mladá matka, studentka vysoké školy, pořád jsem měla spoustu jiných starostí, ale mám hrozně vřelý vztah k poezii. Mám ji ráda.

* Kdo jsou vaši oblíbení básníci?

Jsou to hlavně čeští básníci. Mám ráda Jaroslava Vrchlického, Františka Hrubína. Jejich básně miluji. Hrozně ráda mám brněnského autora Oldřicha Mikuláška. Toho jsem v mládí poznala i osobně. Moc jsem ho měla ráda, například sbírku Divoké kačeny.

Vakcíny vyrábět, zabavit patenty. Kdo teď zbohatl? Mladý levičák Hausknecht velmi ostře

Začal bych aktuálně. Zemi šokovala zpráva o tragické smrti byznysmena, filantropa a nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Vy jste jeho smrt v komentáři pojal z jiného směru. Psal jste o rozkrádání, ovlivňování politiky a lichvě. Čím to dokládáte?

Petr Kellner byl symbolem polistopadového vývoje. Kuponovou privatizací počínaje, exekuční krizí a posilováním obchodních vztahů s Ruskem a Čínou konče. Mnoho, co se v naší zemi událo, bylo s jeho přičiněním a ve prospěch jeho soukromého byznysu. Můžu zmínit například pochybnou půjčku 40 mil.

Kč z později vytunelovaného teplického podniku Sklo Union, která už sama o sobě rozkládá obraz „selfmademana“, který se později stal nejbohatším Čechem.

Dále jeho získání České pojišťovny díky dobrým vztahům s bývalým ministrem financí Ivanem Kočárníkem (ODS), kterého později postavil do čela pojišťovny.

V posledních dvou dekádách se pak jeho byznys proslavil právě lichvářskými půjčkami od Home Creditu, které desítky až stovky tisíc našich spoluobčanů poslaly do dluhové pasti a exekucí. Tento „úspěch“ později zopakoval i v Číně. Myslím, že o jeho zapojení a vlivu na českou politiku již dnes není pochyb.

Mluvíme-li o Home Creditu a spotřebitelských úvěrech. Nepochybně tím řadě lidí pomohl, jiní naopak neodhadli svou situaci a ocitli se v dluhové pasti. Jenže ty lidi přece nikdo nenutil brát si úvěry, když nemohli splácet. Dobrovolně přistoupili na dané podmínky. To je přece legitimní, nemyslíte?

Jste pro okamžité otevření restaurací?

hlasovalo: 5813 lidí

Tvrdý byznys s půjčkami dle mého názoru není pomoc, ale chladný kalkul, jak legálně okrást lidi. Byznysový plán byl prakticky sepsat nesrozumitelnou smlouvu, nabídnout ji lidem, kteří se nacházejí ve finančních potížích, zamknout je ve smlouvě se spoustou pokut a poplatků a následně těžit z toho, pokud úvěr nezvládají splácet. Já věřím tomu, že když si potřebujete koupit novou pračku nebo počítač pro své dítě na distanční výuce, tak k tomu nemáte potřebovat doktorát z práv. Ten nepoměr sil je do očí bijící – na jedné straně máte týmy právníků za miliony korun měsíčně, kteří mají za úkol vymyslet co nejvýhodnější smlouvu pro banku, aby na tom co nejvíce vydělala, a na druhé straně člověka s podprůměrnou mzdou, který se stará o rodinu a musí řešit, že se jim doma něco rozbilo a oni nemají na nový spotřebič. Nemluvě o obrovských výdajích na marketing, který dělá vše pro to, aby vám tu půjčku všude podsouvali a nakonec vás přesvědčili, že ji potřebujete. Myslím, že lidé mají mít právo na ochranu před podobnými predátorskými praktikami, i když jim třeba napoprvé „skočí na špek“. No a potom jsou tu ještě soukromí exekutoři, kteří vám ten dluh znásobí. To už je úplně absurdní, že si soukromá firma s posvěcením státu udělá z vaší výplaty výnosný byznys a vám zbyde stěží na nájem, i když pracujete na plný úvazek.

Neměli bychom ocenit, že Kellner sídlil v České republice, odváděl tu daně, zaměstnával desetitisíce lidí, neokázale rozdával miliardy na charitu apod.?

Daně tu odvádíme všichni a zaměstnanci jsou zdaněním zatíženi mnohem více než korporáty nebo obří majetky, kterými Kellner disponoval.

PPF sídlí v Nizozemsku, kde tedy také platí daně a samozřejmě všichni víme, jak fungují takovéto nadnárodní korporáty a jejich vystavování faktur mezi mateřskými a dceřinými společnostmi, o tom si iluze skutečně nedělám.

Vzhledem ke Kellnerovým aktivitám během kuponové privatizace a tomu, kolik lidí přivedl do exekuce, si nemyslím, že bychom na něm měli něco oceňovat, ale spíš že nám to dluží. A dědit po něm by měla celá Česká republika, nejen jeho nejbližší.

Co se týče rozdávání charitám – v poměru k jeho majetku je to jako kdybych já dal pětistovku ročně na Klokánky. Kellner za sebou zanechal majetek v hodnotě 293 mld. Kč. Aby si člověk s průměrnou mzdou našetřil takové peníze, tak by musel nepřetržitě pracovat téměř 700 tisíc let a neutratit ani korunu. Možná by stálo za zamyšlenou, jestli, kdybychom neumožňovali takto enormní rozdíly v bohatství, tak jestli by nějaké charity ještě vůbec byly potřeba.

Pojďme k dalšímu tématu. Nejen naše země se upíná k tomu, že se blíží konec covidové krize a postupně se vrátíme k normálnímu životu. Jak celou tu situaci a řešení krize u nás vnímáte?

Budete mít zájem:  Podmínky Ochrany Zdraví Zaměstnanců?

Premiér dal jasně přednost průmyslu a jejich soukromým ziskům před bezpečím a bohužel i životy svých vlastních občanů. Měsíce jsme zavření doma a prakticky jediné, co máme od vlády povoleno, je pracovat. Na tom je mimo jiné vidět, na kom skutečně kapitalismus stojí – na pracujících.

Bez nás by se vše rozpadlo. O to hrozivější je vidět, jak je kapitánům průmyslu zdraví pracujících často ukradené. Zatímco sledujeme brutální zákroky policie vůči lidem, kteří venku jdou bez roušky, tak tisíce dělníků namačkaných v montovnách se neřeší a dál je vystavují riziku nákazy.

V čem podle vás spočívá největší problém, co měla vláda učinit jinak? A mohla vůbec něco jiného dělat? Už nejhorší nejsme a do okolních zemí se naopak nákaza vrací…

Už v říjnu jsme měli na měsíc zavřít vše – včetně pracovišť s nějakými výjimkami pro kritickou infrastrukturu a podobně, a samozřejmě s plnými kompenzacemi výplat. A pak postupně začít rozvolňovat, a to ve prospěch lidí, ne velkého byznysu.

Z hlediska zdraví, psychiky, sociální soudržnosti i ekonomiky bychom na tom teď byli daleko lépe než po tolika dlouhých měsících střídavého lockdownu. Nemluvě o tom, kolik zbytečně zmařených životů jsme tak mohli zachránit.

Ze strukturálního hlediska musíme začít úplně jinak uvažovat o péči, ať už jde o zdravotnictví, sociální služby, školství a podobně. To jsou skuteční hrdinové, díky kterým tu mnoho z nás po roce pandemie stále je.

Zaslouží si nejen obrovské uznání, ale především taky lepší platové a pracovní podmínky. Nevím, co bychom si bez jejich nasazení počali a měli bychom jim to pořádně vrátit.

Aktuální problém činí nepochybně malý přísun vakcín a jejich dohadování a rozdělování v rámci EU, neboť příklad evropských zemí mimo EU ukazuje, že pokud si státy vakcínu domlouvaly samy, už se vrací k normálu a mají podstatnou část populace naočkovanou…

Já na to mám ještě trochu jiný pohled. Vývoj vakcín byl umožněn především obrovskými investicemi z veřejných rozpočtů, tedy z peněz nás všech. Ty šly především do první fáze, kdy ještě úspěch nebyl vůbec zaručen. U většiny nejúspěšnějších vakcín se až později přidaly soukromé investice. Nevidím proto důvod, proč by o výrobě, distribuci a ceně měly rozhodovat soukromé společnosti.

Vakcinace je otázkou národní i mezinárodní bezpečnosti a měli bychom proto využít institut nuceného licencování. Ten umožňuje v případech ohrožení zdraví nebo neschopnosti dodavatele včas léky dodávat patent „převzít“ a stát by si tak schválené vakcíny mohl vyrábět sám. Je naprosto legitimní tohoto existujícího právního kroku využít a zajistit tak včas dostatek vakcín pro naše občany.

Jak se vůbec vy a Budoucnost díváte na debaty o možnosti nákupu ruské a čínské vakcíny v době nedostatku těch západních? Nechybovala vláda, když po vzoru třeba Maďarska tyto látky včas neobjednala?

Já jsem pro použití jakékoliv vakcíny, která bez problémů projde schvalovacím procesem. Bohužel aktivity pana prezidenta značně podkopávají důvěryhodnost příslušných orgánů v České republice, do schvalování by politici zasahovat neměli. Nemůžeme přece z lidí dělat pokusné králíky.

Psali jsme:

  • Respekt: Kellnerovy půjčky? Na hraně lichvy, ale na tehdejší poměry…

Ve svých komentářích či vyjádřeních často píšete o sporu levice s pravicí. To už dnes na politické scéně není obvyklé, často se mluví o tom, že toto dělení bylo překonáno. Vy s tím nejspíš nebudete souhlasit, že? Má ještě pravicové a levicové vidění světa své místo?

U lidí, kteří tvrdí, že toto dělení bylo překonáno, máte velmi vysokou šanci, že jsou to právě podporovatelé pravice. Je to hodně dáno tím, že v polistopadovém vývoji pravice „vyhrála“ a dlouhou dobu utvářela vnímání politiky ve svůj prospěch. Levice má ze své podstaty stát na straně pracujících a dávat přednost spolupráci před soutěží.

Měla by se dobře starat o věci veřejné a o náš společný majetek. To jsme tu za poslední desítky let opravdu moc neviděli. V České republice žije kolem jednoho milionu lidí pod hranicí příjmové chudoby, zhruba 800 tisíc lidí se topí v exekucích, máme tu ke stovce tisíc lidí bez domova.

Spousta lidí musí nuceně pracovat na živnosťák a nemohou se tak spolehnout na výdobytky levice, jako je třeba osmihodinová pracovní doba, dovolená nebo nemocenská. Spousta lidí žije v nejistotě a strachu z budoucnosti.

K tomu navíc čím dál jasněji vidíme přicházející klimatickou krizi a hrozí, že by za ni museli zaplatit obyčejní lidé, například ve formě dražších energií, místo toho, aby za přechod na obnovitelnou energetiku zaplatili ti, co na špinavém byznysu vydělávali desítky let s plným vědomím dopadů na naše životní prostředí.

Tohle vše je jen zlomek z dlouhého seznamu důvodů, proč potřebujeme levici. A tím nemyslím partu chytrolínů z města, ale opravdu široké hnutí lidí, kteří budou bojovat za spravedlnost, důstojný život a budoucnost pro další generace.

Část ekonomů míní, že po odeznění současné epidemické krize přijde podstatně těžší krize ekonomická, protože pak teprve nastanou skutečné dopady zadlužování, masivních státních podpor, nezaměstnanost apod. Druzí naopak zdůrazňují, že spíš máme očekávat silnou vlnu rozmachu, vývoje a budování, jak to často nastávalo po válkách. Jak to vidíte? Kde se ocitneme?

Přivolali byste policii na shlukující se a popíjející spoluobčany?

hlasovalo: 11814 lidí

Nemusíme chodit daleko do historie, abychom viděli, že hospodářská krize neznamená, že se část bohatství prostě propadne do země a všichni najednou zchudneme. Každá krize je o přesouvání bohatství od jednoho k druhému, a tak tomu je i dnes. Jako vždy vidíme, že nejtvrději dopadá na ty nejchudší z nás a ti na druhé straně naopak rozmnožují své bohatství. Třeba takový Amazon, internetový obchod nejbohatšího muže planety Jeffa Bezose, který má své překladiště i v českém Dobrovízu, zvýšil zisk během pandemie o necelých 200 %. Běžte se tam schválně zeptat zaměstnanců, jestli se to na jejich výplatních páskách nějak projevilo, já jsem tam byl. Důležité ale je, že neexistuje nic jako neviditelná ruka trhu. Prognosťák už máme za sebou, nepotřebujeme ekonomy, kteří předvídají budoucnost vývoje trhu. Pokud budeme chtít a převezmeme otěže, tak nás skutečně může čekat vlna rozmachu. Ta si ale žádá obrovské strukturální proměny v ekonomice a napnutí sil celé společnosti. Na to ale v současné politické reprezentaci nikdo nemá odvahu. Bojím se, že to skončí akorát tím, že naroste nerovnost a příští pravicová vláda naši zemi zdevastuje na dlouhé roky dopředu.

Na podzim čekají naši zemi sněmovní volby, které budou v mnohém odlišné. Opozice z pravé a středové části politického spektra se spojila do dvou velkých bloků, jimiž chtějí porazit Andreje Babiše a převzít vládu. Co o tom soudíte? Byla by to lepší cesta pro republiku než vláda hnutí ANO?

Je to z deště pod okap. Všechny možnosti příští vlády, které se nyní rýsují, jsou špatné. To se odráží i na tom, že skoro polovina této země ke sněmovním volbám naposledy nepřišla.

Mám skutečně strach z toho, co bude vymýšlet pravicová vláda v době krize – je to nebezpečné a spoustě lidem můžou zruinovat život, o tom jsme se přesvědčili před deseti lety za Nečasovy vlády. Ostatně pro nás je to jedna z hlavních motivací, proč jsme založili nové politické hnutí Budoucnost.

Je potřeba vytvořit silný levicový blok, novou politickou sílu, která bude ve Sněmovně bránit sociální stát, nebo třeba zabrání další vlně privatizací. Je potřeba, aby ve veřejných funkcích byli obyčejní lidé, kteří se nenarodili se zlatou lžičkou v puse. A není to tak, že bychom tyto lidi chtěli zastupovat – chceme toho dosáhnout společně.

Jsme otevřené hnutí a členem nebo členkou se může stát kdokoliv. Do části orgánů hnutí pak třeba volíme obsazení losem, aby měl opravdu každý právo být slyšet a něco se situací udělat. Prostě razíme, že co si neuděláme sami, to nemáme.

Před založením hnutí Budoucnost jste byl členem Strany zelených. Co vás vedlo k tomu tuto, byť momentálně mimoparlamentní, tak ale zavedenou stranu opustit a jít vlastní cestou? Byli Zelení málo levicoví?

Do Zelených jsem jako nováček v politice vstoupil ve svých osmnácti letech. Celou dobu jsem se snažil stranu posunout směrem, který jsem považoval za správný. Bohužel ale názorová pluralita tam byla tak velká, že se s tím prakticky nic nedalo udělat.

Finálně jsem uznal prohru ve své snaze ve chvíli, kdy sjezd strany odmítl mé usnesení ohledně voleb do Evropského parlamentu a rozhodl se podpořit spolupráci v čele s TOP 09.

V tu chvíli mi bylo jasné, že česká politická scéna potřebuje skutečnou levicovou stranu, která se vrátí ke kořenům a postaví se za pracující tak, jak jsem o tom mluvil u předchozích otázek.

Působíte v žižkovském podniku Střecha, což je bistro postavené na družstevním vlastnictví. V rámci bistra pomáháte lidem v těžké životní situaci. Jak dlouho a s jakými úspěchy fungujete?

Bistro provozujeme už čtvrtým rokem, zaměstnáváme lidi bez domova a po výkonu trestu. Kromě důstojného zaměstnání také lidem pomáháme třeba s hledáním bydlení nebo řešením jejich dluhů a exekucí.

Kromě toho od začátku společně s našimi zákazníky rozdáváme nepřetržitě jídlo zdarma lidem ve finanční tísni, dnes už jsou to tisícovky porcí. Nerad bych si ale přivlastňoval úspěchy našeho družstva, jde od začátku o skutečně kolektivní práci jak družstevníků a družstevnic, tak všech, co u nás pracovali a pracují.

Je obdivuhodné, jak lidé, kteří si sami třeba prošli peklem, tak dokážou napnout síly, a ještě při tom pomáhat ostatním.

Družstevní vlastnictví Střechy označujete jako jeden z pilířů, kdy ho vnímáte jako spravedlivé řízení podniku, kde se rozhoduje kolektivně. Je to podle vás v dnešní době model aplikovatelný i na jiné, větší podniky? Není družstevní vlastnictví přežitek?

V družstevnictví vidím budoucnost. Je to skvělý příklad spolupráce, kde lidé napnou síly a ovoce pak sklízejí všichni společně. Bohatství vzniká z práce a mělo by se tak dostat k těm, kteří tu práci vykonávají.

Družstevní model podnikání přesně tohle nabízí – je založen na členství a ze zisku pak všichni dostanou rovným dílem. Každý politik tu má plnou pusu demokracie, ale jakmile padne zmínka o demokracii na pracovišti, tak se jim hned zježí vlasy.

Já si myslím, že pokud trávíme každý týden 40 hodin v práci, tak bychom měli mít také právo ji měnit.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: AZy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector